Rada vysokých škol ve spolupráci s Grantovou agenturou ČR zve všechny zájemce na další ročník otevřeného diskusního setkání s názvem Role GA ČR ve financování základního výzkumu II.
Uskuteční se 11. 2. 2016 od 13 hodin v Modré posluchárně Karolina, Celetná 20, Praha 1.
Na setkání vystoupí předseda Grantové agentury ČR prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc. a další členové předsednictva GA ČR. Po vystoupeních bude následovat diskuse.
Registrace není nutná.
Pozvánka RVŠ v příloze.
PŘÍLOHY
194 KB
Datum přidání: 7. 1. 2016
Praha 21. ledna 2016 – Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravili dva nové druhy zeolitů. Ty přitom byly typově považovány za „nepřipravitelné“ vzhledem k vysoké energii jejich krystalické mřížky. Zeolity jsou přírodní nebo syntetické hlinitokřemičitany, pro které je charakteristická mikroporézní struktura s pravidelně uspořádanými kanálky. Právě díky nim si zeolity vysloužily přezdívku molekulová síta. Využívají se jako katalyzátory v řadě chemických procesů, například při zpracování ropy, při výrobě organických látek včetně léčiv, při čištění odpadních vod i vod v rybích sádkách. O nových zeolitech stejně jako o výsledcích výzkumu, který dlouhodobě podporuje Grantová agentura ČR, informoval nedávno odborný časopis Nature Chemistry.
„Pro výrobu nových zeolitů jsme vyvinuli vlastní metodu,“ říká Jiří Čejka, vedoucí výzkumu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. „Mohli bychom ji přirovnat k dětské stavebnici lego. Stávající zeolit rozložíme na desky, s nimi pak manipulujeme a spojujeme je jako dílky skládačky. Nepostupujeme přitom metodou od jednoduššího ke složitějšímu, ale naopak ze složitých sloučenin vycházíme a snažíme se z nich připravit jednodušší systémy,“ dodává s tím, že znalost výchozího materiálu umožňuje snadněji určit, jak budou vypadat konečné struktury. Schopnost řídit a určovat velikost vstupních oken pak je u těchto zeolitů pro vědce nejdůležitějším bodem.
Navzdory mnohým studiím a pokročilým znalostem o mechanismu krystalizace zeolitů je podle Jiřího Čejky příprava nových typů stále ještě spíše metodou pokusů a omylů. Mezinárodní zeolitová asociace v současné době registruje 229 druhů zeolitů a toto číslo se každým rokem zvyšuje. Na základě počítačových simulací přitom vědci předpověděli, že mohou existovat statisíce až miliony jejich rozličných struktur.
Na výzkumu se podílel kromě pracovníků z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského také tým prof. Petra Nachtigalla z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tým prof. Russella E. Morrise z Univerzity v St. Andrews. Grantová agentura ČR podporuje tento výzkum v rámci Centra Excellence (P106/12/GO15).
PŘÍLOHY
92 KB
Datum přidání: 21. 1. 2016
176 KB
Datum přidání: 21. 1. 2016
Praha 14. ledna 2016 – Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.
„Po Velkém třesku se vesmír a jeho první struktury ochlazují díky expanzi. Později však začínají vznikat první hvězdy, vesmír se znovu ohřívá a po miliardě let je vodík, nejhojnější prvek, znovu ionizovaný, jak tomu bylo krátce po Velkém třesku,“ říká Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, která na výzkumu pracovala. „Astronomové se už dlouho domnívali, že za tuto důležitou proměnu, nazvanou kosmická reionizace, byly zodpovědné galaxie. Nám se nyní podařilo pozorováním galaxií podobných těm, které se vyskytovaly v raném vesmíru, tuto hypotézu potvrdit.“
Studium raného vesmíru je jedním z nejžhavějších témat aktuální pozorovatelské i teoretické astronomie. Jeho hlavním cílem je porozumět formování prvních kosmologických struktur a vzniku prvních hvězd. Některá data nelze získat z pozemských dalekohledů, je k tomu třeba využít Hubbleova teleskopu. Pozorovací čas na něm však není běžně dostupný, ale musí se vysoutěžit. „Rozhodují o tom panely odborníků, ve kterých jsou specialisté z celého světa zastupující jednotlivé astronomické obory. Uspěje jen asi desetina projektů,“ dodává Ivana Orlitová, které se jako jediné české vědkyni se svým projektem podařilo uspět už po několikáté.
Podle Orlitové ukazuje výsledek výzkumu cestu, jaké objekty dále zkoumat v budoucnu, a to nejenom s využitím současných, ale i plánovaných přístrojů. Zmiňuje přitom především vesmírný dalekohled Jamese Webba připravovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), který má v budoucnu Hubbleův teleskop nahradit a přinést vědcům další výrazné prohloubení znalostí. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce. Na místo určení by měl být doručen v roce 2018.
Popisek k fotografii: Na fotografii je trpasličí galaxie J0925 s unikajícím ionizujícím zářením pořízená Hubbleovým dalekohledem. Galaxie je od Země vzdálená tři miliardy světelných let, má průměr šest tisíc světelných let, a je tedy dvacetkrát menší než Mléčná dráha.
Autorka: I. Orlitová
PŘÍLOHY
299 KB
Datum přidání: 13. 1. 2016
92 KB
Datum přidání: 13. 1. 2016