Vážení navrhovatelé,
švýcarská agentura SNSF prodloužila termín pro odevzdání návrhů projektů do 8. 4. 2020.
Pro spolupráci v rámci CEUS platí, že termín pro odevzdání návrhů projektů v případě, že je GA ČR Lead Agency, je nově 4. 5. 2020.
Děkujeme za pochopení.
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu standardních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2021.
Soutěžní lhůta začíná 21. 3. 2020.
Návrhy projektů je možné podávat do 4. 5. 2020.
Zadávací dokumentace pro standardní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.
Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů
V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel.č. 227 088 841.
Vyhlášení veřejné soutěže pro standardní projekty
Zadávací dokumentace pro standardní projekty s počátkem řešení v roce 2021
Čestné prohlášení uchazeče – fyzické osoby
Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby
Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)
Vyhlášení dalších soutěží najdete v odkazech:
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu mezinárodních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2021.
Soutěžní lhůta začíná 21. 3. 2020.
Návrhy projektů je možné podávat do 4. 5. 2020.
Zadávací dokumentace pro mezinárodní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.
Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů
V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně/(info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel.č. 227 088 841.
Vyhlášení veřejné soutěže pro mezinárodní projekty
Zadávací dokumentace pro mezinárodní projekty s počátkem řešení v roce 2021
Čestné prohlášení uchazeče – fyzické osoby
Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby
Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů JUNIOR STAR s předpokládaným počátkem řešení v roce 2021.
Soutěžní lhůta začíná 21. 3. 2020.
Návrhy projektů je možné podávat do 4. 5. 2020.
Zadávací dokumentace pro juniorské projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů
FAQ A KONTAKT V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně/(info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel. č. 227 088 841.
Vyhlášení veřejné soutěže pro JUNIOR STAR
Zadávací dokumentace pro projekty JUNIOR STAR s počátkem řešení v roce 2021
Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby
Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu grantových projektů excelence v základním výzkumu EXPRO s předpokládaným počátkem řešení v roce 2021.
Soutěžní lhůta začíná 21. 3. 2020.
Návrhy projektů je možné podávat do 4. 5. 2020.
Zadávací dokumentace pro EXPRO projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů
V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně/(expro@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách na tel. č. 227 088 803 a 227 088 855.
Vyhlášení veřejné soutěže pro EXPRO projekty
Zadávací dokumentace pro EXPRO projekty s počátkem řešení v roce 2021
Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby
Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)
Vážení navrhovatelé,
dne 20. 3. 2020 bude v obchodním věstníku oznámeno zrušení a znovu vyhlášení všech veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlašovaných GA ČR s počátkem řešení pro rok 2021.
Nová soutěžní lhůta bude stanovena od 21. 3. 2020 do 4. 5. 2020.
Děkujeme za pochopení.
V souvislosti s šířením epidemie koronaviru na území České republiky upozorňuje vědecká veřejnost, že vyhlášením nouzového stavu je narušena příprava návrhů projektů v aktuálně vyhlášených soutěžích.
Ve snaze reagovat na stávající zcela mimořádnou situaci a vyjít maximálně vstříc všem řešitelům, předsednictvo Grantové agentury rozhodlo o zrušení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů EXPRO, JUNIOR STAR, standardních i mezinárodních bilaterálních, vyhlášených Grantovou agenturou dne 21. 2. 2020 v Obchodním věstníku (s počátkem soutěžní lhůty dne 22. 2. 2020 a koncem soutěžní lhůty dne 7. 4. 2020) s předpokládaným zahájením řešení od 1. ledna 2021 a současně rozhodlo o neprodleném opětovném znovuvyhlášení všech těchto veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích s předpokládaným zahájením řešení od 1. ledna 2021.
Podmínky nově vyhlašovaných veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích budou identické s těmi, k jejichž zrušení došlo. Grantová agentura tímto krokem vychází vstříc žádosti velké části vědecké veřejnosti a zajistí přitom zákonné prodloužení soutěžní lhůty pro podávání návrhů projektů do 4. 5. 2020, které by za současného znění zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebylo jinak možné.
Předsednictvo Grantové agentury po důkladném zvážení a konzultaci s představiteli uchazečů o účelovou podporu základního výzkumu volí tuto cestu a tyto termíny. Bude tak zajištěno, jak faktické prodloužení možnosti podávat návrhy projektů zájemcům o podporu, tak i ukončení hodnoticí lhůty v původních termínech 2. 11. 2020 pro projekty EXPRO a JUNIOR STAR, resp. 1. 12. 2020 pro standardní grantové projekty a mezinárodní grantové projekty.
Období nejistoty uchazečů a řešitelských kolektivů ani začátek řešení projektů se tak nebude prodlužovat do následujícího roku. Grantová agentura tak postupuje s maximální snahou zachovat kontinuitu financování základního výzkumu a zároveň poskytnout všem zájemcům více času pro přípravu projektů.
Předsednictvo si je vědomo skutečnosti, že tyto závazky Grantové agentury vůči vědecké veřejnosti bude možné splnit pouze za maximálního nasazení ze strany hodnotitelů i zaměstnanců Kanceláře GA ČR a věří, že tento krok bude přijat vědeckou veřejností s porozuměním.
Děkujeme za pochopení.
Po dobu nouzového stavu vyhlášeného vládou ČR budou úřední hodiny podatelny GA ČR pouze v pondělí a ve středu v době od 10 do 13 hodin.
Předsednictvo Grantové agentury ČR se zabývalo posouzením situace týkající se probíhající soutěžní lhůty na podávání návrhů projektů s ohledem na současná hygienická opatření vyhlášená vládou ČR, která reagují na epidemii COVID-19.
Vzhledem k zákonné úpravě a vyhlášeným podmínkám veřejných soutěží a vzhledem k povaze a způsobu přípravy a podávání návrhů projektů, předsednictvo Grantové agentury ČR nepovažuje přehodnocení již vyhlášených veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích v současné době za nezbytné.
Předsednictvo Grantové agentury ČR však vývoj situace nadále sleduje a v případě nutnosti rozhodne o přijetí potřebných opatření.
Biologická rozmanitost není rovnoměrně rozložena na zemském povrchu. Ať už ji měříme počtem druhů, počtem nějakých vyšších taxonů (rodů, čeledí) nebo nějakým odvozeným indexem. Obecně platí že biodiverzita klesá od rovníku pólů a většina druhů žije v tropech. Ani v rámci tropů ale toto rozložení není rovnoměrné, na souši jsou ta nejrozmanitější místa na úbočí hor, zatímco některé nížiny jsou relativně chudé, v moři je to ještě složitější. Existuje obrovské množství teorií a hypotéz proč žije většina druhů v tropech a proč jsou různá místa různě biologický rozmanitá, některé se datují už od Alexandra von Humboldta a Charlese Darwina.
S existencí mnoha teorií a hypotéz se nechtěl smířit tým pod vedením profesora Davida Storcha z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK. V rámci projektu „Je biologická diverzita omezená? Cesta k rovnovážné teorii biodiverzity“ se mu podařilo vytvořit světově unikátní teorii, která rozdíly v biologické diverzitě na povrchu Země vysvětluje. Poznatky z projektu získaly mezi odbornou veřejností velký ohlas. Výsledkem je celkem 13 velmi kvalitních publikací.
Lze říct, že česká věda v oblasti tzv. zelené biologie dosáhla díky lidem jako je právě profesor David Storch vynikajícího mezinárodního věhlasu a stala se v uplynulých desetiletích i díky podpoře GA ČR zcela konkurenceschopnou v tom nejširším celosvětovém kontextu. O významu projektu svědčí také skutečnost, že profesor Storch získal nedávno velký grant EXPRO, který mu umožní ve výzkumu dále pokračovat.
Pane profesore můžete stručně popsat, co bylo hlavním cílem projektu?
Podstata projektu se týkala sporu o to, do jaké míry je biologická rozmanitost na různých místech světa daná tím, že existují nějaké její limity. Tzn. pro každé území je daný nějaký počet druhů, který tam může žít v rovnováze a větší počet už to území neuživí. My jsme zkoumali, do jaké míry toto platí nebo neplatí. Proti tomuto pohledu existuje odlišná představa, která v principu říká, že žádné limity nejsou a že příroda je nenasycená a že druhů by mohlo být mnohem více. Projekt byl zaměřen na vytvoření teorie těchto limitů a jejím testování. Zkoumali jsme tedy, proč je na různých místech na zemi různý počet druhů, zda je to kvůli zmíněným limitům, co vytváří tyto limity, jak je poznáme atd.
Proč jste se rozhodli v projektu zkoumat právě toto téma?
Rozdíly v diverzitě na povrchu Země se zabývám již dvacet let. Je to obecně velké téma, velká otázka. Došel jsem k tomu, že za biologickou diverzitou musí být nějaké limity. To sice nebyla nová myšlenka, byla ale dlouho opouštěna, já jsme v ní ale věřil a rozhodl jsem se ji prozkoumat. Limity mají zásadní vliv na to, co se s biologickou diverzitou bude dít v budoucnosti. To je zásadní věc. Pokud limity existují a počet druhů je hodně blízko rovnovážnému stavu, tak jakékoliv odebrání zdrojů z biosféry činností člověka ty rovnovážné počty ovlivňuje.
Jak jste získávali data, abyste mohli takovou teorii vytvořit?
Primárně jsme čerpali již hotová data z celého světa, vycházeli jsme také z poznatků projektu, který tomuto předcházel. Máme například mapy diverzity druhů na různých místech a ty analyzujeme. Kromě toho získáváme data vlastním terénním výzkumem, hlavně v Africe.
Co považujete za největší úspěch projektu?
Nejcennější část je v tom, že jsme vytvořili funkční teorii. Na začátku byla formulována velmi vágně, dnes ji máme formulovanou i matematicky. V rámci projektu jsme měli ještě mnoho podprojektů, některé z nich jsme splnili beze zbytků, některé jsme museli modifikovat, jiné jsme opustili, protože jsme zjistili, že je to slepá cesta. Některé jsme nestihli rozpracovat a budeme na nich pokračovat.
Jak dlouho jste na projektu pracovali a kolik lidí se na něm podílelo?
V týmu jsem měl dvě postgraduální studentky a dva postdoktorandy. Měli jsme ale také řadu zahraničních spolupracovníků.
Platí vaše závěry stejně jak pro zvířata, tak i pro rostliny?
My věříme, že ano. Pro rostliny máme ale méně dat a je to u nich složitější v tom, že rostliny samy vytvářejí prostředí. Naše teorie je ale obecná, jakkoli konkrétní parametry budou specifické pro různé skupiny.
Jak moc ty limity ovlivňuje člověk?
Data, která jsme studovali, ta člověk dosud příliš neovlivnil. Je to proto, protože globální data jsou sbíraná za dlouhou dobu, kdy vliv člověka ještě nebyl moc znát. Je ale jasné, že člověk biologickou diverzitu ovlivňuje hodně. Zatím se to neprojevuje v těch největších škálách, ale v těch malých jednoznačně. Odebírá zdroje v přírodě a zvyšuje kolísání jejich množství, a to diverzitu – podle naší teorie – samozřejmě ovlivňuje. Může ji ovlivnit také pozitivně, protože ty rovnovážné stavy závisí i na tom, jak moc se druhy šíří a dnes se šíří opravdu hodně. Je tady vlna biologických invazí, kdy se exotické druhy šíří z kontinentu na kontinent, což lokální diverzitu zvyšuje.
Ve kterých oblastech se biologická diverzita nejvíce zvyšuje?
Například v Severní Americe, ale i třeba v Evropě. Týká se to i různých přírodních rezervací, kde počet druhů roste vlivem šířením těch nepůvodních druhů. Rychlost šíření je jednoduše, speciálně u rostlin, rychlejší než jejich vymírání. To ale podle mého názoru nebude dlouho trvat.
Která část světa je, co se týká biologické diverzity, nejbohatší?
Tropické podhůří And, například v Ekvádoru a v Peru. Je tam velká produktivita prostředí, kombinace klimatických podmínek je velmi příznivá. Jsou tam hory, které zřejmě podporují vznik druhů, protože vytvářejí různé bariéry. Jednoduše řečeno se tam sešly ty nejlepší vlivy. Ty důvody se ale přesně neví. Podle mě je to kombinace příznivého klimatu a topografie, která vede k rychlému vznikání nových druhů.
Profesor Daniel Storch
Bude možné vaše poznatky využít v praxi?
Myslím si, že mít teorii toho, čím je regulována biologická diverzita, je důležité, například pro management chráněných území, ale i pro přemýšlení o tom, co se v budoucnu stane s celými kontinenty. Ty naše poznatky slouží jako obecné vodítko. Dokážeme říct, proč na nějakém kontinentu je více druhů a jak je udržovat.
Jak si stojí váš projekt ve srovnání s ostatními výzkumy na toto téma?
Troufnu si říct, že nikdo jiný na světě neudělal tak důkladnou teorii, jak ty limity fungují. Teorii jsme publikovali v nejprestižnějším ekologickém časopise na světě. Z tohoto hlediska jsme hodně napřed.
Jakou roli v tom hraje GA ČR?
Samozřejmě zásadní, moje výzkumy financuje primárně GA ČR. Na tento typ výzkumu je to ideální partner, nepotřebuji nějaké závratné částky, protože hodně dat již existuje. Zatím jsem spokojený.
Jak jste spokojen se systémem GRIS a s ním spojenou administrativou?
Nemám s tím problém, ani nemyslím, že by to šlo nějak zásadně zjednodušit. Zvykl jsem si a v zásadě mi to vyhovuje.
