Unikátní nález zaznamenali archeologové z Masarykovy univerzity. V České republice na lokalitě Lány u Břeclavi vykopali společně s keramikou pražského typu, která je spojována se Slovany, zvířecí žebro s vyrytým nápisem. Jedná se o nápis ve starogermánských runách. Tento naprosto jedinečný objev je objevem nejstaršího dokladu písma u Slovanů, za které byla až dosud považována hlaholice. Výzkumy probíhají v rámci projektu EXPRO financovaného Grantovou agenturou České republiky.
„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ přibližuje nález vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček, který zároveň stál v čele mezinárodního vědeckého týmu.
Práce v lokalitě Lány u Břeclavi
K analýze kosti byly použity nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ říká Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy tzv. staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. Abeceda staršího futharku byla tvořena 24 znaky, z nichž posledních sedm bylo vyryto na nově nalezeném zlomeném žebru. Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.
Runy tzv. staršího futharku
Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesl Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století našeho letopočtu. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat např. k počítání nebo k věštění. Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodává Jiří Macháček.
Nápisy ve starogermánských runách bývají spojovány s germánskou mytologií. Dnes je mohou lidé znát z různých fantasy filmů, například z Pána prstenů, nebo z počítačových her.
O nálezu publikovali archeologové z MU článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které stále v lokalitě probíhají, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity.
Vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček
Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) dokončila hodnocení všech návrhů projektů obdržených v minulém roce. Dalším financovaným projektem, který doplní již dříve oznámených dvanáct podpořených projektů, je projekt Mgr. Radka Šimíka, Ph. D., z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s názvem „Modelování opozice otázka-sdělení ve slovanských jazycích“ (reg. č. 21-31488J). Projekt bude řešen ve spolupráci s vědci z Německa. Na financování se bude společně podílet GA ČR a DFG.
Jedná se o poslední projekt, který bude ve spolupráci s DFG financován jako tzv. bilaterální projekt. Od letošního roku se spolupráce s touto agenturou změní díky iniciativě Weave na spolupráci formou Lead Agency. Tedy projekty bude hodnotit již jen jedna agentura a druhá její hodnocení převezeme. Weave nejen usnadní administraci návrhů projektů, ale také umožní, aby na projektech pracovali vědci až ze tří zapojených států.
Genderovou problematiku na GA ČR dlouhodobě reflektujeme. Řešíme potřebu vytváření podmínek pro rovné uplatnění žen a mužů i pro kombinaci vědecké práce a rodičovství. Zabýváme se rozvojem lidských zdrojů. Zohledňujeme situaci řešitelek i řešitelů nejen v kontextu mateřství a rodičovství, ale také v dalších situacích, jako jsou zdravotní komplikace nebo péče o rodinné příslušníky.
Níže naleznete odkazy na relevantní dokumenty i zajímavosti.
Kontaktovat můžete genderové koordinátorky. Konkrétní opatření a doporučení týkající se zadávacích dokumentací a administrace projektů konzultujte na infolince GA ČR (+420 227 088 841) a emailu info@gacr.cz.
Pandemie COVID-19 odhalila potřebu účinné dekontaminace předmětů denní potřeby, která povede ke snížení nepřímého přenosu virů dotykem. Na to reaguje výzkumný projekt financovaný rakouskou grantovou agenturou FWF a Grantovou agenturou České republiky (GA ČR). Mezinárodní projekt byl schválený v urgentním režimu na konci roku 2020. Jeho cílem je nabídnout bezpečnou, ekologickou a dostupnou alternativu k současným metodám dekontaminace povrchů.
Česko–rakouský výzkum se zaměřuje na možnosti dekontaminace, recyklace a dalšího použití předmětů citlivých na teplotu a vlhkost, například vysoce účinných respirátorů.
Na projektu, jehož cílem je prozkoumat technologii chladného atmosférického plazmatu (CAP – Cold Atmospheric Plasma) a její další využití, spolupracují týmy Thomase Liona z vídeňského Centra sv. Anny pro výzkum dětské rakoviny a Vladimíra Scholtze z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).
Projekt řeší účinnost inovativní technologie CAP proti různým druhům respiračních virů napadajících člověka, jako jsou SARS-CoV-2, chřipka typu A, adenoviry nebo rhinoviry.
CAP je ionizovaný plyn, libovolný elektrický výboj.
Plyn, který září a umí dezinfikovat
CAP je ionizovaný zářící plyn. Zjednodušeně jej lze popsat jako elektrický výboj, malou jiskřičku o rozměrech několik milimetrů až centimetrů. K jeho výrobě slouží tzv. generátory plazmatu.
„Jednoduchý generátor pro dekontaminaci nedostatkových respirátorů jsme vyvinuli již na jaře 2020 během začátku pandemie. Ukázali jsme, že je účinný i proti koronaviru a že nesnižuje filtrační schopnost respirátorů. Nazvali jsme jej Koronový výboj proti koronaviru – KVKV 01 a jeho dokumentaci jsme zveřejnili pro všeobecné použití,“ říká Vladimír Scholtz.
„Jsem rád, že jsme úspěšně navázali spolupráci s rakouskou stranou, kde můžeme využití plazmatu proti mikroorganismům dále rozvíjet. Centrum sv. Anny pracuje primárně s viry, my se zabýváme nízkoteplotním plazmatem a jeho mikrobicidními (mikroorganismy hubícími) účinky, a to již více než deset let,“ doplňuje český vědec.
Video přibližující fungování přístroje můžete zhlédnout zde.
Vladimír Scholtz se zaměřuje na recyklaci respirátorů a dekontaminaci povrchů prostřednictvím nové, bezpečné a ekologické technologie CAP.
Bezpečná a ekologická metoda dekontaminace materiálů
Předměty, které se nedají dekontaminovat tepelně nebo pomocí kapalné dezinfekce, mohou představovat zvýšené riziko přenosu infekce. Dostupnost alternativních metod jako využití CAP je podstatná pro zabránění epidemického šíření virových nebo mikrobních patogenů.
Účinnost CAP při bakteriální dezinfekci je už dobře prokázaná a novější studie potvrdily vhodnost metody CAP také pro deaktivaci virů. „Potřebujeme získat další poznatky o účinnosti CAP, abychom mohli navrhnout i jiná spolehlivá zařízení optimalizovaná pro různé oblasti použití,“ upřesňuje Vladimír Scholtz.
Výsledky výzkumu financovaného GA ČR a FWF přispějí k zavedení technologie CAP jako bezpečné a dostupné alternativy k současným metodám dekontaminace materiálů. Pochopení mechanismů, které deaktivují viry pomocí technologie CAP, navíc umožní řešitelům poznat silné stránky tohoto přístupu a vypořádat se s potenciálními slabinami, než bude technologie uvolněna k širokému využití. „Naším cílem je, aby generátory plazmatu pro desinfekci povrchů a předmětů běžně využívala především zdravotnická zařízení. Výhodou je, že jejich výrobní náklady nebudou nějak vysoké, měly by se pohybovat v řádech stovek korun,“ uzavírá Vladimír Scholtz z VŠCHT.
Generátor plazmatu (přístroj Koronový výboj proti koronaviru)
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní projekt „Dekontaminace citlivých materiálů nízkoteplotním atmosférickým plazmatem pro účinnou a dostupnou eliminaci virů“ byl podpořen v rámci výzvy „Urgent Funding SARS-CoV-2”. K realizaci ho na základě hodnocení metodou Lead Agency doporučila rakouská agentura FWF (Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung), která se spolu s GA ČR podílí na jeho financování.
„Tento projekt je ukázkou slibné mezinárodní i mezioborové spolupráce. Díky tomu, že se GA ČR na jaře podařilo rychle připojit k výzvě rakouské agentury FWF, mohly od dubna do prosince loňského roku české a rakouské týmy vědců podávat společné návrhy projektů reagujících na pandemii COVID-19, která v té době začínala. Další společné projekty týkající se problematiky pandemie jsou momentálně v procesu hodnocení. Jejich realizace začne co nejdříve po tom, co budou k financování doporučeny,“ říká Jaroslav Koča, předseda GA ČR.
GA ČR neustále možnosti mezinárodní spolupráce rozvíjí. Aktuálně agentura spolupracuje s institucemi z Německa, Rakouska, Polska, Slovinska, Švýcarska, Tchaj-wanu, Ruska, Jižní Korey nebo brazilského São Paula. Od prosince 2020 je GA ČR také členem iniciativy WEAVE, která v příštích letech přinese rozšíření zahraniční spolupráce o instituce z dalších evropských zemí.
Vážení žadatelé, dne 21. 2. 2021 bude v aplikaci GRIS uzavřena výzva CEUS pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s rakouskou agenturou FWF s počátkem řešení v roce 2021. V následujících dnech bude otevřena nová výzva s Rakouskem v rámci iniciativy Weave pro projekty s počátkem řešení v roce 2022.
Důležité upozornění: Po datu 21. 2. 2021 nebude možné rozepsané a nefinalizované přihlášky dále upravovat a odeslat datovou schránkou, data budou ztracena. Je tedy nutné podklady odeslat do 21. 2. 2021 nebo přihlášku vyplnit až v nové výzvě.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) uzavřela tento týden dohodu o spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (NRF). Spolupráce byla uzavřena na základě iniciativy Weave, jejímž cílem je do roku 2025 propojit 12 evropských institucí podporujících vědu a výzkum. Vědci budou moci žádat o společné řešení projektů s kolegy z Lucemburska již letos.
„Stejně jako v minulých letech se GA ČR zaměřuje na rozšiřování mezinárodní spolupráce. V současné době máme uzavřené dohody s institucemi z celého světa – s řadou evropských států, ale také například s Brazílii nebo Tchaj-wanem. Spolupráce s Lucemburskem je svým způsobem jubilejní, protože je to desátá země, se kterou jsme uzavřeli dohodu. Určitě ale není poslední. Díky iniciativě Weave se v dohledné době propojíme s dalšími alespoň pěti evropskými agenturami a další spolupráce máme rozjednané i nad rámec této iniciativy,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc.
Vědci budou mít již letos na základě dohody uzavřené mezi GA ČR a NRF možnost podávat společné projekty na principu Lead Agency, tj. návrhy projektů bude hodnotit a doporučovat k financování pouze jedna agentura a druhá její závěry převezme. V letošním roce bude v rámci spolupráce s Lucemburskem v roli hodnoticí agentury pouze GA ČR a od příštího roku budou vědecké projekty hodnoceny na obou stranách.
Díky iniciativě Weave budou moci vědci navrhovat projekty, které budou řešit nejen vědci z Lucemburska a České republiky, ale mohou se spojit také s týmem z Německa, Rakouska nebo Švýcarska. Pro více informací k možnostem financování vědeckých projektů byl v rámci Weave vyvinut interaktivní nástroj.
Kolapsy vulkánů vedou k obrovským sesuvům hornin. Kde tyto sesuvy můžeme zkoumat? Mohou se obrovské kolosy znovu pohnout a ohrozit obyvatele v příslušných oblastech? Nejen na to, jak probíhá monitoring obřího sesuvu na jednom z Kanárských ostrovů, se zaměřil juniorský projekt GA ČR řešený Janem Blahůtem z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
V roce 2016 se Janu Blahůtovi s týmem naskytla jedinečná příležitost zahájit monitoring na nejmenším z Kanárských ostrovů, na El Hierru. V odlučné oblasti, tj. v oblasti, ze které se sesuly uvolněné horniny, v současnosti uklidněného obřího sesuvu San Andrés umístili velice přesné 3D dilatometry, které měří pohyb.
Na tato měření navázal juniorský projekt financovaný Grantovou agenturou České republiky Dynamika megasesuvu na El Hierru analyzovaná pomocí „big data“ za účelem predikce budoucího chování megasesuvů i na dalších vulkanických ostrovech.
Geologická mapa ostrova El Hierro s umístěním obřího sesuvu San Andrés (SAL) a fotografií odlučné plochy
„V projektu jsme se podrobněji zaměřili na vývoj a chování tohoto obřího sesuvu. Přímo na místě jsme zjistili, že sesuv byl v minulosti aktivní nejméně dvakrát. Před asi 550 tisíci lety došlo nejprve k většímu pohybu, při kterém se formovaly hlavní morfologické tvary sesuvu. Před asi 183 až 52 tisíci lety pak došlo k menšímu pohybu v řádu desítek až stovek metrů, ze kterého se zachovaly zbytky křemičité vrstvy. Ta vznikla zahřátím a třením hornin na odlučné ploše,“ uvádí doktor Jan Blahůt.
„Křemičité vrstvy vznikají zejména na zlomech v seismicky aktivních oblastech, ale nám se podařilo je poprvé identifikovat ve vulkanickém prostředí“, upřesňuje zjištění projektu.
Výzkum probíhal s využitím strukturní a mikrostrukturní analýzy, datování kosmogenních izotopů a samozřejmě také díky mapování přímo na místě.
Mikrofotografie vzorku hornin z odlučné plochy sesuvu San Andrés, pomocí kterých byly identifikovány historické akcelerace
Kolaps vulkánu můžeme zažít během našeho života
Kolapsy vulkánů jsou v průběhu geologického času poměrně časté, ale v lidském časovém měřítku k velkým kolapsům dochází jen několikrát za století. Doposud máme informace asi o 180 obřích sesuvech, které dosahují velikosti až desítek tisíc km2 a objemu až několika tisíců km3. Nejdelší z nich jsou i několik stovek kilometrů dlouhé a končí v kilometrových mořských hlubinách. „To navíc dělá výzkum obtížnější, protože o mořských hlubinách toho víme neporovnatelně méně než třeba o povrchu Marsu nebo Měsíce. V současnosti je zmapováno jen asi 20 procent povrchu dna, a to navíc většinou v mělkých pobřežních oblastech,“ upřesňuje Jan Blahůt.
Kontrola přesného 3D monitorovacího přístroje
V současné době vykazuje obří sesuv na El Hierru pomalé ploužení v řádu do 1 milimetru za rok. Díky přesné analýze dat o tomto pohybu a jejímu porovnání se seismickou činností a srážkami byli vědci schopni identifikovat několik různých módů chování sesuvu v závislosti na endogenních (zemětřesení) a exogenních (srážky) impulsech. Při analýze byl využit inovativní přístup k určení stavů napětí a byly identifikovány pulsy, které vedly ke čtyřem módům chování sesuvu. Navíc se odborníkům z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd podařilo pomocí inovativní automatizované analýzy časových řad z 3D dilatometrických měření odvodit výrazné změny v pohybu sesuvu.
Odlučná plocha obřího sesuvu
Silné zemětřesení může sesuvy znovu rozpohybovat
Aby vědci zjistili, kdy se může tento sesuv znovu dát do pohybu, provedli stabilitní analýzy, které ukázaly, že sesuv je v současné situaci stabilní, ale k jeho destabilizaci by stačilo zemětřesení o intenzitě VII a vyšší. To se v historické době, tedy v posledních 500 až 600 letech, na Kanárských ostrovech nevyskytovalo. V minulosti se takto silná zemětřesení ale na souostroví vyskytla. Na analýzu stability navázal i výzkum možné vlny tsunami, která by z takové akcelerace mohla vzniknout. „Přestože jsme se drželi konzervativního postupu a modelovali jsme pouze menší blok o velikosti asi 6 km3, případná vlna, která by vznikla, by byla znát i na pobřeží jihozápadní Evropy a v severozápadní Africe. Přímo na Kanárských ostrovech by vlny dosáhly velikosti až 80 metrů, což odpovídá historickým údajům z jiných kolapsů vulkánů,“ říká Jan Blahůt.
Model šíření vln v Atlantickém oceánu u pobřeží Španělska, Portugalska a Maroka, vzniklých z možného kolapsu sesuvu San Andrés. T0 až T24 vyjadřuje čas v hodinách, velikost modelovaných vln pak barevná škála.
Vědcům se podařilo proniknout do minulosti, přítomnosti a snad i budoucnosti chování jednoho obřího sesuvu. Přesto zbývá ke zkoumání ještě mnoho neznámých. Poznatky je také možné porovnat i s jinými lokalitami na Zemi.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Práce v lokalitě Lány u Břeclavi
Runy tzv. staršího futharku
Vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček
Mikrofotografie vzorku hornin z odlučné plochy sesuvu San Andrés, pomocí kterých byly identifikovány historické akcelerace
Kontrola přesného 3D monitorovacího přístroje
Odlučná plocha obřího sesuvu
Model šíření vln v Atlantickém oceánu u pobřeží Španělska, Portugalska a Maroka, vzniklých z možného kolapsu sesuvu San Andrés. T0 až T24 vyjadřuje čas v hodinách, velikost modelovaných vln pak barevná škála.