Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR se zabývá počátky vědeckého myšlení ve starověkém Řecku a pozdní antice. Zajímá ho, jak se vědecký postoj ke světu oddělil od filosofického a náboženského a v čem se tyto postoje od sebe liší. Zkoumá, jak staré žánry myšlení, ke kterým se dodnes hlásíme, zdůvodňují své výpovědi o člověku a o světě – jakou roli v tom hraje zkušenost, jakou víra a jakou logika. Zajímá ho také rozdíl mezi argumenty, jejichž cílem je něco poznat, a těmi, jejichž cílem je někoho o něčem přesvědčit.
Oceněný projekt:Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)
Naše představa o tom, co je věda a co znamená vědecké zkoumání, se postupně formovala v průběhu staletí. Jednou z klíčových osobností, která položila základ jejímu modernímu pojetí, byl slavný antický lékař a filosof Galén (2.–3. století n.l.).
Projekt se zaměřil na rekonstrukci jeho spisu O důkazu, který se dochoval pouze nepřímo – prostřednictvím citací a výpisků jiných autorů. V tomto díle Galén názorně vysvětluje, co je to vědecký problém a jak přistupovat k jeho řešení. Zabývá se klíčovými otázkami poznání: co můžeme vědět s jistotou, co pouze s určitou pravděpodobností – a co nelze poznat vůbec. Důraz klade i na roli matematiky a logiky ve vědě.
Řešitelskému týmu se podařilo identifikovat nové prameny a shromáždit a interpretovat fragmenty tohoto díla z řeckých a arabských textů. Díky tomu bylo možné rekonstruovat jeho původní znění. Výsledky, včetně publikace o Galénově filosofii vědy, byly publikovány v prestižních nakladatelstvích a vzbudily mezinárodní ohlas.
Peter Dráber se věnuje výzkumu imunitního systému na úrovni jednotlivých proteinů. Několik let působil na University College London, kde získal cenné zkušenosti s výzkumem zánětlivých reakcí. Po návratu do České republiky založil vlastní výzkumnou skupinu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v centru BIOCEV. Jeho tým se zaměřuje na hledání nových přístupů, jak cíleně tlumit škodlivou imunitní odpověď u autoimunitních onemocnění, aniž by byla narušena přirozená obranyschopnost organismu.
Oceněný projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor (Ztišení zánětlivé komunikace mezi buňkami pro potlačení autoimunitních nemocí)
Imunitní systém nás chrání před nejrůznějšími infekcemi. Pokud je však aktivován příliš silně, může začít napadat vlastní tělo – a to vede ke vzniku autoimunitních onemocnění. Aby imunitní odpověď probíhala správně, musí buňky mezi sebou komunikovat prostřednictvím malých signálních proteinů zvaných cytokiny. Jedna buňka je uvolní do okolí, jiná je zachytí pomocí receptorů a následně spustí nebo utlumí obrannou reakci. Jedním z klíčových cytokinů je interleukin-17, který upozorňuje na přítomnost infekce a aktivuje účinnou obranu. Jeho nadprodukce však může vést k autoimunitním zánětům, například k lupénce.
V rámci projektu vědci objevili nový regulátor buněčné reakce na interleukin-17, a to málo prozkoumaný protein CMTM4. Buňky, které tento protein postrádají, na interleukin-17 téměř nereagují, a v experimentálním modelu lupénky se díky tomu nerozvíjí nežádoucí autoimunitní reakce. Zaměření na CMTM4 tak představuje potenciál pro vývoj nových léčiv proti některým autoimunitním chorobám.
Šárka Nečasová je odbornicí v oboru parciálních diferenciálních rovnic se zaměřením na proudění tekutin. Aspiranturu v oboru matematická analýza ukončila v roce 1991 na FJFI. V roce 1995 nastoupila do Matematického ústavu AV ČR. V roce 2003 obdržela Wichterleho cenu AV ČR a v roce 2021 Akademickou prémii AV ČR. V roce 2010 obhájila habilitaci ve Francii a v roce 2013 doktorskou disertační práci. Doktorka Nečasová má tři již dospělé děti. V roce 2024 byla označena v rámci časopisu Forbes jako Top Female Scientist v ČR.
Oceněný projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin(Matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii nebo při práci s těžkou technikou)
Projekt se soustředil na analýzu vybraných matematických modelů, které se snaží popsat fyzikální situace v reálném světě. Konkrétně se vědci specializovali na mechaniku tekutin, dynamiku pevných látek a jejich vzájemné působení. Tyto modely díky numerickým simulacím i praktickému měření vylepšili, aby poskytovaly přesnější výsledky.
Vyvinuté modely mají obrovský aplikační potenciál a přispívají k rozvoji mnoha oborů, včetně biomedicíny nebo meteorologie. Díky nim je možné například přesněji popsat a predikovat proudění krve v cévách, růst nádorů, šíření akustických vln, proudění vzduchu kolem letadel nebo pohyb mikroorganismů.
Řešitelský tým výstupy projektu využil ve spolupráci s aplikační sférou. Přispěly k odhlučnění a dalšímu vylepšení vlastností těžké techniky. Výsledky projektu také přispívají k hlubšímu pochopení Navierových-Stokesových rovnic, které se řadí mezi sedm matematických problémů milénia.
Jiří Mikyška je absolventem oboru Matematické inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde od roku 2005 působí na Katedře matematiky. Zabývá se výpočetními metodami pro simulaci transportu látek a tepla v porézním prostředí, termodynamikou směsí a aplikacemi těchto metod v ekologických problémech spojených s těžbou ropy, ukládáním energie a využitím geotermálních zdrojů. Je autorem 38 odborných článků indexovaných na Web of Science, které zatím získaly více než 500 citací.
Oceněný projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách (Vědci zjistili, co se děje v rozmrzajícím permafrostu)
Projekt se zaměřil na analýzu procesů zamrzání a rozmrzání permafrostu. Při nich dochází k uvolňování metanu a dalších látek, které významně přispívají ke globálnímu oteplování. Lepší pochopení problematiky je klíčové pro zmírnění negativních dopadů těchto jevů.
Vědci při zkoumání strukturálních změn rozmrzající zeminy propojili experimentální přístup, kdy vzorky zemin snímkovali pomocí rentgenové tomografie, neutronové radiografie a difrakce (ohybu neutronových vln), s matematickým modelováním. Konkrétní analyzované jevy zahrnovaly například vícefázové proudění a přenos látek či tepla.
Výsledky projektu poskytují možnost lépe modelovat reálné děje díky novým a přesnějším experimentálním a numerickým metodám. Vědci provádí detailnější a věrohodnější analýzu a predikci procesů souvisejících se zamrzáním a táním vody v podpovrchových vrstvách i s následným šířením uvolněných látek.
Zájemkyně a zájemci o členství v hodnoticích panelech GA ČR se mohou hlásit během celého roku – jejich nominace jsou platné dva roky. K pravidelné obměně členek a členů panelů vzhledem k jejich končícímu funkčnímu období dochází každý rok.
GA ČR hledá odbornice a odborníky, kteří od dubna 2026 budou působit obzvláště v následujících panelech:
Technické vědy
P105 – Stavební inženýrství
P107 – Anorganická materiálová věda a inženýrství
Vědy o neživé přírodě
P203 – Jaderná a částicová fyzika, astronomie a astrofyzika
P204 – Fyzika kondenzovaných látek a materiálů, fyzika plazmatu a nízkých teplot
P209 – Fyzika atmosféry, meteorologie, klimatologie a hydrologie, geofyzika a fyzická geografie
Lékařské a biologické vědy
P301 – Biochemie, molekulární a strukturní biologie, genetika, genomika a bioinformatika
P306 – Lékařské vědy – fyziologie a biofyzika, patologie a patofyziologie, diagnostika a terapie, farmakologie a toxikologie
Společenské a humanitní vědy
P401 – Filosofie, teologie, religionistika – odborník/nice na novověkou filosofii; německou a francouzskou filosofii od 19. století do současnosti; analytickou filosofii a etiku; teologii se zaměřením na biblistiku, případně systematickou teologii
P402 – Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie, kvantitativní metody v ekonomii – odborník/nice na ekonomické teorie, mikroekonomiku/makroekonomiku
P403 – Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum – odborník/nice na podnikové a manažerské vědy (přidáno 8. 10. 2025)
P404 – Sociologie, demografie, sociální geografie a mediální studia – odborník/nice na sociologii s přesahem do sociální antropologie nebo/a demografie (přidáno 15. 10. 2025)
P405 – Archeologie a starší dějiny (do roku 1780) – odborník/nice na archeologii středověku
P409 – Vědy o umění – odborník/nice na divadelní nebo filmové vědy (20.-21. století); historii architektury
P410 – Moderní dějiny (od roku 1780) a etnologie – odborník/nice na etnologii
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
P501 – Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství
P502 – Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství
P503 – Potravinářství, ekotoxikologie a environmentální chemie
P504 – Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů
P505 – Ekologie živočichů a rostlin
P506 – Botanika a zoologie
Pro funkční období od dubna 2026 podávejte nominace do 11. listopadu 2025.
Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) profesor Milan Jirsa dnes večer v Lichtenštejnském paláci HAMU ocenil pět nejlepších vědeckých projektů. Oceněný základní výzkum přispěl k významnému prohloubení znalostí v daných disciplínách a otevřel cestu k jejich dalšímu praktickému využití. Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku vědců a vědkyň, kteří Cenu od roku 2003 dosud získali.
V oceněných projektech vědkyně a vědci například zjistili, jak mezi sebou komunikují buňky při autoimunitních onemocněních, což otevírá možnosti jejich léčby. Zabývali se procesy rozmrzání a zamrzání permafrostu a jejich dopady na klima. Rekonstruovali ztracené dílo antického lékaře a filosofa Galéna. Analyzovali složité matematické modely pro využití v reálném životě a hned je aplikovali při inovacích zemědělské techniky. A ukázali také, jaký dopad měly klimatické změny na život v pouštích.
„Výběr projektů byl i letos nesmírně náročný, protože byla nominována řada vynikajících projektů. I to je důkazem, že kvalita českého výzkumu trvale roste a v mnoha oblastech dosahuje světové úrovně. Důležitý je také významný aplikační přesah letošních oceněných projektů – některé poznatky byly už v průběhu výzkumu využity v praxi,“ říká profesor Milan Jirsa, předseda GA ČR.
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědkyň a vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku oceněných vědců a vědkyň.
Předávání Ceny předsedy GA ČR se zúčastnili zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, ministerstva školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit, Akademie věd České republiky a desítky dalších významných hostů.
Oceněné projekty
Technické vědy
prof. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D., Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze
Vědci zjistili, co se děje v rozmrzajícím permafrostu (projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách)
Globální klimatická změna stále více zasahuje i vzdálené oblasti pokryté permafrostem. Kdysi zcela zamrzlá území roztávají a uvolňují řadu chemických látek. Tyto děje výrazně ovlivňují zemskou atmosféru i životní podmínky na Zemi. Výzkum přinesl nové matematické modely a numerické simulace pro předpověď chování složitých systémů mrznoucí a tající vody v horninách.
Vědy o neživé přírodě
RNDr. Šárka Nečasová, CSc., DSc., Matematický ústav Akademie věd České republiky
Matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii nebo při práci s těžkou technikou (projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin)
Oceněný projekt podstatným způsobem rozvinul matematické řešení modelů, které popisují komplikované fyzikální děje. V reálném prostředí se jedná o proudění vzduchu nebo pohyb tekutin, například i životodárné krve v našich cévách. Poznatky v rámci oceněného projektu se už nyní uplatnily v praxi. Vědci spolupracují na optimalizaci fungování těžké techniky například se společností Bobcat.
Lékařské a biologické vědy
Mgr. Peter Dráber, Ph.D., 1. lékařská fakulta, BIOCEV, Univerzita Karlova
Ztišení zánětlivé komunikace mezi buňkami pro potlačení autoimunitních nemocí (projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor)
Výzkumný tým se zaměřil na hledání nových přístupů, jak cíleně tlumit škodlivou imunitní odpověď u autoimunitních onemocnění, aniž by byla narušena přirozená obranyschopnost organismu. V tomto projektu vědci detailně studovali aktivaci důležitého prozánětlivého receptoru, který rozpoznává zánětlivý protein IL-17. Vědci objevili dosud neznámou, avšak z hlediska lidské imunity velmi důležitou součást tohoto receptoru – málo prozkoumaný protein CMTM4.
Společenské a humanitní vědy
Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla (projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy)
Galénovy spisy po staletí tvořily základ univerzitního vzdělání a přispěly ke vzniku medicíny jako vědního oboru. Vědci se zaměřili na rekonstrukci jeho ztraceného pojednání O důkazu. Z řeckých a arabských pramenů shromáždili všechna dostupná svědectví o tomto významném díle, včetně textů dosud nevydaných, a předložili celkovou rekonstrukci jeho obsahu. Rozšířili tak poznání o dějinách vědy a vědecké metody.
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
Ing. et Mgr. Jiří Šmíd, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Když se poušť zazelená: plazi jako svědkové klimatických proměn (projekt: Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů)
Globální změny klimatu se v historii nevyhnuly ani pouštím. Během čtvrtohorního klimatického kolísání se například mnohé z nich proměnily v zelené oázy. Projekt odhalil vývoj pouštní biodiverzity v delším časovém horizontu a pomohl pochopit demografickou historii jednotlivých druhů plazů. Zmapoval také přesuny jejich populací v návaznosti na měnící se podmínky prostředí.
Astronomové z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy s kolegy z Univerzity Aix-Marseille za podpory GA ČR zjistili, odkud pochází nejprimitivnější materiál ve sluneční soustavě. Podle jejich studie, kterou publikoval časopis Nature Astronomy, pocházejí obě hlavní skupiny uhlíkatých meteoritů – označované jako CM a CI – z uhlíkatých planetek, jež byly do vnitřní části sluneční soustavy transportovány z oblasti za Saturnem, Uranem a Neptunem, a to v rozdílných časech tři až čtyři, resp. čtyři až pět milionů let po vzniku Slunce.
Primitivní meteority se obvykle vyznačují přítomností chondrulí – malých kulových krystalických částí, které vznikly při rychlém ochlazování. Zatímco meteority typu CM jsou bohaté na chondrule, meteority typu CI žádné takové části nemívají. To zřejmě znamená, že tyto materiály musely vzniknout v rozdílných oblastech. Jejich měřené stáří je 4,56 miliard let a do dneška se uchovaly v podobě rozměrných, zhruba 100km planetek.
Astronomové si povšimli, že planetky typu CM a CI, které jsou dnes pozorovány v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, obíhají v rozdílných vzdálenostech od Slunce. Toto však není jejich původní vzdálenost, kde vznikly. Je známo, že uhlíkatý materiál se tvořil za Jupiterem a do pásu planetek byl implantován. Autoři studie proto provedli numerické simulace tohoto procesu, aby určili, ze kterých vzdáleností planetky původně pocházejí.
„Implantace je komplexní proces a při jeho zkoumání je nutné zohlednit nejen planety a jejich růst a migraci, ale také plynné prostředí rané sluneční soustavy,“ vysvětluje hlavní autorka studie dr. Sarah Andersonová z astrofyzikální laboratoře na Univerzitě Aix-Marseille. „Tento plyn, který nazýváme sluneční mlhovinou, způsobuje aerodynamický odpor, tření, a zpomaluje planetesimály rozptýlené z vnější části slunečních soustavy, což pomáhá jejich zachycování na stabilních orbitách ve vnitřní části.“
Klíčovým objevem bylo zjištění, že vzdálenosti implantovaných planetesimál „zrcadlí“ stav mlhoviny v okamžiku jejich příletu. Když byla hustota plynu velká, například na třech astronomických jednotkách, většina planetesimál byla zachycena právě v této vzdálenosti. To znamená, že odlišné vzdálenosti planetek CM a CI odpovídají rozdílným časům, tedy rozdílné fázi vývoje mlhoviny. Planetky typu CM přiletěly dříve, během formování planety Saturn, když byla mlhovina ještě hustá. Planetky typu CI přiletěly později, až po formování Uranu a Neptunu, když se mlhovina rozplývala.
Simulace ukazují ještě jeden důležitý proces, a to přenos vody z vnějších částí sluneční soustavy do terestrické zóny, tzn. do vzdálenosti okolo jedné astronomické jednotky. „Planetky obou typů mají totiž vysoký relativní obsah vody, jde až o desítky procent. Protože mlhovina existovala i v okolí formující se Země, naše simulace naznačují, že voda na Zemi pochází z uhlíkatých planetek typu CM,“ říká spoluautor studie doc. Miroslav Brož z Astronomického ústavu UK.
Zemský oceán představuje jen zhruba 0.02 % celkové hmotnosti Země, což znamená, že Země vznikala ze suchého materiálu. Protože implantace uhlíkatých planetek typu CM v terestrické zóně má podstatně vyšší účinnost než jiné zdroje, jeví se v současnosti tyto objekty jako nejpravděpodobnější zdroj pozemské vody. Původ vody je přitom klíčové multidisciplinární téma, neboť určuje podmínky, za jakých se na Zemi zrodil život.
Grantová agentura ČR (GA ČR) ve spolupráci s partnerskou německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) podpoří nový tříletý projekt, na kterém budou pracovat vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s vědci z hamburského Institutu tropické medicíny Bernharda Nocha (Bernhard-Nocht-Institutfür Tropenmedizin).
Návrh projektu byl hodnocen formou Lead Agency, kdy je posuzován pouze jednou ze zapojených agentur (v tomto případě DFG) a partnerská agentura (v tomto případě GA ČR) od ní hodnocení přebírá. Každá agentura financuje tu část výzkumu, kterou provádí vědci z jejího státu.
Německo-český projekt (DFG – GA ČR)
Reg. č.
Navrhovatel
Název projektu
Uchazeč
Doba řešení
25-20074L
RNDr. Ján Štěrba, Ph.D.
Tick-borne flaviviral sfRNA as an important factor of viral infection pathogenesis in the human host and tick vector
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta
Spolupráce s německou agenturou, ale i s dalšími evropskými partnery je realizována prostřednictvím iniciativy WEAVE. Ta si klade za cíl odstranit překážky v mezinárodní vědecké spolupráci a propojit celkem 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.
Informace o dalších podpořených mezinárodních projektech budou zveřejňovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.
Může zkušenost s kolonialismem ještě po staletích ovlivňovat podobu urbanismu a funkčnost měst? Tím se v letech 2020–2023 zabývala archeoložka Monika Baumanová z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni v rámci svého juniorského projektu podpořeného GA ČR. Její výzkum propojil archeologii, antropologii a sociální geografii a přinesl 3D modely historických lokalit.
Kolonialismus je v posledních letech jednou z nejvíce probíraných kapitol světové historie. Je to také argument, který se někdy až zkratkovitě používá pro vysvětlení nebo ospravedlnění řady kulturních a společenských jevů, jež pozorujeme v dnešním světě. Dosud chybí podrobnější analýzy a srovnávací přístupy, které by umožnily porozumět situaci v různých regionech a posoudit, jaké byly skutečně hmatatelné a dlouhodobé vlivy kolonialismu.
Obecně se také zapomíná, že kolonialismus není jen otázka novověké expanze evropských mocností na jiné kontinenty, ale že je nezbytné studovat například i historii kolonialismu islámského světa v Africe a Evropě. Ve svém projektu proto Monika Baumanová a její spolupracovníci zkoumali několik typů kolonialismu, včetně toho moderního evropského ve východní Africe a Střední Americe, a také kolonialismus muslimských států na Pyrenejském poloostrově ve středověku a na pobřeží východní Afriky v novověku. Všechny tyto oblasti mají dlouhou tradici městského osídlení a staveb sahající několik staletí před sledované koloniální období.
Zastoupení budov spojených s křesťanstvím (kříž) nebo islámem (půlměsíc) ve veřejném prostoru v tranzitivním období 15.–17. století, které charakterizuje konec islámského kolonialismu na území Pyrenejského poloostrova.
Veřejná místa jsou oknem do historie
Výzkumnice se zaměřila především na data o nemovité materiální kultuře měst, konkrétně na to, jak epizody kolonialismu ovlivnily veřejný prostor. Ten analyzovala na základě distribuce, struktury a podoby veřejných staveb a prostranství. Veřejný prostor a stavby jsou pro každou společnost důležité nejen proto, že jakákoli změna zpravidla trvá několik generací, ale také protože je třeba postavit nebo přestavět více budov nebo ulic, aby se charakter určité části města skutečně změnil. Klíčovou disciplínou využívanou při výzkumu byla archeologie, ale mezioborový projekt měl také přesah do antropologie a sociální geografie, a to zejména svou reflexí současné podoby historických měst.
V průběhu výzkumu se vědkyni a jejímu týmu podařilo získat cenná data a zdokumentovat dochované kulturní dědictví na pobřeží Indického oceánu. Pro některé archeologické lokality poprvé vznikly 3D modely dochované předkoloniální architektury. Na základě rešerše stávajících i sběru nových archeologických dat v kontextu historických dat z archivů a etnografických pramenů se podařilo zjistit, jak rozdílný měl kolonialismus vliv v jednotlivých sledovaných oblastech. Například ve východní Africe je evropský development dnes patrný zejména v nově založených městech bez předkoloniální historie. Koloniální vliv Ománského sultanátu v této oblasti relativně málo ovlivnil strukturu veřejného prostoru, která je i v dnešních městech srovnatelná s předkoloniálním urbanismem, ale byl naopak zásadní pro transformaci rezidenční architektury.
Kolonialismus byl také v některých oblastech spojený s příchodem jiné náboženské víry. V rámci projektu se podařilo zmapovat, jakým způsobem soupeřilo křesťanství s islámem o veřejný prostor v období 15.–17. století, tedy po zániku Granadského emirátu a nástupu křesťanské moci v této části dnešního Španělska.
Mezinárodní úsilí přináší výsledky
Projekt měl silně mezinárodní charakter a podíleli se na něm výzkumníci nejen z České republiky, ale i z řady dalších zemí včetně Velké Británie, Jihoafrické republiky, Itálie nebo Keni. V průběhu projektu byla navázána intenzivnější spolupráce mezi několika českými a africkými institucemi.
Hlavní řešitelka projektu Monika Baumanová je archeoložka zabývající se zejména středověkou a předkoloniální Afrikou a oblastí kolem Středozemního moře, archeologií staveb a urbanismu. K východní Africe ji přivedla studia na University College London a předchozí výzkumné projekty, na kterých pracovala jako postdoktorandka na univerzitách ve Švýcarsku, Švédsku a Německu. Díky výstupům vzniklým během řešení tohoto GA ČR projektu se Baumanové již nyní podařilo navázat dalším projektem financovaným programem Britského muzea v Londýně, který se dále zaměří na proměny stavebních technik od předkoloniálního období do současnosti.
3D model staveb v centru města na pobřeží Keni, jehož mapování proběhlo v rámci projektu ve spolupráci s geomatiky ze skupiny „Zamani“ z Univerzity v Kapském městě, JAR.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
