Grantová agentura České republiky (GA ČR) vybrala k financování od příštího roku 16 projektů EXPRO a 30 projektů JUNIOR STAR. Obě tyto grantové soutěže mají za cíl podpořit excelenci ve všech oblastech základního výzkumu. Granty JUNIOR STAR mají především umožnit začínajícím vynikajícím vědcům vést vlastní výzkum. EXPRO granty míří na podporu inovativních projektů zkušených badatelů.
Špičkové vědecké projekty, které mají šanci přispět významným způsobem k rozvoji svého vědního oboru, potřebují speciální podmínky. GA ČR umožňuje jejich realizaci prostřednictvím výzev určených právě pro ně. Při jejich nastavování se GA ČR inspirovala i podmínkami pro projekty Evropské výzkumné rady (ERC). Cílem projektů EXPRO a JUNIOR STAR není jen celkově významně zlepšit výzkumné prostředí v České republice, ale také se očekává, že budou mít nezanedbatelný vědecký dopad ve světovém měřítku.
„Soutěž JUNIOR STAR byla poprvé vyhlášena v letošním roce. Překvapil nás ohromný zájem o tyto granty, které mají být obdobně výběrové jako granty EXPRO. Jsme rádi, že je pro začínající vědce atraktivní založit si vlastní výzkumnou skupinu – zájem dokonce překonal původní, méně výběrové, juniorské granty, ale bohužel nejsme schopni podpořit více projektů vzhledem k prostředkům, které má GA ČR z vládního rozpočtu k dispozici. Přesto jsme podpořili o pět projektů více, než jsme původně plánovali,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc.
EXPRO
Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. „V rámci výzvy EXPRO podporujeme také takzvané ‚high risk – high gain‘ projekty, které přichází s naprosto inovativními myšlenkami, které mohou znamenat průlom v jejich oboru,“ doplňuje Alice Valkárová. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech, tj. příští rok nebude vypsána.
Do letošní výzvy bylo podáno celkem 123 návrhů projektů EXPRO, z nichž jich bude financováno šestnáct. Nejvíce projektů bude realizováno na Akademii věd ČR a na Masarykově univerzitě v Brně – v každém z těchto institucí po šesti projektech.
Grantové projekty JUNIOR STAR poskytují příležitost začínajícím badatelům realizovat jejich vlastních originální myšlenky v raném stadiu jejich kariéry a v případě potřeby i vybudovat novou vědeckou skupinu. Projekty mohou podávat žadatelé, kteří dokončili doktorát maximálně před 8 lety (tato lhůta může být prodloužena s ohledem na rodičovské povinnosti). Na projekty vědci získají až 25 milionů Kč.
Do prvního ročníku přišlo celkem 355 návrhů projektů, z kterých jich bude financováno třicet. Nejvíce projektů – třináct – bude realizováno na Akademii věd ČR a dalších deset na Univerzitě Karlově.
Na hodnocení všech návrhů podaných do soutěží EXPRO a JUNIOR STAR se podíleli výhradně zahraniční odborníci doporučení zahraniční agenturou Science Connect. Hodnocení probíhalo ve dvou fázích. Každý návrh projektu hodnotili přinejmenším čtyři profesionálové na danou výzkumnou oblast z různých zemí. Podívejte se na proces hodnocení ve větším detailu.
Seznam financovaných standardních projektů s počátkem řešení v roce 2021 bude uveřejněn 1. prosince 2020.
Vláda České republiky v pondělí jmenovala na základě návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace na pozici předsedy GA ČR prof. RNDr. Jaroslava Koču, DrSc. Tuto roli převezme od jaderné fyzičky RNDr. Alice Valkárové, DrSc., 10. prosince 2020, která v následujícím funkčním období zůstává členkou předsednictva GA ČR. Současně byl do pětičlenného předsednictva podruhé jmenován s účinností od 7. ledna 2021 doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.
„Jmenovat prof. Koču na pozici předsedy Grantové agentury, která už více než 25 let podporuje projekty základního výzkumu, byla ze strany vlády dobrá volba. V předsednictvu již čtyři roky působí, a velmi detailně tak nejen vidí do fungování GA ČR, ale aktivně se i podílí na jejím rozvoji. Díky tomu, že předsednictvo bude působit ve stejném složení, je navíc zajištěna kontinuita naší práce,“ podotkla končící předsedkyně GA ČR Alice Valkárová.
„Paní předsedkyně Valkárová odvedla v GA ČR velký kus kvalitní práce a jsem rád, že na ni mohu navázat. Za jejího působení došlo k významnému rozvoji mezinárodní spolupráce, kterou budeme dále rozšiřovat, ale také byly připraveny nové druhy grantových výzev, které podporují excelentní výzkum – granty EXPRO a JUNIOR STAR. V příštím roce bude odstartována také nová soutěž zaměřená na zahraniční mobilitu badatelů, kteří nedávno dokončili doktorské studium, tzv. postdoků,“ řekl nastupující předseda GA ČR Jaroslav Koča.
Jaroslav Koča je v současné době vědeckým ředitelem centra CEITEC. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 200 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl více než 40 doktorských studentů a postdoků. Působil na řadě zahraničních pracovišť, na několika dlouhodobě (Norsko, Francie a USA). Získal a vedl několik velkých domácích i zahraničních vědeckých projektů v objemu desítek či stovek milionů korun. Titul profesor získal v roce 1995 na Masarykově univerzitě v Brně v oboru organická chemie.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy (prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.), vědy o neživé přírodě (RNDr. Alice Valkárová, DrSc.), lékařské a biologické vědy (prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc.), společenské a humanitní vědy (prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr. h. c.) a zemědělské a biologicko-environmentální vědy (doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.). Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.
Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
(Praha, 23. září 2020) Předsedkyně Grantové agentury České republiky (GA ČR) Alice Valkárová udělila ceny pěti řešitelům vynikajících vědeckých projektů ukončených v minulém roce. Prestižní ceny jsou udíleny od roku 2003 a pravidelně dokládají špičkovou úroveň českého základního výzkumu a potvrzují jeho význam pro vědecké poznání.
Letos byly oceněny výzkumné práce, které mohou mimo jiné přispět k vývoji ultrarychlých baterií, k poznání podmínek vzniku života na Zemi, k pochopení poruch v buňce vedoucích ke zhoubnému bujení, vedly ke kritickému vydání díla skladatele Bohuslava Martinů a napomohly k popisu struktury genomu některých rostlin.
„Každoročně je velmi obtížné vybrat z několika desítek excelentních projektů ty úplně nejlepší. Ani letošek nebyl výjimkou, protože projekty, které se dostaly do užšího výběru, dosahují světové úrovně,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc. „Tento ročník je pro mě významný také tím, že je to počtvrté a také naposledy, co ceny uděluji – v příštím roce tato milá povinnost již bude ležet na bedrech nového předsedy nebo předsedkyně GA ČR,“ říká jaderná fyzička Alice Valkárová, jejíž funkční období letos končí.
Laureáti Cen předsedkyně jsou každoročně vybíráni na základě doporučení několika stovek vědců, kteří se podílí na hodnocení projektů financovaných GA ČR. Do užšího výběru se probojovaly tři desítky vynikajících projektů z pěti oblastí základního výzkumu. Odborníci vybírali v oblastech technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd; a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
„GA ČR finančně podporuje základní výzkum už 27 let. Vnímáme jej jako stěžejní. Rozšiřuje hranice lidského poznání a tvoří pevné základy pro budoucí aplikované výsledky. Kromě vynikající úrovně standardních projektů, z nichž jsou Ceny předsedkyně vybírány, vypisujeme také speciální výzvy zaměřené na podporu mezinárodní spolupráce nebo mladých vědců,“ doplňuje Alice Valkárová.
O Cenách předsedkyně GA ČR
Ceny předsedkyně GA ČR jsou od roku 2003 každoročně udíleny 3–5 vybraným laureátům jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím kalendářním roce. Celkově bylo k letošnímu roku oceněno 75 významných vědců a jejich projektů. Každému laureátovi náleží ocenění ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu.
O GA ČR
Grantová agentura České republiky (GA ČR) je organizační složkou státu, která jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. V rámci vyhlášených programů financuje vědecké projekty jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky. Každý rok podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993.
Informace o oceněných projektech
Technické vědy:
Víceškálová nerovnovážná termodynamika, RNDr. Michal Pavelka, Ph.D. (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha)
Cílem projektu bylo najít sjednocující geometrický popis vývoje fyzikálních systémů na různě detailních úrovních. Byly nalezeny postupy, jak detailní úrovně redukovat na méně detailní a získávat přitom nevratné chování spojené s růstem entropie. Získané poznatky jsou aplikovány například ve výzkumu nových ultrarychlých baterií, při zkoumání možností antivirových nanočástic a ve strojovém učení.
Vědy o neživé přírodě:
Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie, Judit E. Šponerová, Ph.D. (Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Brno)
Projekt zásadně přispěl k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace na Zemi. Podařilo se ukázat, že dopady asteroidů a meteoritů mohly mít vliv na tvorbu prvních krátkých molekul RNA. Díky projektu vznikly také scénáře toho, jak mohly vzniknout první funkční genetické molekuly sestavené z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.
Lékařské a biologické vědy:
Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciačního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů, Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc. (Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Praha)
Projekt se zabýval regulací syntézy proteinů (translací), což je proces, během kterého dojde k překladu genetické informace – uložené ve formě DNA v genech – do proteinů. Podařilo se zjistit, jak lidský translační faktor eIF3 zajišťuje sestavení ribosomálních komplexů, které mají za úkol rozpoznat přesný začátek syntézy jednotlivých proteinů. Zjištění tohoto projektu jsou důležitá především pro výzkum deregulace translace, která významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
Společenské a humanitní vědy:
Souborné vydání díla Bohuslava Martinů – 2. fáze, Mgr. Aleš Březina, Ph.D. (Institut Bohuslava Martinů, o.p.s, Praha)
Hlavním výstupem projektu je kritické vydání devíti svazků díla Bohuslava Martinů, českého hudebního skladatele mezinárodního významu. V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějin hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku. Také je zpřístupněno takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti.
Lnička setá z čeledi brukvovitých je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již několik tisíc let před naším letopočtem. Díky tomuto projektu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily. Nové poznatky poskytují informace potřebné k budoucího šlechtění této významné plodiny.
Praha 17. prosince 2019 – I v letošním roce Grantová agentura České republiky udělila granty v základním výzkumu hodnocené na principu Lead Agency. Tyto projekty jsou vyhlašovány ve spolupráci s rakouskou agenturou FWF a příští rok se začne řešit 12 nových projektů. Dnešním dnem jsou známy také výsledky mezinárodních bilaterálních projektů financované ve spolupráci s německou agenturou DFG a spolupráci tímto zahájí 18 mezinárodních týmů.
GA ČR také neustále pracuje na rozšíření možností pro české vědce spolupracovat se zahraničními kolegy. K partnerským zahraničním agenturám, se kterými financujeme bilaterální projekty (Německo – DFG, Korea – NRF, Tchaj-wan – MOST, Rusko – RFBR, São Paulo – FAPESP) bude možné v příštím roce podat přihlášku na projekty hodnocené na principu Lead Agency nově také s polskou (NCN) a slovinskou (ARRS) agenturou a již tradičně s rakouskou agenturou (FWF). Všechny tři zmíněné zahraniční agentury společně s GA ČR tvoří novou středoevropskou iniciativu CEUS. Nejčerstvější informace k mezinárodním projektům je podepsání spolupráce se švýcarskou agenturou SNSF, se kterou budeme také vyhlašovat LA projekty.
Úspěšnost standardních projektů letos dosáhla téměř 25 %, u juniorských grantů 31 %. GA ČR také podruhé udělila finanční prostředky k řešení „high risk – high gain“ projektů excelence EXPRO.
Standardní grantové projekty jsou největší skupinou grantových projektů podporovaných GA ČR. Finančně podpořeno bude 457 projektů, letošní úspěšnost je na 24,48 %. Skupina grantových projektů zaměřená na mladé vědce – juniorské granty – letos pomůže vytvořit 94 nových vědeckých týmů. Letošní úspěšnost tak činí 31,23 %. Od příštího roku čeká juniorské granty nová podoba s aktualizovanými pravidly, které více vyhovují potřebám mladých vědců.
Cílem skupiny grantových projektů EXPRO je podporovat výzkumné týmy vedené špičkovou mezinárodně uznávanou vědeckou osobností nebo mladým vědeckým pracovníkem s přesvědčivým potenciálem pro excelenci, směřovat podporu tam, kde excelence už existuje nebo má naději vzniknout, a zvýšit tak kvalitu české vědy. Proto je také jedním z požadavků
u řešitelů podat si ERC projekt v průběhu či po skončení EXPRO projektu. Úspěšnost druhého vyhlášeného ročníku je 16,54 %, uděleno je 22 projektů, které budou financovány po dobu pěti let.
Nižší míra úspěšnosti v letošním roce je důsledkem vysoké úspěšnosti projektů v minulém roce, které GA ČR způsobují vysoké závazky do dalších let. Dalším důvodem je také to, že průměrné ceny jednotlivých projektů vzrostly. Jednou z příčin je nutnost hradit stoupající mzdové náklady v projektech a rozhodnutí financovat investice. Průměrné náklady na první rok řešení u projektů s počátkem řešení v roce 2020 tak činí 2 212 tis. Kč oproti minulému roku, kdy tyto náklady činily v průměru 1 982 tis. Kč.
Grantová agentura financuje z veřejných prostředků základní výzkum. V rámci vládou schválených skupin grantových projektů poskytuje podporu na vědecké projekty jak pro erudované vědce, tak pro mladé a začínající vědecké týmy. Usiluje o financování projektů základního výzkumu s vysokým potenciálem pro dosažení výsledků mezinárodní úrovně.
Oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. Takové bylo téma projektu Mgr. Roberta Černého, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho týmu se během řešení projektu podařilo objevit a v embryonálním vývoji paprskoploutvých ryb zdokumentovat tzv. před-ústní střevo. Tato enigmatická struktura se klasiky oboru očekávala u našich společných předků, ale nebyla dosud nalezena u žádného současně žijícího obratlovce.
„Bichiři, jeseteři a kostlíni, které jsme studovali, si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratili v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ vysvětluje Robert Černý. „Klíčové zjištění našeho projektu je, že před-ústní střevo není jen u těchto třech druhů ryb, ale mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného a nám se ho podařilo objevit.“
Mgr. Robertu Černému, Ph.D. gratuluje místopředsedkyně GA ČR
Na počátku projektu byla kniha Johna Samuela Budgeta, kterou Robert Černý náhodou objevil. Její autor byl prvním zoologem, který před 100 lety získal embryonální materiál bichirů. V té knize je první náhled toho, že embrya těchto afrických ryb mají jakési před-ústní střevo. „To mi u obratlovců připadalo tak šílené, že jsem se rozhodl, že tyto ryby musíme sehnat a výzkum zopakovat a podívat se, zda tomu tak skutečně je. A podařilo se. Některé skupiny dnešních rybovitých obratlovců jsou tak vývojově mnohem archaičtější, než jsme si dosud mysleli,“ říká Robert Černý.
Zkoumané druhy ryb mají během raného embryonálního vývoje střevo, které existuje za ústy, vyhrne se ven a vytváří tam určité struktury. U dvou ze třech skupin ryb vytváří tzv. podivuhodné cementové nebo přísavné orgány. U třetí skupiny tvoří toto střevo pokryv jejich budoucí hlavy. Vědci objevili, že buňky střeva vnitřního zárodečného listu, které se u žádného z obratlovců nenacházejí na povrchu hlavy, mají právě zkoumané druhy ryb.
Mgr. Robert Černý, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
Studované druhy ryb představují jedinečný evolučně-vývojový model. Práce, publikovaná v časopise Nature, navíc prokázala, že tato embryonální doména představuje dosud netušený příspěvek buněk vnitřního zárodečného listu (entodermu) do povrchu hlavy. Se svým výzkumem přispěl Robert Černý ke zlomu ve vnímání evoluce obratlovců, když u některých druhů bazálních ryb objevil strukturu před-ústního střeva. V následujících výzkumech se doktor Černý chce zaměřit na otestování funkcí této embryonální domény a důležitosti pro evoluci obratlovců.
PhDr. Václav Štětka, Ph.D z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy komplexním způsobem zmapoval proces adopce sociálních sítí pro volební i mimovolební komunikaci politických stran a individuálních politiků v České republice. Napomohl tím k lepšímu pochopení sílící role, kterou sociální média sehrávají v komunikaci mezi občany a politickými aktéry, a to včetně faktorů, které ovlivňují ochotu uživatelů internetu zapojit se prostřednictvím digitálních technologií do politického procesu. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
Projekt zachytil rozhodující období nástupu populistických a alternativních stran v českém politickém systému a přispěl k osvětlení klíčového významu sociálních sítí pro tyto nové politické subjekty a jejich komunikační strategie. Ve vztahu k užívání sociálních sítí pro politickou komunikaci ze strany občanů mimo jiné zjistil, že virtuální a reálné formy participace se navzájem nevylučují, ale spíše podporují, a současně odhalil překvapivě významné rozdíly mezi muži a ženami v intenzitě a charakteru online politické participace.
PhDr. Václav Štětka, Ph.D s předsedkyní GA ČR
„V rámci výzkumu jsme se zaměřili především na obsah a styl komunikace na sociálních sítích, především na Facebooku, ale i na sociodemografické a další charakteristiky jejich uživatelů, kteří přes ně vstupují do politického procesu. Sesbírali jsme 20 000 individuálních komentářů, které jsme následně zkoumali metodami obsahové analýzy. Realizovali jsme také dvě dotazníková reprezentativní šetření, obě na vzorku přibližně 1 000 respondentů. Dělali jsme také hloubkové rozhovory s politickými aktéry, kam patřili především poslanci parlamentu a aktivní uživatelé sociálních sítí,“ říká Václav Štětka. „Data jsme získávali z oficiálních především facebookových a twitterových účtů politických stran a dalších politických aktérů. Jednotlivé komentáře jsme nejdříve aktivovali prostřednictvím speciálních programů a následně analyzovali v prostředí statistického programu SPSS a dalších analytických nástrojů.“
Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané nové alternativní či populistické strany a kompenzují tak nerovnosti, které existují například v přístupu do mainstreamových médií a ve schopnosti nastolovat agendu.
PhDr. Václav Štětka, Ph.D na předávání cen předsedkyně GA ČR
„Více se do politických debat na sociálních sítích zapojují muži. Ti jsou také aktivnějšími diskutéry. Ženy mají spíše tendenci komunikovat pozitivně. Ženy mohou být do jisté míry odrazovány od silnějšího zapojování do politických debat právě tím negativním až často nepřátelským prostředím, které zde panuje. Některé si kvůli tomu dokonce mění online identitu a vystupují pod mužskými profily. V našem projektu jsme se také zaměřili na hypotézu o tzn. kliktivismu, podle které se občanský aktivismus dnes realizuje primárně prostřednictvím sociálních sítí a už k sobě nenabírá tradiční formy politické participace. Z našich dat vyplývá, že v ČR to tak úplně neplatí a že aktivní uživatelé sociálních sítí mají současně tendenci projevovat se aktivně také mimo prostředí internetu, mimo sociální sítě,“ vysvětluje Václav Štětka.
Projekt Václava Štětky je prvním systematickým výzkumem role sociálních sítí v politické komunikaci. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a také komunikace s voliči v povolebním období. Výsledky byly prezentovány na 15 zahraničních konferencích. Tým připravil a vydal dvě knihy a řadu článků v renomovaných časopisech.
Ve výzkumu pokračuje Václav Štětka i na Loughborough University, kde nedávno získal grant v hodnotě téměř milionu liber. Cílem výzkumu bude lepší pochopení způsobů, jakými spolu souvisí konzumace zpravodajství z různých typů zdrojů včetně dezinformací a nárůst fenoménu jako je populismus, politický radikalismus a autoritářský styl vládnutí, který v současné době ve střední a východní Evropě pozorujeme.
Tým pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D., který působí ve FN Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal jako první popsat mechanismus, jímž maligní B lymfocyty utlumí aktivity BCR dráhy v momentě, kdy je poškozena jejich DNA. Jedním z výsledků projektu je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Bude například možné odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Hledat stále účinnější léčbu je důležité proto, že pacienty s leukémiemi a lymfomy se často nedaří úplně vyléčit, ale přežívají mnoho let a časem začnou být jejich nádorové buňky k terapii rezistentní. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních časopisech Leukemia a Blood. Za projekt byl Marek Mráz oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
„Chronická lymfatická leukemie vzniká maligní transformací B lymfocitů, což jsou buňky, které nás za normálních okolností mají chránit proti infekci tím, že produkují protilátky. Toto onemocnění vzniká pravděpodobně deregulací dráhy, která je zodpovědná právě za tu produkci těch protilátek, které se říká BCR signalizační dráha, její regulace nás v tom projektu právě zajímala. Odhalili jsme mechanismus, jímž chemoterapie, která vede k cílenému poškození DNA nádorových buněk, zastavuje BCR signalizaci. Tento mechanismus pravděpodobně existuje i ve zdravých B lymfocytech a vyvinul se proto, aby u buněk, které mají z nějakého důvodu poškozenou DNA, nedocházelo k jejich dalšímu množení. U nádorových buněk je ale tento ochranný mechanismus často porušen, a to nejvíce tam, kde chybí, nebo je mutovaná bílkovina p53, která se podílí na zastavení BCR signalizace,“ vysvětluje Marek Mráz.
doc. MUDr. Mgr. Marku Mrázovi, Ph.D. gratuluje místopředsedkyně GA ČR
Popis vztahu BCR signalizace a poškození DNA je možné využít pro lepší terapii u pacientů. „Kdybych to měl zjednodušit, tak potenciálně lze zjistit, zda je funkční dráha zastavující BCR signalizaci po poškození DNA. Pokud ano, tak pacientovi velmi pravděpodobně pomůže chemoterapie, pokud ne, tak bude vhodnější jej léčit třeba některým z nových léčiv, které přímo zastavují BCR signalizaci,“ říká Marek Mráz.
Chronická lymfatická leukemie je onemocnění, které je mimo jiné zajímavé tím, že má variabilní klinickou prognózu – někteří pacienti přežívají desítky let, naopak jiní přes velmi intenzivní léčbu přežívají jenom desítky měsíců. Vědce v projektu zajímalo, jaká je molekulární podstata, která by mohla souviset s deregulací BCR signalizační dráhy. Onkologové využívají k léčbě B buněčných leukémií a lymfomů často chemoterapii způsobující poškození DNA nádorových buněk. Doposud ale nebylo jasné, zda takováto léčba nějak ovlivňuje BCR signalizační dráhy a případně jakým mechanismem.
doc. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
„U chronické lymfatické leukemie bylo ukázáno, že je možné využít léčiva, kterým se říká inhibitory BCR signalizační dráhy. Ta jsou vhodná především u pacientů, kterým ne úplně dobře funguje odpověď na poškození DNA. Bohužel tato léčiva pacienty trvale nevyléčí a nedokáží trvale kontrolovat tuto chorobu. To, co nás teď zajímá, je, jak je vlastně BCR signalizační dráha u těchto pacientů aktivována a jak tyto inhibitory BCR signalizace kombinovat s jinými léčivy tak, abychom tuto chorobu trvale kontrolovali nebo potenciálně část těch pacientů vyléčili,“ dodává Marek Mráz.
Chronická lymfatická leukemie je nejčastějším leukemickým onemocněním u dospělých. Projekt proto vznikl na interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Jeho týmu se poprvé podařilo nasimulovat vznik dokonale vyvinutých skalních bran a modelovat vznik skalních útvarů v počítači. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
Projekt se zabýval vlivem tlaku či napětí v hornině na zvětrání a erozi pískovce a vznikem skalních útvarů, jako jsou například skalní brány, převisy nebo skalní hodiny. Horninový tlak je přítomen v každé skále na Zemi, jeho vlivu na erozi a zvětrání však dosud nebyl přikládán význam. Fyzikální modelování s pískovcem z lomu Střeleč i s dalšími materiály z České republiky i zahraničí prokázalo, že tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze, solného a mrazového zvětrání, a je příčinou vzniku skalních útvarů.
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. přebírá cenu od předsedkyně GA ČR
Pískovcová skála je ve skutečnosti obrovský shluk pískových zrn, jež se vzájemně dotýkají a tlačí na sebe díky své vlastní váze a působení gravitace. Pokud v některé části skály odpadne blok či se vytvoří trhlina, tlak se změní v celém tělese. Celá pískovcová skála je tedy propojena tlakovým polem do jediného tělesa. Eroze je nejrychlejší tam, kde je pískovec stlačený málo. Zato tam, kde je tlak vysoký, je eroze příliš slabá, aby mohla skálu poškodit. Tlakové pole tak vlastně erozi řídí. Nechává ji odstranit zbytečnou zátěž, která nepřenáší žádnou váhu a jen ohrožuje stabilitu skalního tvaru. Přitom vysoký tlak drží pohromadě nosné prvky a brání tak erozi, aby je odstranila.
„K našemu objevu jsme se dostali v podstatě náhodou, když jsme v lomu Střeleč v Českém ráji, kde jsme zkoumali vznik kanálů vytvořených podzemní vodou, narazili na speciální druh pískovce, který okamžitě reaguje na vliv tlaku ve vodě. To, co bychom museli sledovat statisíce let, jsme schopni zviditelnit během pouhých desítek sekund či minut. Hlavním zjištěním v našem projektu je pochopení vlivu tlaků na vznik skalních bran. Výsledkem výzkumu je kromě fyzikálního modelování i nový numerický model, kde je eroze simulována v počítači. Ten umožňuje modelovat i složitější skalní útvary,“ říká Jiří Bruthans.
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
Výzkum probíhal nejen v České republice, ale také v zahraničí: na Stolových horách v Jižní Africe, v jordánské Petře a na Koloradské plošině v USA. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních magazínech, například v časopise Geology.
„V současnosti začínáme zkoumat vliv tlaku na erozní a zvětrávací procesy u jiných materiálů než u pískovce a zabýváme se také dalšími fyzikálními poli, které ovlivňují zvětrání. Jde například o vliv hydraulického pole čili pole vlhkosti, v hornině na to, kde budou deponovány například sole a kde bude docházet k solnému zvětrání u soch nebo přírodních útvarů. Tyhle procesy jsou velmi málo studovány a málo se o nich ví. Dochází tam k velmi složitým interakcím, které je třeba prostudovat, aby se tomu fenoménu lépe rozumělo,“ popisuje budoucnost Jiří Bruthans.
Doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se ve svém projektu zabýval dvoudimenzionálními materiály a možnostmi jejich strukturních a chemických modifikací pomocí iontových svazků. Tyto materiály mají řadu dalších aplikačních využití jako je flexibilní elektronika, superkapacitory a mnohé další. Týmu Zdeňka Sofera se v rámci projektu také podařilo syntetizovat absolutně čistý grafen bez přítomnosti jakýchkoliv kovových nečistot a tím prokázat jejich zásadní vliv na elekrokatalytické vlastnosti grafenu. Výsledky výzkumu byly publikovány v 55 impaktovaných časopisech jako například ACS Nano a Angewandte Chemie a měly mimořádný citační ohlas. Za svůj projekt získal Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
Interakce s vysokoenergetickými ionty vede k vytváření strukturních a chemických změn v ozařovaném materiálu. Například u folií na bázi oxidu grafenu dochází k rozkladu kyslíkatých funkčních skupin, což je doprovázeno výrazným zvýšením elektrické vodivosti. Použitím lokalizovaného ozařování tzv. iontové mikrosondy bylo možné vytvářet komplexní vodivé struktury na flexibilní nevodivé folii oxidu grafenu pro nejrůznější aplikace ve flexibilní elektronice.
Doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
„V rámci projektu jsme také řešili interakce iontových svazků s vrstevnatými chalkogenidy, kde byl pozorován nárůst katalytické aktivity v důsledku vzniku katalyticky aktivních defektů na povrchu materiálu. Při řešení projektu bylo syntetizováno množství nových derivátů grafenu i jiných dvoudimenzionálních materiálů,“ říká Zdeněk Sofer.
2D materiály, jako je například grafen, mají řadu unikátních vlastností. V jedné rovině mají silné kovalentní vazby, mezi jednotlivými rovinami jsou však velmi slabé elektrostatické interakce. Díky tomu je možné tyto materiály postupně ztenčovat.
„Krásným názorným příkladem 2D materiálu je například obyčejná slída, která má velmi pevné vazby v jednotlivých rovinách, ale tyto roviny je možné poměrně snadno od sebe oddělit a separovat. Když tento proces budeme opakovat mnohokrát, tak postupně dojdeme až na jednu atomární rovinu tohoto materiálu,“ popisuje Zdeněk Sofer. „Na rozdíl od slídy má ale grafen mnoho unikátních vlastností jako je například jeho elektrická vodivost nebo mechanická pevnost, která umožňuje, že grafen, který získáme na měděném substrátu depozičním zařízením, jsme pak schopni přenést na křemíkové substráty, aniž bychom tu monoatomární vrstvu v řádové velikosti jednotek centimetrů výrazným způsobem narušili.“
Zdeněk Sofer přebírá cenu z rukou předsedkyně GA ČR
Tímto způsobem je možné získávat v podobě monovrstev velké množství dalších materiálů, které na rozdíl od grafenu mohou být izolátory nebo polovodiče s širokým zakázaným pásmem. Jejich aplikace pak mohou sloužit k uchovávání energie, v mikroelektronice, v optoelektronice, cíleném doručování léčiv nebo katalýze.
„Naším výchozím materiálem pro přípravu grafenu je nejčastěji obyčejný grafit. Z obyčejného grafitu můžeme dospět ke grafenu například mechanickou exfoliací, kde lze použít dokonce obyčejný kuchyňský mixér, pokud máte vhodné sulfaktanty. Další z možných cest jsou chemické oxidace. Výchozí grafit je oxidován v prostředí silných kyselin a oxidačních činidel. Tím získáváme takzvaný oxid grafitu, který již velmi snadno rozbijeme na jeho jednotlivé monovrstvy, které je pak možné následně uspořádávat například obyčejnou filtrací do podoby flexibilních poměrně mechanicky stabilních membrán, které mají díky své chemické struktuře na rozdíl od grafenu vlastnosti elektricky izolační,“ vysvětluje Zdeněk Sofer.
Kromě grafitu existuje další obrovské velmi široké spektrum dalších dvoudimenzionálních materiálů, jako je například černý fosfor termodynamicky nejstabilnější alotropická forma fosforu, která je ale také nejobtížněji připravitelná.
Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019 získalo pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Na rozdíl od loňského roku, kdy byla mezi oceněnými jedna žena, ovládli letošní rok samí muži.
Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Dalším oceněným je Marek Mráz s projektem zaměřeným na studium regulace signalizační dráhy B-buněčného receptoru prostřednictvím microRNA. Další laureát, Václav Štětka, analyzoval roli sociálních médií v transformaci politické komunikace a občanské participace v ČR. Posledním oceněným je Robert Černý. Ten se zaměřil na oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. O vítězích rozhodlo předsednictvo Grantové agentury České republiky v konkurenci dalších desítek projektů.
„V letošním roce byl výběr nejlepších projektů opět mimořádně obtížný. S úkolem zvolit mezi desítkami projektů těch několik nejlepších se potýkáme každý rok. Na druhé straně je to ale dobrá zpráva o tom, jaké skvělé vědce naše země má. Oceněným blahopřeji, jejich projekty byly skutečně excelentní,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.
Předsednictvo GA ČR a ocenění laureáti
Cena předsedkyně GA ČR se uděluje již od roku 2003. Od té doby bylo za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR rozdáno celkem 69 ocenění. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.
Cena je udělována za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající a získaly doporučení k ocenění.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
