GA ČR společně s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) bude od července letošního roku financovat další dva výzkumné projekty. Na jejich tříletém řešení se budou podílet vědci z obou zemí – grantové agentury budou financovat tu část projektů, kterou řeší vědci daného státu.
Projekty určené k financování
Reg. č.
Navrhovatel
Instituce
Název projektu
22-38449L
Prof., Dr. Sci. Alexander V. Bulgakov
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
Syntéza nanočástic tvořených slitinami s vysokou entropií pomocí laserové ablace v kapalinách: škálovatelnost a kontrola monodisperzity tvarováním sva
22-41060L
Mgr. Jan Pačes, Ph.D.
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
Studium vlivu endogenních virů na biologii hostitele: kombinovaná výpočetní a experimentální strategie
Výzva byla vypsána v rámci iniciativy Weave, která do roku 2025 propojí 12 evropských agentur a která umožňuje podávat až trilaterální návrhy projektů. Projekty podané do výzev vypsaných v rámci této iniciativy jsou hodnoceny pouze jednou grantovou agenturou – v tomto případě byla hodnoticí agenturou DFG.
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová vědecká témata. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů.
JUNIOR STAR 2024
Abstrakt
Jedním z přelomových objevů v oblasti mikrobiologie za poslední desetiletí je popis kmene “Candidate Phyla Radiation” (CPR skupina nebo také ‘Ca. Patescibacteria‘), jehož většina zástupců žije episymbioticky na jiných mikroorganismech a který tvoří až 26 % diverzity všech bakterií. Přestože bylo poskládáno >2400 reprezentativních genomů, je stále k dispozici méně než tucet kultivovaných zástupců, kteří patří pouze do dvou z 24 popsaných tříd uvnitř CPR. Pro pochopení ekofyziologie ‘Ca. Patescibacteria‘ je jejich kultivace důležitá, ale notoricky obtížná kvůli jejich komplexním nutričním požadavkům a závislosti na jiných mikroorganismech, je tedy nezbytné vyvíjet nové výzkumné strategie. V našem projektu navrhujeme zacílit na oba partnerské mikroorganismy, s využitím metatranskriptomiky a EpicPCR zjistit funkční potenciál a hostitelský rozsah CPR. Dalším cílem je získat společné kultury episymbiont-hostitel kombinací reverzní metagenomiky s vysoce výkonnými kultivačními metodami. Tyto inovativní přístupy představují nezbytné kroky, které povedou k porozumění biologie CPR.
Cíl projektu
Cíle projektu: 1) porozumět funkčnímu potenciálu zástupců ‘Ca. Patescibacteria’ v přirozeném prostředí; 2) posoudit hostitelský rozsah těchto episymbiotických bakterií; 3) získat obohacených a společných kultur episymbionta a hostitele
Abstrakt
Budeme studovat nově vznikající souvislosti teorie modelů a strukturální teorie grafů. Teorie modelů dává skupinu konceptů a nástrojů pro analýzu složitosti nekonečných struktur, které mají analogie i v analýze konečných strktur. Dlouhou dobu tyto metody vypadaly jen podobné, ale nedávné výsledky ukazují, že techniky teorie modelů lze aplikovat na konečné problémy a dostat tak klíčove definice strukturální teorie grafů. Tento přístup dává nové nástroje a techniky k dokazování výsledků v oblasti. Hlavní hypotéza, na kterou se zaměříme, je algoritmického charakteru: identifikuje určitou vlastnost, pocházející z teorie modelů, jako podmínku charakterizující třídy grafů, na kterých lze efektivně řešit širokou škálu algoritmických problémů (konkrétně ty, které jsou vyjádřitelné v prvním řádu logiky). Zatímco většina odborníků v oblasti přistupuje problému z kombinatorického hlediska, my plánujeme využít expertízu v oblasti teorie modelů. Zároveň plánujeme zjistit, jak se kombinatorické koncepty mohou vztáhnout zpět na problémy z teorie modelů.
Cíl projektu
Plánujeme rozvíjet interakce teorie modelů a strukturální teorie grafů. Specificky chceme vyřešit (nebo o řešení se pokusit) hypotézu o třídách grafů umožňující efektivní algoritmy
Abstrakt
Cílem tohoto interdisciplinárního projektu je vytvořit teoretický model pro zkoumání vztahů mezi literaturou a společností, a to prostřednictvím kritického souhrnu relevantních paradigmat v literární teorii a sociologii, od počátků až po současnost. Projekt se skládá ze dvou částí: Nejprve provedeme metateoretickou analýzu toho, jak byl vztah mezi literaturou a společností zkoumán v průběhu dějin literární teorie a sociologie. Zaměříme se na epistemologická a ontologická východiska nejdominantnějších teorií od 19. století po současnost a na to, jak tato východiska určují vnímání vztahu literatury a sociálna. Zadruhé, skrze syntézu vybraných teorií vytvoříme teoretický konstrukt, který budeme průběžně empiricky testovat na pěti případových studiích. Cílem je navrhnout model pro zkoumání literární komunikace kombinující mikro- a makro- perspektivy literární produkce, recepce a vnitřní struktury textu, a jejich propojenosti, čímž chceme zajistit literatuře i sociálnu stejnou analytickou váhu—tedy epistemologickou symetrii.
Cíl projektu
1. Identifikovat asymetrie mezi kategoriemi „literatury“ a „sociálna“ v dosavadním výzkumu vztahu společnosti a literatury. 2. Použít tuto znalost k navržení modelu literární komunikace, který „literatuře“ a „sociálnu“ zajistí epistemologickou symetrii, a vyvinout ho na případových studiích.
Abstrakt
„Pokroky v organické chemii umožnily vznik objevů ovlivňujících každodenní život a podpořily klíčový vývoj v medicinální a materiálové chemii a agrochemii. Pro překonání mezer v současném poznání a pro splnění rostoucích požadavků na bezpečnější, praktičtější a snadno škálovatelné organické syntézy se sníženým počtem reakčních kroků, nákladů a enviromentálních dopadů je nicméně potřeba vyvinout inovativní syntetické metody. Tento vědecký projekt nabízí řešení těchto výzev vývojem koncepčně inovativních a bezprecedentních syntetických metod ve dvou výzkumných směrech: 1) molekulární editování, určené pro předvídatelnou a kontrolovanou manipulaci (např. migraci) běžných funkčních skupin, a 2) radikálové C–C/C–N cross-couplingy, určené pro vytvoření vazeb na sp3-hybridizovaných uhlíkatých centrech. Tento projekt za tímto účelem využije potenciálu katalýzy přechodnými kovy, elektrochemické aktivace a radikálové chemie. Výsledné metody budou poté využity pro překonání současných omezení při syntéze bioaktivních sloučenin a přírodních
produktů.“
Cíl projektu
Vývoj nových katalytických a elektrochemických syntetických metod pro 1) migraci funkčních skupin v organických molekulách, 2) radikálové C–C a C–N cross-couplingové reakce. Následná aplikace vyvinutých metod v syntéze biologicky aktivních látek a přírodních látek.
Abstrakt
Elektronový spin v molekulách koordinačních sloučenin je slibný jako základní logická jednotka kvantových počítačů. Tato technologie promění různé aspekty společnosti tím, že umožní rychlejší a efektivnější výpočty, bezpečnou komunikaci a přesné snímání. Molekuly mohou být přizpůsobeny tak, aby dosáhly specifických magnetických vlastností skrze jednoduchou substituci ligandů. Mezi žádoucí vlastnosti patří kvantové provázání, které propojuje molekulární kvantové stavy pro kvantové zpracování informací. Molekulární krystaly jsou vytvořeny za pomoci vodíkových vazeb nebo jiných slabých interakcí mezi sousedními molekulami, což vede ke vzniku struktury, která dává vzniknout spinovým mřížkám a spin-spinovým vazbám. Použijeme elektronovou spinovou rezonanci (ESR) k vysvětlení klíčové role slabých mezimolekulárních interakcí při určování jevu provázání v molekulárních krystalech. Důkladné pochopení těchto interakcí je nezbytné pro úspěšné implementování molekulárních krystalů v budoucích kvantových zařízeních.
Cíl projektu
Prozkoumat vliv slabé výměny a řízení kvantového provázání v molekulárních krystalech pomocí screeningu nových koordinačních sloučenin a posunout dopředu hranici nejnovějších poznatků v oblasti elektronové spinové rezonance představováním si možných aplikací v kvantových zařízeních.
Abstrakt
„Oocyty savčích samičích plodů jsou založeny jako konečná populace. Před narozením vstoupí do meiózy I a zastaví se v ní až do restartovaní meiózy vedoucímu k ovulaci během reprodukčního období. Oocyty dlouho žijících druhů tak můžou být zastaveny na desetiletí,
během kterých musí zachovat kvalitu oocytů pro úspěšný embryonální vývoj. Pro pochopení mechanismů dlouhodobé samičí plodnosti studujeme hlodavce rypoše lysého s reprodukčním obdobím přes 20 let a rypoše velkého s reprodukčním obdobím přes 15 let. U starých myší byla snížená kvalita oocytů asociována s deregulací transpozonů a negativním vlivem ovulací. Rypoši mají nízké množství potenciálně aktivních transpozonů v genomu a sociální systém s ovulujícími i neovulujícími samicemi, proto jsou vhodné modely pro studium efektu transpozonú a ovulace na kvalitu oocytů a ovárií. S využitím nejnovějších genomických a zobrazovacích technologií budeme analyzovat vliv nízké aktivity transpozonů na oocytový transkriptom a epigenom, a efekt ovulace na znižování kvality oocytů a ovárií s věkem.“
Cíl projektu
Naším cílem je identifikovat roli transpozonů a ovulačních cyklů v samičí plodnosti, pomocí studia efektu nízké aktivity transpozonů a přirozené absence ovulací na kvalitu oocytů a ovárií u rypošů, dlouhověkých hlodavců s dlouhodobou samičí plodností.
Abstrakt
O třívrstvém grafenu uspořádaném v ABC struktuře je známo, že vykazuje čistý laditelný energetický zakázaný pás za pomoci kolmého pole, což je důležitá vlastnost pro jeho budoucí aplikace v elektronice a optoelektronice. Hlavní techniky používané k přípravě ABC grafenu však bojují s maximální velikostí ABC grafenu, která je kolem 100 nm, což znemožňuje jakékoli budoucí aplikace. Proto navrhujeme využití epitaxního grafenu v ABC struktuře na substrátu karbidu křemíku rosteného sublimací křemíku, která umožňuje přípravu homogenního grafenu ve velkém měřítku, pro vývoj laditelných elektronických a optoelektronických součástek. Naším cílem je zejména vyvinout detektor terahertzového a dalekého infračerveného záření založený na grafenu v ABC uspořádání přizpůsobením energetického zakázaného pásu s kolmým elektrickým polem. Výkon detekce bude testován při teplotách od kryogenní po pokojovou teplotu a bude porovnán s konvenčními bolometry chlazenými kapalným heliem.
Cíl projektu
Cílem projektu je vyrobit a charakterizovat laditelné elektronické a optoelektronické součástky založené na ABC-vrstveném trojvrstvém epitaxním grafenu na SiC substrátu. Naším cílem je optimalizovat techniku růstu a komplexně studovat laditelné vlastnosti ABC grafenu.
Abstrakt
Stres, úzkost a deprese matky během těhotenství mají dlouhodobý vliv na vývoj dítěte a projevují se jako emoční problémy a problémy s chováním. Mechanismy tohoto mezigeneračního přenosu však nejsou dosud dobře známy. Tento projekt má za cíl identifikovat mechanismy, které vztah mezi zdravím matky během těhotenství a strukturou, funkcí mozku a chováním dítěte vysvětlují. Zaměříme se na roli zánětu a zrychleného stárnutí v těchto vztazích a ukážeme, jaké faktory prostředí mohou negativní vliv psychických problémů během těhotenství ještě zesílit nebo naopak zmírnit. Výsledky projektu poskytnou zásadní nové poznatky o mechanismech prenatálního programování a umožní vývoj cílené intervence, která by snížila prevalenci duševních onemocnění u nových generací. Naše poznatky tak přispějí ke dvěma oblastem národní priority Zdravá populace: (1) Vznik a vývoj nemocí a (2) Epidemiologie a prevence nejzávažnějších onemocnění.
Cíl projektu
Cílem projektu ChiBra je identifikovat mechanismy, které vysvětlují vztah mezi duševním zdravím matky během těhotenství a mozkem a chováním dítěte. Zaměříme se na roli zánětlivých markerů a zrychleného stárnutí a ukážeme, jaké další faktory prostředí mohou dopad duševního zdraví matky ovlivnit.
Abstrakt
Náboženství prostupují životy miliard lidí a předpokládá se, že hrají zásadní roli v normativním chování. Nicméně nevíme, jak náboženská zbožnost proniká do kognitivních procesů během rozhodování. Tento projekt proto navrhuje vytvoření komputačního modelu náboženského rozhodování. V rámci tohoto modelu pracujeme s předpokladem, že náboženská víra, formovaná skrze náboženskou praxi, tvoří v mysli silný základ. Když mysl při rozhodování simuluje možné akce, náboženské akce jsou snadno dostupné a s velkou pravděpodobností i zvolené díky své vysoké hodnotě. CREDO projekt vyvine tento komputační model, který následně empiricky otestuje pomocí laboratorních a terénních studií, které ukáží, jak náboženská víra ovlivňuje sílu náboženských priorů během normativního rozhodování. V rozsáhlé mezikulturní studii bude navíc zjištěno, jak jsou kognitivní výpočty během normativního rozhodování ovlivněny vírou a praxí různých náboženských tradic. Projekt vytvoří ojedinělý komplexní model procesu, kterým náboženství formují mysl jedince, a zdokumentuje jeho fungování alespoň v 12 článcích.
Cíl projektu
Cílem projektu CREDO je navrhnout a otestovat komputační model, který vysvětlí, jak náboženská oddanost ovlivňuje normativní rozhodování. Dlouhodobou vizí je poskytnout formální výpočetní platformu nabízející hlubší pochopení fungování lidské mysli v rámci kulturní komplexity.
Abstrakt
Atropoizomery jsou oddělitelné konformační izomery vznikající z omezené rotace kolem jednoduché vazby, která způsobila revoluci ve objevu léčiv. Hlavním cílem v tomto dokumentu je indukovat konformační omezení pro vytvoření nových léků vývojem metod katalytické stereoselektivní syntézy směrem k obtížně přístupným atropoizomerům podobným lékům. Budeme studovat, jak konformační změny, od achirálních a flexibilních po chirální a rigidnější atropoizomerní formy, ovlivňují schopnost molekuly interagovat s biologickými receptory. Abychom toho dosáhli, zavedeme tři nové katalytické atroposelektivní metody. 1) Vyvineme první atroposelektivní tvorbu amidové vazby směrem k atropoizomerním peptidomimetikům. (2) Vytvoříme atropoizomery ve tvaru koule. Tato vzácně zkoumaná oblast molekulárního tvaru je vyhledávaná při objevování léků. (3) Vyvineme první atroposelektivní dekarboxylaci esterů. Souhrnně výsledné poznatky osvětlí rozdíly mezi farmakologickými vlastnostmi achirálních a chirálních atropoizomerů, což představuje neocenitelný náhled pro objevování léků.
Cíl projektu
Objev nových atropoizomerních léků vývojem bezprecedentních metod katalytické stereoselektivní syntézy směrem k obtížně dostupným atropoizomerům podobným lékům.
Abstrakt
V rámci tohoto projektu budeme zkoumat síť efektorů, které inhibují nezbytnou T buněčnou imunitu, a tak umožňují bakteriím rodu Salmonela ustanovit chronickou infekci. Sekreční systém typu 3 kódovaný na ostrovu patogenity 2 bakterií rodu Salmonela (SPI-2 T3SS) translokuje efektory, které inhibují migraci dendritických buněk, indukují protizánětlivé podmínky a blokují prezentaci antigenů. Naše předběžné výsledky ukazují že efektory inhibující T buněčnou odpověď jsou produkovány jen částí bakterií. To způsobuje vznik odlišných populací infikovaných buněk prezentujících antigen, které pak vyvolávají často protichůdné T buněčné odpovědi. Pomocí teorie efektorových sítí charakterizujeme příspěvek jednotlivých efektorů k celkové inhibici T buněčné odpovědi. Popíšeme, jak jednotlivé efektory ovlivňují interakci dendritických buněk s T buňkami a popíšeme rozdíly ve výsledné T buněčné odpovědi. Naše výsledky mohou identifkovat nové markery pro predikci průběhu infekce a pomoci s vývojem nových vakcinačních strategií
Cíl projektu
Cílem tohoto projektu je objasnit vliv různorodého ovlivnění dendritických buněk efektory bakterií rodu Salmonela na ustanovení chronické infekce a vznik superpřenašečů. Toto by mohlo přispět k navržení nových strategií pro léčbu chronických bakteriálních infekcí.
Abstrakt
Mnoho kojenců se učí dva jazyky od narození, a přesto je populace bilingvních dětí nedostatečně zastoupena ve vědeckých studiích o raném osvojování řeči. Cílem tohoto výzkumného projektu je prozkoumat, jak bilingvismus ovlivňuje vývoj percepce a produkce řeči u kojenců v prvním roce života, a tak rozšířit a zobecnit stávající teoretické úvahy o raném vývoji řeči. Výzkum se zaměří na období žvatlání ve věku 8-14 měsíců. Zaměří se také na sluchovou diskriminaci mezi jazyky a zvuky řeči, která bude zkoumána ve 4., 6. a 12. měsíci pomocí neurozobrazovacích metod (EEG a fNIRS) a kognitivně-behaviorálních metod. Očekává se, že neurofyziologické údaje o zpracování řeči během prvních měsíců života budou obzvláště poučné, protože by měly pomoci lépe porozumět vývoji mozku v kontextu mateřského jazyka (jazyků) dítěte. Projekt tak pomůže pochopit, zda lze stanovené vývojové milníky v raném osvojování řeči považovat za univerzální.
Cíl projektu
Provést čtyři percepční a jednu produkční studii s monolingvními a bilingvními kojenci mezi 4 a 14 měsíci věku. Ověřit milníky v osvojování jazyka. Získat jedinečný vhled do vývojových rozdílů a poukázat na možné aplikace. Vytvořit výzkumný tým. Uvést poznatky v časopisech s IF.
Abstrakt
Budoucnost udržitelného rozvoje lidské společnosti přímo závisí na vylepšení energetické a ekonomické účinnosti. Takovýto pokrok v produkci elektrické energie nebo pohonných jednotkách vyžaduje objevení a vývoj nových výkonných materiálů. Navazujíce na naši nedávnou revoluční práci (Nature, 2023) cílem projektu je průzkum nově otevřeného prostoru chemických složení pro design a optimalizaci nákladově-efektivních a udržitelných 3D tisknutelných slitin s více hlavními prvky zpevněných oxidickou disperzí (ODS-MPEAs). Prediktivní schopnost termodynamických výpočtů bude kombinována s rapidní produkcí slitin aditivní technologií. Nejslibnější materiály podstoupí urychlené mechanické testování za podmínek monotónního zatížení, creepu a únavy. Klíčové aspekty designu určující výkonnost slitin budou posouzeny s využitím nejmodernější více-škálové charakterizace a s podporou atomistických simulací. Navrhovaný vice-úrovňový optimizační přístup povede k vývoji nových 3D tisknutelných ODS-MPEAs pro použití v cílovém teplotním rozsahu 800-1000°C.
Cíl projektu
Identifikace kritických aspektů materiálového designu určujících chování 3D tisknutelných ODSMPEAs za podmínek monotónního, creepového a cyklického zatížení za vysokých teplot (800- 1000°C). Vývoj nové nákladově-efektivní a udržitelné 3D tisknutelné ODS-MPEA pro použití v extrémním prostředí
Abstrakt
Hluboké neuronové sítě v posledních letech ovládly prakticky všechny oblasti umělé inteligence a počítačového vidění. Navzdory tomuto úspěchu jsou však i nejlepší modely snadno zmateny běžnými příklady, které se ale nevyskytovaly v trénovací množině, a nadále postrádají základní schopnosti zobecnění a porozumění okolnímu světu, přestože největší modely mají stovky milionů parametrů a byly trénovány i několik měsíců na milionech velmi různorodých trénovacích příkladů. V tomto projektu se proto chceme zaměřit na soubor předpokladů, které jsou zabudováný do těchto modelů, a které tyto modely používají k zobecňování a ke zpracování příkladů mimo trénovací množinu. Nalezení vhodného soubor předpokladů (angl. inductive bias) pro nejběžnější úlohy počítačového vidění a jejich začlenění do hlubokých neuronových sítí nám umožní zásadně vylepšit nejmodernější modely počítačového vidění tak, aby měly méně parametrů, aby byly výpočetně i paměťově efektivnější, aby vyžadovaly méně trénovacích dat, a v neposlední řadě aby dokázaly lépe zobecňovat i pro nové příklady mimo trénovací sadu.
Cíl projektu
1) zavedení nových symetrií pro moderní modely počítačového vidění. 2) najít nové topologické reprezentace jako další formu kódování předpokladů modelu 3) použít nizkodimenzionální reprezentace nepřímého kódování 4) najít nová approximativní řešení pro rychlé hodnocení kvality předpokladů modelu
Abstrakt
Cílem projektu je studium vzájemné interakce mezi hvězdami a supermasivními černými dírami (SCD) v galaktických jádrech. Již dříve jsme ukázali, že interakce s nukleárním jetem může podstatně ovlivnit vlastnosti hvězd. Zde navrhujeme rozšířit předchozí studie systematickou analýzou kombinované interakce hvězd s akrečním diskem i jetem. Opakovaná setkání zvýší ztrátu hvězdné hmoty, a tudíž kromě modifikace hvězdného vývoje nevyhnutelně změní i stav akrece SCD. Tradiční unifikované modely aktivních galaktických jader (AGJ) vliv hvězd zanedbávají. Ty však mohou nejen ovlivňovat akreční stav SCD, ale nakonec jej také určovat prostřednictvím hustých koncentrací – jaderných hvězdokup (JH). K pochopení souvislosti mezi modulací akrečního stavu SCD ze strany JH a zpětnou vazbou AGJ na velkých škálách je zapotřebí porovnat vlastnosti JH, charakteristiky rádiové emise na menších a větších škálách, jakož i vlastnosti rentgenové emise v rámci Bondiho poloměru SCD.
Cíl projektu
Vypočítáme vliv opakovaných průchodů hvězd jaderným diskem-jetem na hvězdu i na akreci supermasivní černé díry (SCD). Porovnáme vlastnosti jaderné hvězdokupy (JH) s emisí SCD, abychom pochopili vliv JH na velkorozměrovou zpětnou vazbu.
Abstrakt
Chiralita hraje důležitou roli v chemii, fyzice a biologii. Reakce chirálních molekul často vedou ke změnám v molekulární chiralitě. Jedním ze způsobů, jak vizualizovat fotoindukovanou chirální dynamiku během chemických transformací v reálném čase, je časově rozlišený fotoelektronový cirkulární dichroismus (TRPECD). PECD se projevuje jako asymetrie v úhlovém rozložení fotoelektronů (PAD), když je soubor náhodně orientovaných chirálních molekul ionizován kruhově polarizovaným (CP) zářením. PAD se měří časově rozlišenou fotoelektronovou spektroskopií kombinovanou s extrémními ultrafialovými CP femtosekundovými pulzy získanými prostřednictvím high harmonic generation. Projekt si klade za cíl studovat chirální dynamiku na femtosekundových časových škálách, čímž posouvá několik výzkumných oborů, jako je fotochemie v excitovaném stavu a femtochiralita, a zahrnuje následující hlavní cíle: studium elektronových korelací během dvojité ionizace chirálních molekul, studium chirálních změn během foto-switchingu helicenů a vývoj teoretického rámce pro výpočet TRPECD.
Cíl projektu
1) Založení nové výzkumné skupiny 2) Studium chirální dynamiky při chemických přeměnách v reálném čase měřením statického a časově rozlišeného PECD a PICD dvojitě nabitých kationtů a helicenů 3) Vývoj pokročilého experimentálního zařízení s 3D VMI a kruhově polarizovanými pulzy
Abstrakt
Analýza tisíců dat prosopografické, administrativní a antropologické povahy pomocí metod pokročilé matematiky odhalí proměny společnosti v období Staré říše (2700–2180 př. Kr.) a rozdíly mezi jedinci ve vztahu k jejich společenskému postavení. Výchozím zdrojem pro detailní analýzy a matematické zpracování je jednak průběžně doplňovaná databáze úředníků a jejich titulů (Maat-base), jednak antropologická databáze (AnupBase) obsahující podrobné vyhodnocení několika set morfologických i metrických znaků u každého zkoumaného jedince. Interdisciplinárně zaměřený projekt propojující metody systematického sběru dat a analýzy komplexních sítí s antropologickým výzkumem konkrétních jedinců pohřbených v Gíze a Abúsíru umožňuje nově nahlížet a propojovat již známá fakta a vyhodnocovat je z nové perspektivy, která významně rozšíří a prohloubí poznatky o staroegyptské společnosti v několika rovinách: jedinec (fyzický vzhled, fyzická zátěž, délka kariéry) – rodina či komunita (rodinné vazby, nepotismus) – celá společnost/populace (demografie, proměny v čase).
Cíl projektu
Hlavním cílem je zkoumání jedince a fungování staroegyptské společnosti v období 3. tis. př. Kr. Stěžejním úkolem je definovat možné vztahy a souvislosti mezi antropologickými daty a sociálním statusem, rodinnými vazbami, či demografickým profilem populace za pomoci matematických metod.
JUNIOR STAR 2023
Abstrakt
Navrhovaný projekt směřuje k využití detekčních systémů založených na hybridních pixelových detektorech typu Timepix, které dovolují polohově citlivou detekci částic v reálném čase. Tento vývoj vychází z potřeb fyzikálních experimentů realizovaných na urychlovačích a ve vesmíru. Ke zvýšení spolehlivosti identifikace registrovaných částic a přesnosti rekonstrukce jejich drah bude využito jak nových technologických trendů ve vývoji integrovaných obvodů a polovodičových senzorů tak i moderních počítačových metod zpracování dat. K určení charakteristických rysů drah částic bude využita umělá inteligence. Pixelová struktura detektoru a jeho očekávané časové rozlišení na úrovni 200 ps umožní určovat kromě dE/dX i 3D souřadnice drah částic v senzoru včetně směrů jejich letu. Vyvinuté detekční systémy a metodika vyhodnocování dat budou současně využívány i k měření charakteristik směsných radiačních polí v experimentech ATLAS a MoEDAL na LHC a na oběžných drahách Země. Výstupy řešení projektu lze očekávat ve formě 10-15 publikací v impaktovaných časopisech a 2-3 v konferenčních sbornících.
Cíl projektu
„• Vývoj nových detektorových systémů a algoritmů pro identifikaci částic v reálném čase a rekonstrukci jejich drah v sensorech;
Využití vyvinutých detektorových systémů a a metodiky zpracování jejich signálu pro základní fyzikální výzkum v oblasti částicové fyziky a v kosmickém prostoru.“
Abstrakt
Díky nedávnému vývoji instrumentace, fázových destiček a algoritmů strojového učení je oblast elektronové mikroskopie a spektroskopie na prahu nové éry. V tomto projektu budeme studovat tvarované elektronové svazky jako revoluční sondy, které povedou k všestrannějším a levnějším elektronovým mikroskopům, a které umožní nové aplikace. My budeme teoreticky zkoumat fázové destičky nutné pro přípravu tvarovaných svazků a alternativní zobrazovací a spektroskopické metody dostupné s těmito nekonvenčními sondami. Představíme a optimalizujeme návrhy laditelných elektronových fázových destiček založených na světle nebo mikroelektronických prvcích vzhledem k vybraným aplikacím. Zaměříme se na rychlé a nepoškozující zobrazování a spektroskopii, měření nízkoenergiových excitací za hranicí obvyklých výběrových pravidel, a na studium optického dichroismu; to vše až na atomární úrovni. Protože elektronové mikroskopy jsou zásadními diagnostickými nástroji v mnoha oblastech výzkumu a vývoje, výsledky tohoto projektu budou mít významný vliv na celou společnost.
Cíl projektu
„Teoretický vývoj a optimalizace rychlých a všestranných elektronových fázových destiček pro vytváření tvarovaných svazků. Teoretický návrh aplikací takovýchto svazků v rychlém elektronovém zobrazování a spektroskopii nízkoenergiových optických a vibračních excitací“
Abstrakt
Migrastatika představují novou třídu léčiv, jež mají velký potenciál zlepšit výsledek současné protinádorové terapie tím, že inhibují metastázování nádorových buněk. Polymerizace aktinu je jedním z potenciálních cílů migrastatik. Cílem tohoto projektu je vyvinout nové látky s antimetastatickou aktivitou založenou na inhibici polymerizace aktinu (přímou, nebo nepřímou). Budou vyvinuty analogy cytochalasinů, které přímo inhibují polymerizaci aktinu pomocí virtuálního skríningu a metody růstu fragmentů. Budou vyvinuty inhibitory ARPC1, podjednotky komplexu Arp2/3, která reguluje polymerizaci aktinu, a to včetně specifických inhibitorů pro jednotlivé isoformy ARPC1. Nakonec budou připraveny PROTAC sloučeniny cílící na komplex Arp2/3 a jeho podjednotky a bude studován jejich vliv na invazivitu nádorových buněk. Testování nových sloučenin bude prováděno v úzké spolupráci se skupinou prof. Jana Brábka (BIOCEV, ČR).
Cíl projektu
„Vývoj cytochalasinových analogů
Vývoj inhibitorů komplexu Arp2/3 cílících na podjednotku ARPC1
Vývoj specifických ligandů pro isoformy podjednotky ARPC1
Cílená degradace komplexu Arp2/3 a modulace jeho funkce“
Abstrakt
N-metyl-D-aspartátové receptory (NMDAR), podtyp ionotropních glutamátových receptorů, váží synapticky uvolněný neuropřenašeč glutamát a zprostředkovávají rychlý excitační přenos na většině synapsí v centrální nervové soustavě savců. NMDAR hrají klíčovou roli v synaptické plasticitě a neuronálním vývoji. Projekt má za cíl za pomoci kombinace single-molecule FRET, elektrofyziologických, molekulárně biologických a výpočetních metod studovat konformační změny lidského NMDAR v průběhu jeho aktivace a desenzitizace. Na tomto základě má dále za cíl sestavit kvantitativní model aktivace NMDAR, odhalit jak jsou jednotlivé konformační stavy v aktivační cestě receptoru a přechody mezi nimi ovlivněny lidskými de novo GRIN mutacemi asociovanými s neurovývojovými onemocněními a jaký má toto vliv na změněnou povrchovou expresi receptorů. V neposlední řadě je pak cílem odhalit jak může narušená NMDAR signalizace být korigována novými podjednotkově selektivními modulátory.
Cíl projektu
Kvantitativně charakterizovat konformační změny NMDAR v průběhu jeho aktivace a desenzitizace, odhalit strukturní podstatu GRIN mutací asociovaných s neurovývojovými onemocněními a odhalit jak může narušená NMDAR signalizace být korigována novými podjednotkově selektivními modulátory.
Abstrakt
Objasnění genetické podstaty adaptace patří mezi hlavní výzvy současné evoluční biologie. Opakovaná adaptace k výzvám prostředí nabízí vhodné přirozeně replikované systémy, ale variabilita v míře genomické konvergence brání obecným závěrům. Míru genomické konvergence zřejmě určuje více faktorů spojených se strukturou a fukncí genomu, ale jejich relativní důležitost zůstává neobjasněna kvůli úzkému zaměření studií a proměnlivé genetické divergenci. Tento projekt využívá 13-násobnou nezávislou kolonizaci toxických půd modelovou čeledí Brassicaceae k systematickému zhodnocení faktorů, které stojí za genomickou konvergencí a tedy i prediktabilitou evoluce. Spojením populační a strukturální genomiky s transkriptomikou a reverzní genetikou charakterizujeme genomické „hotspots“ konvergentní evoluce a otestujeme hypotézu o jejich měnící se roli s neutrální divergencí. Projekt identifikuje obecné evoluční síly určující strukturu a funkci genomu v přírodě a upřesní evoluční predikce využitelné pro efektivní šlechtění a ochranu.
Cíl projektu
Identifikovat kandidátní geny konvergentní adaptace podél gradientu divergence Kvantifikovat relativní roli genomických a funkčních prediktorů v určení konvergentních hotspot lokusů Funkčně ověřit dopad konvergentních hotspot lokusů na fenotyp a fitness
Abstrakt
Ukazuji, že současná metodologie meta-analýzy aplikovaná mimo experimentální výzkum obsahuje zkreslení pramenící z použití nominální přesnosti, která je často nadhodnocená. Dokáži, že metoda inspirovaná instrumentálními proměnnými používanými v ekonomii a aplikovaná ve všech kontextech meta-analýzy toto zkreslení opraví. V meta-analýze dostávají větší váhu nominálně přesnější studie. Nicméně více než 20 000 meta-analýz bylo provedeno ve společenských vědách, kde se meta-analýzy převážně nezaměřují na experimentální výsledky, a v primárních studiích tak mají autoři kontrolu nad měřítky přesnosti. Reportovaná přesnost je tedy endogenní. Zpochybňuji předpoklad, že studie vykazující větší přesnost jsou více informativní a méně vychýlené. Ač se soustředím na společenské vědy, výsledky budou relevantní pro více než 100000 meta-analýz v dalších oblastech, které se také zaměřují na jiný než experimentální výzkum. Zdánlivá přesnost má dramatické důsledky nejen pro meta-analýzu a strukturální modely na jejím základě kalibrované, ale také pro celkovou praxi politiky založené na faktech.
Cíl projektu
„Představím novou meta-analytickou metodu a zhodnotím její výkonnost za použití i) Monte Carlo simulací, ii) porovnání meta-analýz s preregistrovanými replikacemi z projektu Many Labs a iii) porovnání mnoha různých meta-analytických metod při aplikaci na velký počet metaanalytických datasetů.“
Abstrakt
„Cílem tohoto projektu je lépe porozumět vývoji matematiky v Praze v první polovině 19. století. Projekt usiluje o objasnění motivací (např. praktických) a faktorů (např. socioinstitucionálních), které vedly k ustálení některých postupů jako normy, ale také k novým matematickým poznatkům. Za tímto účelem bude provedena případová studie věnovaná Pražské univerzitě a Bernardu Bolzanovi, v níž bude využito jejich singulárního dobového postavení. Navržen bude metodologický přístup ke studiu dynamiky matematiky, jenž bude spojovat prvky z nejnovějších trendů v historii matematiky a matematické výchovy, z filozofie matematické praxe, studií matematických kultur a „textual studies“.“
Cíl projektu
„Studovat matematické praxe v Praze a v Bolzanově práci v kontextu evropské matematiky první poloviny 19 století. Vytvořit Digitální archiv Bolzanových matematických rukopisů. Podpořit „občanskou vědu“ a vzdělávání prostřednictvím veřejné angažovanosti“
Abstrakt
„Vědecké výpočty ze své podstaty zahrnují mnoho zdrojů nepřesnosti, od diskretizace nebo zjednodušení problému, přes zašuměná data, chyby zaokrouhlování až po záměrné zastavení výpočtů za účelem zvýšení efektivity. Moderní přístup spočívá v oddělené analýze různých zdrojů chyb. Tento modulární přístup je nejen potenciálně nebezpečný, ale také opomíjí potenciální příležitosti ke zlepšení výkonnosti kombinací více zdrojů nepřesnosti. Vývoj spolehlivých a účinných přístupů pro exascale maticové výpočty vyžaduje zaplnění této mezery. Tento projekt prolomí modulární přístup k analýze a návrhu algoritmů pro nepřesné maticové výpočty důslednou analýzou toho, jak se různé chyby vzájemně ovlivňují při šíření výpočtem a jaký mají vliv na numerické chování a kvalitu řešení. Náš holistický přístup, zakořeněný v přísné teoretické analýze, povede k novým algoritmům pro exascale problémy, které využívají nepřesnost k vyvážení výkonu a přesnosti. “
Cíl projektu
„V rámci tohoto projektu bude: 1) důsledně analyzovat maticové výpočty, které jsou vystaveny mnoha zdrojům nepřesnosti, a 2) na základě poznatků z této analýzy se budou vyvíjet nové algoritmy určené pro exascale stroje, které využívají aproximace k dosažení výkonu a přesnosti.“
Abstrakt
„Bezpilotní vzdušné prostředky (drony) již mění mnoho odvětví, jako například doručování balíků, inspekci, nebo letecké pátrání. Tento výzkumný projekt se zaměří na zodpovězení základních otázek, které vyplývají z požadavku vysokorychlostního letu robotických vzdušných prostředků v prostředí s překážkami. Motivací pro tento projekt je scénář leteckého pátrání, který vyžaduje, aby drony co nejrychleji nalezly oběti například přírodní katastrofy. Zaměříme se na vývoj autonomie dronů v oblasti plánování a řízení pro agilní let. Současné přístupy nezvládají online plánování trajektorie a řízení robotu, které by využívalo plnou agilitu dronů a minimalizovalo tak dobu letu. Chceme vyvinout metody plánování a řízení, které tato omezení překonají, a tím výrazně zlepší efektivitu dronů v úloze leteckého pátrání. Dále vyvineme nové přístupy pro online plánování misí přes více cílů, např. přes odhadovaná umístění přeživších při leteckém pátrání, které (na rozdíl od stávajících přístupů) zohlední prostředí s překážkami a omezenou kapacitu baterie.“
Cíl projektu
„Vyvineme metody pro
1)Online plánování trajektorií minimalizující dobu letu v prostředí s překážkami
2)Robustní přístupy řízení pro agilní let mezi překážkami založené na modelu robotu a strojovém učení
3)Plánování misí přes více cílů s minimalizací doby letu a zohledněním omezené kapacity baterie“
Abstrakt
„Kmenové buňky sídlí ve specializovaných mikroprostředích tzv. „nikách“, které řídí jejich funkci pro správný růst, údržbu a opravu tkání. V předkládaném projektu se zaměříme na studium zcela nové populace buněk v obličeji obratlovců, které jsme nedávno objevili (Fabian a kol., 2022a), a u kterých předpokládáme, že fungují jako nika pro podporu kosterních kmenových buněk. Naše předběžné výsledky ukazují, že mutace genů hojně exprimovaných v této buněčné populaci se u lidských pacientů projevují malformacemi kostí. Proto očekáváme, že naše výsledky tohoto projektu umožní lepší pochopení, jakým způsobem specializované buňky „niky“ zajišťují normální vývoj a údržbu kostry hlavy.“
Cíl projektu
„Cílem tohoto projektu je charakterizovat novou populaci buněk neurální lišty v obličeji obratlovců a blíže popsat jejich roli jako niky podporující kosterní kmenové buňky“
Abstrakt
„Tento návrh cílí na vývoj nových ab initio simulačních nástrojů pro modelování vlastností a struktury amorfních a krystalických organických polovodičů. Moje vědecká expertíza mi umožňuje cílit na bezprecedentní sub-chemickou přesnost predikcí strukturních vlastností a fázových přechodů. Využití fragmentačních ab initio Monte Carlo metod a kvazi-harmonických simulací zajistí fyzikální konzistenci modelu s minimem empirických vstupů. Klíčové bude rozšíření aplikovatelnosti modelu pro kondenzované fáze velkých molekul, typických pro organické polovodiče. Tyto látky trefně ilustrují současné limity přesnosti a aplikovatelnosti ab initio modelování molekulárních materiálů, co se týče velikosti molekul, specifičnosti interakcí, důležitosti amorfního stavu, a závislosti mobility nosičů náboje na jemných variacích materiálové struktury. Navržený výzkum umožní přesně predikovat teploty tání a vitrifikace, polymorfismus, hnací sílu krystalizace či konduktivitu moderních materiálů relevantních pro optoelektronické aplikace.“
Cíl projektu
„Vývoj ab initio simulačních nástrojů pro predikce struktury, fázového chování a přenosu náboje amorfních a krystalických organických polovodičů s nevídanou sub-chemickou přesností a aplikovatelností i pro velké molekuly typické pro reálné organické polovodiče. “
Abstrakt
„Výzvy spojené s integrací cizinců jsou velmi důležité a aktuální v mnoha společnostech světa. Negativní postoje k cizincům jsou spojeny se sociálními problémy jako je rasismus, diskriminace, sociální vyloučení, kriminalita a extremismus. Česká republika v současnosti čelí nebývalému přílivu uprchlíků z Ukrajiny a většina českých adolescentů začne poprvé v životě sdílet třídu s cizinci. Hlavním cílem tohoto projektu je zkoumat vliv vzdělávání a třídního prostředí na rozvoj postojů k cizincům. Literatura o liberalizačním účinku vzdělávání rozlišuje tři kauzální mechanismy: zlepšování kognitivních schopností, osvojování liberálních hodnot a získávání pocitu, že má jedinec život pod kontrolou. Cílem projektu je testovat všechny tři kauzální mechanismy na panelových datech, která budou sebrána průběžně během čtyř let na reprezentativním vzorku středních škol a budou zahrnovat měření kritického myšlení, sociometrický status adolescentů, dynamiku vztahů ve třídách, obsah a metody výuky a charakteristiky vyučujících.“
Cíl projektu
Projekt bude zkoumat dynamiku postojů adolescentů k cizincům prostřednictvím panelového výzkumu na českých středních školách. Projekt se zaměří na testování vlivu vzdělávání, spolužáků a učitelů v čase.
Abstrakt
„V rámci předkládaného výzkumného záměru budou využity nejmodernější atmosférické datové soubory s vysokým rozlišením a špičkové teoretické metody pro detekci vnitřních gravitačních vln (VGV) a diagnostiku jejich interakce s pozadím. Cílem je přezkoumat a rozšířit naše znalosti o vlivu VGV na dynamiku a složení atmosféry a na propojení mezi atmosférickými vrstvami. VGV existují v atmosféře v rozličných měřítcích, ale obvykle značná část jejich spektra zůstává nerozlišena v globálních předpovědních či klimatických modelech a jejich dopady je proto třeba parametrizovat. Naše znalosti o dopadech VGV na celou škálu procesů od projevů počasí po dlouhodobý vývoj klimatu byly dosud založeny na jejich převážně parametrizovaných účincích. Analýza simulací schopných plně rozlišit VGV umožní přesnější chápání dynamických procesů v atmosféře a také pomůže zhodnotit realističnost současných parametrizací VGV tím, že napoví, do jaké míry jsou jejich parametrizované účinky v modelech umělé. Na základě toho budeme moci upravit parametrizace VGV a docílit přesnější předpovědi budoucího klimatu.“
Cíl projektu
„Zhodnocení realističnosti vlivu parametrizovaných gravitačních vln (VGV) v klimatických modelech na základě simulací rozlišujících VGV. Revize znalostí o vlivu VGV v atmosféře na základě simulací rozlišujících VGV. Vývoj parametrizací VGV bez nežádoucích efektů pro modelovou dynamiku a transport.“
Abstrakt
„Cílená léčba je zlatým grálem protinádorové terapie. I přes to je aplikace cílených léčiv v klinické praxi stále komplikována jejich nedostatky, jako je např. špatná farmakokinetika léčiv a jejich nežádoucí účinky. Tyto limitace mohou být překonány zvýšením selektivity a efektivity terapeutických modalit. V předloženém projektu proto plánujeme vycházet z konceptu bioorthogonální chemie a navrhnout a otestovat nové hybridní biokompatibilní nanokatalyzátory založené na feritinu pro extracelulární aktivaci cytotoxicity netoxických proléčiv. Pro dosažení tohoto cíle jsme naplánovali čtyři hlavní pracovní balíky: i) návrh a produkce rekombinantních feritinů pro enkapsulaci katalyzátorů, ii) syntéza katalyzátorů pro BOOM a IEDDA reakce a jejich enkapsulace do feritinu a syntéza proléčiv, iii) studium reaktivity hybridních nanokatalyzátorů v cell-free podmínkách a tkáňových kulturách a iv) studium protinádorové účinnosti bioorthogonálních párů v myším modelu. Předkládaný projekt má za cíl otevřít novémožnosti pro využití hybridních nanokatalyzátorů v precisní protinádorové terapii.“
Cíl projektu
„Předložený projekt má za cíl návrh a funkční validaci nových biokompatibilních hybridních nanokatalyzátorů založených na feritinech pro in situ extracelulární aktivaci proléčiv s cílem vývoje efektivních protinádorových terapeutických modalit nové generace.“
Abstrakt
„Organické solární články vykazují pozoruhodné optoelektronické vlastnosti podobně jako přirozeně se vyskytující komplexy využívající světlo při fotosyntéze. V porovnání se svými anorganickými protějšky však poskytují relativně nízkou účinnost kvůli krátké délce excitonů a difúzi náboje. Cílem projektu je prozkoumat základní zákony, kterými se řídí pohyblivost náboje v molekulárních nanomodelech pohlcujících světlo. Za tímto účelem navrhuji kombinovat šablonovitou syntézu molekulárních nanodružic a kryogenní mikroskopické sondy v atomárním měřítku pro zkoumání vlivu molekulární organizace na elektronickou komunikaci, s jednoelektronovou citlivostí a sub-angstromovým rozlišením pro úplnou kontrolu jejich koherentní delokalizace náboje. Tato kombinace nám umožní pochopit vztah mezi strukturou, aromaticitou a pohyblivostí náboje u jednotlivých makrocyklů. Návrh s sebou nese transformační potenciál pro oblast organických solárních článků až do nanoměřítka.“
Cíl projektu
„Kombinovat syntézu pomocí šablon s technikami skenovací sondy v atomárním měřítku za účelem experimentální kontroly a vizualizace delokalizace náboje v molekulárních nanoprvcích. Taková kombinace poskytne základní poznatky o procesech přenosu náboje v nanomodelech organických solárních článků.“
Abstrakt
„Procesy spojené s produkcí Portlandského cementu (PC) odpovídají za zhruba 7 % celosvětových emisí CO2. Cementy na bázi reaktivního oxidu hořečnatého mají vlastnosti srovnatelné s PC, ale znatelně nižší dopad na životní prostředí. Především kompozity na bázi MOC (magnesium oxychloride cement), které mají CO2 neutrální stopu, mohou poskytnout řešení na cestě k udržitelným konstrukčním materiálům. Nicméně, stále existují překážky v jejich vývoji, zejména špatná odolnost MOC vůči vodě, která se projevuje v rychlé degradaci mechanických vlastností tohoto materiálu. Inovativnost našeho řešení spočívá ve využití kombinací 2D uhlíkových nanomateriálů a vybraných druhotných odpadních plniv v MOC matrici tak, aby byly získány vysocepevné a voděodolné kompozity. Mimoto, lze tyto materiály považovat za zcela recyklovatelné, což lze využít při návrhu tepelného a mechanického zpracování zaručujícího jejich kompletně bezodpadový životní cyklus. Ačkoli je tento projekt vysoce rizikový, jeho úspěch poskytne zcela novou cestu vývoje udržitelných konstrukčních materiálů.“
Cíl projektu
„Hlavním cílem projektu je vývoj vysocepevných, voděodolných, CO2 neutrálních a zcela recyklovatelných kompozitů na bázi MOC s 2D nanoaditivy a sekundárními plnivy jako nové skupiny materiálů pro náhradu Portlandského cementu.“
Abstrakt
„Organismy často získávají podobné adaptace v podobném prostředí v rámci procesu konvergentní evoluce, což naznačuje, že trajektorie fenotypové evoluce jsou předvídatelné. Zdali se konvergentní adaptace vyvíjí prostřednictvím paralelních genomových změn – a jsou tedy principiálně předvídatelné – však není zřejmé z důvodu nedostatku genomových analýz pro skupiny organismů, které podléhají konvergenci. Abych tyto otázky zodpověděl, zavedu modelový systém založený na dvou skupinách hmyzu (brouci drabčíci – Staphylinidae, mouchy hrbilky – Phoridae), které se více než dvacetkrát opakovaně adaptovaly na symbiózu s termity. S použitím fylogenetické analýzy, srovnávací genomické a transkriptomické analýzy a mikrotomografické rekonstrukce fenotypů vyvodím v jakém rozsahu a evolučním časovém měřítku je evoluce konvergentních adaptací doprovázena paralelními změnami na úrovni genomů. Integrovaný analytický přístup aplikovaný na mnohonásobně konvergentní modelovou skupinu organismů mi poskytne bezpříkladnou schopnost vyhodnotit opakovatelnost průběhu evoluce.“
Cíl projektu
„1) Odhalit rozsah, časovou škálu a hierarchickou úroveň evoluce genomů u organismů, které se konvergentně adaptovaly na symbiotický způsob života.
2) Určit, zdali se genetické změny u organismů s konvergentními adaptacemi opakují.“
Abstrakt
Nízko-dimenzionální vrstevnaté materiály, jejichž vlastnosti závisí na rozsahu exfoliace a chemické modifikaci povrchu, představují slibné možnosti využití v různých oblastech nanotechnologií či v katalýze, kde byl pozorován pozitivní vliv dvou-dimenzionálního (2D) nosiče kovového katalyzátoru na jeho katalytickou aktivitu díky specifickým interakcím mezi kovem a 2D nosičem. Projekt je zaměřen na přípravu a chemické modifikace vrstevnatých materiálů založených na germaniu, křemíku a jejich směsí SixGe(1-x), s cílem připravit chemicky i opticky uniformní 2D sheety s charakteristickými rozměry v řádu desítek µm a 0D kvantové tečky s rozměry v řádu jednotek nm. Cílená modifikace a uniformita připravených nízko-dimenzionálních materiálů umožní nové způsoby studia heterogenních katalytických systémů a charakterizaci jevů jako je I) stanovení mechanismu specifických interakcí mezi 2D nosičem a kovem u litograficky nanesených platinových nanočástic či II) hodnocení propojenosti a dostupnosti porézního systému konvenčních katalyzátoru 0D kvantových teček s proměnou velikostí.
Cíl projektu
Příprava a chemická modifikace vrstevnatých materiálů založených na Ge, Si a jejich směsí SixGe(1-x)
2. Spektro-mikroskopické hodnocení chemické a optické uniformity
3. Depozice kovových nanočástic
4. Studium interakce kov-2D nosič
5. Vizualizace transportu hmoty v pórech pomocí kvantových teček.
Abstrakt
Při interakci vysokovýkonového laserového svazku s terčem dochází k vyzařování extrémně intenzivních elektromagnetických impulsů (EMP) v pásmu MHz až THz s intenzitou dosahující až stovek kV/m. Přestože tento jev byl pozorován již v minulých desetiletích, mechanizmy produkce takto intenzivního EMP stále nebyly uspokojivě objasněny. Navíc toto intenzivní EMP způsobuje potíže spojené s rušením signálů a poškozením diagnostiky. Tyto potíže jsou na nových zařízeních s TW a PW výkony natolik závažné, že systematický výzkum EMP zařadily do svého programu světově významné instituce, jakými je např. Rutherford Appleton Laboratory nebo ENEA Frascati. V České republice je problematika EMP aktuální vzhledem k dokončování laserové infrastruktury ELI Beamlines, kde se navíc počítá se systémy s vysokou četností laserových impulsů v řádu desítek až stovek za sekundu. Proto bude v rámci tohoto projektu provedena systematická charakterizace EMP pro různé parametry laserového svazku a terče za použití komplexního systému detektorů EMP, diagnostiky plazmatu a urychlených částic.
Cíl projektu
Cílem projektu je hlubší porozumnění fyzikálním procesům vedoucím k produkci vysoceintenzivního EMP, charakterizace EMP pro různé parametry laserového svazku a terče, optimalizace stávající diagnosticky a vývoj nových diagnostických metod, zdokonalení opatření proti EMP a nalezení aplikací.
Abstrakt
„Projekt je zacílen na palčivou otázku evoluční ekologie: je migrace do vyšších zeměpisných šířek za reprodukcí stále výhodná? Navzdory historickým výhodám migrace, řada migrujících zvířat v současnosti zažívá vyšší predaci, více parazitů a méně potravy na hnízdištích než v dřívějších dekádách, což zpochybňuje výhodnost migrace. Proto navrhujeme komplexní výzkum výhod migrace, kombinující experimentální, observační a komparativní přístupy, nové technologie a robustní nezávislé soubory dat. Budeme studovat latitudinální gradienty v predaci, parazitaci a potravní nabídce v souvislosti s výhodností migrace a populační dynamikou, za využití bahňáků jako excelentního modelového sytému na 16 lokalitách severní a jižní polokoule. Očekáváme odhalení ekologických a demografických faktorů určujících změny ve výhodách migračního chování. Tento projekt je významný rozuzlením vlivů klimatické změny a tlaku člověka na celosvětově významnou problematiku, stejně jako pomocí praktické ochraně.“
Cíl projektu
Budeme: 1) získávat podrobná data o predaci, parazitech a potravní nabídce stejnými metodami napříč zeměpisnými šířkami; 2) sledovat hnízdní produktivitu a migrační trasy ptáků různých populací; 3) kombinovat experimentální, observační a komparativní přístupy při studiu výhod migračního chování.
Abstrakt
Stále více aspektů každodenního života, zejména smluvních vztahů, je (z části) ovlivňováno uměle inteligentními (AI) stroji. Ačkoli jsou tyto technologie stále ještě v plenkách, již se objevují prominentní příklady, které naznačují potřebu regulace. Regulace však vyžaduje zásadní porozumění toho, zda se lidská interakce se stroji liší od interakcí s jinými lidmi, a popř. jak. Dosavadní výzkum behaviorálních mikrozákladů transakcí mezi člověkem a strojem je však dosud velmi omezený. Navrhovaný výzkumný projekt přispěje k překlenutí této mezery provedením série experimentů speciálně určených k odhalení toho, jak se lidské chování přizpůsobuje přítomnosti strojů v kontextu sociálního dilematu a koordinačních problémů. Výsledky budou použity k vyvození závěrů pro právní reformy a i obecněji pro důsledky na institucionální uspořádání.
Cíl projektu
Hlavním cílem výzkumného projektu je kvantifikovat, jak se mění lidské chování důsledkem zapojení AI strojů v kontextu sociálních dilemat a koordinačních problémů. Dalším cílem je vyvodit politické důsledky pro plynulý přechod k ekonomikám/společnostem řízenými stroji.
Abstrakt
Cílem tohoto projektu je vytvořit nové matematické metody pro porozumnění vlastností obrovských sítí. Tyto sítě můžeme nalézt v mnoha situacích dnešního života, jakými jsou např. schéma propojení mezi směrovači na internetu, propojení na sociálních sítích, nebo při popisu interakcí mezi proteny uvnitř molekuly. Nicméně obrovské sitě hrají též klíčovou roli pro zodpovězení řady základních otázek v čisté matematice, a patří mezi centrální objekty zájmu extremální kombinatoriky. Jedna z hlavních částí tohoto projektu se soustředí na návrh nových technik, jak využívat počítače k hledání matematických důkazů. Další část projektu se zaměřuje na používání náhodnosti v matematice a informatice. Náhodnost je velmi efektivní způsob řešení řady matematických a informatických problémů, a pro řadu problémů vyřešenou s její pomocí není znám žádný jiný postup, který by si vedl tak dobře. V tomto projektu budeme studovat tzv. pseudonáhodnost – systematický způsob, jak ryzí náhodnost nahrazovat sofistikovanými postupy tak, aby se zásadně nesnížíla efektivita, které dosahuje čistě náhodný přístup.
Cíl projektu
Hledat nové a rozšířit současné metody pro analýzu obrovských kombinatorických struktur (jakými jsou např. velké sítě), a použít tyto metody na otevřené problémy v diskrétní matematice. Zkoumat nové techniky dokazování matematických vět za pomoci počítače.
Abstrakt
Cílem projektu je analýza vnitřních změn v mongolsko-turkických multietnických kontaktních areálech Vnitřní Asie v identitách venkovských komunit, jak jsou vyjádřeny v paměti sounáležitosti a ústně předávaném povědomí o místní geografii a ve vztahu ke strategiím využívání půdy mobilními pastevci (vývoj vzorců stěhování). Projekt je založen na inovativním propojení metod orální historie a výzkumu orální tradice jako historického pramene při řešení měnících se identit a adaptačních strategií marginalizovaných komunit, probíhajících proměn v neprofesionálních částech orálního dědictví a změn ve využívání půdy. Očekává se, že výzkum poskytne důležitá data k aktuálním environmentálním problémům. Hlavní výstupy projektu zahrnují a) digitální databázi sezónních pohybů mobilních pastevců za posledních sto let, b) digitální databázi ohrožené orální tradice a c) analýzu hlavních výzkumných problémů ve formě komparativní monografie hodnotící současný stav ústní tradice související s místní historií na přechodu od předávané paměti k paměti konstruované.
Cíl projektu
Cílem je základní interdisciplinární výzkum orální historie a orální tradice. Na základě údajů shromážděných během vlastního terénního výzkumu bude projekt analyzovat neinvazivní metody k pochopení dynamiky změn ve vzorcích stěhování a komunitních identitách ohrožených etnik v Mongolsku.
JUNIOR STAR 2022
Abstrakt
Buněčné dělení je základním procesem pro každou živou buňku na Zemi. Buněčné dělení je zakončeno cytokinezí, která vede ke dvěma dceřiným buňkám. Rostlinná cytokineze se zásadně liší od cytokineze buněk živočichů a hub. V průběhu evoluce se u rostlin vyvinul jedinečný membránový útvar, buněčná přepážka, která svým centrifugálním růstem odděluje dvě dceřinná jádra. V tomto vysoce multidisciplinárním projektu budeme usilovat o odhalení detailů vývoje buněčné přepážky, které jsou v součnasnosti neznámé. Využijeme vývoj buněčné přepážky jako časové osy ke studiu dynamické souhry mezi proteiny, lipidy a polysacharidy buněčné stěny. Budeme používat synchronizovanou, kontinuálně se dělící buněčnou kulturu Arabidopsis. Využijeme hmotnostní spektrometrii s chemickým prokřížením, metabolické značení a nejmodernější fluorescenční mikroskopii. Pomocí metod integrační strukturní biologie vyřešíme molekulární architekturu komplexu kalóza syntázy. Díky naší unikátní metodologii identifikujeme nové klíčové proteiny v rostlinné cytokinezi a vytvoříme 4D mapu vývoje buněčné přepážky u rostlin.
Cíl projektu
Cílem projektu je popsaní časoprostorové dynamiky vývoje buněčné přepážky na úrovni jednotlivých proteinů a vytvoření 4D mapy vývoje buněčné přepážky u rostlin.
Abstrakt
Ptáci a pavouci regulují důležité ekosystémové procesy. Globálně zkonzumují obrovské, a navzájem podobně velké, množství kořisti. Regulují tak hmyz ovlivňující fitness rostlin. Jejich vzájemné potravní vztahy jsou ale neznámé. Zejména pavouci jsou jako významní predátoři hmyzu často opomíjeni. Naším cílem je zjistit, jak ptáci a pavouci přispívají k regulaci společenstev bezobratlých individuálně a v synergii, a jaký je jejich přímý a nepřímý vliv na trofické kaskády v tropickém a temperátním pásmu. Našich cílů chceme dosáhnout díky jedinečné sérii replikovaných a standardizovaných manipulativních pokusů s faktoriálním vyloučením predátorů, sledováním jejich vlivu na nižší trofické úrovně, v kombinaci s moderními molekulárními a metabolomickými metodami. Podobná studie ještě nebyla provedena, protože faktoriální eliminace skupin predátorů (zejména pavouků) je velmi komplikovaná. Náš tým je ve skvělé pozici uspět, protože máme zkušenosti s náročným vylučováním predátorů z velkých ploch, s ekologií pavouků i ptáků, a s navrhovanými molekulárními metodami určování potravy predátorů.
Cíl projektu
Budeme eliminovat přítomnost pavouků a ptáků, abychom mohli studovat jejich synergické a antagonistické vztahy a přímý a nepřímý vliv na nižší trofické stupně v temperátních a tropických raně sukcesních společenstvech. Manipulativní pokusy podpoříme behaviorálními pokusy a molekulárními metodami.
Abstrakt
Problémy geometrie kamer jsou základními stavebními bloky mnoha aplikací počítačového vidění a robotiky, např. autonomních aut a rozšířené reality. Tyto problémy vedou na řešení systémů polynomiálních rovnic a vyžadují vysoce efektivní algoritmy. Klasické algebraické metody je většinou potřeba kombinovat s ručně navrženými strategiemi a expertními znalostmi šitými na míru danému problému, aby bylo dosaženo efektivity a robustnosti. Potřeba expertních znalostí je velmi omezující a pro velké množství problémů nejsou známa efektivní řešení. Tento projekt posune hranice metod pro řešení geometrie kamer a polynomiálních modelů 1. zobecněním a automatizací ručně vytvořených strategií, které jsou součástí těchto metod, 2. vylepšením řešících algoritmů pomocí metod strojového učení, 3. omezením potřeby expertních znalostí. Projekt zlepší všechny části procesu řešení polynomiálních modelů, t. j. formulaci problému, návrh algoritmů řešení a výběrem algoritmů a vzorků dat. Nové metody umožní efektivní řešení problémů, které nelze vyřešit stávajícími metodami, a otevřou dveře novým aplikacím.
Cíl projektu
Cílem je vytvořit novou generaci algoritmů řešení geometrie kamer a nové automatické metody pro jejich generování a aplikování v problémech robustního odhadování. Tyto metody vylepší řešící algoritmy pomocí metod strojového učení a sníží potřebu ručně vytvořených strategií a expertních znalostí.
Abstrakt
Změny v hydrologickém cyklu přímo ovlivňují dostupnost vody. Očekává se, že globální oteplování zrychlí chod hydrologického cyklu a přinese nové výzvy pro lidskou společnost. V tomto projektu budeme analyzovat a modelovat variabilitu hydrologického cyklu za využití kombinace víceúrovňových “data-driven” metod a klimatického a hydrologického modelování. Našim cílem je popsat akceleraci hydrologického cyklu v současnosti a blízké budoucnosti a objasnit její vliv na dostupnost vod. Za pomoci paleoklimatických dat, současných pozorování, nově vyvinutých stochastických metod a pokroků v oblasti atribuce procesů odhalíme, jak dostupnost vod reaguje na hydroklimatické změny.
Cíl projektu
„1. Vyhodnocení míry a statistické významnosti akcelerace současného pevninského vodního cyklu
2. Vývoj víceměřítkového stochastického modelu pro popis hydroklimatické variability
3. Vyhodnocení vztahhu mezi změnami dostupnosti vodních zdrojů a procesů ovlivněných akcelerací vodního cyklu“
Abstrakt
V plánovaném projektu se budeme zabývat oborem informační ekonomie, což je momentálně nejaktivnější oblast výzkumu teoretické ekonomie. Náš výzkum napomůže pochopit informační změny, k nimž dochází jak v mnoha ekonomických sektorech, tak i ve společnosti. Na rozdíl od stávajícího výzkumu se tento projekt zaměří na zkoumání vztahu informací a moci, čímž zodpoví otázky týkající se soukromí, vlastnictví dat a algoritmů a centralizace či decentralizace dat a výpočetních procesů. Konkrétně pomůže porozumět (i) jak může internet pomocí odhalování informací zvýšit efektivitu směny, (ii) jak povinné odhalování (či skrývání) informací utváří ekonomické a společenské proměnné, (iii) jak nejlépe modelovat ekonomickou hodnotu dat, algoritmů a jejich vlastnictví a (iv) vztahu mezi centralizací datových úložišť a procesů a společenskou a ekonomickou kontrolou.
Cíl projektu
Získat nové poznatky v oboru informační ekonomie, jež napomohou využít možnosti internetu pro společnost a vyřeší problémy, které s sebou internet přináší. Vybudování špičkového mezinárodního vědeckého centra pro tento typ výzkumu v České republice na CERGE-EI.
Abstrakt
Strukturní data biomakromolekul jsou velmi cenným vědeckým výsledkem. Rekonstrukce struktur celých organel a buněk je vrcholem výzkumu v této oblasti, ale vědecké komunitě velmi chybí nástroje pro efektivní vizualizaci a modelování uvedených rozsáhlých struktur. V tomto projektu budeme vyvíjet webovou platformu Cell*, která vyřeší tento nedostatek. Cell* navíc bude schopen zobrazit struktury v kontextu experimentálních dat a biologických a chemických vlastností. To nám pomocí strukturních modelů poskytne vhled do biologie organel a buněk. Cell* bude průlomovým řešením také proto, že bude schopen vizualizovat i dynamiku buněčných struktur a připravovat jejich animace. V tomto projektu využiji své zkušenosti s vývojem webových nástrojů LiteMol a Mol* pro vizualizaci rozsáhlých biomakromolekulárních komplexů. LiteMol byl publikován v Nature Methods a byl hlavním zobrazovacím nástrojem v PDBe. LiteMol byl nahrazen Mol*, který je nyní hlavním vizualizačním nástrojem v PDBe a RCSB PDB. Jsem hlavním vývojářem LiteMol i Mol*.
Cíl projektu
Vyvinout webovou platformu Cell* pro vizualizaci, modelování a dynamiku organelových a buněčných struktur. Cell* bude rovněž zobrazovat experimentální data a biologické a chemické vlastnosti (anotace).
Abstrakt
Aktivní vrstva a permafrost jsou základní prvky periglaciálního prostředí polárních oblastí. Jejich parametry jako teplota, vlhkost nebo mocnost aktivní vrstvy reagují velmi citlivě na klimatickou variabilitu, což z nich činí důležité indikátory vlivu klimatické změny na terestriální ekosystémy polárního prostředí. Dlouhodobý monitoring mocnosti aktivní vrstvy a teploty permafrostu proto patří mezi prioritní body ve výzkumu Antarktidy. Navrhovaný projekt má za cíl zhodnotit současný stav a vývoj dynamiky periglaciálního prostředí na odledněných územích vybraných lokalit Antarktického poloostrova. Terénní průzkum, analytické a laboratorní metody nám umožní provést detailní zhodnocení fyzikálních vlastností půdy (vlhkost, textura, tepelné vlastnosti), teploty půdy a mocnosti aktivní vrstvy. Tato data nám umožní provést rekonstrukci minulého a predikci budoucího vývoje teploty permafrostu a mocnosti aktivní vrstvy v oblasti Antarktického poloostrova v období 1950-2100 a popsat vliv klimatické změny na tyto parametry.
Cíl projektu
Cílem projektu je zhodnocení současné dynamiky periglaciálního prostředí v oblasti Antarktického poloostrova, rekonstrukce minulého stavu a predikce vývoje do roku 2100 za využití monitoringu a modelování teplotního režimu, vlhkosti a termálních vlastností půdy a mocnosti aktivní vrstvy.
Abstrakt
Mezidruhová koexistence mezi mikrobem a jeho hostitelem je základem velké části složitosti přírodního světa. Klíšťata, krev-sající pavoukovci, ukrývají bakteriálního spojence, který sídlí uvnitř mitochondrie několika tkání. Doposud byly klíšťata a symbionti studovány zřídka společně jako interagující systém. Funkční kontext této aliance je tedy do značné míry neprozkoumaný. Cílem tohoto návrhu je odhalit molekulární rozhraní „přemostění druhů“, tj. integrace metabolismu symbiontu do fyziologie klíšťat. Navrhujeme provést inovativní strukturální a funkční průzkum do prostředí interakce bakterie a jejího hostitele pomocí holistického přístupu kombinujícího nejmodernější mikroskopii, multi-omická data a RNAi s nově vyvinutým srovnávacím modelem klíšťat bez symbionta. Tento projekt také poskytne důkladný vhled do strategií tolerance a rezistence klíšťat proti virům a bakteriím, umožňující koexistenci více druhů.
Cíl projektu
„1) charakterizace molekulárních a buněčných interakcí mezi klíštětem a jeho symbiontem
2) identifikace distribuční sítě pro hem a cholesterol v klíštěti
3) vývoj transportního systému pro Crispr-Cas9 do vaječníku klíšťat pomocí vitellogeninových fragmentů“
Abstrakt
V rámci projektu jsou pokročilé metody experimentální dynamiky kombinovány s nejmodernějšími metodami rychlého časosběrného rentgenového zobrazování, přičemž je docíleno bezprecedentních možností výzkumu materiálů se složitou strukturou při dějích se střední a vysokou rychlostí deformace. Zábleskový rentgenový zdroj a výkonná rentgenka jsou spolu s vybavením pro vysokorychlostní zobrazování (rychloběžná kamera a detektory) použity pro výzkum vnitřních procesů v materiálech během rázového zatížení. Významná část projektu je zaměřena na výzkum pokročilých materiálů s výplní citlovou na rychlost deformace, přičemž důraz je kladen na analýzu výplní tvořených Nenewtonovskými kapalinami a kapalinami s inkluzemi ve formě nanočástic. V této oblasti umožňuje kombinace rentgenového zobrazování a instrumentovaných dynamických experimentů identifikovat klíčové aspekty deformačního chování materiálů a jejich poškozování. Výstupy projektu budou použity pro ověření teoretických poznatků a modelů se zaměřením na vnitřní procesy v materiálech, které nejsou konvenčními metodami detekovatelné.
Cíl projektu
Záměrem projektu je identifikovat klíčové aspekty deformačního chování složitých materiálů během rázů se střední a vysokou rychlostí deformace pomocí kombinace inovativních experimentálních metod v dynamice s nejmodernějšími metodami rychlého časosběrného rentgenového zobrazování.
Abstrakt
Tento projekt studuje reakční sítě na fázových rozhraních a rozvíjí koncepty molekulárního rozpoznávání, elektrické polarizace polovodičů a molekulární epitaxe pro použití v enantioselektrivní katalýze, fotoredoxní katalýze a „planárních heterospojení“ pomocí dvojitě dynamické samoskladby. Fázová rozhraní jsou všudypřítomná a vždy určují uspořádávání molekul ve své blízkosti. V tomto projektu navrhuji využít povrchové energie fázového rozhraní společně s reakčními sítěmi odpovídajícími na externí podněty k dosažení přelomového konceptu: dynamickou samoskladbu na površích řízenou funkčními vlastnostmi výsledné vrstvy. Budeme studovat jakým způsobem molekuly „vnímají“ blízkost fázového rozhraní, jak se přes rozhraní šíří energie a náboj a jak samoskladba na površích vytváří svoji vlastní fáze a rozhraní. Potenciál tohoto projektu budeme demonstrovat na enantioselektivních verzích obecně neselektivních reakcí, elektrochemických reakcích probíhajících bez vloženého napětí a totální samoskladbou celých optoelektronických členů z jedné reakční sítě.
Cíl projektu
Vyvinout metodologii samoskladby na površích a fázových rozhraních odpovídající na podněty a změnu složení poskytnutím žádané funkce, využití výsledků pro potenciální aplikace v heterogenní katalýze, fotoredoxní katalýze a organické optoelektronice (např. fotovoltaické články, diody).
Abstrakt
Replikace DNA je základem buněčné proliferace, ale její poruchy mohou způsobit nestabilitu genomu a vyvolat onemocnění včetně rakoviny. Replikace DNA je iniciována v počátcích replikace formováním pre-replikativních komplexů (pre-RC). Pre-RC jsou zásadními ovladači replikačních vidlic; nicméně mechanismus (mechanismy) tvorby pre-RCs a jejich přesná role při zajišťování integrity genomu jsou jen málo pochopeny. Nedávno jsem objevila molekulární dráhu, která spojuje formování pre-RC se správnou dynamikou replikace DNA. V návaznosti na tato zjištění zde navrhuji řešit ústřední hypotézu, že „molekulární homeostáza počátků replikace je klíčovou složkou bezchybné replikace DNA“. Proto pomocí modelů savčích buněčných kultur ve spojení s nejmodernější sadou experimentů založených na koherentní buněčné biologii, genomice a proteomice budu zkoumat údržbu, regulaci a nové funkce počátků replikace. Tyto experimenty osvětlí základy replikace DNA a odhalí mechanismy působící proti genomové nestabilitě v onemocnění.
Cíl projektu
„1) Úloha pre-RC v udržování počátků replikace v následujících buněčných generacích
2) Determinanty odlišných biochemických vlastností rodičovských a nově syntetizovaných počátků replikace DNA
3) Příspěvek licenčních cest počátků replikace k procesu polyploidie během vývoje kardiomyocytů“
Abstrakt
Ve snaze o vývoj sofisitikovaných nanostrojů, jako jsou molekulární počítače, dnes lidstvo postrádá především metody nano-výroby schopné sestavit mnoho různých molekul do přesně daného zapojení. Živá příroda tento problém řeší pomocí self-assemblingu a templátové syntézy za pomoci biopolymerů jako DNA, RNA a proteiny. V tomto projektu plánuji vyvinout metody výroby molekulárních obvodů na povrchu iontového krystalu ve vysokém vakuu (UHV) inspirované těmito biologickými principy. Toho má být dosaženo počítačovým průzkumem prostoru možných reakčních cest templatové sythézy a počítačovým návrhem nového polymeru (inspirovaného DNA) sloužícím jako předloha pro molekulární sestavení a syntézu. Pro zefektivnění počítačového návrhu plánuji vytvořit software kombinující výpočetní metody s různou mírou přesnosti a výpočetní ceny specializovaný na templatovou syntézu na iontovém povrchu. Takový software bude užitečný nejen pro náš projekt, ale prospěje celému oboru chemie na povrchu, která postrádá specializované nástroje podobné těm užívaným pro molekulární dokování v biochemii.
Cíl projektu
„1) Vytvořit specializovaný software pro výpočetní průzkum procesů templátové syntézy na povrchu iontových krystalů ve vakuu
2) Navrhnout polymer využitelný jako templát řídící templátovou syntézu a self-assembling molekulárních obvodů na povrchu iontovho krystalu“
Abstrakt
Cílem navrženého materiálového výzkumu je položit základy nových vzájemně propojených paradigmatů v krystalografii, pásové struktuře a elektronice v multipólových kolineárních antiferomagnetech. Pomocí difrakčních a mikroskopických měření s rozlišením až na atomární úroveň odkryjeme unikátní krystalografické znaky multipólových antiferomagnetů, které jdou za zavedenou nomenklaturu magnetických grup symetrií. Jejich důsledkem je zcela nová forma spinového rozštěpení závislého na vlnovém vektoru, která nebyla dosud popsána v pásové teorii pevných látek a kterou osvětlíme pomocí spektroskopických měření a výpočtů z prvních principů. Ukážeme, že tyto spinově rozštěpené pásy v antiferomagnetech bez dipólového momentu generují silně polarizované spinové proudy, obdobné jako jsou spinové proudy, které umožňují čtení a zápis ve feromagnetických paměťových součástkách. Mimo spinovou elektroniku očekáváme, že náš projekt bude mít dopad v oblastech sahajících od makroskopických kvantových a topologických fází až po bezestrátovou mikroelektroniku.
Cíl projektu
Připravíme tenké vrstvy multipólových kolineárních antiferomagnetů a jejich studiem položíme základy nových vzájemně propojených kapitol v krystalografii, pásové struktuře a elektronice s potenciálem přerůst svým významem vědecké a technologické obory založené na tradičních feromagnetech.
JUNIOR STAR 2021
Abstrakt
Cílem projektu je studovat tepelné chování vysoce výkonných textilií, popsat mechanismus přenosu tepla ve vláknitých strukturách v extrémních podmínkách a vyvinout obecnou, vědecky podloženou metodiku vytváření tepelně izolačních vrstev. Pro stanovení tepelné odolnosti textilií v chladných podmínkách jsou, v souladu s normami, ztráty vedením tepla zanedbatelné a je třeba vzít v úvahu konvekci a tepelné vyzařování. Běžná zařízení pro hodnocení tepelného odporu oděvů jsou založena na měření tepelné vodivosti za standardních klimatických podmínek, což není uplatnitelné pro extrémní tepelné podmínky. Z těchto důvodů projekt zahrnuje také vývoj měřicího tunelu, který lze použít k měření celkové tepelné ztráty textilií v oblasti pod bodem mrazu. Při konstrukci nových tepelně izolačních vrstev budou také zkoumány materiály, které omezují přenos tepla radiací. Bude vytvořen systém pro predikci tepelně izolačních vlastnosti textilních vrstev.
Cíl projektu
Cíle projektu jsou: řešení problémů s přenosem tepla v textiliích; vytvoření systému pro konstrukci tepelně izolačních vrstev; vývoj zařízení pro tepelnou charakterizaci; pokročilé materiály pro efektivní tepelnou izolaci; vytvoření systému pro predikci tepelného komfortu.
Abstrakt
Dosavadní představy o soustředění skupin labskogermánských kmenů v oblasti severně toku Dunaje změnil objev rozsáhlých nekropolí, představujících velký potenciál pro poznání kulturněhistorického vývoje 6. století. Předmětem projektu je interdisciplinární výzkum této populace, přičemž archeologicko-historické závěry bude předcházet nedestruktivní prospekce, sondážní terénní výzkum, heuristika dat a jejich analytické vyhodnocení s využitím geografických informačních systémů; aplikováno bude široké spektrum analýz přírodovědných metod, standardní antropologický rozbor, včetně paleopatologie, analýzy izotopů uhlíku a dusíku s cílem získat poznatky o výživě populace a rozbory izotopů stroncia, které mohou exaktně doložit migraci skupin obyvatelstva. Mezinárodní spolupráce bude současně probíhat především na poli genetického výzkumu. Počítá se s pravidelnou prezentací na mezinárodních konferencích. Publikačními výstupy budou tři studie a závěrečná syntetizující monografie navrhovatelky v angličtině.
Cíl projektu
Cílem projektu je přinést nové zásadní poznatky o populaci a kulturně-historickém vývoji 6. století na Moravě. A to na základě komplexního vyhodnocení relevantních tzv. langobardských nekropolí při maximálním zapojení přírodovědných disciplín.
Abstrakt
Stojem získané reprezentace vizuálního obsahu obrázků a videí jsou využívány v počítačovém vidění k odhadnutí vizuální podobnosti tak, jak je vnímána lidmi. Vizuální reprezentace se používá v mnoha oblastech a je zapotřebí, aby zachycovala různé koncepty vizuální podobnosti pro různé vjemové faktory. Tyto faktory jsou nyní typicky zachyceny pomocí různých modelů, což vede na systémy používající soubor oddělených modelů, které vyžadují vysoký výpočetní výkon, a jsou časově a prostorově náročné. Jedním cílem projektu je zkoumat nové postupy pro návrh a učení univerzálních modelů k extrakci vizuálních reprezentací, které jsou vhodné pro různé případy použití. Modely budou trénovány pomocí hlubokého učení, které je ovšem obvykle velmi náročné na množství označených trénovacích dat, speciálně pokud cílem jsou víceúčelové modely. Proto dalším cílem tohoto projektu je redukce potřeby supervize. Toho bude docíleno využitím velkých kolekcí neoznačených obrázků a využitím struktur v prostoru reprezentací pomocí částečně supervizovaného, či aktivního učení.
Cíl projektu
„1) učení univerzálních reprezentačních modelů, které docílí vysokou úspěšnost v různých úlohách a doménách
2) učení reprezentací, které umožní nové způsoby využití velkých kolekcí obrazového obsahu
3) docílit učení hlubokých reprezentací, které potřebuje méně označených a více neoznačených dat“
Abstrakt
Chemický průmysl založený na využívání fosilních zdrojů poškozuje životní prostředí a prohlubuje naši závislost na neobnovitelných zdrojích energie. Využití oxidu uhličitého (CO2) v chemii má potenciál tuto závislost snížit, zmírnit nežádoucí účinky chemického průmyslu na životní prostředí a přispět k rozvoji zelené chemie a oběhového hospodářství. Tento projekt je zaměřen na vývoj katalyzátorů na základě frustrovaných Lewisových páru pro redukčně kondenzační reakce oxidu uhličitého s aminy. Oxid uhličitý v těchto reakcích nahrazuje průmyslově používaná toxická činidla na bázi petrochemikálií, jako je oxid uhelnatý, formaldehyd, methanol a jodmethan. Hydrogenační katalyzátory založené na frustrovaných Lewisových párech jsou navrženy jako zdroj hydridů hlavní skupiny, které se ukázaly jako účinná redukční činidla pro cílové reakce. Zvláštní pozornost bude věnována požadovaným vlastnostem frustrovaných Lewisových párů pro aplikace v redukčních reakcích CO2 a mechanismům těchto reakcí.
Cíl projektu
Cílem projektu je vyvinout a pochopit redukčně kondenzační reakce oxidu uhličitého s aminy, které využívají vodíku jako redukčního činidla a frustrovaných Lewisových párů jako hydrogenačních katalyzátorů.
Abstrakt
Jeden ze základů fyziky pevných látek je Born-Oppenheimerova aproximace, která postuluje možnost separace pohybů těžkých jader atomů a podstatně lehčích elektronů. Její porušení vede často k exotickým jevům, jako například multiferoické chování, polární uspořádání či supravodivost. Má se však za to, že se jedná o anomální případy. V naší nedávné studii jsme ukázali množství nových hybridních magnetoelastických (ME) stavů v běžném intermetalickém krystalu. Ukazuje se tak, že propojení jader a elektronů je mnohem důležitější, než jsme se domnívali. Věříme, že ME stavy jsou odpovědné za mnoho dosud nevyřešených otázek a jejich důsledné popsání povede ke skokovému vědeckému pokroku. Náš projekt hodlá experimentálně popsat ME vlastnosti těžkofermionových sloučenin a železných pniktidů pomocí nepružného neutronového rozptylu (NNR), který jako jediný dokáže tyto stavy identifikovat. Některé ze sloučenin vytváří pouze malé krystaly nedostatečné pro NNR. Vyvineme proto unikátní zařízení na uspořádávání malých krystalů, které bude znamenat revoluci v přípravě vzorků pro neutronové experimenty.
Cíl projektu
Cílem projektu je prokázat, že ME efekty jsou běžnou součástí kondenzovaného stavu a hranice Born-Oppenheimerovy aproximace jsou překračovány mnohem častěji, než se vědci domnívají. K tomu vybudujeme unikátní zařízení na uspořádávání krystalů, čímž umožníme dosud neproveditelná neutronová měření.
Abstrakt
Těsné (krátkoperiodické) extrasolární systémy planet nízkých hmotností (superzemí a minineptunů) představují podstatnou část populace exoplanet objevenou pomocí nedávných astronomických pozorování. V tomto projektu budeme studovat hydrodynamické interakce mezi planetami nízkých hmotností a protoplanetárním diskem s cílem vymezit procesy, které přispěly ke vzniku krátkoperiodických exoplanet. Nejprve zanalyzujeme migraci planet nízkých hmotností směrem k vnitřním oblastem disku. Prostudujeme vliv gravitačních momentů sil vyvolaných akrecí balvanů, gravitací disku balvanů a koncentracemi balvanů v tlakových maximech. Následně se zaměříme na interakce planet s diskem na jeho vnitřním okraji, který je ovlivněn hvězdným zářením a viskózními přechody. Pochopení vývojové fáze na vnitřním okraji disku představuje zásadní krok k pochopení původu krátkoperiodických exoplanet. Výsledky získáme pomocí 3D a 2D hydrodynamických simulací s přenosem záření a porovnáme je s existujícími teoriemi vzniku planet a s pozorováními.
Cíl projektu
Zamýšlíme studovat interakce planet a protoplanetárních disků pomocí numerických hydrodynamických simulací. Cílem projektu je zlepšit porozumění procesům, které vedly ke vzniku krátkoperiodických extrasolárních planet nízkých hmotností.
Abstrakt
Pojem informace je v současné logice všudypřítomný. Avšak informační interpretace rozmanitých logických systémů je v logické literatuře poněkud roztříštěná a je potřeba vytvořit sjednocující přístup. Cílem tohoto projektu je vybudovat obecné filosofické základy pro logický pojem informace za pomoci Barwisovy teorie informačních kanálů. Zvláštní pozornost bude věnována aplikaci navrženého obecného přístupu na dvě specifické oblasti logického zkoumání: na fuzzy logiku zabývající se vágními informacemi a epistemickou logiku, která zkoumá formální strukturu pojmů znalosti a přesvědčení. Pro tato odlišná odvětví logiky bude vytvořena společná sémantická báze, která umožní převádět techniky a poznatky z jedné oblasti do druhé.
Cíl projektu
Vytvoříme obecné filosofické základy pro logický pojem informace za pomoci Barwisovy teorie informačních kanálů. Obecný přístup aplikujeme na dvě specifické oblasti logického zkoumání: na fuzzy logiku vágní informace a epistemickou logiku znalosti a přesvědčení.
Abstrakt
Vývoj T-buněčných klonů tolerujících tělu vlastní tkáně je regulován v brzlíku autoimunitním regulátorem (Aire). Tento transkripční regulátor je produkován epiteliálními buňkami v dřeni brzlíku a řídí produkci tisíců genů kódujících tělu vlastní antigeny. Tím dochází v brzlíku k vytvoření ekvivalentního obrazu periferních buněk a tkání a tímto způsobem jsou eliminovány potenciálně nebezpečné T-buněčné klony způsobující autoimunitu. Není bez zajímavosti, že většina pacientů nesoucích mutaci v genu AIRE vyvine velmi brzy chronickou kandidovou infekci, která není spojena s funkcí Aire v brzlíku. Nedávno se nám podařilo objevit populaci buněk v lymfatických uzlinách, která také produkuje transkripční regulátor Aire a mají charakteristiku MHCII pozitivních ILC3 buněk. Tyto takzvané Aire-ILC3 buňky navíc regulují Tbuněčnou (Th17) odpověď proti kandidové infekci. Předložený návrh projektu je zaměřený na objasnění mechanismů používaných těmito buňkami k regulaci Th17 odpovědi a na úlohu AireILC3 buněk v regulaci odpovědi proti vně-buněčným patogenům a během autoimunitní reakce.
Cíl projektu
Navržený projekt zkoumá molekulární mechanismy užívané Aire-ILC3 buňkami k regulaci Th17 odpovědi. Dále projekt zkoumá jak je Th17 odpověď proti vně-buněčným patogenům a během Th17-závíslé autoimunity regulována Aire-ILC3 buňkami.
Abstrakt
Houby jsou eukaryotické mikroorganismy, které hrají základní roli při regulaci klíčových ekosystémových procesů. Saprotrofní houby hrají zásadní roli v rozkladu organického materiálu, čímž ovlivňují sekvestraci uhlíku a celkový koloběh živin v půdě, což je jedno z největších témat lidské bezpečnosti. Ačkoliv bohatství naší civilizace do značné míry závisí na globalizaci a volném trhu, existuje i druhá strana této mince, představovaná globálními změnami životního prostředí a snadnějším šířením patogenů lidí, zvířat a rostlin. Změna klimatu a globalizace světové bioty představují nejdůležitější výzvy, které ovlivňují fungování přírodních i zemědělských ekosystémů. Pochopení důsledků nevyhnutelných globálních změn na fungování bioty a ekosystémů musí být primárním zájmem současného biologického výzkumu.
Cíl projektu
Cílem tohoto projektu je zjistit vliv změny klimatu a biologických invazí na globální distribuci hub. Naším cílem je také zjistit, jak tyto změny v rozšíření druhů hub, způsobené změnou klimatu nebo biologickými invazemi, ovlivní ekosystémové procesy.
Abstrakt
Během juvenilního období je růst určován příjmem živin a produkcí růstových hormonů. Nedávno jsme identifikovali střevní bakterie jako klíčového hráče podporujícího systémový růst a specifický kmen Lactobacillus plantarum (Lp), který byl schopen nahradit prorůstový účinek komplexní mikrobioty po monokolonizaci původně bezmikrobních myší. Naše nepublikovaná data ukazují, že Lp má schopnost podporovat růst i po podání konvenčním myším. Tento účinek je striktně kmenově specifický a je zachován i při aplikaci usmrcených baktérií Lp. V rámci projektu budeme multilaterálním přístupem zkoumat postbiotika odvozená z buněk Lp a bifidobakterií a receptory hostitele, které se podílejí na jejich rozpoznávání, které v důsledku vede k pozorovanému zlepšení systémového růstu za podmínek chronické podvýživy. Dále budeme charakterizovat vliv proteinové podvýživy na imunitní systém hostitele a jeho změny po podání vybraných postbiotik. Výsledky tohoto projektu osvětlí molekulární dialog bakterií a hostitele během růstu a potenciálně umožní zmírnění dlouhodobých následků podvýživy u dětí.
Cíl projektu
Cílem projektu je multilaterálním přístupem identifikovat postbiotika odvozené z buněk laktobacilů a bifidobakterií a receptory hostitele podílející se na jejich rozpoznávání, které v důsledku vede ke zlepšení systémového růstu hostitele za podmínek chronické podvýživy.
Abstrakt
Klimatické modely předpovídají výrazné změny v teplotních a srážkových vzorcích napříč arktickými oblastmi. Mikroorganismy významně ovlivňují stabilitu půdního uhlíku a jeho uvolňování do atmosféry v podobě oxidu uhličitého a metanu. Arktické půdní ekosystémy bohaté na uhlíkaté sloučeniny jsou obzvláště náchylné ke ztrátám půdního uhlíku způsobených oteplováním a požáry. Na druhou stranu je možné, že uvolňování uhlíku z půdy do atmosféry by mohlo být zmírněno díky zvýšenému růstu rostlin nebo zpomaleno v důsledku sucha. V tomoto projektu navrhujeme charakterizovat odezvu mikrobiálních komunit na podmínky způsobené budoucími klimatickými změnami (zvýšená precipitace v zimním období, zvýšené letní teploty a požáry); a identifikovat mikrobiální faktory, které přispívají k rozšíření keřů v Grónsku. Kombinací půdních, rostlinných and mikrobiálních faktorů kontrolující toky uhlíku na studovaných lokalitách, naše studie pomůže k objasnění toho, zda se arktické půdy stanou v důsledku změny klimatu zásobárnou nebo zdrojem uhlíku.
Cíl projektu
Cílem projektu je popsat odezvu mikrobiálních komunit na podmínky způsobené budoucími klimatickými změnami, konkrétně zvýšenou precipitací v zimním období, zvýšením letních teplot a disturbancí v podobě požáru; a identifikovat mikrobiální populace, které mají vliv na expanzi keřů v Arktické tundře.
Abstrakt
Forfor je klíčový a limitující makroprvek, ale jeho globální koloběh není stále dobře objasněn. V oceánech například existuje čtvrtina celkového fosforu v podobě fosfonátů, jejichž metabolismus byl dosud detailně popsán jen u bakterií. Identifikovali jsme fosfonátové enzymy v genomech řady eukaryot a domníváme se, že reprezentují novou metabolickou dráhu v mitochondriích. Tuto predikci budeme testovat nejprve počítačovým mapováním rozšíření, aktivity a vnitrobuněčných lokalizací fosfonátových enzymů u eukaryot, a poté jejich přímou lokalizací v bunkách dvou vzdáleně si příbuzných prvoků, Perkinsus a Capsaspora. Budeme také v obou druzích sledovat přeměny fosfonátových molekul pomocí značených prekurzorů, a měřit schopnost různých řas využívat fosfonátové molekuly k růstu. Nakonec zrekonstrujeme evoluční historii všech fosfonátových enzymů a jak souvísejí s původem eukaryot. Naše výsledky pomohou objasnit metabolismus v mitochondriích, evoluci eukaryot a koloběh fosforu v buňkách i ekosystémech, a identifikují nové enzymy potencionálně zajímavé pro průmysl.
Cíl projektu
K objasnění globálního cyklu fosforu, budeme charakterizovat rozšíření, funkčnost, lokalizaci a evoluci metabolismu fosfonátů napříč diverzitou eukaryot, jako kandidátní, zcela novou a široce rozšířenou mitochondriální dráhu významnou pro koloběh fosforu v buňkách i ekosystémech.
Abstrakt
Hlavním cílem projektu je formulovat nový přístup k otevřenému problému tvarové syntézy v elektromagnetismu a sblížit tak hodnoty výkonnostních kritérií principiálních limitů zařízení a jejich optimálních realizací. Kombinace znalosti lokálního gradientu sledované metriky nad diskrétním modelem a možnosti vyhnout se lokálním extrémům budou použity jako hlavní nástroje, přičemž lokální vlastnosti budou určeny na základě tzv. přesného přepočtu modelu, který odstraňuje nutnost inverze systému a zrychluje návrh o několik řádů. Dále budou definovány operátory zohledňující geometrii a topologii objektu, které budou použity jako omezení optimalizační úlohy k odstranění velmi nepravidelných tvarů, což zajistí odolnost získaných řešení k výrobním tolerancím a dále nabídne vždy celou množinu řešení daného problému. Navrhovaná metodika bude zcela obecná a předpokládá se objev řady unikátních návrhů od velmi nízkých až po velmi vysoké frekvence. Projekt zahrnuje spolupráci s nejvýznamnějšími skupinami v oboru a pro své multidisciplinární zaměření slibuje založení nového oboru elektromagnetismu.
Cíl projektu
„O1: Formulovat a vyřešit problém tvarové syntézy s použitím tzv. přesného přepočtu modelu.
O2: Definovat operátory určující geometrii a topologii objektu.
O3: Implementace znalostí z cílů O1-O2 do volně dostupnéno softwarového nástroje.
O4: Experimentálně ověřit výsledky získané v O1-O3.“
Abstrakt
Cílem předkládaného juniorského projektu je navrhnout, vyrobit a charakterizovat novou skupinu intersticiálních slitin Ti a slitin s vysokou entropií (HEAs), které vykazují jev transformačně indukované plasticity (TRIP). K dosažení TRIP jevu je třeba pečlivě zvolit složení s ohledem na stabilitu fáze s kubickou prostorově centrovanou (bcc) mřížkou. Řešitel v projektu využije svých zkušeností s vývojem slitin Ti a toho, že metalurgie HEAs je velmi podobná metalurgii slitin Ti s bcc mřížkou. Vyrobené materiály budou podrobně charakterizovány řadou experimentálních metod včetně skenovací a transmisní elektronové mikroskopie, rentgenové, elektronové a neutronové difrakce. Výsledky budou korelovány s mechanickými vlastnostmi stanovenými z tahových zkoušek doprovázených digitální korelací obrazu. Bude stanoven vliv změn složení na jev transformačně indukované plasticity s cílem získat materiál s nejlepší kombinací pevnosti a tvárnosti.
Cíl projektu
Cílem projektu je navrhnout, vyrobit a charakterizovat intersticiální slitiny titanu, slitiny s vysokou entropií a intersticiální slitiny s vysokou entropií, které budou vykazovat transformačně indukovanou plasticitu (TRIP). Vyvinuté materiály budou mít současně vysokou pevnost a tvárnost.
Abstrakt
Tento projekt vyvine novou metodu prostorové manipulace se světlem v nanoměřítku pomocí plazmonických nanostruktur. Tuto metodu využijeme k zlepšení zobrazování hustě uspořádaných biologických struktur a jejich dynamiky. Kovové nanostruktury jsou díky plasmonům, kolektivním elektromagnetickým resonancím, schopné masivního zesílení optické odezvy navázaných molekul. Tento project přináší radikálně novou myšlenku, kdy plazmonické nanočástice vnímáme jako prostorové manipulátory světla emivotaného fluorofory. To otevírá novou dimenzi aplikací plasmonického zesílení. Za využití lokalizační superrozlišovací mikroskopie, DNA self-assembly a metod strojového učení popíšeme a rekonstruujeme subdifrakčně limitované posuny v projekci plasmonicky vázaných fluoroforů. Zjistíme, jak je ovládat pomocí mechanismu plasmonického zesílení, vzdálenosti fluoroforu a plazmonu a jejich dynamiky. Experimentální systémy vyvinuté v tomto projektu přinesou nové cesty k zodpovězení základních otázek v plasmonickém zesílení daleko nad rámec tohoto projektu.
Cíl projektu
Alternovat mechanismus zesílení plasmonicky zesíleného fluoroforu. Kontrolovat posun projekce pomocí mechanismu zesílení. Stanovit závislost projekce fluoroforu na vzdálenosti. Zkonstruovat dynamický plasmonický systém.
Abstrakt
Endocytóza je dynamický buněčný proces regulující složení plasmatické mebrány a receptorů určených pro transport makromolekul do nitra buňky. Dysfunkce endocytózy je příčinou řady patologických procesů. I přesto, že endocytóza hraje takto zásadní roli ve fyziologických dějích, víme jen málo o její molekulární regulaci. Fosforylace endocytických proteinů prostřednictvím kináz by mohla představovat významnou kontrolní složku. Překvapivě ale nevíme, které kinázy a fosfatázy endocytózu ovlivňují, ačkoliv by mohly být cílem selektivní intervence při poruchách endocytózy jednotlivých receptorů. Proto je mojí vizí porozumět roli kináz v endocytóze a následkům jejich deaktivace. V mém projektu se zaměřuji na kinázy NAK (Numb-Associated Kinases). NAK jsou spojovány s řadou patologických procesů jako např. neuropatická bolest nebo viralní infekce. Konkrétní molekuly, které NAK fosforylují a ovlivňují jejich funkci, zůstávají velkou neznámou. Očekávám, že naše výsledky objasní konkrétní mechanismy terapeutického využití těchto kináz.
Cíl projektu
Nejprve objasním všechny buněčné procesy které NAK regulují. Následně zmapuji NAK interaktom, abych porozuměla, jak jsou NAK aktivovány, aby fosforylace probíhala na správné cílové molekule a v pravý čas. Nakonec navrhneme a prozkoumáme možnosti jejich přesného terapeutického využití.
Abstrakt
„Alchymie vůní“ zkoumá, jak snaha extrahovat, koncentrovat, mísit a konzervovat esence rostlin ovlivnila přírodní filosofii, lékařství a kulturu antického světa. Zaměřuje se na setkávání antické řecké filosofie s technologiemi egyptského parfumářství v období od Alexandra Velikého po Kleopatru VII (4.–1. stol. př. n. l.). Metodou experimentální replikace řecko-egyptských receptů rekonstruuje postupy tohoto předchůdce moderní chemie a zkoumá, jak bylo těmto postupům rozuměno. K výstupům projektu patří slovník egyptského, řeckého a latinského parfumářství, dále manuál receptů a procedur a tři monografie o výrobě parfémů v kontextu dějin vědy a kultury. Pomocí mediálně přitažlivých výstupů projekt rovněž podpoří občanskou vědu a vzdělávání.
Cíl projektu
„1. Připravit slovník starověkého egyptsko-řecko-latinského parfumářství
2. Zreplikovat starověké řecko-egyptské metody výroby parfémů
3. Zkoumat roli parfumářství ve starověké egyptské a řecké vědě, lékařství a literární a hmotné kultuře
4. Podpořit občanskou vědu a vzdělávání zapojením veřejnosti“
Abstrakt
Hlavním cílem projektu je pochopení molekulárních mechanismů semaforin-plexinové signalizace. Semaforinové ligandy a jejich plexinové receptory jsou klasické naváděcí faktory, které sehrávají klíčovou roli v procesech, které vyžadují náhlé změny cytoskeletu. Navzdory významnému pokroku v poznání semaforinů, jsou molekulární mechanismy jejich signalizace zahaleny rouškou tajemství. Moje skupina bude hledat odpovědi na tři fundamentální otázky: (1) Jakým způsobem ovlivňují proteoglykany navádění axonů? (2) Jak reguluje koreceptor OTK semaforin-plexinovou signalizaci? (3) Jakým způsobem je signál z extracelulárního prostoru přenášen na intracelulární doménu plexinů? V projektu budeme využívat hybridní strategii kombinující proteinovou krystalografii s kryoelektronovou mikroskopií a tomografií. Tento přístup bude dále doplňován experimenty v neuronech a transgenních zvířatech.
Cíl projektu
„1. Objasnit molekulární mechanismy, kterými proteoglykany ovlivňují semaforinovou signalizaci
2. Vysvětlit jakým způsobem moduluje koreceptor OTK semaforin-plexinovou signalizaci
3. Prozkoumat molekulární mechanismy přenosu signálu z extracelulární na intracelulární domény plexinů“
Abstrakt
Nitrifikátoři a metanotrofové jsou specifické mikrobiální skupiny odpovědné za aerobní přeměnu reaktivního dusíku a oxidaci metanu. Oba procesy představují základní ekosystémové funkce spojené s cykly živin a globální změnou. Předpokládáme, že vzájemné interakce mezi těmito dvěma skupinami významně ovlivňují rychlosti těchto procesů. Vzájemné interakce nitrifikátorů a metanotrofů byly doposud velmi málo zkoumány. Hlavním cílem projektu bude odhalit příčinu a povahu těchto interakcí a kvantifikovat jejich ekologický dopad. V projektu bude využita kombinace multidisciplinárních technik, tj. next-gen sekvenování, inkubace se stabilními izotopy v kombinaci s metagenomickými a metatranscriptomickými přístupy, třídění jednotlivých buněk a metaproteomiky s uměle vytvořenými mikrobiálními konsorcii. Souhrnně tyto přístupy umožní získat hlubší pochopení vzájemných souvislostí mezi cykly uhlíku a dusíku, které nám umožní předvídat a zmírňovat změny klimatu a chránit ekosystémy Země.
Cíl projektu
Projekt bude studovat interakce mezi nitrifikátory a metanotrofy, kvantifikovat ekologické důsledky těchto interakcí a vyvine modely pro jejich předpovědi. Vyplní mezery ve znalostech o mikrobiální ekogenomice a fyziologii, zavede novou metodu izotopové sondy a bude izolovat nové mikroorganismy.
Abstrakt
Každý rok se ve vyspělých zemích vysoutěží skrze veřejné zakázky služby a zboží v hodnotě 12 % HDP, proto je efektivní fungování trhu veřejných zakázek důležitým tématem moderních ekonomik. Navrhovaný výzkumný projekt se bude věnovat třem aspektům efektivity veřejných zakázek, které dosud nebyly detailně akademicky studovány: (i) zakázky pouze s jedním soutěžícím; (ii) vliv cíleného informování firem o veřejných zakázkách (iii) vliv veřejného dohledu a online monitoringu ve veřejných zakázkách. V první a třetí oblasti půjde o empirický výzkum za použití vysoce kvalitních administrativních dat z České republiky a Ukrajiny. Druhá oblast bude studována za pomoci terénního experimentu. Výsledky projektu přispějí k pochopení rozsahu neefektivity na trzích veřejných zakázek a povedou k návrhům politik, které zvýší efektivitu těchto trhů, a tedy i veřejné správy.
Cíl projektu
Hlavním cílem navrhovaného projektu je kvantifikování rozsahu neefektivit na trhu veřejných zakázek způsobený třemi hlavními institucionálními faktory, které dosud nebyly detailně akademicky studovány, a návrh veřejných politik, které povedou k vyšší efektivitě a/nebo úsporám pro veřejný sektor.
Abstrakt
V tomto mezioborovém programu se snoubí kosmologie, astrofyzika a částicová fyzika za účelem vysvětlení temné energie ve vesmíru. Rozřešení temné energie vyžaduje rozšíření Obecné teorie relativity. Typicky modely s cílem tento fenomén vysvětlit zahrnují nová pole, která se projevují jako pátá síla. Snaha tyto efekty podchytit teoreticky a porozumět jejich dopadům na pozorování je v kosmologii cílem nejvyšší důležitosti. V první části projektu uvedu helioseismologii a ukážu, jak ji lze využít ke zkoumání páté síly. Formuluji teorii solárních oscilací v obecných modelech temné energie a skrze sofistikované simulace určím dodnes nejužší meze na velikost efektů páté síly. V druhé části se zaměřím na výzkum fundamentálních vlastností teorií temné energie. S pomocí soudobích metod teorie pole předložím první úplný popis jejich kvantové podstaty. S tímto budu moci provést robustní předpovědi pro současné a budoucí měření gravitačních vln.
Cíl projektu
„V rámci teorií temné energie:
1: Model solární evoluce v přítomnosti páté síly
2: Model solárního spektra vlastních frekvencí a úzké meze pro pátou sílu
3: Určení jejich kvantové perturbativní struktury a její fenomenologie
4: Možnosti jejich wilsonovského UV doplňku“
Abstrakt
Triatominae patří mezi významné krevsající vektory. Projekt se zaměřuje na strukturu a vývoj jejich mikrobiomů, včetně interakcí s přenášenými patogeny. V rámci předchozího výzkumu jsme popsali několik nových aspektů jejich symbiotických vztahů, které ukazují na jedinečný potenciál těchto vektorů poskytnout zcela nový vhled do principů hmyzí symbiózy. Dokázali jsme, že i) mikrobiomy podléhají ontogenetické změně diverzity, ii) dominantní taxony mikrobiomů se účastní vnitrobuněčné symbiózy a iii) mikrobiomy volně žijících triatom interagují s poměrně složitým pathobiomem. Předkládaný projekt na tyto aspekty přímo navazuje a věnuje se stabilitě mikrobiomu a mechanismu přenosu bakterií, funkčním analogiím mezi intracelulární symbiózou triatom a bakteriomy jiných krevsajících vektorů, pangenomům mikrobiálních komunit u volně žijících severoamerických druhů triatom a specifickým změnám mikrobiomu v interakci s komplexním pathobiomem, t.j. odlišnými DTUs Trypanosoma cruzi a dalšími eukaryotickými, bakteriálními a virovými patogeny.
Cíl projektu
Determinovat specifické změny mikrobiomu triatom v kontextu komplexního pathobiomu. Charakterizovat vnitrobuněčné symbiotické vztahy ve střevě R. prolixus a vysledovat funkční anologie s klasickými bakteriomy. Porozumět funkčním kapacitám kompletních mikrobiálních pangenomů u volně žijících Triatom.
Abstrakt
Vyvineme analytické nástroje pro výzkum pohybu živočichů a soft robotů. Zaměříme se na robotické hady inspirované žížalami, hady a hlemyždi, které tvoří novou generaci soft robotů s aplikacemi v medicíně. Místo studia specifických modelů navrhujeme vytvořit obecný abstraktní rámec, který zahrne různé vlastnosti takových lokomotorů. Budeme studovat jejich vlastnosti jako stabilizaci a optimalitu a navrhneme jk rigorózně odvodit nekteré jiné vlastnosti pomocí multiškálové konvergence. Hlavní matematickým problémem je poddajnost takových robotů, což znamená, že jejich tvar není dobře kontrolován, dále pak nehladké modely tření jako např. suché tření a nepřítomnost Dirichletovských hraničních podmínek. Náš přístup kombinuje metody nehladké analýzy, dynamických systémů, variačního počtu a optimálního řízení.
Cíl projektu
„1) Vývoj analytických nástrojů nehladké analýzy pro studium stabilizace a optimality soft lokomotorů
2) Rigorózní odvození vlastností lokomotorů pomocí multiškálových konvergenčních metod.“
Abstrakt
Otázka, zda je kvantová fyzika klíčová pro pochopní života, je královská disciplína biofyziky. Někteří renomovaní fyzici věří v kvantové efekty na tak makroskopických měřítcích, jako je celý lidský mozek, na druhou stranu jsou vedeny spory o kvantové povaze drobných intramolekulárních jevů v proteinech. Existují experimentální argumenty, že některé kvantové efekty, jako je delokalizace náboje nebo vzbuzeného stavu, jsou v proteinech skutečné zesíleny. Jde například o nečekaně dlouhé koherence pozorované ve světlo-sběrných komplexech rostlin pomocí 2D spektroskopie. Bohužel se ukázalo, že je velmi obtížné posoudit, zda pozorované oscilace jsou autenticky kvantový efekt. Zdá se, že na posouzení toho, zda máme či nemáme dočinění s kvantovou koherencí, nám schází správná Occamova břitva. Zde překládám, že využití fundamentální spojitosti mezi kvantovou dekoherencí a ztrátou provázanosti entanglovaných fotonů, muže poskytnou techniku na posouzení těchto otázek. Generace a analýza entanglovaných fotonů z OCP proteinu by měla osvětlit povahu kvantových jevů v biosystémech.
Cíl projektu
Spolehlivě determinovat dekoherenční časy kofaktorů biomolekulách pomocí generace entanglovaných fotonů a porovnat je s dekoherenčními časy volných kofaktorů. Tato informace by měla osvětlit některé kontroverzní hypotézy o kvantových vlastnostech biosystémů.
Abstrakt
Vztah mezi opravou DNA a transkripcí je komplexní a málo prostudován. Na jedné straně je transkripce jedním z nejčastějších zdrojů poškození DNA. Na straně druhé, v partikulárních situacích, využívá buňka transkripční mašinérii pro účinnou iniciaci DNA opravných mechanizmů. Jelikož in vivo metody studia jsou inherentně neschopny odhalit příčinnou souvislost těchto komplexních procesů, rozhodli jsme se studovat tyto procesy kombinací biochemických a strukturních přístupů. Cílem předkládaného projektu bude pomocí kryoelektronové mikroskopie určit 3D strukturu komplexů RNAPII s klíčovými faktory podílejícími se na komunikaci mezi transkripcí a opravou DNA (BRCA1, SENATAXIN) a jejich následná biochemická charakterizace. Kombinace těchto dvou přístupů poskytne komplexní a podrobný popis vzájemné komunikace mezi transkripcí a opravou DNA.
Cíl projektu
„Naším hlavním cílem je určení molekulárního mechanismu komunikace mezi transkripcí a opravou DNA. Konkrétně:
(i) vyřešíme 3D strukturu komplexu savčí RNAPII s klíčovými faktory opravy DNA;
(ii) biochemicky charakterizujeme zmíněné komplexy.“
Abstrakt
Stavíme na hypotéze, že nadnárodní korporace (MNCs) se vyhýbají placení daní ze svého zisku využíváním kombinace globalizace a suverenity zemí určovat si své daňové politiky. V návaznosti na tuto hypotézu navrhujeme nový teoretický rámec: nevyhnutelné trilema korporátního zdanění. Argumentujeme, že pouze dva ze tří cílů veřejných politik v tomto trilematu – globalizace, suverenita a příjem – mohou být naplněny zároveň. Tvrdíme, že v současnosti je jediným nenaplněným cílem příjem. Tuto hypotézu otestujeme odhadem toho, zda lze zevšeobecňovat existující omezené výzkumy o tom, jak se MNCs vyhýbají placení daní. Na rozdíl od dřívějšího výzkumu překonáme nedostatky dostupných dat. Navrhujeme novou empirickou metodologii a používáme dvě zásadní inovace k určení toho, kolik platí MNCs na korporátních daních, kde a proč. Zaprvé, využijeme data z tzv. podávání zpráv podle zemí (country-by-country reporting) pro velké MNCs. Zadruhé, zkombinujeme tato data s dalšími zdroji a využijeme jejich silné stránky k vytvoření dosud nejúplnějšího datového souboru o MNCs.
Cíl projektu
Naším cílem je určit kolik platí nadnárodní korporace na daních, kolik z toho je zaplaceno v daňových rájích a které faktory jsou pro to důležité. V konečném důsledku využijeme naše teoretické, metodologické a empirické inovace k transformaci chápání korporátního zdanění v globalizovaném světě.
Abstrakt
Projekt se zaměří na elementární otázku ekologie: Jsou niky tropických druhů užší než niky druhů ve vyšších zeměpisných šířkách? Přestože jde o fundamentální otázku nezbytnou pro porozumění organizaci globální biodiverzity, neznáme odpověď pro polinační interakce, tedy jedny z nejvýznamnějších interakcí v terestrických ekosystémech. Navrhujeme intenzivní mezikontinentální studii patrností latitudinální specializace pomocí standardizovaného sběru dat o polinačních interakcích na úrovni celých společenstev podél rozsáhlého gradientu zeměpisné šířky od tropických po subarktické biomy. Interakce budeme zaznamenávat pomocí kombinace unikátních videonahrávek návštěvníků květů a moderního NGS sekvenování pylu z opylovačů. Odhalené patrnosti rozebereme v kompletních společenstvech, i pro jednotlivé skupiny rostlin a opylovačů. To podpoříme analýzou rostlinných znaků spojených s reprodukcí. Neočekáváme jednoduchou odpověď, proto je takto komplexní přístup nezbytný. Očekávané rozdíly mezi skupinami rostlin a opylovačů budou použity pro makroekologické analýzy globálních patrností biodiverzity.
Cíl projektu
„1/ Získáme podrobná data o polinačních interakcích na 7 lokalitách na latitudinálním gradientu.
2/ Zkombinujeme ‚tradiční‘ observační a experimentální metody s moderním ‚NGS metabarcodingem‘.
3/ Odhalíme latitudinální patrnosti specializace společenstev, i jednotlivých skupin rostlin a opylovačů.“
Abstrakt
Pro energie nad 1 PeV lze určovat vlastnosti kosmického záření pouze nepřímo skrze detekci rozsáhlých atmosférických spršek (EAS). Interpretace pozorovaných vlastností EAS o energiích 10 EeV je založena na extrapolacích urychlovačových dat, která jsou až o jeden řád v těžišťové energii nižší a bez důkladného popisu dopředné fyziky srážek, která je právě nejvíce relevantní pro vývoj EAS. Tyto extrapolace vedou k neznámým systematickým nejistotám v předpovědích modelů hadronických interakcí a nesrovnalostem v popisu naměřených EAS dat. V projektu se zaměřujeme na zlepšení současné situace pomocí detailní studie provázanosti vlastností EAS (podélný a příčný profil mionové a elektromagnetické komponenty) a vlastností současných modelů hadronických interakcí pomocí volně přístupných dat několika experimentů. Samotná analýza bude založena na použití několika simulačních programů a zahrne bezprecedentně široký sken parametrů hadronických interakcí (účinný průřez, multiplicita, elasticita, nábojový poměr pionů) omezující jednotlivé modely hadronických interakcí a případnou exotickou fyziku.
Cíl projektu
Snížení nejistot předpovědí současných simulačních programů spršek kosmického záření a vylepšení popisu vlastností spršek pomocí analýzy volně přístupných dat několika experimentů. Omezení parametrů modelů hadronických interakcí, které nyní způsobují nesrovnalosti v interpretaci naměřených dat.
Abstrakt
Cílem projektu je vybudovat nové propojení mezi multiplikativní a aditivní strukturou daného číselného tělesa. Toto bude mít zásadními důsledky mj. pro 1. univerzální kvadratické formy nad (totálně reálnými) číselnými tělesy, k odhadu jejich hodnosti a důkazu vět 290; a 2. třídová čísla číselných těles, k určení asymptotiky jejich růstu v široké třídě rodin a k objevu nových technik k problému třídového čísla jedna. Míříme k dokázání následující klíčové hypotézy: Pro dané číselné těleso K, čím větší je třídové číslo K, tím méně je v K nerozložitelných celistvých prvků a tím menší jsou hodnosti univerzálních kvadratických forem nad K. Metodologie je založená na kombinaci geometrických (kvadratické mříže), analytických (modulární formy, L-funkce) a aritmetických (nerozložitelné prvky, zobecněné řetězové zlomky) technik. Navzdory slibným předběžným výsledkům nad reálnými kvadratickými tělesy bude další pokrok vyžadovat velké úsilí k dosažení potřebných průlomů, počínaje případem kubických těles.
Cíl projektu
„Hlavními cíli jsou zejména:
1. popsat nerozložitelné prvky pomocí zobecněných řetězových zlomků;
2. charakterizovat odpovídající rodiny číselných těles;
3. využít výsledky pro univerzální kvadratické formy;
4. zjemnit teorii infrastruktury v číselných tělesech k novému propojení s třídovými čísly.“
Abstrakt
Bioaktivní specializované metabolity z rostlin představují důležitý zdroj chemických struktur pro vývoj nových léčiv, ale pro plné využití tohoto přírodního zdroje nutně potřebujeme vyvinout nové technologické platformy. V tomto projektu rozšíříme populární metabolomickou platformu MZmine o nové moduly pro iontovou mobilitní spektrometrii a molekulární sítě, dvě nejmodernější techniky užívané pro efektivní izolaci a identifikaci různorodých přírodních látek. Dále vyvineme a ohodnotíme novou bioinformatickou metodu založenou na genetických sítích pro asociaci rostlinných metabolitů s jejich biosyntetickými enzymy. Pro demonstraci těchto technologických pokroků budeme mapovat chemodiverzitu čeledě pepřovníkovitých rostlin, která je známá jako mimořádně bohatý a nevyužitý rezervoár bioaktivních specializovaných metabolitů.
Cíl projektu
„1. Rozšíření platformy MZmine o moduly pro iontovou mobilitní spektrometrii a molekulární sítě.
2. Vývoj metody genetických sítí pro asociaci rostlinných metabolitů s jejich biosyntetickými enzymy.
3. Mapování chemodiverzity a specializovaných biosyntetických drah v pepřovníkovitých rostlinách.“
Granty EXPRO zajišťují financování excelentním vědcům a jejich týmům na pět let. Za tuto dobu mohou na své projekty čerpat až 50 milionů Kč, tedy v průměru deset milionů korun ročně. K financování mezinárodní panely vybírají ty projekty, které mají největší potenciál přinést průlom ve svém oboru. Jednom z podmínek úspěšného splnění projektu je také podání návrhu projektu Evropské výzkumné radě (ERC). Každý rok je financováno pouze několik projektů EXPRO.
EXPRO 2023
Abstrakt
Projekt je zaměřen na vybrané stěžejní otázky diskrétní a výpočetní geometrie. Tyto stěžejní otázky zahrnují otázky kolem Erdősovy-Szekeresovy Happy-Ending věty, o průsečíkových číslech grafů, o viditelnosti v Eukleidovském prostoru. Řešitelský tým usiluje o zásadní příspěvek k částečnému nebo úplnému řešení alespoň jedné stěžejní otázky v oblasti diskrétní a výpočetní geometrie. Členové týmu budou hledat způsoby, jak obdržet nové důležité výsledky s využitím nových postupů a jejich propojením s nedávno vyvinutými metodami a nástroji, z nichž některé byly vyvinuty s přispěním členů týmu. Perspektivními metodami a nástroji jsou například pravděpodobnostní metody, současné nejmodernější SAT řešiče nebo strukturální výsledky o konvexitě pro rovinné množiny bodů jako například zlomková nebo rozkladová Erdősova-Szekeresova věta.
Cíl projektu
Cílem je dosažení důležitých výsledků, z nichž některé povedou k částečnému nebo úplnému řešení jedné nebo více stěžejních otázek v diskrétní a výpočetní geometrii, novátorskou kombinací nových postupů s nedávno vyvinutými metodami a nástroji.
Abstrakt
Samostatné atomy (single atoms, SA) prokázaly veliký potenciál v heterogenní katalýze díky excelentní aktivitě, využitelnosti a selektivitě. Význam SA byl také oceněna ve fotokatalýze – typu heterogenní katalýzy při níž je katalyzátor aktivován světlem. SA zde figuruje jako kokatalyzátor v reakcích technologického významu (solární výroba H2 z H2O, konverze CO2 na paliva). Projekt se zabývá využitím souhry SA jako ko-katalyzátoru a fotokatalytických povrchů ve formě velmi definovaných a škálovatelných tenkých polovodičů. Pro tyto účely jsou využity techniky magnetronového naprašování a depozice atomárních vrstev, které mají vést k iontovému, elektronickém a sterickému ukotvení SA v uměle vytvořených pastích na površích polovodičů, s cílem dosáhnout mechanistického pochopení o reaktivitě a stabilitě SA a jejích interakcích s individuálně optimalizovanými, nedefektivními fotoabsorbéry a sensitizovanými povrchy. Výběr těchto technik a postupů umožní ověření celého a jistě velmi širokého potenciálu SA ve fotokatalytických reaktorech, se zaměřením zejména na fotokatalytickou produkci H2
Cíl projektu
Cílem je prozkoumat souhru mezi ko-katalyzátory na bazi jednotlivých atomů (SA) a fotokatalytickými povrchy na velmi definovaných a škálovatelných tenkých polovodičích, odhalit fundamentální aspekty SA jako ko-katalýzatorů, určit nejefektivnější povrchy pro foto-katalytické a -elektrochemické reakce
Abstrakt
Cílem projektu je prokázat možnost aktivace N2 jeho disociací na novém typu aktivních center – vzdálených binukleárních kationtových centrech a využít tento aktivovaný dusík pro syntézu sloučenin obsahujících dusík, jako je NH3 nebo NO/NO2. Za tímto účelem budou připravena a stabilizována vzdálená binukleární kationtová místa schopná redoxního cyklu 2+/5+ a stabilizována v aluminosilikátové matrici zeolitu ferrieritu, která umožňuje stabilizaci dvou kationtů v protilehlých kationtových místech ve vzdálenosti 0,75 nm. To je zásadní pro spolupráci dvou kationtů v šesti-elektronovém procesu štěpení N2. Tvorba a struktura binukleárních kationtových center v matrici zeolitu, stejně jako štěpení N2 na těchto místech, bude sledována multi-spektroskopickým přístupem (FTIR, UV-Vis, ss-NMR) podporovaným DFT. Interakce O2 a H2 s rozštěpeným N2 bude studována FTIR spektroskopií produktů adsorbovaných v zeolitu, dále bude vývoj a přítomnost produktů v plynné fázi studován průtokovými experimenty monitorovanými FTIR, GC a hmotnostní spektroskopií.
Cíl projektu
Cílem projektu je připravit binukleární kationtová centra kovů stabilizovaných v zeolitické matrici a schopných 2+/5+ redoxního cyklu a ověřit jejich schopnost disociovat molekulární dusík pro jejich využití pro syntézy dusíkatých sloučenin jako čpavek a NO/NO2.
Abstrakt
Schopnost buňky správně exprimovat své geny závisí na optimální transkripci a sestřihu. RNA polymeráza II transkribuje geny kódující proteiny a produkuje pre-mRNA, která kotranskripčně podléhá excizi intronu sestřihovým komplexem, což je megadaltonový komplex RNA a proteinů. Aktivace sestřihového komplexu je hlavním, ale špatně charakterizovaným kontrolním krokem, který vede ke katalyticky aktivnímu komplexu. Naše nepublikovaná data identifikovala novou dráhu, která řídí aktivaci sestřihového komplexu a spojuje regulaci transkripce s regulací sestřihu. Tato dráha spojuje tři, s rakovinou související, a terapeuticky atraktivní proteiny. Navrhujeme použít přístupy proteomiky a chemické biologie spojené s nejmodernější genomikou, abychom charakterizovali, jak dráha aktivuje sestřihový komplex a organizuje souhru mezi transkripcí a sestřihem. Kromě toho jsme identifikovali rodinu s komplexní vývojovou poruchou nesoucí aberace v komponentě dráhy. Molekulární charakterizace buněk odvozených z rodiny doplní výše uvedené experimenty.
Cíl projektu
Cíl 1: Charakterizace role CDK11 a SF3B1 v aktivaci sestřihového komplexu Cíl 2: Identifikace a charakterizace faktorů propojujících sestřih s transkripcí Cíl 3: Molekulární charakterizace nové komplexní vývojové vady způsobené mutacemi v proteinu CDK11
Abstrakt
Prvoci jsou nejpočetnějšími a nejdiverznějšími eukaryoty oceánů,což je největší ekosystém na Zemi. Kvůli extrémní rozmanitosti,obtížím s kultivací a jen omezeným genetickým manipulacím víme překvapivě málo o bílkovinách mořských prvoků,což platí i o těch nejčastějších. Za použití pokročilých bioinformatických metod jsme z milionů analyzovaných sekvencí určili nejběžnější bílkoviny se zcela neznámou funkcí,které mají homology v geneticky manipulovatelných prvocích. Navázáním tagu tyto bílkoviny označíme a určíme tím jejich buněčnou lokalizaci a vazebné partnery. Vybrané geny budou v příslušných prvocích vypnuty a následná fenotypická analýza umožní určit jejich funkce.Zaměříme se na bílkoviny tvořící kinetochory a cytoplasmatické a mitochondriální ribozomy,které dosud nebyly studovány u skupin představujících víc než polovinu eukaryotické diverzity.Prostřednictvím velké knihovny monoklonálních protilátek a dalšími přístupy budeme identifikovat dosud přehlížené skupiny prvoků,které jsou s vysokou pravděpodobností zásadní z evolučního hlediska a hrají důležité role v mořském ekosystému.
Cíl projektu
Pomocí pokročilých metod funkční genomiky budeme určovat funkce nejběžnějších bílkovin mořských prvoků, se zaměřením na ribosomy a kinetochory. Budeme se také snažit nalézt a popsat linie mořských prvoků, které jsou hojné, ale dosud se je nepodařilo charakterizovat.
Abstrakt
Lidská společnost riskuje překročení kapacity planetárních systémů, které může způsobit nevratné změny životního prostředí. Pro kvantifikaci tohoto rizika bylo navrženo devět planetárních mezí, které lze přepočítat na národní úroveň s cílem motivovat politické jednání. Neexistuje však systematické rozdělování odpovědnosti na národní úrovni ani vhled do toho, jak rychle se k hranicím přibližujeme, a omezené je i předvídání kroků, které ovlivňují více planetárních systémů současně. V tomto projektu prozkoumáme řadu možností snížení environmentální zátěže změnou spotřeby a výrobní technologie na globální úrovni. Soustředíme se na oblasti překročených planetárních mezí, a to z pohledu odpovědnosti spotřebitele. Budeme rozvíjet nejmodernější environmentálně-ekonomické modely a scénáře možného budoucího vývoje. Výstupem budou politicky relevantní scénáře možného vývoje spotřeby a výrobní technologie v mezích planetárních systémů a vhled na protiklady a synergie potenciálních změn technologií a chování.
Cíl projektu
Určit možné scénáře budoucího vývoje spotřeby a technologie výroby, jejichž výsledkem budou environmentální stopy všech států v mezích kapacity planetárních systémů přepočítaných na národní úroveň.
Abstrakt
Projekt EMOROB řeší jednu z významných a důležitých výzev, kterým dnes čelíme, a to interakci člověk-robot. Konkrétně projekt analyzuje historii subdisciplín robotiky, které se vyvíjí od 90. let 20. stol. Jedná se o afektivní programování a sociální robotiku, v jejichž rozvoji sehrála zásadní roli i kulturní imaginace spojená s autismem a jeho léčbou. HLAVNÍM CÍLEM projektu EMOROB je analýza pole sociální robotiky a emočního programování v kontextu léčby autismu, jejich metafor a kulturní imaginace. HLAVNÍ OTÁZKOU projektu je: Jak tyto metafory a kulturní kódy sociální robotiky a afektivního programování užívané v kontextu léčby autismu ovlivnily či zrcadlí naše pojetí tělesnosti, sociálního jednání, nerovností či medicínské léčby jako takové? Aby tým projektu nalezl odpovědi na tuto otázku, kriticky analyzuje relevantní diskurzy, zkoumá archivy, a také se zabývá rozhovory s lidmi, kteří tyto technologie vyvíjí a aplikují. Analytická reflexe projektu přispěje i k veřejné debatě o sociálním a kulturním kontextu kulturních metafor autismu a emočního programování ve společnosti.
Cíl projektu
– Analýza kulturní imaginace a reprezentace prolínající autismus a interakce člověk-robot. – Výzkum genealogie tohoto spojení od 90. let 20. století dodnes. – Zkoumání epistémických map propojujících autismus, robotiku a představy o normalitě, jinakosti a více-než-lidské socialitě či tělesnosti.
Abstrakt
3D reprezentace scény, neboli 3D mapy, jsou základním stavebním kamenem jakéhokoli typu inteligentního systému (agenta). V oblasti 3D mapování došlo k významnému pokroku, který umožnil širokou škálu aplikací zahrnující samořiditelná auta a systémy rozšířené reality. Současná generace 3D map však trpí zásadním omezením, které vyplývá z toho, že mapovací algoritmy a reprezentace scény jsou uzpůsobené konkrétní senzorické soustavě. Kvůli tomu je sdílení 3D map mezi inteligentními systémy s rozdílnými soustavami senzorů a hromadné mapování z více zdrojů v zásadě nemožné. Navíc pro každou reprezentaci mapy je třeba znovu vyvinout algoritmy a funkce jako je vizuální lokalizace, sémantická segmentace, zpracování dynamických částí scény a důvěrnost dat. Tento projekt navrhuje jednotnou reprezentaci mapy zacílenou na tato omezení, která bude schopna integrovat data nasbíraná z heterogenních zdrojů, vyrovnat se s dynamičností scény, a zajistit plnou kontrolu soukromí. Jednotná reprezentace mapy tak umožní vzniknout nové generaci inteligentních agentů.
Cíl projektu
V rámci projektu bude vyvinuta jednotná reprezentace 3D map, která řeší základní omezení současné generace 3D map, včetně schopnosti reprezentovat dynamické prostředí a skutečnosti, že příští generace 3D map musí být navržena s ohledem na soukromí uživatelů.
Abstrakt
Biomolekulární kondenzáty reprezentují nový typ buněčných organel, které koncentrují proteiny a nukleové kyseliny. Nejsou ohraničené membránou a drží pomocí multivalentních vazeb, čímž vykazují vlastnosti fázové separace. Biomolekulární kondenzáty byly implikovány v řadě buněčných procesů a seznam jejich funkcí se neustále rozrůstá. P-tělíska jsou cytoplasmatické kondenzáty jež regulují translaci a zprostředkovávají skladování a degradaci RNA. Není ale jasné, jak jsou tyto zdánlivě opačné funkce regulovány. Ukázali jsme, že P-tělíska jsou důležitá pro vývoj zárodečných buněk rostlin. Zjistili jsme, že u huseníčku dochází v průběhu meiózy ke změnám v jejich kompozici a funkci. Toto je unikátní systém, který nám umožňuje studovat, jak P-tělíska fungují a jak jsou regulována. V tomto projektu spojíme kvantitativní mikroskopii s genomikou ke studiu funkce P-tělísek v rostlinné meióze. Tím získáme fundamentální poznatky o regulaci genové exprese v zárodečné dráze rostlin, a navrhované metodické přístupy významně přispějí ke studiu biomolekulárních kondenzátů u rostlin.
Cíl projektu
Cílem projektu je rozluštění funkce P-tělísek v rostlinné meióze pomocí pokročilých mikroskopických technik a genomiky. Popíšeme strukturu a dynamiku meiotických P-tělísek, mechanizmy, jakými regulují translaci a stabilitu mRNA, a budeme studovat kinázy, jež ovlivňují jejich funkci a strukturu.
Abstrakt
Počítačová věda jako disciplína selhala při vytváření metodologií a nástrojů použitelných pro datové vědce. Tento projekt činí první kroky dlouhodobého výzkumného programu k nápravě této situace. Cílem je identifikovat nejzávažnější chyby v kódech datových věd a vyvinout metodologii a nástroje pro důkladné inženýrství kanalů pro analýzu dat se zaměrěním na použitelnost v praxi. Naším záměrem je snížit potenciální chyby v datových analýzách a zvýšit tak důvěru v jejich výsledky. Zároveň ale také zachovat snadný vývoj těchto analýz. Metodologie a nástroje budou představeny datovým vědcům a budeme podporovat jejich nasazení. Tento projekt přispěje do oblasti datových věd, softwarového inženýrství a programové analýzy.
Cíl projektu
Identifikovat nejzávažnějších chyby v kódech datových věd a vyvinout metodologii pro důkladné inženýrství kanalů pro analýzu dat, kterou lze převzít v praxi.
EXPRO 2021
Abstrakt
Expertíza formuje podoby moderního vládnutí. Zatímco známe podrobnosti o tom, jak fungovala expertíza v západních poválečných společnostech, víme jen málo o vývoji za Železnou oponou. Můj výzkum postaví expertízu za socialismu do centra pozornosti. Zaměřím se na zdraví a normalitu, jak ji diskutovaly vědy o člověku, a budu analyzovat, jak své poznatky vyjednávali experti: s dalšími experty, státem a s lidmi ve čtyřech sousedících zemích: Československu, Polsku, Maďarsku a Východním Německu. Tyto země sdílely cestu k socialismu, ale lišily se mírou institucionalizace expertízy. Můj výzkum vychází z post-totalitárního paradigmatu, které odmítá vnímat socialistickou minulost jako monolit. Na rozdíl od převládajícího pohledu, podle kterého komunistická ideologie uzurpovala vědy o člověku a pokroutila jejich výsledky, moje hypotéza je, že to byla naopak expertíza, která formovala představy o zdraví a normalitě, jež socialistické státy následně uváděly do praxe. Navrhuji „obrat k expertíze“, který přinese nové pojetí vládnutí v moderních, leč autoritářských společnostech.
Cíl projektu
Vysvětlit charakter vládnutí skrze expertízu věd o člověku v období státního socialismu ve středovýchodní Evropě. Analyzovat roli expertízy a způsoby, jakými se střetávala se zájmy strany a státu. Komparativně analyzovat středovýchodní Evropu se zaměřením na transnacionální expertní výměny.
Abstrakt
ADAR1-dependentní editace RNA v dsRNA brání aktivaci vrozené imunitní odpovědi. Zvrátili jsme embryonální letalitu myších Adar mutantů v Adar1; Mavs double-mutantu, blokující antivirovou odpověď. Tyto myši umírají brzy po narození. Budeme zkoumat, zda delece dsRNAaktivované kinázy PKR povede k zvrácení fenotypu. ADAR2 katalyzovaná editace RNA mění specifické kodony v CNS transkriptech. Mutace lidského ADAR2 způsobuje epilepsii u dětí. Pomocí buněčných linií zjistíme molekulární mechanismus tohoto efektu. Budeme studovat změny v glutamátových receptorech u myšího Adar2 mutantu. Zaměřime se na průběh záchvatů podobně jako u Gria2 mutantu, modelu pro epileptický záchvat. Poškození mozku u Adar mutantu Drosophil je odstraněno přidáním lidského ADAR2. V mozku Adar mutantů dochází k aktivaci vrozené imunitní odpovědi, stejně jako u myšího Adar1 mutantu. Zablokujem protivirovou imunitní odpověď Adar mutantu ke studiu jak Adar mutant ovlivňuje cirkadiánní cyklus, spánek a chování přes editaci CNS transkriptů. Plánujeme bioinformatické projekty pro všechny modely ADAR-dependentní RNA editace
Cíl projektu
„1. Studium mutací ADAR1. Pokusit se plně zvrátit fenotyp Adar1; Mavs myši pomoci PKR knockout.
2. Zkoumat mutace ADAR2 a studovat záchvat u myších Adar2 a Gria2 mutantů.
3. Objasnit jak editace transkriptů u Drosophil přispívá k defektům cirkadiánní cyklu, spánku a dalšího chování u Adar mutantu“
Abstrakt
Projekt se zaměřuje na interakci elektronů s kapalnými mikrotryskami. V prvním směru budou studovány kapalné mikrotrysky využity jako unikátní prostředí pro spektroskopické techniky, které vyžadují vakuum. V tomto projektu budou zkoumána struktura kapalin technikami nelastického rozptylu (electron energy loss spectroscopy). Tato spektroskopie poskytne informace nedosažitelné jinými technikami, např. o opticky zakázaných přechodech. Kapalné mikrotrysky budou sloužit také jako unikátní reaktor. Zde se projekt zaměří na reaktivitu zakázaných stavů a na reaktivitu vyvolanou elektrony obecně. Projekt bude probíhat v úzké součinnosti mezi experimentem a teorií, přinášeje nové přístupy v obou směrech. Nově vyvinuté techniky umožní studium spektroskopie a reaktivity mezifází, které hrají důležitou roli v chemii atmosféry a v radiační chemii. Součástí projektu je také vývoj konceptu elektronové analogie k fotochemii a k fotokatalýze coby nového přístupu k transformaci molekul.
Cíl projektu
„1) Vyvinout nové koncepty pro využití elektronů ve spektroskopii kapalin
2) Využít nově vyvinutou techniku ke studiu mezifází
3) Zkoumat reaktivitu vyvolanou v kapalinách elektrony s využitím technik kapalných mikrotrysek“
Abstrakt
Teorie grafových limit je jedním z nejdůležitějších nedávno vzniklých nástrojů diskrétní matematiky. Její vznik a rozvoj vedly k prolomení mnoha starých problémů v extremální teorii grafů, teorii náhodných grafů a zejména k výraznému propojení diskrétní matematiky s oblastmi jako je teorie pravděpodobnosti, reálná a funkcionální analýza nebo teorie grup. Projekt se zabývá teoretickými základy teorie grafových limit, grafovými normami a souvislostmi s matematickými modely statistické fyziky.
Cíl projektu
„1) limitní přístup pro hypergrafy založeného na slabé-hvězda topologii
2) grafové, hypergrafové a arithmetické normy
2) matematické modely statistické fyziky v kontextu limit hustých grafů
3) náhodné procesy souvisejících s grafovými limitami
4) limity řídkých grafů (local-global convergence, faktory iid)“
Abstrakt
Replikace DNA je nezbytným a jedním z nejsložitějších procesů v buňce. Nejen exogenní poškození DNA, ale také různé sekundární struktury DNA včetně G-kvadruplexů (G4) a Rsmyček, jejich stabilizace nebo neplánovaná tvorba představují hlavní překážky pro DNA replikaci s potenciálně škodlivými dopady na integritu genomu. Není divu, že tyto procesy jsou farmakologicky ovlivňovány v protinádorové terapii, přestože o jejich molekulárních mechanismech je zatím známo jen málo. Je zřejmé, že vedle replisomu se na udržení postupu DNA replikace podílí řada dalších proteinů. Není jasné, zda existuje přímé propojení mezi Rsmyčkami a G4, jaké proteiny jsou zapojeny do jejich homeostáze a jaké faktory přispívají k jejich fyziologickým a patologickým vlivům. Cílem našeho výzkumu je identifikovat proteiny asociované s G4 a R-smyčkami a porozumět jejich úloze při tvorbě a odstraňování těchto struktur, jakož i jejich vztahu k postupu replikace a souvisejícím opravám DNA.
Cíl projektu
Cílem projektu je identifikovat proteiny podílející se na tvorbě a procesování G-kvadruplexů a Rsmyček a kombinací biochemických, biofyzikálních a buněčně biologických metod objasnit jejich úlohu v metabolismu těchto DNA struktur a jejich fyziologický vztah k progresi replikace.
Abstrakt
Projekt je zaměřen na formování sociálních a etnických skupin, společenskou strukturu a chování, varianty ve způsobu vládnutí a změny mezi kolektivním a autokrativním způsobem vlády v raně středověké střední Evropě. Paradigmatický posun k teorii společného jednání umožní vysvětlit diversitu a změny v raně středověké společnosti a integrovat data ze střední Evropy do nového proudu globálního komparativního výzkumu předmoderních států. Klíčovou proměnnou pro pochopení těchto procesů je rozsah a charakter sociálně-ekonomických sítí – např. příbuzenství nebo interakce mezi mocnými a ovládanými. Základem projektu je komplexní analýza raně středověkých sídlišť a pohřebišť z Moravy (Česká republika). Archeologický a antropologický výzkum bude obohacen o nové interdisciplinární přístupy, jako např. archeogenetika či digitální morfometrie.
Cíl projektu
Hlavním cílem projektu je výzkum vzniku a dynamiky raně středověké středoevropské společnosti a populace v době dlouhého trvání (od 6. do 10. stol.) a empirický i teoretický posun v archeologii a antropologii raného středověku.
Abstrakt
V době, kdy je společnost zahlcena množstvím podnětů z různých senzorických zdrojů, jsou kladeny stále větší nároky na schopnost dětí vykonávat současně motorické a kognitivní úlohy (dual tasking). Tento projekt je první, který studuje vývoj provádění duálních úloh u dětí s a bez motorických obtíží z ekologického hlediska a pomocí longitudinálního přístupu. V projektu bude ověřována nová kauzální hypotéza, že kognitivně-motorický výkon v duálních úlohách lze vysvětlit změnami prediktivního řízení pohybu spojenými s věkem a jeho integrací s kognitivní kontrolou. Hypotéza bude ověřována na spektru pohybových úloh, které reprezentují aktivity běžného denního života – chůze s překonáváním překážek, provádění manuálních úloh a při kombinaci obou těchto aktivit. Získané výsledky umožní pochopit, jak interakce mezi faktory prostředí, faktory souvisejícími s úlohami a individuálními faktory ovlivňuje výkon v duálních úlohách, a jak se tato interakce mění v závislosti na věku a získaných zkušenostech. Výsledky budou mít přínos při tvorbě bezpečného a efektivního učebního prostředí pro děti.
Cíl projektu
Hlavním cílem projektu je zmapovat vývoj provádění duálních úloh (dual-tasking) u dětí z ekologického hlediska (Wilson et al., 2017) s využitím longitudinálního přístupu. Získané poznatky budou využity k vytvoření a ověření intervencí zaměřených na zlepšení výkonu při provádění duálních úloh u dětí.
Abstrakt
Standardní kosmologický model je pozoruhodně úspěšný při popisu mnoha aspektů našeho vesmíru, kterému dominuje temná energie a temná hmota. Fyzikální procesy spojené s vývojem baryonové hmoty jsou však složité. Při tvorbě struktury se jen malá část baryonů změnila na hvězdy – většina zůstává v mezigalaktickém médiu. Růst galaxií je regulován procesy zpětné vazby, jako je energie z výbuchů supernov a z jetů a větrů akreujícich obřích černých děr. Tyto procesy, souhrnně nazývané galaktická zpětná vazba, mohou omezit nebo dokonce bránit další tvorbě hvězd, a proto podrobné znalosti o tom, jak fungují, jsou nezbytné pro naše porozumění formování a evoluci galaxií. Zde navrhuji využít nových pozorovacích příležitostí ke studiu spojení mezi mezigalaktickou hmotou, tvorbou hvězd a růstem obřích černých děr v masivních galaxiích a kupách galaxií.
Cíl projektu
„1) určit roli horkých galaktických atmosfér a akreujících supermasivních černých děr ve vývoji galaxií
2) určit fyzikální vlastnosti horké mezigalaktické plazmy pomocí rádiových, SZ a rentgenových dat a pomocí nových rentgenových spekter s vysokým rozlišením“
Abstrakt
Fotony a atomy jsou v jádru kvantové fyziky a technologie. Mohou být použity k demonstraci různých kvantových jevů se spojitými proměnnými a vykazují vysoký potenciál pro kvantovou metrologii, komunikaci, simulaci a počítání. Mnoho experimentů však využívá pouze koherenci poskytovanou Gaussovými stavy světla a atomů. Navrhování spolehlivých a proveditelných schémat generace a detekce kvantové ne-Gaussovské koherence v superpozicích Fockových stavů však zůstává náročné a prozatím zcela neprozkoumané. Navíc nám chybí kritéria, která by dokázala certifikovat kvantové ne-gaussovské koherence. To vede k rychlému rozmachu tohoto směru výzkumu, jehož nedostatek by mohl vážně bránit rozvoji kvantových technologií, které se spoléhají na takové systémy se spojitými proměnnými. Projekt odstraní tuto překážku poskytnutím přesvědčivých kritérií pro detekci kvantových ne-gaussovských koherencí, vývojem experimentálních platforem pro testování těchto kritérií s atomovými a fotonickými systémy a navržením aplikací řízenými těmito novými kvantovými vlastnostmi.
Cíl projektu
Projekt přinese nové teoretické metody a experimentální ověření první průkazné generace kvantových ne-Gaussovských koherencí světla a atomů nezbytných pro mnoho testů a aplikací principů kvantové fyziky a technologie se spojitými proměnnými.
Abstrakt
I malé pokroky v magnetické rezonanci vedly k obrovskému nárůstu jejího využití, včetně zobrazování pomocí magnetické rezonance (MRI) v nemocnicích. Na základě mých současných výsledků dosažených metodou rapidně se měnící frekvence v ESR (grant ERC, GA 714850) hodlám odstranit současné limitace a vyvinout funkční prototyp kombinovaného systému ESR/NMR pracujícího v magnetickém poli 11.75 T, což odpovídá frekvencím 500 MHz pro NMR a 329 GHz pro ESR. Tento návrh nám umožní provádět hyperpolarizační měření v NMR (známá jako DNP), která jsou vhodná pro zesílení již tak slabých signálů v NMR, což limituje pokrok v mnoha oblastech biologie. Tento přístup významně posune výzkum komplexních systémů, zejména pak struktury a dynamiky velkých biomolekul. Tento návrh systému lze snadno rozšířit na jiné spektrometry NMR pracující v silných magnetických polích. Tento přístup mnohonásobně zvětší počet možností stávajících běžných spektrometrů NMR a zefektivní tím jejich využití.
Cíl projektu
„1. vyvinout systém ESR/NMR pro spektrometry NMR
2. poskytnout teoretické modely frekvenční rychle skenovací ESR
3. zkoumat dynamiku elektronů přímo v systémech NMR
4. měřit DNP reálných biologických vzorků v kapalném skupenství při 500 MHz
5. rozšíření metody mezi komunitu a započatí procesu kom“
Abstrakt
V rámci projektu budeme studovat nejbližší okolí černých děr v rentgenových binárních soustavách. Zatímco černá díra tvoří základní složku těchto systémů, v její blízkosti se nacházejí další dvě důležité komponenty – akreční disk a koróna. Pomocí nejnovějších metod pro výzkum polarizace a variability těchto zdrojů, i s využitím tradiční spektroskopie, budeme studovat tyto komponenty a jejich vzájemné fyzikální interakce v rentgenovém oboru záření. K tomuto účelu vytvoříme nové numerické modely, které vzájemně propojí všechny komponenty v jeden celek. V rámci projektu se vytvoří kompaktní tým českých vědců, kteří se aktivně účastní vědecké přípravy nových rentgenových polarizačních misí IXPE (NASA, 2021) a eXTP (ČínaEvropa, 2027), i budoucí Evropské velké observatoře Athena (ESA, 2031), a podpoří tak účast České republiky ve vědeckém programu těchto kosmických misí.
Cíl projektu
Vytvoříme nové relativistické modely pro výpočet polarizačních, časových a také spektrálních vlastností záření akrečního disku černé díry a jeho korony a použijeme je k interpretaci dat získaných s novou družicí IXPE a při přípravě vědeckého programu plánovaných družic eXTP a Athena.
Abstrakt
Strukturní analýza molekulárních krystalů je důležitým a velmi mocným nástrojem využívaným v mnoha oborech chemie a strukturní biologie. Síla tohoto nástroje je ovšem omezená, pokud jsou u studovaného materiálu k dispozici pouze nano- nebo mikrokrystaly. Nejlepší metodou pro stadium takových materiálů je elektronová difrakce. I tato metoda však trpí řadou omezení, jako je malá přesnost mřízkových parametrů, obtíže s přesností získaných strukturních modelů nebo neschopnost spolehlivě určit absolutní strukturu chirálních látek. Tyto problémy výrazně omezují aplikovatelnost metody na mnoho zajímavých vědeckých problémů a v důsledku take obecnou schopnost vědecké komunity zkoumat molekulární struktury. Navrhovaný project má za cíl tato omezení odstranit. Vyvineme sadu nástrojů, metod a programů s ambicí ustanovit nové standardy v oboru a proměnit elektronovou krystalografii molekulárních krystalů v plně rozvinutou a obecně přijímanou metodu první volby pro analýzu nano- a mikrokrystalických molekulárních materiálů.
Cíl projektu
Cílem projektu je odstranit závažná omezení elektronové krystalografie, která významně snižují její potenciál pro strukturní analýzu molekulárních krystalů a tím její použitelost pro širokou škálu vědeckých problémů. Ambicí projektu je nastavení nových standardů v tomto oboru.
Abstrakt
Mitochondrie se pohybují z dárcovských buněk (mezenchymální kmenové bunky, MSCs) pomocí nanotunýlků (TNTs) do rakovinných buněk s nefunkční mitochondriální DNA (mtDNA), kde má hlavní roli adaptorový protein Miro1. Přenos MSCs do prenádorového plaku je regulován sekrecí cytokinů, které tvoří nádorové buňky s poškozenou mtDNA. Výsledkem mitochondriální repopulace je obnovení respirace, která je důležitá pro růst rakovinných buněk, přičemž je zásadní respirace závislá na dihydroorotátdehydrogenáze, která je nutná pro de novo syntézu pyrimidine. Předpokládáme, že v případě menšího pokození může reparační systém opravit mtDNA, čímž dojde k podpoře tvorby nádoru. Tento projekt povede k jednoznačné definici nového, dosud nepříĺiš prozkoumaného cíle pro protirakovinnou léčbu, což bude využito take v případě obtížně léčitelných a rezistentních nádorů.
Cíl projektu
„1) Recruitment of donor cells to tumour stroma
2) Molecular mechanism of intercellular movement of mitochondria
3) Functional impact of horizontal transfer of mitochondria (HTM)
4) The role of mitochondrial DNA repair in HTM
5) Clinical relevance of HTM including hard-to-treat and resistant cancers“
Abstrakt
Současné špičkové slitiny stále vykazují značný potenciál ke zlepšení svých vlastností. Projekt se zabývá dvěma druhy materiálů: (i) nově vyvinutými nízkolegovanými martenzitickými ocelemi s cílem zvýšit jejich tažnost za pokojové teploty při zachování jejich co nejvyšší pevnosti a (ii) novou generací oxidickou disperzí zpevněných (ODS) slitin na bázi Fe-Al s cílem zvýšit jejich creepovou odolnost při 1100 – 1300 ° C vyladěním morfologie zrnové mikrostruktury. Zvýšení tažnosti martenzitických ocelí se speciálním chemickým složením by mělo být dosaženo řízeným tepelným zpracováním, které umožňuje v martenzitu vyladit morfologii vytvrzujících nanoklastrů na bázi C. Taková nanostruktura může účinně blokovat dislokační pohyb a aktivovat deformaci v režimech nano-dvojčatění bez vzniku koncentrací napětí iniciujících lomový proces. Optimální morfologie zrn ODS slitiny nové generace bude dosaženo konsolidací ODS prášků za tepla pomocí rotačního kování (tato metoda ještě nikdy nebyla použita) a následným žíháním za účelem vyvolání sekundární rekrystalizace.
Cíl projektu
„1. Optimalizovat mechanické vlastnosti nízkolegovaných martenzitických ocelí vytvrzených nanoklastry vzhledem k chemickému složení a tepelnému zpracování.
2. Zvýšit creepovou pevnost oxidickou disperzí zpevněných slitin nové generace na bázi Fe-Al optimalizací morfologie jejich zrnové struktury.“
Abstrakt
Tento projekt se bude věnovat jedné ze zásadních otázek současného ekologického a evolučního výzkumu – jak koevoluční procesy a ekologické interakce ovlivňují biodiverzitu na malých a velkých prostorových škálách. Ke studiu poslouží dva unikátní modely reprodukčního parasitizmu (ryby hořavky a peřovci kukaččí) s jasně definovanými koevolučními partnery a snadno přístupné laboratornímu i terénnímu výzkumu. Pomocí srovnávacího a experimentálního přístupu objasníme podmínky vzniku a rané evoluce hostitelské specificity, její stabilitu a omezení a její vliv na biologickou diverzitu. V rámci řešení budeme kombinovat laboratorní a terénní výzkum s metodami populační genetiky, fylogenetiky a matematického modelování. Projekt by měl přispět k rozluštění jedné ze zásadních otázek výzkumu koevolučních vztahů – jak a proč se někteří parazité stávají hostitelskými specialisty a jak tento proces ovlivňuje ekologickou speciaci.
Cíl projektu
„1. Vysvětlit původ a ranou evoluci hostitelské specializace
2. Kvantifikovat obecné rysy hostitelské specializace a určit její souvislost s konkrétními klíčovými znaky parazitů a s biologickou diverzifikací.
3. Pochopit výhody a omezení hostitelské specializace.“
EXPRO 2020
Abstrakt
Abstraktní konvergenční schémata jsou základní struktury teorie kategorií, které slouží jako univerza pro studium nekonečných evolučních procesů a jejich limitního chování. Konvergenční schémata opatřená dalšími strukturami poskytují použitelný rámec pro studium jak diskrétních i spojitých procesů, tak jejich náhodných variant. Hlavním cílem projektu je sjednocení a rozšíření několika koncepcí z teorie modelů, algebry, topologie a analýzy souvisejících s generickými strukturami. Chceme studovat vybraná témata v rámci abstraktních konvergenčních schémat a řešit otázky týkající se jejich složitosti a klasifikace. Jednou z našich inspirací je teorie univerzálních homogenních modelů, kde se používá konvergence konečných struktur. Další motivací je forsing v teorii množin, kde konvergenční schéma je částečně uspořádaná množina aproximací některých „nedosažitelných “ objektů, existujících mimo univerzum teorie množin.
Cíl projektu
Naším cílem je studovat komplexitu schém konvergence a jejich limit. Posloupnosti (nazírané jako evoluce) s absorpční vlastností vedou k t.zv. generickým objektům. Jedním z našich záměrů je rozšířit toto studium v několika směrech.
Abstrakt
Teorie strunných polí se rozvinula za posledních několik let do potenciálně velmi užitečného nástroje ke studiu zásadních témat teorie strun, konkrétně jak propojit klasická pozadí otevřených či uzavřených strun skrze kondenzaci tachyonů a jak odvodit existenci a studovat vlastnosti nových pozadí. Dlouhodobě se také soudí, že teorie strun se řídí obří kalibrační symetrií vyšších spinů, která by se měla plně projevit v limitě beznapěťové struny, a v nedávné době bylo v tomto směru dosaženo významného pokroku. Struktura teorie strunných polí by v této limitě měla být obzvláště jednoduchá a transparentní, neboť pole by se měla organizovat do multipletů, a kalibrační invariance by měla podstatně omezit povolené interakce. V tomto projektu zkonstruujeme a budeme studovat teorii strunového pole popisující beznapěťovou strunu v Antide-Sitterově prostoru za pomoci holografické duality.
Cíl projektu
„1) odhalit nová konsistentní pozadí otevřené a uzavřené struny, nalézt jejich vlastnosti a porozumět vztahům mezi nimi
2) rozvinout teorii strunového pole pro beznapěťovou strunu, objasnit její kalibrační symetrii, a přispět k porozumění holografické povahy kvantové gravitace“
Abstrakt
Roboty opouštějí oplocenky v továrních halách a začínají sdílet pracovní a postupně i životní prostor s lidmi, což vyžaduje, aby se uměly dynamicky přizpůsobit nepředvídatelným interakcím s lidmi a zároveň aby byla stále zaručena bezpečnost. Na rychle rostoucím trhu s kolaborativními roboty je bezpečnost zajišťována pomocí speciálních technologií jako omezení síly robotu či detekce kontaktu a zastavení na základě měření síly. Lidé si však uvědomují celé své tělo v prostoru na základě dynamické fúze multimodálních senzorických informací, díky čemuž jsou schopni adaptivních a flexibilních reakcí přizpůsobených kontextu. Prvním cílem projektu je tak lépe porozumět mechanismům reprezentací těla a peripersonálního prostoru v mozku pomocí vtělených výpočetních modelů na humanoidních robotech. Výstupy těchto modelů budou využity k hlavnímu cíli projektu: návrhu nových modulů pro percepci a řízení robotů sdílejících prostor s člověkem.
Cíl projektu
1) Vtělené výpočetní modely reprezentací těla a peripersonálního prostoru 2) Výpočetně optimální a transparentní reprezentace peripersonálního prostoru 3) Reprezentace pracovního prostoru spolupráce a metody řízení pro interakci člověka s robotem v souladu s bezpečnostními normami
Abstrakt
Pochopení života na molekulární a buněčné úrovni představuje významnou výzvu pro moderní vědu s důležitými implikacemi pro vývoj nových léčiv či nových diagnostických a terapeutických nástrojů. Vývoj metod, které umožní studovat biomolekuly a buňky a jejich vzájemné interakce, je proto důležitým úkolem. Cílem tohoto projektu je vyvinout novou generaci biofotonických nástrojů, které umožní studium buněk a buněčných procesů, především buněčnou sekreci a interakce mezi buňkami a biomolekulami, bez použití značek a s vysokým časo-prostorovým rozlišením. Tyto nové nástroje v sobě budou kombinovat pokroky z řady oblastí, jako jsou fotonické a plasmonické nanostruktury, zobrazování a mikroskopie povrchových plasmonů a mikro/nano-fluidika. Realizované nástroje budou využity pro získání nových poznatků o buňkách a buněčných procesech, především těch, které mají vztah k onko-hematologickým onemocněním, jako jsou myelodysplastický syndrom a akutní myeloidní leukemie.
Cíl projektu
Hlavním cílem projektu je prohloubit poznání ve specifických oblastech biofotoniky a vyvinout novou generaci nástrojů založených na zobrazování a mikroskopii povrchových plasmonů, které umožní studium buněk a buněčných procesů v reálném čase a bez použití značek.
Abstrakt
Materiály schopné samovolné elektrické polarizace se nazývají feroelektrické. Tato vlastnost je dobře pochopená v o objemu pevných látek, ale je velmi málo znalostí o tom, jak se projevuje na površích. Feroelektrické materiály mají velmi slibné vlastnosti pro generaci obnovitelných paliv: Dosahují unikátní efektivity ve fotokatalýze, nabízejí flexibilitu v ladění katalytických vlastností povrchů, nebo mohou generovat palivo během fázového přechodu do/z feroelektrického stavu. Největší bariéra v pochopení jevů probíhajících na jejich površích spočívá v komplikovaném chemickém složení a typicky nevodivém charakteru feroelektrických materiálů. Tenhle problém byl v posledních letech překonán přípravou vhodných modelových povrchů (KTaO3 a SrTiO3) a jejich charakterizací na atomární úrovni pomocí nekontaktního AFM. Tento projekt je zaměřen na pochopení fundamentálních principů použití feroelektrických vlastností pro produkci obnovitelných paliv.
Cíl projektu
1) Vysvětlit vztah mezi feroelektrickou polarizací povrchu a účinností materiálu ve fotokatalýze. 2) Pochopit základní principy katalytických procesů na povrchu materiálu procházejícího feroelektrickým fázovým přechodem. 3) Optimalizovat katalytické vlastnosti povrchů feroelektrických materiálů.
Abstrakt
Interdisciplinární projekt analyzuje a srovnává transformační procesy moderních evropských společností na příkladu dvou vedlejších regionů habsburské monarchie: Čech a Sedmihradska. Soustředí se na otázku, jak sociální mobilita, vzdělání, rodinné a další vazby elitních sociálních skupin přispívaly k de/stabilizaci společnosti jako celku. Výzkum je uplatněn na dvou vybraných skupinách, které patřily do tzv. rozhodovací vrstvy: poslanců zemských sněmů, říšské rady ve Vídni a uherského říšského sněmu a vyšších státních úředníků. Projekt originálním způsobem kombinuje metody vycházející z oblasti jak humanitních, tak přírodních věd. Jeho cílem je prostřednictvím modelace faktorů, které signifikantně rozhodovaly o zařazení jednotlivců k výše uvedeným elitním skupinám, objasnit proces cirkulace elit a tranzice imperiálních zkušeností a struktur do nově vzniklých národních států. Projekt ukáže souvislost mezi kariérou jednotlivce a jeho rodinnými vazbami a v neposlední řadě osvětlí demografické faktory evropské moderní rodiny
Cíl projektu
Cílem projektu je analyzovat v období 1861–1926 proměnu faktorů, které ovlivňovaly sociální mobilitu osob a determinovaly jejich příslušnost k rozhodovacím vrstvám, a dále zjistit, zda dochází k tranzici imperiálních zkušeností a struktur nově vzniklými národními státy.
Abstrakt
Cílem projektu je vyvinutí nekonvenčních nástrojů ve spektrální teorii za účelem utkání se s rozličnými novými, či více klasickými, avšak nedávno vzkříšenými, otevřenými problémy v matematice a fyzice. Mimo jiné se hodlám zabývat aktuálními, nevyřešenými otázkami v těchto oblastech: spektrální geometrie optimálních tvarů a vlastností vlastních funkcí; matematické modely moderních nanostruktur, grafenu a metamateriálů; nový koncept kvantové mechaniky s nesamosdruženými operátory, Schrödingerovy a Diracovy operátory s komplexními potenciály, vlnové systémy s útlumem, nestandardní stochastické procesy a asymptotické rozdělení vlastních hodnot strukturovaných matic. Tyto zdánlivě nesouvisející problémy jsou ve skutečnosti propojeny, a křížení myšlenek a technik bude tvořit významnou část tohoto projektu. Jako příklady navrhuji rozvinout metodu násobitelů coby standardní nástroj ve spektrální teorii diferenciálních operátorů s komplexními koeficientami a vysvětlit efekt neviditelnosti v metamateriálech pomocí operátorově teoretických metod.
Cíl projektu
Vyvinout nekonvenční nástroje ve spektrální teorii za účelem utkání se s aktuálními otevřenými problémy v matematice a fyzice. Křížit rozličné myšlenky a techniky ze zdánlivě nesouvisejících odvětvích matematiky a fyziky, jež však spolu souvisí skrze spektrální teorii.
Abstrakt
V projektu budou vyvinuty a empiricky ověřeny formálně-symbolické, v multilingválním smyslu „univerzální“ reprezentace textové komunikace na nadvětné úrovni. Metodologicky a z hlediska vědeckých principů bude projekt vycházet z úspěšného velkého mezinárodního projektu „Universal Dependencies“ soustřeďujícího se na úroveň morfologie a syntaxe, ale nově se výzkum zaměří na oblast strukturálně a lexikálně sémantickou, oblast diskurzu a informační struktury, včetně anaforických vztahů. Navržené specifikace budou ověřeny expertní (manuální) anotací na reálných textech a vybrané problémy a jejich řešení budou potvrzeny dalšími experimenty. Výsledné reprezentace budou rovněž použity k budování modelů založených na umělých neuronových sítích pomocí strojového učení a jejich výsledky podrobně analyzovány. Veškeré výstupy (data, publikace) projektu budou zveřejněny v režimu Open Access v repozitářích relevantních výzkumných infrastruktur.
Cíl projektu
Cílem je publikovat výsledky základního výzkumu a otevřená data v oblasti porozumění přirozenému jazyku s využitím empiricky ověřené univerzální symbolické a distribuční reprezentace textové komunikace. Na závěr budou na základě dosažených výsledků formulovány nové výzkumné otázky.
Abstrakt
Naším cílem je navrhnout, syntetizovat a charakterizovat 1D molekulární řetízky na površích s jedinečnými materiálovými vlastnostmi. Nejprve budeme zkoumat organometalické polymery, jejich magnetické uspořádání a možnost řídit redox stavy v řetězci. Za druhé, budeme zkoumat možnost uzavření zakázaného pásu pi-konjugovaných polymerů blízkostí topologického fázového přechodu. Tato strategie by v zásadě měla umožnit překonat problém Peirelsova přechodu (dimerizace) za vzniku čistě kovových pi-konjugovaných polymerů. Pro syntézu molekulárních řetězců požadovaných vlastností s délkou desítek až stovek nanometrů použijeme chemii na površích za podmínek UHV. Jejich chemická struktura bude analyzována pomocí rastrovací mikroskopie s vysokým rozlišením s funkcionalizovanými hroty poskytující bezprecedentní prostorové rozlišení. Měření rastrovací mikroskopie bude doplněna dalšími technikami povrchové vědy (elektronová difrakce a fotoemise) a podpořena teoretickou analýzou založenou především na teorii funkcionálu hustoty.
Cíl projektu
Cílem tohoto projektu je navrhnout, syntetizovat a charakterizovat nové 1D molekulární řetízky na površích pevných látek s jedinečnými materiálovými vlastnostmi a prozkoumat jejich elektronické a magnetické vlastnosti a kontrolu redoxních stavů v řetězcích.
Abstrakt
Sladkovodní biotopy mají rozhodující vliv na celý pozemský život, převážná většina jejich mikrobiálních obyvatel (prokaryot a eukaryot) však zůstává stále záhadná, za hranicemi kultivačních možností. Nicméně vývoj kultivačních přístupů spolu s pokroky v sekvenování přináší nové prostředky pro odhalení mikrobiální rozmanitosti. Navrhujeme vytvořit vědecké konsorcium PELAGICS (24 vědců, 16 evropských zemí), které bude koordinovat úsilí ve studiu sladkovodních mikroorganismů (prokaryot i eukaryot) kultivačním a metagenomickým přístupem (analýza genomové DNA celé populace) v rámci celoevropské jezerní kampaně (70 jezer). Hloubkové sekvenování (cca 18 TB) mikrobiální populace povede k zisku tisíců metagenomickysestavených genomů prokaryot, eukaryot a virů. Za pomoci nových růstových médií napodobujících přirozené podmínky a poloautomatizované vysoce výkonné izolační techniky budeme usilovat o získání sbírky kmenů 500 prokaryot a 50 prvoků vč. jejich genomů. Kombinace obou přístupů přispěje k odhalení jejich přirozených interakcí a ekologických rolí ve sladkovodních potravních sítích.
Cíl projektu
Vytvoření celoevropské sítě mikrobiálních ekologů pro odběry a studium 70 jezer k získání stabilních sbírek mikroorganismů a jejich genomů (cca 500 prokaryot a 50 prvoků) a k získání řádově tisíců genomů sladkovodních bakterií, prvoků i virů pomocí hloubkového metagenomického sekvenování.
Abstrakt
Většina procesů v termodynamice kontinua se odehrává daleko od rovnovážného stavu a tyto procesy často vedou ke vzniku disipativních struktur, které pak dominují popisu celé dynamiky těchto procesů. Existující matematické nástroje, které dovedou popsat tyto disipativní struktury, musí bohužel čelit zásadním potížím. Buď získáme fyzikálně relevantní popis za cenu matematické přesnosti, nebo tuto přesnost dokážeme zachovat, ale naopak ztrácíme fyzikální relevanci. Naším cílem je překonat tyto obtíže. Pro fyzikálně relevantní modely vyvineme konstruktivní metody pro nízkodimenzionální popis vzniklých struktur. Potíže, jako například nedostatek hladkosti řešení, budou překonány pomocí metody trajektorií. Očekáváme, že projekt nabídne zcela nové přístupy k teorii dynamických systémů a že zcela zásadně přispěje k pochopení komplexního chování dynamických systémů v termodynamice kontinua.
Cíl projektu
Cílem projektu je vybudování teorie pro chování nekonečně dimenzionálních dynamických systémů, které apriori nemají atrahující množinu. Důraz bude kladen na systémy parciálních diferenciálních rovnic používaných v termodynamice kontinua a připouštějících výměnu energie a hmoty s okolím.
Abstrakt
Rozdíly v biologické rozmanitosti na povrchu Země jsou jedním z centrálních ekologických témat. Během minulé dekády se ukázalo, že velkoškálová dynamika biodiverzity může být rovnovážná, tedy že se biodiverzita velkých oblastí má tendenci stabilizovat. Porozumění tomu, co určuje tyto rovnovážné stavy biodiverzity a do jaké míry je biodiverzita vzdálená od rovnováhy, je klíčové i pro pochopení jejích budoucích změn. Nedávno jsme navrhli obecnou teorii dynamiky biodivezity, která předpovídá rovnovážné stavy na základě interakce mezi dostupností zdrojů (produktivitou), stabilitou prostředí a rychlostí vznikání nebo imigrace nových druhů. Cílem projektu je dále rozvinout tuto teorii, aby realisticky zahrnovala prostorovou dynamiku a měřítkovou podmíněnost biodiverzity, testovat jednotlivé stavební bloky a předpoklady této teorie a prozkoumat její konsekvence. Použijeme širokou škálu metod, včetně matematické analýzy, počítačových simulací, makroekologické analýzy rozsáhlých datových souborů a analýzy paleontologických časových řad.
Cíl projektu
Rozvinout a s použitím velkých datových souborů testovat rovnovážnou teorii dynamiky biodiverzity, která tvrdí, že makroekologické vzorce biodiverzity odrážejí regionálně specifické rovnovážné stavy, dané kombinací dostupnosti zdrojů, proměnlivosti prostředí a rychlosti kolonizace a speciace.
Abstrakt
Ultimátním cílem projektu ÅRTdECO je absolutní propojení fyzikálních a chemických principů, které povedou k přelomovým opto-elektronickým konceptům v atomárně tenkých dvoudimenzionálních (2D) krystalech. Zformulujeme platformy založené na ultra-čistých 2D mřížkách obsahujících několik sobě vlastních chirálních entit indukovaných geometrií a Berryho fází, které umožní chirální selektivitu a dynamickou kontrolu optické odezvy na dálku. Pseudospinově selektivní populace excitonů a superradiance budou kontrolovány elektrochemicky řízením koncentrace nosičů náboje. Selektivní interakce chirálních species s 2D materiály bude zajištěna magnetickými substráty, což povede ke vzniku chirálních chemických anologů van der Waalsových heterostruktur. Možnosti (elektro)chemické kontroly budou významně rozšířeny transferem experimentálních postupů do podmínek ultravysokého vakua. Navržená výzkumná strategie reflektuje témata běžících technologických výzev (flagships) podporovaných EU. Výstupy projektu mají velký potenciál pro využití v nanoelektronice, kvantové informatice a umělé inteligenci.
Cíl projektu
Cílem projektu je dosažení elektrochemické a chirální manipulace excitonů/superradiance na platformách založených na ultračistých 2D mřížkách a chirálních entitách, tj. s koexistencí geometrické a Berryho fází indukované chirality.
Abstrakt
Patnácté století je v Evropě považováno za období náboženské reformy reagující na kritickou situaci v církvi. Reformní ideje se šířily ze silně urbanizované Itálie (ve formách lidové zbožnosti či řeholních řádů) do ostatních částí Evropy, kde byly často konfrontovány s místními zdroji reformy. Ve středoevropském kontextu je možné toto potýkání ukázat na jedné straně na Janu Kapistránovi, observantech a jejich šíření v tomto regionu, a na straně druhé na Janu Husovi a tradici husitství a utrakvismu. Projekt se zaměří na kontrasty a paralely mezi katolickou reformou a počáteční fází rodící se evropské reformace. V českých zemích a okolních oblastech bude tento úkol plněn kritickými edicemi a analytickými studiemi vydávaných pramenů. Tento přístup vytvoří základ pro interpretační studie, které se zaměří na městské komunity a přijetí obecných reformních myšlenek v místním prostředí. Na základě dříve nevydaného materiálu představí projekt mnohotvárný a často problematický vývoj vedoucí k raně-novověkému rozdělení západního křesťanstva.
Cíl projektu
Předkládaný projekt: a) zpřístupní významné texty vztahující se ke společenskému a náboženskému vývoji Itálie a střední Evropy, b) zhodnotí místní a centrální zdroje reformy, c) bude nově analyzovat počátky společenského přijetí reformy v 15. a 16. století.
Abstrakt
Nauka inferencialismu, založená na myšlence, že smysluplnost je věcí pravidel inference, byla poprvé prezentována v knize Roberta Brandoma „Making it explicit“ v roce 1994. Od té doby inferencialisté (včetně nás) dále rozvíjeli logický a sémantický rozměr tohoto pohledu, až se z něj stala jedna z dosud nejdiskutovanějších filosofických nauk jednadvacátého století. Inferencialismus je však obvykle chápán jako čistě filosofická teorie, která poskytuje nový pohled na specificky lidské rozumové a vyjadřovací schopnosti, která je však mimoběžná s tím, co nám o nás jakožto (hyper)společenských tvorech s přírodní, kulturní a vývojovou historií říká věda. To vnímáme jako promarněnou příležitost a náš projekt navrhuje tuto trhlinu přemostit tím, že se opřeme o současný vědecký výzkum spolupráce, konvencí, norem, jazyka a usuzování, abychom objasnili ontogenezi a fylogenezi inferenčních pravidel, která konstituují význam. Tento projekt tak vybuduje naturalistický základ inferencialismu.
Cíl projektu
Cílem projektu je vytvořit zcela naturalizovanou verzi inferencialismu, která bude výsledkem konfrontace myšlenek nastolených filosofií inferencialismu s výsledky špičkového empirického výzkumu spolupráce, konvencí. norem, jazyka a usuzování.
Abstrakt
Juvenilní hormon (JH) je seskviterpenoid nezbytný pro život hmyzu, jehož mnohé druhy mají zásadní ekonomický (opylovači, škůdci) a zdravotní (přenašeči nemocí) význam pro lidstvo. Přes pokrok započatý naším objevem vnitrobuněčného receptoru JH (JHR) zůstává znalost mechanismu funkce JH neúplná. Možnosti regulovat vývoj hmyzu jsou omezené, jelikož neznáme antagonisty ani dostatečně selektivní agonisty JHR. Abychom takové látky našli, spolupracujeme s Národní infrastrukturou CZ-OPENSCREEN a na bazi JHR navrhujeme chemický high-throughput skríning v buňkách. Paralelní skríning s využitím interference RNA, postavený na stejné platformě, má odhalit chybějící komponenty signalizace JH, včetně dosud hypotetického membránového receptoru. Tyto systematické přístupy jsou doplněny genetickými metodami na modelu Drosophila a podpořeny mezinárodní spoluprací s vedoucími experty v oboru. Kromě zásadních poznatků o hormonální regulaci vývoje tento projekt poskytne nové chemické nástroje pro výzkum a potenciální využití v regulaci růstu hmyzu. Vytvoří také předpoklady pro budoucí ERC projekt.
Cíl projektu
Objevit chemické antagonisty a selektivní agonisty receptoru juvenilního hormonu (JH) jako nové nástroje pro výzkum a pro regulaci růstu hmyzu. Nalézt neznámé geny, zodpovědné za vývojovou signalizaci JH na buněčné membráně a v jádře. Vytvořit předpoklady pro budoucí ERC projekt.
Abstrakt
RNA interference (RNAi) je archaická forma vrozené imunity opuštěná během evoluce obratlovců. Tento projekt řeší, jak by mohla být RNAi u savců obnovena in vivo bez významných negativních efektů a zda takto posílená RNAi může poskytnout antivirovou ochranu. Projekt vychází z ERC projektu D-FENS a vytvoří základ pro další ERC projekt, který se zaměří na přeměnu znalostí mechanismu kanonické RNAi (a jeho omezení) na bezpečný antivirový systém aktivovatelný v infikovaných buňkách. Projekt se skládá ze tří částí: 1) analýza efektů in vivo posílené RNAi. S využitím dříve připravených myších modelů a) změříme aktivitu geneticky posílené RNAi v různých tkáních a buněčných typech, b) vyhodnotíme negativní efekty RNAi v buňkách, orgánech a celém organismu (myši), a c) analyzujeme druh vztahu (konkurence, kooperace, překryv) mezi RNAi a přirozenou savčí vrozenou antivirovou imunitou. 2) Pochopení mechanismu aktivace RNAi. Tato část se zaměří na detailní vysvětlení molekulárního mechanismu posílení RNAi. 3) Vyhodnocení možných strategií pro posílení RNAi s ohledem na možné terapeutické využití.
Cíl projektu
„1) jak by mohla být u savců RNA interference, archaická forma vrozené imunity opuštěná během evoluce obratlovců, bezpečně obnovena in vivo bez významných negativních efektů,
2) jaký rozsah antivirové ochrany může poskytnout,
3) jak by mohla být využita v terapii virových onemocnění.“
Abstrakt
V rámci projektu bude vypracován koncepční přístup pro hodnocení rizik směsí chemických látek a získány důležité informace o výskytu nových a prioritních bioaktivních látek v povrchových vodách. Budou vyvinuty a kombinovány inovativní pokročilé metody pasivního vzorkování, komplexních instrumentálních analýz a bioanalytického hodnocení znečištění vod. Vyvinutá baterie vysokokapacitních biotestů bude zaměřena na klíčové oblasti škodlivých účinků směsí chemických látek, endokrinní disrupci a narušení (neuro)vývoje, včetně relevantních málo prozkoumaných mechanizmů účinku, jako je narušení signální dráhy thyroidních hormonů. Kombinace cílené a necílené analýzy využívající pokročilou hmotnostní spektrometrii s vysokým rozlišením spolu s frakcionací a separací pomocí interakce s receptory umožní charakterizovat komplexní znečištění a identifikovat látky zodpovědné za pozorované účinky. Využitelnost bioanalytických metod pro predikci negativních dopadů chemického znečištění na životní prostředí bude posouzena pomocí sledování vlivu znečištění na ryby a bezobratlé in situ.
Cíl projektu
V rámci projektu bude vyvinut koncepční přístup k hodnocení rizik komplexních směsí organických látek a pro identifikaci látek odpovědných za potenciální škodlivé účinky v povrchových vodách pomocí inovativních metod pasivního vzorkování, komplexní instrumentální analýzy a bioanalytických nástrojů.
Abstrakt
Dvourozměrný polymer porfen se čtvercovou symetrií byl nedávno připraven v naší laboratoři ve formě velkých (téměř 0,1 mm) dvojvrstvých struktur reakcí Zn-porfyrinových jednotek na vodní hladině s chemickým oxidačním činidlem. Porfen je strukturně podobný grafenu, ale namísto benzenových jader se skládá z kondenzovaných jednotek porfyrinu, jak bylo zjištěno z X-ray difrakce pod malým úhlem (GIXD). Schopnost porfyrinových makrocyklů vázat různé kationty kovů, které mohou nést dva, jeden nebo žádný ligand, naznačuje, že porfen není jeden polymer, ale skupina dvourozměrných polymerů s identickým plně konjugovaným píelektronovým systémem, dovolující ladit vlastnosti. Hlavním cílem našeho projektu bude zkoumat mechanismus vzniku porfenu a pokusit připravit tento polymer anodickou oxidací ve snaze maximálně zvětšit monokrystalické domény. V další fázi se budeme věnovat exfoliaci dvojvrstvy a stanovení základních spektroskopických, strukturních, chemických, elektrických a mechanických vlastností porfenových mono a dvojvrstev.
Cíl projektu
Vyvinout novou metodu syntézy porfénu, která nám umožní přípravu a charakterizaci velkých monokrystalickych domén.
Abstrakt
Biologie telomer patří k aktuálním výzkumným tématům vzhledem ke svým atraktivním vazbám k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, stabilitě genomu a patogenezi závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Náš výzkum u rostlin přispěl k tomuto oboru mimo jiné pozorováním: i) vratné regulace aktivity telomerázy a jejího spřažení s buněčnou proliferací; ii) evolučních změn telomerové DNA rostlin. Mechanismy, které stojí za těmito jevy, však popsány nebyly. Lze předpokládat, že odpověď se ukrývá v nejvýznamnějším faktoru telomer – telomeráze. Nedávno jsme identifikovali templátové RNA podjednotky telomeráz napříč fylogeneze vyšších rostlin, což nejen vysvětluje pozorované evoluční změny v sekvencích telomerové DNA, ale také nám umožňuje – ve spojení se známými katalytickými podjednotkami těchto telomeráz a dalšími asociovanými proteiny – řešit proces biogeneze telomerázy u rostlin. S využitím multidisciplinárního přístupu hodláme charakterizovat specifické kroky v sestavování telomerázy se zaměřením na strukturní roli telomerázové RNA v tomto procesu.
Cíl projektu
„1.Objasnit regulaci transkripce genů pro RNA podjednotky telomeráz rostlin (TRs).
2. Identifikovat a testovat strukturní motivy rostlinných TR a jejich funkce.
3. Objasnit roli dalších faktorů účastnících se biogeneze telomerázy.
4. Charakterizovat proces evolučních změn TR podjednotek.“
Abstrakt
Cílem projektu je vývoj chemické a enzymové syntézy sekvenčně-specifických monodisperzních hyper-funkcionalizovaných polymerů na bázi kostry DNA nebo RNA obsahujících všechny 4 (nebo dokonce 6) modifikované báze. Budeme designovat a syntetizovat nukleos(t)idové monomery, vyvineme chemickou a enzymovou syntézu modifikovaných oligonukleotidů a khihoven sekvencí a prostudujeme jejich folding a samoskladbu. Budou dale využity v selekci aptamerů proti vybraným “undruggable” proteinům. Aptamery budou dale optimalizovány a bude studována jejich biologická aktivita.
Cíl projektu
„(i) Vývoj metodiky chemické a enzymové syntézy hypermodifikovaných polymerů na bázi DNA nebo RNA oligonukleotidů s 4 nebo 6 modifikovanými bázemi a studium jejich foldingu a samoskladby.
(ii) Syntéza knihoven sekvencí, selekce aptamerů proti cílovým proteinům a studium jejich biologické aktivity.“
Abstrakt
Proteiny jsou přirozené nanopřístroje s obrovským potenciálem pro nanotechnologii. Pro efektivní využití v nanotechnologii je ale potřeba funkci proteinů řídit, což se typicky realizuje chemickými modifikacemi. Tato metoda řízení je ovšem velmi těžkopádná a náročná. V tomto projektu navrhujeme modulaci funkce proteinů skrze vazbu subTHz pulzů na proteinové subTHz vibrační módy, na kterých je funkční dynamika proteinů postavena. K tomuto účelu navrhneme, vyrobíme a ověříme unikátní subTHz chipová zařízení, které budou využívat pokročilé elektromagnetické koncepty k zesílení interakce mezi subTHz pulzy a proteiny, a také umožní monitorování vlivu pulzů na činnost proteinových nanopřístrojů pomocí ultra-rychlé super-rozlišovací mikroskopie. Tento projekt přinese pokročilé elektromagnetické nástroje a zařízení umožňující subTHz elektromagnetické řízení proteinových nanopřístrojů. Předpokládáme průlomový dopad na nanotechnologii, založený na nových možnostech interakce mezi elektromagnetickou vlnou a hmotou na nanoskopické úrovni.
Cíl projektu
„1.Vyvinout mikrofluidická chipová zařízeni pro subTHz spektroskopii a pro subTHz pulzní modulaci funkce proteinových nanopřístrojů
2.Zhotovit subTHz spektroskopické a pulzní systémy integrované s pokročilými mikroskopiemi
3.Modelovat a ověřit subTHz spektra a subTHz řízení proteinových nanopřístojů“
EXPRO 2019
Abstrakt
Klíčovými molekulárními stroji oxygenní fotosyntézy jsou fotosystém I a II (PSI a PSII), což jsou složité membránové komplexy obsahující řadu proteinových podjednotek a kofaktorů. Způsob, jakým jsou oba fotosystémy v buňce sestavovány, zůstává z velké části neobjasněn. Podle současné představy PSII vzniká kombinací modulů složených z velkého chlorofyl-proteinu, přilehlých malých podjednotek a pigmentů a to za asistence pomocných proteinových faktorů. Naproti tomu počáteční fáze vzniku PSI zůstává nejasná a předpokládá se, že PSI je syntetizován odlišnou mašinerií než PSI. Nedávné výsledky však naznačují, že biogeneze obou fotosystémů jsou úzce propojeny a odehrávají se za účasti jediné buněčné mašinerie, která zahrnuje i biosyntézu chlorofylu. K objasnění struktury, organizace, lokalizace a fotoprotekce této mašinerie využijeme široké spektrum fyziologických, spektroskopických a biochemických metod včetně izolace proteinových komplexů, 2D analýzy proteinů v kombinaci s radioaktivním značením proteinů i chlorofylu, hmotnostní spektrometrie, a také elektronové a konfokální mikroskopie.
Cíl projektu
Cílem projektu je ověřit hypotézu o provázané biogenezi obou fotosystémů a vytvořit model tohoto procesu. V té souvislosti také objasnit průběh počáteční fáze biogeneze fotosystému I a určit strukturu, lokalizaci a mechanizmy fotoprotekce center biogeneze obou fotosystémů a roli pomocných faktorů v nich.
Abstrakt
Karbonatity jsou vzácné vyvřelé horniny odvozené ze svrchního pláště. Jsou důležité vzhledem k tomu, že je s nimi spjata mineralizace vzácných kovů. Vzácné kovy jako REE, Nb, Ta, Zr, Th a U jsou zpočátku vývoje karbonatitového magmatu koncentrovány ve formě primární mineralizace. Chování těchto kovů během deformačních a metasomatických procesů (série texturních, chemických a mineralogických změn REE mineralizace) je jedním z hlavních aspektů petrogeneze karbonatitů, které mají přímý dopad na ekonomický potenciál těchto hornin. Značné množství karbonatitů bylo vtěsnáno do tektonicky aktivního prostředí, kde byly tyto horniny metamorfovány a prošly řadou změn ovlivňujících distribuci REE, Nb a dalších kovů v hostitelské hornině. Tento projekt nás vyzývá ke studiu vývoje karbonatitů, abychom lépe porozuměli faktům, které ovlivňují pozdní fázi frakcionačních účinků subsolidových procesů na redistribuci vzácných kovů.
Cíl projektu
Cílem projektu je pochopit, jak významné jsou pozdní procesy a redistribuce vzácných kovů v karbonatitech a vyvinout globálně použitelný metallogenetický model nebo souboru zjednodušených modelů karbonatitů vyvíjejících se v různých geotektonických pozicích.
Abstrakt
Většina studií zabývajících se regionálními zákonitostmi druhové bohatosti naturalizovaných nepůvodních rostlin ignoruje význam stanovišť, do kterých invaze probíhá. Důvodem je, že navzdory intenzivnímu výzkumu rostlinných invazí chybí pro většinu oblastí světa spolehlivá data o vazbě zavlékaných druhů na stanoviště, a to jak v jejich původním, tak invadovaném areálu. SynHab se chystá zacelit tuto mezeru a nalézt robustní, obecně platná zobecnění týkající se makroekologických determinant globálních invazí rostlin. Novinkou tohoto přístupu bude zahrnutí stanovištních vazeb naturalizovaných druhů do komplexních modelů společně s dalšími pro invaze určujícími faktory, environmentálními, klimatickými a socioekonomickými, jakož i biologicky relevantními druhovými vlastnostmi, dobou od zavlečení a přísunem diaspor. Podrobnější vhled bude umožněn studiem mechanismů působících na menší prostorové škále, v podobě invazí rostlin do chráněných územích celého světa. To umožní odhalit, jakou roli při invazi hrají typy stanoviště s různým postavením na gradientu disturbancí a přísunu diaspor.
Cíl projektu
S pomocí nově vytvořených databází stanovištních vazeb naturalizovaných rostlin a jejich výskytu v chráněných územích celého světa prozkoumat, které faktory určují regionální diverzitu těchto druhů. Zjistit, jakou roli hraje v invazním procesu stanoviště a jeho interakce s dalšími významnými faktory.
Abstrakt
Před čtyřmi lety jsme objevili novou fototrofní bakterii náležející do málo prozkoumaného kmene (fylum) Gemmatimonadetes. Genetická analýza naznačuje, že tento organismus získal fotosyntézu horizontálním přenosem kompletního fotosyntetického genového klastru z purpurových bakterií (fylum Proteobakterie). Toto je jediný známý případ přenosu celého balíku fotosyntetických genů mezi velmi vzdálenými organismy. Hlavními otázkami tohoto projektu je 1) jaké jsou nutné předpoklady na straně příjemce pro úspěšný přenos fotosyntézy mezi velmi vzdálenými bakteriálními skupinami, 2) nakolik se v průběhu evoluce u Gemmatimonadetes proměnil získaný fotosyntetický aparát oproti původnímu uspořádání u purpurových baterií, a 3) jak je fotosyntéza integrována do jejich metabolismu a regulace. K zodpovězení těchto otázek předkládáme multidisciplinární projekt, který integruje klasickou mikrobiologii, genomiku, biochemii, molekulární biologii až po nejmodernější biofyzikální metody.
Cíl projektu
Cílem projektu je popsat detailní cryoEM strukturu a heterogenitu fotosyntetických komplexů u Gemmatimonadetes. Popsat, jak jsou fotosyntetické komplexy integrovány do membránového systému. Odhalit, jak je fotosyntéza začleněna do metabolismu Gemmatimonadetes, a jak je regulována její exprese.
Abstrakt
Tento čistě matematický projekt vychází z potřeb matematické fyziky a povede k aplilkacím na obou stranách. Homologie a homotopie jsou klíčovými nástroji pro zvládání mimořádně komplikovaných algebraických struktur, které se typicky objevují v algebraické topologii, globální analýze a geometrii, jakož i v souvisejících oblastech moderní matematické fyziky. Zejména rozvineme a rozšíříme tyto zásadní nástroje: homotopickou algebru pro zobecněné operády, minimální modely pro kvantové homotopické algebry, konstrukci kategorií smyčkových homotopických algeber a jejich zoběcnění, kvantování vyšších Chernových-Simonsových teorií, studium T-duality, reprezentace Chekanových-Elishbergových algeber, konstrukci zobecněných (ko)homologií pro prostory se symetriemi, BGG rezoluce pro singulární infinitesimální charaktery, popis vyšších symetrií pro invariantní operátory a popis křívých verzí Juhlových větvících operátorů s využitím semiholonomních jetových prostorů. Ačkoliv mohou témata působit rozmanitě, sdílí tyto cíle širokou motivaci a potenciální aplikace.
Cíl projektu
Cílem projektu je inovativní propojení našich předjímaných topologických a algebraických výsledků s překotně rozvíjenými oblastmi matematické fyziky. Zároveň povedou tyto pokročilé algebraické techniky a struktury k nečekaných výsledkům v geometrické analýze. Obě témata spolu podstatně souvisí.
Abstrakt
Doménové stěny ve feroelektrikách jsou přirozenými 2D solitony, spontánní polarizace se v nich mění napříč stěnou na škále nanometrů, zatímco v laterárních směrech je konstantní v makroskopickém měřítku. Silná vazba mezi gradientem polarizace a spontánní deformací zásadně mění vlastnosti materiálu v rámci šířky doménové stěny a otvírá prostor pro nové jevy. Tato pohyblivá rozhraní přitahují pozornost i proto, že měřicí přístroje dosáhly požadovaného nano-rozlišení, které je nezbytné ke zkoumání fyzikálních jevů na nanoskopických škálách. Nyní navrhujeme provést další logický krok, identifikovat feroelektrika schopná hostit 1D feroelektrické solitony analogické magnetickým skyrmionům Bogdanova-Yablonskiho typu. Hlavní výzvou projektu je proto prokázání existence skyrmionového feroelektrického stavu, analogického vírovým stavům supravodičů a skyrmionovým texturám objeveným v některých chirálních magnetech.
Cíl projektu
„1. Z fenomenologického přístupu formulovat podmínky pro vznik feroelektrických skyrmionů
2. Nalézt vhodné nositele skyrmionů využitím krystalografických databází a ab-initio modelování
3. Zkoumat vlastnosti vybraných reálných feroelektrik, které jsou vhodnými kandidáty pro vytváření skyrmionů“
Abstrakt
Kontinentální syntézy diverzity vegetace a biotopů v jemném rozlišení jsou nové výzkumné téma, které se otevřelo poté, co náš tým vytvořil základ evropské datové infrastruktury v podobě Evropského vegetačního archivu (EVA), tedy integrované databáze 1,5 milionu fytocenologických snímků. O tyto syntetické studie je velký zájem nejen v oblasti základního makroekologického a biogeografického výzkumu, ale i v praxi, kde slouží k mezinárodnímu politickému rozhodování a plánování ochrany přírody. Cílem projektu je vytvořit evropské centrum pro vegetační syntézy s rozsáhlou sítí mezinárodních spolupracovníků. Toto centrum bude (1) dále rozvíjet výzkumnou infrastrukturu v podobě specializovaného analytického software, postupů analýzy dat a databází fytocenologických snímků, vegetačních typů a druhů; (2) provádět syntetické evropské studie typologie biotopů a vegetace, jejich diverzity na úrovni druhové, fylogenické a funkční a jejich invadovanosti nepůvodními druhy; (3) zpřístupňovat získané výsledky odborné i laické veřejnosti na webovém portálu.
Cíl projektu
„(1) Vytvořit mezinárodní centrum pro evropské vegetační syntézy.
(2) Zdokonalovat a rozvíjet analytickou a datovou infrastrukturu pro tyto syntézy.
(3) Vytvářet syntetické studie diverzity evropské vegetace a biotopů na různých úrovních.
(4) Zpřístupňovat získané poznatky v online databázi.“
Abstrakt
Cílem projektu je komplexně prozkoumat konflikty ve střední Evropě v dlouhém 15. století. Ve třech tematických okruzích se věnuje (1) náboženským a ideovým kontroverzím, (2) konfliktům kolem členů lucemburské dynastie a (3) napětí a sporům v sociální sféře. Unikátní situace v českých zemích po kompaktátech z roku 1436, která oficiálně ukončila husitské války, je chápána jako „institucionalizovaný konflikt“. Navzdory uklidnění situace, jež umožnilo vývoj stavovského systému, žádná z obou stran – husitská ani katolická – nemohla přijmout správnost opačné víry, aniž by ohrozila svou vlastní legitimitu. Sledovány jako navzájem propojené jevy, poskytnou strategie zvládání konfliktu aplikované jednotlivými aktéry, komunikační a performativní aspekty sporů a vývoj institucí v rozdělené společnosti adekvátnější a diferencovanější obraz středoevropského pozdního středověku jako konfliktního období
Cíl projektu
„1) prozkoumat pozdně středověké konflikty z perspektivy náboženských i politických dějin
2) objasnit, jak konflikty ovlivnily sociální organizaci a její normativní rámec
3) zjistit, jak aktéři využívali sporů jako nástrojů legitimizace a jaké komunikační strategie používali“
Abstrakt
Parasitismus je jednou z nejúspěšnějších životních strategií živých organismů. Přestože je většina parazitů vázána alespoň částí životního cyklu na vodní prostředí, stále pro ně chybí obsáhlá molekulární data. AQUAPARA-OMICS se zaměří na probádání nezmapované biodiverzity stále málo prozkoumaných skupin vodních parazitů jako jsou Myxozoa a Dicyemida, a také na sledování vybraných lidských a rybích patogenů pomocí metody eDNA metabarkódování. Získání nových genomických a transcriptomických dat bazálních neodermátů, parazitických žahavců a dicyemidů nám umožní odhalit jejich parazitický původ, evoluční historii a popsat jak jedinečné tak společné genomické vlastnosti. Projekt se dále zaměří na zkoumání klíčových genů a molekulárních mechanismů, které se podílejí na vývoji parazitů, replikaci, strategii přežití a hostitelské imunitní odpovědi. To zahrnuje základní výzkum týkající se funkční charakterizace vybraných molekul pro navazující studie vývoje nových terapeutických prostředků a vakcín, které jsou naléhavě třeba pro potlačení nově se vyskytujících patogenů vodních organismů.
Cíl projektu
„Hlavním cílem projektu je zodpovědět některé ze základních otázek evolučních a funkčních
aspektů parazitismu, biodiverzity a paraziticko-hostitelských vztahů ve vodním prostředí pomocí
různorodých -omických přístupů a doplňkových metod.“
Abstrakt
Předložený grantový návrh si klade za cíl vyplnit mezery v našem porozumění buněčným funkcím zprostředkovaných kasein kinázou 1 (CK1). CK1 působí jako součást několika vývojových signálních drah, jako jsou Wnt, Hedgehog nebo Yap/Taz. Všechny tyto dráhy jsou důležité v rozvoji nádorového bujení. Cílem grantovém návrhu je porozumět, jak se CK1 aktivuje a zprostředkovává Wnt signalizaci, která je na aktivitě CK1 závislá. Dále chceme identifikovat unikátní funkce a proteinové cíle jednotlivých izoforem CK1 ve vývojových signálních drahách a analyzovat biologické důsledky selektivní inhibice CK1 izoforem v kontextu chronické lymfocytární leukémie (CLL), což je onemocnění s prokázanou citlivostí na inhibici CK1. V projektu využijeme nejmodernější integrovanou strukturní biologii, RNA sekvenování a globální proteomické analýzy v kombinaci se standardními technikami buněčné fyziologie. Tato práce poskytne mechanistický vhled na úlohu jednotlivých izoforem CK1 a vydláždí cestu pro použití izoforma-specifických CK1 inhibitorů při léčbě rakoviny.
Cíl projektu
„(i) popsat strukturní mechanismus funkce CK1 v signální dráze Wnt
(ii) identifikovat jedinečné a ne-redundantní funkce jednotlivých izoforem CK1 ve vývojových signálních drahách
(iii) analyzovat biologické důsledky selektivní inhibice CK1 isoforem v kontextu CLL a jejího mikroprostředí“
Abstrakt
Předkládaný projekt cílí na odhalení souvislostí mezi strukturou a funkcí karotenoidů pomocí metod časově rozlišené spektroskopie v časovém rozlišení od femtosekund po mikrosekundy. Za účelem nalezení odpovědí na dosud nevyřešené otázky fotofyziky karotenoidů navrhujeme studovat vlastnosti excitovaných stavů karotenoidů v roztoku i v proteinech za podmínek, kdy bude studovanému sytému dodána nadbytečná energie, a to buď pomocí UV excitace vyšších energetických stavů karotenoidů, nebo prostřednictvím experimentů za zvýšené teploty. Data získaná za těchto podmínek budou srovnána s měřeními za nízkých teplot a s daty získanými v experimentech s excitací do nižších excitovaných stavů. Experimenty budou kromě standardní (pump-probe) transientní absorpce prováděny také v režimu pokročilých experimentálních schémat, jako jsou multipulsní (pump-dump-probe) ultrarychlá spektroskopie nebo spektroskopie s dvoufotonovou excitací. Budeme studovat zejména vliv specifických funkčních skupin karotenoidů a jejich roli ve vyladění světlosběrné a/nebo fotoprotektivní funkce v biologických systémech.
Cíl projektu
Vyjasnit vliv specifických funkčních skupin na fotofyziku karotenoidů; zjistit, jak struktura karotenoidu souvisí s jeho funkcí v konkrétním biologickém systému; odhalit specifické interakce mezi karotenoidem a proteinem, které umožňují přepínání mezi světlosběrnou a fotoprotektivní funkcí.
Abstrakt
Dostupnost velkých digitálních finančních databází přináší nové výzvy pro kvantitativní finance. Většina klasických ekonometrických nebo optimalizačních modelů ve financích přestává být vhodná, nebo numericky řešitelná, při aplikaci digitálních finančních dat. Velké množství informací dostupné v každém okamžiku vyvolává potřebu změnit tyto klasické modely tak, aby umožňovaly správné chápání skryté informace, a aby zároveň byly vhodné pro modelování a predikci dynamického chování. Projekt si klade za úkol řešení toho problému, a zejména pak vypracování nové metodiky, která s výhodou využije vysoko-frekvenční a vysoko-dimenzionální charakter digitálních finančních dat. Nové modely pro dynamické měření rizika, optimální rozhodování i pokročilé oceňování aktiv budou navrženy, analyzovány a implementovány. Tyto modely pomohou lépe pochopit a vysvětlit komplikované změny, které přicházejí s nástupem digitálního věku.
Cíl projektu
Cílem projektu je vývoj, analýza a implementace nových dynamických ekonometrických a optimalizačních modelů pro měření rizik, oceňování aktiv a optimální rozhodování v prostředí digitálních finančních dat za účelem pochopení a vysvětlení změn přicházejících s nástupem digitální éry.
Abstrakt
Novodobé formování české identity je založeno mimo jiné na reflexi husitské tradice, ve které byla hudba hlavním médiem pro zprostředkování klíčových idejí. Výklad českých hudebních dějin 15. století, charakteru repertoáru a jeho vztahu k evropskému vývoji je od samého počátku české hudební historiografie poznamenán záměrnou manipulací historických faktů a účelovou ideologií estetických hodnocení. To se promítlo i do pojetí starší české hudby v širším evropském kontextu, které je postaveno na nedostatečném nebo dokonce zcela chybném pochopení specifického vývoje ve střední Evropě. Obecné historické přehledy v souvislosti s českými zeměmi většinou operují s termíny jako „diskontinuita“, „izolace“, „zjednodušení“ či „zpoždění“, byť historické prameny jednoznačně dokládají situaci opačnou. Mýtus výlučné role husitské tradice výrazně poznamenal hudební tvorbu 19. a 20. století kde skladby reflektující husitský odkaz, včetně těch, které citují nesprávné rekonstrukce husitských melodií, navozovaly pocit národní identity.
Cíl projektu
Zhodnotit dobový repertoár a zasadit jej do kulturního kontextu; nastolit nový pohled na výjimečný kulturní fenomén v odborné komunitě; korigovat zkreslený obraz české hudby 15. století v širším povědomí, především s ohledem na současné debaty o společném evropském kulturním dědictví a integritě.
Abstrakt
Cílem projektu je objasnit ekologické a evoluční mechanismy umožňující existenci velmi složitých potravních sítí v tropických deštných pralesích, jež je nevyřešenou záhadou tropické ekologie. Jedná se o experimentální test Janzen-Connellovy hypotézy podle níž herbivoři a /nebo patogeny udržují vysokou rozmanitost rostlin, neboť vedou k populační dynamice rostlin negativně závislé na jejich hustotě, což zvýhodňuje vzácné druhy rostlin. Podle naší hypotézy patogeny a herbivoři sdílené blízce příbuznými druhy rostlin vedou k aparentní kompetici mezi rostlinami jež zesiluje Janzen-Connellovy efekty, zatímco vliv predátorů na herbivory ovlivňuje dynamiku vegetace v opačném směru, neboť snižuje kladný vliv herbivorů na rozmanitost vegetace. Tyto tri-trofické efekty budeme posuzovat v evolučním kontextu a zkoumat evoluční scénáře obrany rostlin deštného lesa proti herbivorům. Výzkum se uskuteční na Papui-Nové Guineji. Přispěje k domorodým projektům ochrany tropického lesa a bude angažovat místní paraekology a studenty.
Cíl projektu
Cílem je vysvětlit mechanismy umožňující koexistenci velkého počtu druhů v potravních sítích tropických lesů. Jde o experimentální test Janzen-Connellovy hypotézy podle níž je vysoká diverzita rostlin udržována patogeny a herbivory, zahrnující zde i test významu predátorů a kompetitorů.
Abstrakt
Dopady používání technologií na well-being byly zkoumány od počátku vývoje internetu, ale stávající výzkum postrádá konzistenci a komplexní pohled na multidimenzionální well-being. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji navíc potřebujeme modely, které na základě pochopení obecných principů umožní předvídat technologické dopady do budoucna. V projektu vyvineme komplexní integrující teorii modelující krátkodobé a dlouhodobé dopady používání technologií na fyzický, psychologický a sociální well-being adolescentů. Budeme integrovat teorie z různých oblastí, především mediálních studií, psychologie a výzkumu zdraví. Vývoj teorie bude vycházet z empirických dat z: (1) existujícího výzkumu, (2) longitudinálního výzkumu sestávajícího ze 3 vln, (3) série experimentálních studií, (4) intenzivních sběrů dat s podporou inovativních výzkumných nástrojů. Nová teorie bude integrovat prospektivní modely, které umožní porozumět a predikovat budoucí dopady technologií na well-being.
Cíl projektu
Cílem projektu je vyvinout komplexní teorii založenou na empirických datech postihujících dopady používání technologií na fyzický, psychologický a sociální well-being adolescentů ve věku 11-18 let. Projekt rozvine inovativní výzkumné metody založené na softwaru používajícím umělou inteligenci.
Abstrakt
„Růst východní Pangei zahrnuje tři kontrastní orogenní cykly:
1) Bajkalský cyklus tvořený akrecí peri-Rodinských kontinentálních a Mirovoiských a Panthalasských oceánských fragmentů k Sibiřskému okraji (570-540 Ma) následované extenzním HT přepracováním, růstem magmatického oblouku, akrečního systému a intraoceánské pánve (520-470 Ma).
2) Altajský cycklus je charakterizovaný ztluštěním, syn-extenzním přetavením akrečního klínu a otevřením Mogol-Ochotského oceánu (420-380 Ma). Cyklus je ukončen (370-340 Ma) růstem migmatitových dómů, násuny intraoceánských ofiolitů a relaminací tavené kůry.
3) Paleotethydní cyklus (300-220 Ma) je reprezentovaný oroklinálním ohybem hybridní oceánské litosféry. Bajkalský cyklus je výsledkem postupující a ustupující subdukce Panthalaského oceánu. Altajský cyklus je pravděpodobně výsledkem dynamického postupování a ustupování subdukující horké interní oceánské desky pod externí litosféru. Tato, horká a měkká a litologicky hybridní litosféra je posléze zkrácena mezi čelistmi Sibiře a Severní Číny a inkorporován do srdce superkontinentu Pangea.“
Cíl projektu
„1) Charakterizovat kontrastní orogenní cykly pomocí multidisplinárních přístupů.
2) Pochopit a modelovat mechanismy tvorby hybridní oceánské litosféry vzniklé subdukcí interního horkého oceánu pod externí kompozitní litosféru.
3) Navrhnout model inkorporace této litosféry do srdce superkontinentu.“
Abstrakt
V tomto projektu otestujeme hypotézu, že koordinovaná produkce proteinových toxinů původcem černého kašle, bakterií Bordetella pertussis, narušuje bariérovou funkci respiračního epitelu a spouští katarální fázi pertusové infekce. V infekčních experimentech na bezmikrobních myších a na zvířatech s mikroflórou dýchacích cest potlačenou antibiotiky, jakož i v experimentech in vitro s pomocí bakteriálních mutant a aplikací toxinů na polarizované epiteliální vrstvy, prověříme hypotézu, že průnik adenylát-cyklázového toxinu (ACT) přes bazální membránu epiteliálních buněk vede k intoxikaci ACT-produkovaným cAMP. Ověříme, že zvýšení hladiny cAMP spustí sekreci hlenu, otevře chloridové CFTR kanály a způsobí paracelulární únik kapaliny epiteliální vrstvou, aby se v projevech rýmy a prostřednictvím kýchání a kašlání, mohl patogen šířit kapénkovou infekcí. K objasnění molekulárních procesů vedoucích k vzniku takového ‚nasálního průjmu‘ využijeme širokého spektra metod buněčné biologie.
Cíl projektu
Cílem projektu je objasnit mechanismy a identifikovat faktory virulence, pomocí kterých původce černého kašle, baktérie Bordetella pertussis, narušuje bariérovou funkci respirační sliznice a vyvolává úvodní katarální fázi onemocnění provázenou masivní nadprodukcí hlenu na infikované sliznici.
Abstrakt
Tento projekt bude studovat roli aproximace v oblasti jemné složitosti a parametrizované složitosti a zároveň vytvoří důkladné základy těchto oblastí nalezením důkazových technik schopných dokázat pravdivost klíčových předpokladů používaných v těchto oblastech. Studium se soustředí na několik klíčových problémů: editační vzdálenost, celočíselné programování, splnitelnost a jejich aproximační a parametrizované algoritmy. Cílem je nalezení nejlepších možných algoritmů pro tyto a další problémy. Též se zaměříme na několik důkazových metod pro dolní odhady.
Cíl projektu
Cílem projektu je vytvořit rychlejší, nejlepší možné algoritmy pro řadu klíčových problémů v jemné složitosti a parametrizované složitosti a také nalézt důkazové metody pro dolní odhady schopné dokázat optimalitu těchto algoritmů.
Abstrakt
Zeolity tvoří významnou skupinu anorganických materiálů, které jsou klíčovými katalyzátory v průmyslových procesech a využívají se v iontové výměně, adsorpci/separaci nebo medicíně. Tým narhovatele projektu vyvinul v posledních letech novou metodu syntézy zeolitů zvanou ADOR (Assembly-Disassembly-Organization-Reassembly). Tato metoda již umožnila přípravu 10 nových zeolitů, které se dosud nepodařilo syntetizovat přímou solvotermální syntézou. Tyto studie byly publikovány v nejlepších chemických časopisech (Angewandte Chemie, JACS a Nature Chemistry). Tento projekt se zaměřuje na syntézu nových zeolitů pomocí metody ADOR a jejího rozvinutí na další materiály, které jsou považovány za těžko připravitelné. Cílem projektu je také připravit metodou ADOR nové typy katalyzátorů pro významné organické reakce se zaměřením na reakce s vysokým průmyslovým využitím. Aplikace metody ADOR umožní přípravu katalyzátorů, které v současně době nelze připravit známými metodami. Tyto katalyzátory s řízenou koncentrací aktivních kyselých nebo redox center budou použity k cílené přeměně organických látek.
Cíl projektu
Prvním cílem projektu je využití námi vyvinuté metody ADOR k cílené syntéze nových zeolitů a katalyzátorů, které jsou jinak těžko připravitelné. Druhým cílem je využití těchto nových zeolitů jako katalyzátorů důležitých organických reakcí s cílem řízení jejich aktivity a selektivity.
Abstrakt
Spintronické paměti kombinují permanentní ukládání s rychlostí a svou univerzalitou a energetickou nenáročností vhodně doplní konvenční mikroelektroniku po konci Mezinárodní technologické cestovní mapy polovodičů. Hlavním cílem projektu TERANEU je položit vědecký základ vývoje spintronických počítačových pamětí pro přechod z gigahertzových do terahertzových rychlostí a z digitálního do neuromorfního operačního módu. Materiály, které to umožní jsou antiferomagnety a plán projektu jde od fundamentálního výzkumu topologických jevů a dynamiky v těchto komplexních magnetech až k zobrazování magnetických textur a návrhu umělých neuronových sítí pro realistické aplikace v internetu věcí. Projekt staví na našem nedávném objevu elektrického zápisu v antiferomagnetech pomocí relativistického spintronického jevu, ukázce antiferomagnetické paměti s analogovou charakteristikou a kompatibilitou s běžnou mikroelektronikou a prvním experimentálním ověření zápisu pomocí pikosekundových elektrických pulzů.
Cíl projektu
Položíme vědecký základ vývoje spintronických počítačových pamětí založených na antiferomagnetech pro přechod z gigahertzových do terahertzových rychlostí a z digitálního do neuromorfního operačního módu.
Abstrakt
Neuronální navádění patří mezi základní vývojové procesy. Mechanické síly pohánějící navádění jsou generovány v růstovém kuželi, specializovné koncové části axonu. Zatímco postupování růstového kužele je poháněno dynamikou aktinových vláken, jeho směrování je řízeno dynamikou mikrotubulů. Pro správně fungující navádění tedy musí existovat mechanické spojení aktinových vláken s mikrotubuly. Tomuto propojení a jeho vlivu na axonální navádění však stále nerozumíme. Předkládaný projekt charakterizuje mechaniku axonálního navádění. V projektu se zaměříme na hlavní uzel cytoskeletální aktivity, kterým jsou proteiny spojující aktinová vlákna s mikrotubuly a tedy přímo propojující hnací sílu a směrování axonu. Použijeme kombinaci zobrazování v živých buňkách a in vitro rekonstitucí, dále mikrochirurgii, manipulaci jednotlivých molekul a matematické modelování. Výsledkem bude mechanistické objasnění propojení mezi aktinem a mikrotubuly, které umožňuje axonální navádění. V dlouhodobém horizontu mohou naše výsledky otevřít nové možnosti v diagnostice a terapii poruch neuronálního vývoje.
Cíl projektu
Identifikovat role spojníků aktinu a mikrotubulů při navádění růstového kužele. Ukázat jak síly tvořené těmit spojníky regulují navádění růstového kužele. Vysvětlit mechanismy, kterými tyto spojníky síly vytvářejí. Vytvořit kvantitativní model cytoskeletální mechaniky navádění růstového kužele.
Abstrakt
Cílem projektu je vývoj nových materiálů, které vlivem nekovalentních interakcí s molekulami obsahujícími přechodné kovy umožní kontrolovat a modifikovat své strukturní a elektronické vlastnosti. Modifikace zahrnují (i) fyzisorpci molekul přechodných kovů na 2D nanostruktury (grafen a grafen dopovaný atomy N, B a S), (ii) interakci s různými polárními rozpouštědly, a (iii) interakci s různými ligandy. Každá z možností, jakož i jejich kombinace, umožní cílený návrh nových molekulárních systémů; vhodných pro aplikace. Užití 2D-povrchů, rozpouštědel a různých ligandů, které mohou pomocí nekovalentních interakcí kontrolovat elektrické, magnetické a optické vlastnosti malých molekul, představuje dosud neprobádanou oblast materiálové chemie a alternativu k existujícím metodám založených na použití silnějších vnějších vlivů, jako je teplota, tlak a UV záření. Povaha procesů, které vedou ke změně spinu vlivem fyzisorpce, interakce s rozpouštědly a různými ligandy, bude studována současně pomocí pokročilých teoretických a experimentálních metod.
Cíl projektu
Kontrola strukturních a elektronických vlastností molekul obsahujících přechodné kovy pomocí (i) nekovalentní fyzisorbce na 2D nanostruktury, např. graphene nebo dopovaný N, B nebo S atomy, (ii) vlivem rozpouštědel a (iii) koordinací s různými ligandy.
Abstrakt
Projekt NEUREM3 spojuje základní výzkum v oblasti zpracování mluvené řeči (speech processing, SP) a přirozeného jazyka (natural language processing, NLP) s důrazem na vícejazyčnost a multi-modalitu (zpracování řeči a textu s podporou obrazové informace). V jádru současných metod hlubokého strojového učení leží spojité vektorové reprezentace, které si neuronové sítě samy budují během trénování. Ačkoli empiricky dosahují neuronové sítě často vynikajících výsledků, znalosti a pochopení získaných reprezentací jsou nedostatečné. NEUREM3 má ambici tuto mezeru vyplnit a studovat neuronové reprezentace pro jednotky textu a řeči různého rozsahu (od fonémů a písmen až po proslovy a dokumenty) a reprezentace získané pro izolované úlohy i více úloh současně (multi-tasking). NEUREM3 vylepší architektury i techniky trénování neuronových sítí, aby je bylo možné trénovat na neúplných nebo nekoherentních datech.
Cíl projektu
Systematická studie neuronových struktur pro modelování řeči a textu v multimodálních a multilingválních prostředích. Výzkum hierarchií neuronových reprezentací, jejich srozumitelnosti pro lidské uživatele a trénování v realistických podmínkách neideálních a nekoherentních dat.
Abstrakt
Prvky s vrstevnatou strukturou přitahují od objevu grafenu stále věší pozornost, nicméně jejich chemie a možnosti chemické modifikace zůstávají neprostudované. Tento projekt se zaměřuje na přípravu, exfoliaci a chemickou modifikaci atomárních monovrstev prvků (silicen, germanen, fosforen, arsenen a antimonen). V porovnání s grafenem mají monovrstvy těchto materiálů nenulovou šíři zakázaného pásu. Strategie přípravy se zaměří na přístup „top-down“ založený na exfoliačních technikách i přístup „bottom-up“ využívající depozice monovrstev pomocí molekulární epitaxe. Procesy chemické modifikace budou studovány z hlediska radikálových, nukleofilních a elektrofilních reakcí. Detailně budou studovány vlastnosti a reaktivita připravených derivátů. Nekovalentní chemická modifikace bude studována s cílem zlepšit stabilitu povrchů exfoliovaných materiálů. Chemické modifikace prováděné na površích krystalů umožní získání základních poznatků o těchto procesech na atomární úrovni, a to s využitím kombinace mikroskopických zobrazovacích metod a spektroskopických analytických technik.
Cíl projektu
„1) Syntéza silicenu, germanenu a pniktogenů “top-down“ a “bottom-up“ procesy.
2) Studium syntetizovaných materiálů a možností jejich modifikací.
3) Nekvalentní funkcionalizace povrchů pro zlepšení jejich stability.
4) Charakterizace modifikovaných materiálů.“
Abstrakt
Celkovým cílem tohoto projektu je vyvinout základní podceňování elektrochemie vrstvených a 2D materiálů. Mezi tyto materiály patří monoelementální materiály, jako jsou vrstvené pnictogeny (černý fosfor, vrstvený arsen, antimon a bizmut); binární materiály, jako jsou vrstvené dichalkogenidy přechodných kovů, MXeny a ternární materiály, jako jsou chalkogenfosfity kovů a jejich 2D protějšky. Najdeme odpovědi na hluboké základní elektrochemické otázky týkající se vrstvených a 2D materiálů, jako jsou: A) Jaká je elektrochemie hrana proti bazální rovině? Jaké jsou obecná základní pravidla? B) Jaký je vliv krystalových struktur na elektroaktivitu? C) Jaký je efekt omezení velikosti materiálu na elektrokatalýze? D) Jaký je vliv změny atomárních složek materiálů na elektrochemii? E) Jaká je role heteroatomových dopantů, nečistot a volných míst v mřížce 2D materiálů na jejich elektrochemii a elektrokatalýze? F) Jaký je vliv zakřivení materiálu na elektrochemii?
Cíl projektu
Projekt najde odpověď na základní otázky týkající se elektrochemie 2D nanomateriálů. PI aplikuje na ERC-ADG a získá jej. Skupina bude mít všechny členy mezinárodní a komunikačním jazykem bude AJ. PI bude publikovat 50 článků v horních 10% kategorií.
Abstrakt
Projekt zkoumá současné vizuální kultury prostřednictvím koncepce operativního obrazu. Oproti původnímu významu pojmu, vymezenému v rámci uměleckých výzkumů vojenských metod zobrazování, rozšiřuje kategorii operativních obrazů na nové druhy a aplikace automatizovaných vizuálních systémů prostupujících dnes každodenní život a soustředí se na jejich kulturní a sociální implikace. Cílem projektu je zformulovat původní a objevné znalosti, metodologické a teoretické přístupy k současným vizuálním médiím a zároveň aktuální témata vztáhnout k delším dějinám vizuální kultury v perspektivě archeologie médií. Předpokládané výsledky zahrnují 1 autorskou monografii, 2 kolektivní odborné knihy, 1 editovanou knihu zahrnující příspěvky řešitelů i přizvaných zahraničních odborníků, 20 článků v prestižních zahraničních časopisech, 5 mezinárodních konferencí a grantový návrh ERC.
Cíl projektu
Vytvoření výzkumného týmu vedeného špičkovou mezinárodně uznávanou vědeckou osobností v zájmu posílení excelence a konkurenceschopnosti českého výzkumu v národní prioritní oblasti Sociální a kulturní výzvy.
Abstrakt
Cílem výzkumu je posunout hranice výzkumu energetické účinnosti a modelování chování spotřebitelů a dopadů regulací. Zkoumáme příčiny mezery energetické účinnosti se zaměřením na výběr a substituci kapitálových statků, které domácnosti využívají při uspokojování jejich energetických služeb a zkoumáme do jaké míry jsou spotřebitelé ochotni změnit jejich poptávku po energiích s cílem zvýšit flexibilitu energetického systému. Analyzujeme jak odhalené, tak projevené preference spotřebitelů, včetně zkoumání jejich validity. Standardní top-down a bottom-up modely jsou obohaceny, aby lépe reprezentovaly chování domácnosti. Modelování se zaměřuje na zavádění a využívání energeticky účinných technologií a dopadů výroby a spotřeby energie na životní prostředí a zdraví a následně na blahobyt. Vyvíjíme několik hybridních modelů založených na agent-based modelech, optimalizaci energetického systému, modelech obecné rovnováhy (CGE), multiregionálních environmentálně rozšířených inputoutput modelech a analýze drah dopadu, vše integrované do komplexního modelovacího nástroje.
Cíl projektu
Zlepšení ekonomického modelování preferencí a chování spotřebitelů v souvislosti s užíváním energeticky účinných technologií a flexibilní poptávkou; modelování energetického systému, vč. dopravy s behaviorálními parametry; a propojení top-down a bottom-up přístupů s cílem rozvinout hybridní model.
Abstrakt
Tradiční pohled na buněčné membránové procesy považuje proteiny za hlavní zprostředkovatele biologické funkce, zatímco samotné membrány a ionty jako faktory, které zajišťují vhodné chemické podmínky v rámci flexibilního prostředí. Abychom pochopili membránové děje v širších souvislostech, budeme pomocí fluorescenčních technik a molekulární dynamiky zkoumat, jak souhra mezi specifickými ionty a membránami s komplexním lipidovým složením a různou topologií reguluje signalizační proteiny a dynamiku membránových procesů. Konkrétně 1) určíme vliv doménových rozhraní v membránách na lokalizaci proteinů a jejich vzájemnou interakci, 2) objasníme, jak součinnost kalmodulínu, vápenatých iontů a lipidových membrán reguluje signalizační proteiny, 3) popíšeme mechanismy, kterými probíhá membránová fůze indukovaná Ca2+, jež probíhá obdobně jako dosud neobjasněná fůze vyvolaná fůzogenními peptidy. Cílem projektu je představit nový pohled na těsně provázanou souhru mezi lipidy, ionty a proteiny, která významně ovlivňuje membránové procesy jako je buněčná signalizace a membránový transport.
Cíl projektu
Odhalit mechanismus regulace akumulování proteinů a jejich mezimolekulové uspořádání v doménových rozhraních biomembrán. Objasnit roli Ca2+ a kalmodulinu při regulaci signálních proteinů. Porozumět mechanismu pasivní membránové fůze a nalézt společné znaky pro fůzi indukovanou Ca2+ a peptidy.
Abstrakt
Projekt se věnuje dějinám a současnosti židovských a romských komunit na územích předválečného Československa v komparativní perspektivě a při využití konceptů ze studia holocaustu a genocid a sociálně antropologických konceptů marginality. Nacistická genocidní politika zasáhla a proměnila kulturu, sociální složení, náboženství a geografii obou skupin obětí a vytvořila tím přelom, který zásadně ovlivnil pozdější geografickou i sociální mobilitu obou skupin. Jedině mezioborový přístup – propojením sociologie, antropologie a historie – nám pomůže vytvořit integrovanou analýzu romské a židovské zkušenosti ve dvacátém a dvacátém prvním století ve střední Evropě. Mezinárodní a multidisciplinární tým expertů na židovská a romská studia se zaměří na propojenou zkušenost Židů a Romů během války, po válce, s důsledky až do dneška. Předběžné výsledky: 6 knih (edice dokumetů, kolektivní monografie a knihy jednotlivců); 3 články s impakt faktorem; 11 článků ve Scopusu;2 mezinárodní konference; 2 mezinárodní workshopy; databáze ego-dokumentů.
Cíl projektu
Cílem projektu je analýza genocidy, (nucené) migrace a sociální mobility Romů a Židů ve vybraných místních kontextech na územích, která patřila k předválečnému Československu v období od roku 1938 do současnosti při aplikaci historických a antropologických výzkumných metod. VaVaI 1.2.2.
Abstrakt
Projekt je věnován studiu různých typů malých těles sluneční soustavy prostřednictvím pozorování jasných meteorů. Vybudovali jsme síť digitálních automatických bolidových kamer pokrývajících území České a Slovenské republiky a části Rakouska. Spektrální verze kamer jsou zatím instalovány jen v České republice. Navrhujeme instalovat jednu spektrální kameru na Slovensku a jednu v Německu. Z našich dat, včetně doplňkových videozáznamů, můžeme odvodit přesné atmosférické a heliocentrické dráhy a světelné křivky bolidů způsobených meteoroidy o velikostech centimetrů až metrů a studovat fyzikální vlastnosti těchto meteoroidů. Spektra získaná pro jasné bolidy slouží k určení chemického složení meteoroidů. Kombinací fyzikálních, chemických a orbitálních dat budeme mapovat rozličné asteroidální a kometární zdroje meteoroidů a meteoritů ve sluneční soustavě. Budeme zkoumat možné rozdíly v poměru Mg/Fe v různých kometách. Mateřská tělesa Geminid a Taurid budou studována podrobně. Zlepšíme znalost drah některých slabých meteorických rojů.
Cíl projektu
Zkombinovat údaje o fyzikálních, chemických a orbitálních vlastnostech velkých meteoroidů s cílem získat informace o rozložení a podstatě rozličných zdrojů meteoroidů a meteoritů. Odvodit vlastnosti mateřských těles meteorických rojů Taurid a Geminid. Charakterizovat meteoroidy nezvyklého složení.
Abstrakt
Mechanické metamateriály reprezentují jednu z nepřesvědčivějších aplikací návrhu inženýrských materiálů na základě paradigmatu ,,zespoda nahoru“. Tento přístup umožňuje dosažení neobvyklých makroskopických vlastností na základě společné odezvy cíleně navržených mikrostruktur. Pro již používané metamateriály vykazující vratné strukturované deformace je významným omezením periodicita mikrostruktury. V tomto projektu prozkoumáme využití neperiodických dláždění, která pracují s materiálovými mikrostrukturami vzniklými poskládáním materiálových modulů majících podobný charakter jako skládačka puzzle. Úspěšné aplikace tohoto přístupu vyžadují (i) nové zobecněné teorie kontinua, které umožní pochopit celkové chování metamateriálů s nepravidelnou mikrostrukturou, (ii) inovativní algoritmy pro optimální návrh dlaždic a jejich rozložení, (iii) validační studie pro optimalizovaná dláždění a (iv) studium mechanismů pro cílené samoskládání založené na pasivních interakcích mezi dlaždicemi.
Cíl projektu
Základním cílem je vyvinout nový přístup k návrhu a optimalizaci mechanických metamateriálů, založený na využití Wangových dláždění a metaperiodicity, a prokázat jeho použitelnost pomocí dvou koncepčních demonstrátorů.
Abstrakt
Současné metodologie návrhu léčiv a jejich výrobních procesů jsou založeny na principu formulace jedné účinné látky do lékové formy, jejíž parametry jsou určeny průměrnou odezvou ze vzorku populace. Oproti tomu personalisovaná medicína vyžaduje schopnost navrhnout a vyrobit tabletky „na míru“ konkrétnímu pacientovi, s přesně nastavitelným obsahem většího počtu účinných látek v jedné lékové formě. Tento projekt má za cíl položit vědecké a inženýrské základy k budoucím technologiím, které industriální výrobu personalisovaných léčiv umožní. Budou zkoumány metody zapouzdření jednotlivých účinných látek a zamezení nežádoucích interakcí, metody řízení rychlosti uvolňování účinných látek nezávislé na designu nosiče, metody propojení jednotkových operací a automatizace celého výrobního procesu, a také matematické modely schopné přesně předpovědět in vitro a in vivo chování pro konkrétní formulaci.
Cíl projektu
„1. Výzkum procesů pro výrobu personalisovaných lékových forem
2. Řízení rychlosti uvolňování na úrovni částic
3. Kombinace většího počtu účinných látek do jednoho nosiče
4. Výzkum biorelevantních in vitro disolučních metod
5. Výzkum simulačních metod pro predikci in vivo chování“
Abstrakt
Porozumění biologickým mechanismům a schopnost využít tyto znalosti pro návrhy nových biomateriálů, molekulárních strojů, anebo účinných terapeutických postupů, kriticky závisí na detailním pochopení základních principů, které určují strukturu, stabilitu a interakce biomolekul v živých buňkách. Na základě řady technologických omezení byly biologické procesy dosud zkoumány buď při nízkém rozlišení v biologicky relevantních systémech (organismus, tkáň), nebo ve vysokém rozlišení na biomolekulách izolovaných z přirozeného buněčného prostředí. Ačkoliv nově vyvíjené metody již umožňují studium struktury a interakcí biomolekul ve vysokém rozlišení v intaktních buňkách, jsou tyto metody omezeny na prokaryotické organismy a na savčí buňky buď kryogenicky zmražené, nebo živé, kultivované asynchronních populacích. Vliv přirozeně se měnícího vnitrobuněčného prostředí, v důsledku propagace buněčného cyklu nebo v důsledku organizace buněk do tkání, na strukturu a funkci biomolekul zůstává pro současné technologie nepostižitelný.
Cíl projektu
Cílem projektu je vývoj a aplikace nové metodologie, založené na in-cell NMR spektroskopii, pro charakterizaci DNA/RNA a jejich komplexů s ligandy/proteiny v: A] buňkách v konkrétní fázi buněčného cyklu, B] 3D buněčných kulturách a C] buněčných kulturách napodobujících savčí tkáně (organoidech).
Abstrakt
Viry z rod Enterovirus, coxsackieviry, enteroviry a rhinoviry způsobují každoročně miliardy lidských infekcí. Avšak, léčiva proti enterovirovům nejsou k dispozici. V rámci tohoto projektu plánujeme strukturní charakterizaci replikace enterovirů v buňkách, tak abysme umožnili identifikaci nových cílů pro terapeutika. S použitím iontové ablace a kryo-elektronové tomografie určíme: (1) jak enteroviry doručují své genomy do cytoplasmy buněk; (2) jestli replikační “továrny” enterovirů obsahují mnoho-podjednotkové komplexy virové RNA-polymerázy, které byly pozorovány in vitro; a (3) zda se kapsidy enterovirů sestavují kolem kondensovaných genomů, nebo jsou genomy zabaleny do předem vytvořených kapsid. Pro zvýšení efektivity kryo-elektronové tomografie vyvineme: (1) vzorované síťky pro elektronovou mikroskopii, které umožní automatizaci přípravy lamel z buněk pomocí iontové ablace; a (2) metodu, jak zachytit makromolekuly v amorfním ledu ve tvaru tyčky tak aby bylo možné na těchto vzorcích nasbírat kompletnější tomografická data než je možné se současnými přístupy.
Cíl projektu
„1. Kryo-elektronová tomografie replikace enterovirů in situ.
2. Vývoj vzorovaných cryo-EM mřížek umožňujících přípravu lamel z buněk iontovou ablací.
3. Studie počátečních kroků infekčního procesu enterovirů in vitro.
4. Využití nanotrubek pro sběr kryo-elektron tomografických dat.“
Abstrakt
Regulace genové exprese je srdcem všeho života. Mimo jiné jí může být dosaženo na úrovni translace genetické informace z mRNA do proteinů. Výsledky dokazující mimořádnou důležitost exaktní regulace translace jsou zcela zásadní, neboť i malé narušení časování anebo přesnosti translace specifických mRNA způsobuje nebo doprovází mnoho lidských onemocnění. Proto není překvapující, že geny kódující translační faktory jsou často deregulovány např. během onkogeneze. Jako příklad uvádíme multifunkční, mnohapodjednotkový eIF3. Abychom objasnili zapojení eIF3 do onkogeneze, zanalyzujeme všechny změny translatomu v buňkách, ve kterých byla změněna hladina eIF3 na úrovni celého transkriptomu pomocí tzv. 80S ribosome profiling. Dále pak vyvineme a budeme aplikovat nové varianty metody ribosome profiling pro: 1) sledování změn tzv. „footprints“ 40S podjednotky jak v 5 ‚UTR, tak kolem start/stop kodonů, a pro 2) sledování dynamiky vybraných translačních faktorů v rámci celého transkriptomu u kvasinek a savců. Dále budeme studovat mechanismus translační kontroly ATF4 za různých stresů s úlohou eIF3.
Cíl projektu
„a) Analýza účinnosti translace a distribuce ribosomů v lidských buňkách se změněnou expresí eIF3.
b) Vývoj savčího protokolu TCP-seq a jeho aplikace.
c) Vývoj kvasinkového a savčího protokolu IP-TCP-seq pro měření dynamiky iniciačních faktorů.
d) Mechanismus translační kontroly ATF4 s úlohou eIF3.“
Možnosti lepšího využití léků proti rakovině zkoumá se svými kolegy profesor Viktor Brabec z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. S podporou Grantové agentury České republiky se zaměřuje na léčiva obsahující kovové prvky.
Koncem sedmdesátých let minulého století se mezi protinádorové léky (tzv. cytostatika) zařadila cisplatina – sloučenina na bázi platiny. Aplikuje se infuzí proti řadě nádorů, mezi nejúspěšnější patří léčba nádorů varlat. Později byly připraveny další protinádorově účinné látky odvozené od sloučenin obsahujících atom platiny či jiných kovů – například iridia, ruthenia, osmia, zlata, v poslední době i mědi.
Jedním z mechanismů, kterým tato tzv. metalofarmaka usmrcují nádorové buňky, je jejich schopnost nevratně poškozovat genetický materiál (DNA) a další organely rakovinných buněk.
„Přestože například cisplatina a její deriváty patří k nejzdařilejším léčivům proti rakovině nejen z lékařského, ale i z komerčního hlediska, jejich využití je spojeno s řadou omezení,“ říká profesor Viktor Brabec z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Brně. Nádory si totiž na ně po opakovaném podání dokážou „zvyknout“ a stávají se vůči těmto lékům odolnými. Kromě toho je možné metalofarmaka využít jen pro omezené spektrum nádorů. Především však naprostá většina chemoterapeutik včetně metalofarmak komerčně dostupných i vyvíjených v celosvětovém měřítku postrádá schopnost usmrcovat nádorové kmenové buňky. To je subpopulace rakovinných buněk nacházejících se v nádorech jen ve velmi malém množství, ale významných při nástupu recidivy nádoru a vytváření metastáz.
Pokusy na lidských nádorových buňkách
Tým profesora Brabce se již řadu let s podporou několika grantů poskytnutých Grantovou agenturou České republiky zabývá výzkumem zaměřeným na nová metalofarmaka, která dokážou odstraňovat nejen nádorové kmenové buňky, ale i ostatní buňky nádoru.
Jednou ze strategií zkoumaných v laboratořích profesora Brabce je připravit a testovat nové, tzv. multimodální komplexy kovů. Výzkumníci tedy například k protinádorově účinnému komplexu platiny (např. cisplatině) nebo jiného kovu připojují jednu nebo více funkčních skupin schopných usmrcovat nádorové kmenové buňky. Ty by měly zvýšit účinnost původního komplexu.
„Zjišťujeme tedy, zda má takto sestavený nový komplex očekávané protinádorové vlastnosti, na které nádorové buňky působí a zda je možné jej navrhnout pro další preklinické a klinické zkoušky,“ popisuje Viktor Brabec.
K výzkumu využívají vedle tkáňových kultur z lidských rakovinných buněk kultivovaných v jedné vrstvě také tzv. trojrozměrné sferoidy vytvořené z nádorových buněk, které velmi dobře simulují reálné nádory v prostředí lidského organismu. Příklad slibných cytostatik testovaných v laboratořích profesora Brabce představují deriváty cisplatiny obsahující kyselinu skořicovou. Jsou velmi účinné v usmrcování veškerých buněk nádoru včetně nádorových kmenových buněk rabdomyosarkomu, což je jeden z nejproblematičtějších a špatně léčitelných dětských nádorů.
Světlo řídí aktivitu léku
Důležitou vlastností protinádorových chemoterapeutik je jejich schopnost působit pouze na nádory a ne na zdravé normální buňky. Proto výzkumný tým testuje také tzv. fotoaktivovatelná metalofarmaka. Jejich důležitou vlastností musí být malá nebo žádná aktivita ve tmě, schopnost aktivace po ozáření světlem určité vlnové délky a aktivita v prostředí uvnitř nádorů.
Léčivo se po podání pacientovi šíří v celém těle, nejen v nádorech, a jeho protinádorová aktivita je aktivována ozářením světlem pouze v místě nádoru. Toho lze dosáhnout díky nedávným pokrokům ve vývoji laserů a optických vláken, tedy technologiím, které umožňují ozařovat také vnitřní orgány světlem definované intenzity a vlnové délky.
Příkladem nadějného fotoaktivovatelného cytostatika testovaného v laboratoři profesora Brabce je komplex iridia kombinovaný s molekulou kumarinu, který je po fotoaktivaci schopný účinně ničit jak kmenové, tak i rychle se množící ostatní buňky nádoru, a to především nádoru prostaty. Právě ten je druhým nejčastěji se vyskytujícím typem rakoviny u mužů v celosvětovém měřítku.
VIKTOR BRABEC
Prof. RNDr. Viktor Brabec, DrSc., pracuje v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Brně, je vedoucím oddělení molekulární biofyziky a farmakologie. Přednáší a vede studenty doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Předmětem jeho vědeckého zájmu jsou mechanismy protinádorového působení cytostatik, a s tím související návrhy nových léčiv proti rakovině a také interakce biomakromolekul s biologicky aktivními látkami.
V minulosti působil také dlouhodobě jako vědecký pracovník na Oklahomské univerzitě v USA, jako hostující profesor na Jokohamské univerzitě v Japonsku, nebo jako ředitel výzkumu na ústavu CNRS ve francouzském Orléansu. Jeho výzkum byl oceněn řadou prestižních grantů zahraničních institucí – Howard Hughes Medical Institute (USA), Welcome Trust (Velká Británie), National Institutes of Health (USA). Byl také spoluřešitelem projektu Evropské rady pro výzkum (ERC), koordinoval projekty mnohostranné vědecké spolupráce v rámci programů Evropské komise a Evropské vědecké nadace. Získal také cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Publikoval přes 300 studií v mezinárodních časopisech, které byly citovány více než 12 000krát (Hirschův index, jenž odráží citovanost článků autora, je 62).
V České republice žije zhruba 80 tisíc lidí vietnamské národnosti. Vietnamci jsou tak třetí nejpočetnější cizineckou skupinu v Česku. O Vietnamcích v České republice se dosud většinou mluvilo jako o uzavřené komunitě, která nemá zájem se příliš otevírat většinové společnosti. Výsledky výzkumu Martiny Hřebíčkové a Sylvie Graf z Brněnské laboratoře meziskupinových procesů v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR však ukázaly, že Vietnamci jsou velmi dobře integrovaní do české společnosti a mají mezi příslušníky většinové společnosti přátele.
Vědkyně Martina Hřebíčková a Sylvie Graf z Psychologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě věnují zkoumání meziskupinových vztahů. Psychologie meziskupinových vztahů se zabývá tím, jak lidé jednají, přemýšlejí a hodnotí sebe a druhé, pokud se definují jako příslušníci určitých společenských skupin na základě například svojí etnicity, náboženství nebo národnosti. „V našich předchozích projektech jsme se věnovaly národním stereotypům a meziskupinovému kontaktu lidí z pěti zemí střední Evropy. Završily jsme je publikováním několika studií v uznávaných mezinárodních časopisech a vědeckou monografií, která získala Cenu Akademie věd ČR a Slovenské akademie věd. Poté jsme se rozhodly mezinárodní srovnávání opustit a věnovat se ještě společensky palčivějším otázkám – vztahu mezi většinovou společností a společenskými menšinami žijícími na jednom území. Naši pozornost jsme zaměřily na třetí nejpočetnější cizineckou menšinu v České republice – Vietnamce a Vietnamky,“ nastiňuje Martina Hřebíčková, jak s kolegyní připravily a realizovaly úspěšný projektu podpořený Grantovou agenturou České republiky.
Vědkyně chtěly porozumět souvislostem mezi meziskupinovým kontaktem společenské většiny a menšiny a jejich akulturačními strategiemi. Akulturace zahrnuje psychosociální změny vedoucí k adaptaci jednotlivců na prostředí, ve kterém se setkávají lidé s různým kulturním zázemím. Akulturační strategie popisují, do jaké míry si lidé chtějí jednak udržet vlastní kulturu a jednak přijímat vlivy jiných kultur. Protože k akulturaci dochází po interakcích s lidmi z jiných sociálních skupin, může tento meziskupinový kontakt ovlivnit preferované akulturační strategie u příslušníků společenské menšiny i většiny.
„Dále nás zajímalo, zda upřednostňované akulturační strategie – tedy přesvědčení lidí o tom, zda je žádoucí ponechat si vlastní kulturu nebo převzít prvky jiné kultury – souvisejí s chováním k příslušníkům druhé skupiny a podporou práv menšin. Konkrétně jsme zkoumaly, jestli akulturace předpovídá ochotu podporovat podnikání příslušníků druhé skupiny nebo práva menšin, například ve formě petice nebo demonstrace za práva českých Vietnamců,“ popisuje Martina Hřebíčková.
Vietnamci jsou velmi dobře integrovaní do české společnosti, na rozdíl od jiných českých etnických menšin mají mezi příslušníky většinové společnosti přátele. Vzhledem ke svým znalostem češtiny mají především příslušníci druhé generace výborné předpoklady získat vzdělání a najít odpovídající pracovní uplatnění. To je skvělá zpráva jak pro většinovou společnost, tak pro vietnamskou menšinu.
Ačkoliv bylo podle ní v průběhu projektu nejtěžší udržet ve třech vlnách sběru dat dostatečný počet respondentek a respondentů, přineslo zkoumání zajímavé výsledky: „Pokud jde o vietnamské respondentky a respondenty, tak jsme zaznamenali souvislost mezi pozitivním kontaktem s příslušníky většinové společnosti a preferencí Vietnamců přebírat prvky české kultury. Čím častější byly pozitivní zkušenosti českých Vietnamců s příslušníky většinové společnosti, tím ochotnější byli přejímat prvky české kultury, například jazyk nebo způsob života typický pro českou společnost. Pozitivní kontakt s příslušníky většinové společnosti také přispíval k tendenci českých Vietnamců se k příslušníkům většinové společnosti lépe chovat. Překvapilo nás, že negativní zkušenosti se naopak do chování českých Vietnamců vůči příslušníkům české většinové společnosti nijak nepromítaly,“ uvádí Sylvie Graf.
Paralelní výsledky u příslušníků české většinové společnosti ukázaly souvislost mezi pozitivním kontaktem s příslušníky vietnamské menšiny a chováním k nim. Konkrétně pozitivní zkušenosti příslušníků většinové společnosti s Vietnamci předpovídaly jejich ochotu později podporovat jejich podnikatelské aktivity, například návštěvou jejich obchodů a restaurací. Naopak negativní kontakt příslušníků většinové společnosti s Vietnamci se odrážel v jejich pozdější neochotě podporovat práva vietnamské menšiny v České republice a přejímat prvky vietnamské kultury. Dobrou zprávou však je, že vliv negativního kontaktu s Vietnamci, který čeští respondenti a respondentky uváděli méně často než pozitivní kontakt, byl také ve srovnání s pozitivním kontaktem mnohem slabší.
„Tyto závěry zdůrazňující přínos pozitivních interakcí mezi příslušníky společenské většiny a menšiny mají přímé uplatnění v intervencích zaměřených na zlepšování meziskupinových vztahů. Účinné mohou být takové intervence, které nabídnou příležitosti ke vzájemným pozitivním zážitkům s příslušníky jiných společenských skupin a tím budou přispívat ke zlepšení vztahů mezi různými společenskými skupinami. V praxi to může být například organizování kulturních akcí odhalujících kulturní specifika společenských menšin,“ dodává Sylvie Graf.
V minulosti nebyl jednotný názor na to, zda je pro příslušníky menšin lepší s většinovou společností zcela splynout a potlačit orientaci na svoji původní kulturu, nebo usilovat sice o přizpůsobení, ale za současného podržení kultury země původu. Výzkumy z poslední doby ukazují, že lidé pocházející z různých menšin jsou úspěšnější a spokojenější, pokud uplatňují druhou strategii. „Znamená to, že jako výhodnější se jeví skloubit oba kulturní vlivy. Z našich i zahraničních výzkumů jednoznačně vyplývá, že nejdůležitějším prvkem v akulturaci je znalost jazyka. Vietnamci a Vietnamky žijící v ČR mohou budovat, rozvíjet a udržovat vztah k vietnamské kultuře a tradicím především tehdy, když budou na odpovídající úrovni ovládat vietnamštinu. Majorita by proto měla podporovat osvojování nejen češtiny, ale i možnosti udržení vietnamštiny například u dalších generací,“ doplňuje Martina Hřebíčková.
Kvůli náročnosti sběru longitudinálních dat u českých Vietnamců a Vietnamek mohly vědkyně výzkum dokončit teprve v navazujícím projektu, který opět s podporou GA ČR řeší v současnosti. Řešitelský tým je součástí Brněnské laboratoře meziskupinových procesů na PSÚ AV ČR, kterou vědkyně založily v roce 2014. „V řešitelském týmu máme nyní mladé a motivované spolupracovníky a spolupracovnice, experty na pokročilé analýzy longitudinálních dat, které jsme mohly přijmout díky podpoře GA ČR. Týmová spolupráce se nám velmi daří – naše práce je efektivnější a její výsledky díky různým expertním pohledům komplexnější a i validnější,“ říká Sylvie Graf.
Tým Brněnské laboratoře meziskupinových procesů pružně zareagoval na pandemii covidu-19 a pod vedením Tibora Žingory připravil mezinárodní longitudinální výzkum postojů většinové společnosti k imigrantům v době pandemie. Je totiž známo, že právě v období krizí se postoje k menšinám a imigrantům mohou zhoršit. Připravili jsme studii pokrývající období šesti měsíců od začátku pandemie, a protože náš tým je mezinárodní, povedlo se nám výzkum uskutečnit v šesti evropských zemích. Pozitivní a optimistická zpráva je, že se postoje k migrantům v šesti evropských zemích se na začátku pandemie výrazně nezhoršily.
Doc. PhDr. Martina Hřebíčková, Ph.D., DSc., je vedoucí vědeckou pracovnicí v Psychologickém ústavu AV ČR. Těžištěm jejího odborného zájmu je pětifaktorový model osobnosti a metody pro jeho diagnostikování. Zkoumá také sociální percepci, národní stereotypy a akulturaci. Působila v Executive Committee European Association of Personality Psychology, nyní je editorkou časopisu Personality Science.
Doc. Mgr. Sylvie Graf, Ph.D., je vedoucí vědeckou pracovnicí Brněnské laboratoře meziskupinových procesů na Psychologickém ústavu AV ČR. Prostřednictvím svého výzkumu chce zlepšovat vztahy mezi lidmi z různých společenských skupin například ze společenských menšin nebo národností. Je mezinárodně uznávanou odbornicí na redukci předsudků a diskriminace pomocí meziskupinového kontaktu, jazyka pro označení skupinové příslušnosti a masmédií.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vypsala vypsala výzvu k podávání návrhů kandidátů do vědecké rady GA ČR. Vědecká rada je koncepčním orgánem, který zejména navrhuje předsednictvu GA ČR ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň GA ČR a navrhuje potřebná opatření.
Návrhy na člena/členku vědecké rady je možné podávat do 1. června 2022.
Funkční období členů vědecké rady je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující období.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
VIKTOR BRABEC
Doc. PhDr. Martina Hřebíčková, Ph.D., DSc., je vedoucí vědeckou pracovnicí v Psychologickém ústavu AV ČR. Těžištěm jejího odborného zájmu je pětifaktorový model osobnosti a metody pro jeho diagnostikování. Zkoumá také sociální percepci, národní stereotypy a akulturaci. Působila v Executive Committee European Association of Personality Psychology, nyní je editorkou časopisu Personality Science.
Doc. Mgr. Sylvie Graf, Ph.D., je vedoucí vědeckou pracovnicí Brněnské laboratoře meziskupinových procesů na Psychologickém ústavu AV ČR. Prostřednictvím svého výzkumu chce zlepšovat vztahy mezi lidmi z různých společenských skupin například ze společenských menšin nebo národností. Je mezinárodně uznávanou odbornicí na redukci předsudků a diskriminace pomocí meziskupinového kontaktu, jazyka pro označení skupinové příslušnosti a masmédií.