Klára Šeďová stojí v čele výzkumné skupiny na Ústavu pedagogických věd FF MU, která se více než deset let soustředěně věnuje výzkumu výukové komunikace a jejích efektů. Práce týmu je založena na předpokladu, že výuková komunikace může být využívána jako nástroj pro intenzifikaci intelektuálního rozvoje žáků a zlepšování jejich vzdělávacích výsledků. Tým realizoval řadu výzkumných projektů v českých školách, výsledky byly na úrovni špičkových mezinárodních časopisů.
Popis oceněného projektu Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků
Existuje souvislost mezi tím, nakolik je žák během výuky aktivní a jak prospívá? Dosahují lepších výsledků ve škole žáci, kteří při vyučování více komunikují, nebo žáci, kteří spíše naslouchají?
Klára Šeďová spolu se svým týmem hledala odpovědi na tyto důležité otázky prostřednictvím kvantitativního a kvalitativního šetření za využití speciálně vyvinuté aplikace, která umožnila snímat komunikační zapojení žáků během výuky.
Tým dospěl k zásadnímu zjištění – verbální zapojení žáků ve škole podporuje učení. V rámci oceněného projektu bylo prokázáno, že žáci, kteří při výuce komunikují, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří pouze v tichosti sledují pokyny učitele. Data také odhalila, že komunikace během výuky může kompenzovat znevýhodnění dané méně podnětným rodinným zázemím žáků.
Projekt přinesl významná zjištění, které lze využít ve školách ke zkvalitnění žákovského učení prostřednictvím zapojování žáků do výukové komunikace.
Zdeněk Lánský vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy university. V současné době vede Laboratoř Strukturních Proteinů na Biotechnologickém ústavu AV ČR, která se zabývá dynamikou cytoskeletálních sítí. Cytoskeletální sítě tvoří vnitřní kostru buněk a jejich přeměňování pohání základní buněčné procesy, jako je například vnitrobuněčný transport. Cílem Laboratoře Strukturních Proteinů je porozumět rolím jednotlivých prvků cytoskeletálních sítí a tím přispět k pochopení daných buněčných procesů.
Popis oceněného projektu In vitro rekonstituce mitochondriálního transportního komplexu
Život je v neustálém pohybu – pohybují se jedinci, tkáně nebo buňky organismů. Jedním z důležitých pohybů, který probíhá uvnitř buněk, je transport mitochondrií. Mitochondrie lze přirovnat k „buněčné elektrárně“, která produkuje palivo buňky – energii umožňující další buněčné procesy, jako je například neuronová aktivita. Transport mitochondrií je zásadní pro život buňky, takže pokud dojde k problémům při jejich rozmisťování, vzniknou závažná onemocnění – například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Transport mitochondrií zajišťují takzvané molekulární motory, komplex několika molekul bílkovin, které se dokážou aktivně pohybovat v rámci buňky.
Díky projektu Zdeňka Lánského byl objeven mechanismus, který umožňuje těmto molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Zjistil, jak molekulární motory mohou přepravovat mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu.
Objasnění zkoumaného molekulárního mechanismu přináší zjištění významná pro další výzkum regulace transportu mitochondrií.
Vladimír Šindelář absolvoval inženýrská a doktorská studia, která se zabývala chemií polyimidů, na VŠCHT v Praze pod vedením prof. Petra Sysla. Následně strávil dohromady tři roky na postdoktorandských pobytech zaměřených na organickou syntézu a supramolekulární chemii. Nejprve působil na Heriot-Watt University ve skupině prof. Graema Cooka a poté na University of Miami ve skupině prof. Angela E. Kaifera. Od roku 2005 vede výzkumnou skupinu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Popis oceněného projektu Chirální bambusurily
Bambusurily jsou organické látky, jejichž molekula má tvar trubičky vysoké přibližně jeden nanometr. Podobá se části bambusovému stvolu, podle kterého ji pojmenoval jejich objevitel a řešitel projektu Vladimír Šindelář. Bambusurily v sobě dokážou uchovávat záporně nabité látky (anionty), a díky tomu mohou být využity k diagnostice nebo léčbě některých nemocí, například cystické fibrózy, případně pro sledování kvality některých potravin.
Vladimír Šindelář se blíže zaměřil na takzvané chirální bambusurily, jejichž molekula není totožná s jejím zrcadlovým obrazem. V rámci oceněného projektu takové bambusurily vytvořil a ukázal, že jsou schopny k sobě přednostně vázat pouze jeden z dvojice chirálních aniontů. Tím lze rozdělit dvojice aniontů a získat jen ty, které vykazují požadované vlastnosti, například vhodnou biologickou aktivitu. Díky tomu bude možné bambusurily využít například při přípravě léčiv.
Martin Pivokonský je environmentální chemik, hydrochemik a vodárenský technolog. V současnosti je ředitelem Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK. Profesně se zabývá výzkumem v oblasti znečištění a úpravy vody. Je autorem řady publikací v prestižních světových periodikách, příspěvků na mezinárodních konferencích a odborných knih. Je také tvůrcem řady technologií realizovaných na úpravnách vody, užitných vzorů, patentů a ověřených technologií.
Popis oceněného projektuVliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody
Přes dvě miliardy lidí nemají přístup k nezávadné vodě. Úpravu vody na pitnou ztěžuje přemnožení sinic a jimi produkovaných organických látek, takzvaných AOM (algal organic matter) – ty například způsobují poruchy úpravy vody, komplikují odstraňování pesticidů nebo přispívají k vzniku vedlejších toxických produktů čištění.
V rámci oceněného projektu zkoumal Martin Pivokonský vliv AOM na průběh úpravy vody při různé intenzitě míchání. Zásadním přínosem projektu je zjištění, že pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Ve výsledku tak tyto podmínky rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný.
Projekt přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, při níž dochází k interakci znečišťujících příměsí s látkami, které vodu upravují na pitnou. Zjištění Martina Pivokonského lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a tím zajistit pitnou vodu i v případě přemnožení řas a sinic.
Ve čtvrtek 30. září budou již po osmnácté uděleny Ceny předsedy GA ČR za vynikající základní výzkum. Odborníky na dané vědní oblasti bylo nominováno 32 projektů financovaných GA ČR a ukončených v minulém roce. Jakých pět vědců cenu získá? To, se můžete dozvědět i díky živému on-line přenosu z Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty UK, který bude dostupný na této stránce od 14 hodin.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) v loňském roce podpořila 30 projektů, které jako první uspěly v grantové soutěži JUNIOR STAR. Na projekty vědci získali od GA ČR až 25 milionů korun. Cílem JUNIOR STAR je zlepšit začínajícím vědcům podmínky pro výzkum v České republice.
Projekty JUNIOR STAR jsou zaměřeny na podporu excelentního základního výzkumu. Poskytují příležitost začínajícím vědcům dosáhnout vědecké samostatnosti a případně i vybudovat novou vědeckou skupinu s moderním vybavením. Řešitelé a řešitelky byli vybráni výhradně zahraničními odborníky na základě několikakolového výběrového procesu. Granty jsou určeny badatelům, kteří dokončili doktorát maximálně před osmi lety, již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost.
Pokračujeme v seriálu, v kterém vás pravidelně seznamujeme s podpořeným projekty JUNIOR STAR. V druhém díle můžete nahlédnout pod pokličku dalších unikátních vědeckých projektů.
ÚLOHA AIRE-PRODUKUJÍCÍCH ILC3 BUNĚK V REGULACI TH17 ODPOVĚDI
Mgr. Jan Dobeš, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
„Čím více budeme rozumět jednotlivým procesům imunitního systému a tomu, jak do sebe zapadají, tím lépe jsme schopni efektivněji cílit léčbu v případě, že náš imunitní systém z nějakého důvodu funguje špatně nebo reaguje neadekvátně.“
Jan Dobeš zkoumá s týmem tzv. antigen prezentující buňky (APC). Jde o skupinu bílých krvinek imunitního systému, které rozhodují o aktivaci obrany našeho těla při napadení patogeny, jako jsou bakterie, viry nebo kvasinky. Tyto buňky si můžeme představit jako velitele, kteří rozhodují o správném způsobu obrany proti nepříteli. Rozdávají detailní příkazy dalším buňkám imunitního systému, dodají popis nepřítele a rozhodnou, jakým způsobem proti nepříteli bojovat.
„Snažím se nahlédnout do mysli těchto malých generálů a přijít na to, jakým způsobem instruují své podřízené jednotky a vedou je ke zničení infekce. Dále zjišťuji, co je vede k tomu, že se občas spletou, což může vést k velmi nepříjemným důsledkům,“ přibližuje předmět výzkumu Jan Dobeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Projekt JUNIOR STAR by měl přinést zjištění, jak fungují rozhodovací mechanismy buněk imunitního systému v případě obrany proti patogenům a jak mohou stejné procesy vést ke vzniku autoimunitních onemocnění.
Mgr. Jan Dobeš, Ph.D.
KINÁZY V BUNĚČNÉM MEMBRÁNOVÉM TRANSPORTU: KLÍČOVÝ CÍL PRO VÝVOJ ÚČINNÝCH LÉČIV
Ing. Zuzana Kadlecová, Ph.D. – Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
„Cílem projektu je objasnit roli enzymů při přijímání potravy buňky, což povede k lepšímu porozumění základních fyziologických procesů v těle.“
Endocytóza je aktivní proces, kterým buňka přijímá materiál ze svého vnějšího prostředí, a to včetně látek, které jsou příliš velké na volné projití membránou.
Přesto, že endocytóza hraje zásadní roli ve fyziologických dějích i proto, že díky ní buňka získává látky potřebné pro její vývoj, základní výzkum doposud přinesl překvapivě jen velmi málo poznatků o její molekulární regulaci. Ta spočívá v řízení buněčných procesů na molekulární úrovni, které závisí na interakci a působení biomakromolekul, jež se takto navzájem ovlivňují. Spolupráce mezi biomakromolekulami rozhoduje o jejich přesném umístění v buňce, funkci a vlastnostech, což vede ke správnému a rychlému vykonání daného úkolu.
„Mojí vizí je porozumět roli kináz neboli enzymů v endocytóze a následkům jejich deaktivace. Zaměřuji se na kinázy NAK, které jsou spojovány s řadou patologických procesů, jako je například jedna z nejhůře léčitelných bolestivých stavů – neuropatická bolest nebo virální infekce. Konkrétní molekuly, které zavádějí zbytky kyseliny fosforečné do NAK, tedy NAK fosforylují a ovlivňují jejich funkci, zůstávají velkou neznámou. Očekávám, že naše výsledky objasní konkrétní mechanismy terapeutického využití těchto kináz,“ říká Zuzana Kadlecová, která se svým týmem na Univerzitě v Cambridge přišla s velmi zajímavým zjištěním, že endocytóza je buňkou regulována. Tím vyvrátila dosavadní hypotézu, že tento proces probíhá spontánně. Díky podpoře GA ČR vědkyně naváže na svůj předchozí úspěšný výzkum.
Výzkumný projekt Zuzany Kadlecové přináší nové poznatky, díky kterým lépe porozumíme základním fyziologickým procesům v těle. Výsledky objasní konkrétní mechanismy terapeutického využití těchto kináz, které umožní vývoj nových léčebných postupů nebo protinádorových látek.
Ing. Zuzana Kadlecová, Ph.D.
MAPOVÁNÍ CHEMODIVERZITY PEPŘOVNÍKOVÝCH ROSTLIN POMOCÍ NOVÉ GENERACE PLATFORMY MZMINE
Mgr. Tomáš Pluskal, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
„Pomocí unikátní softwarové platformy MZmine zmapujeme chemickou rozmanitost produktů látkové přeměny metabolismu pepřovníkových rostlin a zjistíme, jakými mechanismy pepřovníky molekuly produkují na úrovni genů a proteinů.“
Projekt JUNIOR STAR Tomáše Pluskala se zaměřuje na vývoj nových výpočetních analytických metod, zejména vylepšení softwarové platformy MZmine, kterou původně vytvořil během doktorského studia. Tato unikátní platforma je hojně využívána vědci po celém světě pro analýzu dat z hmotnostní spektrometrie.
„Mým cílem je rozšířit MZmine o moduly pro identifikaci přírodních látek pomocí nejnovějších technik v oboru. Tyto nástroje budeme poté aplikovat na rostliny z čeledě pepřovníkovitých, která obsahuje asi 3600 druhů a je známá právě rozmanitostí svých metabolitů, což jsou produkty látkové přeměny metabolismu, z nichž mnoho má popsané léčivé účinky. Mezi pepřovníky patří kromě známého koření také např. psychoaktivní kava – pepřovník opojný nebo pippali – pepřovník dlouhý, který se používá v ajurvédské medicíně v Indii,“ představuje výzkum Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky (ÚOCHB), který původně studoval informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Po ukončení studií se Tomáš Pluskal rozhodl díky své zálibě v bojových uměních vycestovat do Japonska. Zde se mu naskytla příležitost věnovat se molekulární biologii ve výzkumném institutu na Okinawě, která ho natolik zaujala, že se se rozhodl této oblasti i nadále věnovat. Po absolvování postdoktorální stáže na Massachussettském technologickém institutu v Cambridge otevřel vlastní laboratoř na ÚOCHB, kde se nyní snaží propojit nejnovější experimentální a výpočetní přístupy k biochemii přírodních látek. Takto získané znalosti se následně dají využít pro cílenou produkci vzácných molekul pomocí biosyntetických nástrojů.
Očekává se, že softwarové platformy a nástroje, které budou vyvinuty v rámci projektu, budou mít širší přínos pro zkoumání i jiných organismů, a to včetně živočichů.
Mgr. Tomáš Pluskal, Ph.D. (foto: Tomáš Belloň /ÚOCHB)
ROLE INSTITUCIONÁLNÍCH FAKTORŮ A INFORMACÍ NA TRZÍCH VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Bc. Vítězslav Titl, M.Sc., Ph.D., Právnická fakulta Univerzity Karlovy
„Výzkum se zabývá především empirickou analýzou trhu veřejných zakázek, jehož výsledky povedou k vyšší efektivitě nebo úsporám ve veřejném sektoru.“
Výzkumný projekt Vítězslava Titla se zabývá efektivitou trhu veřejných zakázek. Konkrétně se zaměřuje na tři aspekty efektivity veřejných zakázek, které doposud nebyly detailně akademicky zkoumány: zakázky pouze s jedním soutěžícím, vliv cíleného informování firem o veřejných zakázkách a vliv veřejného dohledu a online monitoringu ve veřejných zakázkách.
„V České republice je obrovský podíl zakázek pouze s jedním uchazečem, který je výrazně vyšší než ve vyspělých západních zemích. Ve výzkumu se pokusím zjistit, jestli a jak moc tato situace snižuje efektivitu a jak mohou zadavatelé změnit svoje chování, aby se tento podíl snížil a zvýšila se konkurence ve veřejných zakázkách. Budu hledat důvody, proč se firmy neúčastní veřejných zakázek a jak to změnit.
Dalším tématem, kterým se zabývám, je role veřejnosti při dohledu nad trhem veřejných zakázek v rozvojových zemích. Zajímá mě, jaké podmínky musí být splněny, aby transparentnost trhu veřejných zakázek umožnila veřejnosti efektivně kontrolovat tento trh veřejných zakázek tak, aby se fungování tohoto trhu zlepšilo,“ doplňuje vědec, který se díky podpoře GA ČR vrátil po sedmi letech působení v Belgii a Holandsku zpět do České republiky.
Cílem projektu JUNIOR STAR je přispět k pochopení rozsahu neefektivity na trzích veřejných zakázek a návrh veřejných politik, které povedou k vyšší efektivitě anebo úsporám pro veřejný sektor.
Formuláře průběžných odborných zpráv pro soutěž EXPRO 2019 budou zveřejněny k vyplnění společně s dílčími zprávami za třetí rok řešení začátkem roku 2022. Přesné termíny zpřístupnění formulářů a odevzdání průběžných odborných zpráv budou včas zveřejněny na webu GA ČR.
Předsednictvo Grantové agentury České republiky (GA ČR) schválilo řadu opatření, která reagují na stále komplikovanou epidemickou situaci spojenou s řadou restriktivních opatření. Tato opatření mají za cíl pomoci zvládnout situaci řešitelům projektů a jejich týmům.
„Pandemie nemoci COVID-19 zatím neustupuje tak rychle, jak bychom si přáli. Proto jsme i letos přijali řadu opatření, které mají situaci řešitelům projektů výrazně zlepšit. Změny se obdobně jako vloni týkají širší možnosti využívání přidělených prostředků, například na telekomunikace a výpočetní techniku nebo na péči o děti. Rozšířili jsme také možnost změn v pracovních úvazcích a v rozpočtu projektu,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., a dodal: „Věřím, že řešitelé letos končících projektů ocení možnost jejich prodloužení o půl roku, kterou jsme přijali již dříve. Vyšli jsme vstříc ale i navrhovatelům, protože jsme prodloužili lhůtu pro podávání návrhů projektů.“
Rozpočet
1. Možnost čerpání nespotřebovaných prostředků v dalších letech
GA ČR již nyní podle příslušných ZD umožňuje v souladu se zněním vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) převádět a čerpat nespotřebovanou účelovou podporu do dalších let řešení, a to v neomezené výši. GA ČR tak již nyní umožňuje prostředky poskytnuté podle návrhu projektu v některém z předcházejících let řešení využít v následujících letech řešení.
2. Přesuny mezi položkami základní skladby v roce 2021
Opatření: Přesuny mezi položkami základní skladby grantových prostředků přidělených příjemci, resp. dalšímu účastníkovi, a to až do výše 100 000 Kč, jsou možné do konce roku 2021 bez žádosti a není k nim zapotřebí dodatku ke smlouvě či nového rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Změny v čerpání či přesuny musí příjemce v následující zprávě (dílčí či závěrečné) dodatečně zdůvodnit. Musí prokázat, že tyto změny či přesuny byly účelné, hospodárné, efektivní a došlo k nim v souvislosti s řešením situace vzniklé vyhlášením nouzového stavu, omezením pohybu a osobní komunikace.
Přesuny nad 100 000 Kč jsou možné na základě individuální žádosti schválené předsednictvem a dodatku ke smlouvě.
Způsobilé náklady v roce 2021
1. Do způsobilých nákladů hrazených z grantových prostředků lze do konce roku 2021 zahrnout níže uvedené náklady, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s omezeními přijatými v souvislosti s bojem proti šíření epidemie koronaviru a onemocněním COVID-19:
Cestovní náklady
Opatření: Při cestě do zahraničí z důvodu řešení grantového projektu lze zahrnout mezi způsobilé náklady povinné testy na COVID-19. Výše způsobilých nákladů se bude příslušně krátit při cestě do zahraničí, která není zcela realizována za účelem řešení grantového projektu.
Odložené konference
Opatření: Mezi způsobilé náklady na řešení projektu lze zahrnout výdaje uskutečněné v průběhu řešení projektu (tj. uhrazené např. zálohově v době řešení projektu) související s aktivní účastí na konferenci, která byla v souvislosti s COVID-19 odložena a realizována po skončení řešení projektu, a to maximálně do jednoho roku.
Storno poplatky
Opatření: Mezi způsobilé náklady lze zahrnout storno poplatky za zrušené konference i vynaložené cestovní náklady za neuskutečněné pracovní cesty, a to až do výše 100 % za podmínky, že ke zrušení pracovní cesty došlo v souvislosti s COVID-19.
V případě, že dojde ze strany dodavatele k refundaci nákladů, popř. k realizaci náhradní cesty (např. na základě voucheru) nesouvisející s řešením příslušného projektu, bude nutné tyto částky zahrnout do výnosů souvisejících s řešením projektu.
Náklady na telekomunikace
Opatření: Do způsobilých nákladů hrazených z grantových prostředků lze do konce roku 2021 zahrnout náklady na služby telekomunikací, náklady na pořízení, opravu a údržbu přístrojů a zařízení z oblasti komunikační techniky a technologií (z položky věcných nebo investičních nákladů), vyjma nákladů na telefony, diktafony a čtečky.
2. Do způsobilých nákladů hrazených z grantových prostředků z doplňkových (režijních) nákladů lze zahrnout i další náklady vzniklé v souvislosti s řešením této krizové situace
např. náklady na péči o děti osob podílejících se na řešení projektu a další závislé osoby.
3. Do způsobilých nákladů hrazených z grantových prostředků z věcných, resp. osobních nákladů lze zahrnout další náklady vzniklé v souvislosti s řešením této krizové situace:
náklady na mzdové náhrady a to až do výše, kterou v nouzovém stavu neuhradí zaměstnavateli stát;
výpočetní techniku využívanou výhradně v přímé souvislosti s řešením grantového projektu.
Úvazky
1. Navýšení limitu pro změnu souhrnné pracovní kapacity týmu bez žádosti
Opatření: Změny v týmu odborných spolupracovníků zahrnující změnu souhrnné pracovní kapacity (úvazku) týmu nejvýše do 35 % ve smlouvě schválené souhrnné pracovní kapacity (úvazku) týmu, včetně změny úvazku řešitele, resp. spoluřešitele, se zachováním odborné kvality týmu, vyjma změny řešitele, resp. spoluřešitele jsou v roce 2021 možné bez žádosti a není k nim zapotřebí dodatku ke smlouvě či nového rozhodnutí o poskytnutí podpory, pokud není možné na projektu pracovat podle schváleného plánu v souvislosti s COVID-19.
2. Snížení limitu minimálních úvazků členů řešitelského kolektivu projektu EXPRO a JUNIOR STAR v roce 2021
Opatření: Pokud není možné na projektu pracovat podle schváleného plánu v souvislosti s COVID-19, může příjemce požádat o snížení úvazku jednotlivých členů týmu na řešení projektu podle článku 5.1 přílohy č. 4 zadávací dokumentace.
Termíny
1. Odložení hodnocení závěrečné zprávy
Opatření: Požádal-li příjemce o prodloužení lhůty hodnocení závěrečné zprávy s termínem odevzdání závěrečné zprávy k 31. červenci 2021, prodlužuje se lhůta odevzdání závěrečné zprávy do 31. srpna 2021.
Upozorňujeme, že při podávání návrhů projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWHSHIP (PIF) je nutné zadat uchazeče – instituci (v GRIS pod názvem „Organization“). Touto institucí je v případě PIF OUTGOING vysílající organizace, na které bude řešit poslední část projektu. V případě PIF INCOMING je touto organizací česká instituce, na které bude badatel řešit celý projekt.
Tato instituce musí návrh projektu podat ke GA ČR ze své datové schránky. (Pokud jí nedisponuje, může udělit jiné organizaci plnou moc.)
Projekt „Proměny vztahu etiky a náboženství v díle Immanuela Kanta“ byl Grantovou agenturou České republiky hodnocen jako vynikající. Zkoumání vztahu etiky a filosofie náboženství v díle německého filosofa Immanuela Kanta (1724-1804) se věnoval doc. Jakub Sirovátka z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Německý filosof Kant je znám jako velký systematický etik. Méně známá je jeho filosofie náboženství, která s Kantovým etickým systémem bytostně souvisí. Jakub Sirovátka si ve svém individuálním grantu dal za cíl prozkoumat vztah etiky a filosofické metafyziky v celém Kantově díle. Zkoumána tak nebyla pouze díla, která Kant vydal již za svého života jako například Základy metafyziky mravů nebo Kritika praktického rozumu. Projekt se zaměřil i na přednášky, které byly zrekonstruovány na základě zápisků Kantových žáků, nebo na dílo z pozůstalosti, které bylo vydáno pod názvem Opus postumum. Čerpáno bylo přitom z nejrozsáhlejšího vydání Kantových děl, které představuje tzv. akademické vydání (Akademie-Ausgabe) Kantových sebraných spisů, které je dodnes vydáváno ve fraktuře, v novogotickém lomeném písmu.
Ukázka textu
Vztah etiky a filosofie náboženství se v Kantově díle proměňoval. Zpočátku byl Kant toho názoru, že etika předpokládá určitý typ metafyziky nebo ji alespoň potřebuje k dodržování toho, co etika přikazuje. Ve své konečné pozici však Kant jasně říká, že etika Boha nepředpokládá: mravní zákon platí pro každého člověka jako rozumné bytosti bez odkazování na metafyziku nebo náboženství. Skutečnost, že každý jedinec má mravní vědomí, pokládá Kant za zkušenostní fakt, který však není faktem empirickým, nýbrž faktem rozumovým. Etický imperativ, že mám něco udělat, platí kategoricky a bezpodmínečně. Zároveň však Kant překvapivě připojuje, že etika nevyhnutelně k náboženství nebo určitému typu metafyziky vede. Když Kant používá pojem náboženství, tak je nutno vědět, že pojem nesmí být chápán ve smyslu dnešní religionistiky. Kant ve svém díle provádí filosofickou rekonstrukci pojmu náboženství, to znamená, že se snaží postihnout to, co by náboženství mělo obsahovat z hlediska rozumové reflexe bez odkazu na Boží zjevení, které vždy obsahuje historický, a tudíž nahodilý prvek. Kant je toho názoru, že každé náboženství – i ta zjevená – v sobě musí obsahovat jakési rozumové prakticko-etické jádro. Projekt se snažil ukázat, že Kantova etika ústí do specifické filosofie náboženství, která tvoří konstruktivní a konstitutivní součást Kantova etického systému.
Kant je přesvědčen o tom, že není možné, aby byl svět absurdní a že svět jako celek musí být systematicky a konsistentně myslitelný. Přirozenost rozumu nás nutí postupovat systematicky, tedy vytvářet systematickou jednotu myslitelného pod jednotícími idejemi. Rozum se nespokojuje pouze s nalézáním podmínek podmíněného, nýbrž hledá ke každému podmíněnému nepodmíněné. S ohledem na účel vůle tak rozum hledá – jako svou potřebu – konečnou jednotu všech účelů sjednocenou do systematického celku. Skrze tento systematický celek účelů pak člověk chápe smysl svého mravního určení, které je pro Kanta tím zásadním lidským určením.
Kniha J. Sirovátky: Ethik und Religion bei Immanuel Kant
Každá vůle se musí nutně vztahovat k nějakému účelu jako objektu svého chtění. V morálním ohledu určuje vůli výhradně mravní zákon. Mravní zákon nemůže zároveň přikazovat něco, co by nebylo možné realizovat a co by nemělo smysl. Protože ale z příkazu mravního zákona plyne příkaz realizace nejvyššího účelu, musí být pojmenovány i podmínky, za nichž je toto uskutečnění nejvyššího účelu myslitelné. Nejvyšším účelem člověka je vytvoření morálního světa jako nejvyššího dobra. Podmínky pro vytvoření konečného účelu jsou dvě: existence Boha a nesmrtelnost duše. Proč? Mravní zákon nám přikazuje, aby se naše vůle co nejvíce orientovala na mravní dobro. Máme se stát mravně dokonalými.
Mravně charakterní člověk je zároveň ten, který je hoden toho, aby byl šťastný. Kant je toho názoru, že spojení mravnosti a štěstí musíme myslet jako spojení nutné. Za našeho života však nikdy nedosáhneme mravně dokonalé vůle a tento svět není schopen zaručit, že se mravně dobrým lidem dostane toho štěstí, které si zaslouží. Proto je nutno přijmout v prakticko-rozumové víře, že existuje nesmrtelnost duše a že existuje Bůh.
Kant je přesvědčen, že si nelze představit rozum, který formuluje bezprostředně platný mravní zákon, z něhož vyplývá onen konečný účel, aniž by byly myslitelné podmínky pro skutečnou realizaci tohoto konečného účelu. Člověk je „účelem o sobě“ a zároveň má konečný účel: má se pokusit o uskutečnění morálního světa jako nejvyššího dobra, přičemž je nutno chápat představu morálního světa ve dvou polohách. Na jedné straně je morální svět již nyní přítomen v tomto světě. Jedná se o snahu všech lidí s dobrou vůlí, kteří jsou ve svém individuálním snažení zároveň spojeni v pomyslném mravním společenství. Na druhé straně představuje morální svět nedosažitelný ideál, který navzdory úsilí tolika lidí není možno uskutečnit úplně.
Proto je nutno přijmout předpoklad existence Boha a nesmrtelnosti duše jako dvě nutně myslitelné podmínky pro vytvoření dokonalého morálního světa, který však náš svět přesahuje. S fenoménem náboženství ve smyslu určitých metafyzických pozic otevírá Kant perspektivu naděje, smyslu a poslední spravedlnosti.
doc. Jakub Sirovátka, Dr.phil.
Studoval filosofii a teologii v Německu a Itálii, doktorát a habilitaci z filosofie získal na Katholische Universität Eichstätt-Ingolstadt. Od roku 2013 učí filosofii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V letech 2017-2019 pracoval zároveň v Oddělení pro studium novověké racionality Filosofického ústavu AV ČR. Od roku 2020 učí externě na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Badatelsky se zaměřuje na etiku a filosofii náboženství; na myšlení Immanuela Kanta, německou a francouzskou fenomenologii, především na dílo Emmanuela Levinase.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Mgr. Jan Dobeš, Ph.D.
Ing. Zuzana Kadlecová, Ph.D.
Mgr. Tomáš Pluskal, Ph.D. (foto: Tomáš Belloň /ÚOCHB)
Bc. Vítězslav Titl, M.Sc., Ph.D.
