Grantová agentura České republiky (GA ČR) rozhodla společně s ruskou agenturou Russian Foundation for Basic Research (RFBR) o financování 15 nových projektů. Na řešení tříletých projektů se budou zároveň podílet vědci a jejich týmy z obou států. Projekty byly vybrány k financování jako tzv. bilaterální projekty, tedy na rozdíl od projektů hodnocených formou Lead Agency prošly nezávislým hodnoticím procesem provedeným jak GA ČR, tak RFBR. Spolupráce mezi oběma agenturami byla navázaná v roce 2018 a bude dále pokračovat. Další společnou výzvu agentury vypíší letos.
Financované projekty*
| Reg. číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
| 21-12567J |
Ing. Štěpán Stehlík, Ph.D. |
Kvantově-rozměrové a borem dopované nanodiamanty syntetizované HPHT procesem z molekulárních prekurzorů |
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. |
| 21-16084J |
Kaplan Kirakci, Ph.D. |
Světlem indukované antibakteriální a antivirové materiály obsahující kovové klastry |
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
| 21-19073J |
Ing. Petr Ondrejkovič, Ph.D. |
Multikalorické jevy v nových jednofázových a kompozitních materiálech na bázi komplexních oxidů |
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. |
| 21-26232J |
doc. Ing. Zdeněk Trávníček, CSc. |
Zvyšování přestupu tepla a hmoty v nestacionárních tekutinových proudech – využití vlivu hystereze, bistability a intermitence |
Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. |
| 21-31139J |
Ing. Michal Kohout, Ph.D. |
Nové chirální ionexy pro chromatografické enantioseparace |
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie |
| 21-35772J |
Ing. Konstantinos Sotiriadis, PhD |
Změny mikrostruktury směsných cementových past s vápencem na základě kombinovaného vlívu síranových a chloridových iontů |
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i. |
| 21-12132J |
Mgr. David Nečas, Ph.D. |
Úpravy mikroporézeních polymerních nanomateriálů pro bioaplikace pomocí plazmatu a iontové implantace |
Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut |
| 21-14919J |
PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. |
Porfyrazinoidy s nekovovými centrálními atomy jako nové perspektivní fotosenzitizéry a fluorescenční senzory |
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové |
| 21-15272J |
RNDr. Luděk Klimeš, DrSc. |
Asymptotická inverze kompletních seismických vlnových polí ve složitých prostředích |
Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta |
| 21-16508J |
doc. RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. |
Sub-THz pásmo: nový přístup ke studiu původu slunečních a hvězdných erupcí pomocí pozorování a numerických simulací |
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta |
| 21-30418J |
doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. |
Korelace pozdně křídových sedimentárních archívů severní Sibiře a střední Evropy: záznam skleníkového klimatu vysokých a středních zeměpisných šířek |
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta |
| 21-31852J |
RNDr. Naděžda Pizúrová, Ph.D. |
Vlastnosti nanoprášků připravených pulzním elektronovým svazkem při nízkém tlaku plynu |
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. |
| 21-12611J |
Mgr. Pavel Caha, Ph.D. |
Morfologie shody |
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta |
| 21-20936J |
RNDr. Jan Petrášek, Ph.D. |
Vývoj a validace reportérových systémů pro studium rostlinných hormonů založených na geneticky kódované bioluminiscenci. |
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. |
| 21-23794J |
prof. RNDr. Michael Komárek, Ph.D. |
Porovnání účinnosti inovativních nanosorbentů pro kovy a metaloidy v půdách kontaminovaných hutní činností: Geochemický a ekotoxikologický přístup |
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí |
Seznam projektů financovaných ve spolupráci s RFBR (*.pdf)
Zjistěte více o projektech mezinárodní spolupráce pro rok 2021
———————————————————————————————————-
* Grantová agentura České republiky dokončila vyhodnocení návrhů projektů v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu – Mezinárodní projekty – 2021 (SGA0202100007) a rozhodla o financování následujících projektů realizovaných ve spolupráci s Russian Foundation for Basic Research (RFBR), Rusko. Grantová agentura České republiky si vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty ze zákonných důvodů omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) je jediná instituce v ČR, která poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. V rámci vyhlášených výzev podporuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a týmů, tak mladých a začínajících badatelů. Každý rok financuje stovky nových výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. Jaké výzvy budou vypsány v roce 2021?
Výzvy na podání návrhů standardních projektů, projektů JUNIOR STAR a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP budou vypsány během února. V letošním roce na rozdíl od předchozích let nebude vypsána výzva EXPRO, která se zaměřuje na zkušené vědce. Její opětovné vypsání se plánuje na příští rok. Od příštího roku bude vypisována již jen v sudých letech.
Standardní projekty
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Prostřednictvím nich se podporuje nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich senioritu. Projekty jsou hodnoceny na základě několikstupňového výběrového procesu.
JUNIOR STAR
Výzva JUNIOR STAR byla poprvé vypsána v předchozím roce a zaznamenala obrovský zájem. Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata. Návrhy projektů hodnotí výhradně zahraniční hodnotitelé.
POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP
Nejnovějším druhem výzvy, kterou GA ČR letos vypíše poprvé, je POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho půjde dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který českým vědcům umožní bádat na jakémkoli výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému bude zahraniční vědec moci dva roky bádat na českém pracovišti.
S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR ve znovuvypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se podívat na zadávací dokumentace z minulých let.
Mezinárodní projekty
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badateli z partnerského státu, jsou samostatným typem grantů. V roce 2021 bude možné podávat společné projekty s vědci z následujících států:
Bilaterální spolupráce
- Tchaj-wan – Ministry of Science and Technology (MOST)
- Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
- Rusko – Russian Foundation for Basic Research (RFBR)
- São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
Lead Agency spolupráce
- Rakousko – Austrian Science Fund (FWF) – kontinuální výzva
- Německo – German Research Foundation (DFG)
- Polsko – National Science Centre (NCN)
- Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARRS) – vypsaná výzva
- Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
Podané projekty jsou podle dohody, kterou má GA ČR dojednanou s danou agenturou, hodnoceny buď na základě bilaterálních dohod (tj. projekt hodnotí a musí doporučit obě zapojené agentury), nebo způsobem Lead Agency (tyto projekty hodnotí pouze jedna agentura a druhá doporučení přejímá). Výzvy Lead Agency jsou vypisovány v průběhu celého roku, výzvy na základě bilaterální spolupráce budou vypsány v únoru. Je možné, že v průběhu roku budou oznámeny i další spolupráce, na jejichž navázání GA ČR v současné době pracuje.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
Jedny z nejvzácnějších kovových prvků v zemské kůře jsou platinové kovy. Široké uplatnění těchto kovů a jejich sloučenin zejména v chemii katalyticky řízených reakcí přispělo v posledních letech k výraznému snížení jejich zásoby v přírodních zdrojích. Tento fakt, ale i vysoká cena a toxicita platinových kovů přiměla tým profesora Aleše Růžičky k bádání, zda by bylo možné tyto kovy něčím nahradit.
„Jde o dlouhodobý program naší skupiny, kdy se snažíme nahradit koordinační sloučeniny zejména platinových kovů, široce používané v homogenní katalýze pro přípravy a výroby minimálně dvaceti z padesáti komerčně nejúspěšnějších chemikálií, koordinačními sloučeninami kovů hlavních skupin. Důvodem našeho snažení o tuto náhradu je, že při současné spotřebě těchto kovů a jejich zastoupení v zemské kůře budou během několika dalších desetiletí vyčerpány,“ vysvětlil prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.
Nejdůležitějším faktorem bylo naučit kovy hlavních skupin, aby se chovaly jako kovy přechodné, a bylo je tak možné použít jako katalyzátory pro chemické transformace. Takovéto aplikace kovů hlavních skupin nejsou známé a ještě před zhruba dvaceti roky se nikdo nepokoušel ani o základní reaktivitu, natož aplikace v katalýze nebo optoelektronice.
„Tušili jsme, že hlavními faktory pro toto použití jsou elektronické a sterické vlastnosti okolí atomu kovu (ligandy) a jeho oxidační stav. Proto bylo pro nás nejdůležitější vyvinout takové organické ligandy, kterými by bylo možné efektivně dekorovat, odstínit a stabilizovat kovy hlavních skupin jako např. hliník, hořčík, cín, antimon, bizmut a další v nižších oxidačních stavech, než je obvyklé v jejich klasické chemii,“ uvádí profesor Růžička.
Těchto ligandů připravili řešitelé velké množství, zapojili je do koordinačních sfér zmíněných kovů, produkty redukovali a reagovali s různými organickými substráty. „Celý projekt je protkán neskutečným množstvím vedlejších a slepých uliček, které ovšem zároveň otevírají nové směry a poskytly nečekané informace o chování nejen ligandů a kovů hlavních skupin, ale i kovů přechodných,“ uvádí Aleš Růžička.
Levné a netoxické sloučeniny kovů hlavních skupin v nižších oxidačních stavech jsou schopné stejné nebo podobné reaktivity jako koordinační sloučeniny přechodných kovů. Může docházet k dosud nepopsaným aktivacím malých molekul a reakcím nenasycených systémů.
Jeho tým při zkoumání nejvíce překvapila obrovská variabilita chování a reaktivity cílových sloučenin v závislosti na použitých rozpouštědlech, substituci ligandů a kovů, a jejich aktivita v mnoha zajímavých procesech včetně aktivace malých molekul a násobných vazeb.
„Ovšem paradoxně největším neplánovaným překvapením a popřením dosavadně používaných paradigmat jsou výsledky dosažené v chemii zlatných sloučenin, které jsme v kombinaci s našimi ligandy používali pouze jako srovnávací. V této sadě sloučenin se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odhalit a změřit disociační energii (sílu) netradiční vazby mezi dvěma atomy zlata, a navíc i popsat vodíkovou vazbu z N-H skupiny na pozitivně nabitý atom zlata, což je dle definic tohoto typu vazeb ´zakázáno´,“ říká profesor Aleš Růžička, jehož tým výsledky tříletého zkoumání využívá i pro další práci.
Těsně před ukončením projektu došlo na základě výsledků prezentovaných na konferencích a v publikacích k okamžitému navázání spolupráce s kolegy z Technické Univerzity v Berlíně. „V současné době již máme tři společné publikace o stabilizaci tak obskurních nekovových center jako Si(0), Si(I)+ a N(I)+ a reaktivitě oxidu uhelnatého, vydané v prestižních chemických časopisech jako Angewandte Chemie – International Edition, Journal of the American Chemical Society a Chemical Communications.“
Prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., se narodil v roce 1974, vystudoval inženýrský, a poté i doktorský program Anorganická a bioanorganická chemie na VŠChT a na Univerzitě Pardubice, oba pod vedením prof. Jaroslava Holečka. Postdoktorskou stáž v rámci Royal Society/NATO fellowship strávil u prof. Michaela F. Lapperta na Sussex University v Brightonu v roce 2003. V dalších letech vykonal krátkodobé pobyty a přednášel na zahraničních univerzitách (Dijon, Zaragoza, Brusel, Saitama, Zürich, Chemnitz, Graz a KIT Karlsruhe). V rámci svých pedagogických povinností vede kurzy přednášek o aspektech organokovové chemie, pokročilé anorganické chemie, NMR spektroskopie a krystalografie. Podílí se na pořádání řady mezinárodních konferencí, mimo jiných je členem Vědecké rady AV ČR a Učené společnosti ČR.
