Cena předsedy GA ČR je udělována jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Na základě doporučení několika stovek vědců bylo do užšího výběru na Cenu předsedy GA ČR nominováno 15 projektů – tři za každou z pěti oblastí základního výzkumu: technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
Kdo Ceny předsedy GA ČR z uvedených nominovaných vědců získá? Můžete se to dozvědět mezi prvními díky živému přenosu z předávání cen z Profesního domu, který začne ve čtvrtek 29. září 2022 ve 14 hod.
Seznam nominovaných řešitelů a projektů na Cenu předsedy GA ČR 2022
Technické vědy
Ing. Pavel Izák, Ph.D., DSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Čištění spalin membránovými procesy
doc. Dr. Virginie Nazabal, Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická
- název projektu: Chalkogenidové tenké vrstvy dopované ionty vzácných zemin pro detekci plynů ve střední infračervené oblasti spektra
doc. Ing. Filip Šroubek, Ph.D., DSc., Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Řešení inverzních problémů vznikajících při analýze rychle se pohybujících objektů
Vědy o neživé přírodě
M.Sc. Asa Gholizadeh, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
- název projektu: Hodnocení kontaminace půdy s využitím hyperspektrálních satelitních dat
prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická
- název projektu: Charakterizace lidského lipidomu a metabolomu pro personalizovanou zdravotní péči a hledání biomarkerů: studie rakoviny ledvin
Mgr. Stanislav Nagy, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
- název projektu: Geometrické aspekty matematické statistiky
Lékařské a biologické vědy
prof. RNDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D., DrSc., Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta
- název projektu: Úloha indolových metabolitů produkovaných střevním mikrobiomem ve střevní a jaterní regulaci metabolismu xenobiotik a lipidů
RNDr. Dominik Filipp, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Úloha signalizace receptorů rodiny Toll v mechanismech centrální tolerance
doc. Ing. Václav Veverka, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.
- název projektu: Evoluční a funkční vztah mezi LEDGF/p75 a Pdp3
Společenské a humanitní vědy
PhDr. Hana Hašková, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i
- název projektu: Bezdětnost a jednodětné rodiny: příspěvek k vysvětlení nízké plodnosti v České republice
PhDr. Lenka Kollerová, Ph.D., Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Pohled učitelů na vrstevnickou exkluzi mezi adolescenty
Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. & Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Stylometrická analýza básnických textů
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D., Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
- název projektu: Evoluční ukazatele nesdílené fylogenetické a funkční diverzity rostlinných společenstev Evropy
prof. RNDr. Martin Reichard, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Zdroje vnitropopulační heterogenity ve stárnutí
Mgr. Tomáš Větrovský Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Společenstva hub v prostředí: využití nových molekulárních markerů a metaanalýz pro výzkum ekologie a biogeografie hub
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci s polskou agenturou National Science Centre (NCN) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje polská agentura NCN jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů po vědecké stránce a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.
Přihláška
Soutěžní lhůta začíná 15. 9. 2022. Českou část přihlášky je možné podávat nejpozději do 22. 12. 2022, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu 15. 12. 2022 (do 16:00), který stanovila pro polské uchazeče agentura NCN. Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti/výpis z evidence skutečných majitelů na základě § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů zasílejte do datové schránky a8uadk4 do výše uvedeného termínu podání české části přihlášky, jako předmět zprávy uveďte „Způsobilost“. Pokud uchazeč způsobilost v letošním roce již doložil a nedošlo k žádné změně, není třeba ji dokládat znovu.
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání přihlášky ve výše uvedených lhůtách jak k NCN (podle příslušných pravidel NCN) tak ke GA ČR, tj. polským navrhovatelem k NCN a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je přihláška z hodnocení vyřazena. U trilaterálních projektů musí být přihláška podána také ke třetí příslušné agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
Upozorňujeme, že nesoulad informací na české a polské straně v počtu členů týmů a jejich zařazení včetně výše požadovaných mezd nebo v jiných uvedených informacích může na straně NCN být důvodem k vyřazení projektu z formálních důvodů.
[1] Uchazeč je podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel povinen předložit údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů), a to ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 17 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.
Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023.
Potřebujete poradit?
Helpdesk GA ČR
- e-mail: info@gacr.cz
- tel.: 227 088 841 (Po–Čt: 9–16:00; Pá: 9–15:00)
Oddělení mezinárodních vztahů
Další informace a odkazy
GA ČR od října podpoří další projekty ve spolupráci s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) a rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF). Projekty byly hodnoceny formou Lead Agency – tedy pouze jedna agentura projekty hodnotila a druhá, v tomto případě GA ČR, její hodnocení přejala. Každá z agentur financuje tu část projektů, kterou řeší vědci z jejího území.
Německo-české projekty (DFG – GA ČR) od 1. října 2022
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
| 22-04242L |
Mgr. Lukáš Trantírek, Ph.D. |
Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut |
Struktura, biologie a medicínský potenciál ultra-krátké mimobuněčné DNA v krevní plasmě |
| 22-23022L |
Mgr. Marta Bílková, Ph.D. |
Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. |
Koaliční a epistemické logiky: intenzionální přístup ke skupinám |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání německo-českých projektů (.pdf)
Rakousko-český projekt (FWF – GA ČR) od 1. října 2022
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
| 22-04381L |
Dr. techn. Ing. Jan Legerský |
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií |
Paradoxně pohyblivé realizace grafů |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání rakousko-českých projektů (.pdf)
Spolupráce dotčených agentur probíhá v rámci iniciativy Weave, která do roku 2025 propojí 12 evropských agentur.
Grantová agentura České republiky již podruhé podpořila začínající vědce granty JUNIOR STAR. Projektů se začátkem řešení v roce 2022 bylo podpořeno 16 z celkových 315 návrhů. Vybrané projekty letos stejně jako minulý rok představíme ve webovém seriálu.
Díky pětiletým projektům a možnosti čerpat až 25 milionů korun mají řešitelé možnost vědecky se osamostatnit, realizovat své vlastní originální myšlenky a přinést do české vědy nová výzkumná témata. To vše v raném stádiu své vědecké kariéry – granty JUNIOR STAR jsou určeny pro badatele, kteří získali doktorát maximálně před osmi lety, publikovali v prestižním zahraničním vědeckém časopise a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost.
Dynamika rázů s využitím rychlé rentgenové radiografie a zábleskového rentgenového zdroje
Ing. Tomáš Fíla, Ph.D., Fakulta dopravní, České vysoké učení technické v Praze
„Chceme umožnit provádět v laboratoři experimenty, které jsou v současné době možné jen ve velmi omezené míře na pracovištích vybavených urychlovači částic a zařízeními pro dynamické testování materiálů.“
Projekt JUNIOR STAR Tomáše Fíly kombinuje pokročilé metody experimentální dynamiky s nejmodernějšími metodami rychlého časosběrného rentgenového zobrazování, přičemž je docíleno bezprecedentních možností výzkumu materiálů se složitou strukturou při dějích se střední a vysokou rychlostí deformace.
„Příkladem experimentu v rázové dynamice je použití vzduchového děla. S jeho pomocí střílíme zkoumaný vzorek proti pevné překážce, kde dojde k jeho poškození nebo přímo destrukci. V průběhu experimentu měříme působící síly a navíc s využitím rychloběžné kamery a speciálního zdroje rentgenového záření můžeme pořizovat rentgenové snímky vzorku v průběhu jeho deformace. To nám umožňuje analyzovat, co se během rázu dělo uvnitř vzorku a využít toho pro popis jeho chování, analýzu poškození a návrh dokonalejších materiálů pro danou aplikaci,“ vysvětluje řešitel projektu Tomáš Fíla.
Na základě prováděných experimentů budou ověřeny nebo formulovány nové teorie o fungování složitých materiálů při rázovém zatížení, a to na základě přímo pozorovaných jevů. Získané poznatky budou využity při návrhu nových materiálů optimalizovaných pro různé aplikace, například pro deformační zóny dopravních prostředků či balistickou ochranu.
Ing. Tomáš Fíla, Ph.D.
Vliv změny klimatu na dynamiku periglaciálního prostředí v oblasti Antarktického poloostrova
Mgr. Filip Hrbáček, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
„Náš výzkum umožňuje sledovat vývoj a změny jednoho z vůbec nejvzácnějších prostředí na Zemi.“
Podpořený projekt si klade za cíl zhodnotit současný stav termálních podmínek v oblasti Antarktického poloostrova, srovnat ho s daty z minulosti a na základě zjištěných výsledků predikovat vývoj do roku 2100.
„Projekt nám umožní lépe pochopit, jaká je citlivost termálně-vlhkostních podmínek svrchní části půdy na probíhající klimatickou změnu napříč oblastí Antarktického poloostrova. Je předpoklad, že se do konce 21. století se plocha odledněných oblastí v regionu Antarktického poloostrova zdvojnásobí. Není ale vůbec jasné, jakým způsobem by měl environmentální vývoj těchto nově odledněných oblastí probíhat. Na základě našich výsledků bude možné vytvořit i určité analogie mezi jednotlivými oblastmi a vytvořit různé scénáře předpokládaných změn v terestriálním prostředí,“ uvádí Filip Hrbáček.
Výzkum bude probíhat na stanici Johana Gregora Mendela, kterou od roku 2007 na ostrově Jamese Rosse provozuje Masarykova univerzita. Pro řešitele projektu bude nadcházející antarktická expedice již 7. výpravou. Dohromady již v nehostinných podmínkách ledového kontinentu strávil téměř rok.
Mgr. Filip Hrbáček, Ph.D.
Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu
Ing. Petr Kovaříček, Ph.D., Fakulta chemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
„Zajímá nás celý ‚chemický ekosystém‘ molekul, které spolu interagují, vyměňují si energii, náboj a dokonce i své součásti.“
Projekt Petra Kovaříčka odpoví na otázky, co se děje s energií a nábojem, když se molekuly organizují do pevného materiálu, jak se molekuly chovají na povrchu tohoto materiálu a jak se jejich přechod do pevného stavu projeví například v roztoku nad ním. Výsledky projektu mají potencionální využití pro aplikace v heterogenní katalýze, fotoredoxní katalýze a organické optoelektronice (například fotovoltaické články, diody).
„Organizace molekul na rozhraní pevná fáze/kapalina, obecně na fázových rozhraních, je zásadní proces, s nímž a jehož důsledky se každý z nás setkává neustále, aniž o tom uvažujeme či vůbec víme. Počínaje povrchem buňky, přes katalyzátor vašeho auta, po váš mobil a veškerou elektroniku vůbec, to vše jsou oblasti, které jsou založené na tom, jak spolu molekuly komunikují na fázových rozhraních,“ říká Petr Kovaříček.
Vědecký tým Petra Kovaříčka, který v reakci na válku na Ukrajině zaměstnává i dvě ukrajinské vědkyně, má domluvenou spolupráci s vědeckými skupinami v Bari v Itálii, v Montrealu v Kanadě, ale také v Curychu, Štrasburku, Lovani či sousední Bratislavě.
Ing. Petr Kovaříček, Ph.D.
Dešifrování počátků replikace DNA v integritě genomu
Mgr. Hana Sedláčková, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
„Náš výzkum může pomoci navrhnout nové strategie v léčbě rakoviny.“
„Ve svém projektu se zabývám kopírováním DNA, takzvanou replikací DNA, přesněji řečeno, jak je tento složitý proces v buňce regulován, aby bylo dosaženo vzniku co nejvěrnější kopie DNA. Chyby při replikaci DNA neboli mutace patří k nejčastějším příčinám vzniku rakoviny. Současná literatura uvádí, že až dvě třetiny rakoviny jsou způsobeny právě chybami v replikaci DNA,“ představuje svůj projekt Hana Sedláčková.
Projekt se zaměřuje na první kroky procesu kopírování DNA, který je řízen takzvanými pre-replikativními proteinovými komplexy, které je možné si představit jako základní stavební kameny celé replikace. „Paradoxně regulace pre-replikativních komplexů je v lidských buňkách jen málo prozkoumána, tím se však otevírá prostor pro naše bádání. Porozumění, jak jsou tyto ‚stavební kameny‘ replikace DNA v buňce regulovány nám pomůže zase o něco blíže porozumět vzniku nádorového onemocnění – zejména těch, u kterých je hladina pre-replikativní komplexů zvýšena za účelem rychlého růstu nádoru,“ uvádí vědkyně.
Řešitelka projektu Hana Sedláčková má na svém kontě již několik významných úspěchů, za zmínku stojí prestižní mezinárodní ocenění The Undergraduate Awards, známé jako Nobelova cena pro mladé nebo stáž v prestižním Ph.D. programu na univerzitě v dánské Kodani.
Mgr. Hana Sedláčková, Ph.D.
Podpora začínajících vědců a vědkyň je jednou z priorit Grantové agentury České republiky (GA ČR). Aby zjednodušila těmto badatelům orientaci v grantových soutěžích a jejich podmínkách, připravila přehlednou publikaci „GA ČR pro začínající vědkyně a vědce“.
‚‚Cílem Grantové agentury České republiky je pěstovat u nás vědu na světové úrovni. K tomu vede jednoduchá cesta: podpora lidí, jejich nápadů a také mladých vědců a vědkyň, na nichž záleží budoucnost české vědy. Aby se snáze orientovali v tom, co agentura nabízí, připravili jsme přehlednou brožuru,“ říká předseda GA ČR doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. „Díky této publikaci zjistí, jaká soutěž je určena přímo pro ně – například pro čerstvé postdoky, kteří potřebují nabrat zkušenosti v zahraničí, je soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, mohou se ale díky ní vrátit i čeští badatelé, kteří třeba absolvovali doktorské studium v jiné zemi. Pro zkušenější vědce, kteří se chtějí badatelsky osamostatnit, je soutěž JUNIOR STAR. Ukazujeme také, že i pro začínající vědce jsou určeny takzvané standardní projekty.“
V publikaci najdou zájemci i odpovědi na nejčastější otázky, ale také to, co má obsahovat návrh projektu, jak probíhá jejich hodnocení nebo jak GA ČR zohledňuje mateřství a rodičovství. Brožura „GA ČR pro začínající vědce a vědkyně“ je již nyní dostupná ke stažení níže, a to i v anglickém jazyce. Stáhnout si můžete také brožuru „GA ČR pod lupou“, která přehledně seznamuje s činností agentury.
Předseda GA ČR o podpoře začínajících vědců a vědkyň
Brožura ke stažení
935 KB
Datum přidání: 7. 3. 2022
1 MB
Datum přidání: 7. 3. 2022
Změna klimatu mění rovnováhu vztahů v přírodě a ohrožuje přirozené nepřátele škůdců, čímž zvyšuje pravděpodobnost, že se tito škůdci přemnoží. Výzkum týmu Jana Hrčka z Biologického centra Akademie věd ČR podpořený juniorským grantem GA ČR zároveň ukazuje, jak důležitá je ochrana rozmanitosti pro udržení klíčových vztahů v přírodě.
Zjistit, jak reagují na rostoucí teploty nejen jednotlivé druhy, ale celá společenstva, tj. populace druhů propojená sítí vzájemných vztahů, je v současnosti naléhavou výzvou. Pro její řešení vědci vyvinuli modelový systém společenstva octomilek a jejich parazitoidů.
Parazitické vosičky (parazitoidi) kladou vajíčka do larev hmyzu tak, jak to zachytila na obrázku Chia-Hua Lue, postdoktorandka z řešitelského týmu. Parazitoid se vyvíjí v těle hostitele a tím ho postupně zahubí, podobně jako vetřelec z kultovního filmu. Parazitoidi patří mezi důležité přirozené nepřátele hmyzích škůdců a nejrozmanitější skupiny organismů vůbec.
Parazitická vosička klade vajíčko do larvy hmyzu
V rámci řešení projektu GA ČR s názvem „Vliv teploty na potravní sítě hostitelů a jejich parazitoidů: role imunity a symbiotických bakterií“ vědci zjistili, že vyšší teploty očekávané v rámci probíhajících změn klimatu parazitoidům nesvědčí, protože se při nich nedokáží úspěšně vyvíjet ve svých hostitelích. Platí to ve většině možných složení společenstev, například když má hostitel přímého konkurenta.
Projekt je součástí základního výzkumu a jeho úkolem je tedy pojmenovávat obecné problémy a připravovat metodiku pro další výzkum, který pak může prozkoumat dopady pro konkrétní druhy škůdců. Octomilky jsou v zásadě neškodné a slouží jako vhodný model, se kterým se bezpečně a dobře pracuje. Vyjímkou je octomilka Drosophila suzukii, která škodí po celém světě při produkci drobného ovoce, jako jsou jahody, třešně, borůvky nebo vinná réva. Výsledky výzkumu jsou proto přímo využitelné i pro tento druh.
Stihnou škůdce parazitovat včas?
Stěžejní výsledek projektu byl publikován ve špičkovém časopise Global Change Biology (Pardikes et al. 2022). Týká se načasování událostí v přírodě, které prochází kvůli oteplování velkými změnami. Rostliny kvetou dříve, hmyzí škůdci se též objevují s předstihem a během sezóny vyprodukují více generací. Zvýšená teplota navíc zrychluje vývoj a tím zkracuje dobu, během níž mohou probíhat klíčové vztahy. Například rychlé odkvetení zvyšuje riziko neúspěšného opylení a nedostatku potravy pro opylovače. Stejně tak hrozí, že přirození nepřátelé škůdců hmyzu časově minou zkrácený vývoj svých hostitelů a nedokážou škůdce účinně držet na uzdě. Posledně jmenovaným problémem se vědci zabývali ve zmiňovaném článku.
Na modelovém společenstvu octomilek a jejich parazitoidů badatelé zjišťovali, jaké vztahy ve společenstvu by mohly problém se zkráceným časovým oknem pro parazitaci zmírnit. Zvýšená konkurence sice prodlužuje vývoj hostitele a tím zvětšuje časové okno pro parazitaci, ale zároveň vede k slabším hostitelům, na kterých se parazitoidi nedokáží plně vyvinout. Zato přítomnost alternativního hostitele zvětšuje okno příhodné pro parazitaci a tím zvyšuje schopnost parazitoidů kontrolovat populace svých hostitelů. Těchto výsledků řešitelé dosáhli kombinací laboratorních experimentů s matematickým modelem umožňujícím dlouhodobou předpověď. Ukazuje se tak, že ochrana rozmanitosti je zásadní pro udržení klíčových interakcí v přírodě.
Vždyť ty vosičky vypadají všechny stejně!
Rozlišení druhů parazitoidů je často velmi obtížné i pro zkušené specialisty. Zároveň ale parazitické vosičky napadají různé hostitele s odlišným úspěchem, a přesné určení druhu je tedy zásadní. V takovém případě je ideální pro identifikaci použít místo vnějších rysů krátké sekvence DNA, takzvanou molekulární identifikaci. Je ale napřed potřeba shromáždit sekvence ze spolehlivě určených jedinců a zaručit možnost v budoucnu určení ověřit či přehodnotit s tím, jak se bude taxonomie parazitoidů vyvíjet. V rámci projektu GA ČR řešitelé zorganizovali velkou mezinárodní skupinu vědců a vytvořili databázi vzorků hmyzu a z nich získaných sekvencí DNA pro druhy parazitoidů octomilek (Lue et al. 2021), které jsou specialisty popsané, i těch, které teprve na popis druhu čekají. Databáze již slouží jak pro základní výzkum, tak pro další výzkum přirozených nepřátel výše zmíněného škůdce Drosophila suzukii. Zároveň může databáze do budoucna pomoci i jako vzor pro vyřešení rozpoznávání jiných důležitých skupin hmyzu a dalších organismů.
Potravní vztahy v přírodě se dají vyjádřit sítí vztahů mezi hostiteli (dole) a konzumenty či parazity (nahoře). Řešitelský tým tyto složité sítě potravních vztahů rozplétá: zkoumá jednotlivé vztahy nebo části sítě v laboratoři. Znalosti těchto dílčích vztahů pak umožňují pochopit, jak fungují komplexní systémy v přírodě.
Nový experimentální systém
Jedním z cílů projektu bylo vytvořit samotný experimentální systém, který by umožnil studium reálného, i když menšího společenstva hmyzu jak v laboratorních podmínkách, tak v přírodě, a tím umožnit pochopení vztahů ve společenstvech. Vhodné společenstvo octomilek a jejich parazitoidů v původním stavu bez invazních druhů vědci nalezli v australském pralese. Zkoumají ho ve spolupráci s kolegy z anglické University of Oxford a australské James Cook University a výsledkem této spolupráce bylo několik dalších publikací. Juniorský grant GA ČR, který rozvoj nového systému umožnil, byl hodnocen jako vynikající. Příprava nového systému byla také zásadní pro rozvoj laboratoře a postupně vedla též k vysokému hodnocení v soutěži ERC a nakonec k obržení prestižního grantu ERC-CZ. V současné době badatelé využívají tento systém také k výzkumu rychlých evolučních změn, které v přírodě probíhají.
Mezinárodní výzkumná skupina Jana Hrčka (uprostřed) na Biologickém centrum Akademie věd ČR
Autorství textu: Biologickém centrum Akademie věd ČR
