Grantové agentuře České republiky byly předány Rakouskou agenturou pro vědu/Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) výsledky hodnocení LA grantů s počátkem řešení 2019.
Projekty doporučené k financování najdete v příloze.
Ve středu 10. října 2018 podepsali předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR) Alice Valkárová a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka memorandum o spolupráci. Společným cílem je synergický rozvoj podpůrných aktivit, směřujících k provázanosti základního a aplikovaného výzkumu, jakožto vzájemně nepostradatelných součástí inovačního procesu.
Vzájemná spolupráce bude spočívat zejména v poskytnutí informací a metodické pomoci řešitelům kvalitních projektů, které byly podpořeny GA ČR. Následně budou, díky vzájemné kooperaci, nastaveny další kroky inovačního procesu až k aplikaci výsledků vybraných projektů v praxi.
Předsedkyně Grantové agentury ČR (GA ČR) Alice Valkárová a předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) Petr Konvalinka podepisují memorandum o spolupráci
Vědecky zpracovat a publikovat veškeré kresby jednoho z nejvýznamnějších kreslířů 17. století, Václava Hollara, se podařilo PhDr. Aleně Volrábové, Ph.D. z Národní galerie v Praze. Získala za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Většina umělcových kreseb je umístěna ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě. A toho se ujala Alena Volrábová.
Poprvé ji to napadlo už v roce 2007, když se kurátorsky podílela na výstavě v Národní galerii ke 400. výročí umělcova narození. „Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ dodává.
Nebyla to jednoduchá práce. Hollar se narodil v roce 1607 v Praze, ale ve svých dvaceti letech odešel z vlasti. V zahraničí zůstala většina jeho děl, pyšní se jimi mnoho galerií po celém světě. Musela proto prozkoumat řadu soukromých sbírek v Evropě a Americe.
Během práce na projektu navíc objevila dalších 53 kreseb, jejichž autorem je Hollar. Některé naopak na základě průzkumu z umělcova kreslířského oeuvru vyřadila, což byla mravenčí práce. Posuzuje se nejen kresba samotná, ale například i papír a typ filigránu.
Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi, jehož součástí je zároveň umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat.
Že se jedná o významný průlom, potvrzuje i to, že se o publikaci objevil článek v nejprestižnějším světovém časopise zabývajícím se kresbou, v Master Drawings.
Projekt Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zkoumal fyziologii trávicího aparátu klíšťat. Jeho výsledky by měly v budoucnu napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti těmto parazitům a proti klíšťaty přenášeným onemocněním. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. „Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ říká Petr Kopáček, sportovec, který do práce jezdí na kole. Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.
Během evoluce svého parazitického způsobu života ztratila klíšťata schopnost syntetizovat hem a zároveň nejsou schopná získávat železo degradací hemu, čímž se zásadně liší od většiny organismů na Zemi. Stala se tak zcela závislá na příjmu železa z hostitelské krve. „Musí si ho z nás krást,“ dodává Mgr. Jan Perner, Ph.D. z Parazitologického ústavu.
Základní výzkum sání a trávení hostitelské krve by měl v budoucnu vést k přesně cíleným proti-klíštěcím prostředkům a vakcínám v boji proti klíšťatům a klíšťaty přenášeným onemocněním (např. lymské boreliózy). „V naší oblasti je 25 procent klíšťat nakaženo boreliózou a právě klíště je jedním z nejčastějších zdrojů nákazy,“ dodává Petr Kopáček. Výzkum přirovnává k práci tajných služeb, kdy se pokouší získat o klíštěti dostatek věrohodných informací s cílem najít jejich slabá místa. „Skládáme to jako mozaiku, abychom věděli, kterou cestou se dát,“ doplňuje.
Pro studium těchto mechanismů byly použity unikátní experimentální přístupy. A to metoda umělého membránového sání klíšťat na hovězí krvi a na séru bez hemoglobinu (hemoglobin je nezbytný jako zdroj hemu pro reprodukci klíšťat).
Vědecká obec velmi oceňuje práci týmu Petra Kopáčka na projektu, jehož výsledky byly publikovány v 19 světových a velmi respektovaných periodicích.
Mgr. Jakub Švenda, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. To může najít v budoucnu široké uplatnění v medicíně. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Cílem projektu, který probíhal na Přírodovědecké fakultě v Brně, byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.
V rámci projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ vysvětluje mladý organický chemik Jakub Švenda, který získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.
Jediný analog forskolinu na farmaceutickém trhu je pro použití schválen jako lék při srdečním selhání. Širší využití v medicíně zatím naráží na omezenou dostupnost derivátů. „Vývoj syntézy forskolinu nám zabral nejméně tři roky. Budeme v tom pokračovat i nadále a jsme velmi blízko dokončení syntézy forskolinu druhé generace. Chceme pokrýt obrovský potenciál, který forskolin má,“ dodává Švenda. Celý projekt probíhal v úzké spolupráci s biology.
Část výsledků tohoto chemicko-biologického výzkumu publikoval časopis Angewandte Chemie.
Design nových funkčních materiálů, a cest jejich přípravy atom po atomu, pomocí pokročilého počítačového modelování zkoumal Doc. Ing. Jiří Houška, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Projekt se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů a cest pro jejich přípravu ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Tyto materiály, které jsou velmi důležité pro řadu průmyslových odvětví, by měly vykazovat co nejvíce důležitých vlastností současně, například průhlednost, tvrdost, elektrickou vodivost nebo fotoaktivitu. „Snažíme se optimalizovat metody jejich přípravy, tak aby byly atraktivní pro aplikace,“ vysvětluje fyzik z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady komplementárních přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.
Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.
„Tenkovrstvý materiál vydržel, na rozdíl od ostatních materiálů, neoxidovat až do teploty 1 500 stupňů Celsia. Navíc si do takto vysokých teplot udržuje zajímavé vlastnosti: pro některá prvková složení je průhledný, pro některá je elektricky vodivý, dobře drží na různých podložkách,“ dodává vědec. Když přidali kov, zjistili, že to vede k mnohem širšímu rozsahu vodivosti.
Součástí projektu bylo také modelování výbojového plazmatu, ve kterém se vytváření tenkých vrstev odehrává.
Výsledky byly publikovány v osmi článcích v klíčových oborových časopisech, projevili o ně zájem odborníci z průmyslu.
Studium překonání bakteriální rezistence kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra metodami in vitro, in vivo a in silico zkoumal fyzikální chemik RNDr. Aleš Panáček, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Vědecký tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. A to se snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. „Stříbro se používalo už před staletími, ještě před antibiotiky, má totiž silný antibakteriální účinek,“ dodává Aleš Panáček.
Nanostříbro vědci přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích a to velmi účinně a efektivně,“ doplňuje Aleš Panáček, který projekt řešil ve spolupráci s odborníky Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně.“
Nanočástice stříbra však ztrácejí svůj antibakteriální efekt, pokud se shlukují do větších celků – agregátů. Toto slabé místo odhalily i bakterie při tvorbě rezistence vůči nanostříbru. Produkcí bakteriálního flagelinu se shlukují nanočástice stříbra, které ztrácí biologickou aktivitu. „Produkci flagelinu lze potlačit pomocí přírodních látek, například granátového jablka. Jeho extrakt jsme přidali k nanočásticím stříbra a zkoušeli jsme, zda překoná bakteriální rezistenci. Podařilo se.“
Největším přínosem projektu, jež byl publikován v prestižním časopise Nature Nanotechnology, je popis mechanismu tvorby a překonání odolnosti bakterií k nanostříbru. „Bakteriální rezistence je jedním z největších problémů ve zdravotnictví. Je to problém celé populace,“ doplňuje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. z Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkum bude nyní pokračovat testováním účinků na zvířatech.
Ve středu 12. 9. 2018 byl ve Vídni slavnostně podepsán Letter of Intent pro rozvoj budoucí vědecké spolupráce na principu Lead Agency ve středoevropském kontextu. Nová forma spolupráce vzniká pod hlavičkou „Central European Science Partnership“ (CEUS). Zakládajícími členy CEUS jsou Rakousko, Polsko, Slovinsko a ČR. V budoucnu by se mělo připojit také Švýcarsko, Chorvatsko a Slovensko. Nově vznikající spolupráce umožní vědcům realizovat vědecké projekty s novými zahraničními partnery na principu hodnocení Lead Agency, který patří z důvodu snížení administrativních zátěže ke stále častěji preferovaným formám spolupráce mezi zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum.
Cena předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018 již zná své držitele – získalo ji pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Letošními laureáty jsou jedna vědkyně a čtyři vědci, kteří si ocenění převzali 26. září 2018 v refektáři Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Cena předsedkyně GA ČR se uděluje již od roku 2003 a během té doby bylo rozdáno celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 782 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.
„Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.
Jedinou oceněnou ženou je letos Alena Volrábová z Národní galerie v Praze za to, že sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů a cest pro jejich přípravu ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci prokázal, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci. Biolog Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zkoumal fyziologii trávicího aparátu klíšťat, jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům. Mladý organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. To jistě v budoucnu najde široké uplatnění v medicíně.
Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající, a získaly doporučení k ocenění.
Grantová agentura České republiky letos oslavila 25. výročí svého založení. Během svého působení podpořila celkem 7 527 vědeckých pracovníků a 16 918 projektů.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
