V pondělí 17. 6. 2019 nejvyšší představitelé GA ČR, FWF (Rakousko), NCN (Polsko) a ARRS (Slovinsko) slavnostně podepsali „CEUS – Central European Science Partnership“ Lead Agency Agreement: Memorandum of Understanding on the unilateral administration and mutual recognition of evaluation procedures“. Tato nová spolupráce umožní vědcům z České republiky, Rakouska, Polska a Slovinska realizovat vědecké projekty s novými zahraničními partnery na principu hodnocení Lead Agency, který patří z důvodu snížení administrativních zátěže ke stále častěji preferovaným formám spolupráce mezi zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum. V rámci CEUS iniciativy na podporu základního výzkumu v regionu střední Evropy bude vědcům nově umožněno podávat bilaterální a také trilaterální návrhy projektů na principu LA.
Zástupci zúčastněných organizací
Aktuálními plány GA ČR je vyhlásit už během příštího roku první výzvu v rámci nové iniciativy. Na konci června letošního roku schválila Rada pro vědu, výzkum a inovace nový materiál, který umožňuje agentuře vyhlašovat multilaterální projekty na principu hodnocení Lead Agency. Nyní agentura materiál předloží ke schválení vládě.
Vážení řešitelé, v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zveřejněny protokoly hodnocení závěrečných zpráv. Hodnocení najdete v detailu projektu v záložce „Progress Reports, Final Reports“ na řádku závěrečné zprávy za rok 2018 ve sloupci „Protocol (Public)“.
„Aktivní membránové optické prvky na bázi kapalin.“ Tak se jmenoval projekt, na kterém po dobu tří let pracoval tým pod vedením profesora Antonína Mikše z pražského ČVUT. Projekt byl zaměřen na analýzu, modelování a měření deformace membránových prvků, výzkum optimálních materiálu pro vývoj membránových kapalinových čoček, analýzu optického návrhu s takovýmito prvky a experimentální charakterizaci fyzikálních parametrů aktivních membránových čoček.
Téma projektu nebylo vybráno náhodou. Jde o aktuální problematiku, která je velmi zajímavá a následně též aplikovatelná v praxi ve vývoji budoucích optických systémů a přístrojů, kde mohou aktivní optické prvky principiálně nahradit celou řadu složitých klasických systémů vzhledem k nižším výrobním nákladům, rychlejší změně optických parametrů a možnosti miniaturizace.
Čočky a zrcadla, které se hýbou.
„Klasické optické prvky, například čočky a zrcadla, které každý zná z přístrojů jako je fotoaparát, mikroskop nebo dalekohled, mají neproměnné optické a geometrické vlastnosti. V současné době jsou ale zkoumány a mnohdy již i vyráběny optické prvky, které mohou svoje optické a geometrické vlastnosti řízeně měnit, což se jeví jako velice výhodné pro mnohé aplikace,“ přibližuje téma projektu jeden ze členů řešitelského týmu profesor Jiří Novák. „Lze tak například mít jednoduchou čočku, která umožňuje elektronicky plynule přeostřovat na různé vzdálenosti, nebo naopak zrcadlo, které mění řízeným způsobem svůj tvar. Jedním z takových prvků jsou čočky, jež mají jako jednu nebo obě optické plochy elastickou deformovatelnou membránu, která mění svůj tvar v důsledku změny tlaku kapaliny uvnitř čočky. Změnou tlaku kapaliny uvnitř čočky lze tak ovládat zakřivení ploch čočky a její zobrazovací vlastnosti.“
Teoretická analýza a počítačové modelování
Práce na projektu byla rozdělena částečně na teoretickou analýzu a počítačové modelování dané problematiky mechanických a optických vlastností membránových optických prvků a na experimentální práci při ověřování dané problematiky v laboratoři. Společně s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd ČR probíhala spolupráce při vývoji a testování materiálů pro experimentální výrobu elastických membrán.
V rámci teoretické analýzy a modelování byly rozvinuty metody popisu a numerického výpočtu deformací membránových optických prvků a byly vyvinuty některé algoritmy a výpočetní metody pro návrh a analýzu optických soustav s optickými prvky s plynule proměnnými optickými vlastnostmi. V rámci experimentální části projektu byly vyvinuty laboratorní modely zařízení s membránovými prvky pro ověřování teoretických poznatků a charakterizaci membránových optických prvků.
