Překladatel Emil Saudek a jeho význam pro českou literaturu

Spisovatele Franze Kafku zná téměř každý, podobně jako fotografa Jana Saudka nebo výtvarníka Káju Saudka, v kulturním povědomí stále rezonuje i jméno překladatele Erika Adolfa Saudka. Na koho se však neprávem zapomíná, je se všemi jmenovanými příbuzensky spřízněný překladatel, publicista a bankovní úředník Emil Saudek (1871–1941).

Saudkova překladatelská a kulturně zprostředkovatelská činnost byla spojena s Vídní přelomu 19. a 20. století, kdy sice docházelo k úžasnému rozkvětu moderního umění, avšak bezprostředně po rozpadu habsburské monarchie a vzniku Československa v roce 1918 byl význam podunajské metropole pro rozvoj české kultury vytěsňován. Zásadní cézuru v kolektivní i rodinné paměti pak způsobil nástup nacismu a holokaust, který tragicky poznamenal značnou část Saudkovy rodiny. Ani komunistický režim příliš nepřál výzkumům zaměřeným na židovské intelektuály pohybující se mezi češtinou a němčinou. Tyto trhliny v paměti se rozhodl zaplnit mezioborový týmový projekt „Emil Saudek a židovsko-česko-německé interakce v kreativním prostředí Vídně, podpořený Grantovou agenturou ČR, vedený Lucií Merhautovou a Michalem Toporem a řešený ve spolupráci Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Institutu pro studium literatury.

Rodinné zázemí

Emil Saudek, překladatel z češtiny do němčiny, kulturní prostředník, esejista, publicista a bankovní úředník se narodil židovským rodičům v roce 1876 v Jihlavě. Své dětství prožil ve vsi Polnička západně od Žďáru nad Sázavou spolu se svými dvěma sourozenci – starším Karlem (jeho vnuci jsou známý fotograf Jan Saudek a malíř a kreslíř Kája Saudek) a sestrou Růženou, provdanou Schwarzkopfovou, která zůstala v Polničce hospodařit na rodinném statku. Karel vystudoval obchodní školu v Jihlavě a usadil se v Děčíně. Ze sourozenců získal Emil nejvyšší vzdělání – v roce 1895 složil maturitu na německém gymnáziu v Jihlavě a poté vystudoval práva ve Vídni. V roce 1903 se oženil s Elsou Groag, jejíž rodiče pocházeli z Moravy, ona však již vyrostla v Linci, kde její otec působil jako profesor francouzštiny a angličtiny na reálném gymnáziu. V roce 1904 se Saudkovým narodil syn Erik Adolf, později významný překladatel z angličtiny a němčiny do češtiny, teatrolog a publicista.

elsa_a_emil_saudkoviElsa Saudková a Emil Saudek v Mariánských Lázních ve dvacátých letech 20. století (pozůstalost Emila Saudka).

Multikulturní Vídeň přelomu 19. a 20. století

Vídeň byla na konci 19. století čtvrtým největším evropským městem, které se rychle modernizovalo a rozpínalo pod neustálým přílivem nových obyvatel ze všech koutů monarchie. Saudkovy studentské zápisky prozrazují prvotní šok z nového prostředí, natolik odlišného od rodné Vysočiny, a hledání opor především v umění. „Každý z nás prožívá v duši velký hlad a bídu, jsme jak ptáci v zimě. Pouze básníci se s námi dělí o chléb,“ píše německy v prvním dopise básníku J. S. Macharovi, který ve Vídni v té době žil. Prostřednictvím umění se Saudek snažil porozumět životu a najít si svou cestu a její smysl. Trvalo však více než desetiletí, než se z plachého obdivovatele českých básníků (vedle Machara hlavně Otokara Březiny) stal překladatelem, začal přednášet o literatuře v různých českovídeňských spolcích a publikovat v českém i německém tisku ve Vídni i v Praze.

Právě tyto mnohostranné aktivity stejně jako spolupráce s dalšími překladateli i vzájemné konkurenční vztahy byly důležitým předmětem výzkumu. Ten ukázal nezastupitelnost překladatelů a překladatelek pro propagaci české literatury v německojazyčném prostředí. Důležité byly nejen jejich jazykové znalosti, překladatelské schopnosti a pojetí překladu, ale i kontakty s německy píšícími spisovateli, s redakcemi časopisů a nakladatelstvími. Zároveň překladatelství nebylo ještě profesí, která by měla jasná pravidla, často nebylo ani honorované. Saudkův příklad také ukazuje na klíčovou roli židovských prostředníků, kteří se pohybovali na pomezí kultur a propojovali různé jazykové, literární a názorové okruhy.

Saudek se přátelil s řadou známých autorů a autorek jako Otokar Březina, Ivan Olbracht, Růžena Svobodová, Franz Werfel, Stefan Zweig nebo Hugo Sonnenschein, stejně jako s mnoha dalšími, méně známými či pozapomenutými osobnostmi literárního a novinářského světa. Zásadní pro jeho zprostředkovatelskou činnost bylo multikulturní prostředí Vídně, v němž se tvůrci a zájemci o umění setkávali v nejrůznějších, ať již oficiálních či neformálních, veřejných či soukromých prostorech – Saudek tak pravidelně navštěvoval kavárny, včetně proslulého Café Central, spolkové místnosti, ateliéry umělců (především malíře Arnošta Mandlera), bydliště přátel (Machara, Olbrachta, Jaromíra Doležala) a výstavy a přednáškové sály. Jako dobrý organizátor se podílel na přípravě různě pojatých literárních večerů nebo o nich psal v češtině či němčině.

Na základě svých zkušeností postupně rozvinul koncept Vídně jako „mostu do Evropy“ pro českou literaturu, přičemž přes Vídeň měla česká literatura nejen procházet dále do Německa (tento směr sledovala i většina vídeňských autorů), ale nejdůležitější měla být výměna poznatků probíhající mezi vzdělanými lidmi každodenně přímo na tomto velkém rušném mostě, křižovatce jazyků a kultur celé monarchie.

Saudek patřil k těm pokrokovým a humanisticky orientovaným intelektuálům, kteří na počátku 20. století věřili v sociální reformy a budoucí demokratizaci monarchie, ač to na první pohled zní jako protimluv. Věřil, že překlady mají důležitý kulturněpolitický význam a přispívají k uznání české kultury ze strany německy mluvících obyvatel, a vůbec k proměně vzájemných, politicky komplikovaných vztahů k lepšímu.

emil_saudekJedno z mnoha míst, kde se Emil Saudek v předválečných letech setkával s umělci a novináři, představoval vídeňský byt slavisty Jaromíra Doležala. Na fotografii jsou zachyceni – horní řada zleva: Bohuš Vybíral, Jaromír Doležal, Miloslav Hýsek, Emil Saudek; dolní řada zleva: Hugo Sonnenschein, Josef Karásek, Melanie Karásková, J. Z. Raušar (pozůstalost Emila Saudka).

Emil Saudek a Otokar Březina

Emil Saudek měl celoživotně hluboký vztah k poezii Otokara Březiny, přeložil jeho sbírku Ruce (Hände, 1908), ve spolupráci s Franzem Werfelem pak sbírku Větry od pólů (Winde vom Mittag nach Mitternacht, 1920) a soubor esejů Hudba pramenů (Musik der Quellen, 1923). S básníkem se vídal osobně, věnoval mu řadu časopiseckých textů a v roce 1928 publikaci nazvanou příznačně Pod oblohou Otokara Březiny. „Nejde o dějiny mé osoby, ale jen a jen o OB,“ napsal v jednom z dopisů na počátku třicátých let, kdy pracoval na velké březinovské monografii, která však zůstala v rukopise. Březina byl pro něj velký mystický básník, jehož poezie a eseje prostřednictvím symbolického jazyka vyjadřovaly vztah člověka k univerzu, skryté souvislosti a cíle lidského konání napříč časem a prostorem (mezi první publikované překlady charakteristicky patřil Březinův esej Cíle).

Událost v dějinách překladu české literatury do němčiny představoval Saudkův překlad poslední Březinovy sbírky Ruce, který vyšel ve Vídni na podzim 1908 v krásném knižním vydání s výtvarným doprovodem Františka Bílka. Úspěchem byl již fakt knižního vydání, protože najít nakladatele v Rakousku či Německu pro neznámou malou literaturu se mnoha překladatelům totiž nezdařilo a překlady vycházely ponejvíce v tisku, mnohdy zůstaly v rukopise. Bibliofilie vydaná v umělecké tiskárně Morize Frische ve Vídni však okamžitě upoutala pozornost, mj. Stefana Zweiga, s nímž se Saudek následně spřátelil a seznámil jej s některými českými autory. Zweig, sám významný literární zprostředkovatel a překladatel z francouzštiny, Březina uchvátil a upozornil na překlad řadu svých přátel v Rakousku i Německu. Napsal také o českém básníku esej do měsíčníku Österreichische Rundschau, v němž ocenil výjimečnost Saudkova překladatelského činu i to, že si troufl na překlad tak složité a podle něj výsostně moderní poezie.

Charakterizoval jeho přístup k překladu, který je věrný a služebný v nejlepším slova smyslu: „Někdo musil jen přijíti, dokonce ani ne uchvatitel, básník nebo kouzelník slova, jen někdo unesený, věrný. Někdo, jenž nechtěl dílo mistrovati, chtěl býti jen služebníkem jeho, hlasatelem vyslaným s velikým poselstvím v dáli. Někdo, jenž slovo za slovem pečlivě převáděl, jenž sám sebe umlčel, abychom lépe vnímali hlas milovaného. Emil Saudek, který toto vše pro dílo Březinovo podstoupil, zachoval věrně vše, učinil raději násilí německé řeči než myšlence. A správně učinil: neboť krása veršů Březinových není pouhým uměním slova, básnické pleti, jež na fotografii doslovného převodu mizí, nýbrž hlubší krásou vnitřní harmonie, rytmu vášnivě pohnutých údů, daleko se rozklenující hudby velikých myšlenek. Nejen slovo jest u něho ohnivé a barvité, nýbrž v běl rozžhavená extáze skovala duši veršů v trvalou formu. Tato forma musila býti věrně podle smyslu zachována, neboť jest novým mezníkem v řadě těch, kteří usilovali o poslední poznání. Z prázdného jména zurčí symfonie, těsný žalář řeči povolil, horizonty s novými hvězdnými obrazy a záhadnými dálkami se modrají nad pobořenou zdí. A víme, že Březina je z velkých lidí Rakouska. Obdivuhodná, vítězná síla básnické myšlenky, která nejprve vlastní jazyk přemáhá a pak ve všech jazycích, jako v domácím stanu, má svůj domov a otčinu!“ (Nalezen v překladu. Emil Saudek /1876–1941/, s. 171, o knize viz níže).

 

Situace post-paměti a problém historické interpretace

Emil Saudek zemřel v nemocnici 23. září 1941, jeho žena Elsa se o rok později nevyhnula transportu do Terezína a byla na podzim 1944 zavražděna ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Jejich syn Erik A. Saudek období druhé světové války přežil, v podstatě za to vděčil své první manželce Evě Vrchlické (jeho druhá žena byla Věra Saudková-Davidová, neteř Franze Kafky), zemřel však náhle v roce 1963 a nezanechal o svých rodičích hmatatelnější svědectví. Výzkum se tak vyrovnával s pamětí násilně a tragicky narušenou holokaustem. Zásadní pomoc představovala osobní pozůstalost Emila Saudka, poskytli ji Saudkovi potomci, kteří zároveň o svých prarodičích z otcovy strany neměli žádné bližší informace, nepoznávali je ani na dochovaných fotografiích.

V této situaci post-paměti bylo cílem objevit možné biografické stopy, porozumět Saudkově literární činnosti a jeho hlubokému a celoživotnímu příklonu k české poezii v dobových literárních, myšlenkových a kulturních souvislostech. Bylo nutné prozkoumat množství archivních dokumentů a stránku za stránkou projít dobové časopisy a deníky s vědomím, že mnohé již objevit či dovysvětlit nelze. Překvapením a odměnou bylo však nečekané množství textů, nejen překladů, ale i esejů, článků, dopisů, a dokonce Saudkových vlastních literárních prací, básní a povídek v češtině.

Díky podpoře Grantové agentury České republiky bylo možné výzkum provádět v poměrně velkoryse složeném mezioborovém týmu, jehož členkami a členy byli: bohemisté s přesahem ke germanistice Lucie Merhautová, Michal Topor a Václav Petrbok, germanista se zájmem o překladatelství Štěpán Zbytovský, bohemista s přesahem k estetice, filozofii a výtvarnému umění Josef Vojvodík, historička zabývající se židovskými dějinami Ines Koeltzsch a politolog zabývající se v projektu vídeňskými novináři a parlamentními zpravodaji Vratislav Doubek.

Od počátku bylo záměrem představit neznámou osobnost Emila Saudka jak v českém prostředí, tak zahraničním badatelům a dostát tak vlastně jeho vlastní zprostředkovatelské intenci. To se podařilo v řadě studií a dvou knižních publikacích,“ dodává hlavní řešitelka projektu doktorka Merhautová.

Projekt podstatně přispěl k výzkumu dějin překladu české literatury do němčiny a ukázal nové možnosti, jak studovat činnost překladatelů v různých sociokulturních prostředích, nahlížet na ně nejen jako tvůrce překladů, ale vůbec předpokladů pro propagaci české literatury. Pro své výsledky byl Grantovou agenturou České republiky hodnocen jako vynikající.

V časopise Slovo a smysl (2019/1) vyšla pilotní studie Michala Topora „Emil Saudek neboli homo translatorus“, dále v časopise Svět literatury (2020/62) stať „Emil Saudek a Otokar Březina: mezi překladem a exegezí“ z pera Josefa Vojvodíka, věnovaná Saudkově výkladu Otokara Březiny v kontextu novomystických proudů počátku 20. století. Štěpán Zbytovský pojednal Saudkovy a Werfelovy překlady Otokara Březiny z hlediska zastoupení české literatury v edičním plánu významného nakladatelství Kurt Wolff Verlag ve studii „Prager Vermittler und Übersetzer im Kurt Wolff Verlag“ uveřejněné ve francouzském časopise Études Germaniques (2020/1). Dvě komparativní studie publikovala Lucie Merhautová, jednak „Emil Saudek, Otokar Březina und Hugo von Hofmannsthal. Textgeflechte“ v ročence Hofmannsthal-Jahrbuch zur europäischen Moderne (2020/28), druhá vyšla pod názvem „Mauer oder Brücke? Deutsch-tschechische Vermittlungskonzepte am Anfang des 20. Jahrhunderts“ v německé publikaci Arnošt Vilém Kraus (1859–1943). Wissenschaftler und Kulturpolitiker (2021, ed. H. Březinová, S. Höhne, V. Petrbok) a zaměřila se na problematickou roli němčiny jako zprostředkovatelského jazyka české literatury, zohlednila přitom i první Saudkovy překlady v časopise Čechische Revue, redigované germanobohemistou Arnoštem Krausem.

Hlavní publikační výstupy však představují německá a česká monografie, které jsou různě koncipované. Publikace Emil Saudek (1876–1941). Ein Vermittler zwischen Metropole und Provinz (ed. Lucie Merhautová, Václav Petrbok, Michal Topor) vyšla v prestižním nakladatelství Boehlau jako 21. svazek ediční řady Intellektuelles Prag im 19. und 20. Jahrhundert. Soustřeďuje se především na Saudkovo vídeňské období a problém překladu a kulturního zprostředkování, obsahuje soubor vzájemně provázaných autorských studií všech členek a členů týmu. Česká publikace s titulem Nalezen v překladu. Emil Saudek (1876–1941) (ed. Lucie Merhautová, Michal Topor) sleduje život Emila Saudka a jeho rodiny ve větší šíři, kombinuje chronologicko-tematický přístup, prolínají se v ní výkladové pasáže s edicí takřka stovky dokumentů a je doplněna unikátní obrazovou přílohou.

emil_saudek_nalezen_v_prekladu

Dodatečně udělujeme 24 standardních projektů

Díky uvolněným prostředkům v rozpočtu GA ČR rozhodlo její předsednictvo o udělení další 24 standardních projektů přihlášených do soutěže vyhlášené v minulém roce. Celkem tak bylo rozhodnuto o podpoře 483 standardních projektů s počátkem řešení v letošním roce. Dodatečně financované projekty jsou rovněž ze všech oblastí základního výzkumu – jedná se o projekty, které se umístili v hodnocení bezprostředně za financovanými projekty.

Registrační čísloNavrhovatelNázevUchazečDoba trváníOborová komise
23-05197Sprof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.Dvourozměrné dichalkogenidy přechodných kovů – nový koncept syntézy a aktivace pro zvýšení funkčnostiVysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie3OK1 – technické vědy
23-06222Sdoc. Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D.Vliv stochastické interakce účinků klimatických zatížení na spolehlivost konstrukcíČeské vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústav3OK1 – technické vědy
23-07349SRNDr. David Hoksza, Ph.D.Detekce kryptických aktivních míst proteinů pomocí strojového učeníUniverzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta3OK1 – technické vědy
23-07951Sdoc. Ing. Eduard Belas, CSc.Vývoj detektorů rtg a gama záření na bázi objemových anorganických metal halogenidových perovskitůUniverzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta3OK1 – technické vědy
23-08509SMgr. Oleksiy Lyutakov, Ph.D.Plasmonová asistence v duální organické elektrochemiíVysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie3OK1 – technické vědy
23-05642SRNDr. Pavel Šácha, Ph.D.Vývoj metody pro identifikaci membránových proteinových cílů biologicky aktivních látekÚstav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.3OK2 – vědy o neživé přírodě
23-05752SIng. Ondřej Baszczyňski, Ph.D.Chytrá léčiva: Nové conjugovatelné self-immolativní spojky pro cílené doručení léčivUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakulta3OK2 – vědy o neživé přírodě
23-06702SRNDr. Petr Malinsky, Ph.D.Změny elektronové struktury oxidu grafenu cíleným dopováním a modulací defektů iontovými svazky pro mikroelektroniku, katalýzu a senzorikuÚstav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i.3OK2 – vědy o neživé přírodě
23-06749SMgr. Ondřej Lhotka, Ph.D.Vlny veder jako třírozměrné jevyÚstav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.3OK2 – vědy o neživé přírodě
23-06963Sdoc. RNDr. Milan Češka, Ph.D.VESCAA: Verifikovatelná a efektivní syntéza kontrolerů pro autonomní agentyVysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií3OK2 – vědy o neživé přírodě
23-05561SMgr. Pavlína Janovská, Ph.D.ROR1-pozitivní b-buňky v periferní krvi zdravých dárců a jejich souvislost s rozvojem chronické lymfocytární leukémieMasarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK3 – lékařské a biologické vědy
23-05746SIng. Martin Hill, DrSc.Metabolomické a funkční účinky 3α5β neuroaktivních steroidů u perinatálního poškození mozkuEndokrinologický ústav3OK3 – lékařské a biologické vědy
23-07570Sdoc. PharmDr. Ondřej Soukup, Ph.D.Biotransformace takrinu implikující jeho hepatotoxicituFakultní nemocnice Hradec Králové3OK3 – lékařské a biologické vědy
23-07695SMgr. Anzhelika Butenko, Ph.D.Zkoumání evoluce genomu u eukaryot: poučení z nemodelových euglenozoíBiologické centrum AV ČR, v.v.i.3OK3 – lékařské a biologické vědy
23-04883SJUDr. Mgr. Jakub Valc, Ph.D.Etické a právní aspekty dárcovství pohlavních buněkMasarykova univerzita, Právnická fakulta3OK4 – společenské a humanitní vědy
23-05494STanja Kocjančič Antolík, Ph.D.Artikulační poruchy - distorze hlásek u českých dětí: využití akustické, artikulační a percepční analýzy v logopediiUniverzita Karlova, Filozofická fakulta3OK4 – společenské a humanitní vědy
23-05644SPhDr. Oldřich Tůma, Ph.D.Progresivní proti konzervativním? Politické rozhodování a jeho aktéři v Československu (1960–1976)Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.3OK4 – společenské a humanitní vědy
23-06488SMgr. Lenka Varadzinová, Ph.D.Sídlištní a sociální sítě staroholocenních lovců-sběračů východního Sahelu na příkladu pohoří Sabaloka v centrálním SúdánuUniverzita Karlova, Filozofická fakulta3OK4 – společenské a humanitní vědy
23-06567Sdoc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.Sjednocení paradigmat měření vazby od raného dětství do dospělostiMasarykova univerzita, Fakulta sociálních studií3OK4 – společenské a humanitní vědy
23-07577SEugenio LeviNávrat k “animal spirits”: Jak narativy ovlivňují ekonomická očekáváníMasarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta3OK4 – společenské a humanitní vědy
23-05081STatiana Shabarova, Ph.D.Hotspot mikrobiálních interakcí: kolonizace Fragilaria crotonensis jako model pro poznání procesů utvářejících mnohaúrovňová konsorcia mikroorganismůBiologické centrum AV ČR, v.v.i.3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
23-05268Sprof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D.Souvislost mezi oteplováním klimatu a rostoucí druhovou bohatostí bezobratlých v tekoucích vodách: od historických dat po experimentyMasarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
23-05901SIng. Lenka McGachy, Ph.D.Degradace UV filtrů benzofenonového typu ve vodném roztoku za použití peroxidisíranuVysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
23-06591SLukáš Děd, Ph.D.3D in situ molekulární analýza reprodukčního procesu v normálních a patologických podmínkáchBiotechnologický ústav AV ČR, v.v.i.3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy

Proč GA ČR dodatečně uděluje projekty?

Při vyhlašování výsledků soutěží v listopadu a prosinci obvykle nejsou známy všechny proměnné, s kterými se při plánování rozpočtu na další rok musí počítat. Obzvláště není jasné, kolik a jaké mezinárodní projekty budou financovány, protože v tu dobu probíhá jejich hodnocení či potvrzování u zahraniční agentury. Stává se také, že některý grant odmítne jeho řešitel, například z důvodu, že uspěl v jiné grantové soutěži (například ERC). Jsme tak rádi, že takto uvolněné prostředky můžeme poskytnout na další kvalitní projekty, na které nebylo jasné, jestli bude dostatek prostředků.

 

Kompozitní materiály – nová cesta k multifunkčním systémům pro tkáňové inženýrství

Od dob, kdy si člověk uvědomil nedokonalost lidského organismu při regeneraci poškozených tkání, směřuje snaha vědců k nalezení způsobu, jak tento nedostatek kompenzovat. Kromě konvenční léčby se proto rozvíjí i možnosti náhrady poškozené tkáně pomocí syntetických konstruktů s biomimetickými vlastnostmi.

Koncept biomimetiky, tedy inspirace přírodou a živými systémy a jejich napodobení technickým řešením vyvinutým člověkem, je příslibem pro vývoj materiálů s unikátními vlastnostmi. Klíčovou roli zde hraje spolupráce vědců z různých oborů, zejména pak materiálových inženýrů a buněčných biologů. Právě takovéto složení měl i tým projektu Grantové agentury České republiky (GA ČR), který se zaměřil na výzkum a bližší poznání vztahů mezi biomateriály a kmenovými buňkami.

Buňky vnímají velké množství vnějších stimulů. Souhra a vzájemná kombinace těchto stimulů, společně s vnitřním prostředím buňky, pak určuje její chování. Součinnost biomakromolekul tvořících prostředí v tkáních a buněk byla nastavena během dlouhého evolučního vývoje organismů a lze ji tedy považovat za zlatý standard. „Logicky se proto nabízí možnost vytvořit potřebnou souhru pomocí stejných biomakromolekul při přípravě man-made tkáňových nosičů. Praxe ale ukazuje, že se v současnosti jedná o technologicky nedosažitelný svatý grál. Vhodný přístup však může vést ke vzniku kompozitních systémů, které kombinují přírodní biomakromolekuly (vnášející kompatibilitu s živým systémem a část bioaktivních vlastností) se syntetickými materiály (přinášejícími bioaktivitu, responsivitu na vnější podněty a technologickou zpracovatelnost) a tím se mohou tomuto grálu maximálně přiblížit,“ konstatuje vedoucí týmu profesor Humpolíček.

Příspěvkem k řešení této výzvy byl i projekt GA ČR realizovaný výzkumným týmem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Masarykovy univerzity v Brně. Týmu se podařilo prostřednictvím přípravy kompozitních koloidních částic úspěšně propojit biopolymery (např. hyaluronan sodný) se syntetickými vodivými polymery (polyanilin, polypyrol). „Připravené částice byly nejen mísitelné s dalšími matricovými biopolymery za vzniku funkčních tkáňových nosičů, ale jako přidanou hodnotu vykazovaly antibakteriální vlastnosti. Zásadní skutečností však byla jejich kompatibilita s lidskými indukovanými pluripotentními buňkami považovanými za klíčové modely pro biomedicínské aplikace,“ vysvětluje docentka Kašpárková, členka výzkumného týmu. Práce popisující tento systém byla publikována v prestižním časopise Carbohydrate polymers v roce 2021, a to i díky tomu, že její výsledky prokázaly schopnost indukovaných pluripotentních buněk vytvořit na popsaných materiálech tepající srdeční buňky. Zde byla využita typická vlastnost kompozitních systémů obsahujících elektricky vodivé polymery, tedy vodivost, protože potenciál využití takovýchto materiálů je primárně soustředěn na vývoj tkání citlivých na elektrické stimuly, jako jsou srdeční či nervová tkáň.

humpolicek_tymVýzkumný tým prof. Humpolíčka

V průběhu experimentů narazili členové týmu na zajímavý efekt, který je klíčový při zvážení praktických aplikací jednoho z vodivých polymerů, polypyrolu. Polypyrol je odvozen od monomeru pyrolu, který je znám jako součást řady farmakologicky aktivních látek. Jedná se o polymer vykazující velmi slibné uživatelské vlastnosti, např. dobrou elektrickou vodivost ve fyziologickém prostředí či vysokou míru biokompatibility. Tým prokázal, že při přípravě tohoto polymeru vznikají vedlejší produkty, které dokáží v kmenových buňkách podporovat neurogenezi. Uvedený efekt je proto nezbytné buď zohlednit při přípravě kompozitních materiálů obsahujících polypyrol, nebo je potřebné zajistit vysokou míru jeho čistoty, pokud je neurogeneze pro danou aplikaci nežádoucí.

Další z kritických vlastností definujících biologickou hodnotu materiálu je morfologie a strukturování jeho povrchu, které ovlivňují a řídí chování buněk na daném materiálu. Proto byl týmem vyvinut postup přípravy cíleně strukturovaných povrchů založených na běžně užívaném tkáňovém plastiku. Jde o reprodukovatelný a řiditelný postup vedoucí ke vzniku variabilních biomimetických struktur, které mohou být následně modifikovány, např. pomocí plazmatu, nanesením filmu vodivého polymeru či chemickou úpravou vhodnými funkčními skupinami. V rámci řešení projektu se podařilo nejen připravit strukturované povrchy, ale také prokázat jejich buněčnou kompatibilitu s kmenovými buňkami. „Zajímavým efektem pozorovaným na jednom z typů povrchů byla jeho schopnost zvyšovat intenzitu fluorescenčního signálu, např. při měření odezvy srdečních buněk. Strukturovaný povrch, vycházející z běžného tkáňového plastiku, který zesiluje fluorescenční signály tak může najít zajímavé uplatnění v praktických studiích, které vyžadují citlivé měření buněčného chování,“ popisuje doktor Pacherník, spoluřešitel projektu, který tento efekt pozoroval.

Představený výzkum podpořený GA ČR tak má dopad nejen v oblasti základního výzkumu, ale může i přispět k rozvoji laboratorních metod pro realizaci studií, kdy je odezva buněk na daný podnět malá a lze ji špatně detekovat klasickými, doposud používanými postupy.

 

profesor_humpolicek

Prof. Ing. Petr Humpolíček, Ph.D., je vedoucím výzkumné skupiny Biomateriály na Centru polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tým se zabývá výzkumem a vývojem biomateriálů, především pak s ohledem na stanovení jejich interakcí s eukaryotickými organismy. Specializuje se na elektricky vodivé polymery, koloidní systémy a chytré kompozitní materiály. Jeho tým spolupracuje s řadou prestižních pracovišť v zahraničí, a to nejen v oblasti řešení konkrétních problémů, ale také skrze dlouhodobé studentské stáže.

 

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Seminář s předsedou GA ČR – živě z Brna

V případě, že se vám video nezobrazuje, naleznete ho také na YouTube.

 

Začátek semináře je plánován na 9:30.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání švýcarsko-českých projektů

Aktualizace 10. října 2023: Momentálně není možné vkládat přihlášky v rámci této výzvy do GRIS. Prosím, vyčkejte na zveřejnění nových Pravidel pro následující rok (předpokládáme, že se tak stane v únoru 2024).

Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.

Švýcarská agentura určila v roce 2023 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 3. 4. a 2. 10. 2023. Pro termín 3. 4. 2023 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2024, pro termín 2. 10. 2023 je to 1. 7. 2024.

Českou část přihlášky je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 10. 4., případně 9. 10. 2023.

Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u SNSF. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.

Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů na projektu stejně dlouhá.

 

Potřebujete poradit?

 

Další informace

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže Standardní projekty 2024

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu standardních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.

Zadávací dokumentace pro standardní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

Další odkazy

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže Mezinárodní-bilaterální projekty 2024

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu mezinárodních (bilaterálních) projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.

Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce:

Další mezinárodní projekty je možné podat do soutěží vypsaných na základě spolupráce Lead agency.

Zadávací dokumentace pro mezinárodní (bilaterální) projekty 2024 a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo na stránce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

Další odkazy

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING 2024

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.

Zadávací dokumentace pro projekty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

Další odkazy

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání projektů na principu Lead Agency

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024. Výzva se týká projektů podávaných ke GA ČR v roli Lead Agency v rámci iniciativy Weave.

Agentury zapojené do této výzvy:

Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 14. 2. 2023.

Návrhy projektů v rámci iniciativy Weave je možné podávat do 4. 4. 2023.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u partnerské agentury, která má celoroční výzvu. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Od letošního roku je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.

 

Důležité upozornění ke spolupráci s NCN:

V případě, že v roli Lead Agency vystupuje GA ČR a rozpočet v eurech u polské části rozpočtu uvedený v žádosti podané u GA ČR se výrazně liší od rozpočtu ve zlotých uvedeného v žádosti podané u NCN do systému OSF, bude projekt vyřazen z formálních důvodů. Aktuálně platný kurz pro přepočet euro/zlotý je dostupný na stránkách NCN.

Dalším důvodem pro vyřazení z formálních důvodů na straně NCN je nesoulad informací na české a polské straně v počtu členů týmů a jejich zařazení včetně výše požadovaných mezd.

Česká část žádosti musí obsahovat podrobný rozpis finančních požadavků včetně zdůvodnění, a to i co se týče polské strany projektu. Tyto informace přitom musí souhlasit s údaji uvedenými v polské přihlášce k NCN.

 

Potřebujete poradit?

 

Další informace

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání projektů na principu Lead Agency 2024 (GA ČR v roli hodnoticí agentury)

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu na podporu Mezinárodních projektů hodnocených na principu Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.

Zapojené agentury na principu Lead Agency:

Z důvodů na straně chorvatské agentury Croatian Science Foundation (HRZZ) bude o vypsání letošní výzvy, kde by byla GA ČR hodnoticí agenturou, rozhodnuto v příštích týdnech.

Další mezinárodní projekty je možné podat do soutěží vypsaných na základě mezinárodní-bilaterální spolupráce.

Pravidla pro Mezinárodní projekty hodnocené na principu Lead Agency 2024 a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo na stránce Zadávací dokumentace.

Další odkazy

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY