Grantová agentura České republiky (GA ČR) se aktivně podílí na podpoře otevřené vědy (Open Science) s cílem zvýšení transparentnosti a přístupnosti výsledků vědeckého výzkumu jí podpořených projektů. Náklady spojené s principy otevřené vědy je možné hradit z rozpočtu uděleného grantu.
Otevřená data (Open Data)
Výzkumná data jsou nezbytná k možnosti ověření a dalšího využití výsledků výzkumu. Aby GA ČR dostála svým zákonným povinnostem v oblasti otevřených dat, zahrnula správu výzkumných dat do politiky podpory grantových projektů. Cíle této politiky:
všechny vědecké publikace vzniklé v rámci projektů financovaných GA ČR mají dohledatelná otevřená data (se zákonnými výjimkami jako ochrana duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby)
řešitelé projektů GA ČR předkládají plán správy dat (Data Management Plan – DMP) nejpozději k datu doručení první dílčí zprávy projektu a pravidelně tento plán aktualizují
otevřená data naplňují principy FAIR, tj. jsou dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opětovně využitelná (Findable, Accessible, Interoperable, and Reusable)
náklady spojené s otevřenými daty jsou způsobilými náklady projektu, GA ČR doporučuje zřídit v rámci projektu pozici odborníka na správu dat (data stewarda)
Plán správy dat (Data Management Plan)
Plán správy dat je předkládaný GA ČR nejpozději s první dílčí zprávou (pro projekty řešené od roku 2024 a pozdější), v případě potřeby je nezbytné ho aktualizovat, a to v další předložené dílčí nebo závěrečné zprávě o řešení projektu.
Plán správy dat by měl obsahovat minimálně informace o tom:
jaká výzkumná data bude příjemce v rámci projektu vytvářet, zpracovávat nebo sbírat
jaké metody a zásady jejich správy příjemce použije
zda a jakým způsobem budou data sdílena, publikována nebo uveřejňována, případně odůvodnění, proč nemohou být výzkumná data šířena a zveřejňována (příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby)
jakým způsobem budou data ukládána během řešení projektu a uchovávána po skončení projektu
Jako vhodný nástroj pro vytváření a správu plánu správy dat GA ČR doporučuje využít následujících, ale i jiných vhodných nástrojů, jako jsou například:
Šablona Data Management Plan vycházející ze vzoru pro program Horizont Evropa (její překlad je dostupný v repozitáři Národní technické knihovny)
Případně je možné použít i další vhodné nástroje pro přípravu plánu správy dat.
Otevřený přístup (Open Access)
Vědecké publikace zveřejněné ve formě otevřeného přístupu mohou být čteny, stahovány a používány badatelskou komunitou i širokou veřejností bez omezení. Přestože je tato forma publikování vědeckých výsledků obvykle spojena s finančními náklady, GA ČR ji doporučuje využívat, protože vede k větší využitelnosti nových poznatků a tím také ke zvýšení efektivity vynaložených prostředků na řešení projektů. GA ČR podporuje otevřený přístup ve všech jeho formátech, tj. Green Open Access, Gold Open Access i Diamond Open Access. Z prostředků grantů je možné hradit náklady na publikování formou otevřeného přístupu.
Za posledních 10 let se počet publikací projektů financovaných GA ČR publikovaných v otevřeném režimu zdvojnásobil.
GA ČR respektuje svobodnou volbu řešitelů vybrat, jakou formou a v jakých publikačních mediích budou svoje výsledky publikovat. Publikovat formou otevřeného přístupu je pro řešitele projektů financovaných GA ČR doporučené, nikoli povinné. Je odpovědností každého vědce zvážit, v jakém vědeckém časopisu je vhodné výstupy svého výzkumu zveřejnit, a to i s ohledem na předpokládaný dopad publikace ve vědecké komunitě, kvalitu recenzního řízení i na praxi daného vědního oboru apod.
Publikování v otevřeném přístupu zdarma s CzechELib
GA ČR je členskou institucí Národního centra CzechELib Národní technické knihovny, které mimo dalších svých aktivit podporuje i publikování v režimu otevřeného přístupu. Možnost publikovat zdarma v režimu otevřeného přístupu ve vybraných časopisech mají díky CzechELib autoři prakticky ze všech klíčových institucí, které jsou součástí tohoto konsorcia. CzechELib sdružuje celkem 130 institucí. Pro možnost publikovat zdarma je nezbytné, aby vydavatel zvoleného časopisu měl tzv. transformační smlouvu s NTK a instituce korespondujícího autora byla součástí této smlouvy s vydavatelem – v úhrnu smlouvy pokrývají téměř 9 000 odborných časopisů u 14 vydavatelů.
Během procesu buněčné meiózy, která je nezbytná pro sexuální rozmnožování, dochází ke vzniku zlomů DNA a jejich následné opravě. PARG-1 je klíčový regulátor tohoto procesu, který hraje roli při udržování integrity genomu, a jeho studium může přinést relevantní poznatky pro lidské zdraví. Díky výzkumu podpořenému Grantovou agenturou ČR (GA ČR) zkoumal Nicola Silva z Masarykovy univerzity složitosti dynamiky oprav DNA v zárodečné linii.
Lidské buňky se skládají z 46 chromozomů, z nichž polovina je přijata od matky a druhá polovina od otce. Všechny sexuálně se rozmnožující organismy prochází procesem meiózy, při které se počet chromozomů v nově vzniklých pohlavních buňkách, spermiích a vajíčkách, sníží na polovinu. Po oplodnění se genetická informace nesená vajíčkem a spermií spojí do zygoty, čímž dojde k obnovení původního počtu chromozomů.
