Výzva k nominacím na členy hodnoticích panelů GA ČR

Grantová agentura ČR vyhlašuje doplňující výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR.

Návrhy se předkládají do následujících hodnoticích panelů:

  • P104 – Stavební materiály, architektura a stavitelství
  • P105 – Stavební mechanika a konstrukce, mechanika tekutin a geotechnika – specializace geotechnika
  • P107 – Kovové materiály- příprava a vlastnosti
  • P203 – Jaderná a částicová fyzika, astronomie a astrofyzika – specializace astrofyzika
  • P204 – Fyzika kondenzovaných látek a materiálů, fyzika plazmatu a nízkých teplot – specializace fyzika pevných látek, fyzika materiálů
  • P209 – Vědy o atmosféře, hydrologie, fyzická geografie a geofyzika – specializace geodézie, geografie a hydrologie
  • P301 – Molekulární a strukturní biologie, genetika, genomika a bioinformatika
  • P302 – Mikrobiologie, parazitologie, imunologie a biotechnologie
  • P303 – Buněčná, vývojová a evoluční biologie
  • P304 – Nádorová biologie, experimentální onkologie, morfologické obory a patologie
  • P305 – Lékařské fyziologické obory a neurovědy, diagnostika a terapie, translační výzkum
  • P306 – Farmakologie, toxikologie, lékařská biochemie, lékařská biofyzika
  • P401 – Filosofie, teologie, religionistika – specializace filosofie, religionistika
  • P405 – Archeologie a starší dějiny (do roku 1780) – specializace archeologie, medievistika
  • P503 – Potravinářství, ekotoxikologie a environmentální chemie
  • P504 – Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů
  • P506 – Botanika a zoologie

Návrhy na členy hodnoticích panelů mohou na formuláři GA ČR předkládat právnické i fyzické osoby působící v oblasti vědy a výzkumu z řad významných odborníků, kteří v základním výzkumu dosáhli přesvědčivých výsledků. Předložené nominace musí obsahovat seznam všech pracovišť kandidáta a prohlášení zaměstnavatele, že s nominací souhlasí a je připraven kandidáta v případě jeho jmenování uvolňovat na zasedání panelů, případně dalších poradních orgánů předsednictva GA ČR, která mohou vyplynout z titulu členství v panelu. Z důvodu vyloučení střetu zájmů při hodnocení projektů, je GA ČR nucen upřednostňovat kandidáty s menším počtem afiliací.  Délka členství v hodnoticím panelu se stanovuje zpravidla na 2 roky a každý zvolený člen panelu může tuto činnost vykonávat nejvýše po dvě funkční období. Grantová agentura přivítá vyšší zastoupení žen, podobně jako cizojazyčných pracovníků působících na našich institucích, v podaných nominacích na členy hodnoticích panelů.

Jedním z důležitých požadavků na člena hodnoticího panelu je ochota a schopnost umět s určitým nadhledem posoudit v rámci panelu širší úsek oboru, tedy nejen specializaci vlastní vědecko‐výzkumné činnosti. Dále je třeba zdůraznit, že člen hodnoticího panelu je nominován jako vědecká osobnost, nikoli jako zástupce instituce, v níž působí. Očekává se tudíž schopnost posuzování výhradně podle odborných hledisek. Povinností člena hodnoticího panelu je vyjádřit se ke značnému počtu projektů, seznámit se se všemi předloženými projekty a dále zúčastnit se všech zasedání hodnoticího panelu. Členství v panelu je tedy náročné na časové i pracovní zatížení. Členům panelů náleží za jejich práci finanční odměna.

GA ČR využívá webovou aplikaci pro zpracování grantových přihlášek, dílčích i závěrečných zpráv pro řešitele a dále i pro hodnocení projektů členy panelů. Proto je nezbytné, aby kandidáti na členství v hodnoticích panelech byli schopni a ochotni tento elektronický systém používat.

Návrhy do hodnoticích panelů pro nadcházející funkční období začínající 1. dubna 2022 je třeba zaslat Kanceláři GA ČR v písemné formě nebo elektronicky na formuláři GA ČR podepsaném osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele (lze i prostřednictvím Informačního systému datových schránek – ISDS: a8uadk4) na e-mailovou adresu podatelna@gacr.cz nejpozději do 30. listopadu 2021.

Neúplně vyplněné návrhy nebo návrhy, které nebudou podány na stanoveném formuláři, GA ČR nebude akceptovat.

Není třeba zdůrazňovat, že úroveň členů panelů má zásadní význam pro kvalitu hodnoticího procesu.

Mikulovice u Pardubic – pohřebiště z počátků doby bronzové na Jantarové stezce

V letech 2007–2009 prozkoumali archeologové z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., a Východočeského muzea v Pardubicích v lokalitě Mikulovice u Pardubic několik skupin kostrových hrobů z počátků doby bronzové, z období ca 2200–1700 před Kristem. Záhy se ukázalo, že zdejší pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období.

Staletí kolem a po roce 2000 před Kristem jsou v celoevropském kontextu spojována s počátky bronzové metalurgie a rozvojem dálkového obchodu a nadregionálních kontaktů všeho druhu. Jak znalost poměrně vyspělé metalurgie, tak široké spektrum jejích produktů v podobě stovek typů bronzových předmětů, se během několika desetiletí rozšířily téměř do všech koutů tehdy známého světa. V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s tzv. Únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie (kultura Wessex) a jihovýchodního Španělska (kultura El Argar) k nejvyspělejším oblastem evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy.


Mikulovice u Pardubic, dokumentace jednoho z hrobů
Mikulovice u Pardubic, dokumentace jednoho z hrobů

Na rozsáhlém území mezi německým Harzem, polským Slezskem a jihozápadním Slovenskem, kde se s památkami Únětické kultury setkáváme, jsou dnešní Čechy množstvím i kvalitou nálezů nepochybně regionem nejbohatším. To se týká i charakteristických kostrových pohřebišť té doby. Naši předkové na nich pohřbívali své mrtvé ve skrčené poloze, na pravém boku, hlavou k jihu a obličejem k východu. Někdy je ukládali do jednoduchých obdélných hrobových jam, často ale najdeme i opravdové kamenné hrobky se složitou konstrukcí, dlážděným dnem, zděnými stěnami a stropem z rozměrných kamenných bloků. Právě dvě taková bohatá kostrová pohřebiště, prozkoumaná již v roce 1879 poblíž Únětic nedaleko Prahy lékařem z blízkých Roztok, Čeňkem Ryznerem, dala také ještě v 19. století jméno celé archeologické kultuře – Únětická. I když se regionální skupiny Únětické kultury na obrovském území jejího rozšíření navzájem v lecčems liší, společný habitus jim dává mimo jiné právě shodný pohřební ritus i velmi typické formy společně se vyskytujících předmětů, nádob, šperků atd.

Jednou z významných odlišností území dnešních Čech od všech sousedních oblastí je masový výskyt jantaru v hrobech zdejších obyvatel. Zejména v těch ženských často nacházíme nádherné jantarové náhrdelníky. Jantar je na našem území jednoznačně cizího (baltského) původu a je proto významným dokladem nadregionálních kontaktů příslušníků zdejších “starobronzových“ populací. Zatímco ze sousedních oblastí (střední Německo, polské Slezsko, Morava) známe nanejvýš několik málo desítek pohřbů s jantarem, přítomném nejčastěji jen v jediném hrobě na celém pohřebišti, máme dnes z území Čech k dispozici více než 320 hrobů obsahujících jantarové šperky – výjimkou není ani deset a více na jednom pohřebišti – s desítkami i stovkami jantarových šperků.


Mikulovice u Pardubic, repliky honosných jantarových náhrdelníků z ženských hrobů č. 2 (vpravo) a 36 (vlevo).
Mikulovice u Pardubic, repliky honosných jantarových náhrdelníků z ženských hrobů č. 2 (vpravo) a 36 (vlevo).

Z celkového obrazu svým bohatstvím vyčnívá právě pohřebiště v Mikulovicích. S téměř 900 jantarovými předměty identifikovanými ve 27 zdejších hrobech jsou Mikulovice na jantar nejbohatší lokalitou v celém únětickém světě a jednou z nejbohatších v soudobé Evropě vůbec. Jantarové náhrdelníky, které patří na našem území k typickým ženským šperkům, se tu našly ve více než 40 % všech ženských hrobů, což je extrémní množství. Hrob ca 35 let staré ženy č. 2 je se svým nádherným náhrdelníkem složeným z více než 400 jantarových perel dokonce vůbec nejbohatším hrobem obsahujícím jantar známým z celé tehdejší Evropy. Právě toto extrémní bohatství bylo významným impulzem k vědecké analýze a publikaci této nekropole v rámci mezinárodního interdisciplinárního projektu finančně podpořeného grantem GA ČR.

