Výzkum vztahu mezi literaturou a společností, potažmo literární vědou a sociologií, otevírá dveře k novému chápání jak literárních děl, tak společenských kontextů, v nichž tato díla vznikají a dále existují. Podpořený projekt JUNIOR STAR Jana Váni z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zaměřuje na syntézu různých teoretických přístupů a jejich aplikaci v praxi. Cílem je vytvořit nový teoretický koncept, který pomůže mezioborově uchopit literární díla ve společenských kontextech, aniž by jedno redukoval na druhé.
Láska k literatuře
Sociolog a literární teoretik Jan Váňa, hlavní řešitel projektu JUNIOR STAR, je milovníkem literatury již od dětství. Díla jako Lví král nebo Heidi, děvčátko z hor, ho vedla už k raným pokusům o vlastní tvorbu poezie a prózy. Postupem času se jeho zájem přetavil v akademickou kariéru. „Jsem přesvědčený, že bytostnou motivací každého píšícího člověka, i kdyby o sobě stokrát tvrdil opak, je nějak zasáhnout do společenských vztahů, kterých je účastníkem,“ uvádí základní impuls, propojovat literaturu se sociálními kontexty, který ho přivedl k současnému výzkumu. „Právě tato nevyhnutelná, ale taky nekonečně variabilní, provázanost literárního a sociálního světa mě fascinuje a je hnací silou mého bádání, které je spjato s tvůrčím psaním jako snahou chápat svět kolem sebe,“ dodává.
Kolektivní poznávací subjekt
Výzkum se zaměřuje na propojení různých teoretických přístupů ke studiu literatury a společnosti. Zkoumá, jak vědci a vědkyně z různých oborů přistupují k analýze literárních děl, přičemž často ignorují perspektivy jiných disciplín. Cílem je vytvořit společný jazyk mezi těmito přístupy a dosáhnout nového, vyváženějšího pochopení vztahu mezi literaturou a společenskými faktory. Výzkum se snaží překonat tradiční hranice mezi obory a nabídnout komplexnější pohled na literaturu, který bere v úvahu jak textovou analýzu, tak i sociální kontext autorstva a čtenářstva.
Mgr. Jan Váňa, Ph.D., Mgr. Anna Schubertová, Mgr. Olivera Těsnohlídková a Mgr. Julija Ovsec (zleva)
Projekt je rozdělen do dvou částí. V té první dochází k provedení metateoretické analýzy toho, jak byl vztah mezi literaturou a společností zkoumán v průběhu dějin literární teorie a sociologie. V druhé části syntézou vybraných teorií vytvoří vědecký tým teoretický koncept, který bude empiricky testovat na pěti případových studiích. K tomu slouží pro humanitní vědy ne zcela obvyklá organizace práce jako laboratoře, podle níž je pojmenován i samotný výzkumný tým Literature & Society Laboratory.
„Zde zapojíme do výzkumu úzké spolubytí pěti lidí, z nichž každý má svoji vědu jinak zažitou, protože roky fungoval v odlišném oboru, instituci a někdy i národním kontextu. Velkorysost časové dotace projektu JUNIOR STAR umožňuje, aby těchto pět lidí vytvořilo něco, čemu říkám ‚kolektivní poznávací subjekt‘. Tedy aby se spolu sžili natolik, že ty různé pro ně zažité oborové rozdíly se stanou součástí něčeho, co jednotlivce – a tím pádem i jednotlivé obory – přesahuje. V tomto kolektivním střetávání, nabourávání bariér, nebo naopak ustavování kontroverzí a sporů, vidím krásný sociální experiment. A jako každý správný experiment může přinést ledacos zajímavého, co si třeba ani na začátku nedovedeme představit,“ vysvětluje, pro něj nejzajímavější část svého výzkumu, doktor Váňa.
Mezinárodní přesah
Důležitým aspektem výzkumu je jeho mezinárodní přesah. Vedle hlavního řešitele v něm za Českou republiku působí Anna Schubertová, dále Olivera Těsnohlídková ze Srbska, Julija Ovsec ze Slovinska, a nově také Hernán Maltz z Argentiny. Kvůli navázanosti literárních děl na různé národní historie je obzvlášť důležité, že se výzkum opírá o literaturu psanou různými jazyky a z různých kulturních kontextů.
Výsledkem projektu by mohla být intenzivnější spolupráce mezi sociálními a literárními vědci a vědkyněmi. Takovýto dialog obohatí jednotlivé obory a umožní jim vnímat literární díla i jejich společenské souvislosti z nové perspektivy. „Můj projekt je aplikovatelný v tom smyslu, že dává dalším badatelům a badatelkám, ale i veřejnosti, nástroje k nové formulaci a vědomému promýšlení literárních děl a společenských okolností jejich oběhu,“ přidává příklad aplikovatelnosti svého výzkumu Jan Váňa.
Mgr. Jan Váňa, Ph.D. (Show Jana Krause, 19. 10. 2022)
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému financování s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Pro rok 2024 bylo podpořeno pouze 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s partnerskými agenturami čtyři nové mezinárodní projekty, a to po jednom projektu s americkou National Science Foundation (NSF) a německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) a dva s rakouskou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF).
Všechny projekty budou zahájeny ještě v letošním roce s dobou řešení tři roky. Projekty byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy jedna z agentur provede hodnocení návrhu projektu, jehož výsledky jsou následně převzaty partnerskou agenturou. GA ČR figurovala u těchto nově podpořených projektů jako partnerská agentura, která převzala výsledky hodnocení. Každá agentura financuje náklady vědců ze své země.
Projekt financovaný DFG a GA ČR
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-13597L |
Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. |
Prolomení limitu přesnosti systému DORIS způsobeném hodinami |
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. |
3 roky |
Projekty financované FWF a GA ČR
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-13337L |
doc. RNDr. Lukáš Chrpa, Ph.D. |
Revertování efektů akcí: teorie a praxe |
České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky |
3 roky |
| 24-14624L |
prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. |
Tření ve valivých kontaktech za přítomnosti suspenzí |
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství |
3 roky |
Projekt financovaný NSF a GA ČR
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-14395L |
Evgeny Gelfer |
Koherentní záření elektronů při interakci s intenzivními laserovými pulzy |
Extreme Light Infrastructure ERIC
(ELI ERIC) |
3 roky |
S FWF a DFG je GA ČR propojena také díky iniciativě Weave, jejímž cílem je ustanovit partnerství mezi 12 evropskými agenturami podporujícími základní výzkum. V rámci této iniciativy lze podávat také trilaterální projekty.
Během procesu buněčné meiózy, která je nezbytná pro sexuální rozmnožování, dochází ke vzniku zlomů DNA a jejich následné opravě. PARG-1 je klíčový regulátor tohoto procesu, který hraje roli při udržování integrity genomu, a jeho studium může přinést relevantní poznatky pro lidské zdraví. Díky výzkumu podpořenému Grantovou agenturou ČR (GA ČR) zkoumal Nicola Silva z Masarykovy univerzity složitosti dynamiky oprav DNA v zárodečné linii.
Lidské buňky se skládají z 46 chromozomů, z nichž polovina je přijata od matky a druhá polovina od otce. Všechny sexuálně se rozmnožující organismy prochází procesem meiózy, při které se počet chromozomů v nově vzniklých pohlavních buňkách, spermiích a vajíčkách, sníží na polovinu. Po oplodnění se genetická informace nesená vajíčkem a spermií spojí do zygoty, čímž dojde k obnovení původního počtu chromozomů.
V průběhu meiózy existuje několik mechanismů, které zajišťují, že obě gamety, tedy spermie a vajíčko, obdrží správný počet chromozomů. Pokud je proces chybný, vede k tvorbě dysfunkčních gamet, které mohou vést k přenosu dědičných mutací na potomky.
Jedním z klíčových aspektů meiózy je výměna částí DNA u každého páru mateřských a otcovských homologních chromozomů v procesu nazývaném homologní rekombinace. V procesu zvaném crossover dojde ke vzniku takzvaných dvouřetězcových zlomů DNA (DSB z anglického double-strand breaks), mateřské a otcovské chromozomy se spojí a vymění si navzájem odpovídající části DNA sekvence. Díky crossoveru dochází přeuspořádání genetické informace v dceřiných buňkách a vzniku genetické rozmanitosti.
Počet zlomů vzniklých během meiózy v pohlavních buňkách je ovšem výrazně vyšší než počet crossoverů, což naznačuje, že opravné systémy, které využívají homologní sekvence k obnovení integrity genomu, se také podílejí na opravě zlomů, které ke crossoveru nevedou.
Přísná regulace počtu dvouřetězcových zlomů DNA
Přerušení řetězce DNA představuje nebezpečí z hlediska zachování integrity genomu, a proto musí být jejich počet, umístění i aktivace DNA opravných systémů, pečlivě regulovány. Vědci již identifikovali řadu genů, které jsou zodpovědné za procesy opravy DNA. Mutace v jakémkoliv z těchto opravných genů mohou u lidí výrazně zvýšit riziko vzniku nádorových onemocnění. Příkladem mohou být geny BRCA1/BRCA2, jejichž mutace je spojována se zvýšeným rizikem rakoviny prsu a vaječníků nebo Fanconiho anémií.
Jednou z cest, jakými je možné kontrolovat opravy DNA, je připojení chemických skupin k proteinu po jeho syntéze nebo odstranění signálních peptidů po buněčné lokalizaci v procesu nazývaném post-translační modifikace. Jednou z hlavních změn, ke kterým dochází v odpovědi na poškození DNA, je poly-ADP-ribosylace (PARylace), proces, při kterém jsou na substráty přidány jednotky ADP-ribózy, což vede k regulaci jejich aktivity. Ačkoli byla PARylace rozsáhle studována na výzkumných modelech ex vivo, její studium v živém savčím organismu je obtížné kvůli embryonální letalitě spojené s mutací, která vede k úplné ztrátě funkce u jejích „zapisovatelů“, PARP1/2. Tyto enzymy jsou zodpovědné za syntézu řetězců ADP-ribózy v reakci na genotoxický stres. In vivo studium také komplikuje enzym „vymazávač“ PARG, který působí proti aktivitě PARP1/2 tím, že rozkládá řetězce ADP-ribózy.
Hlístice Caenorhabditis elegans, která je často využívaná jako modelový organismus pro studium stability genomu, poskytuje obrovskou výhodu ve srovnání s jinými modelovými organismy, protože toleruje mutace, které vedou k zániku funkčnosti genů PARP1/2 i PARG, což umožňuje studium jejich funkce v zárodečné linii.
Nicola Silva z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity díky projektu financovanému GA ČR provedl podrobnou in vivo analýzu rolí, kterou tyto proteiny plní, což vedlo k identifikaci jejich klíčových funkcí, zejména PARG-1 (homolog savčího PARG u C. elegans) během meiózy.
Díky využití technik úprav genomu (CRISPR) byli výzkumníci schopni lokalizovat pozici PARG-1 při vývoji vajíček. Jejich analýza odhalila, že PARG-1 je nedílnou součástí důležité meiotické proteinové struktury, která udržuje chromozomy pevně spojené během meiózy a nazývá se Synaptonemální komplex (SC), viz Obrázek 1.
Obrázek 1. Vajíčka v uvedeném stadiu obarvené na různé podjednotky SC a PARG-1 (GFP). Janisiw a kol.; Nature Communications, 2020.
Výzkumníci si také všimli, že PARG-1 vytváří proteinové komplexy s proteiny zapojenými do indukce a zpracování meiotických dvouvláknových zlomů také u jiných druhů. Díky studiu C. elegans zjistili, že je PARG-1 je důležitý pro regulaci počtu zlomů DNA během vývoje zárodečných buněk a napomáhá jejich přesné opravě pomocí homologní rekombinace, viz Obrázek 2.
Obrázek 2. Vajíčka obarvená na různé podjednotky SC a místa crossoverů u mutantů se sníženým počtem DSB po ozáření.; Janisiw a kol.; Nature Communications, 2020.
Vědci také zjistili, že PARG-1 hraje díky schopnost lokalizovat se podél chromozomů klíčovou roli při indukci dvouvláknových zlomů a homologní rekombinaci, což naznačuje, že nejenže vykonává enzymatické funkce, ale je důležitý i ze strukturního hlediska.
Výzkumníky také zajímala proteinová struktura, kterou PARG-1 a další proteiny vytváří v zárodečných buňkách. Tato analýza vedla k identifikaci fyzické a funkční interakce s komplexem BRC-1-BRD-1, který je u člověka homologem BRCA1-BARD1. Tyto proteiny hrají hlavní role při regulaci stability genomu v mitotických buňkách, avšak jejich funkce během meiózy je složitější. Výzkum odhalil, že současná odstranění PARG-1 a BRC-1 způsobí zvýšenou neplodnost v důsledku rozsáhlé nestability genomu. Zejména výzkumníci pozorovali, že mnoho DNA poškození vzniklých během meiózy nebylo správně opraveno, což vedlo k vytvoření fúzí chromozomů a sníženému množství rekombinací.
Při odstranění různých opravných drah DNA spolu s BRC-1/PARG-1 pozorovali výzkumníci zhoršující se integritu genomu způsobenou nedostatkem polymerázy POLQ-1, o které víme, že hraje roli při realizaci důležité opravné dráhy DNA nazývané alternative non-homologous end joining.
Obrázek 3. Vajíčka uvedeného genotypu a stádia obarvené na marker jednořetězcové DNA, který zvýrazňuje přítomnost neopraveného poškození v nepřítomnosti BRC-1-PARG-1.; Trivedi a kol.; Nucleic Acids Research, 2022.
Výzkum Nicola Silvy byl prvním in vivo důkazem, že při narušené funkci BRC-1/BRCA1 je aktivita PARG-1/PARG nezbytná pro zachování integrity genomu v gametách. Navíc jeho zjištění o letalitě vyvolané současným zrušením funkce POLQ-BRCA1 má obrovský význam pro léčbu rakoviny a je v souladu s nedávnými výzkumy, které u lidí vykazují slibné výsledky při cílení na nádorové buňky pomocí inhibitorů POLQ a mohly by sloužit jako nová cesta ke zlepšení léčebných výsledků u nádorů s mutacemi BRCA1. Jeho práce zdůrazňuje klíčovou roli, kterou modelové systémy hrají při analýze konzervovaných drah u jednodušších organismů.