„Hlavní výzvou pro nás asi bylo rozvinutí teorie a návrh matematických modelů pro přesný výpočet deformací tenkých elastických membránových prvků, která nebyla pro dané účely dostatečně dobře rozvinuta. Taktéž byly vyvinuty nové metody umožňující primární návrh zoom optických soustav s aktivními optickými čočkami,“ říká profesor Novák.
Využití v praxi? Ano!
Jak mohou být získané poznatky využity v praxi? Mohou být aplikovány při vývoji a aplikacích membránových optických prvků a hybridních optických soustav s takovýmito prvky. Od doby skončení projektu se objevil již celkem velký počet vědeckovýzkumných i komerčních aplikací, které používají například membránové kapalinové čočky. Vlastnosti komerčně vyráběných membránových čoček jsou však stále dosti omezené. Nicméně lze předpokládat, že do budoucna se jejich vlastnosti zlepší, což přispěje k významnějšímu počtu aplikací i v komerční sféře.
Cíle splněny na více než 100 %
Řešitelský tým profesora Mikše dokázal splnit cíle projektu vrchovatě. Posunul rozvoj problematiky teoretické analýzy, popisu a modelování mechanických, optických a materiálových vlastností optických membránových prvků a návrhu hybridních optických soustav s takovými prvky v celosvětovém měřítku. Důkazem je i 15 publikací v impaktovaných zahraničních časopisech, které jsou pravidelně citovány. K úspěchu projektu také přispěla Grantová agentura České republiky. „Bez podpory GA ČR by se náš vědecký tým touto problematikou též zabýval, nicméně určitě ne tak intenzivně a nemohl by provádět experimentální část práce,“ doplňuje profesor Jiří Novák.
profesor Antonín Mikš a profesor Jiří Novák
Cesta nekončí, pokračujeme dál.
V současné době pokračuje tým profesora Mikše v základním výzkumu netradičních optických prvků a možnosti jejich využití v návrhu nových typů optických zobrazovacích a měřicích soustav, které do značné míry mohou změnit optické a optoelektronické systémy budoucnosti. Též spolupracuje na projektech aplikovaného výzkumu a vývoje v oblasti návrhu, konstrukce, výroby a kontroly vysoce precizních optických zobrazovacích soustav pro hi-tech aplikace.
Oblasti teoretického i experimentálního výzkumu, ve kterých bylo v projektu dosaženo znatelného pokroku, lze shrnout v následujících bodech:
metody teoretické analýzy a počítačových simulací principů elastického chování deformovatelných membrán,
metodika výběru vhodných optických transparentních materiálů pro membránové fluidní čočky,
metody teoretické analýzy a počítačových simulací procesů návrhu membránových fluidních optických prvků s laditelnými optickými parametry,
návrh a realizace unikátního laboratorního modelu membránových zařízení,
metodika teoretického modelování a měření deformovatelných elastických membrán,
metody teoretické analýzy, charakterizace a experimentálního ověřování modelů membránových fluidních čoček a hybridních optických soustav s kompenzovanými optickými vadami,
návrh a analýza vícekomorové membránové fluidní čočky,
realizace laboratorních modelů membránových čoček a ověření jejich funkčnosti,
metodika návrhu složitých optických systémů s laditelnou ohniskovou vzdáleností za použití membránových fluidních čoček,
metody teoretické analýzy a experimentální implementace membránových fluidních čoček do adaptivních optických systémů,
oblast charakterizace a testování laboratorních modelů aktivních membránových čoček.
Vážení řešitelé, v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zveřejněny protokoly hodnocení dílčích zpráv. Hodnocení najdete v detailu projektu v záložce „Progress Reports, Final Reports“ na řádku dílčí zprávy za rok 2018 ve sloupci „Protocol (Public)“.
Chtěli bychom Vás informovat o tom, že hodnocení dílčích zpráv proběhlo a máte tak možnost seznámit se s případnými změnami.
V nejbližší době budeme odesílat všechny dodatky vyplývající z těchto dílčích zpráv a dopisy o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách.
Pokud neobdržíte žádný dodatek a ani dopis o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách, tak je Váš projekt beze změn.
V případě, že se na řešení Vašeho projektu podílí i další účastník, žádáme Vás o doložení dodatku ke smlouvě s takovým dalším účastníkem (pokud takováto smlouva s dalším účastníkem není koncipovaná na celou dobu řešení projektu).
Lhůta pro doložení dodatku s dalším účastníkem začne plynout od doručení dodatku ke smlouvě ze strany GA ČR Vaší organizaci nebo od doručení oznámení GA ČR o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách nebo od okamžiku, kdy se dozvíte o schválení dílčí zprávy, která nevyžaduje změnu smlouvy o poskytnutí dotace.
Bez předložení tohoto dodatku Vám nemůže být vyplacena příslušná dotace.
Co se vám vybaví, když se řekne popálenina? Většina z nás asi ví, že popáleniny podle intenzity rozdělujeme do čtyř základních skupin. Ačkoli mohou být rozsáhlé popáleniny smrtelné, moderní způsoby ošetřování výsledky léčby výrazným způsobem zlepšily. Vědci v současné době pracují také na tom, abychom spálenou kůži dokázali zcela nahradit. Jedním z nich je také Ing. Alena Řezníčková Ph.D., která se po tři roky v rámci projektu „Fyzikálně deponované a ukotvené kovové nanostruktury na pevnolátkovém substrátu“ právě tímto úkolem zabývala. Talentovaná vědkyně se kromě obvyklých překážek provázející každé usilovné vědecké snažení, musela potýkat s rakovinou. Nevzdala se a projekt pod jejím vedením dosáhl skvělých výsledků, které byly kromě jiného také uveřejněny v prestižních světových vědeckých časopisech.
Pracujete v Ústavu inženýrství pevných látek. Můžete nám popsat, čemu se ústav věnuje? Zaměření Ústavu inženýrství pevných látek VŠCHT Praha navazuje na široký chemický základ, který je dále doplněn o základní teoretické poznatky z oblasti nauky o materiálu, to znamená fyzika a chemie pevných látek, termodynamika materiálů, a materiálového inženýrství, kam patří fázové a chemické rovnováhy a přenosové jevy. Výzkum zde je zaměřen na vlastnosti materiálů a jejich charakterizaci, ale také na základní procesy jejich přípravy a zpracování. Studovány jsou materiály kovové, anorganické nekovové, organické polymerní i kompozitní užívané jak pro svoje mechanické vlastnosti, využitelné například ve strojírenství, tak pro vlastnosti elektrické, optické či magnetické, využitelné v mikro a optoelektronice, tak i materiály vhodné pro bioaplikace.
V čem je pro vás práce v Ústavu zajímavá? Na Ústav jsem se dostala již jako studentka nejprve bakalářského, magisterského a poté doktorského studia. Tato katedra mne už jako studentku nadchla díky svému zaměření na pěstování buněk na polymerním substrátu jakožto náhrad popálenin kůže.
Ing. Alena Řezníčková, Ph.D.
Projekt, na které jste pracovala, laikovi asi mnoho neřekne. Můžete nám ho více přiblížit? Téma projektu bylo vlastně pokračováním mojí disertační práce „Nanostrukturování povrchu pevnolátkového substrátu“. Hlavním cílem bylo upravit povrch zkoumaného vzorku, polymerního nebo skleněného, pomocí fyzikálních a chemických metod tak, aby došlo ke zlepšení jeho vlastností pro aplikace v medicíně a elektronice. Samotný polymerní substrát je inertní, není tedy vhodný pro další aplikace. V projektu jsem se zaměřila na přípravu nanostruktur na pevném substrátu pomocí modifikace v plazmatu, depozice kovových vrstev či ukotvením nanočástic.
Jaké byly další cíle projektu? Studovat a optimalizovat povrchové vlastnosti substrátu po jednotlivých krocích modifikace tak, aby byl příznivě ovlivněn růst buněk. Růst buněk závisí na povrchovém náboji, chemickém složení povrchu, struktuře a topografii. Kromě kultivace buněk bylo také důležité zjistit, zda po určitém čase nedochází k zániku vypěstovaných buněk. Pokud by polymerní povrch s napěstovanými například kožními buňkami měl sloužit jako náhrada popálené kůže, nemělo by po určité době dojít k jejich zániku.
Dokážete kvantifikovat objem hodin, které jste na projektu strávila? Hodiny, které jsem věnovala řešení projektu, jsem nikdy nepočítala. Během dne se kromě výzkumu věnuji také vedení bakalářských a diplomových prací a výuce laboratoří. V projektu jsem sice uvedena jako jediný řešitel, ale nepracovala jsem na něm sama. S řešením mi pomáhali hlavně studenti a také zaměstnanci VŠCHT, kteří prováděli analýzy.
Snímky myších fibroblastů (L929) kultivovaných 72 h na původním a plazmatem (po dobu 120, 240 a 480 s) aktivovaném polyetheretherketonu pořízené pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Pro získání snímků byla použita 3 různá zvětšení.
V čem byla hlavní výzva? S čím se musí vědec, pracující na tak složitém úkolu, popasovat? Hlavní výzvou pro dokončení projektu pro mne bylo hlavně překonání rakoviny. Musela jsem najít sílu hlavně sama v sobě a pokračovat dál ve výzkumu a ve vedení studentů, i když jsem na to zrovna neměla sílu ani myšlenky. U samotném projektu mě nic zásadního nepřekvapilo, už ze studia jsem zvyklá, že ne všechny experimenty probíhají a vychází tak, jak by si člověk představoval. Na pozici vědeckého pracovníka je kromě nápadů na bádání důležitá také trpělivost.
Jak finančně byl projekt náročný? Jak těžké je na podobné projekty získat finanční prostředky? Roční náklady na projekt byly 1 040 000 Kč. Jelikož šlo o grant 3letý, tak celková finanční podpora od GA ČR byla 3 120 000 Kč. Osobně si myslím, že získat projekt není vůbec jednoduché, protože člověk musí přijít se zajímavým a neprozkoumaným tématem. Dále musí mít člověk dobré pracovní zázemí – od přístrojového vybavení až po podporu kolegů. Další velmi podstatnou roli pro získání projektu hrají publikace v odborných časopisech, které člověka naučí nejen sepisovat a obhajovat vlastní práci, ale také ukazují, že jeho výzkum má ve vědeckém světě smysl.
Ve stručném popisu projektu se píše, že byl „cele věnován atraktivnímu a v současnosti celosvětově široce a hojně studovanému tématu“. Předpokládám, že šlo o téma nanotechnologie. Ano, je to tak. Buňky nerostou na jakémkoliv substrátu. Musí se vytvořit vhodné podmínky pro jejich kultivaci. Důležitou roli při pěstování buněk na pevném substrátu hraje povrchový náboj, chemické složení povrchu, struktura a topografie. V projektu jsem se snažila tyto podmínky optimalizovat. Kromě kultivace buněk na pevném substrátu je také důležitá jejich životaschopnost, která je také ovlivněna výše uvedenými podmínkami.
Jak mohou být získané informace využity v praxi? Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, které by to přiblížily laikovi? Jelikož se v rámci GA ČR jedná pouze o základní výzkum, aplikace v praxi nejsou jeho náplní. Samozřejmě připravené substráty by mohly najít uplatnění ve tkáňovém inženýrství, například jako náhrady cév a popálenin kůže či v elektronice (senzory).
Snímky z transmisní elektronové mikroskopie: (A) koloidního roztoku zlatých nanočástic (B) koloidního roztoku zlatých nanočástic funkcionalizovaných bifenyldithiolem; snímky z transmisní elektronové mikroskopie s vysokým rozlišením: (C) koloidního roztoku zlatých nanočástic (D) koloidního roztoku zlatých nanočástic funkcionalizovaných bifenyldithiolem (E) detail snímku C.
Jakou roli v projektu hrál GA ČR? Grantová agentura ČR hrála velkou roli, jelikož finančně podpořila projekt. Bez těchto financí by nebylo možné řešení projektu vůbec uskutečnit.
Na čem dalším zajímavém nyní pracujete? Jaké další výzvy/mety máte před sebou? V současné době se zabývám přípravou magnetických nanostruktur na povrchu polymerního substrátu, které by mohly najít uplatnění při uchovávání dat. Jelikož mi v letošním roce končí grant, také u GA ČR, čeká mne v letošním roce podání grantu nového. V budoucnosti bych se také ráda habilitovala na docentku materiálového inženýrství.
Předsednictvo Grantové agentury ČR rozhodlo o udělení dalších standardních a juniorských grantových projektů, dodatečně podpořených z finanční rezervy. Níže je zveřejněn kompletní seznam financovaných projektů s počátkem řešení v roce 2019.
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu grantových projektů excelence v základním výzkumu EXPRO s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.
Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.
Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.
Zadávací dokumentace pro EXPRO projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (expro@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách na tel. č. 227 088 803 a 227 088 855.
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu mezinárodních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.
Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.
Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.
Zadávací dokumentace pro mezinárodní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.
V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách
Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel.č. 227 088 841.
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu juniorských projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.
Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.
Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.
Zadávací dokumentace pro juniorské projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.
FAQ A KONTAKT V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel. č. 227 088 841.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