Archeologie stále intenzivněji spolupracuje s nejrůznějšími přírodními vědami. Zdaleka už nejde jenom o radiokarbonové datování nebo chemické složení kovových předmětů. V poslední době jsou to zejména analýzy tzv. mobilitních (Sr a O) a výživových (C a N) izotopů, pomáhající mapovat možné oblasti původu a stravovací návyky našich předků, a samozřejmě analýzy aDNA. S rozšiřujícím spektrem využívaných metod se vyvíjí i metodika a “filosofie“ jejich využívání. Výzkum rychle směřuje od analýz jednotlivých případů k multidisciplinárním projektům zkoumajícím a interpretujícím celé komplexy dat – v našem případě celá pohřebiště, celé pravěké komunity. To je i případ projektu vědeckého vyhodnocení pohřebiště v Mikulovicích.


Mikulovice u Pardubic, hrob ca 35ti leté žerny č. 2 s honosnými šperky – jantarovým náhrdelníkem, bronzovými náramky, jehlicemi a zlatými ozdobami vlasů. Jde o nejbohatší známý hrob s jantarovými šperky z celé tehdejší Evropy.
Mikulovice u Pardubic, hrob ca 35ti leté žerny č. 2 s honosnými šperky – jantarovým náhrdelníkem, bronzovými náramky, jehlicemi a zlatými ozdobami vlasů. Jde o nejbohatší známý hrob s jantarovými šperky z celé tehdejší Evropy.

Ne všechny potřebné analýzy je možné nebo účelné provádět na pracovištích v ČR. Spolupracujeme proto i s řadou renomovaných zahraničních institucí a kolegů, často nositelů ERC gratů. Za jiné stojí za zmínku univerzity v Bristolu či Helsinkách (prof. V. Heyd, analýzy tzv. mobilitních izotopů stroncia a kyslíku), Curt-Engelhorn-Zentrum Archäometrie v Mannheimu (prof. E. Pernicka, prof. R. Schwab a další, materiálové analýzy, radiokarbonové datování), tým Dr. W. Haaka na Max Planck Institute for the Science of Human History v Jeně nebo tým prof. D. Reicha na Harvardu (analýzy aDNA, paleopatologie atd.). Nicméně na našem výzkumu se samozřejmě podílela i řada pracovišť z ČR, v čele s kolegyněmi a kolegy z několika ústavů AV ČR (ÚJF v Řeži, Geologický ústav), Antropologického oddělení NM v Praze, České geologické služby, Přírodovědné fakulty UK v Praze, Anatomického ústavu Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích, Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci nebo Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně.

Díky nadprůměrnému bohatství hrobů mikulovické starobronzové komunity, zejména výskytu importů, tedy předmětů, surovin či technologií prokazatelně cizího původu (např. zmíněný jantar), a také díky strategické geografické poloze, jsme už od počátku připisovali zdejší aglomeraci možnou roli klíčového uzlového bodu na významné dálkové komunikaci. Poloha na ní umožňovala přísun těchto komodit ve výrazně nadprůměrném množství. To dává tušit, že se zdejší komunita na provozu na této komunikaci patrně nějakým způsobem podílela – někteří její příslušníci z její existence významně profitovali. Opět bych tu připomněl ženu z hrobu č. 2, pohřbenou kromě pěti bronzových náramků, tří bronzových jehlic a dvou zlatých vlasových ozdob také s již výše zmíněným nádherným jantarovým náhrdelníkem složeným z více než 400 jantarových perel a několika tzv. rozřaďovačů, vzácných jantarových kamenů s vícenásobným paralelním vrtáním, které sloužily nejen jako ozdoba, ale také k udržování odstupu mezi celkem třemi řadami jantarových korálů.


Mikulovice u Pardubic, zlaté vlasové šperky z bohatého ženského hrobu č. 2.
Mikulovice u Pardubic, zlaté vlasové šperky z bohatého ženského hrobu č. 2.

Zejména dvojité a trojité rozřaďovače činkovitého tvaru jsou svým tvarem zcela výjimečné a nezaměnitelné, svědčící o mimořádné zručnosti a invenci svého výrobce/designera. Tyto svým tvarem nezaměnitelné artefakty známe jen ze čtyř soudobých bohatých ženských hrobů, tří na území Čech a čtvrtého, prozkoumaného nedaleko naší severní hranice. Všechny byly součástí nádherných jantarových náhrdelníků s velmi podobným designem – jeden ústřední, obdélný či okrouhlý kámen s vícenásobným paralelním vrtáním byl doplněn několika činkovitými rozřaďovači s vícenásobným paralelním vrtáním a dvěma nebo třemi šňůrami drobných jantarových perel. Šlo o záměrně vyrobené a sestavené honosné jantarové šperky, složené ze standardizovaných setů rozřaďovačů doplněných dvěma či třemi šňůrami jednoduchých perel. Náhrdelníky vznikly mezi léty 2000–1800 před Kristem ve specializované šperkařské dílně působící někde na území středních Čech a byly určeny pro významné zákazníky/zákaznice, ženy, stojící na vyšších stupíncích tehdejší únětické sociální hierarchie.

