admin_gacr, Author at Grantová agentura České republiky

Prestižní granty GA ČR JUNIOR STAR získalo 18 excelentních začínajících vědkyň a vědců

30. 10. 2025

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku podpoří 18 nových projektů JUNIOR STAR za více než 425 mil. Kč. Cílem vysoce výběrové soutěže je obohatit českou vědu o nová výzkumná témata a umožnit nadějným začínajícím badatelkám a badatelům vědecky se osamostatnit.

„Začínající vědkyně a vědci jsou klíčoví pro rozvoj vědy. Nejen, že na nich stojí budoucnost výzkumu, ale jsou to často právě oni, kdo přichází s neotřelými, novými myšlenkami,“ říká předseda GA ČR prof. Milan Jirsa. „Těší nás, že o soutěž JUNIOR STAR je velký zájem, ale ještě více mě těší, že díky ní v České republice excelentní vědci zůstávají nebo k nám přijíždějí ze zahraničí.“

Pětileté projekty ze všech oblastí základního výzkumu se zaměří například na vývoj algoritmů, nových materiálů, recyklaci plastů nebo studium proteinových interakcí v boji proti rakovině. Další projekty se věnují korupci a sociálním normám v podnikání, náboženství ve starověkém Římě nebo vývoji inteligentních robotů.

Projekty JUNIOR STAR 2026

Reg. číslo	Navrhovatel	Název	Uchazeč	Doba trvání	Oborová komise
26-23128M	Mgr. Adam Přenosil, Ph.D.	Algebraizing first-order logics	Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.	5	EX1
26-23430M	Dr. Sumit Das	Redefining Landslide Dynamics: Landslide-Driven Divide Migration and Carbon Sequestration	Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta	5	EX1
26-23599M	Vaclav Rozhon	Algorithmic Efficiency via Instance-Optimal Understanding (AEIOU)	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	5	EX1
26-21794M	Filipa Oliveira, Ph.D.	Pioneering Tubular MXenes for Supercapacitor Energy Storage	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie	5	EX2
26-21795M	RNDr. Michal Vališka, Ph.D.	STiUS: Symmetry and Topology in Ultraclean Superconductors	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	5	EX2
26-21125M	Mgr. Tomáš Fiala, Ph.D.	Decoding Extracellular Protein–Protein Interactions with Synthetic Peptides	Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta	5	EX3
26-23601M	Stella Gonsales	Catalysts and Methods for Recycling Commodity Polymers	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie	5	EX3
26-22371M	Aniruddha Mitra, PhD	Molecular mechanisms of protein sorting in sensory cilia	Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i.	5	EX4
26-22773M	PharmDr. Martin Andrš, Ph.D.	Mechanisms of R-loop-mediated DNA Replication Stress: From Basic Principles to Cancer Therapy	Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.	5	EX4
26-20529M	Mgr Jakub Hajný, PhD	Programmable sugar distribution in plants	Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.	5	EX5
26-23464M	Dr. Danny Haelewaters	A multiscale perspective on multitrophic interactions of bats, their parasites, and pathogens	Biologické centrum AV ČR, v.v.i.	5	EX5
26-22987M	Mgr. Tibor Žingora, Ph.D.	Rethinking Segregation within Schools: Ways of Spreading Positive Attitudes and Behaviors among Youth	Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií	5	EX6
26-23470M	Kristýna Bašná, M.Sc., Ph.D.	Doing business at home and abroad: Corruption & social norms	Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.	5	EX6
26-21025M	Mgr. Tomáš Glomb, Ph.D.	Socio-Spatial Situatedness of Roman Professions and its Impact on Religion in the Roman Empire: A Formal Modeling Approach	Masarykova univerzita, Filozofická fakulta	5	EX7
26-21286M	Mgr. et Mgr. Katarína Adameková, Ph.D.	Flames of the past: Prehistoric combustion features as a mirror of palaeoenvironment, technology and culture changes in Central Europe	Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.	5	EX7
26-22525M	Ing. Vojtěch Mrázek, Ph.D.	EvoML-EDA: Synergy of Evolutionary Algorithms and Advanced Machine Learning Algorithms for Digital Circuit Design	Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií	5	EX8
26-22610M	Mgr. Karla Štěpánová, Ph.D.	PersonalRobot: Customizing Robots via Multimodal Interactive Human-Robot Dialogues	České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky	5	EX8
26-23410M	Ing. Markéta Klíčová, Ph.D.	Next-Generation Antiadhesive Nanofibrous Materials: Fundamental Insights into Their Design and Function	Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní	5	EX8

