GA ČR se dlouhodobě zasazuje o vytváření podmínek pro kombinaci vědecké kariéry a rodičovství u řešitelů a řešitelek jí podpořených projektů, ale také o rozvoj lidských zdrojů u institucí, respektive příjemců grantů. Konkrétní přijatá opatření pro sladění rodinného a profesního života řešitelů a řešitelek projektů financovaných GA ČR lze využít nejen v kontextu mateřství a rodičovství, ale také například při zdravotních komplikacích nebo během péče o osoby blízké.
Podání návrhu projektu
Automatické prodloužení lhůt od získání Ph.D. pro podání projektů o dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci nebo dlouhodobé péče o rodinného příslušníka či blízkou osobu
Při hodnocení návrhu projektu a řešení se přihlíží k přestávkám v kariéře z důvodu péče o rodinu
Možnost zahrnutí nákladů na péči o děti a další závislé osoby do doplňkových nákladů na projekt
Možnost převodu nespotřebovaných prostředků v jakékoliv objektivně zdůvodněné výši dle příslušné smlouvy o poskytnutí dotace do následujících let řešení projektu (kromě doplňkových nákladů).
Možnost odkladu odevzdání kompletní závěrečné zprávy o řešení projektu až o 1,5 roku po ukončení poskytování grantových prostředků.
Na základě žádosti možnost odložení zahájení řešení projektu – formulář
Na základě žádosti možnost přerušení řešení projektu (vždy od prvního dne v měsíci na celý kalendářní měsíc – celkem na 6 až 18 měsíců) – formulář
Na základě žádosti možnost prodloužení doby řešení projektu až o 18 měsíců (na financování nákladů vzniklých v době prodloužení příjemce použije nespotřebované prostředky, které GA ČR v souladu s příslušnou zadávací dokumentací umožňuje čerpat v následujícím období, popřípadě může požádat o navýšení celkových nákladů projektu z vlastních zdrojů) – formulář
Standardní a mezinárodní projekty
Na základě žádosti možnost snížení úvazku řešitelky nebo řešitele či přechod na jiný druh pracovněprávního vztahu (DPP, DPČ) – formulář
Na základě žádosti možnost dočasné změny řešitelky či řešitele – formulář
EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP
Na základě žádosti možnost snížení úvazku řešitelky či řešitele i pod hranici minimálního úvazku stanoveného zadávací dokumentací – formulář
Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2024 (s výjimkou uvedenou níže) a v rámci všech výzev, na kterých se GA ČR podílí, s počátkem řešení v roce 2024 podat maximálně dva návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Pokud s oběma návrhy projektů uspěje, může řešit oba tyto projekty, pokud tomu nebrání jiná okolnost vyplývající z příslušné zadávací dokumentace nebo z příslušných pravidel.
Výjimku tvoří tři veřejné soutěže na podporu projektů JUNIOR STAR a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING), do kterých si navrhovatel může podat návrh nezávisle na ostatních soutěžích a výzvách. To znamená, že osoba, která si podá návrh projektu JUNIOR STAR nebo projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, si může podat ještě nejvýše dva další návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Jedna osoba si přitom v roli navrhovatele může podat buď pouze jeden návrh projektu JUNIOR STAR, nebo pouze jeden návrh projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Pokud navrhovatel projektu JUNIOR STAR uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt JUNIOR STAR, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele). Pokud navrhovatel projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele).
Porušení podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, v rozporu s výše uvedenými podmínkami, vystupuje.
Jaké souběhy podaných návrhů projektů jsou možné?
ROLE 1:
ROLE 2:
ROLE 3:
Vyberte vaše role
Další pravidla
Pokud uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto odstavce, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 příslušné zadávací dokumentace nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), bude se na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, hledět, jako by nikdy nebyl podán. Takový návrh projektu se potom nebude počítat do limitu podaných návrhů projektů v daném roce.
Do limitu podaných návrhů projektů v daném roce se nebudou počítat také návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), kdy GA ČR vystupuje v roli „Lead“ agentury nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace.
Dále se do limitu podaných návrhů projektů v daném roce nebudou počítat návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
V jednotlivých výzvách může být upřesněno, do kterého souběhu v kterém kalendářním roce budou návrhy projektů započítávány.
Navrhovatelem projektu JUNIOR STAR nesmí být osoba, která již v minulosti získala grant zaměřený i na vědecké osamostatnění či založení vlastní vědecké skupiny (např. granty „ERC Staring Grants“ z programu HORIZON, Prémie Lumina quaeruntur Akademie věd České republiky, soutěž Primus Univerzity Karlovy apod.).
Po dobu řešení projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP se řešitel nesmí účastnit v roli navrhovatele ani spolunavrhovatele žádné soutěže ani výzvy vyhlašované GA ČR s výjimkou návrhů podaných v posledním roce řešení projektu.
POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP projekt může být jedné osobě udělen jen jednou. Pouze pokud bude projekt ukončen ze zdravotních důvodů, z důvodu odchodu řešitele na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo z důvodu jiných dlouhodobých zákonných překážek výkonu práce, může se takový vědecký pracovník účastnit veřejné soutěže ještě jednou.
Léčiva jsou nepostradatelná jak v lidské, tak ve veterinární medicíně. Nesmíme však zapomínat, že se může jednat o nebezpečné látky, které mohou znečistit životní prostředí. S lidskými i zvířecími výkaly se totiž léčiva dostávají do životního prostředí a nežádoucím způsobem ovlivňují nejrůznější organismy. Znečištění životního prostředí z důvodu zvyšující se spotřeby léčiv v důsledku rostoucí populace, rozvoje medicíny i zemědělství významně narůstá. Časté užívání léčiv má však ještě další nežádoucí důsledek: rozvoj takzvané lékové rezistence.
Léková rezistence je jev, kdy léčivo užívané k léčbě určité nemoci ztrácí časem svoji účinnost, protože původci nemoci (například bakterie, paraziti, nádorové buňky a další) se stali vůči tomuto léčivu odolní, neboli rezistentní. Protože léková rezistence například bakterií vůči antibiotikům, nádorových buněk vůči cytostatikům či parazitů vůči antiparazitikům je velkou celosvětovou výzvou, jsou intenzivně zkoumány jak mechanismy rezistence, tak i faktory, které vznik rezistence podporují.
Výzkumná skupina prof. RNDr. Lenky Skálové, Ph.D., z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, spolupracující s výzkumnou skupinou Ing. Lenky Langhansové, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ukázaly, že na vzniku lékové rezistence by se mohla významně podílet i přítomnost léčiv v životním prostředí. V projektu podpořeném Grantovou agenturou České republiky, který byl ohodnocen předsednictvem agentury jako „vynikající“, se zabývaly konkrétně anthelmintiky – léčivy užívanými proti parazitickým červům (helmintům), které patří ve veterinární medicíně k nejčastěji užívaným léčivům a podávají se pravidelně jak hospodářským, tak i domácím zvířatům v relativně vysokých dávkách. V rámci projektu vědecké týmy zkoumaly nejen lékovou rezistenci helmintů vůči těmto léčivům, ale i účinek anthelmintik na životní prostředí.
Léčiva z výkalů se dostávají do půdy a do rostlin
Každé léčivo, které bylo podáno zvířeti nebo člověku, je po určité době z těla vyloučeno (v nezměněné nebo v částečně změněné podobě ve formě metabolitů) močí či stolicí. Lidská léčiva, která se dostávají do odpadních vod, jsou alespoň částečně zachycena v čističkách odpadních vod. Výkaly hospodářských zvířat však zůstávají na pastvinách nebo bývají využity jako hnojivo na polích. Veterinární léčiva se tak uvolňují do okolní půdy a podzemních vod a přímo tak znečišťují životní prostředí. Ve vodě a půdě pak výrazně poškozují tamní bezobratlé živočichy, zvláště volně žijící červy. Bylo již prokázáno, že anthelmintika z půdy a vody velmi dobře přijímají rostliny svým kořenovým systémem, distribuují je i do svých nadzemních částí (stonků, listů eventuálně i plodů) a zde je metabolizují a ukládají. Anthelmintika z výkalů hospodářských zvířat je tak možné nalézt v listech jak lučních rostlin (například zvonek, jitrocel, jetel, vojtěška), tak i zemědělských plodin (například sója). I když anthelmintika v takto malých koncentracích rostliny viditelně nepoškozují, byly u rostlin vystaveným těmto látkám pozorovány některé změny, které naznačují negativní působení těchto léčiv i na rostliny.
Šíření léčiv v životním prostředí
Příkladů šíření léčiv existuje mnoho. Pokud se například na pastvinách pasou zvířata, která byla ošetřena anthelmintiky, v rostlinách, které zde rostou, se budou vyskytovat stopová množství těchto léčiv a jejich metabolitů. Pokud se hnůj od zvířat ošetřených anthelmintiky použije ke hnojení, pak se tyto látky dostanou do zemědělských plodin, které jsou na polích pěstovány. Rostliny na pastvinách i polích jsou pak potravou pro nejrůznější zvířata – od býložravého hmyzu až po hospodářská zvířata. Do všech těchto organismů tak vstupují i stopová množství anthelmintik. Tato léčiva se tak šíří životním prostředím a potravními řetězci a mohou se vyskytovat i v potravě konzumované lidmi. Naštěstí anthelmintika v takto malém množství nejsou pro vyšší živočichy a lidi jedovatá, ale při dlouhodobém požívání nelze vyloučit nežádoucí účinky. Mnohá anthelmintika navíc mají prokazatelné toxické účinky na bezobratlé živočichy, čímž může dojít k narušení celého ekosystému.
Kontakt parazitů s léčivem by mohl přispívat k rozvoji rezistence
Přítomnost anthelmintik v rostlinách, kterými se krmí hospodářská zvířata, má ještě další nežádoucí důsledek a tím je již zmíněná léková rezistence. S krmivem se dostává do organismu zvířete i stopové množství anthelmintik. Pokud jsou však zvířata nakažena parazitickými červy, dostávají se tito parazité do kontaktu s nízkou dávkou léčiva, které je neusmrtí ani nepoškodí. Naopak si parazité v důsledku kontaktu s malou dávkou léčiva dokáží vytvořit účinnou obranu proti tomuto léčivu. Když se při léčbě zvířete následně setkají s vyšší dávkou tohoto léčiva, mají větší odolnost a mnohem vyšší šanci přežít a dále se množit. Tato skutečnost byla potvrzena jak v laboratorních podmínkách, tak i přímo v zemědělských podmínkách na farmě. Zatím však není známo, zda je takováto adaptace parazitických červů na léčivo dlouhodobá a zda je přenosná do dalších generací. Není také znám mechanismus, kterým k této adaptaci dochází. Tyto otázky snad zodpoví další výzkum profesorky Skálové, doktorky Langhansové a jejich vědeckých týmů.
Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D., (na fotografii uprostřed) a její spolupracovníci z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy se dlouhodobě zabývají mechanismy lékové rezistence a faktory, které ke vzniku rezistence přispívají. Zaměřují se hlavně na anthelmintika, tj. léčiva zaměřená proti parazitickým červům. Infekce těmito parazity je nejen celosvětově rozšířená u hospodářských, domácích i volně žijících zvířat, ale je velmi častá i u lidí, převážně z rozvojových zemí.
Ing. Lenka Langhansová, Ph.D., (na fotografii čtvrtá zleva) a její spolupracovníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR studují fytoremediace, tj. technologie využívající rostliny k odstranění některých kontaminantů (např. výbušnin těžkých kovů, radionuklidů, polycyklických aromatických uhlovodíků i léčiv) z životního prostředí. Zabývají se nejen akumulací a biotransformací těchto kontaminantů v rostlinách, ale i jejich účinky na rostlinný organismus.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) dohodla spolupráci s chorvatskou agenturou Croatia Science Foundation (HRZZ) – badatelé z obou zemí budou moci podávat návrhy společných vědeckých projektů. Očekává se, že budou podpořeny projekty za několik milionů korun ročně.
„Chorvatsko je nejen zemí, kam lidé jezdí v létě na dovolenou, ale také zemí, kde se pěstuje kvalitní věda. Spolupráce našich agentur umožní financovat společné projekty – tedy propojovat badatelské týmy, které budou sdílet know-how, zkušenost, ale hlavně také poznatky, které se navzájem budou doplňovat,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian.
Spolupráce byla navázána v rámci evropské iniciativy Weave, které je GA ČR zakládajícím členem. Díky ní se do roku 2025 propojí 12 evropských agentur podporujících základní výzkum. V příštích letech GA ČR rozšíří spolupráci se stávajícími 11 agenturami o instituce z Belgie, Norska a Švédska a případně dalších států.
Vědecké projekty bude hodnotit vždy jen jedna agentura a druhá výsledky jejího hodnocení převezme (tzv. princip Lead Agency).
O HRZZ
Chorvatská agentura Croatian Science Foundation byla založena v roce 2001 chorvatským parlamentem. V roce 2021 financovala 780 vědeckých projektů za v přepočtu více než 700 milionů korun. Vědecké projekty HRZZ financuje v sedmi grantových programech.
O GA ČR
Grantová agentura ČR jako jediná instituce v ČR poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu – v letošním roce ve výši přibližně 4,7 mld. Kč. V rámci vyhlášených programů financuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a jejich týmů, tak mladých a začínajících vědeckých pracovníků. Každý rok GA ČR podpoří stovky výzkumných projektů.
Údaje o příbuznosti a podobnosti rostlinných druhů pomáhají Zdeňce Lososové, docentce Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, určit, které rostliny spolu dokážou žít na jednom místě. Díky tomu je například možné odhadnout, jestli se nový druh na místě uchytí, nebo se dokonce nestane nebezpečím pro původní rostliny. Výzkumný projekt docentky Lososové byl minulý rok nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
„Co mne fascinuje, je to, že ačkoli člověk po celá tisíciletí mění a přetváří evropskou vegetaci a dováží sem nové druhy, tak přesto ze současného složení vegetace můžeme pořád vyčíst starodávný (třetihorní nebo čtvrtohorní) původ každého vegetačního typu, protože nároky druhů na stanoviště se nemění,“ popisuje Zdeňka Lososová.
Jako příklad uvádí evropskou stepní vegetaci, která má původ v pozdních třetihorách. V té době se vyvinulo množství druhů stepních rostlin, třeba kozince, chrpy, hvozdíky, a ty se v této vegetaci vyskytují pořád. „Nemají vlastnosti, které by jim umožňovaly šířit se například do zastíněných míst v lese – nepřežily by tam. Jsou adaptovány na sucho a světlo. Říká se tomu teorie konzervativních nik – kytky jsou konzervativní, nároky na místo, které zdědily po svých předcích, mění jen neochotně,“ vysvětluje docentka Lososová.
Jádrem výzkumů docentky Lososové a jejích kolegů za poslední léta je určování, proč spolu rostliny dokážou žít na jednom místě. Zkoumají tedy vztah prostředí a podobnosti nebo příbuznosti mezi rostlinami. Pomocí příbuznosti druhů dokážou detekovat refugia, tedy místa, kde se dlouhodobě akumulovaly a přežívaly rostliny z různých vývojových částí fylogenetického stromu – jakéhosi „stromu života“, který zobrazuje příbuzenské vztahu mezi různými druhy.
Nechtění příchozí
Získané poznatky se dají využít například k pochopení rostlinných invazí. Řada rostlin totiž neroste na stále stejném místě, ale šíří se do nových oblastí. Jejich „stěhování“ urychlují lidé, kteří je někdy záměrně, ale často úplně náhodně převezou do vzdálených končin. Tam se některé tyto rostliny uchytí a začnou růst.
Většinou to nevadí, někdy je to přímo prospěšné. Třeba po objevení Ameriky si Evropané přivezli domů brambory a kukuřici. Snížili tím množství hladomorů, které sužovaly Evropu. Ameriku zase obohatila pšenice, ječmen a rýže.
Občas se však rostlina začne v novém prostředí rozpínat, čímž dochází k utlačování původních druhů. U nás je obzvláště varovným příkladem bolševník velkokvětý, přivezený do Čech v 19. století jako okrasná rostlina, která se z parků rozšířila do krajiny. Vytváří husté porosty, v jejichž stínu původní rostliny často nepřežijí. Ohrožuje i člověka – když si potřísní kůži jeho šťávou a na zasažené místo zasvítí slunce, naskáčou na něm bolestivé puchýře.
Jak ale rozpoznat, které z dalších rostlin, jež se k nám mohou dostat, mohou být v naší přírodě takto nebezpečné?
Poměr 100:10:1
Zdeňka Lososová se svými kolegy zjišťovala, jak se daří nepůvodním druhům rostlin v různém prostředí. Využili vlastních pozorování v různých typech vegetace, ve kterých se soustředili na trávníky, lesní porosty a člověkem vytvořená pole či rostliny ve městech.
Vědci sledovali, kterým nepůvodním druhům se v novém prostředí dobře dařilo, jaké měly vlastnosti a zda se podobaly vlastnostem původních druhů, nebo přinesly něco nového. Například jestli nepůvodní druh má tenčí a širší listy, což mu umožňuje využívat světlo, vodu nebo dostupné živiny jiným způsobem.
„Na základě našeho výzkumu jsme schopni říci, že invazní druhy jsou zpravidla takové, jejichž rozměry jsou v daném prostředí relativně velké, takže mají více slunečního světla, dobře se rozmnožují – rychle vytvářejí semena a ta semena mají dobrou klíčivost, a nemají specifické nároky na opylovače,“ shrnuje Zdeňka Lososová. „Pokud by tedy někdo chtěl takovouto rostlinu dovézt, musí si dát pozor, aby se mu nevymkla.“
Jak dodává, obvyklý poměr je, že ze sto zavlečených druhů rostlin se u nás asi deset naturalizuje a z nich jen jeden druh se projeví jako invazní.
Doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.
Docentka Zdeňka Lososová je botaničkou, která působí v Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tutéž fakultu i sama vystudovala, doktorát (Ph.D.) získala v roce 2003, docentkou je od roku 2010. Zabývá se druhovou rozmanitostí rostlin na přirozených i člověkem vytvořených stanovištích, studuje funkční a fylogenetické vztahy mezi rostlinami. Absolvovala akademické pobyty v Rakousku, Německu a Británii.
Název projektu nominovaného na Cenu předsedy Grantové agentury ČR: Evoluční ukazatele nesdílené fylogenetické a funkční diverzity rostlinných společenstev Evropy
Zajímá vás, kdo všechno se může ucházet o grant GA ČR, jaké typy grantových soutěží existují, jak probíhá výběr projektů či jaké novinky GA ČR chystá? Pak právě pro vás přichystala GA ČR semináře, na kterých budou tyto a další otázky zodpovězeny, a to včetně otázek z publika. Oba semináře proběhnou v českém jazyce a budu přenášeny také online.
Semináře nabídnou jedinečnou možnost dozvědět se o grantových možnostech a novinách GA ČR z první ruky od jejího předsedy prof. Petra Baldriana a pokládat mu v otevřené diskuzi dotazy. Oba semináře proběhnou fyzicky i online a jsou určeny pro všechny zájemce pracující v oblasti vědy a výzkumu a pro zaměstnance grantových oddělení.
Praha
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) — Vencovského aula, nám. W. Churchilla 1938/4, Praha 3
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.