Skip to content
Genderovou problematiku na GA ČR dlouhodobě reflektujeme. Řešíme potřebu vytváření podmínek pro rovné uplatnění žen a mužů i pro kombinaci vědecké práce a rodičovství. Zabýváme se rozvojem lidských zdrojů. Zohledňujeme situaci řešitelek i řešitelů nejen v kontextu mateřství a rodičovství, ale také v dalších situacích, jako jsou zdravotní komplikace nebo péče o rodinné příslušníky.
Průběžně aktualizujeme zadávací dokumentace všech skupin grantových projektů, nedávno i v návaznosti na doporučení a stanoviska uvedená v metodickém dokumentu Doporučení pro poskytovatele podpory VaVaI k řešení pracovních podmínek v oblasti výzkumu (NKC gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, vydáno 2020).
Poskytujeme plnou součinnost při přípravě implementace Strategie rovnosti žen a mužů 2021 – 2030.
Pravidelně revidujeme Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích (verze 2025). Genderové problematice se každoročně věnujeme také ve Zprávách o činnosti GA ČR.
Níže naleznete odkazy na relevantní dokumenty i zajímavosti.
Kontaktovat můžete genderové koordinátorky. Konkrétní opatření a doporučení týkající se zadávacích dokumentací a administrace projektů konzultujte na infolince GA ČR (+420 227 088 841) a emailu info@gacr.cz.
Mediální příspěvky týkající se genderové tematiky
Kontakty na genderové koordinátorky
Mgr. Petra Svobodová (Petra.Svobodova@gacr.cz)
Ing. Markéta Křížová (Marketa.Krizova@gacr.cz)
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ze svého rozpočtu, který přesahuje 4 miliardy korun, bude příští rok financovat nové projekty základního výzkumu za přibližně miliardu korun. Zbytek účelových prostředků je alokován na již probíhající projekty. Vedle standardních projektů budou financovány projekty excelence EXPRO a projekty JUNIOR STAR zaměřené na mladé vědce. Další projekty získají financování v rámci mezinárodní spolupráce s agenturami z celého světa, které podporují vědu a výzkum.
„GA ČR poskytuje prostředky na projekty základního výzkumu prakticky všem vědeckým institucím v zemi – jedná se zejména o Akademii věd ČR a univerzity, ale i muzea, knihovny, nemocnice atd. Na základní výzkum každoročně rozdělujeme přibližně 4,2 miliardy korun. Je to velká částka, více než 10 % státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, ale těší nás, že přináší výsledky. Více než polovina českých článků patřících mezi 1 % celosvětově nejcitovanějších vědeckých článků vznikla totiž právě s naší podporou,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc., a dodala: „Občas se základní výzkum nepovažuje za stejně důležitý jako aplikovaný, protože primárně necílí na bezprostřední využití svých výsledků v praxi. Tento přístup je však krátkozraký – jen díky základnímu výzkumu, který přináší průlomové objevy, mohou vznikat nové vynálezy. Ani sebelepšími inovacemi svíčky by nikdy nevznikla žárovka. I v současné době velmi aktuální vývoj vakcín stojí na poznatcích základního výzkumu.“
GA ČR poskytuje prostředky na projekty ze všech oblastí základního výzkumu – od technických věd, přes přírodní a biologické vědy až po společenské a humanitní vědy. Standardní projekty, kterých je obvykle financováno několik stovek ročně, podporují špičku výzkumu v České republice. Mezi nové vysoce výběrové projekty se řadí projekty EXPRO určené pro zkušené badatele. Ti se díky nim mohou zabývat unikátní myšlenkou, která má potenciál zásadně přispět k rozvoji jejich oboru. Podmínkou těchto grantů je navíc zapojit se do prestižní grantové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC). Absolutní novinkou se stane řešení projektů JUNIOR STAR určených pro začínající vědce, kteří ukončili doktorské studium nejdéle před osmi lety. Několika desítkám badatelů bude umožněno se vědecky osamostatnit a rozvíjet vlastní badatelské téma.
Mimo to GA ČR navázala a stále navazuje mnohá zahraniční partnerství – nově například se Švýcarskem, Slovinskem a Polskem, mezi další partnerské země patří ale i Německo, Rakousko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Rusko a brazilské São Paulo. Mezinárodní projekty řeší vědecké týmy z České republiky ve spolupráci s týmem z partnerského státu. „V některých případech se dokonce spojily týmy ze tří partnerských států. Jsme rádi, že se nám daří mezinárodní spolupráci intenzivně rozvíjet. V příštích letech navíc počítáme s jejím dalším významným rozšířením. Ve velké většině oblastí se totiž nebádá ve vakuu, poznatky se sdílí napříč celou vědeckou komunitou. Přenášení zkušeností a propojování týmů tak přináší významnou přidanou hodnotu,” uzavírá předsedkyně GA ČR.
Informace o podpořených standardních projektech od roku 2021
Informace o mezinárodní projektech řešených od roku 2021
Informace o podpořených projektech v grantových soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR od roku 2021
Grantová agentura České republiky zveřejnila dne 2. 11. 2020 seznam projektů EXPRO a JUNIOR STAR určených k financování od roku 2021. Žadatelé, kteří do těchto soutěží podali návrh projektu, naleznou jeho hodnocení v Grantovém informačním systému GRIS.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vybrala k financování od příštího roku 16 projektů EXPRO a 30 projektů JUNIOR STAR. Obě tyto grantové soutěže mají za cíl podpořit excelenci ve všech oblastech základního výzkumu. Granty JUNIOR STAR mají především umožnit začínajícím vynikajícím vědcům vést vlastní výzkum. EXPRO granty míří na podporu inovativních projektů zkušených badatelů.
Špičkové vědecké projekty, které mají šanci přispět významným způsobem k rozvoji svého vědního oboru, potřebují speciální podmínky. GA ČR umožňuje jejich realizaci prostřednictvím výzev určených právě pro ně. Při jejich nastavování se GA ČR inspirovala i podmínkami pro projekty Evropské výzkumné rady (ERC). Cílem projektů EXPRO a JUNIOR STAR není jen celkově významně zlepšit výzkumné prostředí v České republice, ale také se očekává, že budou mít nezanedbatelný vědecký dopad ve světovém měřítku.
„Soutěž JUNIOR STAR byla poprvé vyhlášena v letošním roce. Překvapil nás ohromný zájem o tyto granty, které mají být obdobně výběrové jako granty EXPRO. Jsme rádi, že je pro začínající vědce atraktivní založit si vlastní výzkumnou skupinu – zájem dokonce překonal původní, méně výběrové, juniorské granty, ale bohužel nejsme schopni podpořit více projektů vzhledem k prostředkům, které má GA ČR z vládního rozpočtu k dispozici. Přesto jsme podpořili o pět projektů více, než jsme původně plánovali,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc.
EXPRO
Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. „V rámci výzvy EXPRO podporujeme také takzvané ‚high risk – high gain‘ projekty, které přichází s naprosto inovativními myšlenkami, které mohou znamenat průlom v jejich oboru,“ doplňuje Alice Valkárová. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech, tj. příští rok nebude vypsána.
Do letošní výzvy bylo podáno celkem 123 návrhů projektů EXPRO, z nichž jich bude financováno šestnáct. Nejvíce projektů bude realizováno na Akademii věd ČR a na Masarykově univerzitě v Brně – v každém z těchto institucí po šesti projektech.
Podpořené projekty EXPRO v roce 2021
JUNIOR STAR
Grantové projekty JUNIOR STAR poskytují příležitost začínajícím badatelům realizovat jejich vlastních originální myšlenky v raném stadiu jejich kariéry a v případě potřeby i vybudovat novou vědeckou skupinu. Projekty mohou podávat žadatelé, kteří dokončili doktorát maximálně před 8 lety (tato lhůta může být prodloužena s ohledem na rodičovské povinnosti). Na projekty vědci získají až 25 milionů Kč.
Do prvního ročníku přišlo celkem 355 návrhů projektů, z kterých jich bude financováno třicet. Nejvíce projektů – třináct – bude realizováno na Akademii věd ČR a dalších deset na Univerzitě Karlově.
Podpořené projekty JUNIOR STAR
Hodnotící proces
Na hodnocení všech návrhů podaných do soutěží EXPRO a JUNIOR STAR se podíleli výhradně zahraniční odborníci doporučení zahraniční agenturou Science Connect. Hodnocení probíhalo ve dvou fázích. Každý návrh projektu hodnotili přinejmenším čtyři profesionálové na danou výzkumnou oblast z různých zemí. Podívejte se na proces hodnocení ve větším detailu.
Seznam financovaných standardních projektů s počátkem řešení v roce 2021 bude uveřejněn 1. prosince 2020.
Grantová agentura České republiky ke dni 2. 11. 2020 ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu SGA0202100008 – Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO – 2021 a rozhodla o poskytnutí podpory na grantové projekty.
Seznam podpořených projektů
Grantová agentura České republiky ke dni 2. 11. 2020 ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu SGA0202100006 – Grantové projekty JUNIOR STAR – 2021 a rozhodla o poskytnutí podpory na grantové projekty.
Seznam podpořených projektů
RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D., z brněnského institutu CEITEC je mezinárodně uznávanou vědkyní v oboru cytogenetiky rostlin, který se věnuje genetice buněk a jejích struktur. Zabývá se převážně studiem evoluce genomů čeledi brukvovitých a její výsledky významně přispěly k pochopení vývoje chromozomů a genomů rostlin. Terezie Mandáková je díky svým vynikajícím vědeckým výsledkům a dlouhé řadě kvalitních publikací často zvána, aby přednášela na mezinárodních konferencích, čímž skvěle reprezentuje českou vědu jako takovou.
Popis oceněného projektu „Chybějící souvislosti: evoluce genomu v tribu Camelineae (brukvovité)”
Terezie Mandáková spolu se svými kolegy z výzkumné skupiny Martina Lysáka a americkými kolegy z Washington University a Missouri Botanical Garden, se v rámci řešení standardního grantu GA ČR zaměřila na studium genomu plodiny lničky seté (Camelina sativa).
Lnička setá z čeledi brukvovitých, blízce příbuzná rostlinnému modelu huseníčku rolnímu, je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již v roce 4000 před naším letopočtem.
Díky tomuto projektu základního výzkumu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této hexaploidní plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily.
Nové poznatky o historii genomu rodu Camelina nyní poskytují informace potřebné k prozkoumání možností budoucího šlechtění této významné plodiny.
Mgr. Aleš Březina, Ph.D., je český muzikolog a skladatel. Vystudoval muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Olomouci. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl tohoto skladatele. Jeho edice Eposu o Gilgamešovi získala cenu Best Edition na Frankfurtském hudebním veletrhu. Vydal několik knih, sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Zrekonstruoval původní verzi opery Martinů Řecké pašije (Bregenz 1999). Je oceňovaným autorem koncertní, filmové a divadelní hudby.
Popis oceněného projektu „Souborné vydání Bohuslava Martinu – 2. fáze”
Hlavním výstupem projektu Souborné vydání Bohuslava Martinů – 2. fáze je kritické vydání devíti svazků díla tohoto českého hudebního skladatele mezinárodního významu, které v největší možné míře věrně zachycuje skladatelův tvůrčí záměr a v textových částech poskytuje detailní vhled do geneze, recepce a publikační historie jeho skladeb na základě výzkumu často dosud neznámých hudebních i nehudebních pramenů.
V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů, klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějin hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku.
Projektu se také podařilo v autentické podobě zpřístupnit takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti. Řada vydaných svazků pomáhá poznat, zachovat a zhodnotit české kulturní dědictví, reprezentované tvorbou Bohuslava Martinů (1890-1959).
Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a obdržel titul Ph.D. v oboru Biochemie na Vídeňské univerzitě. Na Mikrobiologickém ústavu AV ČR se jeho skupina v rámci široké mezinárodní spolupráce zabývá regulací syntézy proteinů. Cílem je odhalit a popsat molekulární mechanismy, které umožňují přesně rozpoznat, kde má syntéza jednotlivých proteinů začít a kde skončit, a jakým způsobem je tento proces regulován za stresových podmínek, popř. deregulován v rakovinných buňkách. Tým je podporován řadou prestižních zahraničních i tuzemských grantů.
Popis oceněného projektu „Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciacního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů”
Tento projekt základního výzkumu se zabýval regulací syntézy proteinů, tzv. translace. Jedná se o proces, během kterého dojde k přečtení a následnému překladu genetické informace uložené ve formě DNA v genech do proteinů.
V nadneseném smyslu slova lze říci, že syntézou proteinů se genetická informace zhmotní, a vdechne tak buňkám život. Translace probíhá na makromolekulárních buněčných „mašinách“, takzvaných ribozomech. Jejich precizní fungování zajišťuje celá řada faktorů. Klíčovým hráčem zejména během začátku translace je multi-proteinový eukaryotický translační iniciační komplex eIF3.
Nám se podařilo zjistit, jak lidský eIF3 zajišťuje sestavení tzv. pre-iniciačních komplexů v buňce, které mají za úkol přesně rozpoznat, kde má syntéza začít. Zkoumali jsme rovněž, jak je tento mechanismus narušen, když je narušena integrita eIF3.
Zjištění jsou důležitá pro další výzkum, protože narušená integrita eIF3 vede k deregulaci syntézy proteinů. Ta významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
Judit E. Šponer, Ph.D., je vedoucí vědeckou pracovnicí Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně. Dlouhodobě se zabývá teoretickým a experimentálním studiem chemie vzniku života a je autorkou asi sta původních vědeckých prací. Navrhuje chemické scénáře syntézy stavebních bloků biomolekul a jejich následného propojení do prvních polymerů schopných samovolné evoluce. Její práce unikátně zasazují tyto chemické reakce do nejmodernějších geochemických a planetologických kontextů o podmínkách na rané Zemi.
Popis oceněného projektu „Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie”
Vznik života na Zemi či kdekoliv ve vesmíru patří mezi základní otázky, které si lidstvo od nepaměti klade. S vývojem vědy přešlo spíše religionistické pojetí do roviny přísně vědeckých scénářů, jejichž základem jsou modely unikátních chemických reakcí vedoucích od nejjednodušších mateřských molekul po první chemický systém schopný spontánní evoluce – primitivní genetický kód šifrovaný v sekvenci ribonukleové kyseliny (RNA).
Při řešení projektu jsme zásadně přispěli k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace. Ukázali jsme, že dopady asteroidů a meteoritů mohly přispět k syntéze stavebních bloků nukleových kyselin, tj. nukleových bází a cukrů. Objevili jsme cesty, jak se tyto stavební bloky mohly samovolně propojit a vytvořit první krátké molekuly RNA. Navrhli jsme také geologicky relevantní scénáře, které mohly vést ke vzniku prvních funkčních genetických molekul z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.