A jak se poloha aglomerace na významné dálkové komunikaci a příliv exotického zboží odrazily v životě mikulovické komunity? Zdejší populaci můžeme charakterizovat, pro někoho možná překvapivě, jako typicky zemědělskou, s homogenním signálem stravovacích návyků odpovídajících konzumaci běžného spektra plodin (zejména pšenic – dvouzrnky, jednozrnky a špaldy) i domácích zvířat (tura, prasat, ovcí/koz) své doby. Doloženo je komplexní využívání okolního přírodního prostředí, které v blízkosti aglomerace charakterizujeme jako suché, spíše otevřené stanoviště, patrně bez výskytu zapojeného lesa, s podmínkami vhodnými k provozování zemědělské činnosti. Zdejší sídelní aglomeraci, jejíž rozsah odhadujeme na ca 60 ha, měla patrně zcela odlesněnou a intenzivně multifunkčně využívanou a částečně zastavěnou centrální plochu, lemovanou zemědělsky obhospodařovanou půdou postupně přecházející v místy řidší lesní porosty. Antropologické a paleopatologické analýzy nás poněkud překvapivě informují o daleko horším zdravotním stavu a větších zdravotních problémech zdejších obyvatel, než by se mohlo zdát na základě výsledků dosavadního výzkumu. Pomineme-li některá běžnější, často zhojená zranění i výjimečné případy s fatálními následky, překvapuje na první pohled zejména vysoký podíl jedinců s možnými stopami TBC na kostech, ale i poměrně vysoký podíl kloubních či zánětlivých onemocnění, vrozené skoliózy nebo potravinové nedostatečnosti. Také stopy intenzivní, opakující se pracovní činnosti na zubech několika skeletů patří mezi výjimečná zjištění. Již zmíněné analýzy tzv. výživových izotopů uhlíku a dusíku neindikují téměř žádnou sociální stratifikaci. Pouze dva skelety (dvojhrob muže a ženy) vykazují výrazně odlehlé hodnoty naznačující častější konzumaci masa. Zatímco muž byl patrně původem z regonu, žena byla pomocí analýzy tzv. mobilitních izotopů stroncia a kyslíku jednoznačně identifikována jako “cizinka“. Jejich obecně vyššímu sociálnímu postavení v rámci komunity však na druhé straně neodpovídá množství ani kvalita milodarů z jejich hrobu. Tím se dostáváme k relativně nízkému podílu tzv. imigrantů, jedinců cizího původu, pochovaných společně s “místními“ příslušníky zdejší populace, kterou prof. Heyd charakterizuje jako převážně lokální, usedlou společnost bez výraznějších signálů běžnější mobility, přičemž i většina jedinců pohřbených s importovanými artefakty jsou místní. Zatímco jedinců pocházejících z výrazně větších vzdáleností (mimo území dnešních Čech) nebylo v Mikulovicích pohřbeno více než ca 10 %, najdeme ve zdejším vzorku statisticky významný signál větší regionální mobility žen, nežli mužů a zejména dětí, která je doložena i z dalších oblastí Evropy a bývá běžně interpretována jako jeden z dokladů ženská exogamie.


Mikulovice u Pardubic, hrob ca 35ti leté žerny č. 2 s honosnými šperky – jantarovým náhrdelníkem, bronzovými náramky, jehlicemi a zlatými ozdobami vlasů. Jde o nejbohatší známý hrob s jantarovými šperky z celé tehdejší evropy.
Mikulovice u Pardubic, hrob ca 35ti leté žerny č. 2 s honosnými šperky – jantarovým náhrdelníkem, bronzovými náramky, jehlicemi a zlatými ozdobami vlasů. Jde o nejbohatší známý hrob s jantarovými šperky z celé tehdejší evropy.

Na pohřebišti v Mikulovicích byli tedy pohřbíváni převážně příslušníci běžné, usedlé, lokální zemědělské komunity, žijící v centru relativně izolované, rozsáhlými neosídlenými oblastmi obklopené menší regionální skupiny únětické kultury, patrně běžně praktikující regionální ženskou exogamii. Základem její existence bylo zemědělství, pěstování běžných kulturních plodin a chov domácích zvířat. Analyzované hroby, zejména pak ženské, jsou ale plné importů všeho druhu, pocházejících z různých směrů a kulturních prostředí, ze vzdáleností až mnoha set km, a to v jinde nevídaném množství a kvalitě. To bylo s největší pravděpodobností způsobeno jednak polohou lokality na významné dálkové komunikaci, z části pak také přímou participací některých příslušníků zdejší komunity na provozu na této komunikaci.

