Seznamy projektů, které uspěly ve veřejných soutěžích vyhlášených GA ČR v roce 2017

Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěží vyhlášených v roce 2017, v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) ve znění pozdějších předpisů, rozhodla o udělení grantů na podporu řešení a zveřejňuje seznamy projektů, které ve veřejných soutěžích uspěly. Toto rozhodnutí je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

Grantová agentura České republiky ke dni 1. 12. 2017 ukončila na základě smluv o bilaterální spolupráci hodnocení na národní úrovni návrhů projektů přijatých do soutěže Mezinárodní projekty vyhlašované na základě bilaterálních dohod s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), Německo, Ministry of Science and Technology (MOST), Tchaj-wan a National Research Foundation of Korea (NRF), Korea. Grantová agentura České republiky je připravena financovat grantové projekty uvedené v příloze. Konečné rozhodnutí o udělení podpory na řešení projektů je na základě podepsaných mezinárodních dohod podmíněno shodným hodnocením u partnerských agentur. Projekty budou podpořeny za podmínky, že budou doporučeny partnerskými agenturami k financování a za podmínky, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

V letošní soutěži standardních projektů bylo podpořeno 26,6 % projektů, v juniorských grantech pak 27,1 %.

Hodnocení návrhů projektů bude navrhovatelům zpřístupněno v aplikaci pro podávání a správu projektů GRIS v nejbližších dnech, o přesném termínu bude Grantová agentura ČR informovat na webových stránkách.

Oznámení termínů podání dílčích a závěrečných zpráv za rok 2017

Vážení řešitelé, v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zpřístupněny formuláře dílčích a závěrečných zpráv. Termín pro odevzdání dílčích zpráv je 16. 1. 2018. Termín pro odevzdání závěrečných zpráv je 31. 1. 2018.

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR:

telefonicky v úředních hodinách na tel. č. 227 088 841

Po – Čt: 9 –  16:00
Pá: 9 – 15:00

písemně (info@gacr.cz – pro všeobecné dotazy) / (kontakty@gacr.cz – pro hesla a změny osob a institucí)

https://info.gacr.cz/servlet/HelpdeskDynamic?eid=rozcestnik&lang=cs

Nejčastější dotazy k  vyplňování DZ /ZZ naleznete níže.

FAQ DZ a ZZ_2018

Dodatečná výzva k nominacím na členy hodnoticích panelů GA ČR

 

Grantová agentura ČR vyhlašuje dodatečnou výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR.

 

Návrhy se předkládají do následujících hodnoticích panelů:

P209 – Astronomie a astrofyzika, fyzika atmosféry, meteorologie, klimatologie a hydrologie, fyzická geografie

P305 – Molekulární, buněčná, strukturní a vývojová biologie a bioinformatika

P401 – Filosofie, teologie, religionistika

P405 – Archeologie a starší dějiny (do roku 1780)

P503 – Potravinářství, ekotoxikologie a environmentální chemie

 

Návrhy na členy hodnoticích panelů mohou na formulářích GA ČR předkládat právnické i fyzické osoby působící v oblasti vědy a výzkumu z řad významných odborníků, kteří v základním výzkumu dosáhli přesvědčivých výsledků. Předložené nominace musí obsahovat seznam všech pracovišť kandidáta a prohlášení navrhujícího subjektu, že s nominací souhlasí a je připraven kandidáta v případě jeho jmenování uvolňovat na zasedání panelů, případně dalších poradních orgánů předsednictva GA ČR, která mohou vyplynout z titulu členství v panelu. Délka členství v hodnoticím panelu se stanovuje zpravidla na 2 roky a každý zvolený člen panelu může tuto činnost vykonávat nejvýše po dvě funkční období. Navrhovatelům doporučujeme při podávání návrhů vzít v úvahu genderové hledisko. Nominováni mohou být kandidáti z řad českých, ale i zahraničních vědců žijících a působících v České republice.

 

Jedním z důležitých požadavků na člena hodnoticího panelu je ochota a schopnost umět s určitým nadhledem posoudit v rámci panelu širší úsek oboru, tedy nejen specializaci vlastní vědecko‐výzkumné činnosti. Dále je třeba zdůraznit, že člen hodnoticího panelu je nominován jako vědecká osobnost, nikoli jako zástupce instituce, v níž působí. Očekává se tudíž schopnost posuzování výhradně podle odborných hledisek. Povinností člena hodnoticího panelu je vyjádřit se ke značnému počtu projektů, seznámit se se všemi předloženými projekty a dále zúčastnit se všech zasedání hodnoticího panelu. Členství v panelu je tedy náročné na časové i pracovní zatížení. Členům panelů náleží za jejich práci finanční odměna.

 

GA ČR využívá webovou aplikaci pro zpracování grantových přihlášek, dílčích i závěrečných zpráv pro řešitele a dále i pro hodnocení projektů členy panelů. Proto je nezbytné, aby kandidáti na členství v hodnoticích panelech byli schopni a ochotni tento elektronický systém používat.

 

Návrhy do hodnoticích panelů pro nadcházející funkční období začínající 1. dubna 2018 je třeba zaslat Kanceláři GA ČR v písemné formě nebo elektronicky na formuláři GA ČR podepsaném osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele (lze i prostřednictvím Informačního systému datových schránek – ISDS: a8uadk4) na e-mailovou adresu podatelna@gacr.cz nejpozději do 30. listopadu 2017.

 

Pokud byl na kandidáta předložen návrhový list na konci roku 2016 či na začátku roku 2017 a v mezidobí nedošlo u kandidáta k podstatným změnám, nový návrhový list není požadován. Návrhové listy doručené do Kanceláře GA ČR v uvedeném období tudíž zůstávají platné. V případě, že stávajícímu členu panelu končí první funkční období k 31. 3. 2018 a nedošlo u něj k podstatným změnám oproti dříve předloženému návrhovému listu, nový návrhový list není požadován.

 

Návrhový list je k dispozici ke stažení níže nebo na webových stránkách GA ČR na adrese https://gacr.cz/o-ga-cr/poradni-organy/panely/.

 

Neúplně vyplněné návrhy nebo návrhy, které nebudou podány na stanoveném formuláři, GA ČR nebude akceptovat.

 

Ke stažení:

Dodatečná výzva k nominacím na členy hodnoticích panelů GA ČR

Popis náplní panelů

Formulář návrhový list

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyplatí se důvěřovat samoozdravné síle přírody: oceněný výzkum prokázal, že bezzásahovost a přirozený proces regenerace po kůrovcové kalamitě je nejlepším řešením pro chráněné horské lesy

Praha, 21. září 2017 – Výzkum předního českého hydrobiologa byl zaměřen na dopad kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní i vodní ekosystémy na Šumavě. Ukázalo se, že navzdory mnoha katastrofickým předpovědím se celý přírodní systém i bez zásahu člověka velmi rychle zotavuje. Za svůj projekt Jiří Kopáček obdržel Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Profesor Jiří Kopáček, působící v Biologickém centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, je jedním z nejvýznamnějších českých hydrobiologů. Jeho vědeckou kariéru provází bohatá publikační činnost a výjimečně vysoká citační odezva, v roce 2016 ho předseda AV ČR profesor Jiří Drahoš vyznamenal medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách.

V rámci oceněného projektu byl po dobu pěti let zkoumán vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů po kůrovcovém žíru na mikroklima, chemismus a biodiverzitu půdních a vodních ekosystémů. Na jeho řešení se podíleli výzkumníci ze tří institucí (Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a České zemědělské univerzity v Praze). Vědeckému týmu se podařilo zformulovat nový koncepční biogeochemický model, který propojuje cykly uhlíku, dusíku a síry v půdách a umožňuje přesnější předpovědi ztrát živin z lesních ekosystémů v závislosti na globálním vývoji znečišťování atmosféry a klimatických změn.

Studie navázala na předchozí vědecké projekty, které monitorovaly situaci v tzv. bezzásahové oblasti na Šumavě po dobu více než 20 let. Vědce zajímalo především, jak odumření stromového patra po napadení kůrovcem ovlivní kyselost, chemické složení a oživení vody Plešného jezera, které bylo v minulém století vážně postiženo kyselými dešti. Výzkum přinesl zajímavé závěry: po krátkodobém zhoršení chemismu jezera se situace začala rychle zlepšovat. „Kyselost vody se výrazně snížila a její pH rychle vzrostlo k hodnotě 6, která byla naposledy v Plešném jezeře kolem druhé světové války,“ uvádí Kopáček. Dále bylo zjištěno, že stromové patro téměř kompletně zničené kůrovcem se přirozeně obnovuje dostatečně a dochází k rychlému a žádanému zmlazování lesního porostu.

Z výsledků výzkumu je zřejmé, že bezzásahovost a přirozená cesta regenerace lesního porostu by měla být do budoucna pokládána za jeden z nejefektivnějších způsobů opětovného zalesňování kůrovcem postižených chráněných horských oblastí. Zároveň je nejšetrnější z hlediska ochrany množství a kvality vod. Získané poznatky umožní přírodovědcům vnést vědecké argumenty do vášnivých sporů mezi zastánci a odpůrci zásahů proti šíření škůdců v chráněných územích. O velkém ohlasu výstupů oceněného výzkumu ve vědecké komunitě svědčí skutečnost, že již byly více než 100krát citovány a publikovány v 35 recenzovaných časopisech, z nichž bylo 25 impaktovaných.

 

PŘÍLOHY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Novou naději pro HIV pozitivní pacienty přinesl projekt české molekulární bioložky zaměřený na hledání látek schopných blokovat tvorbu retrovirových částic

Praha, 21. září 2017 – Projekt cílený na charakterizaci interakcí důležitých pro tvorbu nezralých retrovirových částic a vývoj metod pro testování inhibitorů skládání HIV otevírá nové cesty pro přípravu účinných antiretrovirotik. Biochemička Michaela Rumlová za něj obdržela Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Doktorka Michaela Rumlová, která v současné době působí na Vysoké škole chemicko-technologické, se tvorbou retrovirových částic HIV zabývala už v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „Studujeme vzájemné interakce, které jsou důležité pro tvorbu nezralé a posléze i zralé retrovirové částice. Naším hlavním cílem je nalezení sloučeniny, která by zabraňovala tvorbě těchto částic a v budoucnu by mohla sloužit jako lék pro pacienty, kteří jsou infikování virem HIV,“ vysvětluje Rumlová.

K léčbě pacientů nakažených virem HIV se nyní používá kombinovaná terapie, jež spočívá v současném podávání několika specifických látek, tzv. inhibitorů, což jsou sloučeniny blokující klíčové kroky v životním cyklu tohoto viru. Bohužel často dochází k tomu, že se virus časem stane vůči podávaným lékům rezistentním a je třeba jejich kombinaci modifikovat. Vědci proto hledají stále nové a nové inhibitory.

Ve spolupráci s vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie v Heidelbergu se podařilo vyřešit detailní strukturu retrovirových částic HIV i modelového opičího viru. Byly zjištěny a přesně popsány interakce, které jsou zásadní pro tvorbu HIV částice. To vědcům umožní pracovat přímo na vytvoření látek, které zabrání skládání retrovirové částice, díky čemuž virus nebude moci opustit buňku a dojde k zastavení infekce.

„Následující tři roky se budeme věnovat procesu rozložení virového komplexu a testování sloučenin, které by tomu mohly napomoci,“ popisuje své plány do budoucna oceněná vědkyně. Za účelem testování potencionálních inhibitorů skládání retrovirových částic HIV-1 vědci v rámci řešení projektu vyvinuli efektivní velkokapacitní screeningovou metodu, která byla patentována.

Výsledky výzkumu, které zásadním způsobem přispěly k pochopení strukturní biogeneze retrovirových částic, byly zveřejněny ve formě spoluautorských publikací v časopise Nature, publikovány byly i v dalších prestižních zahraničních časopisech. Největším přínosem projektu je však možnost praktického využití nově získaných poznatků pro vývoj léků, které by mohly být úspěšně využity v terapii pacientů nakažených virem HIV.

PŘÍLOHY

239 KB Datum přidání: 22. 9. 2017

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Ceny za nejlepší základní výzkum si odnesli tři vědkyně a dva vědci

Praha 21. září 2017 – Cena předsedkyně Grantové agentury ČR již zná své vítěze – pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Letošními laureáty jsou tři vědkyně a dva vědci: archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR byla oceněna za dvoudílnou monografii věnující se hmotným nálezům z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu, hydrobiolog profesor Jiří Kopáček z Biologického centra AV ČR, jehož výzkum prokázal, že přirozený proces regenerace lesů po kůrovcové kalamitě na Šumavě je tím nejlepším řešením a biochemička Michaela Rumlová z VŠCHT, která svou prací přinesla novou naději HIV pozitivním pacientům. Dalšími laureáty jsou doktorka Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, jejíž projekt umožnil lepší porozumění mechanismu vzniku a vývoje vesmíru a měl velký ohlas u nás i v zahraničí a odborník v oblasti počítačových systémů, profesor Lukáš Sekanina z Fakulty informačních technologií VUT v Brně, který se svým týmem vyvinul nové metody umožňující optimalizaci číslicových obvodů.

„Úroveň projektů, jejichž výsledky byly hodnoceny jako vynikající, je čím dál tím vyšší, což nás nesmírně těší, ale zároveň nám to ztěžuje výběr těch nejlepších mezi nejlepšími. Proto jsme také letos ocenili celkem pět projektů,“ říká Alice Valkárová, předsedkyně Grantové agentury ČR. „Velmi nás potěšilo, že mezi oceněnými mohou být v tomto roce tři ženy, z nichž dvě jsou na samém počátku své kariéry. To pro českou vědu bezpochyby znamená dobrý příslib do budoucna,“ dodává.

Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající, a na ocenění doporučeny. O udělení cen nakonec rozhodne pětičlenné předsednictvo agentury.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Profesor VUT v Brně, který vyvinul světově unikátní metody evolučního návrhu složitých číslicových obvodů, byl oceněn za základní výzkum v oblasti počítačového hardwaru a softwaru

Praha, 21. září 2017 – Profesor Lukáš Sekanina, odborník v oblasti počítačových systémů, který působí na Fakultě informačních technologií VUT v Brně, společně se svým týmem vyvinul nové metody umožňující optimalizaci číslicových obvodů. Za svůj projekt získal Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Cílem oceněného projektu bylo vytvořit na bázi evolučního návrhu nové metody optimalizace pro obvody, které jsou důležité v počítačových architekturách. Vědci se při tom nechali inspirovat principy biologické evoluce, např. mutací a křížením, těžili však i z poznatků teoretické informatiky a z technik formální verifikace systémů. Projekt tak přispěl k vzájemné spolupráci mezi odborníky z oblasti umělé a výpočetní inteligence a návrháři počítačových obvodů.

Metody nově vyvinuté vědeckým týmem profesora Sekaniny na základě propojení formálních metod a pokročilého vícekriteriálního genetického programování představují v současné době nejmodernější přístup z celosvětového hlediska. Výsledky výzkumu přispějí k významnému snížení příkonu elektroniky a umožní realizaci výpočetně náročných úloh v nízko-příkonových zařízeních, což lze prakticky využít např. v personální elektronice (v mobilních telefonech).

Účinnost navržených metod byla prokázána v řadě případových studií, výpočetně nejnáročnější úlohy byly řešeny v rámci Centra excelence IT4Innovations na ostravském superpočítači, do některých studií byli zapojeni i zahraniční partneři z americké Purdue University, Universidad Carlos III de Madrid a University of Oslo.

Výzkum Lukáše Sekaniny ukázal, že je možné evolučně navrhovat složité elektronické obvody. „Náš budoucí výzkum bude směřovat k využití navržených metod pro realizaci umělé inteligence přímo na čipu“, uvádí Sekanina. Další výzvou pak bude docílit tzv. funkční aproximace těchto obvodů, která je učiní energeticky ještě úspornějšími, což by umožnilo jejich využití v systémech pokročilé umělé inteligence zabudovaných např. přímo v inteligentních brýlích.

Výsledky oceněného projektu vyvolaly velký ohlas i v zahraničí – byly publikovány a citovány na celosvětové úrovni, a to jak v periodikách zabývajících se umělou a výpočetní inteligencí (např. v prestižním časopise IEEE Transactions on Evolutionary Computation), tak i v komunitě návrhářů obvodů. Příspěvky byly dvakrát honorovány cenou za nejlepší konferenční článek, získaly stříbrnou a bronzovou medaili v mezinárodní soutěži Humies (Human-competitive awards in genetic and evolutionary computing competition) na GECCO konferencích, a dočkaly se mnoha prezentací na mezinárodních konferencích.

PŘÍLOHY

163 KB Datum přidání: 22. 9. 2017
125 KB Datum přidání: 22. 9. 2017

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Postdoktorský projekt mladé české vědkyně umožňující lepší porozumění mechanismu vzniku a vývoje vesmíru vzbudil velký ohlas v české i zahraniční vědecké obci

Praha, 21. září 2017 – Doktorka Ivana Orlitová se v Astronomickém ústavu AV ČR zabývá pozorováním galaxií a aktivních galaktických jader v optickém a ultrafialovém oboru s využitím pozemských i vesmírných dalekohledů. Ve spolupráci s mezinárodním týmem se jí podařilo prokázat únik ionizujícího záření z galaxií a přispět tak k objasnění zásadní kosmologické otázky ohledně zdrojů, které ionizovaly vesmír v jeho počátcích. Za svůj projekt byla oceněna Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky.

 Studium raného vesmíru patří k jednomu z nejvíce řešených témat astronomie. Vědci se snaží porozumět formování prvních kosmických struktur a vzniku prvních hvězd. V dávné minulosti vesmíru, krátce po velkém třesku, sehrála důležitou roli tzv. reionizace, kdy se po zformování prvních galaxií proměnil okolní atomární plyn v plyn ionizovaný, přičemž v tomto stavu zůstal ve velké míře dodnes. Předpokládá se, že tato událost zásadně ovlivnila vznik a vývoj galaxií. Není však zřejmé, jaké typy objektů byly skutečně zdroji zmíněné reionizace.

Autoři oceněné práce se zaměřili zejména na hypotézu, že ionizaci vyvolaly nejtěžší hvězdy v galaxiích. Zkoumali, za jakých podmínek dokáže jejich ionizující UV záření proniknout z galaxie ven do okolního prostoru. Zároveň studovali vlastnosti záření v čáře Lyman-alfa, tedy ultrafialové spektrální čáře vodíku, která vzniká přeskokem elektronu z druhé energetické hladiny na první. „Lyman-alfa je v principu nejsilnější čarou vodíku a zároveň je vodík nejhojnějším prvkem ve vesmíru. Z tohoto důvodu je Lyman-alfa nejvhodnější spektrální oblastí pro pozorování galaxií ve vzdáleném vesmíru, kdy pozorujeme objekty mladší než 3 miliardy let,“ vysvětluje Orlitová.

Mladá vědkyně získala možnost využít pro svá pozorování Hubbleův kosmický dalekohled, který je umístěn na oběžné dráze Země. Přidělování pozorovacího času na Hubbleově teleskopu probíhá každoročně formou soutěže, v rámci níž mezinárodní porota složená z významných vědců vybere ze všech přihlášených projektů 10-20 % těch nejzajímavějších, jejímž řešitelům využití teleskopu umožní.

Z milionů galaxií si vědci vytipovali pět kompaktních trpasličích galaxií zvaných „zelené hrášky“, které sice pozorujeme v nedávném vesmíru, ale podobně jako v galaxiích z raného vesmíru se v nich velmi intenzivně tvoří hvězdy. Pozorování v rámci projektu prokázalo únik ionizujícího záření ve všech pěti sledovaných galaxiích, což je dosud nejvýznamnější potvrzení tohoto jevu. „Náš objev je velkým krokem k porozumění nejen galaxiím v blízkém vesmíru, ale i galaxiím, které vznikaly v době reionizace a nejspíš jsou za reionizaci zodpovědné,“ uvádí Orlitová.

Zjištěné závěry ohledně reionizace byly více než padesátkrát citovány. Související výsledky byly opublikovány v celkem 9 impaktovaných článcích, jeden z nich byl zveřejněn i v prestižním časopise Nature, což je v případě postdoktorského projektu jedinečný úspěch. Ivana Orlitová v rámci řešení svého projektu spolupracovala s prestižním mezinárodním týmem a na zjištěné závěry plánuje navázat dalším výzkumem, jenž se bude zabývat zkoumáním vlastností galaxií, které vedou k úniku ionizujícího záření.

PŘÍLOHY

1 MB Datum přidání: 22. 9. 2017
299 KB Datum přidání: 22. 9. 2017

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

„Poklady“ nalezené v renesančních odpadních jímkách Pražského hradu byly precizně popsány českou archeoložkou ve dvoudílné monografii odborné řady Castrum Pragense

Praha, 21. září 2017 – Řešitelka projektu, archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR, se specializuje na postmedievální archeologii. Hlavním výstupem projektu je dvoudílná monografie „Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu“, jejíž první díl tvoří precizně dokumentovaný katalog nálezů keramiky a skleněných nádob, druhý díl pak srovnává popisované předměty se středoevropskou produkcí keramiky a skla a propojuje je s každodenním životem obyvatel Pražského hradu. Tento mimořádný vědecký počin byl honorován Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Projekt Gabriely Blažkové spočíval v analýze hmotné kultury z oblasti Pražského hradu s ohledem na život běžných obyvatel na Hradě za vlády prvních Habsburků. „V rámci projektu byly zpracovány výzkumy z 20. a 30. let minulého století prováděné tehdejšími archeology,“ uvádí řešitelka. V renesančních odpadních jímkách Pražského hradu bylo objeveno více než 680 kusů keramických nádob, 250 skleněných předmětů, dále pak velké množství fragmentů keramiky a skla, ale i zbytky železa a kostí. „V té době archeologové tyto předměty běžně nesbírali, tím vzrůstá význam popsaného souboru, který prozíravostí našich kolegů zůstal zachován a neskončil na smetišti dějin,“ vysvětluje Gabriela Blažková.

V průběhu výzkumu se podařilo spojit některé odpadní jímky s konkrétními obyvateli Pražského hradu a jejich sociálním prostředím a dát tak nahlédnout do vybavení domácností obslužného personálu císařského dvora v dobách, kdy byla Praha politickým centrem římsko-německé říše.

Důležitou součástí projektu byla spolupráce s Vysokou školou chemicko-technologickou, v jejíchž laboratořích probíhala chemická analýza glazur nalezené keramiky a vzorků skla. Desítky měření a chemických analýz vzorků raně novověkého skla byly provedeny v Geologickém ústavu AV ČR. Zapojení disciplín z oblasti přírodních věd umožnilo získat cenné informace o technologii výroby nalezených předmětů a případně i o surovinách, které byly při jejich výrobě použity.

Oba svazky monografie jsou koncipovány dvojjazyčně (česko-anglicky), čímž zpřístupňují důležitý materiál a výsledky jeho rozboru zahraniční vědecké obci. Publikace je vhodně doplněna velmi zdařilou kresebnou a fotografickou dokumentací, která z díla o Pražském hradu činí knihu atraktivní i pro širší veřejnost. Autorka se rovněž spolupodílela na šesti dalších časopiseckých publikacích, resp. na kapitolách v kolektivních monografiích.

Gabriela Blažková by chtěla ve svém výzkumu raně novověké archeologie pokračovat i do budoucna, jejím cílem je rozvíjet mezinárodní spolupráci a přispět tak k zařazení české raně novověké archeologie do evropského kontextu.

PŘÍLOHY

2 MB Datum přidání: 22. 9. 2017
7 MB Datum přidání: 22. 9. 2017

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zemřel bývalý předseda GA ČR, prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D.

Se zármutkem si dovolujeme oznámit, že v ranních hodinách v pátek 16. června 2017 zemřel po dlouhé nemoci, ve věku nedožitých 67 let, profesor Petr Matějů, který v letech 2008 – 2014 zastával funkci předsedy GA ČR. Za jeho působení v roli předsedy se mimo jiné zasadil o zavedení panelového systému, který GA ČR dovedl k mezinárodním standardům peer-review posuzování. Pozůstalým tímto Grantová agentura České republiky vyslovuje upřímnou soustrast.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY