Chcete se dozvědět více o soutěžích, které Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vyhlašuje? Zajímá Vás, jak probíhá hodnocení jednotlivých návrhů projektů, kterých chyb se při podávání žádostí vyvarovat nebo s jakými novinkami GA ČR přichází? Semináře s předsedou agentury se opět uskuteční v Praze a Brně, účastnit se můžete prezenčně nebo online.
Semináře jsou určeny pro všechny zájemkyně a zájemce pracující v oblasti vědy a výzkumu i pro zaměstnance grantových oddělení. Jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se více o agentuře přímo od jejího předsedy, prof. Milana Jirsy, a dalších vedoucích pracovníků.
Na semináři v Praze vystoupí také zástupkyně partnerské německé agentury Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), které představí aktuální možnosti spolupráce a příležitosti pro české vědce.
Praha
Národní technická knihovna (NTK) — Ballingův sál, Technická 2710/6,
Praha 6
26. února 2026, 9:30–12:30 hod.
Řečníci:
prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc., předseda GA ČR
Ing. Lada Knetlová, ředitelka Kanceláře GA ČR
Mgr. MgA. Kamila Pětrašová, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů GA ČR,
Dr. Annina Lottermann and Stephanie Laß, International Affairs, Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG)
Prezentace týkající se aktuálních soutěží GA ČR bude v českém jazyce, ostatní prezentace v anglickém jazyce
Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně se slovinskou agenturou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS) podpoří od letošního roku čtyři nové projekty. Další nový projekt podpoří také s německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG).
Hodnocení návrhů projektů, jejichž řešení potrvá tři roky, proběhlo formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. Hodnoticími agenturami byly v tomto případě ARIS a DFG. Každá z institucí hradí tu část nákladů projektů, která připadne na vědce z dané země.
Slovinsko-české projekty (ARIS – GA ČR)
Reg. č.
Navrhovatel
Název projektu
Uchazeč
Doba trvání
25-20033L
Ing. Martin Kulma, PhD
INPROFF2 – INsect PROtein-based Food and Feed Products
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
3
25-20070L
Ing. Radovan Metelka, Ph.D.
Tailored Sensor Platfom for Emerging Food Contaminants (ESENSE)
Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
3
25-20075L
Mgr. Igor Malenovský, Ph.D.
Investigating ecoacoustic theories in vibrational communities
Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
3
25-20290L
doc. Ing. Pavel Rudolf, Ph.D.
Real flow mimicking approach to slurry particle erosion research
Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
Tyto a další mezinárodní spolupráce probíhají díky iniciativě WEAVE, která vznikla s cílem odstranit bariéry přeshraniční vědecké spolupráce a propojit celkem 12 evropských agentur.
Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány v průběhu roku.
V první polovině února GA ČR vyhlásí soutěže Standardní projekty, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, Návratové granty a mezinárodní výzvy. O několik týdnů později, přibližně na začátku března, vyhlásí i soutěže pro excelentní vědce EXPRO a JUNIOR STAR.
V rámci všech soutěží a výzev vyhlašovaných GA ČR (nebo GA ČR a zahraniční agentury) bude možné nově podat maximálně tři návrhy projektů (v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele), a to maximálně jeden návrh projektu do každé z následujících kategorií:
a) Standardní projekty, Mezinárodní projekty a LA granty;
b) JUNIOR STAR a EXPRO;
c) POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty.
V případě úspěchu ve více soutěžích a výzvách, bude možné řešit pouze jeden projekt s počátkem řešení 2027. Na možnost souběhu projektů a návrhů projektů nemají vliv aktuálně řešené projekty, pokud není v jejich podmínkách výslovně uvedeno jinak (týká se projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Návratové granty). Podrobněji je možnost souběhů projektů a jejich návrhů popsána v samostatném textu.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Po roční přestávce bude znovu vypsána soutěž EXPRO určená zkušeným badatelkám a badatelům. Několik vybraných řešitelek a řešitelů a jejich týmů získá možnost realizovat pětiletý projekt s podporou až 50 milionů Kč. O podpoře projektů rozhodnou mezinárodní hodnoticí panely s ohledem na jejich potenciál přinést průlom v daném oboru. Jednou z podmínek pro úspěšné řešení projektu je podání návrhu projektu Evropské výzkumné radě (ERC).
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
Soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF) jsou určeny pro badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Bude možné zažádat o výjezdový grant (varianta OUTGOING), který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice. K dispozici bude také příjezdový grant (varianta INCOMING), díky kterému se bude postdoktorand nebo postdoktorandka moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Nejnovější grantovou soutěží jsou Návratové granty. Ty umožní excelentním vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Návratové granty jsou určeny pro vědkyně a vědce z českých institucí, kteří dokončili doktorské studium v posledních deseti letech (tato lhůta se prodlužuje o kariérní přestávky). Projekt bude možné podat do dvou let od ukončení karierní přestávky spojené s péčí o dítě nebo jinou závislou osobu v délce alespoň rok. Délka trvání podpory bude záviset na zvolené výši úvazku a bude dva až čtyři roky. Do řešení projektu mohou řešitelky a řešitelé zapojit i studentky a studenty a technické pracovnice a pracovníky.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badatelkami a badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2026 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
Tchaj-wan – National Science and Technology Council (NSTC)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
Německo – German Research Foundation (DFG)
Polsko – National Science Centre (NCN)
Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARIS)
Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
Chorvatsko – Croatian Science Foundation (HRZZ)
V případě uzavření spolupráce s dalšími zahraničními agenturami může dojít v roce 2026 k vypsání i dalších mezinárodních výzev.
Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi přibližně v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
Aby Grantová agentura České republiky mohla podpořit co největší počet excelentních vědců, vědkyň a jejich týmů, upravila pro soutěže a výzvy vyhlašované v letošním roce pravidla pro podávání návrhů projektů i jejich následné řešení. Nadále bude možné podat maximálně jeden návrh do každé z následujících kategorií soutěží a výzev. V případě úspěchu bude v roli řešitele nebo spoluřešitele možné realizovat pouze jeden projekt. K tomuto kroku GA ČR přistoupila s ohledem na dlouhodobé podfinancování jejího rozpočtu, které je provázeno klesajícím podílem podpořených návrhů projektů.
Pro souběhy návrhů projektů v roce 2027, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí následující pravidla:
(1) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, podat maximálně jeden návrh projektu v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele do každé z následujících kategorií veřejných soutěží a výzev vymezených v písm. a) až c):
a) Standardní projekty, Mezinárodní projekty a LA granty;
b) JUNIOR STAR a EXPRO;
c) POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty.
(2) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, být buď řešitelem, nebo spoluřešitelem pouze jednoho projektu s počátkem řešení v roce 2027.
To znamená, že pokud jedna osoba v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, které souběh návrhů projektů připouštějí, může řešit pouze jeden z těchto projektů.
(3) Návrhy projektů se do limitu podaných návrhů projektů s počátkem řešení v roce 2027 nepočítají, pokud:
a) se jedná o návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů v rámci skupin grantových projektů Orientovaného základního výzkumu a Proof of Concept;
b) uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto článku, odstoupí z veřejné soutěže nebo z hodnocení. Na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, se bude hledět, jako by nikdy nebyl podán;
c) byly vyřazeny z veřejné soutěže nebo z hodnocení z formálních důvodů (platí pouze pro mezinárodní projekty hodnocené na principu Lead Agency);
d) byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury (platí pouze pro mezinárodní projekty hodnocené na principu Lead Agency).
(4) V jednotlivých výzvách může být upřesněno vymezení souběhů návrhů projektů a řešených projektů, včetně určení kalendářního roku, do něhož se tyto návrhy projektů započítávají.
(5) Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele v rozporu s výše uvedenými podmínkami vystupuje.
Na možnost souběhu projektů a návrhů projektů nemají vliv aktuálně řešené projekty, pokud není v jejich podmínkách výslovně uvedeno jinak (týká se projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Návratové granty). Navrhovatel nebo spolunavrhovatel může být také členem řešitelského týmu v návrhu projektů jiných navrhovatelů nebo spolunavrhovatelů.
Jaké souběhy podaných návrhů projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027 jsou možné?
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (FNR) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí FNR a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 18. 12. 2025. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 28. 4. 2026, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který FNR pro lucemburské uchazeče stanovila na 21. 4. 2026.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2027 – NCN (Poland)/FNR (Luxembourg).
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete v záložce Zadávací dokumentace.
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 28. 4. 2026. Předmět zprávy je „Způsobilost – FNR – 2027“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pro tuto výzvu následující pravidla:
(1) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, podat maximálně tři návrhy projektů (v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele), přičemž vždy může podat maximálně jeden návrh projektu do každé z následujících kategorií veřejných soutěží a výzev vymezených v písm. a) až c):
a) Standardní projekty, Mezinárodní projekty a LA granty;
b) JUNIOR STAR a EXPRO;
c) POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty.
(2) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, být buď řešitelem, nebo spoluřešitelem pouze jednoho projektu s počátkem řešení v roce 2027.
To znamená, že pokud jedna osoba v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, které souběh návrhů projektů připouštějí, může řešit pouze jeden z těchto projektů.
(3) Návrhy projektů se do limitu podaných návrhů projektů a řešených projektů v daném kalendářním roce nepočítají, pokud:
a) se jedná o návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů v rámci skupin grantových projektů Orientovaného základního výzkumu a Proof of Concept;
b) uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto článku, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení Pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty). Na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, se bude hledět, jako by nikdy nebyl podán;
c) byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 těchto pravidel nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace;
d) byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
(4) V jednotlivých výzvách může být upřesněno vymezení souběhů návrhů projektů a řešených projektů, včetně určení kalendářního roku, do něhož se tyto návrhy projektů započítávají.
(5) Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele v rozporu s výše uvedenými podmínkami vystupuje.
„Říká se, že když chcete přespat ve volné africké krajině, musíte si udělat ohrádku z aut a stan postavit uvnitř, aby se přes vás nepřehnali sloni. Raději ale bydlíme v ubytovnách nazývaných ,lodge‘ nebo na farmách, je to příjemnější,“ popisuje Vojtěch Ettler okolnosti svého výzkumu, za který v loňském roce získal nominaci na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Vojtěch Ettler zkoumá v Africe skládky po těžbě a zpracování kovů, aby se daly snížit jejich dopady na přírodu a zdraví lidí. Zjišťuje však také, jestli by z nich ještě nešlo bezpečně získat cenné suroviny.
K vědecké práci, která ho zajímá celý profesní život a kvůli níž procestoval Namibii, Botswanu a Zambii a také Brazílii, se geochemik Vojtěch Ettler dostal díky tomu, že mluví francouzsky.
„V druhé polovině devadesátých let jsem se jako student pátého ročníku Přírodovědecké fakulty podílel na výzkumu vrchovištních rašelinišť v českém pohraničí,“ vypráví. Rašeliniště jsou vlastně živé kroniky našeho světa. Zachycují dešťovou vodu a zůstávají v nich látky, které voda obsahovala. A jak rašeliník roste a v čase se pod ním postupně hromadí rašelina, dá se použít jako takzvaný geochemický archiv, protože z vrstev rašeliny je možné vyčíst složení atmosféry až tisíce let do minulosti.
„Třeba těžbu a zpracování olova a stříbra z dob říše římské je možné poznat ve starých vrstvách evropských rašelinišť. Znečištění se totiž atmosférou může šířit na velké vzdálenosti. Do rašelinišť se zapsalo i zpracování kovů ve středověku a opravdu podstatný nárůst koncentrací kovů je znatelný od začátku průmyslové revoluce,“ popisuje Vojtěch Ettler.
Na základě výzkumu rašelinišť napsal diplomovou práci. Podstatné však pro jeho budoucnost také bylo, že vedoucí na geochemickém terénním kurzu si tehdy všiml, že si v hospodě po obědě čte knížku ve francouzštině. Pár měsíců poté nějakého šikovného studenta, který tímto jazykem mluví, hledal Zdeněk Johan, český geolog a mineralog světového renomé, který po roce 1968 zůstal pracovat ve Francii. Vojtěch Ettler získal doporučení a přesunul se k jinému projektu. Nehledal už stopy po metalurgické činnosti v rašeliništích, ale zkoumal dopady těžby a zpracování na současnou přírodu i lidské zdraví.
Odběr půdních profilů v těžební oblasti severní Namibie (Vojtěch Ettler v půdní sondě). (Foto: Tereza Zádorová)
Miliardy tun odpadů ročně
Zdeněk Johan, který francouzsky mluvícího studenta hledal, byl tehdy vědeckým ředitelem francouzské geologické služby a mimo jiné rozjížděl projekt mapování odpadů z metalurgických provozů. Vojtěch Ettler získal francouzské stipendium a strávil tři roky zčásti pracemi v laboratořích v Orléansu a zčásti terénním výzkumem historických strusek, které zůstaly na Příbramsku po tavení stříbrných a olověných rud.
Díky tomuto výzkumu získal doktorát a vrátil se zpět na svoji alma mater. Kromě jiného se zabývá výzkumem odpadů, které zůstávají po těžbě a zpracování kovových rud. Dnes je profesorem v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Lidská civilizace se vyvíjela díky těžbě a zpracování nerostných surovin. „A neobejde se bez nich ani dnes, nejsme schopni je zatím nahradit,“ zdůrazňuje profesor Ettler. Příkladem může být třeba měď, kterou těžíme odnepaměti a která díky své výborné elektrické vodivosti stále nachází uplatnění od stavebnictví přes energetické sítě až po elektronické součástky.
„Mědi se ve světě ročně spotřebuje asi 27 milionů tun. Jen pět milionů tun z toho je recyklovaný kov. Z těžby primárních ložisek tedy pochází asi 22 milionů tun,“ vysvětluje profesor Ettler. „Ovšem vzhledem k nízkým obsahům kovu v těžené hornině je na získání jediné tuny mědi nutné vytěžit asi 200 tun materiálu, z něhož většina skončí jako odpad na haldách.“
Podobně je to i s dalšími kovy, ať už jde o nikl, olovo, zinek nebo třeba zlato. I ty se skrývají v obrovském množství vytěženého materiálu, který se musí technologicky zpracovat. Po těžbě a zpracování rud tak vznikají ve světě desítky miliard tun odpadů ročně.
Využitelné suroviny ukryté na haldách
Na ty se profesor Ettler zaměřil ve svých výzkumech. Chtěl vědět, jak deponie těchto odpadů působí na své okolí, na životní prostředí i na zdraví lidí, kteří v jejich bezprostředním i vzdálenějším okolí žijí. Ale zkoumá také, kolik v odpadu zůstalo nevyužitého kovu.
„Zjišťujeme, že v odpadech po těžbě a metalurgii uložených na starých haldách odpadů vždycky nějaký kov ještě zůstane. Dnešní technologie jsou dokonalejší, takže se ukazuje, že díky vysokým obsahům kovů je vlastně materiál z hald po staré těžbě zajímavější než současná primární ložiska suroviny,“ hodnotí Vojtěch Ettler.
Ve výzkumu podpořeném Grantovou agenturou ČR se zaměřil hlavně na odpady přivezené z předchozích expedic do Afriky. Právě na tomto světadíle bývají haldy odpadů často špatně zabezpečené a také dosud nevyužité. „Mapujeme, v čem jsou největší rizika a jak by bylo možné nejlépe chránit přírodu i lidi,“ říká profesor Ettler, „a také jaké technologické postupy navrhnout pro efektivní získání tzv. strategických či kritických surovin z těchto odpadů, například dnes žádaného kobaltu, gallia nebo germania.“
Díky tomuto výzkumnému projektu se podařilo napsat knihu o metalurgických struskách Metallurgical Slags vydanou v prestižním vydavatelství Royal Society of Chemistry, v níž profesor Ettler figuruje jako jeden ze dvou hlavních editorů a do níž přispěl několika kapitolami.
Obálka knihy o metalurgických struskách, která vznikla v rámci grantového projektu Grantové agentury ČR a kterou vydalo prestižní vydavatelství Royal Society of Chemistry.
Přes potraviny až do lidského těla
Toxické prvky z odpadů po těžbě a zpracování kovů mohou pronikat do jednotlivých složek životního prostředí, například do půd nebo do podzemní či povrchové vody. V pouštních a semiaridních oblastech Afriky, jako je třeba Namibie, je však problémem jemný prach z odkališť, který silný vítr roznáší na obrovské vzdálenosti.
„Již dříve jsme dělali výzkumy přímo na kasavě,“ vypráví Vojtěch Ettler. Kasava, známá také pod názvy maniok nebo tapioka, je tropická rostlina, jejíž hlízy slouží k přípravě pokrmů, obvykle se z nich dělá kaše. Její listy se také pojídají jako salát. „Třeba při výzkumu v Zambii, v oblasti kvůli těžbě mědi zvané Copperbelt, naši vědci potvrdili, že měď, zinek, kobalt, olovo a arzen se ve větší míře akumulují v hlízách kasavy. Toxické látky se tak hromadí v organismu lidí, kteří kontaminovanou kasavu pravidelně konzumují.“
Hlavní problém ale tkví v prachových částicích přenášených větrem z důlních oblastí. Ty ulpívají na listech a často je nelze před přípravou salátu odstranit. Lidé v chudých oblastech Afriky často nemají ani čistou vodu, aby si mohli listy plodin důkladně omýt.
„Bohužel často vidíme, že si v kontaminované půdě nebo v blízkosti těžebních areálů hrají děti a nevědomky se nadýchají nebo spolykají velké množství prachu s vysokým obsahem potenciálně toxických prvků. Například v kyselém prostředí žaludku se takové částice snadno rozpouštějí a toxické prvky se dostávají do krevního oběhu a mohou vést k vážným zdravotním problémům. To jsme schopni simulovat pomocí laboratorních experimentů a navrhujeme opatření, která povedou k minimalizaci takových rizik“ popisuje Vojtěch Ettler.
„Výsledky publikujeme nejen v odborných publikacích, ale distribuujeme je prostřednictvím afrických kolegů i místním samosprávám, které mohou naše poznatky využít třeba při remediaci již existujících kontaminací. V Africe to ale bohužel jde hodně pomalu.“
Terénní laboratoř pro odběry vzorků vod v zambijském Copperbeltu. (Foto: Ondřej Bábek)
Laboratoře v Africe i na Albertově
Profesor Ettler spolu s kolegy provádějí některé analýzy přímo v afrických laboratořích s tamními odborníky, zejména při práci v Namibii, Zambii a Botswaně. Moderní přenosné přístroje také umožňují měřit přímo v terénu. Většina vzorků ale putuje až do laboratoří Přírodovědecké fakulty na pražském Albertově. Tady jsou k dispozici další přístroje, například hmotnostní spektrometrie s multikolektorovou detekcí, která je vhodná pro měření izotopového složení těžkých prvků, jako jsou olovo, měď, zinek, stříbro, thalium nebo rtuť.
„Díky tomu můžeme velmi přesně sledovat, jak tyto prvky migrují do různých prostředí, jaké procesy probíhají mezi odpadem, půdou, atmosférou, rostlinou a podobně,“ popisuje Vojtěch Ettler a dodává: „Naši laboratoř, kterou dnes využívají i vědci z jiných oborů, vybudoval můj dnešní kolega profesor Martin Mihaljevič. Mimochodem, právě on byl před lety mým školitelem, když jsem ještě jako student zkoumal rašeliniště…“
prof. RNDr. Vojtěch Ettler, Ph.D. (1974)
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Université d’Orléans ve Francii. V současnosti působí v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na environmentální mineralogii a geochemii s důrazem na chování odpadů z vysokoteplotních technologií a kontaminaci životního prostředí v těžebních oblastech. Svůj výzkum provádí nejen v Evropě, ale také v dalších oblastech světa včetně subsaharské Afriky. V roce 2024 byl za projekt zabývající se tímto výzkumem nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Úvodní fotografie: Odběry vzorků na odkališti důlních odpadů v pouští oblasti západní Namibie (Vojtěch Ettler vlevo).
(Foto: Tereza Zádorová)
Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku podpoří další nové mezinárodní projekty, a to společně s agenturami z Německa (Deutsche Forschungsgemeinschaft – DFG), Chorvatska (Hrvatska zaklada za znanost – HRZZ), Švýcarska (Swiss National Science Foundation – SNSF). Do financování jednoho trilaterálního projektu se zapojí i rakouská agentura (Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung – FWF).
Projekty jsou podpořeny v rámci evropské iniciativy Weave, ve které je GA ČR zakládajícím členem a v rámci které zapojené agentury sdílí výsledky hodnocení návrhů projektů. Ty jsou posuzovány pouze jednou z agentur, zpravidla podle volby navrhovatele, a na základě jejího doporučení financovány.
U následujících projektů byla GA ČR hodnoticí agenturou ve výzvě vypsané společně se švýcarskou a chorvatskou agenturou. Hodnoticí agenturou u ostatních projektů, včetně dvou trilaterálních, byla německá DFG.
Česko-švýcarské projekty (GA ČR – SNSF)
Reg. č.
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
26-22226K
Andrey Nomerotski, Ph.D.
Quantum Sensing with Spectrometers Based on Advanced Time-Stamping Single-Photon Imaging Cameras
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
3
OK1 – technické vědy
26-22366K
doc. MUDr. Ondřej Havránek, Ph.D.
Wiskott-Aldrich Syndrome Protein in Lymphomagenesis: Unraveling the Interplay Between Somatic Mutations, B-cell Receptor Signaling and Actin Dynamics
Grantová agentura České republiky (GA ČR) bude od příštího roku financovat čtyři nové mezinárodní projekty s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN), jeden projekt s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) a jeden trilaterální projekt s DFG a lucemburskou The Luxembourg National Research Fund (FNR).
Výběr všech projektů proběhl metodou Lead Agency, kdy projekty hodnotí jen jedna ze zapojených agentur, která ostatním doporučí financování. Projekty podpořené společně s polskou agenturou hodnotila GA ČR – jedná se o první projekty potvrzené zahraniční agenturou z letos vyhlášených mezinárodních výzev GA ČR. Další dva projekty hodnotila německá agentura DFG.
Česko-polské projekty (GA ČR – NCN)
Reg. číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
26-22222K
RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D.
Photoactive, supramolecular, and biocompatible materials suitable for antimicrobial photodynamic therapy.
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
3
OK1 – technické vědy
26-20500K
Ing. Mariusz Uchman, Ph.D.
Amphiphilic peptidomimetics containing metallacarboranes as a design strategy for future antibiotics
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
3
OK2 – vědy o neživé přírodě
26-23324K
Mgr. Jan Filip
Hematene: a gateway to unique two-dimensional non-van der Waals systems allowing disclosure of emerging magnetic phenomena at nanoscale
Univerzita Palackého v Olomouci, Český institut výzkumu a pokročilých technologií
3
OK2 – vědy o neživé přírodě
26-22243K
Dr. iur Rita Sik-Simon, LL.M
Greenwashing Regulation Challenges in the European Union, the Czech Republic, and Poland: Consumer Protection Amid Green and Digital Transitions
Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta
GA ČR je zakládajícím členem evropské iniciativy WEAVE, v rámci níž členové hodnotí mezinárodní projekty prostřednictvím modelu Lead Agency. Cílem iniciativy je odstranění překážek v mezinárodní vědecké spolupráci a propojení celkem 12 evropských agentur zaměřených na podporu základního výzkumu.
Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.
Na začátku října GA ČR vyhlásila termín pro podávání nominací do vybraných panelů GA ČR s funkčním obdobím jejich členů od dubna 2026. Uvedený termín pro vybrané panely a specializace prodlužujeme do 6. ledna.
Technické vědy
P105 – Stavební inženýrství – odborník/nice na geotechnické inženýrství; dynamiku stavebních konstrukcí; stavební konstrukce; dřevěné konstrukce; vodní stavby a hydrodynamiku
P107 – Anorganická materiálová věda a inženýrství – odborník/nice na kovové materiály a slitiny; magnetické materiály; pojiva, betony a stavební kompozity
Lékařské a biologické vědy
P303 – Buněčná, vývojová a evoluční biologie, regenerace a reprodukce
P305 – Neurovědy – odborník/nice na neurologii a neuromuskulární onemocnění
P306 – Lékařské vědy – fyziologie a biofyzika, patologie a patofyziologie, diagnostika a terapie, farmakologie a toxikologie – odborník/nice na toxikologii a radiochemii
Společenské a humanitní vědy
P401 – Filosofie, teologie, religionistika – odborník/nice na novověkou filosofii; německou a francouzskou filosofii od 19. století do současnosti; analytickou filosofii a etiku; teologii se zaměřením na biblistiku, případně systematickou teologii
P402 – Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie, kvantitativní metody v ekonomii – odborník/nice na ekonomické teorie, mikroekonomiku/makroekonomiku
P403 – Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum – odborník/nice na podnikové a manažerské vědy
P404 – Sociologie, demografie, sociální geografie a mediální studia – odborník/nice na sociologii s přesahem do sociální antropologie nebo/a demografie
P405 – Archeologie a starší dějiny (do roku 1780) – odborník/nice na archeologii středověku
P409 – Vědy o umění – odborník/nice na divadelní nebo filmové vědy (20.-21. století); historii architektury
P410 – Moderní dějiny (od roku 1780) a etnologie – odborník/nice na etnologii
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
P501 – Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství
P502 – Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
