Skip to content
Grantová agentura České republiky (GA ČR) bude společně se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) od ledna financovat projekt „Značení vedlejších vět pádovými morfémy“. Vědci se zaměří na zkoumání tohoto jazykového jevu ve 21 evropských jazycích a zmapují tak oblast, která zatím nebyla probádána. Řešitelem tříletého projektu bude na české straně Mgr. Pavel Caha, Ph.D., z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Řešení švýcarské části se ujmou vědci z Université de Genève.
Projekt byl vybrán na základě iniciativy Weave, která do roku 2025 propojí dvanáct evropských agentur a díky které je možné propojit v jednom projektu vědce až ze tří států. Zmíněný projekt byl vybrán na principu Lead Agency – návrh projektu hodnotila pouze jedna agentura a druhá výsledky jejího hodnocení přejala. V tomto případě byla v roli hodnoticí agentury SNSF. Každá ze zapojených agentur bude financovat tu část projektu, na které se podílejí vědci působící v daném státu.
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání švýcarsko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (*.pdf)
V pátek 1. října navrhla Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jmenovat předsedou GA ČR doc. RNDr. Petra Baldriana, Ph.D., který v současné době odpovídá za oblast zemědělských a biologicko-environmentálních věd. Oblasti lékařských a biologických věd by se měl ujmout prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc., působící na Institutu klinické a experimentální medicíny a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Uvedené role – tj. člena předsednictva za oblast lékařských a biologických věd a zároveň pozici předsedy GA ČR – zastával prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., který na začátku července nenadále zemřel.
Doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D., v předsednictvu GA ČR působí od roku 2017. V lednu 2021 začalo jeho druhé funkční období. Vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na ekologii půdních organismů a využití mikroorganismů v biotechnologiích. Je vedoucím Laboratoře environmentální mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. V minulosti byl oceněn například Cenou ministra školství či Akademickou prémií AV ČR, ale také Cenou předsedy GA ČR. Na mezinárodní scéně působí či působil jako ambasador International Society for Microbial Ecology, editor časopisů a řešitel mezinárodních projektů. Působí i v panelech řady zahraničních grantových agentur a jako pedagog, školitel a člen oborových komisí doktorského studia.
Prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc., dosud působil v GA ČR jako člen dvou hodnoticích panelů v rámci oborové komise lékařských a biologických věd. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na genetiku jaterních chorob. Je vedoucím Laboratoře experimentální hepatologie a zástupcem přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, k jehož vybudování významně přispěl. Jeho práce vedoucí k objasnění příčiny několika dědičných onemocnění byly oceněny Českou hepatologickou společností ČLS JEP, čestným členstvím v České společnosti klinické biochemie a mezinárodní cenou The Bares Award. Z mezinárodních aktivit lze uvést členství ve vědecké radě nizozemské nadace De Crigler-Najjar Stichting zaměřené na financování výzkumu dědičných žloutenek. Na Karlově Univerzitě působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise biochemie a patobiochemie.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy (prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.), vědy o neživé přírodě (RNDr. Alice Valkárová, DrSc.), lékařské a biologické vědy (dočasně zastupuje doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.), společenské a humanitní vědy (prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr. h. c.) a zemědělské a biologicko-environmentální vědy (doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.). Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.
Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
Od října se začne řešit další sedm dvou až tříletých projektů, na kterých budou spolupracovat čeští a slovinští vědci. Tyto projekty byly doporučeny na základě spolupráce typu Lead Agency se slovinskou agenturou Slovenian Research Agency (ARRS). Doplní tak již dříve oznámených deset společných projektů doporučených k financování Grantovou agenturou České republiky. Každá z agentur financuje tu část projektů, na které se podílejí vědci působící v daném státu.
K financování byly doporučeny následující projekty:
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
Doba řešení |
| 21-46325L
|
doc. RNDr. Miroslav Fojta, CSc. |
Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. |
Vývoj citlivého a selektivního elektrochemického genosenzoru pro terénní detekci „citrus bark cracking“ viroidu (CBCVBd) |
3 roky |
| 21-48595L
|
RNDr. Štefan Vajda, CSc., Dr. habil |
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. |
Katalytická přeměna zbytkové biomasy na kyselinu glukarovou. Od víceúrovňového modelování až k sestavení funkčního reaktoru |
3 roky |
| 21-45726L
|
prof. Dr Jiří Klemeš, DSc |
Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně |
Udržitelný hodnotový řetězec plastů pro přechod na oběhové hospodářství |
3 roky |
| 21-47163L
|
Ing. Kamil Král, Ph.D. |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. |
Fyziologická, morfologická a růstová reakce jedle a buku podél geografického gradientu – základ pro predikci budoucího vývoje trendů |
3 roky |
| 21-47171L
|
Doc. Ing. David Špaček, Ph.D. |
Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita |
Dopady koronaviru na organizační změny a digitalizaci ve veřejné správě |
2 roky |
| 21-47159L
|
prof. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. |
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů; Česká zemědělská univerzita v Praze |
INPROFF: Kvalita, bezpečnost a authenticita potravin a krmiv na bázi hmyzího proteinu |
3 roky |
| 21-47320L |
Doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc. |
Filozofická fakulta, Univerzita Karlova |
Proměny intimity v literárním diskurzu slovinské moderny |
3 roky |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání slovinsko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu *(pdf)
Výzvy byly vyhlášeny v rámci partnerství Central European Science Partnership (CEUS), která bylo nově transformováno do iniciativy Weave. Weave do roku 2025 propojí dvanáct evropských agentur a umožní řešit projekty vědců až ze třech států.
Excelentní vědci a vědkyně dnes obdrželi Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR) za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů, kterou letos výjimečně předala místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová. Prestižní ocenění za nejlepší základní výzkum obdrželi Martin Pivokonský (Akademie věd ČR), Vladimír Šindelář (Masarykova univerzita), Zdeněk Lánský (společné centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy BIOCEV), Klára Šeďová (Masarykova univerzita) a Marek Eliáš (Ostravská univerzita).
Oceněné výzkumné projekty přinášejí významné poznatky, díky kterým bude možné zajistit vysokou kvalitu pitné vody, využít některé organické látky při přípravě léčiv, lépe poznat dění v nitru nervových buněk, zlepšit vzdělávání žáků ve školách či více porozumět evoluci buněčných organel – drobných útvarů přítomných v buňkách rostlin a řas.
„Považujeme za nesmírně důležité oceňovat práci vědců a vědkyň, proto jsme i letos vybrali pět nejlepších grantových projektů. Bylo mi ctí předat Cenu předsedy Grantové agentury ČR laureátům, ovšem velmi mě mrzí, že ji nemohl udělit předseda GA ČR Jaroslav Koča, výjimečný vědec i člověk, který nás nedávno nečekaně navždy opustil. Ceny jsme udělili již poosmnácté a letošní výběr projektů opět dokazuje, že základní výzkum je v České republice na světové úrovni, “ říká místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová.
Laureáti Ceny předsedy GA ČR jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Přes třicet projektů postoupilo do užšího výběru, z nichž byly vybrány vítězné projekty z pěti oblastí základního výzkumu: technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
„Grantová agentura ČR každý rok finančně podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě transparentního výběrového procesu. Jsme jedinou institucí v České republice, která již 28 let poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Budeme se snažit i nadále o vytváření vhodných podmínek pro kvalitní základní výzkum tak, aby vedl k dalším úspěchům českých vědců a vědkyň,“ uvádí místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová.
Přehled laureátů a oceněných projektů
Technické vědy
doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd ČR
projekt: Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody
Projekt zkoumal, jaký vliv mají organické látky, které produkují sinice, na úpravu vody při různé intenzitě míchání. Přinesl zásadní zjištění – pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Tyto podmínky ve výsledku rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný. Projekt tak přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, které lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a díky tomu zajistit pitnou vodu.
Vědy o neživé přírodě
prof. Ing. Vladimír Šindelář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
projekt: Chirální bambusurily
Projekt se zabýval takzvanými bambusurily – organickými látkami, jejichž molekula se podobá části bambusového stvolu, podle něhož ji laureát, který je jejich objevitelem, pojmenoval. Blíže se zaměřilna chirální bambusurily, jejichž molekula není totožná s jejím zrcadlovým obrazem. Zjistil, že jsou schopny k sobě přednostně vázat pouze jeden z dvojice chirálních aniontů, čímž lze rozdělit dvojice aniontů a získat jen ty, které vykazují požadované vlastnosti. Díky tomu je možné využít bambusurily například při přípravě léčiv.
Lékařské a biologické vědy
RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D., BIOCEV
projekt: In vitro rekonstituce mitochondriálního transportního komplexu
Díky tomuto projektu byl objeven mechanismus, který umožňuje molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Přinesl zjištění, jak molekulární motory přepravují mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu. Objasnění molekulárního mechanismu přináší poznatky významné pro další výzkum regulace transportu mitochondrií.
Společenské a humanitní vědy
prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D., Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
projekt: Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků
Projekt prokázal, mimo jiné prostřednictvím speciálně vyvinuté aplikace, že verbální zapojení žáků ve škole podporuje učení. Žáci, kteří při výuce komunikují, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří v tichosti sledují pokyny učitele. Projekt přinesl zjištění, která lze využít ve školách ke zkvalitnění vzdělávání žáků a také odhalil, že komunikace během výuky může kompenzovat znevýhodnění dané méně podnětným rodinným zázemím žáků.
Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy
prof. Mgr. Marek Eliáš, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity
projekt: Temná strana biologie plastidů: evoluce a funkce leukoplastů u řas
Projekt zásadně přispěl k lepšímu pochopení evoluce a funkce takzvaných plastidů – buněčných organel přítomných v buňkách rostlin a řas. Zmapoval metabolické funkce plastidu jednobuněčného bičíkatého organismu – bezbarvého krásnoočka. Odhalil také novou linii nefotosyntetizujících řasových bičíkovců s extrémně velkým plastidovým genomem a odkryl skrytý plastid v měňavkovitém organismu rodu Leukarachinon.
Cena předsedy Grantové agentury ČR
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udílena od roku 2003 třem až pěti laureátům jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Doposud bylo oceněno celkem 80 výjimečných vědců a jejich projektů. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.
Grantová agentura České republiky
Grantová agentura České republiky (GA ČR) jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Mezi cíle GA ČR patří financovat vědecké projekty základního výzkumu erudovaných vědců i začínajících mladých vědců a jejich týmů, vytvářet vhodné a atraktivní podmínky pro vědce a také podporovat a dále rozšiřovat mezinárodní vědeckou spolupráci. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993.
Marek Eliáš je absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, od roku 2010 působí na Katedře biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Jeho ústředním odborným zájmem je snaha porozumět rozmanitosti jednobuněčných eukaryot (protistů) na jejich molekulární, genomové a buněčné úrovni. Věnuje se především srovnávací genomice, evoluci a funkci buněčných organel, proteinům ze skupiny GTPáz Ras nadrodiny a biologii eustigmatofytních řas. Vyučuje biologii protistů, genomiku a bioinformatiku.
Popis oceněného projektu Temná strana biologie plastidů: evoluce a funkce leukoplastů u řas
Plastidy jsou buněčné organely přítomné v buňkách rostlin a řas, které vznikly před více než miliardou let. Ačkoliv primárně slouží k fotosyntéze, v mnohých případech plastidy tuto funkci ztratily a změnily se ve struktury nazývané nefotosyntetizující plastidy nebo leukoplasty.
Projekt Marka Eliáše se zaměřil na evoluci a funkci těchto plastidů. Zmapoval metabolické funkce plastidu jednobuněčného bičíkatého organismu na pomezí mezi prvoky a řasami – bezbarvého krásnoočka. Odhalil také novou linii nefotosyntetizujících řasových bičíkovců s extrémně velkým plastidovým genomem. Navíc objevil skrytý plastid v měňavkovitém organismu rodu Leukarachinon.
Projekt zásadně přispěl k lepšímu pochopení evoluce plastidů a přinesl nové poznatky o vnitřním složení a fungování buněk.
Klára Šeďová stojí v čele výzkumné skupiny na Ústavu pedagogických věd FF MU, která se více než deset let soustředěně věnuje výzkumu výukové komunikace a jejích efektů. Práce týmu je založena na předpokladu, že výuková komunikace může být využívána jako nástroj pro intenzifikaci intelektuálního rozvoje žáků a zlepšování jejich vzdělávacích výsledků. Tým realizoval řadu výzkumných projektů v českých školách, výsledky byly na úrovni špičkových mezinárodních časopisů.
Popis oceněného projektu Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků
Existuje souvislost mezi tím, nakolik je žák během výuky aktivní a jak prospívá? Dosahují lepších výsledků ve škole žáci, kteří při vyučování více komunikují, nebo žáci, kteří spíše naslouchají?
Klára Šeďová spolu se svým týmem hledala odpovědi na tyto důležité otázky prostřednictvím kvantitativního a kvalitativního šetření za využití speciálně vyvinuté aplikace, která umožnila snímat komunikační zapojení žáků během výuky.
Tým dospěl k zásadnímu zjištění – verbální zapojení žáků ve škole podporuje učení. V rámci oceněného projektu bylo prokázáno, že žáci, kteří při výuce komunikují, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří pouze v tichosti sledují pokyny učitele. Data také odhalila, že komunikace během výuky může kompenzovat znevýhodnění dané méně podnětným rodinným zázemím žáků.
Projekt přinesl významná zjištění, které lze využít ve školách ke zkvalitnění žákovského učení prostřednictvím zapojování žáků do výukové komunikace.
Zdeněk Lánský vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy university. V současné době vede Laboratoř Strukturních Proteinů na Biotechnologickém ústavu AV ČR, která se zabývá dynamikou cytoskeletálních sítí. Cytoskeletální sítě tvoří vnitřní kostru buněk a jejich přeměňování pohání základní buněčné procesy, jako je například vnitrobuněčný transport. Cílem Laboratoře Strukturních Proteinů je porozumět rolím jednotlivých prvků cytoskeletálních sítí a tím přispět k pochopení daných buněčných procesů.
Popis oceněného projektu In vitro rekonstituce mitochondriálního transportního komplexu
Život je v neustálém pohybu – pohybují se jedinci, tkáně nebo buňky organismů. Jedním z důležitých pohybů, který probíhá uvnitř buněk, je transport mitochondrií. Mitochondrie lze přirovnat k „buněčné elektrárně“, která produkuje palivo buňky – energii umožňující další buněčné procesy, jako je například neuronová aktivita. Transport mitochondrií je zásadní pro život buňky, takže pokud dojde k problémům při jejich rozmisťování, vzniknou závažná onemocnění – například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Transport mitochondrií zajišťují takzvané molekulární motory, komplex několika molekul bílkovin, které se dokážou aktivně pohybovat v rámci buňky.
Díky projektu Zdeňka Lánského byl objeven mechanismus, který umožňuje těmto molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Zjistil, jak molekulární motory mohou přepravovat mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu.
Objasnění zkoumaného molekulárního mechanismu přináší zjištění významná pro další výzkum regulace transportu mitochondrií.
Vladimír Šindelář absolvoval inženýrská a doktorská studia, která se zabývala chemií polyimidů, na VŠCHT v Praze pod vedením prof. Petra Sysla. Následně strávil dohromady tři roky na postdoktorandských pobytech zaměřených na organickou syntézu a supramolekulární chemii. Nejprve působil na Heriot-Watt University ve skupině prof. Graema Cooka a poté na University of Miami ve skupině prof. Angela E. Kaifera. Od roku 2005 vede výzkumnou skupinu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Popis oceněného projektu Chirální bambusurily
Bambusurily jsou organické látky, jejichž molekula má tvar trubičky vysoké přibližně jeden nanometr. Podobá se části bambusovému stvolu, podle kterého ji pojmenoval jejich objevitel a řešitel projektu Vladimír Šindelář. Bambusurily v sobě dokážou uchovávat záporně nabité látky (anionty), a díky tomu mohou být využity k diagnostice nebo léčbě některých nemocí, například cystické fibrózy, případně pro sledování kvality některých potravin.
Vladimír Šindelář se blíže zaměřil na takzvané chirální bambusurily, jejichž molekula není totožná s jejím zrcadlovým obrazem. V rámci oceněného projektu takové bambusurily vytvořil a ukázal, že jsou schopny k sobě přednostně vázat pouze jeden z dvojice chirálních aniontů. Tím lze rozdělit dvojice aniontů a získat jen ty, které vykazují požadované vlastnosti, například vhodnou biologickou aktivitu. Díky tomu bude možné bambusurily využít například při přípravě léčiv.
Martin Pivokonský je environmentální chemik, hydrochemik a vodárenský technolog. V současnosti je ředitelem Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK. Profesně se zabývá výzkumem v oblasti znečištění a úpravy vody. Je autorem řady publikací v prestižních světových periodikách, příspěvků na mezinárodních konferencích a odborných knih. Je také tvůrcem řady technologií realizovaných na úpravnách vody, užitných vzorů, patentů a ověřených technologií.
Popis oceněného projektu Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody
Přes dvě miliardy lidí nemají přístup k nezávadné vodě. Úpravu vody na pitnou ztěžuje přemnožení sinic a jimi produkovaných organických látek, takzvaných AOM (algal organic matter) – ty například způsobují poruchy úpravy vody, komplikují odstraňování pesticidů nebo přispívají k vzniku vedlejších toxických produktů čištění.
V rámci oceněného projektu zkoumal Martin Pivokonský vliv AOM na průběh úpravy vody při různé intenzitě míchání. Zásadním přínosem projektu je zjištění, že pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Ve výsledku tak tyto podmínky rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný.
Projekt přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, při níž dochází k interakci znečišťujících příměsí s látkami, které vodu upravují na pitnou. Zjištění Martina Pivokonského lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a tím zajistit pitnou vodu i v případě přemnožení řas a sinic.
