Skip to content
Vědecky zpracovat a publikovat veškeré kresby jednoho z nejvýznamnějších kreslířů 17. století, Václava Hollara, se podařilo PhDr. Aleně Volrábové, Ph.D. z Národní galerie v Praze. Získala za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Většina umělcových kreseb je umístěna ve sbírkách v Evropě a Severní Americe. Všechny bylo nutné prozkoumat, znalecky posoudit, podrobně zdokumentovat a publikovat v chronologické řadě. A toho se ujala Alena Volrábová.
Poprvé ji to napadlo už v roce 2007, když se kurátorsky podílela na výstavě v Národní galerii ke 400. výročí umělcova narození. „Zjistila jsem, že Hollarovo grafické dílo bylo sice mnohokrát zpracováno, ale kreslířské dílo pouze jednou a to v roce 1938. Od té doby chybí ucelený soupis, který by byl seřazený chronologicky. Rozhodla jsem se, že se o to pokusím,“ dodává.
Nebyla to jednoduchá práce. Hollar se narodil v roce 1607 v Praze, ale ve svých dvaceti letech odešel z vlasti. V zahraničí zůstala většina jeho děl, pyšní se jimi mnoho galerií po celém světě. Musela proto prozkoumat řadu soukromých sbírek v Evropě a Americe.
Během práce na projektu navíc objevila dalších 53 kreseb, jejichž autorem je Hollar. Některé naopak na základě průzkumu z umělcova kreslířského oeuvru vyřadila, což byla mravenčí práce. Posuzuje se nejen kresba samotná, ale například i papír a typ filigránu.
Výsledkem projektu je monografie – soupisový katalog všech známých kreseb Václava Hollara v české a anglické verzi, jehož součástí je zároveň umělcův životopis založený na archivních průzkumech a další odborné stati. Kniha je nyní základním pramenem pro všechny, kteří se budou dílem Václava Hollara dále zabývat.
Že se jedná o významný průlom, potvrzuje i to, že se o publikaci objevil článek v nejprestižnějším světovém časopise zabývajícím se kresbou, v Master Drawings.
Projekt Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zkoumal fyziologii trávicího aparátu klíšťat. Jeho výsledky by měly v budoucnu napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti těmto parazitům a proti klíšťaty přenášeným onemocněním. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Petr Kopáček se svým týmem z Parazitologického ústavu odhalili specifické mechanismy, jakými se klíšťata vyrovnávají s ohromným nadbytkem potenciálně toxického hemu a železa z krve hostitele. „Objektem našeho výzkumu je samička klíštěte, která během sedmi dnů na těle hostitele nasaje stonásobek své váhy. Toto množství krve je schopná přeměnit na tisíce vajíček,“ říká Petr Kopáček, sportovec, který do práce jezdí na kole. Parazitology zajímal především trávící aparát klíštěte.
Během evoluce svého parazitického způsobu života ztratila klíšťata schopnost syntetizovat hem a zároveň nejsou schopná získávat železo degradací hemu, čímž se zásadně liší od většiny organismů na Zemi. Stala se tak zcela závislá na příjmu železa z hostitelské krve. „Musí si ho z nás krást,“ dodává Mgr. Jan Perner, Ph.D. z Parazitologického ústavu.
Základní výzkum sání a trávení hostitelské krve by měl v budoucnu vést k přesně cíleným proti-klíštěcím prostředkům a vakcínám v boji proti klíšťatům a klíšťaty přenášeným onemocněním (např. lymské boreliózy). „V naší oblasti je 25 procent klíšťat nakaženo boreliózou a právě klíště je jedním z nejčastějších zdrojů nákazy,“ dodává Petr Kopáček. Výzkum přirovnává k práci tajných služeb, kdy se pokouší získat o klíštěti dostatek věrohodných informací s cílem najít jejich slabá místa. „Skládáme to jako mozaiku, abychom věděli, kterou cestou se dát,“ doplňuje.
Pro studium těchto mechanismů byly použity unikátní experimentální přístupy. A to metoda umělého membránového sání klíšťat na hovězí krvi a na séru bez hemoglobinu (hemoglobin je nezbytný jako zdroj hemu pro reprodukci klíšťat).
Vědecká obec velmi oceňuje práci týmu Petra Kopáčka na projektu, jehož výsledky byly publikovány v 19 světových a velmi respektovaných periodicích.
Mgr. Jakub Švenda, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. To může najít v budoucnu široké uplatnění v medicíně. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Cílem projektu, který probíhal na Přírodovědecké fakultě v Brně, byla příprava složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. Forskolin je přírodní látka s významnou biologickou aktivitou – jedná se o organickou molekulu, která se váže na enzym adenylyl cyklázu a stimuluje jeho aktivitu. Adenylyl cyklázy jsou nezbytnou součástí lidské biologie jako je embryogeneze, srdeční činnost nebo procesy stárnutí.
V rámci projektu se kombinovaly metody výpočetní chemie, chemické syntézy a biologické testování v buňkách. „Podařilo se nám vyvinout chemickou syntézu forskolinu, která je momentálně nejkratší publikovanou přípravou této strukturně složité molekuly,“ vysvětluje mladý organický chemik Jakub Švenda, který získal juniorský grant. Tato strategie umožnila přípravu několika unikátních analogů forskolinu, které v buňkách vykazují významně odlišnou selektivitu vůči různým formám adenylyl cyklázy.
Jediný analog forskolinu na farmaceutickém trhu je pro použití schválen jako lék při srdečním selhání. Širší využití v medicíně zatím naráží na omezenou dostupnost derivátů. „Vývoj syntézy forskolinu nám zabral nejméně tři roky. Budeme v tom pokračovat i nadále a jsme velmi blízko dokončení syntézy forskolinu druhé generace. Chceme pokrýt obrovský potenciál, který forskolin má,“ dodává Švenda. Celý projekt probíhal v úzké spolupráci s biology.
Část výsledků tohoto chemicko-biologického výzkumu publikoval časopis Angewandte Chemie.
Design nových funkčních materiálů, a cest jejich přípravy atom po atomu, pomocí pokročilého počítačového modelování zkoumal Doc. Ing. Jiří Houška, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Projekt se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů a cest pro jejich přípravu ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Tyto materiály, které jsou velmi důležité pro řadu průmyslových odvětví, by měly vykazovat co nejvíce důležitých vlastností současně, například průhlednost, tvrdost, elektrickou vodivost nebo fotoaktivitu. „Snažíme se optimalizovat metody jejich přípravy, tak aby byly atraktivní pro aplikace,“ vysvětluje fyzik z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Studované materiály zahrnovaly různé formy oxidu kovů a multikomponentní nitridy s mnoha užitečnými vlastnostmi. K úspěchu projektu přispělo zejména propojení řady komplementárních přístupů. Některé modelovací algoritmy byly využity vůbec poprvé.
Oceněný projekt má dvě části – teoretickou a experimentální. Teoretická část zahrnovala výpočty struktur, vlastností materiálů a modelování růstu tenkých vrstev atom po atomu za různých podmínek. V experimentální části bylo třeba vyzkoušet takové postupy, které umožní velkoplošnou nízkoteplotní přípravu materiálů za podmínek příznivých pro průmysl.
„Tenkovrstvý materiál vydržel, na rozdíl od ostatních materiálů, neoxidovat až do teploty 1 500 stupňů Celsia. Navíc si do takto vysokých teplot udržuje zajímavé vlastnosti: pro některá prvková složení je průhledný, pro některá je elektricky vodivý, dobře drží na různých podložkách,“ dodává vědec. Když přidali kov, zjistili, že to vede k mnohem širšímu rozsahu vodivosti.
Součástí projektu bylo také modelování výbojového plazmatu, ve kterém se vytváření tenkých vrstev odehrává.
Výsledky byly publikovány v osmi článcích v klíčových oborových časopisech, projevili o ně zájem odborníci z průmyslu.
Studium překonání bakteriální rezistence kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra metodami in vitro, in vivo a in silico zkoumal fyzikální chemik RNDr. Aleš Panáček, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018.
Vědecký tým zkoumal jeden z největších aktuálních problémů ve zdravotnictví: kvůli dlouhodobému nadužívání antibiotik stoupá odolnost bakterií, a hrozí ztráta schopnosti léčit bakteriální infekce. A to se snažili překonat kombinací antibiotik s nanočásticemi a sloučeninami stříbra. „Stříbro se používalo už před staletími, ještě před antibiotiky, má totiž silný antibakteriální účinek,“ dodává Aleš Panáček.
Nanostříbro vědci přidali k neúčinným antibiotikům a zjistili, že je tímto možné obnovit jejich terapeutický účinek. „Tyto dvě látky navíc působí při extrémně nízkých koncentracích a to velmi účinně a efektivně,“ doplňuje Aleš Panáček, který projekt řešil ve spolupráci s odborníky Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Důležité bylo sledovat i vedlejší účinky vlivu nanočástic stříbra v kombinaci s antibiotiky. „Zjistili jsme, že jsou zcela neškodné vůči lidským buňkám, což je zásadní pro budoucí využití v medicíně.“
Nanočástice stříbra však ztrácejí svůj antibakteriální efekt, pokud se shlukují do větších celků – agregátů. Toto slabé místo odhalily i bakterie při tvorbě rezistence vůči nanostříbru. Produkcí bakteriálního flagelinu se shlukují nanočástice stříbra, které ztrácí biologickou aktivitu. „Produkci flagelinu lze potlačit pomocí přírodních látek, například granátového jablka. Jeho extrakt jsme přidali k nanočásticím stříbra a zkoušeli jsme, zda překoná bakteriální rezistenci. Podařilo se.“
Největším přínosem projektu, jež byl publikován v prestižním časopise Nature Nanotechnology, je popis mechanismu tvorby a překonání odolnosti bakterií k nanostříbru. „Bakteriální rezistence je jedním z největších problémů ve zdravotnictví. Je to problém celé populace,“ doplňuje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. z Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkum bude nyní pokračovat testováním účinků na zvířatech.
Článek na stránkách UPOL
Ve středu 12. 9. 2018 byl ve Vídni slavnostně podepsán Letter of Intent pro rozvoj budoucí vědecké spolupráce na principu Lead Agency ve středoevropském kontextu. Nová forma spolupráce vzniká pod hlavičkou „Central European Science Partnership“ (CEUS). Zakládajícími členy CEUS jsou Rakousko, Polsko, Slovinsko a ČR. V budoucnu by se mělo připojit také Švýcarsko, Chorvatsko a Slovensko. Nově vznikající spolupráce umožní vědcům realizovat vědecké projekty s novými zahraničními partnery na principu hodnocení Lead Agency, který patří z důvodu snížení administrativních zátěže ke stále častěji preferovaným formám spolupráce mezi zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum.
Cena předsedkyně Grantové agentury České republiky 2018 již zná své držitele – získalo ji pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Letošními laureáty jsou jedna vědkyně a čtyři vědci, kteří si ocenění převzali 26. září 2018 v refektáři Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Cena předsedkyně GA ČR se uděluje již od roku 2003 a během té doby bylo rozdáno celkem 64 ocenění za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 782 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.
„Předsednictvo bylo opět postaveno před těžký úkol, protože kvalita projektů se rok od roku zvyšuje a je tedy obtížné vybrat z několika desítek projektů, které byly hodnoceny jako excelentní, ty opravdu nejlepší. Všechny vybrané projekty měly velký ohlas v prestižních vědeckých magazínech a znovu se tak potvrdilo, že česká věda disponuje kvalitními vědeckými osobnostmi,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.
Jedinou oceněnou ženou je letos Alena Volrábová z Národní galerie v Praze za to, že sestavila souhrnný katalog všech známých kreseb Václava Hollara. Fyzik Jiří Houška ze Západočeské univerzity v Plzni se zabýval pokročilými počítačovými simulacemi pro design nových funkčních materiálů a cest pro jejich přípravu ve formě tenkých vrstev, které mají nejvýše mikrometry. Fyzikální chemik Aleš Panáček z Univerzity Palackého v Olomouci prokázal, že stříbro může pomoci překonat bakteriální rezistenci. Biolog Petr Kopáček z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zkoumal fyziologii trávicího aparátu klíšťat, jeho výsledky v budoucnu mohou napomoci vyrobit přesně cílené prostředky a vakcíny určené na boj proti klíšťatům. Mladý organický chemik Jakub Švenda z Masarykovy univerzity v Brně se zasadil o přípravu složité přírodní látky forskolinu a jeho syntetických analogů. To jistě v budoucnu najde široké uplatnění v medicíně.
Ceny předsedkyně Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající, a získaly doporučení k ocenění.
Grantová agentura České republiky letos oslavila 25. výročí svého založení. Během svého působení podpořila celkem 7 527 vědeckých pracovníků a 16 918 projektů.
Welcome to WordPress. This is your first post. Edit or delete it, then start writing!
GAČR poskytla finanční prostředky na váš projekt „Určení buněčné role HelD, nového vazebného partnera bakteriální RNA polymerázy“. Proč jste si vybral právě toto téma projektu?
Tento projekt navazoval na projekt předchozí, ve kterém jsme studovali několik proteinů, které interagují s bakteriální RNA polymerázou (RNAP) – enzymem, který je klíčový pro přepis DNA do RNA. HelD byl v rámci tohoto předchozího projektu objeven jako nový interakční partner RNAP a vzhledem k centrální roli RNAP pro genovou expresi, která podmiňuje schopnost buňky přizpůsobit se změnám prostředí nebo patogenům přežít v hostiteli, bylo velmi atraktivní studovat dále tento protein a získat tak nové informace o fungování transkripčního aparátu.
Co bylo hlavním cílem projektu?
Primárním cílem projektu bylo charakterizovat protein HelD strukturně a určit jeho působení na RNAP a transkripci, a následně pak identifikovat podmínky, za kterých je důležitý pro buňku – byly testovány např. různé stresové situace. Na projektu jsme pracovali společně se strukturními biology, jmenovitě Dr. Janem Dohnálkem a jeho skupinou z Biotechnologického ústavu AV ČR ve Vestci.
Jaké jsou závěry vašeho bádání?
Projekt se postupně rozdělil do dvou větví. V jedné větvi jsme detailně prostudovali protein HelD a zjistili, že je důležitý pro správnou expresi genů (tj. produkci proteinů kódovaných těmito geny) důležitých pro tvorbu biofilmu.
Ve druhé větvi, která „vyrostla“ v průběhu projektu při studiu možného vlivu HelD na iniciaci transkripce, jsme objevili nový způsob, jakým může k iniciaci transkripce docházet. V učebnicích jsou již desítky let popsány 4 stavební kameny RNA, které jsou substráty RNAP: A, C, G, a U. My jsme objevili nový stavební kámen, nikotinamidadenin dinukleotid, zkráceně NAD. O NAD se vědělo, že je kofaktorem redox reakcí, při kterých působí jako přenašeč elektronů. My jsme zjistili, že může být použit RNAP jako startovací substrát a vytvořit tak nikotinamidovou „čepičku“ na 5´konci (tj. začátku) RNA, která danou RNA stabilizuje. Do té doby byla známa čepička pouze u eukaryot; struktura eukaryotické čepičky je však odlišná a není inkorporována pomocí RNAP. Tento objev způsobu inkorporace pátého stavebního kamene RNA kromě nás učinili paralelně a nezávisle kolegové z USA, což jsme navzájem zjistili na konferenci, kde jsme prezentovali velmi podobná data. Výsledkem byla společná publikace v Nature a následně i v Molecular Cell.
Jak dlouho jste na projektu pracovali a kolik lidí se na něm podílelo?
Na projektu jsme pracovali 3 roky, celkem 10 lidí a nepřímo se podílela i řada kolegů z Mikrobiologického ústavu, kteří v diskusích pomohli tříbit hypotézy. Byly použity přístupy genetické, biochemické, strukturní i počítačově-modelační. Kromě již zmiňovaných osob, byl důležitým spolupracovníkem Dr. Ivan Barvík z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy Univerzity, jehož expertíza s počítačovým modelováním biomolekul byla pro projekt zásadní.
Jaký potenciál mohou mít výsledky vašeho projektu pro možné medicínské a farmaceutické aplikace?
Náš objev (NAD) otevřel nový aspekt poznání, jak funguje genová exprese. Záhy po nás jiné skupiny popsaly tento fenomén, který jsme my objevili v bakteriích, i v eukaryotických buňkách jako jsou kvasinky nebo lidské buňky. Pochopení tohoto jevu a jeho role pro buňku je v začátcích a čekají nás jistě nová překvapující zjištění. Již teď je ale možné odhadovat, že využití této čepičky např. při cílené nadprodukci proteinů pro biotechnologické účely má značný potenciál zvýšit efektivitu takového procesu.
První větev – protein HelD – a jeho námi objevená role v tvorbě bakteriálního biofilmu dělá z tohoto proteinu zajímavého kandidáta pro cílení nových antibakteriálních látek pro léčbu obtížných infekcí.
Výsledky projektu byly publikovány v prestižních odborných publikacích. Jaké byly na ně reakce z vědecké obce?
Už bezprostřední reakce na konferencích byly velmi pozitivní. Narůstající množství publikovaných prací s touto tematikou z různých laboratoří ukazuje, že se jedná o nový atraktivní směr.
Chystáte nějaký další zajímavý projekt?
Zajímavých projektů máme několik, v různých fázích vývoje. Jeden za všechny – jedná se o nedávno započatý projekt – studium tzv. nanotrubiček – což jsou membránové struktury, prvně popsané v roce 2011, které mohou spojovat buňky nejen téhož druhu, ale i mezidruhově, a dokonce i bakterie s eukaryotickými buňkami. Ve vědecké komunitě nepanuje úplná shoda, zda tyto struktury vůbec existují a co všechno je možné jimi přenášet. My jsme dokázali, že je jedná o skutečný fenomén, dále identifikujeme a charakterizujeme geny, které jsou nutné pro jejich tvorbu. Dále studujeme podmínky, za kterých se tvoří a jaký vliv mají na bakteriální populace, jejich schopnosti kompetovat, či působit jako patogeny.
Výskumná agentúra, zprostředkovatel pro Operačný program Výskum a inovácie, zabezpečuje proces přijímání, hodnocení, finančního řízení a monitorování výsledků projektů podpořených z Evropských strukturálních a investičních fondů.
Díky novým výzvám vznikla také potřeba nových odborných hodnotitelů, kteří budou posuzovat předložené žádosti.
Pokud máte zájem se do procesu zapojit, podrobnosti najdete na stránkách agentury:
http://www.vyskumnaagentura.sk/sk/vyzvy/vyzvy-na-odbornych-hodnotitelov
Další informace také získáte na adrese: hodnotitel@vyskumnaagentura.sk