Sedmisetstránkovou vědeckou publikací z per více než třicítky autorů ze čtyř zemí ale náš výzkum nekončí. V současné době probíhají komplexní analýzy aDNA celé zdejší populace a nové vyhodnocení všech získaných informací a dat v tomto zcela unikátním kontextu. Takto komplexně a detailně prozkoumaná a analyzovaná komunita nemá totiž ve výzkumu evropské doby bronzové v současné době obdoby.

Autor textu: Michal Ernée, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Foto: Jarmila Koutová

Vědci z Ženevy a Brna se v novém projektu zaměří na porovnání 21 evropských jazyků

Grantová agentura České republiky (GA ČR) bude společně se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) od ledna financovat projekt „Značení vedlejších vět pádovými morfémy“. Vědci se zaměří na zkoumání tohoto jazykového jevu ve 21 evropských jazycích a zmapují tak oblast, která zatím nebyla probádána. Řešitelem tříletého projektu bude na české straně Mgr. Pavel Caha, Ph.D., z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Řešení švýcarské části se ujmou vědci z Université de Genève.

Projekt byl vybrán na základě iniciativy Weave, která do roku 2025 propojí dvanáct evropských agentur a díky které je možné propojit v jednom projektu vědce až ze tří států. Zmíněný projekt byl vybrán na principu Lead Agency – návrh projektu hodnotila pouze jedna agentura a druhá výsledky jejího hodnocení přejala. V tomto případě byla v roli hodnoticí agentury SNSF. Každá ze zapojených agentur bude financovat tu část projektu, na které se podílejí vědci působící v daném státu.

Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání švýcarsko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (*.pdf)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

RVVI navrhla doplnění předsednictva GA ČR

V pátek 1. října navrhla Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jmenovat předsedou GA ČR doc. RNDr. Petra Baldriana, Ph.D., který v současné době odpovídá za oblast zemědělských a biologicko-environmentálních věd. Oblasti lékařských a biologických věd by se měl ujmout prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc., působící na Institutu klinické a experimentální medicíny a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Uvedené role – tj. člena předsednictva za oblast lékařských a biologických věd a zároveň pozici předsedy GA ČR – zastával prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., který na začátku července nenadále zemřel.

 

doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.Doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D., v předsednictvu GA ČR působí od roku 2017. V lednu 2021 začalo jeho druhé funkční období. Vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na ekologii půdních organismů a využití mikroorganismů v biotechnologiích. Je vedoucím Laboratoře environmentální mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. V minulosti byl oceněn například Cenou ministra školství či Akademickou prémií AV ČR, ale také Cenou předsedy GA ČR. Na mezinárodní scéně působí či působil jako ambasador International Society for Microbial Ecology, editor časopisů a řešitel mezinárodních projektů. Působí i v panelech řady zahraničních grantových agentur a jako pedagog, školitel a člen oborových komisí doktorského studia.

 

prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc., dosud působil v GA ČR jako člen dvou hodnoticích panelů v rámci oborové komise lékařských a biologických věd. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na genetiku jaterních chorob. Je vedoucím Laboratoře experimentální hepatologie a zástupcem přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, k jehož vybudování významně přispěl. Jeho práce vedoucí k objasnění příčiny několika dědičných onemocnění byly oceněny Českou hepatologickou společností ČLS JEP, čestným členstvím v České společnosti klinické biochemie a mezinárodní cenou The Bares Award. Z mezinárodních aktivit lze uvést členství ve vědecké radě nizozemské nadace De Crigler-Najjar Stichting zaměřené na financování výzkumu dědičných žloutenek. Na Karlově Univerzitě působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise biochemie a patobiochemie.

 

O předsednictvu GA ČR

Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy (prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.), vědy o neživé přírodě (RNDr. Alice Valkárová, DrSc.), lékařské a biologické vědy (dočasně zastupuje doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.), společenské a humanitní vědy (prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr. h. c.) a zemědělské a biologicko-environmentální vědy (doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.). Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.

Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Sedm slovinsko-českých projektů bylo doporučeno k financování

Od října se začne řešit další sedm dvou až tříletých projektů, na kterých budou spolupracovat čeští a slovinští vědci. Tyto projekty byly doporučeny na základě spolupráce typu Lead Agency se slovinskou agenturou Slovenian Research Agency (ARRS). Doplní tak již dříve oznámených deset společných projektů doporučených k financování Grantovou agenturou České republiky. Každá z agentur financuje tu část projektů, na které se podílejí vědci působící v daném státu.