Oznámení o výsledcích JUNIOR STAR – 2026 (*.pdf)

Sedm projektů se bude řešit na pracovištích Akademie věd ČR, po třech projektech na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, dva projekty na Vysoké škole chemicko-technologické a po jednom projektu na Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Technické univerzitě v Liberci.

O JUNIOR STAR

Soutěž JUNIOR STAR je určena pro excelentní začínající vědkyně a vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost vědecky se osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Návrhy projektů JUNIOR STAR hodnotí výhradně zahraniční vědkyně a vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení. Na každý projekt jsou vypracovány čtyři posudky od členů zahraničních oborových komisí a další od externích oponentů, na jejichž základě navrhnou hodnoticí panely nejlepší projekty k podpoře.

Vyhlášení výsledků soutěží Standardní projekty, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Návratové granty proběhne 28. listopadu 2025.

Rozhodnutí o financování je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 budou GA ČR přiděleny účelové prostředky ve výši již schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši nebo z jiných zákonných důvodů si GA ČR vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout. Grantové prostředky budou jednotlivým příjemcům poskytovány na základě smluv o poskytnutí podpory, které nemohou být s příjemci uzavírány dříve, než po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026.

Model stlačitelné tekutiny předpovídá počasí i chování plazmatu

24. 10. 2025

Když se běžný člověk zabývá nekorektními záležitostmi, ohrožuje svou pověst. Když však matematik zvládne nekorektní úlohy, získává za to oprávněné uznání, protože řeší významný matematický problém. Tak jako profesor Eduard Feireisl z Matematického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který mimo jiné získal prestižní evropský grant ERC, Akademickou prémii a také byl v minulosti nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Nekorektní matematické úlohy jsou takové, které buď vůbec nemají řešení, nebo jich naopak mají nekonečně mnoho. Čili: nedají se v praxi použít. Profesor Feireisl však pracuje na tom, jak nekorektní modely upravit, aby přece jenom přinášely použitelné výsledky.

Jedna část jeho výzkumu se zaměřuje na pohyb stlačitelných tekutin. K tomu laik potřebuje další vysvětlení. Fyzika totiž mezi tekutiny řadí jak kapaliny (vodu a další), tak i plyny. Zkrátka látky, které nedrží stálý tvar. Plyny se obecně řadí mezi stlačitelné tekutiny. Kapaliny patří do nestlačitelných tekutin (což samozřejmě není doslovná pravda, i voda se dá stlačit, ale podstatně méně než plyn).

Právě na tom jsou postaveny matematické modely.

Model je vždy jednodušší než skutečnost

Praktickým příkladem může být předpověď počasí. Ta závisí na pohybu vzduchu, jeho teplotě a spoustě dalších činitelů. Kdyby matematický model, který ukazuje stav atmosféry a jeho budoucí vývoj, měl být dokonalý, musel by přesně popsat pohyb každé molekuly v ovzduší. Na to nestačí kapacita žádného počítače na světě.

Proto je nutné model zjednodušit. Mnohé meteorologické modely stále pracují s masami vzduchu, jako by šlo o nestlačitelnou hmotu neboli kapalinu. A to přesto, že při změnách teploty vzduch mění svůj objem.

„Výpočty jsou s takovýmto modelem snazší. Je proto rozumné zanedbat stlačitelnost vzduchu, protože ta často příliš nevadí,“ vysvětluje profesor Eduard Feireisl. „Teprve ve složitější atmosférické situaci, kdy mimořádné teplo vzduch výrazně rozpíná anebo do něj zasáhne třeba tornádo, je zapotřebí model upravit, zapojit do něj stlačitelnost vzduchu, jeho tepelnou vodivost, proměnlivost pohybujících se vzduchových mas. Pak může být předpověď počasí reálnější.“

Jak Eduard Feireisl zdůrazňuje, není tím, kdo se přímo zabývá vývojem matematických modelů pro konkrétní situace. Jeho oborem je matematická analýza, kterou uplatňuje při zkoumání přesnosti těchto modelů. Zejména při zjišťování, proč je model nepřesný, a následné úpravě metodiky jeho tvorby tak, aby dokázal podávat korektní výsledky. Neboli měl řešení alespoň v určitém intervalu možností, aby se s ním dalo pracovat.

Kromě toho profesor Feireisl také zjišťuje, jak by se modely, které jsou sice přesné, ale vyžadují příliš mnoho počítačové práce, daly zjednodušit, a díky tomu pak poskytovaly použitelné výsledky.

Na Zemi i ve vesmíru

Využití modelů pohybu stlačitelných tekutin však nenajdeme jenom v meteorologii. Dají se uplatnit také při popisu pohybu plazmatu ve vyvíjených fúzních (termonukleárních) reaktorech.

V reaktorové nádobě takového reaktoru se v elektromagnetickém poli rychle pohybuje směs kladných jader atomů vodíku a z nich odtržených záporných elektronů. Tato směs zvaná plazma má teplotu desítek milionů stupňů Celsia. Atomová jádra se srážejí, vznikají z nich atomy helia a při tom se uvolňuje velké množství energie. Pokud matematické modely dokážou toto rychlé dění probíhající v přímo pekelných podmínkách dobře popsat, může to vést k lepší konstrukci reaktorů.

Obdobné modely se hodí i astronomům. To, o co se lidé snaží na Zemi, totiž už v gigantickém měřítku existuje ve vesmíru. Hvězdy na obloze, včetně našeho Slunce, jsou přirozenými fúzními reaktory, které vytvářejí a vysílají do okolí obrovské množství energie. Bez ní by ostatně nemohl ani existovat život na Zemi. K modelování vývoje hvězd tedy pomáhají i rovnice, kterými se zabývá profesor Feireisl.

Dokonce i v geofyzice se používají modely pohybu stlačitelných tekutin k popisu chování planety Země. Může to být při modelování postupu seismických vln způsobených zemětřesením, výbuchem sopky nebo jinými pohyby v zemské kůře, které nám pak něco více řeknou o povrchu Země, případně o riziku dalších katastrof.

Mezi dalšími aplikacemi jsou i modely obtékání vzduchu kolem trupů letadel, což vytváří vztlak potřebný pro udržení stroje nad zemí.

Při výzkumech profesor Feireisl spolupracuje s kolegy na celém světě. Rozhovor pro tento text se uskutečnil v den, kdy se ráno vrátil z pobytu na univerzitě Kjúšú v Japonsku. Připravoval tam se svým kolegou monografii o matematickém modelování rovnic magnetohydrodynamiky. Během pobytu v Japonsku také přednášel o svých výsledcích na konferenci v Tokiu.

Umělá inteligence versus matematická analýza

V současné době proniká do řady vědeckých oborů umělá inteligence. Uplatňuje se i při vytváření matematických modelů.

Postupy umělé inteligence v principu vycházejí z výsledků mnoha měření z minulosti. Díky jejich analýze se vytvoří predikce budoucího vývoje. Častokrát však ani tvůrci „nevidí dovnitř“, nevědí, na základě čeho umělá inteligence svou predikci sestavila.

„Oproti tomu model vytvořený na základě matematické analýzy, kterou se zabývám, nám umožňuje lépe poznat, čím se ten systém řídí,“ konstatuje Eduard Feireisl. „To nám otevírá cesty k jeho lepšímu pochopení.“

prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc.

Narodil se v roce 1957. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde je od roku 2011 profesorem. V minulosti pracoval na katedře matematiky Fakulty strojní ČVUT.

Absolvoval stáž na Oxfordské univerzitě a přednášel na univerzitách ve Španělsku, Francii, Německu, Rakousku, USA, Maďarsku, Rusku, Británii, Itálii, Brazílii a Číně.

Pracuje na Matematickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Zabývá se zde zejména parciálními diferenciálními rovnicemi, nekonečně rozměrnými dynamickými systémy a matematickou teorií mechaniky tekutin.

Je členem Učené společnosti ČR. Získal prestižní grant Evropské rady pro výzkum (ERC), Akademickou prémii udělovanou Akademií věd ČR, Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě a byl také nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Na základním výzkumu stojí rozvoj poznání, představuje ho nová popularizační stránka

21. 10. 2025

Grantová agentura České republiky (GA ČR) představuje stránku www.zakladnivyzkum.cz. Stránka popularizační formou seznámí návštěvníky s 25 vědeckými projekty ze všech oblastí základního výzkumu a jeho podporou ze strany GA ČR.

„Lidstvo toho nikdy nevědělo tolik, kolik toho ví dnes. Vědkyně a vědci přicházejí každý den s novými objevy, díky kterým lépe rozumíme světu. Základní výzkum stojí i na začátku většiny vynálezů, které zlepšují náš život nebo umožňují řešit nečekané hrozby,“ říká předseda GA ČR prof. Milan Jirsa a dodává: „Popularizační stránka představuje základní výzkum v jeho plné šíři. Myslím, že mnoho lidí bude překvapeno, čemu všemu se excelentní čeští vědci za podpory GA ČR věnují.“

Návštěvníci na stránce najdou pět projektů z každé z pěti vědních oblastí podporovaných GA ČR – technických věd, věd o neživé přírodě, lékařských a biologických věd, společenských a humanitních věd a zemědělských a enviromentálních věd, ale také základní informace o činnosti agentury, která jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu.

Každý projekt je představen formou krátkého popularizačního textu doplněného o atraktivní grafický materiál a představení řešitelky nebo řešitele projektu. Stránka bude pravidelně aktualizována o nové projekty.

Popularizační web vznikl jako součást dlouhodobých aktivit GA ČR v oblasti komunikace vědy a informování o své činnosti. Nabízí inspirativní pohled na českou vědu, která se díky podpoře agentury podílí na řešení otázek zásadních pro současný i budoucí svět.

Světlo místo proudu: výkonnější umělá inteligence

17. 10. 2025

Rozvoj umělé inteligence vyžaduje stále výkonnější technologie. S nimi roste i spotřeba energie – a ta je jedním z hlavních limitů dalšího vývoje. Právě na řešení této výzvy se zaměřuje tým výzkumníků z VUT v Brně vedený Filipem Ligmajerem, který v rámci grantu JUNIOR STAR zkoumá fotonické neuronové sítě.

Neuronová síť na světelném základu

Umělá inteligence, tak jak ji známe, funguje díky umělým neuronovým sítím. Právě díky nim dokáže generovat texty, rozpoznávat obličeje nebo třeba řídit auta. Tyto sítě běží na výkonných počítačích, které provádějí miliardy operací za vteřinu.

„Jenže současný způsob, jak tyto výpočty provádíme – tedy pomocí jedniček a nul v elektronických čipech – začíná narážet na své limity. Počítače musí být čím dál výkonnější, neuronové sítě větší a výpočty náročnější. To všechno stojí spoustu energie,“ vysvětluje Filip Ligmajer. Strmě rostoucí spotřeba elektřiny v datových centrech, kde probíhá trénink moderních AI modelů, vyvolává otázky ohledně udržitelnosti dalšího budoucího vývoje.

Jednou ze slibných cest se jeví nahrazení elektroniky fotonikou – tedy místo práce s elektrickým proudem využívat světlo. V čipech by se tak místo „teče/neteče proud“ přepínalo mezi „svítí/nesvítí světlo“ a místo klasických kovových drátků by byly v čipu tenké kanálky – vlnovody, kterými by proudilo světlo.

Světlo má totiž jednu zásadní výhodu: kmitá s větší frekvencí a může tedy přenášet více informací najednou. Tak vzniká koncept fotonických neuronových sítí, tedy sítí, které místo elektřiny pracují se světlem.

Nanostruktury z oxidu vanadičitého na skleněném substrátu. V každém z miniaturních čtverečků se nachází miliony různých testovacích nanostruktur, na nichž se ověřují teoretické předpovědi z numerických simulací

Klíčovou roli hrají modulátory

Aby taková síť fungovala, je potřeba světlo „ovládat“ – zapínat, vypínat, zpomalovat, měnit jeho intenzitu. K tomu slouží optické modulátory, tedy zařízení, která ovlivňují vlastnosti světla přímo na čipu. Právě na tyto modulátory se v podpořeném projektu tým Filipa Ligmajera zaměřuje – zkoumá různé způsoby, jak je vylepšit, aby byly rychlejší, úspornější a celkově efektivnější.

„Zabýváme se výzkumem speciálních materiálů, jejichž vlastnosti lze řídit například pomocí elektrického napětí nebo světla. Tyto materiály pak testujeme v extrémních podmínkách – například při působení ultrakrátkých světelných pulzů nebo ve formě nanostruktur integrovaných přímo na čipu. Naším cílem je porozumět tomu, jak se v těchto podmínkách chovají, a zjistit, zda by mohly sloužit jako základ pro vývoj nových, pokročilých modulátorů,“ vysvětluje Ligmajer.

Projekt se zaměří na zkoumání chování materiálů při působení ultrakrátkých světelných pulzů (kratších než pikosekundy) a na analýzu jevů, které nastávají, když tyto materiály vytvoří nanostruktury umístěné v blízkosti světelných vlnovodů. Zjištěné poznatky mohou mít uplatnění nejen ve vývoji fotonických čipů pro AI, ale i v dalších oblastech.

Vědecké osamostatnění a odpovědnost

Projekt JUNIOR STAR umožnil řešiteli vybudovat vlastní výzkumný tým, který se zaměřuje na zcela nové téma. „Vést takový projekt a vlastní výzkumnou skupinu je velká zodpovědnost – nejen vůči kolegům a univerzitě samotné, ale také protože pracujeme s drahým vybavením, složitými přístroji a vzácnými materiály. Každé selhání nás stojí spoustu času i prostředků,“ říká řešitel upřímně.

Zároveň ale přiznává, že se těší na to, co výzkum přinese: „Těším se, co se dozvíme o zkoumaných materiálech. Jak se budou chovat v podmínkách, které jsme jim připravili,“ a doufá, že jednou i v běžných mobilních telefonech najdeme čipy, které budou kromě elektrického proudu pracovat také se světlem – i díky jeho přispění.

Ing. Filip Ligmajer, Ph.D.

Filip Ligmajer působí na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a také ve výzkumném centru CEITEC. Mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří laditelná nanofotonika, plasmonika a materiály s fázovou změnou. Své odborné znalosti a mezinárodní zkušenosti rozvíjel během tří zahraničních stáží na prestižních pracovištích v Hongkongu, Londýně a Sydney. Věnuje se také výuce studentů v bakalářských i magisterských studijních programech.

Nové vrstvy lépe proměňují teplo v elektřinu

10. 10. 2025

Vědcům z českých a japonských institucí se za podpory GA ČR podařilo najít způsob, jak zlepšit termoelektrické vlastnosti tenkých vrstev nitridu skandia (ScN), nanesených na substráty oxidu hořečnatého (MgO). Tento materiál dokáže přeměňovat teplo na elektřinu a a jeho vlastnosti jsou klíčové zejména při vysokých provozních teplotách. Základem jsou tzv. zdvojené (dvojčatové) domény (z angl. twin domain), speciální struktury vznikající při přípravě materiálu. Díky nim mají vrstvy ScN při vysokých teplotách až dvaapůlkrát vyšší účinnost než dosud známé téměř bezchybné varianty.

Vrstvy nitridu skandia byly připraveny nanášením na substráty z oxidu hořečnatého, a to pomocí reaktivního magnetronového naprašování. „Vzniklé mikrovrstvy kolegové detailně analyzovali pomocí různých laboratorních metod (rentgenové difrakce, mikroskopie, spektroskopie) a výsledky jsme porovnali s výpočty na superpočítačích IT4Innovations,“ vysvětluje Dominik Legut z IT4Innovations. Ukázalo se, že výsledky jsou ovlivněny uspořádáním atomů v krystalové mřížce. Přirovnat si to můžeme k pokládání parket: pokud všechny parkety směřují jedním směrem, jde o „perfektní“ vrstvu. Jakmile ale část parket otočíme zrcadlově, vzniká zdvojená doména – a právě ta je pro materiál přínosná.

„Výsledky ukázaly, že vrstvy se zdvojenými doménami mají při vysokých teplotách výrazně lepší termoelektrické vlastnosti než téměř bezchybné homogenní vrstvy. Konkrétně dosahují o 30 % vyššího Seebeckova koeficientu a vykazují nižší tepelnou vodivost. To z nich dělá slibný materiál pro termoelektrické využití,“ shrnuje Urszula Wdowik z IT4Innovations.

Na výzkumu spolupracovali odborníci z Akademie věd ČR, IT4Innovations při VŠB-TUO, Západočeské univerzity, Univerzity Karlovy a ze dvou japonských institucí – National Institute of Materials Science a University of Tsukuba. Výpočty a simulace, které byly nezbytné pro pochopení chování materiálu, probíhaly na superpočítačích IT4Innovations.

Studie byla publikována v časopise Applied Surface Science Advances a podpořena Grantovou agenturou ČR (projekt 23-07228S).

Odborný článek:
Enhancing thermoelectric properties of ScN films through twin domains
https://doi.org/10.1016/j.apsadv.2024.100674

* Ilustrační obrázek převzat z článku: JMore-Chevalier, J., et al. (2025). Enhancing thermoelectric properties of ScN films through twin domains. Applied Surface Science Advances, 25, 100674. https://doi.org/10.1016/j.apsadv.2024.100674, Fig. 2, obrázek byl oříznut.

Zdroj: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava / IT4Innovations

Ing. et Mgr. Jiří Šmíd, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

07. 10. 2025

Jiří Šmíd je herpetolog a jeho výzkum se zaměřuje na evoluci plazů v extrémních pouštních podmínkách. Po dokončení doktorátu absolvoval dvouletý postdoktorandský pobyt v Kapském Městě na South African National Biodiversity Institute (SANBI). Od návratu působí na Katedře zoologie PřF UK a v Zoologickém oddělení v Národním muzeu. Se svým týmem studentů a s kolegy hledá doktor Šmíd příčiny úspěšných radiací plazů Saharo-Arábie. Zjišťují, jaké mechanismy formovaly vznik a evoluční historii místní unikátní fauny.

Jiří Šmíd

Oceněný projekt: Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů (Když se poušť zazelená: plazi jako svědkové klimatických proměn)

Globální změny klimatu se v historii nevyhnuly ani pouštím. Během čtvrtohorního klimatického kolísání se například mnohé z nich proměnily v zelené oázy. Tyto výkyvy měly dopad na tamní faunu, která byla dokonale přizpůsobená na život ve vyprahlých podmínkách.

Vědci se v rámci projektu zaměřili na typické obyvatele pouští – plazy. Zkoumali, jak historické změny klimatických podmínek ovlivňovaly jejich druhové složení a rozšíření v rámci Arabského poloostrova. S pomocí genetických a paleoklimatických dat mimo jiné zjistili, že navzdory úzké specializaci těchto organismů na extrémní sucho byli plazi schopni přežít vlhká období v pouštních „kapsách“, které existovaly i v dobách, kdy se vyprahlá poušť změnila v savanu s jezery.

Projekt odhalil vývoj pouštní biodiverzity v delším časovém horizontu a pomohl pochopit demografickou historii jednotlivých druhů plazů. Zmapoval také přesuny jejich populací v návaznosti na měnící se podmínky prostředí.

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

07. 10. 2025

Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR se zabývá počátky vědeckého myšlení ve starověkém Řecku a pozdní antice. Zajímá ho, jak se vědecký postoj ke světu oddělil od filosofického a náboženského a v čem se tyto postoje od sebe liší. Zkoumá, jak staré žánry myšlení, ke kterým se dodnes hlásíme, zdůvodňují své výpovědi o člověku a o světě – jakou roli v tom hraje zkušenost, jakou víra a jakou logika. Zajímá ho také rozdíl mezi argumenty, jejichž cílem je něco poznat, a těmi, jejichž cílem je někoho o něčem přesvědčit.

Matyáš Havrda

Oceněný projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)

Naše představa o tom, co je věda a co znamená vědecké zkoumání, se postupně formovala v průběhu staletí. Jednou z klíčových osobností, která položila základ jejímu modernímu pojetí, byl slavný antický lékař a filosof Galén (2.–3. století n.l.).

Projekt se zaměřil na rekonstrukci jeho spisu O důkazu, který se dochoval pouze nepřímo – prostřednictvím citací a výpisků jiných autorů. V tomto díle Galén názorně vysvětluje, co je to vědecký problém a jak přistupovat k jeho řešení. Zabývá se klíčovými otázkami poznání: co můžeme vědět s jistotou, co pouze s určitou pravděpodobností – a co nelze poznat vůbec. Důraz klade i na roli matematiky a logiky ve vědě.

Řešitelskému týmu se podařilo identifikovat nové prameny a shromáždit a interpretovat fragmenty tohoto díla z řeckých a arabských textů. Díky tomu bylo možné rekonstruovat jeho původní znění. Výsledky, včetně publikace o Galénově filosofii vědy, byly publikovány v prestižních nakladatelstvích a vzbudily mezinárodní ohlas.

Mgr. Peter Dráber, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

07. 10. 2025

Peter Dráber se věnuje výzkumu imunitního systému na úrovni jednotlivých proteinů. Několik let působil na University College London, kde získal cenné zkušenosti s výzkumem zánětlivých reakcí. Po návratu do České republiky založil vlastní výzkumnou skupinu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v centru BIOCEV. Jeho tým se zaměřuje na hledání nových přístupů, jak cíleně tlumit škodlivou imunitní odpověď u autoimunitních onemocnění, aniž by byla narušena přirozená obranyschopnost organismu.

Peter Draber

Oceněný projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor (Ztišení zánětlivé komunikace mezi buňkami pro potlačení autoimunitních nemocí)

Imunitní systém nás chrání před nejrůznějšími infekcemi. Pokud je však aktivován příliš silně, může začít napadat vlastní tělo – a to vede ke vzniku autoimunitních onemocnění. Aby imunitní odpověď probíhala správně, musí buňky mezi sebou komunikovat prostřednictvím malých signálních proteinů zvaných cytokiny. Jedna buňka je uvolní do okolí, jiná je zachytí pomocí receptorů a následně spustí nebo utlumí obrannou reakci. Jedním z klíčových cytokinů je interleukin-17, který upozorňuje na přítomnost infekce a aktivuje účinnou obranu. Jeho nadprodukce však může vést k autoimunitním zánětům, například k lupénce.

V rámci projektu vědci objevili nový regulátor buněčné reakce na interleukin-17, a to málo prozkoumaný protein CMTM4. Buňky, které tento protein postrádají, na interleukin-17 téměř nereagují, a v experimentálním modelu lupénky se díky tomu nerozvíjí nežádoucí autoimunitní reakce. Zaměření na CMTM4 tak představuje potenciál pro vývoj nových léčiv proti některým autoimunitním chorobám.

RNDr. Šárka Nečasová, CSc., DSc. – laureátka Ceny předsedy GA ČR 2025

07. 10. 2025

Šárka Nečasová je odbornicí v oboru parciálních diferenciálních rovnic se zaměřením na proudění tekutin. Aspiranturu v oboru matematická analýza ukončila v roce 1991 na FJFI. V roce 1995 nastoupila do Matematického ústavu AV ČR. V roce 2003 obdržela Wichterleho cenu AV ČR a v roce 2021 Akademickou prémii AV ČR. V roce 2010 obhájila habilitaci ve Francii a v roce 2013 doktorskou disertační práci. Doktorka Nečasová má tři již dospělé děti. V roce 2024 byla označena v rámci časopisu Forbes jako Top Female Scientist v ČR.

Šárka Nečasová

Oceněný projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin (Matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii nebo při práci s těžkou technikou)

Projekt se soustředil na analýzu vybraných matematických modelů, které se snaží popsat fyzikální situace v reálném světě. Konkrétně se vědci specializovali na mechaniku tekutin, dynamiku pevných látek a jejich vzájemné působení. Tyto modely díky numerickým simulacím i praktickému měření vylepšili, aby poskytovaly přesnější výsledky.

Vyvinuté modely mají obrovský aplikační potenciál a přispívají k rozvoji mnoha oborů, včetně biomedicíny nebo meteorologie. Díky nim je možné například přesněji popsat a predikovat proudění krve v cévách, růst nádorů, šíření akustických vln, proudění vzduchu kolem letadel nebo pohyb mikroorganismů.

Řešitelský tým výstupy projektu využil ve spolupráci s aplikační sférou. Přispěly k odhlučnění a dalšímu vylepšení vlastností těžké techniky. Výsledky projektu také přispívají k hlubšímu pochopení Navierových-Stokesových rovnic, které se řadí mezi sedm matematických problémů milénia.

prof. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

07. 10. 2025

Jiří Mikyška je absolventem oboru Matematické inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde od roku 2005 působí na Katedře matematiky. Zabývá se výpočetními metodami pro simulaci transportu látek a tepla v porézním prostředí, termodynamikou směsí a aplikacemi těchto metod v ekologických problémech spojených s těžbou ropy, ukládáním energie a využitím geotermálních zdrojů. Je autorem 38 odborných článků indexovaných na Web of Science, které zatím získaly více než 500 citací.

Jiří Mikyška

Oceněný projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách (Vědci zjistili, co se děje v rozmrzajícím permafrostu)

Projekt se zaměřil na analýzu procesů zamrzání a rozmrzání permafrostu. Při nich dochází k uvolňování metanu a dalších látek, které významně přispívají ke globálnímu oteplování. Lepší pochopení problematiky je klíčové pro zmírnění negativních dopadů těchto jevů.

Vědci při zkoumání strukturálních změn rozmrzající zeminy propojili experimentální přístup, kdy vzorky zemin snímkovali pomocí rentgenové tomografie, neutronové radiografie a difrakce (ohybu neutronových vln), s matematickým modelováním. Konkrétní analyzované jevy zahrnovaly například vícefázové proudění a přenos látek či tepla.

Výsledky projektu poskytují možnost lépe modelovat reálné děje díky novým a přesnějším experimentálním a numerickým metodám. Vědci provádí detailnější a věrohodnější analýzu a predikci procesů souvisejících se zamrzáním a táním vody v podpovrchových vrstvách i s následným šířením uvolněných látek.

Autor: admin_gacr

Prestižní granty GA ČR JUNIOR STAR získalo 18 excelentních začínajících vědkyň a vědců

Projekty JUNIOR STAR 2026

O JUNIOR STAR

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Model stlačitelné tekutiny předpovídá počasí i chování plazmatu

Model je vždy jednodušší než skutečnost

Na Zemi i ve vesmíru

Umělá inteligence versus matematická analýza

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Na základním výzkumu stojí rozvoj poznání, představuje ho nová popularizační stránka

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Světlo místo proudu: výkonnější umělá inteligence

Neuronová síť na světelném základu

Klíčovou roli hrají modulátory

Vědecké osamostatnění a odpovědnost

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nové vrstvy lépe proměňují teplo v elektřinu

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Ing. et Mgr. Jiří Šmíd, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Oceněný projekt: Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů (Když se poušť zazelená: plazi jako svědkové klimatických proměn)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Oceněný projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Mgr. Peter Dráber, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Oceněný projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor (Ztišení zánětlivé komunikace mezi buňkami pro potlačení autoimunitních nemocí)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

RNDr. Šárka Nečasová, CSc., DSc. – laureátka Ceny předsedy GA ČR 2025

Oceněný projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin (Matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii nebo při práci s těžkou technikou)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

prof. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Oceněný projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách (Vědci zjistili, co se děje v rozmrzajícím permafrostu)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY