Skip to content
Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku podpoří 15 projektů EXPRO a 19 projektů JUNIOR STAR. Cílem těchto soutěží je nabídnout nadstandardní podmínky excelentním badatelkám a badatelům, kteří byli pečlivě vybráni zahraničními experty. Granty JUNIOR STAR pomohou začínajícím vědkyním a vědcům založit vlastní vědecké týmy, zatímco EXPRO umožní zkušeným vědcům realizovat rizikovější projekty s potenciálem dosáhnout převratného objevu.
„Soutěže EXPRO a JUNIOR STAR patří k vlajkovým lodím GA ČR. Uspět v nich je velmi obtížné, ale pokud se to vědkyni nebo vědci podaří, získá jedinečnou příležitost realizovat své nápady a v případě začínajících badatelek a badatelů se vědecky osamostatnit. Na řešení projektu budou mít pět let a v případě JUNIOR STAR až 25 milionů korun, u EXPRO je částka dvojnásobná,“ říká předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
EXPRO
Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. Jednou z povinností řešitelů je podat žádost o grant ERC. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč na pět let. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech.
| Reg. číslo | Navrhovatel | Název | Uchazeč | Doba trvání | Oborová komise |
| 25-16408X | RNDr. Jan Burjánek, Ph.D. | Komplexní geofyzikální analýza probíhající sopečné erupce na poloostrově Reykjanes | Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. | 5 | EX1 |
| 25-18095X | prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr. | Neobvyklé módy šíření elektromagnetických vln ve Sluneční soustavě | Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. | 5 | EX1 |
| 25-18184X | Dr. techn. Eric Glowacki, MSc. | Ortogonální Elektrická Neuromodulace (ORTHOMOD) | Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut | 5 | EX2 |
| 25-16818X | prof. Ing. Jiří Čejka, DrSc. | Za hranicí klasické zeolitové katalýzy | Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta | 5 | EX3 |
| 25-17866X | doc. Ing. Pavel Jelínek, Ph.D. | Povrchová syntéza 2D organických/anorganických van der Wallsových heterostruktur pomocí adatomů. | Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. | 5 | EX3 |
| 25-15254X | David Sabatini, M.D., Ph.D. | Význam detekce nutrientů a vliv signální dráhy mTORC1 na fyziologické procesy in vivo | Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. | 5 | EX4 |
| 25-15368X | prof. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D. | NE-KÓDUJÍCÍ RNA V INTERAKCÍCH V MIKROPROSTŘEDÍ B BUNĚČNÉ CHRONICKÉ LYMFATICKÉ LEUKÉMIE | Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut | 5 | EX4 |
| 25-15442X | doc. Ing. Václav Veverka, Ph.D. | Rozplétání tranzientních interakcí během transkripční elongace | Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. | 5 | EX5 |
| 25-17329X | Ing. RNDr. Martin Marek, Ph.D. | Studium rezonančního přenosu energie v bioluminescenci | Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta | 5 | EX5 |
| 25-18104X | prof. Ing. Peter Šebo, CSc. | Interakce původce černého kašle s řasinkovým epitelem nosní sliznice | Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. | 5 | EX5 |
| 25-15237X | Petr Janský, Ph.D. | Globální minimální zdanění a investice nadnárodních firem (MINITAX) | Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd | 5 | EX6 |
| 25-15630X | prof. Matthew Rampley, B.A., Ph.D. | Češi a koloniální svět: Design a vizuální kultura od roku 1848 | Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | 5 | EX7 |
| 25-15764X | doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D. | Příhraničí a říše. Příklad mojmírovské Moravy | Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | 5 | EX7 |
| 25-15484X | prof. RNDr. Martin Pumera, Ph.D. | Inteligentní mikro- a nanoroboti pro čištění vody | Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut | 5 | EX8 |
| 25-17929X | Mgr. Josef Urban, Ph.D. | NextReason: Počítačové uvažování nové generace | České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky | 5 | EX8 |
V letošní soutěži z patnácti podpořených projektů bude šest řešeno na ústavech Akademie věd, čtyři na Masarykově univerzitě, po dvou na Univerzitě Karlově a Vysokém učení technickém v Brně a jeden na Českém vysokém učení technickém v Praze. Celkově tři projekty z uvedených se budou řešit na Středoevropském technologickém institutu.
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.
| Reg. Číslo | Navrhovatel | Návrh | Uchazeč | Doba trvání | Oborová komise |
| 25-16662M | Martin Jirka | Využití světla pro vznik hmoty | České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská | 5 | EX1 |
| 25-17250M | Assoc. Prof. Dominik Šafránek, Ph.D. | Adaptivní kvantová tomografie založená na kvantové Bayesově větě | Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta | 5 | EX1 |
| 25-18306M | Dr. Daniel Wesley Fussner | Interpolace, amalgamace a výpočty | Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. | 5 | EX1 |
| 25-15534M | Ing. Peter Švihra, Ph.D. | Kvantová Astrometrie | České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská | 5 | EX2 |
| 25-18336M | Ing. Filip Ligmajer, Ph.D. | Materiály s fázovou přeměnou pro fotonické neuronové sítě a neuromorfní výpočty | Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství | 5 | EX2 |
| 25-17760M | Daniel Bím | Optimalizace niklových katalyzátorů pro zlepšení stability a katalytické účinnosti za fotochemických a elektrochemických reakčních podmínek | Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská | 5 | EX3 |
| 25-18196M | Przemyslaw Rzepka | Studium Mechanismů Vzniku Uhlíkatých Úsad Uvnitř Mikropórů Zeolitu Pomocí Pokročilé Analýzy Neutronové Difrakce | Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. | 5 | EX3 |
| 25-16606M | Matouš Vobořil | Zánětlivé tranzitní dendritické buňky jako klíčoví hráči v toleranci T buněk | Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta | 5 | EX4 |
| 25-18233M | Mgr. David Bednář, Ph.D. | Vývoj nové generace trombolytik pro léčbu mozkové mrtvice | Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta | 5 | EX4 |
| 25-18359M | Ing. Milan Němý | Kvantitativní strukturální a funkční zobrazování lidského cholinergního systému s aplikacemi v kognitivní vědě a neurodegenerativních poruchách | České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky | 5 | EX4 |
| 25-15736M | RNDr. Martin Volf, Ph.D. | Účinné, pestré, nebo rozdílné: výzkum eko-evolučních faktorů podporující obrovskou diverzitu specializovaných metabolitů rostlin na globální úrovni | Biologické centrum AV ČR, v.v.i. | 5 | EX5 |
| 25-17643M | RNDr. Jiri Zahradnik, Ph.D. | Odhalení divergenčních a konvergenčních změn ve vývoji koronavirových rozpoznávání hostitelských receptorů | Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta | 5 | EX5 |
| 25-16030M | Mgr Oksana Stupak, Phd, DrS | Na cestě k inkluzi aneb ukrajinští uprchlíci v prostoru českých základních škol | Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta | 5 | EX6 |
| 25-16848M | JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D. | Spravedlivé tresty: Analýza přiměřenosti a konzistentnosti trestání skrze typizovaná jednání | Univerzita Karlova, Právnická fakulta | 5 | EX6 |
| 25-16410M | Mgr. Patrik Paštrnák, M.A., D.Phil. | Rekonfigurace české reginality: moc, zdroje, důsledky, cca. 1300–1500 | Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta | 5 | EX7 |
| 25-16749M | RNDr. Jan Čapek, Ph.D. | Řízení mikrostruktury pro optimalizaci vlastností 3D tištěných ocelí | Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta | 5 | EX8 |
| 25-17459M | doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D. | Výpočetní a experimentální charakterizace enzymů pro udržitelný design bioplastů | Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií | 5 | EX8 |
| 25-17779M | Ing. Tomáš Báča, Ph.D. | TOMSNAV: Topologická Multi-modální Sémantická Navigace pro Bezpilotní Prostředky | České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická | 5 | EX8 |
| 25-17788M | Ing. Karel Tesař, Ph.D. | Dynamické testování a in vitro-in vivo korelace hořčíkových implantátů: multidisciplinární výzvy | České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská | 5 | EX8 |
Od příštího roku bude nově podpořeno celkem devatenáct projektů JUNIOR STAR, z toho nejvíce jich bude řešeno na Českém vysokém učení technickém v Praze a Univerzitě Karlově (po 5 projektech) a v ústavech Akademie věd (3 projekty), po dvou projektech pak na Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém v Brně. Jednoho projektu se ujmou vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Na procesu hodnocení u obou soutěží se podílí výhradně zahraniční vědci. Probíhá ve dvou fázích – každý podpořený projekt je nejdříve hodnocen šesti odborníky na dané téma a poté podrobně diskutován na zasedání oborové komise.
Hodnocení návrhů projektů EXPRO a JUNIOR STAR bude navrhovatelům zpřístupněno v aplikaci GRIS v příštích dnech.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) každoročně obdrží do svých soutěží přibližně tři tisíce návrhů projektů ze všech oblastí základního výzkumu. Vybrat z nich ty nejlepší pomáhá více než 400 uznávaných odborníků z České republiky i ze zahraničí. S ohledem na končící funkční období velké části z nich hledá GA ČR vynikající vědkyně a vědce, kteří by v hodnoticích panelech působili od dubna 2025. Přihlásit se je možné do 16. prosince 2024. AKTUALIZACE 19. 12. 2024: Termín pro panely v technických vědách, společenských a humanitních vědách a zemědělských a biologicko-environmentálních vědách prodloužen do 15. ledna 2025.
„Práce členů panelů je pro GA ČR klíčová stejně jako je tomu u grantových agentur v zahraničí. Odborníci z řad vědkyň a vědců hodnotí prostřednictvím posudků a diskusí na panelu kvalitu návrhů projektů, které jsou zaslány do našich soutěží, a doporučují ty, které si zaslouží financovat. Právě díky kvalitně nastavenému systému odbornému hodnocení projektů, inspirovaném hodnocením ERC, si GA ČR udržuje svoji důvěryhodnost a vysokou úroveň podpořených projektů,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
Od příštího roku bude v GA ČR působit 38 hodnoticích panelů sdružených do 5 tematických oborových komisí. Celkem v nich působí přes 400 odborníků na dané oblasti, kteří každoročně hodnotí návrhy projektů základního výzkumu v soutěžích standardní projekty, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a mezinárodní projekty. Nominaci do panelů GA ČR mohou podat jak jednotlivé vědkyně a vědci, tak jejich instituce vyplněním elektronického formuláře níže. V panelech působí převážně čeští i zahraniční odborníci z českých vědeckých institucí.
Upozorňujeme na změny panelů pro soutěže vyhlášené v roce 2025.
Jaké jsou hlavní povinnosti panelisty?
- Být nestranným hodnotitelem, který se drží etického kodexu
- Napsat posudky v průměru na 12-17 návrhů projektů ročně a další ohodnotit
- Doporučit nezávislé zahraniční posuzovatele pro druhou fázi hodnocení
- Sledovat průběh řešení podpořených projektů a v průměru u 5-7 zpracovat posudek po jejich skončení
- Čtyřikrát ročně se účastnit zasedání panelu, na kterých jsou projekty diskutovány
Jaké jsou minimální předpoklady?
- Angličtina na výborné komunikační úrovni
- Akademická kvalifikace na úrovni Ph.D. nebo vyšší
- Aktivní vědecká činnost v oblasti základního výzkumu
- Zkušenosti s řešením projektů základního výzkumu v pozici řešitele či spoluřešitele,
- Schopnost posouzení vědeckých problémů v kontextu širšího zaměření vědního oboru v mezinárodním měřítku
Co nabízíme?
- Možnost aktivně podpořit rozvoj excelentní vědy v České republice
- Získání zkušeností s hodnocením a přípravou grantových návrhů
- Příležitost seznámit se s aktuálními trendy v oboru
- Finanční ohodnocení úměrné míře zapojení do hodnoticího procesu
STÁT SE ČLENEM HODNOTICÍHO PANELU – přihlaste se 16. prosince 2024. AKTUALIZACE 19. 12. 2024: Termín pro panely v technických vědách, společenských a humanitních vědách a zemědělských a biologicko-environmentálních vědách prodloužen do 15. ledna 2025.
Důležité upozornění: V případě, že do jednoho pracovního dne nepřijde potvrzení nominace, prosím, kontaktujte náš helpdesk.
Nominace jsou platné dva roky – pokud si přejete nominaci aktualizovat, vyplňte formulář znovu, bude brán zřetel k naposledy vyplněnému dotazníku.
Členy panelů vybírá z předložených nominací pracovní komise složená z člena předsednictva GA ČR zodpovědného za příslušnou oblast výzkumu, zástupce Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a zástupce vědecké rady GA ČR. Při sestavování panelů je mimo odborné kvalifikace nominantů zohledňována také oborová, genderová a regionální vyváženost panelu a zastoupení panelistů z různých institucí.
Zárodek budoucího života nebo počátek onemocnění mají jedno společné: začínají na úrovni chemických reakcí jednotlivých molekul. Týmu Jana Preislera z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se v rámci výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR (GA ČR) podařilo vyvinout metodu, díky které můžeme v tkáni současně lokalizovat jednotlivé biologicky důležité molekuly a přispět tak k porozumění biologickým procesům.
Detekce molekul nebo atomů lákala vědce od nepaměti. V současnosti existuje řada metod, které mají citlivost potřebnou pro jejich detekci, ovšem lokalizace těchto částic ve vzorku, například v tkáních organismů, a současné potvrzení jejich identity stále představuje jeden z nejnáročnějších úkolů chemické analýzy.
Metody používané pro zobrazení biologicky významných molekul v tkáních často využívají speciální značky, jako jsou například kvantové tečky nebo foton-upkonverzní či jiné nanočástice, které se nejprve navážou na cílové molekuly a poté jsou zobrazeny pomocí fluorescenční nebo elektronové mikroskopie. Tyto značky se obvykle vážou na specifické biomolekuly prostřednictvím specifických protilátek. Nevýhodou existujících zobrazovacích technik ovšem je, že mohou být použity pouze k zobrazení jednoho nebo několika málo typů biomolekul, protože dokáží rozlišit pouze omezený počet značek, a jejich citlivost také není vždy dostačující.
Hmotnostní spektrometrie a značení nanočásticemi
Pro mapování biomolekul v tkáních se často využívá hmotnostní spektrometrie. Jde o metodu, která dokáže velmi přesně změřit hmotnost atomových nebo molekulových iontů a na základě zjištěné hmotnosti je identifikovat. Přestože je hmotnostní spektrometrie velmi citlivá, její citlivost není dostatečná pro detekci jednotlivých atomů a molekul. Přímo je proto možné zobrazit pouze rozložení molekul, které jsou v zobrazované tkáni přítomny v dostatečném množství – například některých lipidů, proteinů, metabolitů a léčiv.
I hmotnostní spektrometrii je však možné využít k detekci biomolekul, které jsou v tkáni obsažené pouze v nepatrném množství, pokud biomolekuly označíme nanočásticemi. Například zlatá nanočástice o průměru 20 nm obsahuje zhruba 250 tisíc atomů zlata a nanočástice o průměru 100 nm dokonce přes 30 miliónů atomů zlata. Počet iontů zlata vytvořených z jediné nanočásticové značky tak může být o několik řádů vyšší než počet výchozích biomolekul.
Nanočásticové značky obsahující jeden nebo více kovových atomů mohou být detekovány pomocí hmotnostního spektrometru, který využívá k ionizaci indukčně vázané plazma o teplotě přes 6 000 °C. V prvním kroku dochází k tomu, že se pixel po pixelu pomocí ultrafialového pulzního laseru odpařují nanočástice specificky navázané na dané biomolekuly v tkáních. Z nanočástic tak vznikají obláčky atomů kovu, které jsou vedeny do plazmatu, kde se ionizují, a posléze jsou detekovány pomocí hmotnostního spektrometru. Výsledkem je mapa rozložení biomolekul ve studované tkáni.
Zobrazení jednotlivých molekul pomocí nanočástic
Tým Jana Preislera z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se zabývá tím, jak využit lasery k odpaření a ionizaci vzorků ve spojení s hmotnostní spektrometrií. Na pracovišti vyvinuli ablační systém, který namísto obvyklého ultrafialového laseru využívá laser infračervený, pomocí něhož dochází k šetrnému uvolňování neporušených 20nm zlatých nanočástic z tkáně a jejich transportu do plazmatu. Do plazmatu tak není přiveden difúzní obláček atomů zlata, ale neporušené zlaté nanočástice, které jsou atomizovány a ionizovány během velmi krátké doby až v samotném plazmatu.
Výsledkem jsou submilisekundové píky – krátké pulzy signálu iontů zlata. Není tak detekován pouze celkový signál kovu z daného pixelu, ale je možné jednotlivé nanočástice – a potažmo biomarkery na daném pixelu – přesně spočítat. Rozdíl v citlivosti oproti klasické laserové ablaci je proto podobný jako v případě měření intenzity světla v režimu počítání jednotlivých fotonů oproti obvyklému proporčnímu režimu.
Ve spolupráci s kolegy z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a z Výzkumného centra automatické manipulace Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně výzkumníci demonstrovali přednosti nové metody při monitorování bujících buněk v 3D agregátech buněk lidského kolorektálního karcinomu.
Výsledkem přesného počítání značek na každém pixelu jsou ostré distribuční mapy relevantního biomarkeru v tkáni. Navíc jsou silně potlačeny signály z oblastí mimo tkáň. Tento přístup může být vhodný i pro současné zobrazení desítek různých biomolekul pomocí značek obsahujících různé kovy, případně i směsi kovů, protože hmotnostní spektrometr dokáže ionty těchto kovů snadno identifikovat a kvantifikovat.
Kromě ionizace v indukčně vázaném plazmatu tým studuje i možnost použití přímé laserové desorpce a ionizace nanočástic. V tomto případě se daří účinně detekovat 100nm zlaté nebo stříbrné nanočástice. Vyvinuté technologie jsou výsledkem téměř desetiletého pracovního úsilí týmu podpořeného několika navazujícími projekty GA ČR. Součástí výzkumu byl vývoj speciální instrumentace a softwaru pro záznam, vyhodnocování a zobrazení dat. Výzkum byl publikován v předním časopise oboru a ve schvalovacím řízení je patentová přihláška na vyvinutou metodu.
prof. Mgr. Jan Preisler, Ph.D.
Předsednictvo ve spolupráci s Vědeckou radou GA ČR připravilo změnu rozvržení panelů a jimi pokrývaných témat v technických vědách (Oborová komise 1), vědách o neživé přírodě (Oborová komise 2), společenských a humanitních vědách (Oborová komise 4) a zemědělských a biologicko-environmentálních vědách (Oborová komise 5).
Změny budou platné pro soutěže vyhlášené v příštím roce.
Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumal protein, který při delším podávání snižuje tělesnou hmotnost u myší. Snaží se zjistit, proč stejné účinky nemá také u lidí. Jeho výzkum byl podpořen juniorským grantem Grantové agentury ČR (GA ČR).
Aby lék fungoval, nemusíme vždy přesně rozumět mechanismu jeho účinku. To je i případ fibroblastového růstového faktoru 21 (FGF21 z angl. Fibroblast growth factor 21), nedávno odhaleného proteinového hormonu produkovaného v játrech a některých dalších orgánech, který ovlivňuje metabolické procesy po celém těle. Podávání FGF21 obézním laboratorním hlodavcům sice mimo jiné snižovalo jejich tělesnou hmotnost, u lidských dobrovolníků se ovšem slibné výsledky nepodařilo plně reprodukovat ani s použitím několika různých analogů proteinu FGF21. Proto vědci začali zkoumat, jak přesně FGF21 u myší funguje, a snaží se odhalit, proč selhává u lidí. Takový objev může naznačit cesty, jak by FGF21 mohl pomáhat snižovat obezitu i u lidí.
Tradiční představy o fungování FGF21 – výrobou tepla k hubnutí
Obezita je dána nerovnováhou mezi energetickým příjmem a výdejem. Lze proti ní proto bojovat jednak snížením příjmu potravy (ať už s pomocí diet, nebo nových léků ovlivňujících pocit sytosti), jednak zvýšením fyzické aktivity či klidového metabolického obratu. Významná část klidového energetického výdeje je (v závislosti na teplotě okolí) vynaložena na udržování stálé tělesné teploty. K tomu savci využívají celou paletu mechanismů, jako je například svalový třes nebo netřesová termogeneze. Ta probíhá zejména v takzvané hnědé tukové tkáni, která obsahuje speciální mitochondriální protein UCP1 (z angl. Uncoupling protein 1 čili odpřahovací protein 1). Právě tady zasahuje FGF21: jeho podávání zvyšuje u laboratorních zvířat expresi UCP1, energetický výdej i tělesnou teplotu. Může se tedy zdát, že stimulace UCP1 vede k nadbytečné výrobě tepla, což se projeví jednak spalováním tukových zásob, jednak zahřátím organismu a snahou ochladit se (Obr. 1). Jak ale zjistil výzkumný tým vedený Petrem Zouharem, situace je výrazně složitější.
Obr. 1: Schéma shrnující tradiční pohled na fungování FGF21 oproti novým poznatkům získaným v rámci projektu
Skeptický pohled – horečka bez hubnutí
Měření vědeckého týmu ukazují, že cílem FGF21 není zvýšit energetický výdej, ale spíše zvýšit tělesnou teplotu. Některá zvířata se po podání FGF21 nesnaží zbavovat přebytečného tepla, ale naopak snižují tepelné ztráty. FGF21 nepůsobí přímo na hnědou tukovou tkáň, ale ovlivňuje hlavně mozková centra řídící tělesnou teplotu a vyvolává jakousi horečku. Pod vlivem FGF21 se mozek všemi dostupnými cestami pokouší dosáhnout vyšší tělesné teploty. Může k tomu využít tvorbu tepla pomocí UCP1, ale může také snížit tepelné ztráty například omezením průtoku krve periferiemi těla. K tomu druhému dochází u geneticky modifikovaných myší bez UCP1 a může to být i případ lidských pacientů, kteří mají oproti hlodavcům UCP1 o dost méně. Pokud tedy FGF21 zvyšuje energetický výdej, dochází k tomu za účelem zvýšení tělesné teploty, ne naopak. A protože u myší hraje při regulaci tělesné teploty větší roli UCP1, zatímco lidé se spíše zahřívají jinak, myši po podávání FGF21 spalují více tukových zásob než lidé.
Nová naděje – dlouhodobé působení FGF21
Krátkodobé působení FGF21 může snadno vést ke zvýšené tělesné teploty kvůli snižování tepelných ztrát, a nemusí tak docházet k hubnutí. Lze ale tuto strategii uplatňovat dlouhodobě? Výsledky výzkumu ukazují, že už při týdenním podávání přestává tento trik stačit. I myši bez UCP1 začínají při takto prodloužené terapii zvyšovat svůj energetický výdej. Zajímavé ale je, jakým způsobem. UCP1 nemají, takže zbývá zapojit svalový třes nebo alternativní mechanismy netřesové termogeneze.
Existence těchto alternativních cest nezávislých na UCP1 v současnosti vzbuzuje velkou pozornost. Analýza genové exprese naznačuje, že FGF21 v hnědé tukové tkáni stimuluje aktivitu několika protichůdných energeticky náročných procesů včetně cyklu lipolýzy a produkce zásobních lipidů. Jestli lze touto cestou vyrobit dostatek tepla, zatím není zřejmé. Nárůst energetického výdeje je každopádně nižší než v případě zapojení UCP1.
Za povšimnutí stojí také, že navzdory menšímu nárůstu energetického výdeje ztrácí myši bez UCP1 hmotnost podobně jako kontrolní myši s UCP1. Děje se tak kupodivu proto, že FGF21 u těchto zvířat zároveň mírně tlumí příjem potravy. Zdá se tedy, že FGF21 ovlivňuje hned dva regulační mechanismy v centrální nervové soustavě – už při krátkodobém podávání posouvá rovnováhu mezi výrobou a ztrátami tepla s cílem zvýšit tělesnou teplotu. Při dlouhodobějším podávání pak FGF21 navíc ovlivňuje balanc mezi energetickým výdejem a příjmem, což má za následek pokles hmotnosti. Toto zjištění otvírá nové možnosti terapeutického využití FGF21 proti obezitě. Při dlouhodobějším podávání by se mělo dát hubnout i bez UCP1. Jen musíme být trpěliví a soustředit se na takové analogy FGF21, které budou schopné překonat hematoencefalickou bariéru a dostat se k řídicím centrům v mozku. Cílit přímo na hnědý tuk nestačí.
Výše popsaný vhled do problematiky mechanismu působení FGF21 vznikl zejména díky juniorskému grantu GA ČR. Ten umožnil sestavení výzkumného týmu zahrnujícího jak řešitele Petra Zouhara, tak technika a několik postgraduálních studentů. Zejména pro srbskou studentku Saru Stanić se FGF21 stalo hlavní náplní její disertační práce. Nesmírně důležité byly i podmínky zajištěné Fyziologickým ústavem AV ČR, v. v. i. – pro řešitele bylo zásadní inspirativní prostředí v rámci oddělení a špičkové přístrojové vybavení ústavního zvěřince zahrnující i jednotku pro metabolickou fenotypizaci in vivo. Výzkum působení FGF21 navazuje na postdoktorský projekt Petra Zouhara v laboratoři prof. Nedergaarda na Stockholmské univerzitě. Samotnou látku FGF21 poskytla firma Novo Nordisk.
Obr. 2: Sara Stanić a Petr Zouhar
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) dva nové trilaterální projekty. Na řešení prvního z nich se budou podílet také vědci z Polska za podpory agentury Narodowe Centrum Nauki (NCN). Druhý projekt se pak bude řešit za účasti rakouských vědců s podporou rakouské agentury Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF).
Oba projekty jsou tříleté a každá z agentur financuje tu část projektů, kterou řeší vědci z jejího území. Návrhy projektů prošly hodnocením formou Lead Agency, kdy jsou návrhy hodnoceny pouze jednou ze zapojených agentur a další agentury od ní hodnocení přebírají. U obou návrhů projektů byla hodnoticí agenturou neměcká DFG.
Německo-česko-polský projekt (DFG – GA ČR – NCN)
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-14217L |
doc. Ing. Alexandr Knápek, Ph.D. |
INFASCOPE – Integrovaná analýza autoemisních zdrojů |
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. |
3 roky |
Německo-česko-rakouský projekt (DFG – GA ČR – FWF)
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-14339L |
Prof. RNDr. Robert Vácha, Ph.D. |
Jak asymetrie lipidů ovlivňuje funkci proteinů |
Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut |
3 roky |
Financování trilaterálních projektů je možné díky iniciativě Weave, které je GA ČR zakládajícím členem.
Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) Petr Baldrian dnes večer ve Strahovském klášteře ocenil pět nejlepších vědeckých projektů. Oceněný základní výzkum přispěl k významnému prohloubení znalostí v daných disciplínách a otevřel cestu k jejich dalšímu praktickému využití.
Oceněné projekty a jejich výsledky přispěly k objevu nových slitin s unikátními vlastnostmi, zvýšily naše možnosti odklonit dráhy potenciálně nebezpečných asteroidů ohrožujících Zemi, otevřely nové cesty výzkumu léčby rakoviny, ale zaměřily se i na souvislost chudoby a etického rozhodování nebo chemické strategie rostlin.
„Vybrat z desítek špičkových projektů pět oceněných bylo i letos velmi náročné: výsledků, které byly reflektovány v těch nejprestižnějších vědeckých médiích, byla i letos řada. Vybrané projekty těží z prestižní mezinárodní spolupráce a mají také potenciál přesáhnout do aplikovaného výzkumu. Řešitelé projektů svými výsledky ukazují, že i v České republice je možné dělat vědu na světové úrovni a jsou inspirací pro budoucí generace,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.
Letos poprvé laureáti společně s oceněním převzali i trofej znázorňující motiv agentury. Trofej z recyklovaného skla a 3D tisku vytvořili ve spolupráci s GA ČR designeři z Plastenco design. „Návrh a výroba unikátní trofeje spojené s vědou a základním výzkumem jsou pro nás vysoce prestižní záležitostí. Dominantní část tvoří kruhy inspirované logem GA ČR, ztvárněné v barvě bronzu. Aplikovali jsme drobný prvek hravosti: s kruhy je možné hýbat, vyndávat je, ohýbat a vsazovat dle vlastní fantazie,“ říká Kateřina Sýsová, spoluzakladatelka firmy.
Předávání Cen předsedy GA ČR se zúčastnili zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, ministerstva školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit, Akademie věd České republiky a desítky dalších významných hostů.
Laureáti Ceny předsedy GA ČR 2024
Oceněné projekty
Technické vědy
prof. Ing. Hanuš Seiner, Ph.D., DSc., Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.
Laserem a ultrazvukem k revoluci v materiálovém inženýrství: Odhalování skrytých struktur ve slitinách pro nové technologie
projekt: Pokročilá laserově-ultrazvuková charakterizace strukturních přechodů v kovech – analýza mimo platnost předpokladu homogenity
Vědci navrhli laserově-ultrazvukové metody pro charakterizaci nově vyvíjených generací slitin, které mají často složité mikrostruktury a neobvyklé elastické vlastnosti. Tyto materiály mají široké uplatnění, například v optických přístrojích nebo v kloubních implantátech. Projekt také přispěl k objevu několika nových slitin s unikátními vlastnostmi.
Vědy o neživé přírodě
Mgr. Petr Pravec, Dr., Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Asteroidy na kolizní dráze: Jak vesmírné sondy a nové objevy pomáhají chránit Zemi před srážkou
projekt: Fyzikální a dynamické vlastnosti asteroidů cílených kosmickými sondami a jejich evoluční dráhy
Vědci analyzovali fyzikální vlastnosti a parametry asteroidů na základě změn jejich světelného toku. To bylo klíčové pro kosmické mise k těmto objektům a následnou interpretaci získaných dat. Podíleli se také na americké misi DART, která testovala technologii odklonění potenciálně nebezpečných asteroidů impaktem na asteroid Dimorphos.
Lékařské a biologické vědy
Mgr. et Mgr. Dalibor Blažek, Ph.D., Masarykova univerzita – CEITEC
Důležitý enzym v boji proti rakovině: Jak CDK11 otevírá nové možnosti léčby nádorů
projekt: Charakterizace kinázové aktivity cyklin dependentní kinázy 11 (CDK11), enzymu nezbytného pro růst nádorů
Enzymy z rodiny cyklin dependentních kináz (CDK) řídí důležité funkce v buňce. Látky blokující CDK jsou významné při výzkumu a léčbě rakoviny. Vědci objevili, že přehlížený enzym CDK11 hraje klíčovou roli při úpravě RNA. Látka OTS964, která má protinádorovou aktivitu a blokuje CDK11, zamezuje úpravě RNA v buňce. Výzkum odhalil nový mechanismus úpravy RNA v buňce a přináší tak nové možnosti pro výzkum léčby rakoviny.
Společenské a humanitní vědy
doc. PhDr. Julie Chytilová, Ph.D., Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.
Chudoba a chování: Jak finanční tíseň ovlivňuje etiku a rozhodování
projekt: Determinanty prosociálního a antisociálního chování: poznatky z terénních ekonomických experimentů
Výzkum mezi ugandskými farmáři ukazuje, že chudoba a finanční tíseň vedou k netrpělivému chování – lidé dávají přednost okamžité spotřebě a nechtějí čekat na dlouhodobější výsledky. To může zhoršit jejich budoucí situaci a udržet je v „bludném kruhu chudoby“. Finanční tíseň také zvyšuje riziko neetického chování. Výsledky výzkumu naznačují, že i krátkodobá pomoc může dlouhodobě zlepšit rozhodování a ekonomickou situaci chudých.
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
RNDr. Martin Volf, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Jak hmyzí útočníci formují chemickou obranu rostlin: Tajemství pestré chemické výbavy vrb
projekt: Proč je chemická obrana rostlin tak pestrá: role hmyzích herbivorů v diverzifikaci obranných mechanismů vrb
Rostliny produkují statisíce chemických látek. Jejich produkci jsou schopny uzpůsobit tak, aby přežily v různém prostředí. V nepříznivých klimatických podmínkách produkují vysoké koncentrace úzkého spektra látek, zatímco při útoku hmyzu je to velké množství chemikálií, včetně těch přitahujících predátory daného hmyzu. Výzkum odhalil, jak se vyvíjí chemické strategie rostlin a jak vzniká obrovské množství látek, které produkují.
Julie Chytilová studuje otázky související s palčivými společenskými výzvami jako jsou dopady chudoby na lidské rozhodování, příčiny a následky válečných konfliktů, etnická diskriminace či faktory ovlivňující sociální a antisociální chování. Ve spolupráci s kolegy z ČR i ze zahraničí pro zodpovězení těchto otázek organizuje sběry dat pomocí ekonomických experimentů mezi relevantními vzorky populace, často v terénu, například v Ugandě, Keni, Gruzii či Indii.
Oceněný projekt: Determinanty prosociálního a antisociálního chování: poznatky z terénních ekonomických experimentů
Ovlivňuje život v chudobě lidské rozhodování, trpělivost a sklon k sociálnímu nebo naopak antisociálnímu chování?
Výzkum založený na metodách experimentální ekonomie mezi ugandskými farmáři ukazuje, že život v chudobě a pocit finanční tísně vede k tomu, že se lidé rozhodují netrpělivě – nechtějí čekat na výsledky a dávají přednost okamžitým výhodám. To může ovlivnit, jak se jim bude dařit v budoucnu a dostat je do „bludného kruhu chudoby“. Trpělivost je totiž jednou z důležitých podmínek ekonomického rozvoje. Ovlivňuje také ochotu spořit či investovat do zdraví a vzdělání. Předběžné výsledky projektu v Keni dále naznačují, že chudoba zvyšuje riziko neetického chování, jako je podvádění.
V diskuzích o tom, zda aktivně pomáhat lidem žijícím v chudobě, často zaznívají argumenty, že chudí lidé si svou situaci způsobili sami – svým nezodpovědným chováním. Výsledky výzkumu však poukazují na to, že vztah mezi chudobou a rozhodováním může mít i opačný směr. I krátkodobá pomoc může mít dlouhodobé pozitivní dopady na rozhodování a může zlepšit ekonomickou situaci chudých.
Hanuš Seiner je absolventem oboru Fyzikální inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Od roku 2003 působí na Ústavu termomechaniky AV ČR, kde je v současnosti vedoucím Sekce mechaniky pevných látek. Zároveň přednáší a vede studenty na své alma mater. Zabývá se především mechanikou a elastodynamikou pokročilých slitin a jejich studiem pomocí laserově-ultrazvukových metod. Je spoluautorem více než 100 publikací v recenzovaných časopisech, s celkem více než 2,5 tis. citačních ohlasů.
Oceněný projekt: Pokročilá laserově-ultrazvuková charakterizace strukturních přechodů v kovech – analýza mimo platnost předpokladu homogenity
Využití laserových paprsků pro vyvolání a zároveň pro detekci ultrazvukových vln je inovativním přístupem ke zkoumání pevných látek, který se pohybuje na pomezí materiálových věd a fyzikální akustiky.
Vědci navrhli a zrealizovali nové experimentální metody, které umožňují použít laserově-ultrazvukovou charakterizaci pro nově vyvíjenou generaci slitin. Jedná se o materiály s širokým spektrem uplatnění v aplikacích, od aktivních mikromechanických prvků využitelných v přesných optických přístrojích nebo sdělovací technice, až po biokompatibilní materiály pro kloubní implantáty. Mnohé z těchto slitin mají složité mikrostruktury a neobvyklé elastické vlastnosti, což obojí přináší pro ultrazvukovou charakterizaci teoretické i experimentální výzvy.
Projekt nejenže posunul metodiku laserověultrazvukové analýzy pevných látek na vyšší úroveň, ale také přispěl k objevu několika nových slitin s unikátními vlastnostmi.
Petr Pravec je vedoucím skupiny Fyzika asteroidů na Astronomickém ústavu AV ČR. Zabývá se studiem fyzikálních vlastností asteroidů, se zaměřením na poznání jejich vývojových procesů, omezení nebezpečí jejich srážek se Zemí, a jejich potenciální využití jako zdroje surovin v budoucnu. Spolupracuje s řadou zahraničních kolegů, z nichž nejvýznamnější je spolupráce na pozorováních asteroidů s 1,54m Dánským dalekohledem na Evropské jižní observatoři v Chile. Je objevitelem, resp. spoluobjevitelem několika stovek asteroidů a jejich satelitů.
Oceněný projekt: Fyzikální a dynamické vlastnosti asteroidů cílených kosmickými sondami a jejich evoluční dráhy
NASA aktuálně monitoruje kolem 8 tisíc asteroidů, které se mohou dostat do blízkosti naší planety. Jednou z možností, jak zamezit nebezpečí srážky se Zemí, je odklon nebezpečných asteroidů pomocí kosmických sond.
Oceněný projekt se zaměřil na fyzikální vlastnosti a parametry vybraných asteroidů, které určil na základě jejich světelného toku stanoveného měřením na několika světových observatořích. Získané poznatky byly klíčové pro přípravu kosmických letů k těmto objektům a následnou interpretaci získaných dat.
Výsledky projektu byly využity například při americké misi DART, která v roce 2022 úspěšně otestovala technologii odklonění asteroidu nárazem sondy do něj. Cílem mise DART byla dvojice asteroidů Didymos-Dimorphos. Projekt k misi přispěl určením dráhy satelitu Dimorphos kolem primárního tělesa Didymos před a po nárazu sondy, a to změřením zákrytů a zatmění mezi oběma tělesy. Výsledky byly zásadní jak pro přesné navedení sondy k nárazu na Dimorphos, tak pro určení změny jeho dráhy a vyhodnocení účinnosti odklonu asteroidu.