K financování byly doporučeny následující projekty:

Reg. č. Navrhovatel Instituce Název projektu Doba řešení
21-46325L

 

doc. RNDr. Miroslav Fojta, CSc. Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Vývoj citlivého a selektivního elektrochemického genosenzoru pro terénní detekci „citrus bark cracking“ viroidu (CBCVBd) 3 roky
21-48595L

 

RNDr. Štefan Vajda, CSc., Dr. habil Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Katalytická přeměna zbytkové biomasy na kyselinu glukarovou. Od víceúrovňového modelování až k sestavení funkčního reaktoru 3 roky
21-45726L

 

prof. Dr Jiří Klemeš, DSc Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně Udržitelný hodnotový řetězec plastů pro přechod na oběhové hospodářství 3 roky
21-47163L

 

Ing. Kamil Král, Ph.D. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Fyziologická, morfologická a růstová reakce jedle a buku podél geografického gradientu – základ pro predikci budoucího vývoje trendů 3 roky
21-47171L

 

Doc. Ing. David Špaček, Ph.D. Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Dopady koronaviru na organizační změny a digitalizaci ve veřejné správě 2 roky
21-47159L

 

prof. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů; Česká zemědělská univerzita v Praze INPROFF: Kvalita, bezpečnost a authenticita potravin a krmiv na bázi hmyzího proteinu 3 roky
21-47320L Doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc. Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Proměny intimity v literárním diskurzu slovinské moderny 3 roky

Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání slovinsko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu *(pdf)

Výzvy byly vyhlášeny v rámci partnerství Central European Science Partnership (CEUS), která bylo nově transformováno do iniciativy Weave. Weave do roku 2025 propojí dvanáct evropských agentur a umožní řešit projekty vědců až ze třech států.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Pět laureátů získalo Cenu předsedy GA ČR za vynikající výzkum

Excelentní vědci a vědkyně dnes obdrželi Cenu předsedy Grantové agentury České republiky (GA ČR) za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů, kterou letos výjimečně předala místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová. Prestižní ocenění za nejlepší základní výzkum obdrželi Martin Pivokonský (Akademie věd ČR), Vladimír Šindelář (Masarykova univerzita), Zdeněk Lánský (společné centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy BIOCEV), Klára Šeďová (Masarykova univerzita) a Marek Eliáš (Ostravská univerzita).

Oceněné výzkumné projekty přinášejí významné poznatky, díky kterým bude možné zajistit vysokou kvalitu pitné vody, využít některé organické látky při přípravě léčiv, lépe poznat dění v nitru nervových buněk, zlepšit vzdělávání žáků ve školách či více porozumět evoluci buněčných organel – drobných útvarů přítomných v buňkách rostlin a řas.

„Považujeme za nesmírně důležité oceňovat práci vědců a vědkyň, proto jsme i letos vybrali pět nejlepších grantových projektů. Bylo mi ctí předat Cenu předsedy Grantové agentury ČR laureátům, ovšem velmi mě mrzí, že ji nemohl udělit předseda GA ČR Jaroslav Koča, výjimečný vědec i člověk, který nás nedávno nečekaně navždy opustil. Ceny jsme udělili již poosmnácté a letošní výběr projektů opět dokazuje, že základní výzkum je v České republice na světové úrovni, “ říká místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová.

Laureáti Ceny předsedy GA ČR jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Přes třicet projektů postoupilo do užšího výběru, z nichž byly vybrány vítězné projekty z pěti oblastí základního výzkumu: technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.

„Grantová agentura ČR každý rok finančně podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě transparentního výběrového procesu. Jsme jedinou institucí v České republice, která již 28 let poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Budeme se snažit i nadále o vytváření vhodných podmínek pro kvalitní základní výzkum tak, aby vedl k dalším úspěchům českých vědců a vědkyň,“ uvádí místopředsedkyně GA ČR Stanislava Hronová.

Přehled laureátů a oceněných projektů

Technické vědy

doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd ČR

projekt: Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na vlastnosti vloček tvořených během koagulace/flokulace při úpravě vody

Projekt zkoumal, jaký vliv mají organické látky, které produkují sinice, na úpravu vody při různé intenzitě míchání. Přinesl zásadní zjištění – pokud se změní intenzita míchání, nedochází ke změně velikosti vloček, které odstraňují znečišťující příměsi vody, plynule, ale skokově. Tyto podmínky ve výsledku rozhodují, jak bude celý proces úpravy vody účinný. Projekt tak přispěl k prohloubení teoretických znalostí úpravy vody koagulací a flokulací, které lze využít ke zlepšení stávajících technologií úpraven vody, a díky tomu zajistit pitnou vodu.

Vědy o neživé přírodě

prof. Ing. Vladimír Šindelář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

projekt: Chirální bambusurily

Projekt se zabýval takzvanými bambusurily – organickými látkami, jejichž molekula se podobá části bambusového stvolu, podle něhož ji laureát, který je jejich objevitelem, pojmenoval. Blíže se zaměřilna chirální bambusurily, jejichž molekula není totožná s jejím zrcadlovým obrazem. Zjistil, že jsou schopny k sobě přednostně vázat pouze jeden z dvojice chirálních aniontů, čímž lze rozdělit dvojice aniontů a získat jen ty, které vykazují požadované vlastnosti. Díky tomu je možné využít bambusurily například při přípravě léčiv.

Lékařské a biologické vědy

RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D., BIOCEV

projekt: In vitro rekonstituce mitochondriálního transportního komplexu

Díky tomuto projektu byl objeven mechanismus, který umožňuje molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Přinesl zjištění, jak molekulární motory přepravují mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu. Objasnění molekulárního mechanismu přináší poznatky významné pro další výzkum regulace transportu mitochondrií.

Společenské a humanitní vědy

prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D., Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

projekt: Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků

Projekt prokázal, mimo jiné prostřednictvím speciálně vyvinuté aplikace, že verbální zapojení žáků ve škole podporuje učení. Žáci, kteří při výuce komunikují, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří v tichosti sledují pokyny učitele. Projekt přinesl zjištění, která lze využít ve školách ke zkvalitnění vzdělávání žáků a také odhalil, že komunikace během výuky může kompenzovat znevýhodnění dané méně podnětným rodinným zázemím žáků.

Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy

prof. Mgr. Marek Eliáš, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity

projekt: Temná strana biologie plastidů: evoluce a funkce leukoplastů u řas

Projekt zásadně přispěl k lepšímu pochopení evoluce a funkce takzvaných plastidů – buněčných organel přítomných v buňkách rostlin a řas. Zmapoval metabolické funkce plastidu jednobuněčného bičíkatého organismu – bezbarvého krásnoočka. Odhalil také novou linii nefotosyntetizujících řasových bičíkovců s extrémně velkým plastidovým genomem a odkryl skrytý plastid v měňavkovitém organismu rodu Leukarachinon.

 

Cena předsedy Grantové agentury ČR

Cena předsedy GA ČR je pravidelně udílena od roku 2003 třem až pěti laureátům jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Doposud bylo oceněno celkem 80 výjimečných vědců a jejich projektů. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.

Grantová agentura České republiky

Grantová agentura České republiky (GA ČR) jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. Mezi cíle GA ČR patří financovat vědecké projekty základního výzkumu erudovaných vědců i začínajících mladých vědců a jejich týmů, vytvářet vhodné a atraktivní podmínky pro vědce a také podporovat a dále rozšiřovat mezinárodní vědeckou spolupráci. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Ceny předsedy GA ČR 2021 – podklady

Fotografie z akce – výběr

Fotografie z akce – celé fotoalbum

 

Živý stream/záznam akce

Tisková zpráva

Press release (english version)

Leták k Cenám předsedy 2021

Program předávání Cen předsedy GA ČR 2021

Informace o laureátech a projektech

Video medailonek: Pivokonský (Technické vědy)

Video medailonek: Šindelář (Vědy o neživé přírodě)

Video medailonek: Lánský (Lékařské a biologické vědy)

Video medailonek: Šeďová (Společenské a humanitní vědy)

Video medailonek: Eliáš (Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy)

Seznam 32 nominovaných vědců

Logo GA ČR

 

Kontakty:

Bc. Šárka Dočkalová – +420 733 690 531; sarka.dockalova(at)gacr.cz

Mgr. Vojtěch Janů, Ph.D. – +420 733 690 777; vojtech.janu(at)gacr.cz

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

prof. Mgr. Marek Eliáš, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR za rok 2021

Marek Eliáš je absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, od roku 2010 působí na Katedře biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Jeho ústředním odborným zájmem je snaha porozumět rozmanitosti jednobuněčných eukaryot (protistů) na jejich molekulární, genomové a buněčné úrovni. Věnuje se především srovnávací genomice, evoluci a funkci buněčných organel, proteinům ze skupiny GTPáz Ras nadrodiny a biologii eustigmatofytních řas. Vyučuje biologii protistů, genomiku a bioinformatiku.

Eliáš Marek

 Popis oceněného projektu Temná strana biologie plastidů: evoluce a funkce leukoplastů u řas

Plastidy jsou buněčné organely přítomné v buňkách rostlin a řas, které vznikly před více než miliardou let. Ačkoliv primárně slouží k fotosyntéze, v mnohých případech plastidy tuto funkci ztratily a změnily se ve struktury nazývané nefotosyntetizující plastidy nebo leukoplasty.

Projekt Marka Eliáše se zaměřil na evoluci a funkci těchto plastidů. Zmapoval metabolické funkce plastidu jednobuněčného bičíkatého organismu na pomezí mezi prvoky a řasami – bezbarvého krásnoočka. Odhalil také novou linii nefotosyntetizujících řasových bičíkovců s extrémně velkým plastidovým genomem. Navíc objevil skrytý plastid v měňavkovitém organismu rodu Leukarachinon.

Projekt zásadně přispěl k lepšímu pochopení evoluce plastidů a přinesl nové poznatky o vnitřním složení a fungování buněk.


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. – laureátka Ceny předsedy GA ČR za rok 2021

Klára Šeďová stojí v čele výzkumné skupiny na Ústavu pedagogických věd FF MU, která se více než deset let soustředěně věnuje výzkumu výukové komunikace a jejích efektů. Práce týmu je založena na předpokladu, že výuková komunikace může být využívána jako nástroj pro intenzifikaci intelektuálního rozvoje žáků a zlepšování jejich vzdělávacích výsledků. Tým realizoval řadu výzkumných projektů v českých školách, výsledky byly na úrovni špičkových mezinárodních časopisů.

2020_12_3_KlaraSedova_MatinIndruch-3-720x480

Popis oceněného projektu Vztah mezi charakteristikami výukové komunikace a vzdělávacími výsledky žáků

Existuje souvislost mezi tím, nakolik je žák během výuky aktivní a jak prospívá? Dosahují lepších výsledků ve škole žáci, kteří při vyučování více komunikují, nebo žáci, kteří spíše naslouchají?

Klára Šeďová spolu se svým týmem hledala odpovědi na tyto důležité otázky prostřednictvím kvantitativního a kvalitativního šetření za využití speciálně vyvinuté aplikace, která umožnila snímat komunikační zapojení žáků během výuky.

Tým dospěl k zásadnímu zjištění – verbální zapojení žáků ve škole podporuje učení. V rámci oceněného projektu bylo prokázáno, že žáci, kteří při výuce komunikují, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří pouze v tichosti sledují pokyny učitele. Data také odhalila, že komunikace během výuky může kompenzovat znevýhodnění dané méně podnětným rodinným zázemím žáků.

Projekt přinesl významná zjištění, které lze využít ve školách ke zkvalitnění žákovského učení prostřednictvím zapojování žáků do výukové komunikace.


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR za rok 2021

Zdeněk Lánský vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy university. V současné době vede Laboratoř Strukturních Proteinů na Biotechnologickém ústavu AV ČR, která se zabývá dynamikou cytoskeletálních sítí. Cytoskeletální sítě tvoří vnitřní kostru buněk a jejich přeměňování pohání základní buněčné procesy, jako je například vnitrobuněčný transport. Cílem Laboratoře Strukturních Proteinů je porozumět rolím jednotlivých prvků cytoskeletálních sítí a tím přispět k pochopení daných buněčných procesů.

Zdeněk Lánský

Popis oceněného projektu In vitro rekonstituce mitochondriálního transportního komplexu

Život je v neustálém pohybu – pohybují se jedinci, tkáně nebo buňky organismů. Jedním z důležitých pohybů, který probíhá uvnitř buněk, je transport mitochondrií. Mitochondrie lze přirovnat k „buněčné elektrárně“, která produkuje palivo buňky – energii umožňující další buněčné procesy, jako je například neuronová aktivita. Transport mitochondrií je zásadní pro život buňky, takže pokud dojde k problémům při jejich rozmisťování, vzniknou závažná onemocnění – například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Transport mitochondrií zajišťují takzvané molekulární motory, komplex několika molekul bílkovin, které se dokážou aktivně pohybovat v rámci buňky.

Díky projektu Zdeňka Lánského byl objeven mechanismus, který umožňuje těmto molekulárním motorům najít schůdnou cestu v přeplněném nitru buňky. Zjistil, jak molekulární motory mohou přepravovat mitochondrie v nervových buňkách na dlouhé vzdálenosti a jak tento mechanismus zvyšuje spolehlivost transportu.

Objasnění zkoumaného molekulárního mechanismu přináší zjištění významná pro další výzkum regulace transportu mitochondrií.


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY