Milan Heczko z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v rámci svého JUNIOR STAR projektu navazuje na své předešlé úspěchy a pokračuje v inovativním výzkumu v oblasti vývoje slitin za pomoci 3D tisku, a to i ve spolupráci s americkou NASA. Projekt má potenciál nejen zaplnit mezery v dosavadních znalostech, ale také vyvinout novou slitinu s unikátními vlastnostmi.
Fascinace okolím a americká mise
„Vždy mě fascinovalo, jak věci kolem nás fungují, a toužil jsem tyto děje pochopit,“ vzpomíná řešitel Milan Heczko na počátky svého zájmu o fyziku. V rámci doktorského studia se pak začal specializovat na pochopení dějů ve strukturních materiálech, jako jsou například slitiny používané v tryskových motorech. Tyto jevy probíhají na škále od subnanometrových vzdáleností až po jevy pozorovatelné v rozsahu centimetrů. „Pochopení těchto dějů je klíčové, jelikož mají přímou souvislost s chováním a vlastnostmi materiálů v našem prostředí,“ říká Milan Heczko.
Jeho vědeckou kariéru nejvíce ovlivnilo Fulbrightovo stipendium, díky němuž v rámci doktorských studií strávil necelý rok na The Ohio State University v USA. Tam se později rozhodl vrátit a několik dalších let působil v prestižní vědecké skupině profesora Michaela J. Millse. „Během let strávených v USA jsem poznal mnoho úžasných lidí, přátele na celý život. V USA se také narodila má dcerka. Vždy budu mít na tuto část života nezapomenutelné vzpomínky,“ konstatuje řešitel.
Vývoj slitin s více hlavními prvky
V rámci pobytu na americké univerzitě se doktor Heczko věnoval primárně vývoji takzvaných slitin s více hlavními prvky. Na rozdíl od klasické metalurgie, kde převažuje jeden hlavní prvek a další prvky jsou zastoupeny v menším množství, tento relativně nový koncept pracuje se třemi a více rovnoměrně zastoupenými prvky – například chromem, kobaltem a niklem.
Jeho výzkum ho přivedl až ke spolupráci s NASA. „Podařilo se nám vyvinout novou slitinu NASA GRX-810 a ukázat potenciální cestu k objevení dalších nových materiálů s cíleně ‚naladěnými‘ vlastnostmi,“ říká řešitel projektu a upřesňuje: „Abychom vyvinuli tuto novou slitinu, použili jsme technologii 3D tisku kovů, díky které bylo možné vnést nanočástice oxidu yttria do vnitřní mikrostruktury materiálu, čímž došlo k jeho ‚zpevnění‘.“
V levé části kus materiálu, který byl vytištěn pomocí technologie 3D tisku kovů. V pravé části je detail mikrostruktury tohoto materiálu zobrazen elektronovým mikroskopem až na atomární strukturu jedné ze zpevňujících nanočástic.
Ambiciózní cíle projektu
Podpořený projekt JUNIOR STAR, který přímo navazuje na vyvinutou slitinu NASA GRX-810, má tři primární cíle. Prvním z nich je snaha o nahrazení kobaltu, který je významně zastoupen v původních slitinách. „Kobalt je strategická surovina, s jejíž těžbou a zpracováním je spojeno mnoho problémů, mimo jiné geopolitických, ekonomických, environmentálních a také etických. Chceme prozkoumat, do jaké míry a jakým způsobem jsme schopni tento prvek nahradit, aniž by to vedlo ke kritické ztrátě potřebných vlastností těchto materiálů,“ říká Milan Heczko.
Druhým z cílů projektu je pochopit chování nových materiálů při periodickém zatěžování neboli „únavě“ materiálu. To řešitel považuje za klíčové pro potenciální transfer svých výsledků do průmyslových aplikací.
Třetím z cílů je pak objasnění celé řady „knowledge gaps“, které se s 3D vytištěnými slitinami s více hlavními prvky a zpevněnými nanočásticemi pojí. „Naším cílem je identifikace a popis souvislostí mezi výrobními parametry, výslednou mikrostrukturou a makroskopickými vlastnostmi takto vyrobených materiálů,“ říká doktor Heczko.
Špičkové zázemí v Brně a mezinárodní spolupráce
Výzkum probíhá na Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně, který vědcům poskytuje zázemí pro materiálovou charakterizaci. „Díky špičkové infrastruktuře máme možnost zkoumat jevy odehrávající se v materiálech na mnoha různých prostorových škálách a sdílet tyto poznatky s celosvětovou odbornou komunitou. Tímto způsobem přispíváme k vývoji nových materiálů s vlastnostmi cíleně laděnými pro konkrétní aplikace,“ vysvětluje doktor Heczko důležitost kvalitního zázemí. Zdůrazňuje také, že špičkový výzkum nelze provádět bez mezinárodní spolupráce. V rámci svého projektu tak kromě odborníků z USA spolupracuje také s kolegy z Německa a Francie.
I když se jedná o výzkum základní, má projekt vysoký potenciál pro průmyslové aplikace. To dokazuje i úspěch slitiny NASA GRX-810. „Jako malý kluk jsem si hrával s malým modelem raketoplánu s logem NASA. V té době by mě ani náhodou nenapadlo, že se jednou budu podílet právě s NASA na vývoji materiálu, který představíme v časopise Nature a který se jednou dostane do vesmíru,“ dodává o slitině, která se dočkala i komerčního využití, doktor Heczko.
Zleva: Dr. Timothy M. Smith (NASA), prof. Michael J. Mills (The Ohio State University), prof. Jean-Philippe Couzinié (University Paris Est Creteil, CNRS, ICMPE, UMR 7182) a Dr. Milan Heczko (ÚFM AVČR)
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému financování s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Pro rok 2024 bylo podpořeno pouze 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Pro projekty financované GA ČR od letošního roku a let následujících platí nová pravidla ohledně správy vědeckých dat – řešitelé a řešitelky nejpozději s první dílčí zprávou o řešení projektu předkládají svůj plán správy vědeckých dat (Data Management Plan). Jednou z možností, jak daný plán vytvořit, je open-source platforma Data Stewardship Wizard. GA ČR ve spolupráci s ní připravila školení.
„Uvažování nad výzkumnými daty a nad tím, jak s nimi nakládat, je důležitou součástí výzkumu. Věříme, že příprava plánu správy vědeckých dat povede k větší transparentnosti, zamezí ztrátě dat a také umožní jejich opětovné využití jinými badateli. Zvyšuje se tak efektivita poskytnuté podpory,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
Školení Data Stewardship Wizard (DSW)
Úvodu školení se ujme předseda GA ČR prof. Petr Baldrian a vysvětlí přístup GA ČR ke správě vědeckých dat. Dále naváže Jana Martínková z DSW, která ukáže konkrétní zacházení s tímto nástrojem z pohledu vědců.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří čtyři nové mezinárodní projekty. Financování vědeckých týmů bude probíhat ve spolupráci s partnerskými agenturami GA ČR – rakouskou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF), lucemburskou Fonds national de la Recherche Luxembourg (FNR) a u jednoho trilaterálního projektu zároveň s polskou Narodowe Centrum Nauki (NCN) a slovinskou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS).
Doba řešení projektů jsou tři roky. Návrhy projektů prošly hodnocením formou Lead Agency, kdy hodnocení návrhu projektu provedla jedna z agentur a její výsledky následně převzala partnerská agentura, v tomto případě GA ČR figurovala jako partnerská agentura. Každá agentura financuje náklady vědců ze své země.
Lucembursko-český projekt (FNR – GA ČR)
Reg. č.
Navrhovatel
Název projektu
Uchazeč
Doba řešení
25-18588L
doc. Ing. Pavel Pořízka, Ph.D.
Uncovering the origin of astromaterials by laser spectroscopy with automated mineralogy
Středoevropský technologický institut, Vysoké učení technické v Brně
Spolupráce s dotčenými agenturami, ale i s agenturami z dalších zemí, probíhá díky iniciativě WEAVE. Jejím cílem je odstranit bariéry přeshraniční vědecké spolupráce a propojit celkem 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.
Výzkumný tým Lukáše Sekaniny se v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR) zaměřil na studium neuronových sítí. Výsledky výzkumu otevřely nové cesty k návrhu jejich vysoce optimalizovaných akcelerátorů, které by se v budoucnu mohly objevit v mobilních telefonech a jiných zařízeních s omezenými výpočetními zdroji.
Výpočetně náročné metody umělé inteligence a zejména hluboké neuronové sítě jsou dnes klíčové pro zpracování obrazu, řeči, přirozeného jazyka nebo medicínských dat. Pro rozpoznání psa, auta, stromu či jiného objektu na obrázku musí například středně složitá neuronová síť typu ResNet-50, která má 25 milionů parametrů, provést 3,9 miliardy operací „vynásob a sečti“. V dnešní době pronikají tyto metody z výkonných serverových klastrů do mobilních telefonů a jiných malých zařízení napájených bateriemi, a proto je nutné vyřešit jejich efektivní implementaci s ohledem na velmi omezené výpočetní zdroje (jako je místo na čipu nebo kapacita baterie).
Software, který umožňuje automatizovaně navrhovat neuronové sítě, a také hardwarové akcelerátory, ve kterých výpočet neuronových sítí probíhá, je intenzivně zkoumán a aplikován jak v technologických IT společnostech (včetně těch gigantických), tak i v univerzitním prostředí.
Inspirace v evoluci
Cílem plně automatizovaného návrhu neuronové sítě je na základě zadaných dat (např. v podobě databáze, která obsahuje desetitisíce obrázků a informaci o jejich třídě) a dalších požadavků (např. maximální povolená doba klasifikace a maximálních chybovost klasifikace) vygenerovat neuronovou síť a její softwarovou implementaci, která dokáže obrázky spolehlivě klasifikovat.
Tým prof. Sekaniny z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně nahlížel na metody, které automatizovaný návrh neuronových sítí realizují, jako na metody pro vícekriteriální optimalizaci. Konkrétně se zabýval neuroevolučními algoritmy, které s využitím metafory biologické evoluce prochází prostor možnéh neuronové sítí a hledají ty, jež nejlépe splňují zadané požadavky. Ty jsou však často protichůdné. Neuroevoluční algoritmus v prvním kroku generuje náhodné kandidátní implementace neuronových sítí a zjišťuje jejich schopnost řešit zadaný problém. Ve druhém kroku pak pomocí selekce vybírá rodičovské neuronové sítě, ze kterých za pomoci algoritmů „křížení“ a „mutace“ vytváří nové kandidátní neuronové sítě. Tento postup se opakuje, dokud není nalezena vhodná neuronová síť.
„Očekáváme, že neuroevoluční přístup nám umožní pro danou úlohu nalézt nejvhodnější architekturu neuronové sítě, kterou by člověk-expert nevymyslel,“ říká o motivaci pro tento výzkum prof. Sekanina. „Zadání následně děláme těžší tím, že hledáme nejen dobře fungující neuronovou síť, ale také vysoce optimalizovaný hardwarový akcelerátor, který zajistí, aby klasifikace trvala co nejkratší dobu a byla energeticky co nejméně náročná,“ doplňuje.
Jak ušetřit energii díky drobným chybám
V projektu byly intenzivně využívány principy aproximativního počítání. „Pokud se drobné chyby, které vzniknou například kvůli zjednodušenému (aproximativnímu) násobení, téměř neprojeví na kvalitě výstupu neuronové sítě, tak není třeba provádět miliardy přesných a energeticky náročných násobení. Takto můžeme při používání neuronové sítě v závislosti na řešené úloze uspořit až nižší desítky procent energie,“ popisuje výsledky projektu prof. Sekanina.
Jedním z výstupů projektu je unikátní metoda založená na neuroevolučních algoritmech, která umožňuje automatizovaně vytvářet klasifikátory obrázků a současně optimalizovat typ použitého násobení ve zvolených vrstvách sítě, a tím redukovat spotřebu energie.
Kromě automatizovaného návrhu neuronových sítí výzkumníci také rozvíjeli metody, díky nimž budou moci automatizovat proces navrhování zjednodušených (aproximativních) elektronických obvodů, které jsou stavebními bloky energeticky úsporných hardwarových akcelerátorů neuronových sítí. Principy automatizovaného návrhu využili i v dalších úlohách, např. při klasifikaci signálů z elektroencefalografie nebo příznaků indukované dyskineze, která se projevuje mimovolnými pohyby po podání léku např. u pacientů s Parkinsonovou chorobou.
Výsledky projektu otevřely nové cesty k návrhu vysoce optimalizovaných akcelerátorů neuronových sítí, které by se v budoucnu mohly objevit v komerčních zařízeních. Vznikla také řada technik, jako je např. rychlý výpočet konvoluční vrstvy s aproximativním násobením na grafické kartě, umožňujících zredukovat vysokou výpočetní náročnost použitých algoritmů.
Kromě prof. Sekaniny k výsledkům zásadně přispěli doc. Ing. Zdeněk Vašíček, Ph.D., a Ing. Vojtěch Mrázek, Ph.D. Na projektu se dále podíleli 2 postdoktorandi a 12 studentů, převážně doktorandů. Metody návrhu aproximativních komponent byly vytvářeny ve spolupráci s New York University (Abu Dhabi). Případová studie v oblasti klasifikace příznaků indukované dyskineze vznikla ve spolupráci s University of York, UK.
Jádro výzkumného týmu – zleva Vojtěch Mrázek, Zdeněk Vašíček, Lukáš Sekanina
Profesor Lukáš Sekanina působí na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT), kde absolvoval inženýrské (1999) i doktorské studium (2002) a aktuálně zde vede Ústav počítačových systémů. Jeho výzkum je zaměřen na genetické programování, aproximativní výpočty a metody automatizovaného návrhu hardwaru pro strojové učení. V roce 2004 v rámci Fulbrightova stipendia pro vědce a přednášející působil v NASA Jet Propulsion Laboratory, California University of Technology. V roce 2001 byl lektorem na Pennsylvania State University. Část doktorského studia strávil na Department of Informatics, University of Oslo. Profesor Sekanina získal Cenu předsedkyně GA ČR 2017 za mimořádné výsledky při řešení projektu Pokročilé metody evolučního návrhu složitých číslicových obvodů.
Vláda České republiky včera (6. 11.) schválila nový druh podpory připravený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR). Návratové granty umožní vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Soutěž bude vyhlášena spolu s ostatními soutěžemi GA ČR na začátku příštího roku.
„V českém prostředí je návrat k aktivní kariéře po rodičovské dovolené v mnoha ohledech obtížnější než v řadě zahraničních zemí. Rozhodli jsme se proto připravit granty, které výborným vědkyním a vědcům tento návrat zjednoduší,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian. „Jedná se o unikátní druh podpory, který GA ČR poskytuje jako jediná grantová agentura v Evropě.“
Návratové granty jsou další možností, kterou GA ČR podporuje skloubení osobního a vědeckého života, genderovou rovnost a využití potenciálu českých vědkyň a vědců. Soutěž GA ČR plánuje vyhlásit v únoru příštího roku. Předpokládá se každoroční podpora přibližně 25 nových projektů. Na Návratové granty je pro další roky plánováno v rámci rozpočtu GA ČR přibližně 50 mil. Kč ročně.
Návratové granty budou určeny pro vědkyně a vědce z českých institucí, kteří dokončili doktorské studium v posledních deseti letech (tato lhůta se prodlužuje o kariérní přestávky). Projekt bude možné podat do dvou let od ukončení karierní přestávky spojené s péčí o dítě nebo jinou závislou osobu v délce rok až pět let. Délka trvání podpory bude záviset na zvolené výši úvazku, a to dva až čtyři roky. Do řešení projektu mohou řešitelky a řešitelé zapojit i studentky a studenty a technické pracovnice a pracovníky.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci se slovinskou agenturou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje slovinská agentura ARIS jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů po vědecké stránce a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.
Návrh projektu
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 30. 10. 2024. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 7. 2. 2025, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu 31. 1. 2025, který stanovila pro slovinské uchazeče agentura ARIS.
Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u ARIS. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů. Pokud uchazeč způsobilost v letošním roce již doložil a nedošlo k žádné změně, není třeba ji dokládat znovu.
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání návrhu projektu ve výše uvedených lhůtách jak k ARIS (podle příslušných pravidel ARIS), tak ke GA ČR, tj. slovinským navrhovatelem k ARIS a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je návrh projektu z hodnocení vyřazen. U trilaterálních projektů musí být návrh projektu podán také ke třetí příslušné agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 12 Pravidel.
Návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku podpoří 15 projektů EXPRO a 19 projektů JUNIOR STAR. Cílem těchto soutěží je nabídnout nadstandardní podmínky excelentním badatelkám a badatelům, kteří byli pečlivě vybráni zahraničními experty. Granty JUNIOR STAR pomohou začínajícím vědkyním a vědcům založit vlastní vědecké týmy, zatímco EXPRO umožní zkušeným vědcům realizovat rizikovější projekty s potenciálem dosáhnout převratného objevu.
„Soutěže EXPRO a JUNIOR STAR patří k vlajkovým lodím GA ČR. Uspět v nich je velmi obtížné, ale pokud se to vědkyni nebo vědci podaří, získá jedinečnou příležitost realizovat své nápady a v případě začínajících badatelek a badatelů se vědecky osamostatnit. Na řešení projektu budou mít pět let a v případě JUNIOR STAR až 25 milionů korun, u EXPRO je částka dvojnásobná,“ říká předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
EXPRO
Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. Jednou z povinností řešitelů je podat žádost o grant ERC. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč na pět let. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech.
Reg. číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
25-16408X
RNDr. Jan Burjánek, Ph.D.
Komplexní geofyzikální analýza probíhající sopečné erupce na poloostrově Reykjanes
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
5
EX1
25-18095X
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Neobvyklé módy šíření elektromagnetických vln ve Sluneční soustavě
Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.
5
EX1
25-18184X
Dr. techn. Eric Glowacki, MSc.
Ortogonální Elektrická Neuromodulace (ORTHOMOD)
Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut
5
EX2
25-16818X
prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc.
Za hranicí klasické zeolitové katalýzy
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
5
EX3
25-17866X
doc. Ing. Pavel Jelínek, Ph.D.
Povrchová syntéza 2D organických/anorganických van der Wallsových heterostruktur pomocí adatomů.
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
5
EX3
25-15254X
David Sabatini, M.D., Ph.D.
Význam detekce nutrientů a vliv signální dráhy mTORC1 na fyziologické procesy in vivo
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.
5
EX4
25-15368X
prof. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D.
NE-KÓDUJÍCÍ RNA V INTERAKCÍCH V MIKROPROSTŘEDÍ B BUNĚČNÉ CHRONICKÉ LYMFATICKÉ LEUKÉMIE
Rozplétání tranzientních interakcí během transkripční elongace
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.
5
EX5
25-17329X
Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D.
Studium rezonančního přenosu energie v bioluminescenci
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
5
EX5
25-18104X
prof. Ing. Peter Šebo, CSc.
Interakce původce černého kašle s řasinkovým epitelem nosní sliznice
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
5
EX5
25-15237X
Petr Janský, Ph.D.
Globální minimální zdanění a investice nadnárodních firem (MINITAX)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
5
EX6
25-15630X
prof. Matthew Rampley, B.A., Ph.D.
Češi a koloniální svět: Design a vizuální kultura od roku 1848
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
5
EX7
25-15764X
doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D.
Příhraničí a říše. Příklad mojmírovské Moravy
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
5
EX7
25-15484X
prof. RNDr. Martin Pumera, Ph.D.
Inteligentní mikro- a nanoroboti pro čištění vody
Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut
5
EX8
25-17929X
Mgr. Josef Urban, Ph.D.
NextReason: Počítačové uvažování nové generace
České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
5
EX8
V letošní soutěži z patnácti podpořených projektů bude šest řešeno na ústavech Akademie věd, čtyři na Masarykově univerzitě, po dvou na Univerzitě Karlově a Vysokém učení technickém v Brně a jeden na Českém vysokém učení technickém v Praze. Celkově tři projekty z uvedených se budou řešit na Středoevropském technologickém institutu.
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.
Reg. Číslo
Navrhovatel
Návrh
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
25-16662M
Martin Jirka
Využití světla pro vznik hmoty
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
5
EX1
25-17250M
Assoc. Prof. Dominik Šafránek, Ph.D.
Adaptivní kvantová tomografie založená na kvantové Bayesově větě
Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
5
EX1
25-18306M
Dr. Daniel Wesley Fussner
Interpolace, amalgamace a výpočty
Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.
5
EX1
25-15534M
Ing. Peter Švihra, Ph.D.
Kvantová Astrometrie
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
5
EX2
25-18336M
Ing. Filip Ligmajer, Ph.D.
Materiály s fázovou přeměnou pro fotonické neuronové sítě a neuromorfní výpočty
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
5
EX2
25-17760M
Daniel Bím
Optimalizace niklových katalyzátorů pro zlepšení stability a katalytické účinnosti za fotochemických a elektrochemických reakčních podmínek
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská
5
EX3
25-18196M
Przemyslaw Rzepka
Studium Mechanismů Vzniku Uhlíkatých Úsad Uvnitř Mikropórů Zeolitu Pomocí Pokročilé Analýzy Neutronové Difrakce
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.
5
EX3
25-16606M
Matouš Vobořil
Zánětlivé tranzitní dendritické buňky jako klíčoví hráči v toleranci T buněk
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
5
EX4
25-18233M
Mgr. David Bednář, Ph.D.
Vývoj nové generace trombolytik pro léčbu mozkové mrtvice
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
5
EX4
25-18359M
Ing. Milan Němý
Kvantitativní strukturální a funkční zobrazování lidského cholinergního systému s aplikacemi v kognitivní vědě a neurodegenerativních poruchách
České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
5
EX4
25-15736M
RNDr. Martin Volf, Ph.D.
Účinné, pestré, nebo rozdílné: výzkum eko-evolučních faktorů podporující obrovskou diverzitu specializovaných metabolitů rostlin na globální úrovni
Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
5
EX5
25-17643M
RNDr. Jiri Zahradnik, Ph.D.
Odhalení divergenčních a konvergenčních změn ve vývoji koronavirových rozpoznávání hostitelských receptorů
Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta
5
EX5
25-16030M
Mgr Oksana Stupak, Phd, DrS
Na cestě k inkluzi aneb ukrajinští uprchlíci v prostoru českých základních škol
Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta
5
EX6
25-16848M
JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D.
Spravedlivé tresty: Analýza přiměřenosti a konzistentnosti trestání skrze typizovaná jednání
Univerzita Karlova, Právnická fakulta
5
EX6
25-16410M
Mgr. Patrik Paštrnák, M.A., D.Phil.
Rekonfigurace české reginality: moc, zdroje, důsledky, cca. 1300–1500
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
5
EX7
25-16749M
RNDr. Jan Čapek, Ph.D.
Řízení mikrostruktury pro optimalizaci vlastností 3D tištěných ocelí
Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
5
EX8
25-17459M
doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D.
Výpočetní a experimentální charakterizace enzymů pro udržitelný design bioplastů
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
5
EX8
25-17779M
Ing. Tomáš Báča, Ph.D.
TOMSNAV: Topologická Multi-modální Sémantická Navigace pro Bezpilotní Prostředky
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
5
EX8
25-17788M
Ing. Karel Tesař, Ph.D.
Dynamické testování a in vitro-in vivo korelace hořčíkových implantátů: multidisciplinární výzvy
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
5
EX8
Od příštího roku bude nově podpořeno celkem devatenáct projektů JUNIOR STAR, z toho nejvíce jich bude řešeno na Českém vysokém učení technickém v Praze a Univerzitě Karlově (po 5 projektech) a v ústavech Akademie věd (3 projekty), po dvou projektech pak na Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém v Brně. Jednoho projektu se ujmou vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Na procesu hodnocení u obou soutěží se podílí výhradně zahraniční vědci. Probíhá ve dvou fázích – každý podpořený projekt je nejdříve hodnocen šesti odborníky na dané téma a poté podrobně diskutován na zasedání oborové komise.
Hodnocení návrhů projektů EXPRO a JUNIOR STAR bude navrhovatelům zpřístupněno v aplikaci GRIS v příštích dnech.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) každoročně obdrží do svých soutěží přibližně tři tisíce návrhů projektů ze všech oblastí základního výzkumu. Vybrat z nich ty nejlepší pomáhá více než 400 uznávaných odborníků z České republiky i ze zahraničí. S ohledem na končící funkční období velké části z nich hledá GA ČR vynikající vědkyně a vědce, kteří by v hodnoticích panelech působili od dubna 2025. Přihlásit se je možné do 16. prosince 2024. AKTUALIZACE 19. 12. 2024: Termín pro panely v technických vědách, společenských a humanitních vědách a zemědělských a biologicko-environmentálních vědách prodloužen do 15. ledna 2025.AKTUALIZACE 21. 1. 2025: Termín pro panely P102, P106 a P108 prodloužen do 31. ledna 2025.
„Práce členů panelů je pro GA ČR klíčová stejně jako je tomu u grantových agentur v zahraničí. Odborníci z řad vědkyň a vědců hodnotí prostřednictvím posudků a diskusí na panelu kvalitu návrhů projektů, které jsou zaslány do našich soutěží, a doporučují ty, které si zaslouží financovat. Právě díky kvalitně nastavenému systému odbornému hodnocení projektů, inspirovaném hodnocením ERC, si GA ČR udržuje svoji důvěryhodnost a vysokou úroveň podpořených projektů,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
Od příštího roku bude v GA ČR působit 38 hodnoticích panelů sdružených do 5 tematických oborových komisí. Celkem v nich působí přes 400 odborníků na dané oblasti, kteří každoročně hodnotí návrhy projektů základního výzkumu v soutěžích standardní projekty, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a mezinárodní projekty. Nominaci do panelů GA ČR mohou podat jak jednotlivé vědkyně a vědci, tak jejich instituce vyplněním elektronického formuláře níže. V panelech působí převážně čeští i zahraniční odborníci z českých vědeckých institucí.
Napsat posudky v průměru na 12-17 návrhů projektů ročně a další ohodnotit
Doporučit nezávislé zahraniční posuzovatele pro druhou fázi hodnocení
Sledovat průběh řešení podpořených projektů a v průměru u 5-7 zpracovat posudek po jejich skončení
Čtyřikrát ročně se účastnit zasedání panelu, na kterých jsou projekty diskutovány
Jaké jsou minimální předpoklady?
Angličtina na výborné komunikační úrovni
Akademická kvalifikace na úrovni Ph.D. nebo vyšší
Aktivní vědecká činnost v oblasti základního výzkumu
Zkušenosti s řešením projektů základního výzkumu v pozici řešitele či spoluřešitele,
Schopnost posouzení vědeckých problémů v kontextu širšího zaměření vědního oboru v mezinárodním měřítku
Co nabízíme?
Možnost aktivně podpořit rozvoj excelentní vědy v České republice
Získání zkušeností s hodnocením a přípravou grantových návrhů
Příležitost seznámit se s aktuálními trendy v oboru
Finanční ohodnocení úměrné míře zapojení do hodnoticího procesu
STÁT SE ČLENEM HODNOTICÍHO PANELU – přihlaste se 16. prosince 2024. AKTUALIZACE 19. 12. 2024: Termín pro panely v technických vědách, společenských a humanitních vědách a zemědělských a biologicko-environmentálních vědách prodloužen do 15. ledna 2025. AKTUALIZACE 21. 1. 2025: Termín pro panely P102, P106 a P108 prodloužen do 31. ledna 2025.
Důležité upozornění: V případě, že do jednoho pracovního dne nepřijde potvrzení nominace, prosím, kontaktujte náš helpdesk.
Nominace jsou platné dva roky – pokud si přejete nominaci aktualizovat, vyplňte formulář znovu, bude brán zřetel k naposledy vyplněnému dotazníku.
Členy panelů vybírá z předložených nominací pracovní komise složená z člena předsednictva GA ČR zodpovědného za příslušnou oblast výzkumu, zástupce Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a zástupce vědecké rady GA ČR. Při sestavování panelů je mimo odborné kvalifikace nominantů zohledňována také oborová, genderová a regionální vyváženost panelu a zastoupení panelistů z různých institucí.
Zárodek budoucího života nebo počátek onemocnění mají jedno společné: začínají na úrovni chemických reakcí jednotlivých molekul. Týmu Jana Preislera z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se v rámci výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR (GA ČR) podařilo vyvinout metodu, díky které můžeme v tkáni současně lokalizovat jednotlivé biologicky důležité molekuly a přispět tak k porozumění biologickým procesům.
Detekce molekul nebo atomů lákala vědce od nepaměti. V současnosti existuje řada metod, které mají citlivost potřebnou pro jejich detekci, ovšem lokalizace těchto částic ve vzorku, například v tkáních organismů, a současné potvrzení jejich identity stále představuje jeden z nejnáročnějších úkolů chemické analýzy.
Metody používané pro zobrazení biologicky významných molekul v tkáních často využívají speciální značky, jako jsou například kvantové tečky nebo foton-upkonverzní či jiné nanočástice, které se nejprve navážou na cílové molekuly a poté jsou zobrazeny pomocí fluorescenční nebo elektronové mikroskopie. Tyto značky se obvykle vážou na specifické biomolekuly prostřednictvím specifických protilátek. Nevýhodou existujících zobrazovacích technik ovšem je, že mohou být použity pouze k zobrazení jednoho nebo několika málo typů biomolekul, protože dokáží rozlišit pouze omezený počet značek, a jejich citlivost také není vždy dostačující.
Hmotnostní spektrometrie a značení nanočásticemi
Pro mapování biomolekul v tkáních se často využívá hmotnostní spektrometrie. Jde o metodu, která dokáže velmi přesně změřit hmotnost atomových nebo molekulových iontů a na základě zjištěné hmotnosti je identifikovat. Přestože je hmotnostní spektrometrie velmi citlivá, její citlivost není dostatečná pro detekci jednotlivých atomů a molekul. Přímo je proto možné zobrazit pouze rozložení molekul, které jsou v zobrazované tkáni přítomny v dostatečném množství – například některých lipidů, proteinů, metabolitů a léčiv.
I hmotnostní spektrometrii je však možné využít k detekci biomolekul, které jsou v tkáni obsažené pouze v nepatrném množství, pokud biomolekuly označíme nanočásticemi. Například zlatá nanočástice o průměru 20 nm obsahuje zhruba 250 tisíc atomů zlata a nanočástice o průměru 100 nm dokonce přes 30 miliónů atomů zlata. Počet iontů zlata vytvořených z jediné nanočásticové značky tak může být o několik řádů vyšší než počet výchozích biomolekul.
Nanočásticové značky obsahující jeden nebo více kovových atomů mohou být detekovány pomocí hmotnostního spektrometru, který využívá k ionizaci indukčně vázané plazma o teplotě přes 6 000 °C. V prvním kroku dochází k tomu, že se pixel po pixelu pomocí ultrafialového pulzního laseru odpařují nanočástice specificky navázané na dané biomolekuly v tkáních. Z nanočástic tak vznikají obláčky atomů kovu, které jsou vedeny do plazmatu, kde se ionizují, a posléze jsou detekovány pomocí hmotnostního spektrometru. Výsledkem je mapa rozložení biomolekul ve studované tkáni.
Zobrazení jednotlivých molekul pomocí nanočástic
Tým Jana Preislera z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se zabývá tím, jak využit lasery k odpaření a ionizaci vzorků ve spojení s hmotnostní spektrometrií. Na pracovišti vyvinuli ablační systém, který namísto obvyklého ultrafialového laseru využívá laser infračervený, pomocí něhož dochází k šetrnému uvolňování neporušených 20nm zlatých nanočástic z tkáně a jejich transportu do plazmatu. Do plazmatu tak není přiveden difúzní obláček atomů zlata, ale neporušené zlaté nanočástice, které jsou atomizovány a ionizovány během velmi krátké doby až v samotném plazmatu.
Výsledkem jsou submilisekundové píky – krátké pulzy signálu iontů zlata. Není tak detekován pouze celkový signál kovu z daného pixelu, ale je možné jednotlivé nanočástice – a potažmo biomarkery na daném pixelu – přesně spočítat. Rozdíl v citlivosti oproti klasické laserové ablaci je proto podobný jako v případě měření intenzity světla v režimu počítání jednotlivých fotonů oproti obvyklému proporčnímu režimu.
Ve spolupráci s kolegy z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a z Výzkumného centra automatické manipulace Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně výzkumníci demonstrovali přednosti nové metody při monitorování bujících buněk v 3D agregátech buněk lidského kolorektálního karcinomu.
Výsledkem přesného počítání značek na každém pixelu jsou ostré distribuční mapy relevantního biomarkeru v tkáni. Navíc jsou silně potlačeny signály z oblastí mimo tkáň. Tento přístup může být vhodný i pro současné zobrazení desítek různých biomolekul pomocí značek obsahujících různé kovy, případně i směsi kovů, protože hmotnostní spektrometr dokáže ionty těchto kovů snadno identifikovat a kvantifikovat.
Kromě ionizace v indukčně vázaném plazmatu tým studuje i možnost použití přímé laserové desorpce a ionizace nanočástic. V tomto případě se daří účinně detekovat 100nm zlaté nebo stříbrné nanočástice. Vyvinuté technologie jsou výsledkem téměř desetiletého pracovního úsilí týmu podpořeného několika navazujícími projekty GA ČR. Součástí výzkumu byl vývoj speciální instrumentace a softwaru pro záznam, vyhodnocování a zobrazení dat. Výzkum byl publikován v předním časopise oboru a ve schvalovacím řízení je patentová přihláška na vyvinutou metodu.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.