Skip to content
Praha 13. ledna 2015 – Několik myší se podařilo naklonovat české vědkyni Heleně Fulkové z Výzkumného ústavu živočišné výroby ve spolupráci se specialisty z Tokijské univerzity. Myši, které jsou z hlediska klonování považovány za jedno z nejproblematičtějších zvířat, vznikly jako vedlejší produkt základního výzkumu orientovaného na vylepšení techniky přenosů buněčného jádra. V současné vědě stále ještě nejsou přesné postupy klonování zcela zvládnuty a úspěšnost tohoto procesu je poměrně nízká. V průměru se uvádí kolem jednoho procenta. Metoda české vědkyně ale dosáhla více než sedmiprocentní úspěšnosti vývoje zárodku až do narození, což je srovnatelné se zatím nejlepšími ve světě dosaženými výsledky. Continue reading „Česká vědkyně v Japonsku naklonovala myši“
Praha, Brno 15. prosince 2014 – Podle nejnovější teorie českých vědců mohou stát za vznikem života na Zemi dopady asteroidů. O závěrech jejich výzkumu, který sloučil nejmodernější metodiky výpočetní chemie a laserové experimenty, informovaly v uplynulých dnech prestižní světové vědecké časopisy Science a PNAS. Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a společného pracoviště brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR a Středoevropského technologického institutu (CEITEC) simulovali ve svých experimentech podmínky, které na Zemi panovaly před čtyřmi miliardami let. Continue reading „Za vznikem života mohou stát dopady asteroidů. Teorii českých vědců zveřejnila prestižní světová média“
Praha 5. prosince 2014 – V letošní soutěži standardních grantových projektů vyhlášené Grantovou agenturou ČR (GA ČR) vzrostla úspěšnost na 24,3 %. Přispěl k tomu nižší celkový počet podaných návrhů projektů do soutěže, jejich celkové nižší náklady, a dále snižování finančních závazků agentury vyplývající z postupného ukončování pětiletých projektů, stejně jako mírný nárůst rozpočtu GA ČR v letošním roce. Continue reading „Standardní granty GA ČR s vyšší úspěšností“
Praha 12. prosince 2014 – Více než pět stovek dětí ze sedmnácti škol v Praze, středních a jižních Čech sledovali v několika vlnách specialisté z Pedagogické fakulty UK, aby zjistili, jak děti od první do čtvrté třídy čtou. Zajímali se při tom nejenom o kvalitu technické stránky čtení, ale zejména o porozumění čtenému. Pro výzkum využili testy inspirované zahraničními přístupy. Koncipovali také nové diagnostické nástroje, které mají přispět k hodnocení úrovně porozumění a k rozpoznání mechanismů ovlivňujících obě v současné době používané metody výuky čtení. Jde o takzvanou analyticko-syntetickou a genetickou metodu, při kterých se děti učí číst buď pomocí slabikování, nebo hláskování. Vědci z katedry psychologie ve spolupráci s odborníky z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka již dnes předpokládají, že jejich výzkum, který stále probíhá, povede prostřednictvím nové baterie testů k hlubšímu pochopení mechanismů, které se uplatňují v rozvoji porozumění čtenému, případně také ke sledování a podpoře dětí s problémy v rozvoji čtenářských dovedností.
Continue reading „Jak se učí děti číst? A jak čtenému rozumí?“
Praha 22. září 2014 – Řešitelé nejlepších projektů základního výzkumu dnes převzali Ceny předsedy Grantové agentury ČR. Hned dvě z nich získali vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, Jiří Čejka a Michal Fárník. První za objev nových typů zeolitů, druhý za výzkum solvatovaných elektronů v molekulových klastrech. Třetí Cenu předsedy Grantové agentury ČR obdržel Vítězslav Bryja z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně za výzkum komunikace buněk. Zvláštní čestné uznání si zasloužil Vojtěch Novotný, který se na Papui-Nové Guineji, v jednom z nejsložitějších biologických systémů světa, zabývá popisem nových druhů hmyzu i rostlin a společně s kolegy zkoumá jejich vzájemné vztahy.
Continue reading „Nejlepší projekty českého základního výzkumu oceněny. Všechny získaly pozornost světové vědecké obce.“
Brno 8. září 2014 – Vzájemnou komunikaci buněk v lidském těle na úrovni signální dráhy Wnt zkoumali vědci z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Již dříve se totiž zjistilo, že dojde-li na této dráze, která v lidském organismu řídí řadu buněčných procesů, k nějakému poškození, může v těle vzniknout nádorové bujení. Právě detailní znalost zde probíhajících chemických procesů v budoucnu pravděpodobně umožní zasáhnout do této dráhy v rámci léčebného procesu různých onemocnění. Již nyní to brněnští vědci ukazují na případu chronické lymfocytární leukémie. Jejich základní výzkum financovala Grantová agentura České republiky a v letošním roce ho také jako jeden z nejlepších ocenila Cenou předsedy Grantové agentury.
„Náš výzkum začal velice obecně, neměli jsme zaměření na nějaké konkrétní onemocnění. Zajímají nás totiž především detaily komunikace mezi buňkami, které jsou univerzální a platné pro všechny buněčné typy,“ říká Vítězslav Bryja z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Postupem času jsme se ale zaměřili na chronickou lymfocytární leukémii. Ukazuje se, že role dráhy, po které spolu buňky komunikují, je klíčová pro určení mechanismu vzniku této nemoci. V budoucnu nám pak snad další výzkum pomůže k tomu, že tuto dráhu budeme umět cíleně zapnout, vypnout či třeba přesměrovat,“ dodává Vítězslav Bryja s tím, že význam mezibuněčné komunikace byl rozpoznán už dávno, ale její chemické detaily, které jsou nutné pro další posun ve výzkumu, jsou stále neznámé.
Vědcům se v rámci výzkumu podařilo také popsat některé mechanismy, které umožňují lepší a rychlejší diagnózu chronické lymfocytární leukémie. Společně s komerčním subjektem nyní pracují na vývoji diagnostického balíčku pro medicínské využití. Přesnější diagnóza u tohoto konkrétního, dosud nevyléčitelného a zároveň i nejčastějšího typu leukémie umožňuje včas lépe dávkovat a rozhodnout terapii.
Laboratoř, kterou před pěti lety založil Vítězslav Bryja, nyní funguje s dvanácti pracovníky. Polovina týmu se věnuje základnímu výzkumu zaměřenému na poznání toho, jak signální dráha Wnt funguje a jak je možné ji ovlivnit, druhá polovina potom sledování dráhy na konkrétních problémech a nemocech, a možnostem aplikace zjištěných údajů v medicíně. Vědci přitom intenzivně spolupracují například s kolegy z Interní hematologické a onkologické kliniky FN v Brně.
PŘÍLOHY
69 KB
Datum přidání: 8. 9. 2014
