OZNÁMENÍ TERMÍNŮ PODÁNÍ DÍLČÍCH (FINANČNÍCH) A ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV ZA ROK 2019

Vážení řešitelé, v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zpřístupněny formuláře dílčích a závěrečných zpráv.
Termín pro odevzdání dílčích zpráv je 16. 1. 2020.
Termín pro odevzdání závěrečných zpráv je 3. 2. 2020.
Termín pro odevzdání dílčích finančních zpráv pro EXPRO je 3. 2. 2020.

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GA ČR:
telefonicky v úředních hodinách na tel. č. 227 088 841
Po – Čt: 9 – 16:00
Pá: 9 – 15:00

písemně (info@gacr.cz – pro všeobecné dotazy) / (kontakty@gacr.cz – pro hesla a změny osob a institucí)
https://info.gacr.cz/

Nejčastěji kladené otázky k DZ a ZZ najdete zde.

Nová spolupráce s agenturou Swiss National Science Foundation

Předsedkyně GA ČR podepsala 27. listopadu 2019 v Bruselu memorandum o vzájemné spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation. Díky tomu budou mít čeští vědci možnost rozšířit své aktivity v oblasti základního výzkumu o další zemi. První výzva je vyhlášená už nyní a funguje na principu hodnocení Lead Agency, kdy budou mít projekty délku řešení 3 roky. V první výzvě bude v roli Lead Agency vystupovat švýcarská agentura.

Příslušná pravidla pro podávání návrhů projektů v rámci nové LA spolupráce budou zveřejněna po začátku roku 2020.

V rámci naší agentury se nyní jedná o další novou zemi, se kterou spolupracujeme na bázi Lead Agency.

Odkaz na oznámení švýcarskou agenturou zde.

Mezinárodní projekty: vyhlášení národních výsledků

Grantová agentura České republiky dokončila vyhodnocení návrhů projektů v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu – Mezinárodní projekty – 2020 (SGA0202000003) a podmíněně rozhodla o financování následujících projektů realizovaných ve spolupráci s partnerskými agenturami Russian Foundation for Basic Research, Deutsche Forschungsgemeinschaft, Ministry of Science and Technology (Tchaj-wan), São Paulo Research Foundation a National Research Foundation of Korea, které je připravena financovat v případě dostatku finančních prostředků u obou partnerských agentur a za podmínky, že partnerská organizace, která doposud neukončila hodnoticí proces, rozhodne rovněž o financování těchto projektů. Poté co partnerská organizace ukončí hodnoticí proces, Grantová agentura České republiky vyrozumí každého uchazeče o udělení či neudělení grantu. Toto rozhodnutí je rovněž přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

Seznam mezinárodních projektů úspěšných v národním hodnocení

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zahájení spolupráce v rámci iniciativy CEUS

V pondělí 17. 6. 2019 nejvyšší představitelé GA ČR, FWF (Rakousko), NCN (Polsko) a ARRS (Slovinsko) slavnostně podepsali „CEUS – Central European Science Partnership“ Lead Agency Agreement: Memorandum of Understanding on the unilateral administration and mutual recognition of evaluation procedures“. Tato nová spolupráce umožní vědcům z České republiky, Rakouska, Polska a Slovinska realizovat vědecké projekty s novými zahraničními partnery na principu hodnocení Lead Agency, který patří z důvodu snížení administrativní zátěže ke stále častěji preferovaným formám spolupráce mezi zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum. V rámci CEUS iniciativy na podporu základního výzkumu v regionu střední Evropy bude vědcům nově umožněno podávat bilaterální a také trilaterální návrhy projektů na principu LA.

Ve zkratce:

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

ZPŘÍSTUPNĚNÍ HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ EXPRO

Grantová agentura České republiky v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů zpřístupnila účastníkům veřejné soutěže na podporu grantových projektů EXPRO se začátkem řešení v roce 2020 hodnocení návrhů projektů.

Navrhovatelé naleznou hodnocení projektů po přihlášení do aplikace pro podávání a správu grantových projektů na adrese http://www.gris.cz.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO

Grantová agentura České republiky ke dni 29.10. 2019 ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěže SGA0202000004 – Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO a rozhodla o poskytnutí podpory na níže uvedené grantové projekty. Toto rozhodnutí je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

Přílohy

102 KB Datum přidání: 29. 10. 2019

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Tým vědců v čele s Robertem Černým objevil u některých bazálních ryb před-ústní střevo. Tato struktura nebyla dosud nalezena u žádného obratlovce

Oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. Takové bylo téma projektu Mgr. Roberta Černého, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho týmu se během řešení projektu podařilo objevit a v embryonálním vývoji paprskoploutvých ryb zdokumentovat tzv. před-ústní střevo. Tato enigmatická struktura se klasiky oboru očekávala u našich společných předků, ale nebyla dosud nalezena u žádného současně žijícího obratlovce.

„Bichiři, jeseteři a kostlíni, které jsme studovali, si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratili v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ vysvětluje Robert Černý. „Klíčové zjištění našeho projektu je, že před-ústní střevo není jen u těchto třech druhů ryb, ale mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného a nám se ho podařilo objevit.“

Na počátku projektu byla kniha Johna Samuela Budgeta, kterou Robert Černý náhodou objevil. Její autor byl prvním zoologem, který před 100 lety získal embryonální materiál bichirů. V té knize je první náhled toho, že embrya těchto afrických ryb mají jakési před-ústní střevo. „To mi u obratlovců připadalo tak šílené, že jsem se rozhodl, že tyto ryby musíme sehnat a výzkum zopakovat a podívat se, zda tomu tak skutečně je. A podařilo se. Některé skupiny dnešních rybovitých obratlovců jsou tak vývojově mnohem archaičtější, než jsme si dosud mysleli,“ říká Robert Černý.

Zkoumané druhy ryb mají během raného embryonálního vývoje střevo, které existuje za ústy, vyhrne se ven a vytváří tam určité struktury. U dvou ze třech skupin ryb vytváří tzv. podivuhodné cementové nebo přísavné orgány. U třetí skupiny tvoří toto střevo pokryv jejich budoucí hlavy. Vědci objevili, že buňky střeva vnitřního zárodečného listu, které se u žádného z obratlovců nenacházejí na povrchu hlavy, mají právě zkoumané druhy ryb.

Studované druhy ryb představují jedinečný evolučně-vývojový model. Práce, publikovaná v časopise Nature, navíc prokázala, že tato embryonální doména představuje dosud netušený příspěvek buněk vnitřního zárodečného listu (entodermu) do povrchu hlavy. Se svým výzkumem přispěl Robert Černý ke zlomu ve vnímání evoluce obratlovců, když u některých druhů bazálních ryb objevil strukturu před-ústního střeva. V následujících výzkumech se doktor Černý chce zaměřit na otestování funkcí této embryonální domény a důležitosti pro evoluci obratlovců.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Projekt Václava Štětky zkoumal, jak jsou sociální média využívána jako nástroj politické komunikace

PhDr. Václav Štětka, Ph.D z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy komplexním způsobem zmapoval proces adopce sociálních sítí pro volební i mimovolební komunikaci politických stran a individuálních politiků v České republice. Napomohl tím k lepšímu pochopení sílící role, kterou sociální média sehrávají v komunikaci mezi občany a politickými aktéry, a to včetně faktorů, které ovlivňují ochotu uživatelů internetu zapojit se prostřednictvím digitálních technologií do politického procesu. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.

Projekt zachytil rozhodující období nástupu populistických a alternativních stran v českém politickém systému a přispěl k osvětlení klíčového významu sociálních sítí pro tyto nové politické subjekty a jejich komunikační strategie. Ve vztahu k užívání sociálních sítí pro politickou komunikaci ze strany občanů mimo jiné zjistil, že virtuální a reálné formy participace se navzájem nevylučují, ale spíše podporují, a současně odhalil překvapivě významné rozdíly mezi muži a ženami v intenzitě a charakteru online politické participace.

„V rámci výzkumu jsme se zaměřili především na obsah a styl komunikace na sociálních sítích, především na Facebooku, ale i na sociodemografické a další charakteristiky jejich uživatelů, kteří přes ně vstupují do politického procesu. Sesbírali jsme 20 000 individuálních komentářů, které jsme následně zkoumali metodami obsahové analýzy. Realizovali jsme také dvě dotazníková reprezentativní šetření, obě na vzorku přibližně 1 000 respondentů. Dělali jsme také hloubkové rozhovory s politickými aktéry, kam patřili především poslanci parlamentu a aktivní uživatelé sociálních sítí,“ říká Václav Štětka. „Data jsme získávali z oficiálních především facebookových a twitterových účtů politických stran a dalších politických aktérů. Jednotlivé komentáře jsme nejdříve aktivovali prostřednictvím speciálních programů a následně analyzovali v prostředí statistického programu SPSS a dalších analytických nástrojů.“

Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané nové alternativní či populistické strany a kompenzují tak nerovnosti, které existují například v přístupu do mainstreamových médií a ve schopnosti nastolovat agendu.

„Více se do politických debat na sociálních sítích zapojují muži. Ti jsou také aktivnějšími diskutéry. Ženy mají spíše tendenci komunikovat pozitivně. Ženy mohou být do jisté míry odrazovány od silnějšího zapojování do politických debat právě tím negativním až často nepřátelským prostředím, které zde panuje. Některé si kvůli tomu dokonce mění online identitu a vystupují pod mužskými profily. V našem projektu jsme se také zaměřili na hypotézu o tzn. kliktivismu, podle které se občanský aktivismus dnes realizuje primárně prostřednictvím sociálních sítí a už k sobě nenabírá tradiční formy politické participace. Z našich dat vyplývá, že v ČR to tak úplně neplatí a že aktivní uživatelé sociálních sítí mají současně tendenci projevovat se aktivně také mimo prostředí internetu, mimo sociální sítě,“ vysvětluje Václav Štětka.

Projekt Václava Štětky je prvním systematickým výzkumem role sociálních sítí v politické komunikaci. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a také komunikace s voliči v povolebním období. Výsledky byly prezentovány na 15 zahraničních konferencích. Tým připravil a vydal dvě knihy a řadu článků v renomovaných časopisech.

Ve výzkumu pokračuje Václav Štětka i na Loughborough University, kde nedávno získal grant v hodnotě téměř milionu liber. Cílem výzkumu bude lepší pochopení způsobů, jakými spolu souvisí konzumace zpravodajství z různých typů zdrojů včetně dezinformací a nárůst fenoménu jako je populismus, politický radikalismus a autoritářský styl vládnutí, který v současné době ve střední a východní Evropě pozorujeme.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva k nominacím na členy hodnoticích panelů GA ČR

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR.

 

Návrhy se předkládají do následujících hodnoticích panelů:

P104 Stavební materiály, architektura a stavitelství

 

P201 Matematika – obor statistika

P202 Informatika

P205 Biofyzika, makromolekulární fyzika a optika

P208 Chemická fyzika a fyzikální chemie

P209 Astronomie a astrofyzika, fyzika atmosféry, meteorologie, klimatologie a hydrologie, fyzická geografie – obor astronomie

 

P301 Molekulární a strukturní biologie, genetika, genomika a bioinformatika

Molekulární biologie: molekulární mechanismy DNA replikace a reparace, molekulární mechanismy transkripce a translace, funkce proteinů a rekombinantní proteiny, funkce lipidů & sacharidů, molekulární interakce, systémová biologie

Strukturní biologie: struktura, interakce a dynamika proteinů, nukleových kyselin a ostatních typů biomolekul

Genetika: geny a funkce DNA, genová rekombinace, funkce RNA a regulace genové exprese, epigenetika

Genomika: strukturní, funkční a komparativní genomika, transkriptomika, sekvenování a genetické mapování, studium genomů organismů

Bioinformatika: bioinformatika včetně strukturní bioinformatiky, biostatistika, výpočetní biologie, modelování a simulace molekulárních procesů

 

P302 Mikrobiologie, parazitologie, imunologie a biotechnologie

Mikrobiologie: mikrobiologie, virologie, bakteriologie, priony, struktura a funkce buňky prokaryot a buňky protist, evoluce prokaryot a evoluce protist, interakce hostitel-mikroorganismus, epidemiologie infekcí

Parazitologie: parazitologické obory

Obecná a infekční imunologie: vrozená imunita a zánět, adaptivní imunita, poruchy imunitního systému, vakcinace, evoluce imunitního systému

Biotechnologie: mikrobiální biotechnologie, bionanotechnologie, biosenzory, biomimetika, ostatní biotechnologie, syntetická biologie

 

P303 Buněčná, vývojová a evoluční biologie

Buněčná biologie: struktura a funkce buňky, buněčná signalizace, buněčný cyklus a buněčná smrt, diferenciace a stárnutí buňky

Vývojová biologie: reprodukční biologie, ontogeneze organismů, embryologie, kmenové buňky

Evoluční biologie: evoluce buňky, evoluce ontogeneze (evoluce organismů, evoluce genomů, molekulární mechanismy evoluce)

 

P304 Nádorová biologie, experimentální onkologie, morfologické obory a patologie

Nádorová biologie včetně nádorové imunologie: nádorová transformace, nádorová buňka, nádory a nádorová onemocnění, nádorová imunologie, in vivo modely

Experimentální onkologie: experimentální onkologie, chemoterapie, imunoterapie, nové diagnostické a terapeutické přístupy, radiační biologie, experimentální radioterapie, translační výzkum v onkologii

Genetika a epigenetika nádorů: predispoziční stavy, somatické mutace, nádorové kmenové buňky, epigenetické regulátory a jejich poruchy

Modely nádorů: modely nádorového bujení, PDX modely, modely nádorů na nižších organizmech

Morfologické obory: anatomie, histologie, morfologie

Patologie: patologická anatomie, histopatologie, molekulární patologie

 

P305 Lékařské fyziologické obory a neurovědy, diagnostika a terapie, translační výzkum

Patofyziologické mechanizmy chorob: metabolismus, endokrinologie a diabetes, revmatologie, nefrologie, kardiovaskulární poruchy, stárnutí a další lékařské obory výše nezahrnuté

Neurovědy: neurofyziologie, senzorické systémy, vývojová neurobiologie, kognitivní a behaviorální neurovědy, neurologické poruchy

Translační výzkum: základní translační výzkum, experimentální medicína, genová a buněčná terapie, regenerační medicína, radiační terapie

 

P306 Farmakologie, toxikologie, lékařská biochemie, lékařská biofyzika

Farmakologie: farmakologie, mechanismy účinku, farmakokinetika, interakce léčiv, metabolismus xenobiotik, nová farmaka, modely in vivo a in vitro

Toxikologie: molekulární toxikologie, mechanismy toxicity, toxikokinetika, orgánová toxikologie, aplikovaná toxikologie, toxikologie přírodních a syntetických látek

Lékařská biochemie: lékařská biochemie, souvislost biochemických dějů a pathobiochemie, metabolismus endogenních látek v organismech, biochemické aspekty vztahu mezi strukturou a funkcí

Lékařská biofyzika: lékařská biofyzika, biomechanika, transportní a lokomoční mechanismy, interakce živých systémů s fyzikálními faktory, radiobiologie, ostatní problematiky biofyziky organismů

 

P402 Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie (mimo finanční ekonometrie), kvantitativní metody v ekonomii (mimo operační výzkum) – obor ekonomická teorie

 

P501 Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství

P504 Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů

P506 Botanika a zoologie

Návrhy na členy hodnoticích panelů mohou na formulářích GA ČR předkládat právnické i fyzické osoby působící v oblasti vědy a výzkumu z řad významných odborníků, kteří v základním výzkumu dosáhli přesvědčivých výsledků. Předložené nominace musí obsahovat seznam všech pracovišť kandidáta a prohlášení zaměstnavatele, že s nominací souhlasí a je připraven kandidáta v případě jeho jmenování uvolňovat na zasedání panelů, případně dalších poradních orgánů předsednictva GA ČR, která mohou vyplynout z titulu členství v panelu. Z důvodu vyloučení střetu zájmů při hodnocení projektů, je GA ČR nucen upřednostňovat kandidáty s menším počtem afiliací.  Délka členství v hodnoticím panelu se stanovuje zpravidla na 2 roky a každý zvolený člen panelu může tuto činnost vykonávat nejvýše po dvě funkční období. Grantová agentura přivítá vyšší zastoupení žen, podobně jako cizojazyčných pracovníků působících na našich institucích, v podaných nominacích na členy hodnoticích panelů.

Jedním z důležitých požadavků na člena hodnoticího panelu je ochota a schopnost umět s určitým nadhledem posoudit v rámci panelu širší úsek oboru, tedy nejen specializaci vlastní vědecko‐výzkumné činnosti. Dále je třeba zdůraznit, že člen hodnoticího panelu je nominován jako vědecká osobnost, nikoli jako zástupce instituce, v níž působí. Očekává se tudíž schopnost posuzování výhradně podle odborných hledisek. Povinností člena hodnoticího panelu je vyjádřit se ke značnému počtu projektů, seznámit se se všemi předloženými projekty a dále zúčastnit se všech zasedání hodnoticího panelu. Členství v panelu je tedy náročné na časové i pracovní zatížení. Členům panelů náleží za jejich práci finanční odměna.

GA ČR využívá webovou aplikaci pro zpracování grantových přihlášek, dílčích i závěrečných zpráv pro řešitele a dále i pro hodnocení projektů členy panelů. Proto je nezbytné, aby kandidáti na členství v hodnoticích panelech byli schopni a ochotni tento elektronický systém používat.

Návrhy do hodnoticích panelů pro nadcházející funkční období začínající 1. dubna 2020 je třeba zaslat Kanceláři GA ČR v písemné formě nebo elektronicky na formuláři GA ČR podepsaném osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele (lze i prostřednictvím Informačního systému datových schránek – ISDS: a8uadk4) na e-mailovou adresu podatelna@gacr.cz nejpozději do 30. listopadu 2019.

Návrhový list je k dispozici na webových stránkách GA ČR nebo ke stažení na https://gacr.cz/file-download/43831.

Neúplně vyplněné návrhy nebo návrhy, které nebudou podány na stanoveném formuláři, GA ČR nebude akceptovat.

Není třeba zdůrazňovat, že úroveň členů panelů má zásadní význam pro kvalitu hodnoticího procesu.

 

Výzva_panelisti_2019

Formulář_návrhový_list

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzkum týmu Marka Mráze se zaměřil na chronickou lymfatickou leukémii. Popsal funkci klíčové molekuly pro její léčbu.

Tým pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D., který působí ve FN Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal jako první popsat mechanismus, jímž maligní B lymfocyty utlumí aktivity BCR dráhy v momentě, kdy je poškozena jejich DNA. Jedním z výsledků projektu je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Bude například možné odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Hledat stále účinnější léčbu je důležité proto, že pacienty s leukémiemi a lymfomy se často nedaří úplně vyléčit, ale přežívají mnoho let a časem začnou být jejich nádorové buňky k terapii rezistentní. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních časopisech Leukemia a Blood. Za projekt byl Marek Mráz oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.

„Chronická lymfatická leukemie vzniká maligní transformací B lymfocitů, což jsou buňky, které nás za normálních okolností mají chránit proti infekci tím, že produkují protilátky. Toto onemocnění vzniká pravděpodobně deregulací dráhy, která je zodpovědná právě za tu produkci těch protilátek, které se říká BCR signalizační dráha, její regulace nás v tom projektu právě zajímala. Odhalili jsme mechanismus, jímž chemoterapie, která vede k cílenému poškození DNA nádorových buněk, zastavuje BCR signalizaci. Tento mechanismus pravděpodobně existuje i ve zdravých B lymfocytech a vyvinul se proto, aby u buněk, které mají z nějakého důvodu poškozenou DNA, nedocházelo k jejich dalšímu množení. U nádorových buněk je ale tento ochranný mechanismus často porušen, a to nejvíce tam, kde chybí, nebo je mutovaná bílkovina p53, která se podílí na zastavení BCR signalizace,“ vysvětluje Marek Mráz.

Popis vztahu BCR signalizace a poškození DNA je možné využít pro lepší terapii u pacientů. „Kdybych to měl zjednodušit, tak potenciálně lze zjistit, zda je funkční dráha zastavující BCR signalizaci po poškození DNA. Pokud ano, tak pacientovi velmi pravděpodobně pomůže chemoterapie, pokud ne, tak bude vhodnější jej léčit třeba některým z nových léčiv, které přímo zastavují BCR signalizaci,“ říká Marek Mráz.

Chronická lymfatická leukemie je onemocnění, které je mimo jiné zajímavé tím, že má variabilní klinickou prognózu – někteří pacienti přežívají desítky let, naopak jiní přes velmi intenzivní léčbu přežívají jenom desítky měsíců. Vědce v projektu zajímalo, jaká je molekulární podstata, která by mohla souviset s deregulací BCR signalizační dráhy. Onkologové využívají k léčbě B buněčných leukémií a lymfomů často chemoterapii způsobující poškození DNA nádorových buněk. Doposud ale nebylo jasné, zda takováto léčba nějak ovlivňuje BCR signalizační dráhy a případně jakým mechanismem.

 „U chronické lymfatické leukemie bylo ukázáno, že je možné využít léčiva, kterým se říká inhibitory BCR signalizační dráhy. Ta jsou vhodná především u pacientů, kterým ne úplně dobře funguje odpověď na poškození DNA. Bohužel tato léčiva pacienty trvale nevyléčí a nedokáží trvale kontrolovat tuto chorobu. To, co nás teď zajímá, je, jak je vlastně BCR signalizační dráha u těchto pacientů aktivována a jak tyto inhibitory BCR signalizace kombinovat s jinými léčivy tak, abychom tuto chorobu trvale kontrolovali nebo potenciálně část těch pacientů vyléčili,“ dodává Marek Mráz.

Chronická lymfatická leukemie je nejčastějším leukemickým onemocněním u dospělých. Projekt proto vznikl na interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY