Tým pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D., který působí ve FN Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal jako první popsat mechanismus, jímž maligní B lymfocyty utlumí aktivity BCR dráhy v momentě, kdy je poškozena jejich DNA. Jedním z výsledků projektu je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Bude například možné odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Hledat stále účinnější léčbu je důležité proto, že pacienty s leukémiemi a lymfomy se často nedaří úplně vyléčit, ale přežívají mnoho let a časem začnou být jejich nádorové buňky k terapii rezistentní. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních časopisech Leukemia a Blood. Za projekt byl Marek Mráz oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
„Chronická lymfatická leukemie vzniká maligní transformací B lymfocitů, což jsou buňky, které nás za normálních okolností mají chránit proti infekci tím, že produkují protilátky. Toto onemocnění vzniká pravděpodobně deregulací dráhy, která je zodpovědná právě za tu produkci těch protilátek, které se říká BCR signalizační dráha, její regulace nás v tom projektu právě zajímala. Odhalili jsme mechanismus, jímž chemoterapie, která vede k cílenému poškození DNA nádorových buněk, zastavuje BCR signalizaci. Tento mechanismus pravděpodobně existuje i ve zdravých B lymfocytech a vyvinul se proto, aby u buněk, které mají z nějakého důvodu poškozenou DNA, nedocházelo k jejich dalšímu množení. U nádorových buněk je ale tento ochranný mechanismus často porušen, a to nejvíce tam, kde chybí, nebo je mutovaná bílkovina p53, která se podílí na zastavení BCR signalizace,“ vysvětluje Marek Mráz.
doc. MUDr. Mgr. Marku Mrázovi, Ph.D. gratuluje místopředsedkyně GA ČR
Popis vztahu BCR signalizace a poškození DNA je možné využít pro lepší terapii u pacientů. „Kdybych to měl zjednodušit, tak potenciálně lze zjistit, zda je funkční dráha zastavující BCR signalizaci po poškození DNA. Pokud ano, tak pacientovi velmi pravděpodobně pomůže chemoterapie, pokud ne, tak bude vhodnější jej léčit třeba některým z nových léčiv, které přímo zastavují BCR signalizaci,“ říká Marek Mráz.
Chronická lymfatická leukemie je onemocnění, které je mimo jiné zajímavé tím, že má variabilní klinickou prognózu – někteří pacienti přežívají desítky let, naopak jiní přes velmi intenzivní léčbu přežívají jenom desítky měsíců. Vědce v projektu zajímalo, jaká je molekulární podstata, která by mohla souviset s deregulací BCR signalizační dráhy. Onkologové využívají k léčbě B buněčných leukémií a lymfomů často chemoterapii způsobující poškození DNA nádorových buněk. Doposud ale nebylo jasné, zda takováto léčba nějak ovlivňuje BCR signalizační dráhy a případně jakým mechanismem.
doc. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
„U chronické lymfatické leukemie bylo ukázáno, že je možné využít léčiva, kterým se říká inhibitory BCR signalizační dráhy. Ta jsou vhodná především u pacientů, kterým ne úplně dobře funguje odpověď na poškození DNA. Bohužel tato léčiva pacienty trvale nevyléčí a nedokáží trvale kontrolovat tuto chorobu. To, co nás teď zajímá, je, jak je vlastně BCR signalizační dráha u těchto pacientů aktivována a jak tyto inhibitory BCR signalizace kombinovat s jinými léčivy tak, abychom tuto chorobu trvale kontrolovali nebo potenciálně část těch pacientů vyléčili,“ dodává Marek Mráz.
Chronická lymfatická leukemie je nejčastějším leukemickým onemocněním u dospělých. Projekt proto vznikl na interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Jeho týmu se poprvé podařilo nasimulovat vznik dokonale vyvinutých skalních bran a modelovat vznik skalních útvarů v počítači. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
Projekt se zabýval vlivem tlaku či napětí v hornině na zvětrání a erozi pískovce a vznikem skalních útvarů, jako jsou například skalní brány, převisy nebo skalní hodiny. Horninový tlak je přítomen v každé skále na Zemi, jeho vlivu na erozi a zvětrání však dosud nebyl přikládán význam. Fyzikální modelování s pískovcem z lomu Střeleč i s dalšími materiály z České republiky i zahraničí prokázalo, že tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze, solného a mrazového zvětrání, a je příčinou vzniku skalních útvarů.
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. přebírá cenu od předsedkyně GA ČR
Pískovcová skála je ve skutečnosti obrovský shluk pískových zrn, jež se vzájemně dotýkají a tlačí na sebe díky své vlastní váze a působení gravitace. Pokud v některé části skály odpadne blok či se vytvoří trhlina, tlak se změní v celém tělese. Celá pískovcová skála je tedy propojena tlakovým polem do jediného tělesa. Eroze je nejrychlejší tam, kde je pískovec stlačený málo. Zato tam, kde je tlak vysoký, je eroze příliš slabá, aby mohla skálu poškodit. Tlakové pole tak vlastně erozi řídí. Nechává ji odstranit zbytečnou zátěž, která nepřenáší žádnou váhu a jen ohrožuje stabilitu skalního tvaru. Přitom vysoký tlak drží pohromadě nosné prvky a brání tak erozi, aby je odstranila.
„K našemu objevu jsme se dostali v podstatě náhodou, když jsme v lomu Střeleč v Českém ráji, kde jsme zkoumali vznik kanálů vytvořených podzemní vodou, narazili na speciální druh pískovce, který okamžitě reaguje na vliv tlaku ve vodě. To, co bychom museli sledovat statisíce let, jsme schopni zviditelnit během pouhých desítek sekund či minut. Hlavním zjištěním v našem projektu je pochopení vlivu tlaků na vznik skalních bran. Výsledkem výzkumu je kromě fyzikálního modelování i nový numerický model, kde je eroze simulována v počítači. Ten umožňuje modelovat i složitější skalní útvary,“ říká Jiří Bruthans.
Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
Výzkum probíhal nejen v České republice, ale také v zahraničí: na Stolových horách v Jižní Africe, v jordánské Petře a na Koloradské plošině v USA. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních magazínech, například v časopise Geology.
„V současnosti začínáme zkoumat vliv tlaku na erozní a zvětrávací procesy u jiných materiálů než u pískovce a zabýváme se také dalšími fyzikálními poli, které ovlivňují zvětrání. Jde například o vliv hydraulického pole čili pole vlhkosti, v hornině na to, kde budou deponovány například sole a kde bude docházet k solnému zvětrání u soch nebo přírodních útvarů. Tyhle procesy jsou velmi málo studovány a málo se o nich ví. Dochází tam k velmi složitým interakcím, které je třeba prostudovat, aby se tomu fenoménu lépe rozumělo,“ popisuje budoucnost Jiří Bruthans.
Doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se ve svém projektu zabýval dvoudimenzionálními materiály a možnostmi jejich strukturních a chemických modifikací pomocí iontových svazků. Tyto materiály mají řadu dalších aplikačních využití jako je flexibilní elektronika, superkapacitory a mnohé další. Týmu Zdeňka Sofera se v rámci projektu také podařilo syntetizovat absolutně čistý grafen bez přítomnosti jakýchkoliv kovových nečistot a tím prokázat jejich zásadní vliv na elekrokatalytické vlastnosti grafenu. Výsledky výzkumu byly publikovány v 55 impaktovaných časopisech jako například ACS Nano a Angewandte Chemie a měly mimořádný citační ohlas. Za svůj projekt získal Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
Interakce s vysokoenergetickými ionty vede k vytváření strukturních a chemických změn v ozařovaném materiálu. Například u folií na bázi oxidu grafenu dochází k rozkladu kyslíkatých funkčních skupin, což je doprovázeno výrazným zvýšením elektrické vodivosti. Použitím lokalizovaného ozařování tzv. iontové mikrosondy bylo možné vytvářet komplexní vodivé struktury na flexibilní nevodivé folii oxidu grafenu pro nejrůznější aplikace ve flexibilní elektronice.
Doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
„V rámci projektu jsme také řešili interakce iontových svazků s vrstevnatými chalkogenidy, kde byl pozorován nárůst katalytické aktivity v důsledku vzniku katalyticky aktivních defektů na povrchu materiálu. Při řešení projektu bylo syntetizováno množství nových derivátů grafenu i jiných dvoudimenzionálních materiálů,“ říká Zdeněk Sofer.
2D materiály, jako je například grafen, mají řadu unikátních vlastností. V jedné rovině mají silné kovalentní vazby, mezi jednotlivými rovinami jsou však velmi slabé elektrostatické interakce. Díky tomu je možné tyto materiály postupně ztenčovat.
„Krásným názorným příkladem 2D materiálu je například obyčejná slída, která má velmi pevné vazby v jednotlivých rovinách, ale tyto roviny je možné poměrně snadno od sebe oddělit a separovat. Když tento proces budeme opakovat mnohokrát, tak postupně dojdeme až na jednu atomární rovinu tohoto materiálu,“ popisuje Zdeněk Sofer. „Na rozdíl od slídy má ale grafen mnoho unikátních vlastností jako je například jeho elektrická vodivost nebo mechanická pevnost, která umožňuje, že grafen, který získáme na měděném substrátu depozičním zařízením, jsme pak schopni přenést na křemíkové substráty, aniž bychom tu monoatomární vrstvu v řádové velikosti jednotek centimetrů výrazným způsobem narušili.“
Zdeněk Sofer přebírá cenu z rukou předsedkyně GA ČR
Tímto způsobem je možné získávat v podobě monovrstev velké množství dalších materiálů, které na rozdíl od grafenu mohou být izolátory nebo polovodiče s širokým zakázaným pásmem. Jejich aplikace pak mohou sloužit k uchovávání energie, v mikroelektronice, v optoelektronice, cíleném doručování léčiv nebo katalýze.
„Naším výchozím materiálem pro přípravu grafenu je nejčastěji obyčejný grafit. Z obyčejného grafitu můžeme dospět ke grafenu například mechanickou exfoliací, kde lze použít dokonce obyčejný kuchyňský mixér, pokud máte vhodné sulfaktanty. Další z možných cest jsou chemické oxidace. Výchozí grafit je oxidován v prostředí silných kyselin a oxidačních činidel. Tím získáváme takzvaný oxid grafitu, který již velmi snadno rozbijeme na jeho jednotlivé monovrstvy, které je pak možné následně uspořádávat například obyčejnou filtrací do podoby flexibilních poměrně mechanicky stabilních membrán, které mají díky své chemické struktuře na rozdíl od grafenu vlastnosti elektricky izolační,“ vysvětluje Zdeněk Sofer.
Kromě grafitu existuje další obrovské velmi široké spektrum dalších dvoudimenzionálních materiálů, jako je například černý fosfor termodynamicky nejstabilnější alotropická forma fosforu, která je ale také nejobtížněji připravitelná.
Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019 získalo pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Na rozdíl od loňského roku, kdy byla mezi oceněnými jedna žena, ovládli letošní rok samí muži.
Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Dalším oceněným je Marek Mráz s projektem zaměřeným na studium regulace signalizační dráhy B-buněčného receptoru prostřednictvím microRNA. Další laureát, Václav Štětka, analyzoval roli sociálních médií v transformaci politické komunikace a občanské participace v ČR. Posledním oceněným je Robert Černý. Ten se zaměřil na oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. O vítězích rozhodlo předsednictvo Grantové agentury České republiky v konkurenci dalších desítek projektů.
„V letošním roce byl výběr nejlepších projektů opět mimořádně obtížný. S úkolem zvolit mezi desítkami projektů těch několik nejlepších se potýkáme každý rok. Na druhé straně je to ale dobrá zpráva o tom, jaké skvělé vědce naše země má. Oceněným blahopřeji, jejich projekty byly skutečně excelentní,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.
Předsednictvo GA ČR a ocenění laureáti
Cena předsedkyně GA ČR se uděluje již od roku 2003. Od té doby bylo za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR rozdáno celkem 69 ocenění. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.
Cena je udělována za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající a získaly doporučení k ocenění.
Praha 28. listopadu 2018 – V letošní soutěži juniorských grantových projektů vyhlášené Grantovou agenturou ČR (GA ČR) vzrostla úspěšnost na zatím nejvyšších 39,6 %. Vysoké úspěšnosti také dosáhly standardní grantové projekty, které hlásí 29,97 %. GA ČR ve svém 25. roce existence také poprvé udělila finanční prostředky k řešení „high risk – high gain“ projektů excelence „EXPRO“.
Cílem nové skupiny grantových projektů EXPRO je podporovat výzkumné týmy vedené špičkovou mezinárodně uznávanou vědeckou osobností nebo mladým vědeckým pracovníkem s přesvědčivým potenciálem pro excelenci, směřovat podporu tam, kde excelence už existuje nebo má naději vzniknout, a zvýšit tak kvalitu české vědy. Proto je také jedním z požadavků u řešitelů podat si ERC projekt v průběhu či po skončení EXPRO projektu. Úspěšnost prvního vyhlášeného ročníku je 19 %. Agentura původně odhadovala 15% úspěšnost, ale do soutěže přišlo mnoho vynikajících návrhů.
„Při hodnocení letošní soutěže jsme se soustředili na podporu mladých badatelů, kteří si podali juniorské projekty. Domníváme se, že se nám podařilo identifikovat opravdu kvalitní juniorské projekty, kterých bylo (hlavně v některých oborech) více než v minulých letech,“ říká předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc. Dodává: „Letos poprvé také proběhla soutěž o projekty excelence EXPRO, které byly hodnoceny pouze na mezinárodní úrovni. Bylo vybráno 36 vynikajících projektů, které budou financovány po dobu 5 let.“
Standardní grantové projekty jsou největší skupinou grantových projektů podporovaných GA ČR. V roce 2018 představovaly 72 % celkových účelových výdajů. Tato soutěž je vyhlašována jednou za rok, hodnoticí proces probíhá osm měsíců a končí veřejným vyhlášením výsledků. Dalšími skupinami grantových projektů jsou juniorské a mezinárodní projekty a projekty excelence v základní výzkumu EXPRO. Nová výzva pro všechny skupiny grantových projektů včetně EXPRO bude vyhlášená v únoru příštího roku.
GA ČR také neustále pracuje na rozšíření možností pro české vědce spolupracovat se zahraničními kolegy. K již tradičním partnerským zahraničním agenturám bude možné v únoru 2019 podat přihlášku na bilaterální spolupráci se dvěma novými agenturami, a to se São Paulo Research Foundation a také Russian Foundation for Basic Research.
Grantová agentura financuje z veřejných prostředků základní výzkum. V rámci vládou schválených skupin grantových projektů poskytuje podporu na vědecké projekty jak pro erudované vědce, tak pro mladé a začínající vědecké týmy. Usiluje o financování projektů základního výzkumu s vysokým potenciálem pro dosažení výsledků mezinárodní úrovně.
Vědecky zpracovat a publikovat veškeré kresby jednoho z nejvýznamnějších kreslířů 17. století, Václava Hollara, se podařilo PhDr. Aleně Volrábové, Ph.D. z Národní galerie v Praze. Získala za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Většina umělcových kreseb je umístěna ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě. A toho se ujala Alena Volrábová.
Poprvé ji to napadlo už v roce 2007, když se kurátorsky podílela na výstavě v Národní galerii ke 400. výročí umělcova narození. „Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ dodává.
Nebyla to jednoduchá práce. Hollar se narodil v roce 1607 v Praze, ale ve svých dvaceti letech odešel z vlasti. V zahraničí zůstala většina jeho děl, pyšní se jimi mnoho galerií po celém světě. Musela proto prozkoumat řadu soukromých sbírek v Evropě a Americe.
Během práce na projektu navíc objevila dalších 53 kreseb, jejichž autorem je Hollar. Některé naopak na základě průzkumu z umělcova kreslířského oeuvru vyřadila, což byla mravenčí práce. Posuzuje se nejen kresba samotná, ale například i papír a typ filigránu.
Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi, jehož součástí je zároveň umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat.
Že se jedná o významný průlom, potvrzuje i to, že se o publikaci objevil článek v nejprestižnějším světovém časopise zabývajícím se kresbou, v Master Drawings.
Projekt Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zkoumal fyziologii trávicího aparátu klíšťat. Jeho výsledky by měly v budoucnu napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti těmto parazitům a proti klíšťaty přenášeným onemocněním. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. „Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ říká Petr Kopáček, sportovec, který do práce jezdí na kole. Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.
Během evoluce svého parazitického způsobu života ztratila klíšťata schopnost syntetizovat hem a zároveň nejsou schopná získávat železo degradací hemu, čímž se zásadně liší od většiny organismů na Zemi. Stala se tak zcela závislá na příjmu železa z hostitelské krve. „Musí si ho z nás krást,“ dodává Mgr. Jan Perner, Ph.D. z Parazitologického ústavu.
Základní výzkum sání a trávení hostitelské krve by měl v budoucnu vést k přesně cíleným proti-klíštěcím prostředkům a vakcínám v boji proti klíšťatům a klíšťaty přenášeným onemocněním (např. lymské boreliózy). „V naší oblasti je 25 procent klíšťat nakaženo boreliózou a právě klíště je jedním z nejčastějších zdrojů nákazy,“ dodává Petr Kopáček. Výzkum přirovnává k práci tajných služeb, kdy se pokouší získat o klíštěti dostatek věrohodných informací s cílem najít jejich slabá místa. „Skládáme to jako mozaiku, abychom věděli, kterou cestou se dát,“ doplňuje.
Pro studium těchto mechanismů byly použity unikátní experimentální přístupy. A to metoda umělého membránového sání klíšťat na hovězí krvi a na séru bez hemoglobinu (hemoglobin je nezbytný jako zdroj hemu pro reprodukci klíšťat).
Vědecká obec velmi oceňuje práci týmu Petra Kopáčka na projektu, jehož výsledky byly publikovány v 19 světových a velmi respektovaných periodicích.
Mgr. Jakub Švenda, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. To může najít v budoucnu široké uplatnění v medicíně. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Cílem projektu, který probíhal na Přírodovědecké fakultě v Brně, byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.
V rámci projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ vysvětluje mladý organický chemik Jakub Švenda, který získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.
Jediný analog forskolinu na farmaceutickém trhu je pro použití schválen jako lék při srdečním selhání. Širší využití v medicíně zatím naráží na omezenou dostupnost derivátů. „Vývoj syntézy forskolinu nám zabral nejméně tři roky. Budeme v tom pokračovat i nadále a jsme velmi blízko dokončení syntézy forskolinu druhé generace. Chceme pokrýt obrovský potenciál, který forskolin má,“ dodává Švenda. Celý projekt probíhal v úzké spolupráci s biology.
Část výsledků tohoto chemicko-biologického výzkumu publikoval časopis Angewandte Chemie.
Design nových funkčních materiálů, a cest jejich přípravy atom po atomu, pomocí pokročilého počítačového modelování zkoumal Doc. Ing. Jiří Houška, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Projekt se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů a cest pro jejich přípravu ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Tyto materiály, které jsou velmi důležité pro řadu průmyslových odvětví, by měly vykazovat co nejvíce důležitých vlastností současně, například průhlednost, tvrdost, elektrickou vodivost nebo fotoaktivitu. „Snažíme se optimalizovat metody jejich přípravy, tak aby byly atraktivní pro aplikace,“ vysvětluje fyzik z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady komplementárních přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.
Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.
„Tenkovrstvý materiál vydržel, na rozdíl od ostatních materiálů, neoxidovat až do teploty 1 500 stupňů Celsia. Navíc si do takto vysokých teplot udržuje zajímavé vlastnosti: pro některá prvková složení je průhledný, pro některá je elektricky vodivý, dobře drží na různých podložkách,“ dodává vědec. Když přidali kov, zjistili, že to vede k mnohem širšímu rozsahu vodivosti.
Součástí projektu bylo také modelování výbojového plazmatu, ve kterém se vytváření tenkých vrstev odehrává.
Výsledky byly publikovány v osmi článcích v klíčových oborových časopisech, projevili o ně zájem odborníci z průmyslu.
Studium překonání bakteriální rezistence kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra metodami in vitro, in vivo a in silico zkoumal fyzikální chemik RNDr. Aleš Panáček, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Vědecký tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. A to se snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. „Stříbro se používalo už před staletími, ještě před antibiotiky, má totiž silný antibakteriální účinek,“ dodává Aleš Panáček.
Nanostříbro vědci přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích a to velmi účinně a efektivně,“ doplňuje Aleš Panáček, který projekt řešil ve spolupráci s odborníky Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně.“
Nanočástice stříbra však ztrácejí svůj antibakteriální efekt, pokud se shlukují do větších celků – agregátů. Toto slabé místo odhalily i bakterie při tvorbě rezistence vůči nanostříbru. Produkcí bakteriálního flagelinu se shlukují nanočástice stříbra, které ztrácí biologickou aktivitu. „Produkci flagelinu lze potlačit pomocí přírodních látek, například granátového jablka. Jeho extrakt jsme přidali k nanočásticím stříbra a zkoušeli jsme, zda překoná bakteriální rezistenci. Podařilo se.“
Největším přínosem projektu, jež byl publikován v prestižním časopise Nature Nanotechnology, je popis mechanismu tvorby a překonání odolnosti bakterií k nanostříbru. „Bakteriální rezistence je jedním z největších problémů ve zdravotnictví. Je to problém celé populace,“ doplňuje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. z Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkum bude nyní pokračovat testováním účinků na zvířatech.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
