(Praha, 23. září 2020) Předsedkyně Grantové agentury České republiky (GA ČR) Alice Valkárová udělila ceny pěti řešitelům vynikajících vědeckých projektů ukončených v minulém roce. Prestižní ceny jsou udíleny od roku 2003 a pravidelně dokládají špičkovou úroveň českého základního výzkumu a potvrzují jeho význam pro vědecké poznání.
Letos byly oceněny výzkumné práce, které mohou mimo jiné přispět k vývoji ultrarychlých baterií, k poznání podmínek vzniku života na Zemi, k pochopení poruch v buňce vedoucích ke zhoubnému bujení, vedly ke kritickému vydání díla skladatele Bohuslava Martinů a napomohly k popisu struktury genomu některých rostlin.
„Každoročně je velmi obtížné vybrat z několika desítek excelentních projektů ty úplně nejlepší. Ani letošek nebyl výjimkou, protože projekty, které se dostaly do užšího výběru, dosahují světové úrovně,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc. „Tento ročník je pro mě významný také tím, že je to počtvrté a také naposledy, co ceny uděluji – v příštím roce tato milá povinnost již bude ležet na bedrech nového předsedy nebo předsedkyně GA ČR,“ říká jaderná fyzička Alice Valkárová, jejíž funkční období letos končí.
Laureáti Cen předsedkyně jsou každoročně vybíráni na základě doporučení několika stovek vědců, kteří se podílí na hodnocení projektů financovaných GA ČR. Do užšího výběru se probojovaly tři desítky vynikajících projektů z pěti oblastí základního výzkumu. Odborníci vybírali v oblastech technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd; a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
„GA ČR finančně podporuje základní výzkum už 27 let. Vnímáme jej jako stěžejní. Rozšiřuje hranice lidského poznání a tvoří pevné základy pro budoucí aplikované výsledky. Kromě vynikající úrovně standardních projektů, z nichž jsou Ceny předsedkyně vybírány, vypisujeme také speciální výzvy zaměřené na podporu mezinárodní spolupráce nebo mladých vědců,“ doplňuje Alice Valkárová.
O Cenách předsedkyně GA ČR
Ceny předsedkyně GA ČR jsou od roku 2003 každoročně udíleny 3–5 vybraným laureátům jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím kalendářním roce. Celkově bylo k letošnímu roku oceněno 75 významných vědců a jejich projektů. Každému laureátovi náleží ocenění ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu.
O GA ČR
Grantová agentura České republiky (GA ČR) je organizační složkou státu, která jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. V rámci vyhlášených programů financuje vědecké projekty jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky. Každý rok podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993.
Informace o oceněných projektech
Technické vědy:
Víceškálová nerovnovážná termodynamika, RNDr. Michal Pavelka, Ph.D. (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha)
Cílem projektu bylo najít sjednocující geometrický popis vývoje fyzikálních systémů na různě detailních úrovních. Byly nalezeny postupy, jak detailní úrovně redukovat na méně detailní a získávat přitom nevratné chování spojené s růstem entropie. Získané poznatky jsou aplikovány například ve výzkumu nových ultrarychlých baterií, při zkoumání možností antivirových nanočástic a ve strojovém učení.
Vědy o neživé přírodě:
Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie, Judit E. Šponerová, Ph.D. (Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Brno)
Projekt zásadně přispěl k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace na Zemi. Podařilo se ukázat, že dopady asteroidů a meteoritů mohly mít vliv na tvorbu prvních krátkých molekul RNA. Díky projektu vznikly také scénáře toho, jak mohly vzniknout první funkční genetické molekuly sestavené z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.
Lékařské a biologické vědy:
Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciačního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů, Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc. (Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Praha)
Projekt se zabýval regulací syntézy proteinů (translací), což je proces, během kterého dojde k překladu genetické informace – uložené ve formě DNA v genech – do proteinů. Podařilo se zjistit, jak lidský translační faktor eIF3 zajišťuje sestavení ribosomálních komplexů, které mají za úkol rozpoznat přesný začátek syntézy jednotlivých proteinů. Zjištění tohoto projektu jsou důležitá především pro výzkum deregulace translace, která významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
Společenské a humanitní vědy:
Souborné vydání díla Bohuslava Martinů – 2. fáze, Mgr. Aleš Březina, Ph.D. (Institut Bohuslava Martinů, o.p.s, Praha)
Hlavním výstupem projektu je kritické vydání devíti svazků díla Bohuslava Martinů, českého hudebního skladatele mezinárodního významu. V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějin hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku. Také je zpřístupněno takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti.
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy:
Chybějící souvislosti: evoluce genomu v tribu Camelineae (brukvovité), RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D. (Středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita, Brno)
Lnička setá z čeledi brukvovitých je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již několik tisíc let před naším letopočtem. Díky tomuto projektu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily. Nové poznatky poskytují informace potřebné k budoucího šlechtění této významné plodiny.
Podívejte se na další podklady včetně fotografií
Kontakty:
Oddělení vnějších vztahů
Mgr. Renata Třísková
Renata.Triskova@gacr.cz
+ 420 603 309 316
Mgr. Vojtěch Janů
Vojtech.Janu@gacr.cz
+420 733 690 777
S ohledem na aktuální situaci bude udílení Cen předsedkyně GA ČR, které proběhne v Profesním domě v budově Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, přenášeno také online.
Živý online přenos bude dostupný na této stránce ve středu 23. 9. od 10:30.
V případě, že video v době vysílání nevidíte, zkuste stránku znovu načíst.
RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D., z brněnského institutu CEITEC je mezinárodně uznávanou vědkyní v oboru cytogenetiky rostlin, který se věnuje genetice buněk a jejích struktur. Zabývá se převážně studiem evoluce genomů čeledi brukvovitých a její výsledky významně přispěly k pochopení vývoje chromozomů a genomů rostlin. Terezie Mandáková je díky svým vynikajícím vědeckým výsledkům a dlouhé řadě kvalitních publikací často zvána, aby přednášela na mezinárodních konferencích, čímž skvěle reprezentuje českou vědu jako takovou.
Popis oceněného projektu „Chybějící souvislosti: evoluce genomu v tribu Camelineae (brukvovité)”
Terezie Mandáková spolu se svými kolegy z výzkumné skupiny Martina Lysáka a americkými kolegy z Washington University a Missouri Botanical Garden, se v rámci řešení standardního grantu GA ČR zaměřila na studium genomu plodiny lničky seté (Camelina sativa).
Lnička setá z čeledi brukvovitých, blízce příbuzná rostlinnému modelu huseníčku rolnímu, je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již v roce 4000 před naším letopočtem.
Díky tomuto projektu základního výzkumu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této hexaploidní plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily.
Nové poznatky o historii genomu rodu Camelina nyní poskytují informace potřebné k prozkoumání možností budoucího šlechtění této významné plodiny.
Mgr. Aleš Březina, Ph.D., je český muzikolog a skladatel. Vystudoval muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Olomouci. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl tohoto skladatele. Jeho edice Eposu o Gilgamešovi získala cenu Best Edition na Frankfurtském hudebním veletrhu. Vydal několik knih, sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Zrekonstruoval původní verzi opery Martinů Řecké pašije (Bregenz 1999). Je oceňovaným autorem koncertní, filmové a divadelní hudby.
Popis oceněného projektu „Souborné vydání Bohuslava Martinu – 2. fáze”
Hlavním výstupem projektu Souborné vydání Bohuslava Martinů – 2. fáze je kritické vydání devíti svazků díla tohoto českého hudebního skladatele mezinárodního významu, které v největší možné míře věrně zachycuje skladatelův tvůrčí záměr a v textových částech poskytuje detailní vhled do geneze, recepce a publikační historie jeho skladeb na základě výzkumu často dosud neznámých hudebních i nehudebních pramenů.
V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů, klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějin hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku.
Projektu se také podařilo v autentické podobě zpřístupnit takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti. Řada vydaných svazků pomáhá poznat, zachovat a zhodnotit české kulturní dědictví, reprezentované tvorbou Bohuslava Martinů (1890-1959).
Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a obdržel titul Ph.D. v oboru Biochemie na Vídeňské univerzitě. Na Mikrobiologickém ústavu AV ČR se jeho skupina v rámci široké mezinárodní spolupráce zabývá regulací syntézy proteinů. Cílem je odhalit a popsat molekulární mechanismy, které umožňují přesně rozpoznat, kde má syntéza jednotlivých proteinů začít a kde skončit, a jakým způsobem je tento proces regulován za stresových podmínek, popř. deregulován v rakovinných buňkách. Tým je podporován řadou prestižních zahraničních i tuzemských grantů.
Popis oceněného projektu „Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciacního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů”
Tento projekt základního výzkumu se zabýval regulací syntézy proteinů, tzv. translace. Jedná se o proces, během kterého dojde k přečtení a následnému překladu genetické informace uložené ve formě DNA v genech do proteinů.
V nadneseném smyslu slova lze říci, že syntézou proteinů se genetická informace zhmotní, a vdechne tak buňkám život. Translace probíhá na makromolekulárních buněčných „mašinách“, takzvaných ribozomech. Jejich precizní fungování zajišťuje celá řada faktorů. Klíčovým hráčem zejména během začátku translace je multi-proteinový eukaryotický translační iniciační komplex eIF3.
Nám se podařilo zjistit, jak lidský eIF3 zajišťuje sestavení tzv. pre-iniciačních komplexů v buňce, které mají za úkol přesně rozpoznat, kde má syntéza začít. Zkoumali jsme rovněž, jak je tento mechanismus narušen, když je narušena integrita eIF3.
Zjištění jsou důležitá pro další výzkum, protože narušená integrita eIF3 vede k deregulaci syntézy proteinů. Ta významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
Judit E. Šponer, Ph.D., je vedoucí vědeckou pracovnicí Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně. Dlouhodobě se zabývá teoretickým a experimentálním studiem chemie vzniku života a je autorkou asi sta původních vědeckých prací. Navrhuje chemické scénáře syntézy stavebních bloků biomolekul a jejich následného propojení do prvních polymerů schopných samovolné evoluce. Její práce unikátně zasazují tyto chemické reakce do nejmodernějších geochemických a planetologických kontextů o podmínkách na rané Zemi.
Popis oceněného projektu „Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie”
Vznik života na Zemi či kdekoliv ve vesmíru patří mezi základní otázky, které si lidstvo od nepaměti klade. S vývojem vědy přešlo spíše religionistické pojetí do roviny přísně vědeckých scénářů, jejichž základem jsou modely unikátních chemických reakcí vedoucích od nejjednodušších mateřských molekul po první chemický systém schopný spontánní evoluce – primitivní genetický kód šifrovaný v sekvenci ribonukleové kyseliny (RNA).
Při řešení projektu jsme zásadně přispěli k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace. Ukázali jsme, že dopady asteroidů a meteoritů mohly přispět k syntéze stavebních bloků nukleových kyselin, tj. nukleových bází a cukrů. Objevili jsme cesty, jak se tyto stavební bloky mohly samovolně propojit a vytvořit první krátké molekuly RNA. Navrhli jsme také geologicky relevantní scénáře, které mohly vést ke vzniku prvních funkčních genetických molekul z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.
