Grantové agentuře České republiky (GA ČR) se podařilo rozšířit spolupráci s nejvýznamnější americkou grantovou agenturou National Science Foundation (NSF). Nově tak budou moci vědci z obou zemí společně pracovat na vědeckých projektech v oblasti kyberbezpečnosti. Očekává se, že na podporu tohoto tématu půjde několik milionů korun ročně.
„Ve světle současné celosvětové bezpečnostní situace je kyberbezpečnost jednou z klíčových oblastí, na kterou je nezbytné se zaměřit. To, že jsou Američané ochotni spolupracovat s českými vědci právě v této oblasti, je jasným důkazem toho, že USA považují Českou republiku za důvěryhodného partnera,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
Čeští a američtí vědci mohou již od srpna 2021 žádat o společné financování vědeckých projektů z oblasti umělé inteligence, nanotechnologií, věd o plazmatu či astronomie a astrofyziky. „Americká agentura si pečlivě vybírá, s kým spolupráci naváže. Tuto největší vědeckou spolupráci mezi oběma státy trvalo dohodnout přes dva roky. Věříme, že se nám ji do budoucna podaří rozšířit i na další oblasti výzkumu, nejen o kyberbezpečenost,“ říká předseda GA ČR.
O náklady na jednotlivé projekty se budou agentury dělit – českou část projektu bude financovat GA ČR a americkou NSF. Očekává se, že každá z agentur podpoří vědecké projekty v oblasti kyberbezpečnosti několika miliony korun ročně.
O Grantové agentuře České republiky
Grantová agentura ČR jako jediná instituce v ČR poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu – v letošním roce ve výši přibližně 4,7 mld. Kč. V rámci vyhlášených programů financuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a jejich týmů, tak mladých a začínajících vědeckých pracovníků. Každý rok GA ČR podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu.
O National Science Foundation
National Science Foundation (Národní vědecká nadace) je nezávislá vládní agentura v USA, založená v roce 1950, která je odpovědná za podporu základního výzkumu. V roce 2023 hospodaří s přibližně 9,9 mld. USD, její granty jsou zdrojem pro zhruba 25 % univerzitního základního výzkumu v USA. V rámci vysoce prestižních soutěží podporuje agentura přibližně 11 000 projektů ročně. Financování NSF stálo u zrodu mnoha ve své době revolučních technologií, za dobu své existence podpořila 258 pozdějších držitelů Nobelovy ceny.
Jako každý rok GA ČR letos vypíše soutěž Standardní projekty určenou pro všechny badatele a badatelky. Dále pak mezinárodní výzvy, do kterých budou moci podávat společné projekty řešitelé přinejmenším ze dvou států, a soutěže pro začínající vědce JUNIOR STAR a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Roční pauzu naopak bude mít soutěž EXPRO, která bude znovu vypsána v roce 2024. Soutěže budou vypsány přibližně v polovině února – vzhledem k tomu, že v zadávacích dokumentacích bude docházet jen k drobným změnám, mohou vědci a vědkyně své výzkumné projekty začít promýšlet již nyní.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
Již potřetí letos GA ČR vypíše soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele a badatelky, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2023 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
- Tchaj-wan – National Science and Technology Council (NSTC)
- Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
- São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
- Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
- Německo – German Research Foundation (DFG)
- Polsko – National Science Centre (NCN)
- Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARRS)
- Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
- Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
- USA – National Science Foundation (NSF)
Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku. Předpokládá se, že během letošního roku bude možné podávat společné projekty také s chorvatskými vědci (chorvatská agentura Croatian Science Foundation – HRRZ).
S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace a pravidel z minulých let.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka. Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s podporou Grantové agentury ČR, otiskl prestižní odborný časopis Nature.
Ačkoli nově popsaný parazitický prvok Blastocrithidia nonstop nenapadá přímo člověka, je blízce příbuzný trypanozomám, které způsobují řadu závažných chorob, například spavou nemoc. Díky své genetické „úchylce“ je nový prvok velmi cenný pro další biologický výzkum, protože může vědcům umožnit dosud nepředstavitelné manipulace s genetickým kódem.
Ploštice Eysarcoris aeneus , foto: Miroslav Fiala
Genom je jako kniha plná vět – genů
Genetická informace je uložena v molekulách DNA, jejichž jednotlivé úseky označujeme jako geny a jejich soubor v daném organismu se nazývá genom. Každý gen v sobě obsahuje recept na výrobu jedné bílkoviny, která vzniká různými kombinacemi dvaceti základních aminokyselin procesem zvaným proteosyntéza. Pro jednoduchost si lze gen představit jako jednu větu začínající velkým písmenem a končící tečkou, zatímco genom je kniha vyprávějící celý příběh. Velká písmena a tečky oddělují jednotlivé věty a dávají tak celému příběhu jasnou strukturu a smysl (viz obr.).
Obr.: Leoš Valášek, Mikrobiologický ústav AV ČR
Nedávno se však ukázalo, že existují organismy, do jejichž vět pronikly tečky navíc, a to tak, že nahradily specifická písmena libovolných slov (E a V, které značí konkrétní aminokyseliny).
V důsledku toho jsou čtenáři (v případě genomu se jedná o buněčné luštitele genetického kódu – tzv. ribozomy) zmateni, kde věty skutečně končí, a příběh se stává zcela nesrozumitelným (viz obr.). V přeneseném slova smyslu by se dalo říci, že u nich došlo k biblickému zmatení jazyků jako v pradávné říši Babylonské.
Snad nejzmatenější ze všech je právě nově popsaný druh trypanozomy, parazitující v českých plošticích. Vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra a Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili molekulární mechanismus, který se u tohoto prvoka vyvinul, aby čtenář (ribozom) mohl procházet jeho genetickými větami tak, jako by v nich žádné tečky navíc nebyly. Věty jsou však natolik specificky zašifrované, že čtenáři (ribozomy) žádných jiných organismů nedokážou příběh (genetickou informaci) správně rozluštit.
„Trik spočívá v povaze a délce molekuly transferové RNA (tRNA), která ribozomu běžně slouží jako luštitelská příručka, a v jedinečné úpravě jedné bílkoviny, která v buňkách za normálních okolností zajišťuje rozpoznávání teček, tedy přesné ukončení proteosyntézy,“ vysvětluje Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Součinností těchto dvou upravených molekul pozná ribozom tohoto prvoka, kdy má, nehledě na spoustu teček, větu správně ukončit, a kdy má tečky naopak nahradit dvěma původními písmenky (E a V), což příběhu (genetické informaci) vrátí smysl (viz obr.).
Parazitický prvok Blastocrithidia nonstop, foto: Jan Votýpka
„Vypadá to tak trochu jako opravený diktát nepozorného žáka základní školy, ale jak přesvědčivě ukazuje studovaná trypanozoma, dá se s tím dobře žít. Jedná se o naprosto nečekaný a dramatický odklon od standardního genetického kódu, který je podstatou všeho živého,“ dodává další z autorů objevu, Zdeněk Paris z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Tento objev je důležitý nejen pro základní biologický výzkum, ale i pro nejnovější vědecké trendy, jakým je např. syntetická biologie, jejímž cílem je uměle vytvořit a vylepšit produkci a vlastnosti biologických látek pro nejrůznější účely.
„Cílená podpora excelentní vědy a vědeckých projektů umožňuje dosáhnout výsledků, které, jako je to v tomto případě, mění pohled na základní fungování světa. Jsem rád, že naše financování umožňuje českým vědcům dosáhnout těchto fascinujících objevů,“ dodává Petr Baldrian, předseda Grantové agentury ČR, která financuje excelentní základní výzkum.
