Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky (ÚMCH AV ČR) úspěšně dokončili projekt financovaný Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zabývající se studiem multifunkčních polymerních biomateriálů využitelných v rámci nádorové terapie. Výsledky výzkumu zveřejnili v renomovaných časopisech Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia.
Cílem mezioborového projektu, který spojuje chemii a technologii s biologií a medicínou, bylo vyvinout vhodná polymerní nanoterapeutika využitelná v protinádorové terapii. Zmíněná polymerní terapeutika by měla být vhodná pro účinnou léčbu pevných nádorů i pro terapii metastatických stavů. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR nejdříve identifikovali u nádorových onemocnění klíčové pochody, do kterých by chtěli pomocí nových biomateriálů zasáhnout a tím růst primárních nádorů nebo rozsev metastatických ložisek zablokovat.
Úkolem vědců bylo omezit pochody, které jsou navázány na specifické enzymy zvané matrix metalo proteinázy. Cílem bylo inhibovat jejich funkci tak, aby nádor neměl možnost „růst“ a „tvořit“ své vzdálené „klony“, metastáze. Vědci z ÚMCH AV ČR zároveň vyvíjeli takové biopolymerní nosiče, které by umožnily dopravu nesených léčiv do nádoru a zároveň nikterak neškodily zbytku organismu, a to ani imunitnímu systému. „Naopak, naše data ukazují, že při léčbě polymerními nanoterapeutiky může docházet k indukci specifické imunitní odpovědi proti nádoru a ustavení resistence k původnímu typu nádoru mediované hlavně paměťovými CD8+ T lymfocyty,“ vysvětluje Dr. Tomáš Etrych, vedoucí oddělení Biolékařských polymerů v ÚMCH AV ČR. V rámci projektu byla neméně důležitá také detailní rozvaha nad výběrem struktur a aktivních molekul. Posléze došlo na samotnou syntézu a navazující detailní fyzikálně-chemickou charakterizaci.
Tým kolegů z ÚMCH AV ČR pracujících na vývoji polymerních nosičů léčiv
Posledním, nicméně velmi důležitým krokem bylo testování samotné biologické účinnosti a sledování vedlejších toxických projevů a biokompatibility vyvinutých nanoléčiv. „Projekt byl založen především na klíčové spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR, a to konkrétně se skupinou Dr. Kováře. Na projektu jsme pracovali více než tři roky,“ říká Dr. Tomáš Etrych. Vědci z ÚMCH AV ČR úzce spolupracovali také se skupinou doc. Klenera a Dr. Šefce z 1. lékařské fakulty UK a se zahraničními kolegy, především z University of Wisconsin (USA) a Sojo University in Kumamoto (Japonsko).
Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia
„Jedná se o kvalitní, nadstandardně úspěšný projekt, což dokládá celkem 11 publikovaných článků s IF dle metodiky WOS s kumulativním IF 63,9 a jeden článek indexovaný v databázi SCOPUS. Zájem o tuto problematiku potvrzují i navázané spolupráce s univerzitami v Japonsku, Francii a USA,“ ocenila projekt ve svém hodnocení komise GA ČR. Výsledky výzkumu byly publikovány jako původní vědecké práce v renomovaných časopisech Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia. „V publikovaných pracích jsme popsali jak nově vyvinuté polymerní biomateriály, tak také jejich fyzikálně-chemické a navazující biologické vlastnosti,“ doplňuje Dr. Tomáš Etrych. Články byly vědeckou veřejností přijaty velmi kladně a za poměrně krátkou dobu od zveřejnění nasbíraly 110 odborných citací.
Spolupracující tým z laboratoře nádorové imunologie z Mikrobiologického ústavu AV ČR
Vzhledem ke slibným výsledkům vědci doufají, že by tato nová terapeutika mohla usnadnit a zefektivnit léčbu pacientů. Před samotným uvedením do klinické praxe čeká ovšem každé nové terapeutikum velmi dlouhá a strastiplná cesta detailního preklinického a klinického hodnocení. „Naše předchozí polymerní léčivo u pacientů prokázalo velmi slibnou aktivitu, proto věříme, že základní předpoklady pro vstup do klinického hodnocení mají i tato nově vyvinutá polymerní terapeutika,“ dodává Dr. Etrych.
RNDr. Tomáš Etrych, DSc., vystudoval obor makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vede vlastní oddělení na Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky. Zaměřuje se na výzkum nových polymerních materiálů pro medicínu a věnuje se výchově studentů z Univerzity Karlovy a Vysoké školy chemicko-technologické.
Novou soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING mohou začínající vědci z celého světa využít jako příjezdový grant, díky kterému budou moci strávit tři roky na českém výzkumném pracovišti. Abychom jim usnadnili možnost podání projektu, připravili jsme pro ně praktické informace formou prezentace v anglickém jazyku.
Ve funkci předsedy Grantové agentury České republiky nahradil v prosinci strukturní biolog Jaroslav Koča jadernou fyzičku Alici Valkárovou. Revoluci ale nechystá – v předsednictvu, jehož podoba se nezměnila, už čtyři roky působí, a jak sám říká, o směřování české vědy nemůže rozhodovat jednotlivec. Rád by nyní české vědce více motivoval k excelenci a usnadnil jim zahraniční spolupráci.
Dosavadní vědecký ředitel CEITEC Jaroslav Koča působil na řadě zahraničních pracovišť, na několika dlouhodobě (Norsko, Francie a USA). Získal a vedl několik velkých domácích i zahraničních vědeckých projektů v objemu desítek či stovek milionů korun. Titul profesor získal v roce 1995 na Masarykově univerzitě v Brně v oboru Organická chemie.
Jaká je role Grantové agentury České republiky (GA ČR) v české vědě? A jaká je role jejího předsedy?
Pro základní výzkum naprosto klíčová. Rozděluje finanční podporu ve výši 4,4 miliardy korun. Bez těchto peněz už by se dnes základní výzkum neobešel a těžko bychom je hledali jinde. Významným způsobem se tak podílí na formování české vědy jako takové. A to už je věc systémová. Stát v čele této Grantové agentury je proto velká čest, ale zároveň odpovědnost.
Není to příliš velký úkol pro jednotlivce, určovat další směřování české vědy?
To nemůže dělat jednotlivec. Předseda nerozhoduje sám. Může určovat směry, motivovat, ale zásadní rozhodnutí jsou na předsednictvu. Výběr kvalitních vědeckých projektů je složitá věc. Věda se nedá měřit stopkami nebo metrem. Hodnocení vědeckých projektů je komplikovaný a několikavrstevný proces. Máme pro to sofistikovaný hodnoticí mechanismus tvořený zhruba čtyřiceti hodnoticími panely, v nichž pracuje na čtyři sta odborníků, kteří posuzují, zda je projekt kvalitní a konkurenceschopný.
V minulém období jste byl členem předsednictva GA ČR.Máme čekat nějakou revoluci poté, co jste byl zvolen předsedou?
To určitě ne. Předsednictvo je malý pětičlenný orgán. Dobře si rozumíme, občas se pohádáme, ale bylo by divné, kdyby to tak nebylo. Nemyslím, že bude nějaká velká změna, ale to neznamená, že vnější svět nebude vidět, že se něco děje. Nebude to revoluce, ale kontinuita. V uplynulém období se udělal velký kus práce v oblasti podpory mezinárodních projektů a v tom chceme pokračovat a zahraniční spolupráce ještě výrazně rozšiřovat.
Jak?
Například chceme postupně zavést systém, kdy by za stejných formálních pravidel a mechanismů mohl český vědec podat projekt s jakoukoliv zahraniční laboratoří či pracovištěm v Evropě. V současnosti sice spolupráce s řadou zemí možná je, ale pouze na základě bilaterálních dohod. Chceme docílit toho, abychom neměli patnáct bilaterálních smluv, ale jeden mechanismus s jednotnými pravidly. To bude velký průlom pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Umožní to snáze podávat projekty s těmi nejkvalitnějšími pracovišti v zahraničí, což nám následně také zlepší šance publikovat v těch nejkvalitnějších časopisech.
Co ještě bude agentura pod vaším vedením podporovat?
Mimo standardních projektů budeme dál pokračovat v podpoře excelence. Máme na to dva druhy grantových výzev. Jedna je určena pro mladé vědce. Ti věkem zralejší vědci mohou v rámci programu EXPRO získat pětiletý projekt až do výše 50 milionů korun, díky čemuž nemusí psát projekty každé dva roky. To by navíc mělo i zvýšit účast českých vědců zejména v evropských projektech typu ERC, kde česká věda zatím není příliš úspěšná. Cílem je, abychom projektů ERC získali víc a tyto peníze pomohly české vědě.
Jaroslav Koča
A pro ty mladé vědce je tedy jaká výzva?
Máme výzvu JUNIOR STAR. Ta je určená pro mladé vědce, jejichž výzkum je dostatečně kvalitní, aby se mohli vědecky osamostatnit a například založit vlastní tým. Cílem těchto grantů je i oživit českou vědu – právě mladí vědci často přichází s novými a neotřelými myšlenkami. Díky těmto grantům dostanou šanci se jim naplno věnovat. Podpora je poměrně štědrá, uchazeč může získat až 25 milionů korun na pět let. Aby ale v této výzvě mladý vědec uspěl, musí už mít něco za sebou. Konkurence je doopravdy vysoká.
Jenže co mladý vědec v roce nula? Ten je bez šance?
To by samozřejmě bylo špatně. Jednou z našich klíčových myšlenek je, abychom dokázali financovat vědce během celé jeho kariéry. Letošní rok vypíšeme grantovou soutěž pro takzvané postdoktorální projekty. Bude cílená na ty, kteří skončí doktorské studium, líbí se jim ve vědě, chtějí pokračovat, ale ještě nejsou dostatečně zkušení na vedení vlastního týmu. Úspěšný žadatel o tříletý projekt v této soutěži získá peníze, aby mohl první dva roky strávit v pozici postdoktoranda na kterékoliv univerzitě na světě. Třetí rok pak musí bádat na nějakém českém výzkumném pracovišti, aby předal nabyté zkušenosti ze zahraničí.
Druhá větev programu je určena na získávání talentovaných mladých lidí ze zahraničí na postdoktorální pobyty v České republice. Smyslem je, abychom sdíleli myšlenky a zkušenosti na českých výzkumných pracovištích. To je ve vědě nesmírně důležité. Každý ví, že když se míchají geny, tak to bývá úspěšné, a ve vědě to platí dvojnásob. Tam je potřeba prostě „míchat“ myšlenky a na to je ten program zaměřený.
Co má mladý vědec udělat, aby se svým projektem uspěl?
Věda se nedá dělat bez nápadu. Nepůjde to bez originální myšlenky, ale ani bez vědomí, že se tomu bude muset hodně věnovat. A to je dobré si uvědomit na úplném začátku. Lidé, kteří pracují ve vědě, té práci obvykle věnují enormní množství času, často o víkendech a dovolených. Žene je pocit, že můžou vidět a poznat něco, co ještě nikdo neví. To je docela slastný pocit.
Co podle vás české vědce brzdí?
Česká věda je v řadě oborů vysoce kompetitivní. Z mého pohledu ji však nejvíce brzdí byrokracie. Ta je téměř všude, i v zahraničí, ovšem na různé úrovni. A proti byrokracii může úspěšně bojovat jen ten, kdo má zkušenosti s tím, že to může fungovat i bez papíru. V Grantové agentuře se nám podařilo například docílit toho, že se na konci každého roku nemusí do haléře vyrovnávat čerpání financí a zůstatky se mohou převést do dalšího roku. Důležité je, aby se prostředky vyčerpaly v průběhu řešení projektu.
Nesouvisí byrokracie obecně tak trochu s důvěrou?
Důvěra je velmi důležitá. Kdyby se mělo monitorovat vše, co děláme, nakonec bychom se utopili v papírech – a to se netýká jen vědy. Neříkám tím, že máme podporovat anarchii, ale měli bychom si říct: „Je toto opatření nebo požadavek vážně nutné? Odpovídá míra případného rizika požadavku, který na druhé klademe?“ Míru rizika vyhodnocujeme neustále. Když vyjdeme ven, hrozí, že nás srazí auto nebo na nás spadne letadlo. Je to ale míra rizika, kterou jsme ochotni každodenně podstupovat. Podobně by to mělo být i ve vědě, ale i jinde – měli bychom být schopni přijmout únosnou míru rizika.
Na post předsedy GA ČR přicházíte z pozice ředitele výzkumného centra CEITEC. Které zkušenosti z řízení CEITEC vám v nové funkci pomohou?
Zjišťuji, že vlastně téměř všechny. Při budování CEITEC jsme měli tři hlavní cíle: vytvořit centrum excelentní vědy, nabídnout vysoce kompetitivní výzkumnou infrastrukturu a pěstovat kulturu, která bude blízká špičkovým vědeckým mezinárodním pracovištím v zahraničí. S výjimkou investic do budování výzkumných infrastruktur, což není role GA ČR, je všechno ostatní – kompetitivnost, mezinárodní prostředí, kultura – cílem i pro agenturu. Takže teritorium poněkud širší, ale ty klíčové věci jsou velmi podobné.
Jaroslav Koča
Myslíte, že se dá vůbec věda řídit při respektu svobody bádání?
Existuje pár bláhových lidí, většinou administrátorů, kteří si myslí, že věda se dá řídit. Ale věda se samozřejmě z principu řídit nedá. Jak chcete řídit něco, o čem nevíte, jak dopadne? Z pozice ředitele můžete vědě pomáhat, vytvářet pro ni podmínky. To je role manažerů vědy, aby vytvářeli vědcům podmínky (včetně těch finančních), ale nepletli se jim do bádání, to by bylo špatně.
Vy sám ještě máte čas na vědu?
No skoro ne, ale zase mám kolem sebe šikovné mladé lidi a já jim mohu pomoct radou nebo se do něčeho malým dílem zapojit a pak se postarat o výstupy. To je teď moje spojení s vědou. A člověk, který se zabývá rozdělováním peněz na vědu, by s vědou měl mít nějaké spojení. Moje výhoda je, že jsem během své vědecké kariéry prošel celou řadou oborů.
Kde jste začínal?
Jako organický chemik jsem se zabýval počítačovými návrhy organických syntéz. Cesta na postdoktorální stáž do Skandinávie mě zavedla ke studiu biologicky zajímavých molekul. Tehdy to byly malé molekuly, u nichž jsem studoval, jak se mění jejich tvar v čase.
Jaké jsou výzvy pro českou vědu pod vlivem aktuálních událostí?
Svět nikdy nebude stále stejný. Změnily ho události jako 11. září, změnila ho současná pandemie. A svět se bude měnit neustále. My nevíme, co bude příští krize, může to být další pandemie, ekologická, biologická katastrofa… A protože to nevíme, tak jediné rozumné, co můžeme udělat, je být co nejvšeobecněji připraveni, a k tomu nám slouží základní výzkum. Takže dělejme kvalitní základní výzkum. Nedělejme nekvalitní základní výzkum, protože ten si vlastně ani nezaslouží, aby byl financován. To proto, že ho někdo jiný udělá lépe a my se k té informaci dostaneme nejspíš ještě týž den odpoledne.
Rozhovor vznikl ve spolupráci GA ČR a Masarykovy univerzity.
Upozorňujeme, že i tento rok je možné podat žádost o prodloužení letos končících projektů o 6 měsíců kvůli situaci způsobené pandemií.
Pokud by negativní dopady opatření přijatých v souvislosti s pandemií přetrvávaly u projektů s původním předpokládaným ukončením v dalších letech, bude se předsednictvo GA ČR zabývat odůvodněnými žádostmi podanými v posledním roce řešení těchto projektů.
Upozorňujeme na úřední hodiny Grantové agentury České republiky pro veřejnost:
Pondělí
9:00 – 16:00
Středa
9:00 – 16:00
V době mimo úřední hodiny mohou uchazeči zanechat dokumenty k veřejným soutěžím vyhlášených GA ČR na recepci AB v budově HADOVKA OFFICE PARK, kde se nachází sídlo GA ČR. V tomto případě, ale uchazeči nedostanou potvrzení o přijetí těchto dokumentů.
Vzhledem k epidemiologické situaci se upřednostňuje písemný, elektronický nebo telefonický kontakt před osobním, a to ve všech případech, kdy je to možné.
Pro všechny dotazy je v provozu infolinka na tel. čísle +420 227 088 841 nebo +420 227 088 861 (po-čt 9-16h; pá 9-15h). S dotazy je možné nás kontaktovat také prostřednictvím e-mailu info@gacr.cz.
Letošním rokem naše agentura spolupracuje na LA projektech v rámci iniciativy Weave a také s americkou agenturou NSF.
Spolupracující agentury Weave:
Austrian Science Fund (FWF — Rakousko)
German Research Foundation (DFG — Německo)
National Science Centre (NCN — Polsko)
Slovenian Research Agency (ARRS — Slovinsko)
Swiss National Science Foundation (SNSF — Švýcarsko)
National Research Fund (FNR — Lucembursko)
S uvedenými agenturami je možné podat bilaterální i trilaterální projekt. Všechny agentury letos vystupují v roli Lead Agency i partnerské organizace.
GA ČR jako partnerská agentura
Český navrhovatel prostřednictvím aplikace GRIS podá potřebné informace a kopii vědecké části projektu, která je zahraničním partnerem podávána k domovské agentuře. Do aplikace GRIS jsou také nahrána zvláštní povolení, pokud je práce na projektu vyžaduje. Zvlášť datovou schránkou se ještě zasílá potvrzení o způsobilosti/čestné prohlášení. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Od letošního roku je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.
Na straně GA ČR bude provedena formální kontrola a kontrola financí, které se řídí dokumentem Pravidla pro Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty) – 2023. Pravidla budou zveřejněna v půlce února. Odborné hodnocení vědecké stránky projektu proběhne na straně zahraniční Lead Agency.
S agenturou NSF – USA vystupuje GA ČR vždy v roli partnerské organizace. Podat je možné pouze bilaterální projekty. Doba řešení jsou 3 roky.
Specifické náležitosti přihlášky s americkou agenturou NSF nestanovené v rámci Pravidel:
Část C1: Vložte prosím jednostránkový cover sheet obsahující: název projektu, jméno navrhovatele (popřípadě spolunavrhovatele) a dalších členů týmu, rozšířený abstrakt v anglickém jazyce.
Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhu NSF. Jako předmět zprávy uveďte „Způsobilost“. Kopie zahraniční přihlášky se nepřikládá.
GA ČR jako Lead Agency
Pokud je GA ČR v roli Lead Agency, je postup pro podávání a hodnocení projektů uveden v dokumentu Pravidla pro Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty) – 2023. Uchazeči vyplní přihlášku v aplikaci GRIS. Do aplikace GRIS jsou také nahrána zvláštní povolení, pokud je práce na projektu vyžaduje. Zvlášť datovou schránkou se ještě zasílá potvrzení o způsobilosti. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Od letošního roku je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.
Za účelem dosažení vysoké úrovně kvality návrhů LA projektů doporučených k financování budou LA návrhy hodnoceny společně se standardními projekty.
Trilaterální návrhy je možné podávat se všemi spolupracujícími agenturami v rámci iniciativy Weave.
Důležité upozornění ke spolupráci s NCN:
V případě, že v roli Lead Agency vystupuje GA ČR a rozpočet v eurech u polské části rozpočtu uvedený v žádosti podané u GA ČR se výrazně liší od rozpočtu ve zlotých uvedeného v žádosti podané u NCN do systému OSF, bude projekt vyřazen z formálních důvodů. Aktuálně platný kurz pro přepočet euro/zlotý je dostupný na stránkách NCN.
Dalším důvodem pro vyřazení z formálních důvodů na straně NCN je nesoulad informací na české a polské straně v počtu členů týmů a jejich zařazení včetně výše požadovaných mezd.
GA ČR jako Lead Agency
GA ČR jako partnerská agentura
Weave
Weave, NSF
Pravidla pro Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty) – 2023 – Lead agentura
Pravidla pro Mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty) – 2023 – partnerská agentura
Prohlášení o způsobilosti (datová schránka)
Prohlášení o způsobilosti (datová schránka)
Kopie zahraničního návrhu podávaného k LA (GRIS), u spolupráce s NSF se nepřikládá
Deadline pro podávání dle instrukcí GA ČR
Deadline pro podávání dle instrukcí dané Lead Agency
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž mezinárodní (bilaterální) projekty 2022 s předpokládaným počátkem řešení v roce 2022.
Soutěžní lhůta začíná 23. 2. 2021 11. 3. 2021
Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2021 22. 4. 2021
Vyhlášení výsledků veřejné soutěže proběhne 4. 12. 2021 6. 12. 2021
Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce:
Tchaj-wan – Ministry of Science and Technology (MOST)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
V letošním roce nebude vypsána výzva ruskou agenturou Russian Foundation for Basic Research (RFBR), a to z důvodů na její straně. Obnovení výzvy se předpokládá příští rok
Zadávací dokumentace pro mezinárodní (bilaterální) projekty 2022 a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING 2022 s předpokládaným počátkem řešení v roce 2022.
Soutěžní lhůta začíná 23. 2. 2021 11. 3. 2021
Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2021 22. 4. 2021
Vyhlášení výsledků veřejné soutěže proběhne 4. 12. 2021 6. 12. 2021
Zadávací dokumentace pro POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING 2022 a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING 2022 s předpokládaným počátkem řešení v roce 2022.
Soutěžní lhůta začíná 23. 2. 2021 11. 3. 2021
Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2021 22. 4. 2021
Vyhlášení výsledků veřejné soutěže proběhne 4. 12. 2021 6. 12. 2021
Zadávací dokumentace pro POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING 2022 a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
