V letošním roce je nově možné podávat společné česko-chorvatské projekty Lead Agency, ve které je GA ČR hodnoticí agenturou, a to do 3. dubna 2024.
Zpoždění vyhlášení této možnosti bylo způsobeno na straně chorvatské agentury Croatia Science Foundation (HRZZ), respektive schvalovacím procesem na straně chorvatského Ministerstva financí.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s německou partnerskou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) dva nové projekty. Ty se začnou řešit od dubna, případně od července a jejich plánovaná doba řešení jsou tři roky.
První z projektů se bude zabývat výzkumem nových ekologicky šetrných tekutin, které by mohly nahradit škodlivé tekutiny v průmyslových procesech, jako jsou chladiva, rozpouštědla nebo teplosměnné kapaliny. Druhý se pak zaměří na zkoumání nových typů vodných elektrolytů, které by mohly být použity pro bezpečnější, rychlejší a efektivnější skladování energie v bateriích.
Oba návrhy projektů byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy jsou návrhy hodnoceny pouze jednou ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. GA ČR vystupovala u obou projektů jako Lead agentura a její hodnocení převzali němečtí kolegové.
| Registrační číslo | Navrhovatel | Název | Uchazeč | Doba trvání | Oborová komise |
| 24-10191K | Ing. Václav Vinš, Ph.D. | Vlastnosti alternativních technických kapalin na bázi hydrofluoretherů a jejich směsí | Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. | 3 | OK1 – technické vědy |
| 24-10535K | Ing. Jiří Červenka, Ph.D. | Odhalení tajemství interakcí vody a iontů a mechanismů skladování energie v kvazi-pevných vodných elektrolytech | Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. | 3 | OK1 – technické vědy |
Spolupráce s německou stranou probíhá již od roku 2005. Od roku 2020 jsou pak obě agentury členy iniciativy WEAVE, jejímž cílem je propojení a umožnění spolupráce mezi celkem 12 evropskými agenturami podporujícími základní výzkum.
Další mezinárodní projekty budou oznámeny v příštích týdnech.
Gabriela Pavlínková z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá molekulární mechanismy, které se podílejí na vývoji sluchového ústrojí. Jejich znalost v budoucnu může pomoci při biologické léčbě sluchových vad. V loňském roce za svůj výzkum získala čestné uznání předsedy Grantové agentury České republiky.
Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů, který nám umožňuje komunikaci a spojení s ostatními lidmi. Jeho ztráta s sebou přináší velkou izolaci a může vést i k těžkým psychickým problémům. Neslyšící se podstatně hůře orientují v aktuálním dění, nemohou vést konverzaci s okolím a postupně přichází o schopnost formulovat své myšlenky.
Počet lidí s poškozeným sluchem neustále roste a rizikovou skupinou již zdaleka nejsou jen senioři, ale například i mladí lidé, kteří jsou denně vystavováni vysoké hladině hluku v centru velkých měst. Řada dětí se také s poškozeným sluchem již narodí a jiní o jeho dobrou kvalitu přicházejí v průběhu života následkem úrazu, infekce nebo stáří.
Ztráta sluchu způsobená poškozením senzorických buněk nebo neuronů a je nevratná, protože tyto buňky nejsou schopné regenerace. Pomoc lidem se zhoršujícím se sluchem mohou v současnosti nabídnout technologie v podobě kochleárních implantátů nebo naslouchátek. V budoucnu by mohla také pomoci biologická léčba, konkrétně naprogramování kmenových buněk tak, aby například nahradily chybějící neurony a senzorické vláskové buňky. A právě studiem molekulárních mechanismů, které by k tomu mohly přispět, se ve svém výzkumu podpořeném Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zabývala Gabriela Pavlínková z Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky.
Cílem výzkumu Gabriely Pavlínkové je pochopit, jak se v průběhu vývoje formuje sluchová dráha, která převádí sluchové informace z vláskových buněk v hlemýždi přes řetěz neuronů do sluchové kůry předního mozku. „Hlemýžď vnitřního ucha je výborný model pro studium, protože má jasnou strukturu, kterou tvoří několik řad vláskových buněk a na ně napojené neurony. Díky tomu můžeme pozorovat dopad faktorů, které vedou k narušení buněčné struktury hlemýždě,“ vysvětluje Gabriela Pavlínková. Poškození nebo ztráta senzorických vláskových buněk či neuronů během embryonálního vývoje ve vnitřním uchu v konečném důsledku vede k částečné nebo úplné ztrátě sluchu.
V rámci projektu se Pavlínková zabývala rolí proteinů NEUROD1 a ISL1 při vývoji sluchového systému vnitřního ucha a na něj napojených mozkových struktur. Úkolem těchto dvou proteinů je regulace genové exprese. Jako modelový organismus při svém výzkumu využívala myši. Embryím pomocí metod molekulární biologie zablokovala tvorbu proteinů NEUROD 1 a ISL1 v oblasti vnitřního ucha a pozorovala, jaké změny z hlediska vývoje sluchové dráhy nastanou.
Kromě detekce morfologických a molekulárních změn také měřila, jakým způsobem se akustický signál přenáší a zpracovává v centrální části mozku. „Moje skupina je zaměřená zejména na výzkum v oblasti molekulární genetiky, takže tato měření jsme prováděli ve spolupráci s týmem profesora Josefa Syky z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který je špičkový český neurofyziolog a zaměřuje se na studium fyziologie sluchu.“ Právě měření toho, jak změny v periferii ovlivňují vývoj celé centrální sluchové dráhy, byla pro výzkum naprosto zásadní a přinesla celou řadu důležitých informací.
Výhodou myšího modelu je, že vnitřní ucho je strukturně i funkčně velmi podobné tomu lidskému a výsledky jsou tak snadno přenosné na člověka. „Na základě našeho výzkumu můžeme říct, že bez proteinu NEUROD1 se nemohou správně vyvíjet sluchové neurony. Pokud bychom tedy v budoucnu chtěli diferencovat neurony z kmenových buněk, tak víme, že tento protein musí být při vývoji buněk přítomen,“ popisuje Pavlínková možné praktické využití jejího výzkumu.
Výzkum zaměřený na protein ISL1 ukázal, že bez jeho přítomnosti neurony v uchu sice vznikají, ale jejich genetický program je úplně změněn a nejsou schopné se správně spojit s ostatními buňkami. „Nečekali jsme, že pokud vyřadíme protein ISL1, tak to bude mít tak veliké dopady. Je fascinující, že i navzdory tomuto dramatickému poškození, byla částečná funkčnost sluchu zachována. Plasticita vyvíjejících se neuronů během embryonálního vývoje je obrovská a v konečném důsledku vede k částečně úspěšné snaze vytvořit funkční sluchovou dráhu,“ shrnuje jedny z nejpřekvapivějších závěrů výzkumu Pavlínková. „Vědomí, že stejně velkou plasticitu musí vykazovat i buňky během embryonálního vývoje člověka, je dle mého názoru naprosto úžasné a šokující,“ dodává s nadějí, že by jednou mohly výsledky jejího výzkumu přispět k léčbě některých sluchových vad u konkrétních pacientů.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Aktualizace 9. října 2024: Momentálně není možné vkládat přihlášky v rámci této výzvy do GRIS. Prosím, vyčkejte na zveřejnění nových Pravidel pro následující rok (předpokládáme, že se tak stane v únoru 2025).
Švýcarská agentura určila v roce 2024 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 3. 4. a 1. 10. 2024. Pro termín 3. 4. 2024 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2025, pro termín 1. 10. 2024 je to 1. 7. 2025.
Českou část přihlášky je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 10. 4., případně 8. 10. 2024.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2025.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u SNSF. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. Výzva se týká projektů, ve kterých GA ČR vystupuje v roli partnerské organizace v rámci iniciativy Weave a s americkou agenturou National Science Foundation (NSF).
Spolupracující agentury:
Další partnerské agentury mají své výzvy uveřejněné zvlášť – momentálně běžící výzvy naleznete na stránce Aktuální výzvy.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2025.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 10. 2. 2024.
Deadline je určený termínem stanoveným zahraničními agenturami. Pravidlem je, že česká část návrhu musí být doručena do 7 dnů od podání k partnerské agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u partnerské agentury, která má celoroční výzvu. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.
Výzva s DFG a FWF je kontinuální. Česká část návrhu projektu musí být doručena GA ČR do 7 dnů od podání návrhu projektu k DFG nebo FWF. Projekty mohou být bilaterální nebo trilaterální (kombinace se všemi agenturami, se kterými GA ČR spolupracuje v rámci této iniciativy). Doba řešení české části projektu jsou 2 nebo 3 roky.
Výzva je kontinuální. Česká část návrhu projektu musí být doručena GA ČR do 7 dnů od podání návrhu projektu k NSF. Projekty jsou pouze bilaterální. Doba řešení české části projektu jsou 3 roky.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvy k podávání návrhů projektů do soutěží standardní projekty, EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a mezinárodní a Lead Agency projekty. Návrhy projektů je možné podávat do 3. dubna. Vyhlášení výsledků proběhne v říjnu a listopadu letošního roku. Financované projekty, které uspějí v několikastupňovém hodnoticím procesu, budou řešeny od roku 2025.
„Grantová agentura podporuje všechny oblasti základního výzkumu již 30 let. Nejinak tomu je letos. Vědkyně a vědci mohou zasílat návrhy projektů do našich tradičních soutěžích, ať už se jedná o stálici v podobě soutěže o standardní projekty nebo některou úžeji zaměřenou soutěž například pro začínající badatelky a badatele. Po dvou letech znovu vypisujeme také soutěž pro excelentní vědce EXPRO,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.
Návrhy projektů s počátkem řešení v roce 2025 je možné podávat do 3. dubna 2024. Výsledky budou vyhlášeny na konci října a listopadu letošního roku, s výjimkou mezinárodních soutěží, které budou oznámeny po dohodě se zahraniční agenturou.
Návrhy projektů budou posouzeny v několikastupňovém transparentním hodnoticím procesu, na kterém se mimo odborníků z českých výzkumných institucí zásadně podílejí i zahraniční odborní oponenti. Neexistuje podpořený projekt, který by neprošel zahraničním hodnocením. V případě vysoce výběrových projektů EXPRO a JUNIOR STAR je tento proces v gesci pouze zahraničních expertů.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry.
Po roční pauze je opět vypsána soutěž EXPRO určená pro ty nejexcelentnější české vědce a vědkyně. Několik vybraných řešitelů a řešitelek a jejich projektů zajistí svým týmům financování na pět let. Za tuto dobu budou moci čerpat až 50 milionů Kč, tedy v průměru deset milionů korun ročně. K financování budou mezinárodními panely vybrány ty projekty, které budou mít největší potenciál přinést průlom ve svém oboru. Povinností řešitelského týmu bude také podat návrh projektu Evropské výzkumné radě (ERC). Neplánuje se, že by soutěž EXPRO byla znovu vypsána v příštím roce.
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
GA ČR vyslyšela žádost vědecké komunity a předložila vládě ke schválení změnu soutěže JUNIOR STAR, která byla vládou přijata. Díky tomu se tak mohou do soutěže nově hlásit i vědkyně a vědci, kteří jsou držitelkami a držiteli jiné podpory pro vědecké osamostatnění nebo založení nových výzkumných týmů.
Již počtvrté GA ČR vypisuje soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice (varianta OUTGOING), nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti (varianta INCOMING).
Návrhy mezinárodních projektů je možné podávat do soutěží vypsaných společně se zahraničními agenturami, se kterými má GA ČR uzavřenou dohodu o spolupráci. Návrhy projektů hodnotí buď obě agentury zároveň (bilaterální spolupráce), nebo jsou doporučeny k financování jen jednou agenturou a druhá její doporučení přejímá (Lead Agency spolupráce).
Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce
V letošním roce nemůže být vypsána výzva s brazilskou agenturou FAPESP, a to z důvodu požadavku partnerské agentury upravit vzájemnou spolupráci obou organizací. Obnovení výzvy se předpokládá příští rok.
Zapojené agentury na principu Lead Agency
Z důvodů na straně chorvatské agentury Croatian Science Foundation (HRZZ) bude o vypsání letošní výzvy, ve které by byla GA ČR hodnoticí agenturou, rozhodnuto v příštích dnech.
Aktualizace: Byla potvrzena možnost podávat i návrhy česko-chorvatských projektů.
Další mezinárodní výzvy na základě spolupráce Lead Agency mohou být vypsány v průběhu roku.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Zadávací dokumentace pro projekty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů JUNIOR STAR s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Zadávací dokumentace pro projekty JUNIOR STAR a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů EXPRO s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Zadávací dokumentace pro projekty EXPRO a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Zadávací dokumentace pro projekty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