V průběhu meiózy existuje několik mechanismů, které zajišťují, že obě gamety, tedy spermie a vajíčko, obdrží správný počet chromozomů. Pokud je proces chybný, vede k tvorbě dysfunkčních gamet, které mohou vést k přenosu dědičných mutací na potomky.
Jedním z klíčových aspektů meiózy je výměna částí DNA u každého páru mateřských a otcovských homologních chromozomů v procesu nazývaném homologní rekombinace. V procesu zvaném crossover dojde ke vzniku takzvaných dvouřetězcových zlomů DNA (DSB z anglického double-strand breaks), mateřské a otcovské chromozomy se spojí a vymění si navzájem odpovídající části DNA sekvence. Díky crossoveru dochází přeuspořádání genetické informace v dceřiných buňkách a vzniku genetické rozmanitosti.
Počet zlomů vzniklých během meiózy v pohlavních buňkách je ovšem výrazně vyšší než počet crossoverů, což naznačuje, že opravné systémy, které využívají homologní sekvence k obnovení integrity genomu, se také podílejí na opravě zlomů, které ke crossoveru nevedou.
Přísná regulace počtu dvouřetězcových zlomů DNA
Přerušení řetězce DNA představuje nebezpečí z hlediska zachování integrity genomu, a proto musí být jejich počet, umístění i aktivace DNA opravných systémů, pečlivě regulovány. Vědci již identifikovali řadu genů, které jsou zodpovědné za procesy opravy DNA. Mutace v jakémkoliv z těchto opravných genů mohou u lidí výrazně zvýšit riziko vzniku nádorových onemocnění. Příkladem mohou být geny BRCA1/BRCA2, jejichž mutace je spojována se zvýšeným rizikem rakoviny prsu a vaječníků nebo Fanconiho anémií.
Jednou z cest, jakými je možné kontrolovat opravy DNA, je připojení chemických skupin k proteinu po jeho syntéze nebo odstranění signálních peptidů po buněčné lokalizaci v procesu nazývaném post-translační modifikace. Jednou z hlavních změn, ke kterým dochází v odpovědi na poškození DNA, je poly-ADP-ribosylace (PARylace), proces, při kterém jsou na substráty přidány jednotky ADP-ribózy, což vede k regulaci jejich aktivity. Ačkoli byla PARylace rozsáhle studována na výzkumných modelech ex vivo, její studium v živém savčím organismu je obtížné kvůli embryonální letalitě spojené s mutací, která vede k úplné ztrátě funkce u jejích „zapisovatelů“, PARP1/2. Tyto enzymy jsou zodpovědné za syntézu řetězců ADP-ribózy v reakci na genotoxický stres. In vivo studium také komplikuje enzym „vymazávač“ PARG, který působí proti aktivitě PARP1/2 tím, že rozkládá řetězce ADP-ribózy.
Hlístice Caenorhabditis elegans, která je často využívaná jako modelový organismus pro studium stability genomu, poskytuje obrovskou výhodu ve srovnání s jinými modelovými organismy, protože toleruje mutace, které vedou k zániku funkčnosti genů PARP1/2 i PARG, což umožňuje studium jejich funkce v zárodečné linii.
Nicola Silva z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity díky projektu financovanému GA ČR provedl podrobnou in vivo analýzu rolí, kterou tyto proteiny plní, což vedlo k identifikaci jejich klíčových funkcí, zejména PARG-1 (homolog savčího PARG u C. elegans) během meiózy.
Díky využití technik úprav genomu (CRISPR) byli výzkumníci schopni lokalizovat pozici PARG-1 při vývoji vajíček. Jejich analýza odhalila, že PARG-1 je nedílnou součástí důležité meiotické proteinové struktury, která udržuje chromozomy pevně spojené během meiózy a nazývá se Synaptonemální komplex (SC), viz Obrázek 1.
Obrázek 1. Vajíčka v uvedeném stadiu obarvené na různé podjednotky SC a PARG-1 (GFP). Janisiw a kol.; Nature Communications, 2020.
Výzkumníci si také všimli, že PARG-1 vytváří proteinové komplexy s proteiny zapojenými do indukce a zpracování meiotických dvouvláknových zlomů také u jiných druhů. Díky studiu C. elegans zjistili, že je PARG-1 je důležitý pro regulaci počtu zlomů DNA během vývoje zárodečných buněk a napomáhá jejich přesné opravě pomocí homologní rekombinace, viz Obrázek 2.
Obrázek 2. Vajíčka obarvená na různé podjednotky SC a místa crossoverů u mutantů se sníženým počtem DSB po ozáření.; Janisiw a kol.; Nature Communications, 2020.
Vědci také zjistili, že PARG-1 hraje díky schopnost lokalizovat se podél chromozomů klíčovou roli při indukci dvouvláknových zlomů a homologní rekombinaci, což naznačuje, že nejenže vykonává enzymatické funkce, ale je důležitý i ze strukturního hlediska.
Výzkumníky také zajímala proteinová struktura, kterou PARG-1 a další proteiny vytváří v zárodečných buňkách. Tato analýza vedla k identifikaci fyzické a funkční interakce s komplexem BRC-1-BRD-1, který je u člověka homologem BRCA1-BARD1. Tyto proteiny hrají hlavní role při regulaci stability genomu v mitotických buňkách, avšak jejich funkce během meiózy je složitější. Výzkum odhalil, že současná odstranění PARG-1 a BRC-1 způsobí zvýšenou neplodnost v důsledku rozsáhlé nestability genomu. Zejména výzkumníci pozorovali, že mnoho DNA poškození vzniklých během meiózy nebylo správně opraveno, což vedlo k vytvoření fúzí chromozomů a sníženému množství rekombinací.
Při odstranění různých opravných drah DNA spolu s BRC-1/PARG-1 pozorovali výzkumníci zhoršující se integritu genomu způsobenou nedostatkem polymerázy POLQ-1, o které víme, že hraje roli při realizaci důležité opravné dráhy DNA nazývané alternative non-homologous end joining.
Obrázek 3. Vajíčka uvedeného genotypu a stádia obarvené na marker jednořetězcové DNA, který zvýrazňuje přítomnost neopraveného poškození v nepřítomnosti BRC-1-PARG-1.; Trivedi a kol.; Nucleic Acids Research, 2022.
Výzkum Nicola Silvy byl prvním in vivo důkazem, že při narušené funkci BRC-1/BRCA1 je aktivita PARG-1/PARG nezbytná pro zachování integrity genomu v gametách. Navíc jeho zjištění o letalitě vyvolané současným zrušením funkce POLQ-BRCA1 má obrovský význam pro léčbu rakoviny a je v souladu s nedávnými výzkumy, které u lidí vykazují slibné výsledky při cílení na nádorové buňky pomocí inhibitorů POLQ a mohly by sloužit jako nová cesta ke zlepšení léčebných výsledků u nádorů s mutacemi BRCA1. Jeho práce zdůrazňuje klíčovou roli, kterou modelové systémy hrají při analýze konzervovaných drah u jednodušších organismů.
Před pouhými dvaceti lety se světu otevřela brána do fascinujícího světa grafenu – látky s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi. Mezi ty, kdo se ponořili do jeho zkoumání, patří i Martin Rejhon z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém JUNIOR STAR projektu se zaměřuje na růst tří grafenových vrstev na sobě s cílem zajistit jejich využitelnost ve vývoji elektronických a optoelektronických zařízení.
Cesta ke grafenu
Grafen je speciální forma uhlíku, která má na výšku pouze jeden atom. Je tak 2D strukturou, která navíc nabízí ojedinělé fyzikální vlastnosti. Jedná se o materiál objevený poměrně nedávno, konkrétně v roce 2004, a v roce 2010 byla za něj udělena Nobelova cena. V tomto roce řešitel projektu JUNIOR STAR Martin Rejhon teprve nastupoval do bakalářského studia.
Výzkumu grafenu se věnuje od začátku doktorského studia. „Během doktorského studia jsem získal univerzitní grant na zkoumání světelných vlastností spojení karbidu křemíku [pozn. red.: sloučenina tvořená křemíkem a uhlíkem], označovaného jako SiC z anglického silicon carbide, a grafenu. Díky grafenu jsem se také dostal na stáž a později na postdoktorandský pobyt na New York University, kde jsem se zabýval mechanickými vlastnostmi 2D materiálů a jejich strukturálními změnami vyvolanými aplikovaným tlakem,“ popisuje doktor Rejhon svou cestu k výzkumu grafenu.
Kontrola atomárních vrstev grafenu
Při vysokých teplotách, dosahujících až 1700 °C, dochází k porušení kovalentních vazeb mezikřemíkem a uhlíkem karbidu křemíku, kdy křemík odlétá z povrchu, zatímco zbývající uhlík se začíná formovat do hexagonální struktury, tzv. včelí plástve, a utváří 2D materiál zvaný grafen.
V rámci svého projektu JUNIOR STAR se doktor Rejhon zaměřuje na přípravu více vrstev grafenu na sobě. „Abychom byli schopni kontrolovat uspořádání více grafenových vrstev, bude potřeba správně nastavit růstové podmínky, jako je teplota, čas, tlak a další. Na obrázku 1 je vidět práce s naší současnou růstovou aparaturou. V dolní části obrázku je patrný jasně bílý váleček, kde se ohřívá substrát SiC na vysoké teploty,“ vysvětluje svůj nelehký úkol řešitel projektu.
Obrázek 1 – Růstová aparatura grafenu
ABC uspořádání
Způsob, jakým jsou na sebe jednotlivé atomární vrstvy látek skládány, ovlivňuje jejich vlastnosti. Jeden způsob složení atomárních vrstev může z látky udělat izolant, zatímco jiný z ní vytvoří supravodič. Z tohoto důvodu je důležité mít nad způsobem uspořádání těchto atomárních vrstev kontrolu. „Náš výzkum bude primárně soustředěn na růst tří atomárních uhlíkových vrstev v ABC uspořádání, které má jedinečné vlastnosti vhodné pro aplikace v elektronice a optoelektronice. ABC uspořádání bohužel není nejběžnějším a v přírodě se více vyskytuje uhlík v ABA uspořádání nebo v úplně náhodném uspořádání,“ představuje hlavní oblast soustředění Martin Rejhon.
Součástí výzkumu bude příprava vzorků v ABC uspořádání, které vědci podrobně charakterizují a určí nejvhodnější parametry pro přípravu a složení grafenových vrstev. „Díky získanému grantu JUNIOR STAR pořídíme speciální mikroskop. Jeho princip si můžete zjednodušeně představit jako gramofon, kdy jehla jezdí po povrchu a zaznamenává výšku. Toto zařízení nám dovolí lokálně zkoumat elektrické, mechanické a další vlastnosti na škálách jednotlivých atomů až po mikrometry. Jakmile zvládneme růstovou etapu, pustíme se do vývoje elektronických a optoelektronických zařízení na ABC grafenu,“ dodává řešitel projektu.
Nové možnosti v elektronice a optoelektronice
Výzkumný tým si od projektu slibuje objevení nových možností využití grafenu v elektronice a optoelektronice. „Chceme například ukázat jeho možné využití jako detektoru dalekého infračerveného záření a záření v terahertzové oblasti. Tyto oblasti jsou v současnosti lákavé pro jejich využití v medicíně nebo bezpečnostních či komunikačních aplikacích,“ zmiňuje doktor Rejhon. Jedním z možných praktických využití výsledků bude nahrazení běžně používaného rentgenového záření, které je pro organismus škodlivé.
Mezinárodní tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na výzkumu spolupracuje s americkými New York University a Sandia National Laboratories nebo italským institutem Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati.
RNDr. Martin Rejhon, Ph.D.
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému financování s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Pro rok 2024 bylo podpořeno pouze 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Stres, úzkost a deprese během těhotenství mohou mít dlouhodobé důsledky na vývoj dítěte a mohou zapříčinit emoční a behaviorální problémy. Dosud však není dobře známo, jakými mechanismy k přenosu mezi matkou a plodem dochází. Ambiciózní projekt JUNIOR STAR Kláry Marečkové z výzkumného centra CEITEC si dal za cíl odhalení těchto mechanismů a přispění k vysvětlení vztahu mezi duševním zdravím matky během těhotenství a mozkem a chováním dítěte.
Cesta k tématu
K tématu vlivu zdraví matky během těhotenství na vývoj mozku a chování dítěte se řešitelka projektu Klára Marečková poprvé dostala v rámci svého doktorského studia v Anglii.
„V rámci svého Ph.D. studia mě velmi zaujala studie dvouvaječných dvojčat, která prokázala, že ti, co byli v děloze s chlapcem – nehledě na to, jestli oni samotní byli dívky či chlapci – měli v důsledku vyšší hladiny prenatálních androgenů (mužských pohlavních hormonů) větší mozek než ti, co byli v děloze s dívkou. Androgeny, které produkoval plod chlapce, se difuzí dostaly ke druhému dvojčeti a zásadně ovlivnily vývoj jeho mozku směrem k maskulinitě,“ objasňuje řešitelka, proč ji téma poprvé oslovilo.
Dále, již jako postdoktorandka na Harvardu, studovala vliv několika zánětlivých markerů (látek v krvi, které jsou obvykle známkou přítomnosti zánětu) u matek během těhotenství na funkci mozku jejich potomků. Tyto a další výzkumy a jejich výsledky přiměly řešitelku se oblasti mechanismů prenatálního programování věnovat na svém pracovišti naplno a následně úspěšně žádat o grant JUNIOR STAR od Grantové agentury ČR.
Pochopení vývojových mechanismů
Cílem podpořeného projektu, jak již bylo řečeno, je pochopit mechanismy, které v těhotenství ovlivňují vývoj mozku a které mají následně vliv na chování dítěte. K odhalení a pochopení těchto mechanismů je potřeba obrovského množství dat.
V rámci projektu tak probíhá pravidelný sběr biologických vzorků nejen dětí, ale i maminek v průběhu těhotenství. Děti také absolvují psychologické vyšetření kognitivních schopností a vyšetření magnetickou rezonancí.
„Budeme například zkoumat souvislost biologického věku matky během těhotenství, biologického věku děťátka po narození a biologického věku dítěte v 6 letech na strukturu a funkci mozku těchto šestiletých dětí. Zajímá nás také, jak prostředí, jako například socioekonomický status, sociální podpora, zdravotní stav před otěhotněním nebo vystavení toxickým látkám může tyto vztahy zesilovat, nebo naopak zmírňovat,“ uvádí hlavní výzkumné otázky projektu Klára Marečková.
Přenos výsledků do praxe
Pokud se v rámci projektu prokáže vliv konkrétních zánětlivých markerů nebo jejich kombinací během těhotenství na vývoj mozku dítěte, mohly by se tyto hladiny markerů v budoucnu u všech těhotných monitorovat a regulovat pomocí protizánětlivých diet nebo léčby tak, aby k neoptimálnímu vývoji mozku a vývojovým poruchám u dětí nedocházelo. Pokud by se prokázalo, že existují nějaké enviromentální vlivy, které zánětlivé markery a biologické stárnutí ovlivňují, například jejich vliv zesilují nebo naopak mírní, mohlo by se cílit i na ně. Takovéto cílené intervence by pak zamezily mezigeneračnímu přenosu neurovývojových a duševních poruch.
Vesmírné vyšetření
Kvůli obavám z hladkého průběhu vyšetření dětí magnetickou rezonancí (MR), výzkumný tým upravil a nadále upravuje prostředí výzkumného institutu CEITEC. „Vyšetření magnetickou rezonancí bude pro děti motivované cestou do vesmíru. U MR skeneru tedy už máme velkou raketu, na stěnách obrázky planet a malých astronautů. Děti si také budou moct obléct do skafandru plyšového medvídka, kterého si pak sami zkusí vyvézt na lehátku do skeneru, než do něj půjdou sami. Během MR vyšetření samotného jim pak budeme na obrazovku pouštět kreslenou pohádku a po vyšetření na ně bude čekat odměna,“ vysvětluje řešitelka projektu JUNIOR STAR a dodává, že prvním pilotním účastníkem studie byla její sedmiletá dcera, která byla z vyšetření nadšená.
Hlavní řešitelka projektu Klára Marečková, Ph.D., M.Sc.
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a absolvovali významnou zahraniční stáž. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Pro rok 2024 bylo podpořeno 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Na sociální síti Facebook od září minulého roku probíhal seriál přání význačných vědeckých osobností. Co GA ČR popřáli?
„GA ČR má v českém prostředí jedinečné postavení. Díky práci hodnoticích panelů určuje domácí standard kvality grantového financování, který je nezřídka míjen jinými poskytovateli. V posledním období se výrazněji snaží o podporu projektů s ambicí vytvoření podmínek k následnému dosahování i nejvyšších mezinárodních standardů, reprezentovaných zejména ERC. To je dobrý směr. GA ČR může spolu s dalšími institucemi promyšlenou návazností podpory nejlepších talentů v počátcích jejich samostatné dráhy pomoci k jejich rovnocennému postavení se světem, včetně získávání ERC grantů. Takový cíl je zodpovědností nás všech vůči naší zemi. Přejeme GA ČR do dalších let mnoho dobrých myšlenek a radosti z jejich uskutečnění k obecnému prospěchu.“
„Od univerzitních studií jsem toužila věnovat se výzkumu v obtížném oboru propojujícím matematiku a historii. Svůj první projekt GA ČR jsem získala v roce 1998 jako čerstvá absolventka doktorského studia. Otevřel mi cestu do světa vědy, umožnil publikování prvních rozsáhlejších výsledků několikaleté práce a nastartoval moji profesní kariéru. Moje další projekty financované GA ČR vedly k vytvoření mezinárodního týmu, který se věnuje vývoji matematiky, matematického myšlení a matematických komunit ve střední Evropě. Podařilo se nám proniknout do kvalitních časopisů, renomovaných nakladatelství, prezentovat výsledky bádání na zahraničních konferencích a spolupracovat se špičkovými historiky vědy. Bez podpory GA ČR by to bylo výrazně obtížnější, neboť vědu nelze dělat bez financí a dobrého zázemí.
Přeji GA ČR mnoho talentovaných badatelů všech oborů a zaměření, řadu kvalitních projektů s cennými a zajímavými výsledky, všestranně vzdělané, moudré a osvícené hodnotitele. Doufám, že agentura bude mít v následujících letech dostatek financí, aby mohla i nadále zlepšovat podmínky excelentního výzkumu v ČR.“
„Grantové agentury základního výzkumu jsou pevnou součástí podpory vědy ve všech vyspělých zemích a jejich oborová struktura a dopady podpory, kterou poskytují, jsou zásadní pro kvalitu a směřování výzkumu a vývoje národních výzkumných organizací. Proto jsou 30. narozeniny GAČRu vítanou příležitostí připomenout si jak špičkové výsledky, kterých bylo díky podpoře GAČRu dosaženo, tak i proměny, kterými agentura za tři dekády prošla, včetně let 2009-2013, kdy jsem se jako předseda oborové komise pro sociálněvědní a humanitní obory účastnil proměny nastavení hodnoticích procesů do podoby, která do značné míry přetrvává do dnešních dní. Agentura se v posledních letech také vydala směrem podpory excelence pomocí specificky zaměřených grantových schémat a přál bych jí, aby se toto zadání vydařilo a aby se díky GAČRu v širokém spektru vědních oborů navýšil počet samostatných nositelů mezinárodně špičkové výzkumné agendy působících v ČR.“
„I have only words of gratitude to the Czech Science Foundation (GA ČR) and all the people who are part of it for the support they give not only to senior researchers, but also to early career researchers like me. I am fully aware of the privilege and responsibility of obtaining a Junior Star grant, all the more so as someone whose research is in the humanities. Thank you very much therefore, GA ČR, for allowing me to establish an interdisciplinary team with which I seek, among other things, to revitalise and make long-term contributions to the studies on Bernard Bolzano. I wish that one day you will attain the stability you deserve to carry out your endeavour and that, in the meantime, you will be able to continue to overcome any obstacles you may face.“
„K výročí 30 let existence Grantové agentury České republiky přeji všem jejím představitelům a veškerému personálu hodně zdraví. V panelech instituce jsem se pohyboval po několik let a byla to pro mě velká škola.
Musím vzpomenout své první hodnocení grantových aplikací. Byl jsem do té doby vycvičen pouze z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví a tam bylo hodnocení otázkou několika málo desítek minut. Když jsem otevřel – pochopitelně na poslední chvíli – přibližně osm aplikací v GA ČR, propadl jsem panice a nakonec jsem pracoval do rána.
Do agentury jsem nastoupil za předsednictví prof. Netuky, kterého jsem – i jeho nástupce – považoval za skvělého manažera a komunikátora, a s nímž jsem, mohu říci, navázal osobní přátelství.
GA ČR považuji vedle Akademie věd ČR za nejlépe organizovanou a nejefektivnější velkou instituci související s vědou, a to v celých Čechách. Její základní parametry jsou dobře nastaveny a generují další dynamiku. Je politicky inertní.
Při členství v panelech a Vědecké radě GA ČR jsem se mnoho naučil, což jsem mohl zúročit v činnosti člena Rady vlády pro vědu a výzkum a v panelech Agentury zdravotnického výzkumu, pro kterou byla GA ČR velkou inspirací. Instituci přeji další rozvoj a nepochybuji, že se dostaví.“
Grantová agentura České republiky (GA ČR) za dobu své třicetileté existence financovala přes 20 tisíc projektů základního výzkumu za více než 71 mld. Kč. Jak si své výročí v minulých měsících připomenula?
GA ČR: Cesty excelence v základním výzkumu
Více než sedmdesátistránková publikace obsahuje fakta a zajímavosti týkající se minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti GA ČR. Kterých milníků agentura za 30 let dosáhla? Jaké je její poslání a v jakých soutěžích projekty financuje? Co podpořené projekty přinesly? Jak vypadají konkrétní vědecká témata? To a mnohem více zjistíte v publikaci.
Na sociální síti Facebook od září minulého roku probíhal seriál přání význačných vědeckých osobností. Co GA ČR popřáli?
„GA ČR má v českém prostředí jedinečné postavení. Díky práci hodnoticích panelů určuje domácí standard kvality grantového financování, který je nezřídka míjen jinými poskytovateli. V posledním období se výrazněji snaží o podporu projektů s ambicí vytvoření podmínek k následnému dosahování i nejvyšších mezinárodních standardů, reprezentovaných zejména ERC. To je dobrý směr. GA ČR může spolu s dalšími institucemi promyšlenou návazností podpory nejlepších talentů v počátcích jejich samostatné dráhy pomoci k jejich rovnocennému postavení se světem, včetně získávání ERC grantů. Takový cíl je zodpovědností nás všech vůči naší zemi. Přejeme GA ČR do dalších let mnoho dobrých myšlenek a radosti z jejich uskutečnění k obecnému prospěchu.“
„Od univerzitních studií jsem toužila věnovat se výzkumu v obtížném oboru propojujícím matematiku a historii. Svůj první projekt GA ČR jsem získala v roce 1998 jako čerstvá absolventka doktorského studia. Otevřel mi cestu do světa vědy, umožnil publikování prvních rozsáhlejších výsledků několikaleté práce a nastartoval moji profesní kariéru. Moje další projekty financované GA ČR vedly k vytvoření mezinárodního týmu, který se věnuje vývoji matematiky, matematického myšlení a matematických komunit ve střední Evropě. Podařilo se nám proniknout do kvalitních časopisů, renomovaných nakladatelství, prezentovat výsledky bádání na zahraničních konferencích a spolupracovat se špičkovými historiky vědy. Bez podpory GA ČR by to bylo výrazně obtížnější, neboť vědu nelze dělat bez financí a dobrého zázemí.
Přeji GA ČR mnoho talentovaných badatelů všech oborů a zaměření, řadu kvalitních projektů s cennými a zajímavými výsledky, všestranně vzdělané, moudré a osvícené hodnotitele. Doufám, že agentura bude mít v následujících letech dostatek financí, aby mohla i nadále zlepšovat podmínky excelentního výzkumu v ČR.“
„Grantové agentury základního výzkumu jsou pevnou součástí podpory vědy ve všech vyspělých zemích a jejich oborová struktura a dopady podpory, kterou poskytují, jsou zásadní pro kvalitu a směřování výzkumu a vývoje národních výzkumných organizací. Proto jsou 30. narozeniny GAČRu vítanou příležitostí připomenout si jak špičkové výsledky, kterých bylo díky podpoře GAČRu dosaženo, tak i proměny, kterými agentura za tři dekády prošla, včetně let 2009-2013, kdy jsem se jako předseda oborové komise pro sociálněvědní a humanitní obory účastnil proměny nastavení hodnoticích procesů do podoby, která do značné míry přetrvává do dnešních dní. Agentura se v posledních letech také vydala směrem podpory excelence pomocí specificky zaměřených grantových schémat a přál bych jí, aby se toto zadání vydařilo a aby se díky GAČRu v širokém spektru vědních oborů navýšil počet samostatných nositelů mezinárodně špičkové výzkumné agendy působících v ČR.“
„I have only words of gratitude to the Czech Science Foundation (GA ČR) and all the people who are part of it for the support they give not only to senior researchers, but also to early career researchers like me. I am fully aware of the privilege and responsibility of obtaining a Junior Star grant, all the more so as someone whose research is in the humanities. Thank you very much therefore, GA ČR, for allowing me to establish an interdisciplinary team with which I seek, among other things, to revitalise and make long-term contributions to the studies on Bernard Bolzano. I wish that one day you will attain the stability you deserve to carry out your endeavour and that, in the meantime, you will be able to continue to overcome any obstacles you may face.“
„K výročí 30 let existence Grantové agentury České republiky přeji všem jejím představitelům a veškerému personálu hodně zdraví. V panelech instituce jsem se pohyboval po několik let a byla to pro mě velká škola.
Musím vzpomenout své první hodnocení grantových aplikací. Byl jsem do té doby vycvičen pouze z Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví a tam bylo hodnocení otázkou několika málo desítek minut. Když jsem otevřel – pochopitelně na poslední chvíli – přibližně osm aplikací v GA ČR, propadl jsem panice a nakonec jsem pracoval do rána.
Do agentury jsem nastoupil za předsednictví prof. Netuky, kterého jsem – i jeho nástupce – považoval za skvělého manažera a komunikátora, a s nímž jsem, mohu říci, navázal osobní přátelství.
GA ČR považuji vedle Akademie věd ČR za nejlépe organizovanou a nejefektivnější velkou instituci související s vědou, a to v celých Čechách. Její základní parametry jsou dobře nastaveny a generují další dynamiku. Je politicky inertní.
Při členství v panelech a Vědecké radě GA ČR jsem se mnoho naučil, což jsem mohl zúročit v činnosti člena Rady vlády pro vědu a výzkum a v panelech Agentury zdravotnického výzkumu, pro kterou byla GA ČR velkou inspirací. Instituci přeji další rozvoj a nepochybuji, že se dostaví.“
Zvláštní příloha časopisu Vesmír
Ve spolupráci s časopisem Vesmír vyšla u příležitosti 30 let GA ČR zvláštní příloha věnovaná tomuto výročí. Mimo infografiky příloha také podrobně seznamuje s pěti podpořenými projekty z různých oblastí výzkumu.
Aktualizovali jsme sérii videonávodů, které žadatele o grant provedou aplikací GRIS. V pětidílné sérii se zájemci seznámí s kompletním procesem podání návrhu standardního projektu, a to od prvních kroků, jako je založení vlastního profilu, přes stanovení rozpočtu až po finalizaci a případné úpravy již podaného návrhu.
Podání návrhu standardního projektu v aplikaci GRIS:
Slovinská agentura hledá mezi českými vědkyněmi a vědci nové potenciální zahraniční hodnotitele, kteří by rozšířili databázi agentury pro případnou spolupráci. Přihlásit se můžete vyplněním dotazníku.
V případě dotazů kontaktujte zástupkyni slovinské agentury Maju Ambrožič (maja.ambrozic@aris-rs.si).
Hvězdy se závojem představují jednu z dosud nevyřešených záhad hvězdné astrofyziky. Ve svém výzkumu se jimi celý život zabývá astrofyzik Petr Harmanec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který vedl projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zaměřený na zkoumání jejich jasnosti.
Když za temné noci zvednete hlavu k obloze, tak o každé páté horké hvězdě můžete říci, že má závoj, tedy že je čas od času obklopená plynovým oblakem, jehož rozměr může být mnohonásobně větší než velikost samotné hvězdy. „V 60. letech jsme si mysleli, že hvězd se závojem je asi 10 %, dnes už mluvíme o nejméně 20 %. Vzhledem k tomu, že naše pozorování pokrývají asi 200 let, je to stále velmi krátká doba a procento takových hvězd může do budoucna přibývat. Závoje se u hvězd objevují v nepravidelných časových intervalech, které trvají od několik měsíců až po desítky let,“ říká Petr Harmanec, hlavní řešitel výzkumného projektu.
Hvězdy se závojem jsou horké hvězdy tzv. spektrálního typu B, tedy objekty, v jejichž spektrech dominují čáry neutrálního vodíku a neutrálního helia s povrchovými teplotami zhruba od 10 tisíc do 30 tisíc stupňů Celsia. Jejich závoje představují plynový materiál, který se rozprostírá od povrchu hvězdy do vzdálenosti několika desítek nebo možná i stovek poloměrů samotné hvězdy.
I když byly první hvězdy se závojem objeveny v 1866 a poté je studovalo několik generací astronomů, skutečná příčina toho, proč se závoje objevují a opět mizí, nebyla dosud nalezena. „Je to stále existující hádanka. V této chvíli neexistuje shoda o tom, proč se závoje u jinak normálně vypadajících, akorát rychle rotujících hvězd, nepravidelně objevují a zanikají,“ vysvětluje astrofyzik. Postupně bylo navrženo několik možných mechanismů vzniku závojů, jejich hlavní problém ovšem je, že nevysvětlují velmi složitou a nepravidelnou proměnnost celého jevu.
Co tedy hvězdy se závojem jsou?
Roku 1975 přišli Petr Harmanec s kolegou Svatoplukem Křížem s hypotézou, že hvězdy se závojem jsou ve skutečnosti dvojhvězdy ve stádiu předávání hmoty. Celá myšlenka se postupně rodila od konce šedesátých let ve stelárním oddělení Astronomického ústavu AV v Ondřejově, pro který představuje pozorování hvězd se závojem a jejich jasnosti důležitý směr výzkumu. Pozorování hvězd se závojem se také stalo soustavným pozorovacím programem na původně československo-jugoslávské, a nyní chorvatské observatoři na Hvaru.
Vědeckému týmu se během mnoha let pozorování skutečně podařilo objevit několik dvojhvězd s očekávanými vlastnostmi. Záhy se ale ukázalo, že problémem této hypotézy coby obecného vysvětlení je statistický nedostatek dvojhvězd ve stadiu přenosu hmoty mezi složkami.
Hvarská fotometrie následně napomohla ke zjištění, že všechny hvězdy se závojem vykazují malé změny jasnosti souběžně se změnami v emisních spektrech. Waters a kol. (1989) a Pols a kol. (1991) proto přišli s alternativní myšlenkou, že hvězdy se závojem skutečně vznikly mohutným přenosem hmoty ve dvojhvězdě, který zvýšil jejich rotaci, ale že pozorované objekty jsou již ve stadiu po skončení přenosu a jejich sekundární složky jsou těžce detekovatelné, protože jde o kompaktní heliové hvězdy či bílé trpaslíky. S pokrokem v družicových pozorováních v dalekém ultrafialovém oboru spektra se skutečně postupně podařilo objevit několik desítek takových objektů. V současnosti se v mezinárodní vědecké komunitě považuje za nejnadějnější hypotézu vzniku hvězd se závojem to, že samy hvězdy z vnitřních důvodů oscilují, lokálně zvětšují a zmenšují svůj poloměr a když se zvětšování poloměru v důsledku několika různých takových oscilací sečte, dodá to materiálu na hvězdném povrchu energii potřebnou k vyvržení hmoty a přechodnému vytvoření závojů.
Dlouhé datové řady jako zdroj nových informací
Při pátrání po dalších vlastnostech hvězd se závojem se Petr Harmanec a jeho tým v rámci projektu podpořeného GA ČR zaměřili na analýzu padesátiletých datových řad, které naměřili na observatořích v Ondřejově, na Hvaru nebo získali od kolegů ze zahraničí.
Ukázali, že systematická pozorování nám o hvězdách se závojem mohou přinést mnoho nových informací. Při svých pozorováních vycházeli z předpokladu, že závoje se nenacházejí kolem celé hvězdy rovnoměrně, ale jsou zploštělé do roviny rovníku v discích, které jsou řádově větší než hvězda samotná.
Následkem toho mohou tyto hvězdy vykazovat dva různé typy chování. Vnitřní části závoje v blízkosti hvězdy jsou totiž opticky tlusté a simulují jakousi pseudofotosféru hvězdy. Když se na hvězdu se závojem díváme zhruba v rovině rovníku, tak se velká část závoje promítá do pozorovaného pole a elektromagnetické záření hvězdy se jeví jako by byla hvězda chladnější. Pokud bychom na základě tohoto spektrálního typu modelovali vlastnosti hvězdy, tak by se díky závoji jevila chladnější. A naopak, pokud hvězdu pozorujeme v rovině od pólů, tak si zachovává povrchovou teplotu, ale jeví se, jako by měla větší poloměr, čili že je to hvězdný obr.
„Díky našim 50 až 70 let dlouhým časovým řadám jsme ukázali, že na některé hvězdy se stále díváme skoro od pólu a na jiné naopak od jejich rovníku, a to, co vidíme, je skutečně důsledek geometrického efektu. U jiných se charakter pozorování v průběhu času mění, což může znamenat, že je vidíme pod nějakým sklonem rotační osy kolem 45 stupňů a pokud obálka zmohutní, začne i tak hvězdu zakrývat a typ korelace se změní,“ vysvětluje jeden z hlavních závěrů projektu výzkumník.
Tým Petra Harmance také poukázal na jev, který pracovně nazvali čtvrtou časovou škálou. Jde o dlouhodobý pokles či zjasňování v obdobích, kdy je daná hvězda bez emisních čar. Varováním, že časové změny hvězd se závojem mohou být velmi komplikované, je studie hvězdy V1294 Aql = HD 184279, kterou výzkumníci pozorovali v mezinárodním týmu. Než vešlo ve všeobecnou známost, že hvězdy se závojem jsou všechny proměnné ve své jasnosti, byla v padesátých letech tato hvězda doporučena jako jeden z kalibračních standardů Johnsonovy UBV fotometrie. Díky tomu pro ni existují velmi početná měření již od padesátých let. Výzkumníci díky svým datům vypozorovali sekulární pokles jasnosti, přes který se překládají rychlejší cyklické změny a následné zjasňování v posledních letech. Kromě toho zaznamenali dva poměrně rychlé a hluboké poklesy jasnosti kolem redukovaných Julianských dat 44000 a 55900, které vykazují opět jiné, ale v obou případech vzájemně shodné chování v barevném diagramu.
„Jedno možné vysvětlení je, že obálku hvězdy vidíme pod nějakým středním úhlem kolem 45 stupňů a že se podle mohutnosti obálky geometrie zdánlivě mění. Příčina rychlých poklesů jasnosti ale není zřejmá,“ vysvětluje astrofyzik. Další dvě podrobné studie věnovali objevu podvojnosti hvězdy HD 81357 a detailní časové historii emisní dvojhvězdy V923 Aql.
Velmi významným a již nyní oceňovaným výsledkem výzkumného týmu bylo i modelování struktur okolo hvězdné hmoty ve dvojhvězdách a vícenásobných soustavách. Tuto část projektu ideově vedl spolupracovník a kolega Petra Harmance Miroslav Brož. Modelování bylo úspěšně aplikováno na jasnou dvojhvězdu beta Lyr (jednu z prvních objevených hvězd z emisními čarami) a poté i na komplikovanou a velmi hmotnou emisní čtyřhvězdu QZ Carinae.
„Nechci být neskromný, ale v září 2022 jsme pořádali výroční konferenci na observatoři na Hvaru u příležitosti 50tiletého výročí observatoře, kam přijeli hvězdáři z celého světa. Bylo milé hovořit s nimi o našem mnohaletém úsilí a bylo příjemné si uvědomit, že ve svých vystoupeních oceňují naši téměř celoživotní práci. A to i ti, s kterými jsme celý život vedli odborné spory,“ uzavírá Petr Harmanec. „Pořád je zkrátka co objevovat, a to je na bádání to skvělé.“
Obr.: Delegace účastníků loňské zářijové konference na Hvaru (zleva: Alžběta Oplištilová, Michal Zummer, Jana Švrčková, Miroslav Brož, Petr Zasche a Petr Harmanec).
Úvodní obrázek: Hvězdné závoje představují plynový materiál, který se rozprostírá od povrchu hvězdy do vzdálenosti několika desítek nebo možná i stovek poloměrů samotné hvězdy.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Aktualizace 9. října 2024: Momentálně není možné vkládat přihlášky v rámci této výzvy do GRIS. Prosím, vyčkejte na zveřejnění nových Pravidel pro následující rok (předpokládáme, že se tak stane v únoru 2025).
Švýcarská agentura určila v roce 2024 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 3. 4. a 1. 10. 2024. Pro termín 3. 4. 2024 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2025, pro termín 1. 10. 2024 je to 1. 7. 2025.
Českou část přihlášky je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 10. 4., případně 8. 10. 2024.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2025.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Čestná prohlášení / prohlášenío způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u SNSF. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
