Referent/ka sekce grantové podpory

Koho hledáme?

Spolehlivého a milého kolegu nebo kolegyni, kteří se aktivně zapojí do činností Sekce Grantové podpory, vyhovuje jim práce v kolektivu a hledají nové příležitosti.

Popis pracovní pozice:

Budete mít na starost administrativní a analytickou činnost související s grantovým systémem GA ČR, která obsahuje zejména:

  • správu dotace na projekty vědy a výzkumu;
  • komunikaci s předními vědci a odborníky;
  • organizační a administrativní zajištění jednání hodnoticích komisí;
  • zpracování podkladových materiálů pro jednání;
  • kontrolu formálních náležitostí grantových přihlášek;
  • vyřizování a evidenci korespondence týkající se projektů včetně její archivace ve spisové službě.

Uvítáme, pokud budete mít:

  • SŠ nebo VŠ vzdělání;
  • znalost anglického jazyka na střední úrovni – některá zasedání probíhají v AJ, budete vyřizovat e-maily, provádět formální kontrolu zahraničních posudků);
  • organizační a komunikační schopnosti;
  • profesionalitu, pozitivní přístup, zdravou asertivitu.

Rádi Vám nabídneme:

  • Perspektivní a odpovědnou práci v malé státní organizaci;
  • 5 týdnů dovolené;
  • 5 dnů zdravotního volna;
  • 5 dnů v roce poskytnutých na osobní rozvoj;
  • pružnou pracovní dobu: pevná část na pracovišti od 10–15 hod.;
  • až 2 dny v týdnu práce na dálku;
  • platové podmínky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Nástup dle dohody.

V případě Vašeho zájmu zašlete strukturovaný životopis na e-mailovou adresu:

daniela.kmochova@gacr.cz

Těšíme se na Vaše odpovědi.

Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci za podpory Grantové agentury České republiky poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. Studie, která přispívá k pochopení organizace a evoluce rostlinných genomů a otevírá možnosti využití v rostlinné biotechnologii, vyšla v časopise Plant Biotechnology Journal.

Pro většinu organismů platí, že všechny buňky obsahují stejnou sadu chromozomů. U některých rostlin se však vedle běžných chromozomů vyskytují takzvané B chromozomy neboli nadbytečné chromozomy, které nejsou pro život nezbytné. U planého čiroku se během vývoje zárodku děje něco mimořádného: většina buněk se těchto chromozomů postupně zbaví a B chromozomy přetrvávají pouze v omezených částech rostliny. Jak přesně se tento proces děje a které buňky zasahuje, dosud nebylo známo.

Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR jako první použili metodu sekvenování RNA z jednotlivých buněčných jader ke studiu eliminace B chromozomů. Na rozdíl od předchozích studií, které sledovaly celé embryo najednou, nám nová metoda umožnila podívat se na jednotlivé buňky. Díky tomu jsme poprvé zachytili buňky, ve kterých B chromozomy mizejí, a objevili nové geny, které se na tomto procesu pravděpodobně podílejí,“ říká výzkumnice Miroslava Karafiátová.

Výsledky jsou podle vedoucího pracoviště Jana Bartoše významným krokem k pochopení mechanismů, které rozhodují o tom, zda bude určitý chromozom v buňce zachován, nebo odstraněn. Jde především o základní výzkum, který přispívá k lepšímu porozumění organizaci a evoluci rostlinných genomů. Současně ale otevírá i dlouhodobé možnosti využití v rostlinné biotechnologii,“ říká rostlinný genetik Jan Bartoš z ÚEB AV ČR.

B chromozomy mohou najít nové využití

Autoři studie upozorňují, že B chromozomy by v budoucnu mohly sloužit jako přirozené nosiče genetické informace. Pokud se podaří objasnit mechanismy jejich řízené eliminace, mohlo by být možné navrhovat umělé minichromozomy, které by nesly užitečné vlastnosti pouze v určitých pletivech nebo vývojových stadiích rostlin. Takový přístup by mohl například přispět k přesnějšímu řízení přenosu genetických vlastností nebo k vývoji nových biotechnologických nástrojů. Tyto možnosti zatím představují perspektivu pro budoucí výzkum, nikoli bezprostřední praktické využití.

 

Úvodní foto: Dělení rostlinné buňky, při kterém dochází k eliminaci B chromozomů. Červeně označené B chromozomy se při dělení pohybují pomaleji než ostatní a zůstávají ve střední části buňky. Nejsou tak začleněny do nově vznikajících buněčných jader, ale jsou odstraněny; archiv ÚEB AV ČR

Zdroj: AV ČR