Od slitiny s pamětí po skrytý svět hub: GA ČR ocenila pět mimořádných projektů

Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) Milan Jirsa dnes ocenil jednu vědkyni a čtyři vědce, jejichž projekty přinesly mimořádné výsledky v základním výzkumu.

Letošní laureáti například odhalili dosud neznámé vlastnosti Nitinolu – slitiny s tvarovou pamětí, vyvinuli nové metody pro úpravu peptidů, které mohou být využívány při cílené léčbě, přinesli přesnější metody pro poznávání dávných migrací a mísení lidských populací, ukázali, jak vládci, instituce i jednotlivci ovlivňovali vývoj společnosti, nebo zmapovali dosud skrytý svět půdních hub, který tvoří až šest milionů druhů, oproti dosud popsaným 150-200 tisícům.

„Letošní laureátka a laureáti ukazují, jak výrazně je česká věda propojena s mezinárodním vědeckým prostředím. Hned tři z nich přišli do České republiky ze zahraničí. Vůbec poprvé získává Cenu také řešitelka projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Její ocenění ukazuje význam mezinárodní mobility pro rozvoj vědecké kariéry i českých výzkumných institucí,“ říká profesor Milan Jirsa, předseda GA ČR. „Výstupy všech pěti oceněných projektů patří k nejlepším výsledkům základního výzkumu v České republice a potvrzují, že česká věda je plnohodnotnou součástí světového výzkumného prostoru.“

Granty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP jsou určeny začínajícím vědkyním a vědcům krátce po dokončení doktorátu a podporují jejich mezinárodní mobilitu. Díky tomuto grantu mohla letošní laureátka Soňa Krajčovičová uskutečnit významnou část svého výzkumu na University of Cambridge a následně se vrátit do České republiky, kde zakládá vlastní výzkumný tým.

Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědkyň a vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy.

Předávání Ceny předsedy GA ČR se zúčastnil 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, předseda České konference rektorů Milan Pospíšil a desítky dalších významných hostů.

Oceněné projekty

Technické vědy

JAK SI MATERIÁL PAMATUJE TVAR: NOVÝ OBJEV V NITINOLU

Ing. Petr Sedlák, Ph.D., Ústav termomechaniky AV ČR

projekt: Tailoring strain heterogeneity on macro- and micro-scales in NiTi shape memory alloys by transformation-induced plasticity

Oceněný projekt přináší nový pohled na Nitinol – slitinu niklu a titanu, která si dokáže „pamatovat“ tvar a opakovaně se do něj vracet. Vědci popsali dosud neznámý mechanismus její plastické deformace, nazvaný „kwinking“. Objev pomáhá vysvětlit mimořádnou tvárnost Nitinolu a může přispět k jeho spolehlivějšímu a širšímu využití například v medicíně, kde se používá při výrobě stentů či srdečních chlopní.

Vědy o neživé přírodě

JAK PROMĚNIT PEPTIDY V PŘESNĚJŠÍ NÁSTROJE PRO BIOLOGII A MEDICÍNU

Mgr. Soňa Krajčovičová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

projekt: Konformačně zamčené konjugáty peptidů a léčiv jako platforma pro cílená terapeutika

Peptidy mají velký potenciál při vývoji cílených léčiv, jejich využití však často omezuje nízká stabilita a obtížná chemická úprava. Soňa Krajčovičová vyvinula nové metody, které umožňují peptidy zpevňovat, funkčně upravovat a přesně je propojovat s protilátkami. Výsledky rozšiřují možnosti studia biologických systémů a otevírají nové cesty k budoucímu vývoji cílených léčiv, zejména v oblasti onkologických onemocnění nebo metabolických poruch.

Lékařské a biologické vědy

KDYŽ MAPA DNA KLAME: NOVÉ METODY ZPŘESŇUJÍ OBRAZ LIDSKÉ MINULOSTI

M.Sc. Pavel Flegontov, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita

projekt: Genomic formation of Indo-Europeans: new approaches to genetic admixture modelling guided by simulated data

Starobylá DNA nabízí fascinující pohled do minulosti lidstva, její výzkum ale může vést i k chybným závěrům. Pavel Flegontov vyvinul nové metody a software, které pomáhají přesněji rekonstruovat dávné migrace a mísení populací. Jeho práce tak přispívá k větší spolehlivosti archeogenetického výzkumu a nabourává zažitá paradigmata.

Společenské a humanitní vědy

KDO OPRAVDU MĚNÍ DĚJINY? VLÁDCI, INSTITUCE I OBYČEJNÍ LIDÉ

Sebastian Ottinger, Ph.D., CERGE-EI

projekt: Vliv a původ národních a místních politických institucí

Projekt přináší nový pohled na to, kdo a za jakých podmínek může měnit společnost k lepšímu nebo k horšímu. Na historických datech z Evropy a USA ukazuje, že schopnosti panovníků přímo ovlivňovaly prosperitu států, zatímco parlamenty dokázaly škody způsobené slabými vládci omezit. Zároveň odhaluje, jak politické elity využívaly média k šíření rasistické propagandy a jak francouzští vojáci po návratu z americké války za nezávislost pomáhali ve Francii šířit demokratické a revoluční myšlenky.

Zemědělské a biologicko-environmentální vědy

ODHALOVÁNÍ SKRYTÉHO SVĚTA HUB: KLÍČ K BUDOUCNOSTI PŮDY, EKOSYSTÉMŮ A KRAJINY

Mgr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR

projekt: Economically important fungi and organisms: distribution, diversity and human effects

Vědci zmapovali neviditelný svět půdních hub, který zásadně ovlivňuje úrodnost půdy, zdraví krajiny i produkci potravin. Oceněný projekt propojil moderní DNA analýzy, bioinformatiku a databázi GlobalFungi a přinesl nové poznatky o tom, jak se houby mění pod vlivem člověka a klimatu. Do dneška bylo popsáno okolo 150–200 tisíc hub. Nově vědci odhadli, že jich může být až šest milionů.

 

Na úvodním snímku zleva: Pavel Flegontov; Sebastian Ottinger; Soňa Krajčovičová; Tomáš Větrovský; Petr Sedlák.

Ceny předsedy GA ČR 2026 – podklady

 

 

Kontakty:

primární kontakt: Mgr. Renata Třísková: +420 603 309 316, renata.triskova@gacr.cz

sekundární kontakt: Mgr. Vojtěch Janů, Ph.D.: +420 733 690 777; vojtech.janu@gacr.cz

Kdo byl nominován na Cenu předsedy GA ČR v roce 2026?

Cena předsedy GA ČR je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení grantových projektů ukončených v předcházejícím roce. Laureáti Ceny budou oznámeni 29. září 2026.

Na základě doporučení několika stovek vědců bylo nominováno na Cenu předsedy GA ČR v roce 2026 patnáct projektů – tři z každé z pěti oblastí základního výzkumu. Ocenění získá pouze jeden řešitel z každé oblasti.

Nominované vědkyně a vědci a jejich projekty

TECHNICKÉ VĚDY

VĚDY O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ

LÉKAŘSKÉ A BIOLOGICKÉ VĚDY

SPOLEČENSKÉ A HUMANITNÍ VĚDY

ZEMĚDĚLSKÉ A BIOLOGICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ VĚDY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zažíváme v Evropě divočejší výkyvy počasí než dříve?

Je evropské klima skutečně proměnlivější než dříve? Na tuto otázku hledal odpověď tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením klimatologa prof. Radana Hutha. V tříletém projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR) se zaměřil na to, jak se skutečně ze dne na den mění teploty a srážky.

Výsledky vědeckého týmu ukazují, že realita je pestřejší než vžité představy. „Všichni mluví o tom, že klima je proměnlivější a výkyvy divočejší. Když se ale na data podíváme podrobně a v mezidenním měřítku, vidíme, že situace je regionálně i sezónně velmi odlišná. Zdaleka neplatí, že by se teplota ze dne na den měnila čím dál dramatičtěji,“ vysvětluje klimatolog Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Zároveň vědci přinášejí důležité varování: vyhodnocování klimatických trendů extrémně závisí na tom, z jakých dat vycházíme.

bouřka

Méně teplotních výkyvů na severu, ubývající srážky na jihu

Jedním z hlavních zjištění vědců je, že od podzimu do jara se rozdíly v teplotách mezi jednotlivými dny napříč Evropou zmenšují. „Zejména v severní Evropě dochází k výraznému zklidnění výkyvů teplot, což úzce souvisí s ústupem mořského ledu a silnějším oteplováním Arktidy,“ vysvětluje klimatoložka Eva Plavcová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

U proměnlivosti srážek je situace složitější. Ukázalo se, že zřetelnější trendy se objevují v zimě – v severní Evropě přibývá dnů, kdy po deštivém dni následuje další deštivý den, zatímco období sucha se zkracují. Modelové projekce pak podle vědců ukazují rozevření nůžek mezi severem a jihem. „Zatímco na jihu Evropy bude mezidenní proměnlivost srážek klesat a převládnou, hlavně v létě, dlouhá období sucha, na severu Evropy má proměnlivost srážek naopak růst,“ dodává Plavcová.

sucho

Co stojí za výkyvy počasí?

Tým českých klimatologů se zabýval i mechanismy, které za krátkodobými výkyvy počasí stojí. Zjistil, že za malé mezidenní změny teploty mohou především tlakové výše a proudění vzduchu, zatímco velké a skokové změny mají na svědomí přechody atmosférických front. Výzkum ale odhalil i překvapivý paradox: přechod studené fronty nemusí znamenat ochlazení. Zvláště v oblastech, jako je vnitrozemí Balkánu nebo střední Evropa, přináší studené fronty paradoxně častěji oteplení. „Při přechodu fronty totiž dochází k rozbití zimních inverzí a promíchání vzduchu. Ačkoliv jde o studenou frontu, ze dne na den se tak může výrazně oteplit,“ vysvětluje Radan Huth.

Past skrytá v metodice: Případ Německa

Velkou část výzkumu vědci věnovali porovnání různých datových souborů. Narazili přitom na zásadní vědecký problém: různé zdroje dat často ukazují zcela opačné trendy.

Ukázkovým příkladem se stala podrobná případová studie z Německa. Tamní staniční data ukazovala, že se letní denní výkyvy teplot v posledních desetiletích výrazně zklidňují. Jiné datové soubory však nic takového nepotvrzovaly. Vědci zjišťovali, co za tím stojí, a odhalili překvapivou příčinu: u německých stanic se uprostřed sledovaného období v roce 2001 změnil algoritmus, kterým se ze samostatných měření počítala průměrná denní teplota.

„Dny po oteplení se podle nové metodiky začaly jevit jako chladnější, a dny po ochlazení naopak jako teplejší než dříve. Získali jsme tak zcela umělý trend poklesu teplotní variability, který byl ve skutečnosti jen nesouladem v datech,“ vysvětluje klimatolog Tomáš Krauskopf z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

„Je to varování pro klimatology na celém světě. Ukazuje se, že i zdánlivě drobná technická úprava v metodice měření může zkreslit naše představy o tom, jak se mění některé složitější charakteristiky klimatu. Na hlavní charakteristiku, tedy rychlost oteplování, naštěstí nemá studovaná změna metodiky vůbec žádný vliv,“ doplňuje Radan Huth.

zima

A jak jsou na tom klimatické modely?

Poznatky o reálném chování atmosféry posloužily také k důkladné prověrce klimatických modelů – složitých počítačových simulací atmosféry, které vědci využívají k odhadům budoucího vývoje klimatu. Vědci se podívali jak na celosvětové modely v rámci mezinárodního projektu CMIP6, tak na podrobnější evropské regionální modely z projektu Euro-CORDEX, které s vysokým rozlišením simulují klima přímo pro evropský kontinent.

„Ukázalo se, že modely mají s krátkodobou proměnlivostí ještě stále dost práce,“ popisuje Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který se na hodnocení modelů podílel. „Globální modely mají tendenci přeceňovat stálost teploty v tropech, a naopak v polárních oblastech ji podceňovat. Co se týče proměnlivosti srážek, regionální modely ji poměrně dobře zachycují v létě, v zimě ji však přeceňují,“ popsal klimatolog s tím, že odhalení těchto slabin je klíčové, abychom dokázali modely dále zpřesňovat a lépe rozuměli projekcím budoucího klimatu.

Úspěšný projekt s mezinárodním dopadem

Výsledky projektu českých klimatologů vyústily v řadu publikací v prestižních mezinárodních časopisech (jako Journal of Climate či International Journal of Climatology), v obhajobu dvou disertačních a dvou diplomových prací a v desítky přednášek na mezinárodních vědeckých konferencích po celém světě.

„Díky podpoře od GA ČR se nám podařilo zmapovat dosud opomíjenou oblast krátkodobé variability klimatu. Dnes lépe rozumíme nejen tomu, jak se proměnlivost klimatu v Evropě reálně vyvíjí, ale především známe limity datových souborů, se kterými my i naše kolegyně a kolegové ve světě denně pracujeme,“ uzavírá prof. Radan Huth.

 

Fotografie: Miloslav Staněk

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Čtyři nové mezinárodní projekty s Německem a Chorvatskem

Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) a chorvatskou agenturou Hrvatska zaklada za znanost (HRZZ) čtyři nové mezinárodní projekty. Jeden z nich budou čeští vědci řešit s partnery z Německa, další tři ve spolupráci s chorvatskými vědeckými týmy.

Německo-český projekt bude zahájen 1. října 2026, chorvatsko-české projekty začnou 1. ledna 2027. Projekty byly hodnoceny příslušnou zahraniční partnerskou agenturou na principu Lead Agency. Každá ze zapojených agentur bude financovat tu část projektů, kterou provádějí vědci na jejím území.

 

Německo-český projekt

Registrační číslo Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
26-25191L Mgr. Soňa Černá, Ph.D. The Manuscripts of the Convent of the Poor Clares in Cheb Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. 3 roky

 

Chorvatsko-české projekty

Registrační číslo Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
27-29276L doc. Ing. Jan Vysoký, Ph.D. Atiyah classes, graded geometry and physical applications České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská 3 roky
27-29272L Mgr. Stanislav Hasoň, Ph.D. Advanced tuning of the surface properties of printed carbon electrodes for improved medical biosensing Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 3 roky
27-29352L Joan Planas Iglesias, Ph.D. A Modular Loop Grafting Strategy for Enzyme Engineering – LoopCraft Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 3 roky

 

Spolupráce se zmíněnými agenturami i s dalšími evropskými partnery je realizována prostřednictvím iniciativy WEAVE. Jejím cílem je odstraňovat překážky v mezinárodní vědecké spolupráci a propojovat evropské agentury podporující základní výzkumu.

 

Grantová agentura České republiky si vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé výše uvedené grantové projekty ze zákonných důvodů omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání polsko-českých projektů

Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2028. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí NCN a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.

Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 15. 9. 2026. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 22. 12. 2026, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který NCN pro polské uchazeče stanovila na 15. 12. 2026.

V aplikaci pro podávání projektů GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2028 – Israel (ISF), Poland (NCN).

Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání návrhu projektu ve výše uvedených lhůtách jak k NCN (podle příslušných pravidel NCN), tak ke GA ČR, tj. polským navrhovatelem k NCN a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je návrh projektu z hodnocení vyřazen. U trilaterálních projektů musí být návrh projektu podán také ke třetí příslušné agentuře.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formulář čestného prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete v záložce Zadávací dokumentace.

Čestné prohlášení zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 22. 12. 2026. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.

Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.

Souběhy návrhů projektů

Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3.1 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2028.

Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027. Limity pro maximální počet projektů podaných jednou osobou v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele budou platit podle Pravidel pro Mezinárodní grantové projekty hodnocených na principu Lead Agency (LA granty) s počátkem řešení v roce 2028, které budou zveřejněny na začátku roku 2027.

Upozorňujeme tedy, že je velmi pravděpodobné, že v rámci všech LA výzev pro projekty s počátkem řešení v roce 2028 bude možné podat pouze jeden návrh projektu (buď v roli navrhovatele, nebo spolunavrhovatele). Výjimky, které projekty se do limitů nebudou započítávat, budou stanoveny v Pravidlech pro Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty) s počátkem řešení v roce 2028. V případě úspěchu ve více veřejných soutěžích/výzvách, které souběh návrhů projektů připouštějí, pak bude možné řešit pouze jeden z těchto projektů.

 Potřebujete poradit?

 Další informace

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání izraelsko-českých projektů

Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s izraelskou agenturou Israel Science Foundation (ISF) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2028. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí ISF a GA ČR výsledky hodnocení přejímá.

Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 8. 9. 2026. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 18. 11. 2026, tedy do 8 dnů po oficiálním termínu, který ISF pro izraelské uchazeče stanovila na 10. 11. 2026.

Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2028 – Israel (ISF).

Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání návrhu projektu ve výše uvedených lhůtách jak k ISF (podle příslušných pravidel ISF), tak ke GA ČR, tj. izraelským navrhovatelem k ISF a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je návrh projektu z hodnocení vyřazen.

Upozorňujeme, že izraelský navrhovatel projektu se musí v souladu s pravidly ISF nejpozději do 28. 10. 2026 předregistrovat v aplikaci ISF pro podávání projektů. Na českou část projektu se toto pravidlo nevztahuje. Všichni izraelští navrhovatelé také musí mít číslo ORCID. V projektu mohou za izraelskou část figurovat maximálně čtyři navrhovatelé.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formulář čestného prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete v záložce Zadávací dokumentace.

Čestné prohlášení zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 18. 11. 2026. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.

Projekty jsou tříleté. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.

Souběhy návrhů projektů

Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3.1 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2028.

Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027. Limity pro maximální počet projektů podaných jednou osobou v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele budou platit podle Pravidel pro Mezinárodní grantové projekty hodnocených na principu Lead Agency (LA granty) s počátkem řešení v roce 2028, které budou zveřejněny na začátku roku 2027.

Upozorňujeme tedy, že je velmi pravděpodobné, že v rámci všech LA výzev pro projekty s počátkem řešení v roce 2028 bude možné podat pouze jeden návrh projektu (buď v roli navrhovatele, nebo spolunavrhovatele). Výjimky, které projekty se do limitů nebudou započítávat, budou stanoveny v Pravidlech pro Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty) s počátkem řešení v roce 2028. V případě úspěchu ve více veřejných soutěžích/výzvách, které souběh návrhů projektů připouštějí, pak bude možné řešit pouze jeden z těchto projektů.

 Potřebujete poradit?

 Další informace

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci za podpory Grantové agentury České republiky poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. Studie, která přispívá k pochopení organizace a evoluce rostlinných genomů a otevírá možnosti využití v rostlinné biotechnologii, vyšla v časopise Plant Biotechnology Journal.

Pro většinu organismů platí, že všechny buňky obsahují stejnou sadu chromozomů. U některých rostlin se však vedle běžných chromozomů vyskytují takzvané B chromozomy neboli nadbytečné chromozomy, které nejsou pro život nezbytné. U planého čiroku se během vývoje zárodku děje něco mimořádného: většina buněk se těchto chromozomů postupně zbaví a B chromozomy přetrvávají pouze v omezených částech rostliny. Jak přesně se tento proces děje a které buňky zasahuje, dosud nebylo známo.

Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR jako první použili metodu sekvenování RNA z jednotlivých buněčných jader ke studiu eliminace B chromozomů. „Na rozdíl od předchozích studií, které sledovaly celé embryo najednou, nám nová metoda umožnila podívat se na jednotlivé buňky. Díky tomu jsme poprvé zachytili buňky, ve kterých B chromozomy mizejí, a objevili nové geny, které se na tomto procesu pravděpodobně podílejí,“ říká výzkumnice Miroslava Karafiátová.

Výsledky jsou podle vedoucího pracoviště Jana Bartoše významným krokem k pochopení mechanismů, které rozhodují o tom, zda bude určitý chromozom v buňce zachován, nebo odstraněn. „Jde především o základní výzkum, který přispívá k lepšímu porozumění organizaci a evoluci rostlinných genomů. Současně ale otevírá i dlouhodobé možnosti využití v rostlinné biotechnologii,“ říká rostlinný genetik Jan Bartoš z ÚEB AV ČR.

B chromozomy mohou najít nové využití

Autoři studie upozorňují, že B chromozomy by v budoucnu mohly sloužit jako přirozené nosiče genetické informace. Pokud se podaří objasnit mechanismy jejich řízené eliminace, mohlo by být možné navrhovat umělé minichromozomy, které by nesly užitečné vlastnosti pouze v určitých pletivech nebo vývojových stadiích rostlin. Takový přístup by mohl například přispět k přesnějšímu řízení přenosu genetických vlastností nebo k vývoji nových biotechnologických nástrojů. Tyto možnosti zatím představují perspektivu pro budoucí výzkum, nikoli bezprostřední praktické využití.

 

Úvodní foto: Dělení rostlinné buňky, při kterém dochází k eliminaci B chromozomů. Červeně označené B chromozomy se při dělení pohybují pomaleji než ostatní a zůstávají ve střední části buňky. Nejsou tak začleněny do nově vznikajících buněčných jader, ale jsou odstraněny; archiv ÚEB AV ČR

Zdroj: AV ČR

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY