Skip to content
Martin Reichard se věnuje evoluční ekologii. Snaží se především o pochopení mechanismů životních strategií – od biologie stárnutí, přes evoluci reprodukčních strategií po koevoluční dynamiku v mezidruhových vztazích. Po postdoktorandských pobytech na britských univerzitách vybudoval zázemí a tým v brněnském Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zde kombinuje výzkum v rozsáhlých akreditovaných chovech a přirozených populacích sladkovodních ryb. Je autorem více než 170 vědeckých publikací.
Zdroje vnitropopulační heterogenity ve stárnutí
Stárnutí je z biologického hlediska procesem zhoršování optimálního fungování organismu a zvyšování rizika selhání některé ze základních funkcí. Proč každý jedinec, a to i v rámci téže populace, stárne různou rychlostí? Na tuto otázku se zaměřil tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Výzkum probíhal převážně s využitím halančíka tyrkysového, drobné africké ryby. Projekt odhalil příčiny různé rychlosti stárnutí samců a samic v přírodě i laboratoři a popsal, jak můžou podmínky prostředí, průběh embryonálního vývoje a rychlost růstu ovlivnit proces stárnutí. Pomohl také objasnit genetickou příčinu přirozené krátkověkosti halančíků, která spočívá v akumulaci škodlivých mutací v malých populacích.
Pochopení zdrojů rozdílů v rychlosti stárnutí je důležité také pro řešení akutních otázek současné stárnoucí lidské populace.
Petr Plecháč vystudoval teorii literatury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a matematickou lingvistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vede Versologický tým Ústavu pro českou literaturu AV ČR a působí v rámci týmu Le Rire de Vers na Univerzitě v Basileji. Zabývá se zejména kvantitativní analýzou veršovaných textů a problematikou rozpoznávání autorství.
Oceněný projekt: Stylometrická analýza básnických textů
U řady děl světové literatury existují pochybnosti o jejich autorství. Moderní technologie umožňují některé z těchto nejasností osvětlit. Mezinárodní tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zaměřil na určování autorství básnických textů pomocí strojového učení. Vedle běžně užívaných textových charakteristik, jako jsou například údaje o četnostech slov a slovních spojení, se tým zaměřil i na formální rysy verše (veršový rytmus, rým), u nichž se mu podařilo prokázat, že významně zvyšují spolehlivost výsledků.
Tento přístup byl v rámci projektu použit při analýze několika děl světové literatury se sporným autorstvím. Týmu se například podařilo určit, které pasáže veršovaných her Jindřich VIII. a Dva vznešení příbuzní jsou z pera Williama Shakespeara a které pocházejí od jeho spoluautora Johna Fletchera. Díky projektu bylo také dokázáno, že část díla připisovaná ruskému básníkovi Gavriilu Batěnkovovi, je ve skutečnosti podvrh pocházející z 20. století.
Václav Veverka se věnuje strukturní biologii v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rozluštění a pochopení molekulárních mechanismů biologických procesů, které hrají roli v lidských onemocněních. Ve spolupráci se špičkovými mezinárodními týmy se podílel mj. na odhalení molekulárního základu interakce proteinů souvisejících s rozvojem dětské leukémie a s množením viru HIV či na objevu dosud neznámého mechanismu ovlivňujícího expresi genů v buňce.
Oceněný projekt: Evoluční a funkční vztah mezi LEDGF/p75 a Pdp3
Zapínání a vypínání genů v buňce (tzv. exprese) je regulovaný proces, na jehož koordinaci se podílí velké množství proteinů, které komunikují prostřednictvím vzájemných interakcí. V rámci projektu vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR sledovali, jakým způsobem dokážou vybrané typy proteinových úseků, které dříve identifikovali při studiu leukémie a infekce HIV, ovlivňovat jeden z kroků genové exprese – prodlužování řetězce RNA.
Vědci postupně rozpletli širokou síť vzájemně spolupracujících buněčných partnerů ovlivňujících tento proces. Podařilo se tak odhalit dosud opomíjenou, zato však klíčovou roli nestrukturovaných oblastí bílkovin pro zajištění této spolupráce – synchronizaci procesů genové exprese a dalších komplexních biologických funkcí.
Objev může přispět k lepšímu porozumění rakovinným, virovým či neurodegenerativním onemocněním a dalším stavům, které jsou způsobené narušením exprese genů.
Asa Gholizadeh studovala zemědělské inženýrství na univerzitách v Iránu, doktorát získala na Universiti Putra Malaysia. Od roku 2013 působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se vývojem nových metod pro mapování a monitorování půdy s využitím technologií proximálního a dálkového průzkumu a také empirických i mechanistických modelů pro hodnocení půdních vlastností.
Oceněný projekt: Hodnocení kontaminace půdy s využitím hyperspektrálních satelitních dat
Kontaminovaná půda znamená mnohá zdravotní rizika. Juniorský projekt přinesl průlomovou metodu, jak ji identifikovat. Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze k tomu využil veřejně dostupná družicová data o odrazu světla různých vlnových délek.
Mimo konvenčních analytických postupů využívá nově vzniklá metoda pro zpracování dat i neuronové sítě a nástroje strojového učení – díky tomu je možné rychle, levně a ekologicky získat informace o kontaminaci půdy na rozlehlém území. Metoda byla testována i při zjišťování obsahu organického uhlíku v půdě, který je důležitý k určení její kvality.
Díky této metodě bude možné implemenovat nové a přesné algoritmy do budoucích vesmírných senzorů, které je využijí k měření globální kontaminace půdy v reálném čase.
Na výzkumu spolupracovali vědci s odborníky z celého světa – například Německa, Izraele, Austrálie nebo Brazílie.
Filip Šroubek vystudoval informatiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Po ukončení doktorátu na Matematicko-fyzikální fakultě UK působil dva roky na Institutu Optiky v Madridu. Díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu následně strávil rok na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz. V současné době je na vedoucí vědecké pozici v oddělení zpracování obrazové informace na Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Zároveň přednáší a vede studenty na obou svých alma mater.
Oceněný projekt: Řešení inverzních problémů vznikajících při analýze rychle se pohybujících objektů
Ani nejlepší videokamery nedokážou bez rozmazání zachytit rychle se pohybující objekty – například míč při fotbalovém zápasu nebo projíždějící auta. Oceněný projekt vyvinul metodu, která umožňuje výrazně zlepšit kvalitu obrazu, a to i přes omezené technické možnosti záznamu. Dodatečné zaostřování obrazu najde své využití také ve vědeckých experimentech, obraně, zdravotnictví a dalších oblastech.
Metoda spočívá v tom, že z rozmazaného videa lze získat více informací než z jednoho ostrého snímku – jako je například 3D trajektorie a úhlová rychlost objektu. Díky tomu se vědcům z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR ve spolupráci s ČVUT daří rekonstruovat tvar, vzhled a pohyb rychle se pohybujícího objektu. Lze tak vytvořit video, které má vyšší kvalitu, než kterou dokážou zachytit kamery s nejlepší současnou technologií.
Metodě se již podařilo proniknout do médií tím, že v záběrech domnělého UFO dokázala identifikovat dravce.
Web projektu: http://zoi.utia.cas.cz/fmo
GA ČR od začátku příštího roku ve spolupráci s americkou National Science Foundation (NSF), německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) a švýcarskou Swiss National Science Foundation (SNSF) podpoří další tři projekty mezinárodní spolupráce – s každou z dotčených agentur jeden. Jedná se o tříleté projekty a na řešení se budou podílet vždy vědci z České republiky a dané země.
Hodnocení projektů probíhalo na principu Lead Agency, kdy pouze jedna agentura projekt hodnotí a druhá výsledky hodnocení přebírá. Ve všech třech případech vystupovala GA ČR jako partnerská organizace, která výsledky hodnocení projektů přejala. Agentury financují vždy tu část projektu, kterou řeší vědci z jejího území.
Americko-český projekt (NSF – GA ČR)
Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
23-07137L |
prof. Ing. Petr Kočí, Ph.D. |
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská |
Od atomů k nanočásticím a zpět k atomům – předpověď vývoje aktivity katalyzátoru v proměnlivých podmínkách |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání americko-českých projektů (*.pdf)
Německo-český projekt (DFG – GA ČR)
Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
23-06855L |
RNDr. Martin Volf, Ph.D. |
Biologické centrum AV ČR, v.v.i. |
Hybridizace jako cesta k úspěchu? Adaptivní hybridizace a její vliv na ochranu vrb před biotickými a abiotickými vlivy prostředí |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání německo-českých projektů (*.pdf)
Švýcarsko-český projekt (SNFS – GA ČR)
Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
23-06358L |
Mgr. Mikuláš Pešta, Ph.D. |
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. |
Od studentského internacionalismu k Erasmu. Globalizace a europeizace studentského života po roce 1945 |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání švýcarsko-českých projektů (*.pdf)
Spolupráce GA ČR s americkou agenturou NSF probíhá od minulého roku – oznámený projekt je třetí, který díky ní získal podporu.
Podpora dalších dvou projetů (s německou DFG a švýcarskou SNSF) proběhne na základě evropské iniciativy WEAVE, která do roku 2025 propojí 12 evropských agentur.
Ve čtvrtek 29. září obdrželo Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR) za mimořádné výsledky pět vědců a vědkyn z různých oblastí základního výzkumu. Předávání probíhalo již po devatenácté – poprvé se ho ujal vloni jmenovaný předseda GA ČR Petr Baldrian, a to společně s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou.
Oceněné výzkumné projekty přinesly významné poznatky a metody, díky kterým je například možné na videu identifikovat a zaostřit rozmazané objekty, určit kvalitu půdy na základě satelitních dat či za pomoci strojového učení určit, které texty významných autorů nepocházejí z jejich per. Ocenění vědci prozkoumali také, jak probíhá zapínání a vypínání genů v buňce, které může vést k závažným chorobám, ale i to, co ovlivňuje rychlost stárnutí.
„Kvalita podpořených projektů – a tedy i české vědy – rok od roku roste. Tím spíše si ocenění badatelé zaslouží naše uznání – jejich projekty byly vybrány z desítek realizovaných vědeckých záměrů podpořených Grantovou agenturou, které všechny patří ke špičce nejen českého, ale mnohdy i světového výzkumu,“ řekl předseda GA ČR Petr Baldrian. „Potěšující je také to, že u řady projektů se rýsuje potenciální cesta dál, k aplikovanému využití nebo porozumění základním principům přírody a společnosti.“
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.
Přehled laureátů a oceněných projektů
Technické vědy
doc. Ing. Filip Šroubek, Ph.D., DSc., Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.
Řešení inverzních problémů vznikajících při analýze rychle se pohybujících objektů
V rámci oceněného projektu byla vyvinuta metoda, která umožňuje výrazně zlepšit kvalitu obrazu, a to i přes omezené technické možnosti záznamu. Metoda spočívá na skutečnosti, že z rozmazaného videa lze získat více informací než z jednoho ostrého snímku – jako je například 3D trajektorie a úhlová rychlost objektu. Díky tomu je možné rekonstruovat tvar, vzhled a pohyb rychle se pohybujícího objektu. Dodatečné zaostřování obrazu najde své využití také ve vědeckých experimentech, obraně, zdravotnictví a dalších oblastech.
Vědy o neživé přírodě
M.Sc. Asa Gholizadeh, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Hodnocení kontaminace půdy s využitím hyperspektrálních satelitních dat
Juniorský projekt přinesl průlomovou metodu identifikace kontaminované půdy za pomoci veřejně dostupných družicových dat o odrazu světla různých vlnových délek. Nově vzniklá metoda využívá pro zpracování dat i neuronové sítě a nástroje strojového učení – díky tomu umožňuje rychle, levně a ekologicky získat informace o kontaminaci půdy na rozlehlém území. Metoda umožní implementovat nové a přesné algoritmy do budoucích vesmírných senzorů, které je využijí k měření globální kontaminace půdy v reálném čase.
Lékařské a biologické vědy
doc. Ing. Václav Veverka, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.
Evoluční a funkční vztah mezi LEDGF/p75 a Pdp3
V rámci projektu vědci sledovali, jakým způsobem dokážou vybrané typy proteinových úseků, které dříve identifikovali při studiu leukémie a infekce HIV, ovlivňovat prodlužování řetězce RNA. Postupně rozpletli širokou síť vzájemně spolupracujících buněčných partnerů ovlivňujících tento proces. Podařilo se tak odhalit dosud opomíjenou roli nestrukturovaných oblastí bílkovin pro zajištění této spolupráce. Objev může přispět k lepšímu porozumění rakovinným, virovým či neurodegenerativním onemocněním a dalším stavům, které jsou způsobené narušením exprese genů.
Společenské a humanitní vědy
Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. & Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.
Stylometrická analýza básnických textů
Projekt se zaměřil na určování autorství básnických textů pomocí strojového učení. Vedle běžně užívaných textových charakteristik, jako jsou například údaje o četnostech slov a slovních spojení, se vědci zaměřili i na formální rysy verše (veršový rytmus, rým), u nichž se jim podařilo prokázat, že významně zvyšují spolehlivost výsledků. Týmu se za pomoci strojového učení například podařilo určit, které pasáže veršovaných her Jindřich VIII. a Dva vznešení příbuzní jsou z pera Williama Shakespeara a které pocházejí od jeho spoluautora Johna Fletchera.
Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy
prof. RNDr. Martin Reichard, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Zdroje vnitropopulační heterogenity ve stárnutí
Stárnutí je z biologického hlediska procesem zhoršování optimálního fungování organismu a zvyšování rizika selhání některé ze základních funkcí. Projekt odhalil příčiny různé rychlosti stárnutí samců a samic africké ryby halančíka tyrkysového v přírodě i laboratoři a popsal, jak můžou podmínky prostředí, průběh embryonálního vývoje a rychlost růstu ovlivnit proces stárnutí. Pochopení zdrojů rozdílů v rychlosti stárnutí je důležité také pro řešení aktuálních otázek současné stárnoucí lidské populace.
Grantová agentura České republiky
Grantová agentura České republiky (GA ČR) jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Mezi cíle GA ČR patří financovat vědecké projekty základního výzkumu erudovaných vědců i začínajících mladých vědců a jejich týmů, vytvářet vhodné a atraktivní podmínky pro vědce a také podporovat a dále rozšiřovat mezinárodní vědeckou spolupráci. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993.
Ve čtvrtek 29. září budou již po devatenácté uděleny Ceny předsedy GA ČR za vynikající základní výzkum. Odborníky na dané vědní oblasti bylo nominováno 15 projektů financovaných GA ČR ukončených v minulém roce. Jakých pět vědců cenu získá? To, se můžete dozvědět i díky živému on-line přenosu z Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty UK, který bude dostupný na této stránce od 14 hodin.
Cena předsedy GA ČR je udělována jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Na základě doporučení několika stovek vědců bylo do užšího výběru na Cenu předsedy GA ČR nominováno 15 projektů – tři za každou z pěti oblastí základního výzkumu: technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
Kdo Ceny předsedy GA ČR z uvedených nominovaných vědců získá? Můžete se to dozvědět mezi prvními díky živému přenosu z předávání cen z Profesního domu, který začne ve čtvrtek 29. září 2022 ve 14 hod.
Seznam nominovaných řešitelů a projektů na Cenu předsedy GA ČR 2022
Technické vědy
Ing. Pavel Izák, Ph.D., DSc., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Čištění spalin membránovými procesy
doc. Dr. Virginie Nazabal, Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická
- název projektu: Chalkogenidové tenké vrstvy dopované ionty vzácných zemin pro detekci plynů ve střední infračervené oblasti spektra
doc. Ing. Filip Šroubek, Ph.D., DSc., Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Řešení inverzních problémů vznikajících při analýze rychle se pohybujících objektů
Vědy o neživé přírodě
M.Sc. Asa Gholizadeh, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
- název projektu: Hodnocení kontaminace půdy s využitím hyperspektrálních satelitních dat
prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická
- název projektu: Charakterizace lidského lipidomu a metabolomu pro personalizovanou zdravotní péči a hledání biomarkerů: studie rakoviny ledvin
Mgr. Stanislav Nagy, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
- název projektu: Geometrické aspekty matematické statistiky
Lékařské a biologické vědy
prof. RNDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D., DrSc., Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta
- název projektu: Úloha indolových metabolitů produkovaných střevním mikrobiomem ve střevní a jaterní regulaci metabolismu xenobiotik a lipidů
RNDr. Dominik Filipp, CSc., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Úloha signalizace receptorů rodiny Toll v mechanismech centrální tolerance
doc. Ing. Václav Veverka, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.
- název projektu: Evoluční a funkční vztah mezi LEDGF/p75 a Pdp3
Společenské a humanitní vědy
PhDr. Hana Hašková, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i
- název projektu: Bezdětnost a jednodětné rodiny: příspěvek k vysvětlení nízké plodnosti v České republice
PhDr. Lenka Kollerová, Ph.D., Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Pohled učitelů na vrstevnickou exkluzi mezi adolescenty
Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. & Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Stylometrická analýza básnických textů
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D., Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
- název projektu: Evoluční ukazatele nesdílené fylogenetické a funkční diverzity rostlinných společenstev Evropy
prof. RNDr. Martin Reichard, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Zdroje vnitropopulační heterogenity ve stárnutí
Mgr. Tomáš Větrovský Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
- název projektu: Společenstva hub v prostředí: využití nových molekulárních markerů a metaanalýz pro výzkum ekologie a biogeografie hub