Grantová agentura České republiky se dohodla s rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der Wissenschaftlichen Forschung (FWF) na financování dalších pěti společných projektů. Projekty byly hodnocené formou Lead Agency – tedy návrhy projektů byly doporučeny k financování jednou agenturou a druhá výsledky hodnocení převzala. V roli hodnoticí agentury byla v této výzvě GA ČR. Vědci z České republiky se budou moci na řešení tříletých česko-rakouských projektů podílet již od 1. dubna 2021.
K financování byly doporučeny následující projekty:
Navrhovatel
Instituce
Název projektu
RNDr. Milan Paluš DrSc.
Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.
Struktury synchronizace v mnohorozměrných neurálních signálech: strojové učení a predikce účinnosti antidepresiv
Doc. RNDr. Martin Kružík Ph.D., DSc.
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.
Škály a tvary v termomechanice continua
Mgr. Oto Brzobohatý Ph.D.
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.
Studium interakce levitujících částic v optické kavitě
Ing. Tomáš Riedel Ph.D.
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.
Plasmonický biosensor s digitálním výstupem (DIPLAB)
RNDr. Pavel Hrouzek Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
Nové sinicové metabolity s chemoterapeutickým potenciálem získané metodou velkokapacitního screeningu: mechanismus a cíle jejich působení
Rakouská agentura FWF má otevřenou kontinuální výzvu pro podávání návrhů rakousko-českých projektů a provádí jejich průběžné hodnocení během celého roku. Další financované projekty s FWF z toho důvodu budou oznamovány postupně. Pro informace o dalších výsledcích sledujte i nadále naše stránky.
Pokud byste rádi přihlásili i svůj návrh projektu do některé ze soutěží GA ČR, podívejte se na aktuálně otevřené výzvy.
Grantová agentura České republiky loni poprvé podpořila 30 projektů grantové skupiny JUNIOR STAR. Do prvního ročníku výzvy přihlásili vědci celkem 355 návrhů. Granty jsou určeny badatelům, kteří dokončili doktorát maximálně před osmi lety, již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost.
Díky pětiletým projektům a možnosti čerpat až 25 milionů korun získají řešitelé možnost vědecky se osamostatnit, realizovat své vlastní originální myšlenky a přinést do české vědy nová výzkumná témata. To vše v raném stádiu své vědecké kariéry. Práci vybraných řešitelek a řešitelů, kteří byly vybráni na základě několikakolového výběrového procesu prováděného výhradně zahraničními odborníky, Vám postupně budeme představovat.
Reakce mikrobiálních komunit na měnící se klima v půdě Arktické tundry
RNDr. Jana Voříšková, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR
„Studium mikrobiální ekologie nám umožní lépe odhadnout, jaký vliv budou mít klimatické změny na naši planetu“
„Na naší planetě existují tisíce druhů miniaturních mikroorganismů, které se vyskytují všude v prostředí okolo nás. Pouhým okem jsou pro nás neviditelné. Hrají však velice významnou roli při regulaci klíčových funkcí v ekosystémech a ovlivňují fungování celé naší planety. Mohou například ovlivnit to, jak se naše planeta bude schopna vyrovnat s vlivem klimatických změn. Zda mikroorganismy přispějí k jejich urychlení nebo naopak změny zmírní, je pro nás, badatele, stále otázkou,“ říká Jana Voříšková.
Vědkyně zkoumá mikroorganismy arktické půdy v Grónsku. Dostupné modely klimatických změn odhadují, že nejvyšší nárůst teploty planetu čeká právě v těchto oblastech.
Projekt JUNIOR STAR by měl přinést informace o tom, jak budou mikroorganismy reagovat na předpokládané klimatické změny. Současné modely zahrnují řadu parametrů, nicméně vliv mikroorganismů tam často zohledněn nebývá. Zahrnutí výsledků projektu do klimatických modelů by mohlo pomoci zpřesnit odhady vývoje klimatu v budoucnosti.
„Dalším přínosem výzkumu bude obecné popsání mikroorganismů, které v arktické půdě žijí. Co se týká mikrobiálních studií, arktické oblasti nejsou totiž stále ještě zcela probádané,“ doplňuje vědkyně.
RNDr. Jana Voříšková, Ph.D.
Zdanění nadnárodních korporací v globalizovaném světě (CORPTAX),
Doc. Petr Janský, Ph.D., Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, UK
„Náš výzkum odhaduje, kolik platí nadnárodní korporace na daních, jaká část je zaplacena v daňových rájícha které faktory jsou pro to důležité“
„Nadnárodní korporace jsou zásadní součástí našeho globalizovaného světa a významně ovlivňují životy lidí. Jejich zdanění je častým tématem nejen vědeckých, ale i veřejných diskuzí. Cílem projektu JUNIOR STAR je určit, kolik platí nadnárodní korporace na daních, jaká část je zaplacena v daňových rájích a které faktory jsou pro to důležité,“ vysvětluje Petr Janský.
Badatelé v projektu staví na hypotéze, že nadnárodní korporace se vyhýbají placení daní ze svého zisku využíváním kombinace globalizace a suverenity zemí určovat si své daňové politiky.
V návaznosti na tuto hypotézu navrhuje řešitel projektu s mezinárodním týmem nový teoretický rámec, který pomůže uchopit trilema korporátního zdanění. To podle nich spočívá v tom, že pouze dva ze tří cílů veřejných politik – globalizace, suverenita a daňový příjem – mohou být naplněny zároveň.
Na rozdíl od dřívějšího výzkumu chtějí vědci překonat nedostatky dostupných dat. Navrhli novou empirickou metodologii, v rámci které budou využívat data z tzv. podávání zpráv podle zemí (country-by-country reporting) pro velké nadnárodní korporace. Získaná data zkombinují s dalšími zdroji. Cílem je vytvořit dosud nejúplnější datový soubor o nadnárodních korporacích a jejich zdanění.
doc. Petr Janský, Ph.D.
Univerzální kvadratické formy a třídová čísla
Mgr. Vítězslav Kala, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, UK
„Chování třídových čísel je zatím velmi záhadné, i když úzce souvisí s řešením rovnic, jako je velká Fermatova věta“
Vítězslav Kala s týmem zkoumá „univerzální kvadratické formy“. To jsou kvadratické vzorce, u kterých se vědci snaží zjistit, která čísla vyjadřují. „Například už v roce 1770 Lagrange dokázal, že každé přirozené číslo jde vyjádřit jako součet čtyř druhých mocnin, tedy kvadratická forma x^2 + y^2 + z^2 + w^2 je univerzální. Tomuto tématu se během posledních dvou století věnovala řada významných matematiků, třeba Euler, Rámanudžan a Bhargava, nositel Fieldsovy medaile za rok 2014,“ ohlíží se do historie Vítězslav Kala.
V projektu JUNIOR STAR bude tým studovat „číselná tělesa“, která jsou podobná komplexním přirozeným číslům. Ve svém výzkumu v posledních pár letech řešitel projektu zjistil, že klíčovými objekty k porozumění univerzálním kvadratickým formám a číselným tělesům jsou takzvané „nerozložitelné prvky“. Těmto prvkům byla přitom doposud věnovaná jen minimální pozornost. V rámci projektu chtějí vědci důkladně prozkoumat jejich vlastnosti. „Pokud se to podaří, tak výzkum povede k vyřešení několika důležitých otevřených problémů v teorii čísel a projekt přispěje k porozumění třídovým číslům,“ uzavírá Vítězslav Kala.
Mgr. Vítězslav Kala, Ph.D.
Specifické bakteriální kmeny a definovaná postbiotika odvozená z bakterií pro zlepšení dlouhodobých následků podvýživy
Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR
„Zkoumáme, jak určité bakterie mléčného kvašení ovlivňují fungování organismu a jak mohou přispět k růstu podvyživených dětí“
„Růst a vývoj člověka v období po narození je určován příjmem živin a produkcí růstových hormonů. Jako klíčoví hráči podporující životně důležité procesy byly nedávno identifikovány střevní bakterie,“ říká Martin Schwarzer. Společně s týmem zkoumá na zvířecích modelech chronické podvýživy, jak konkrétní vybrané bakterie ovlivňují fungování mnohobuněčného hostitele.
Vědci využívají unikátní biologické modely – bezmikrobní myši a selata. Daná zvířata nemají ve svém trávicím traktu nebo na povrchu těla žádné živé bakterie ani jiné mikroorganismy. Vědci si tedy mohou vybrat, kterými bakteriemi bezmikrobní zvíře takříkajíc „osadí“. Následně zjistí, jak tyto vybrané bakterie ovlivní fungování hostitele ve zdraví a v nemoci.
„Předchozí výzkum ukázal, že určitý kmen bakterie mléčného kvašení s názvem Lactobacillus plantarum je schopen podporovat růst mladých, chronicky podvyživených myší. Tuto schopnost má nejen u myší „osazených” pouze touto jednou bakterií, ale také při podávání jedincům chovaným v běžných podmínkách (tj. těm, kteří mají ve střevě další mikroorganismy). Zatím nepublikovaná data ukazují, že při denním podávání této bakterie u myší dochází ke zlepšení růstu,“ doplňuje vědec působící v Laboratoři gnotobiologie v Novém Hrádku v Orlických horách.
Cílem projektu JUNIOR STAR je mimo jiné určit, jak bakterie komunikují s hostitelským organismem a jakým způsobem mu umožňují zlepšit růst v období po narození. To by mohlo potenciálně zlepšit renutriční strategie u podvyživených dětí, urychlit růst hospodářských zvířat nebo pomoci ve zvládání proteinové energetické výživy u starších osob.
Aktualizace 10. 3. 2021: V souvislosti se šířením pandemie COVID-19 na území České republiky a zavedením nových vládních opatření, jako je omezení pohybu osob a zavření vzdělávacích zařízení, obzvláště mateřských škol, předsednictvo GA ČR na základě žádostí od vědecké veřejnosti rozhodlo o prodloužení lhůty pro podávání návrhů projektů již vyhlášených soutěží, respektive o jejich zrušení a opětovném vypsání. Prodloužení lhůty o 14 dní by mělo tuto mimořádnou situaci uchazečům umožnit lépe zvládnout.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvy k podávání návrhů standardních projektů, projektů JUNIOR STAR a v nové soutěži POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Soutěžní lhůta trvá do 8. dubna 22. dubna. Vyhlášení výsledků proběhne v listopadu a prosinci letošního roku. Současně jsou vypsány výzvy na podávání mezinárodních návrhů projektů. Financované projekty, které uspějí v několikastupňovém hodnoticím procesu, budou řešeny od roku 2022.
„Letos jsme nově připravili soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Má českým vědcům, kteří relativně čerstvě dokončili doktorát, pomoci nabrat zkušenosti v zahraničí. Umožní ale také zahraničním vědcům přijet na česká pracoviště. Chceme tak pomoci ke sdílení zkušeností i výměně názorů a myšlenek. Bez toho se badatelé, pokud chtějí být úspěšní, neobejdou,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., a dodal: „Ze stejného důvodu rozšiřujeme zahraniční spolupráci. Významné rozšíření proběhlo již vloni, letos v něm pokračujeme a díky nově vzniklé iniciativě Weave, ve které jsme zakládajícím členem, bude počet agentur spolupracujících s GA ČR ještě narůstat.“
Návrhy projektů do jednotlivých soutěží je možné podávat do 8. dubna 22. dubna (u mezinárodních soutěží se mohou termíny lišit). Následně budou návrhy projektů posouzeny v několikastupňovém transparentním hodnoticím procesu, na kterém se mimo odborníků doporučených českými výzkumnými institucemi podílejí i zahraniční odborníci. V případě vysoce výběrových projektů JUNIOR STAR je tento proces v gesci pouze zahraničních expertů vybraných nezávislou agenturou Science Connect. „Neexistuje podpořený projekt, který by neměl alespoň jeden posudek od zahraničních hodnotitelů, v naprosté většině případů jich dokonce máme k dispozici více,“ dodává předseda GA ČR. Podpořené projekty budou oznámeny v listopadu a prosinci letošního roku.
Standardní projekty
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Prostřednictvím nich se podporuje nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich věk a zkušenosti.
Výzva JUNIOR STAR byla poprvé vypsána v předchozím roce a zaznamenala obrovský zájem. Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.
Nejnovějším druhem výzev, kterou GA ČR letos vypíše poprvé, je POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho půjde buď jako výjezdový grant, který českým vědcům umožní bádat na jakémkoli výzkumném pracovišti ve světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému bude zahraniční vědec moci dva roky bádat na českém pracovišti.
Návrhy mezinárodních projektů je možné podávat do soutěží vypsaných společně se zahraničními agenturami, se kterými má GA ČR uzavřenou dohodu o spolupráci. Návrhy projektů hodnotí buď obě agentury zároveň (bilaterální spolupráce), nebo jsou doporučeny k financování jen jednou agenturou a druhá její doporučení přejímá (Lead Agency spolupráce).
Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce
Tchaj-wan – Ministry of Science and Technology (MOST)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
V letošním roce nebude vypsána výzva ruskou agenturou Russian Foundation for Basic Research (RFBR), a to z důvodů na její straně. Obnovení výzvy se předpokládá příští rok.
V souvislosti se šířením pandemie COVID-19 na území České republiky a zavedením nových vládních opatření, jako je omezení pohybu osob a zavření vzdělávacích zařízení, obzvláště mateřských škol, předsednictvo GA ČR na základě žádostí od vědecké veřejnosti rozhodlo o prodloužení lhůty pro podávání návrhů projektů již vyhlášených soutěží, respektive o jejich zrušení a opětovném vypsání. Prodloužení lhůty o 14 dní by mělo tuto mimořádnou situaci uchazečům umožnit lépe zvládnout.
Zrušeny a následně znovu vypsány budou veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP INCOMING, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING, standardních i mezinárodních bilaterálních projektů, které byly vyhlášené GA ČR dne 22. 2. 2021 v Obchodním věstníku. Znovuvyhlášení proběhne 10. 3. 2021.
GA ČR tímto krokem zajišťuje zákonné prodloužení soutěžní lhůty pro podávání návrhů projektů do 22. 4. 2021, které by za současného znění zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebylo jinak možné. Současně bude prodloužena lhůta pro podání mezinárodních LEAD AGENCY projektů. Podmínky nově vyhlašovaných veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích budou identické s těmi, k jejichž zrušení došlo. Ukončení hodnoticí lhůty, resp. vyhlášení výsledků veřejné soutěže proběhne nově u všech druhů soutěží 6. prosince 2021. Začátek řešení financovaných projektů se nemění, tj. projekty by měly být řešeny od 1. ledna 2022.
GA ČR tak postupuje s maximální snahou zachovat kontinuitu financování základního výzkumu a zároveň poskytnout všem zájemcům více času pro přípravu návrhů projektů. Předsednictvo si je vědomo skutečnosti, že GA ČR bude moci tyto závazky vůči vědecké veřejnosti plnit pouze za maximálního nasazení ze strany domácích a zahraničních hodnotitelů i zaměstnanců Kanceláře GA ČR a věří, že tento krok bude vědeckou veřejností pozitivně přivítán.
Připravili jsme sérii videonávodů, které žadatele o grant provedou aplikací GRIS. V pětidílné sérii se zájemci seznámí s kompletním procesem podání návrhu standardního projektu, a to od prvních kroků jako je založení vlastního profilu, přes stanovení rozpočtu až po finalizaci a případné úpravy již podaného návrhu.
Podání návrhu standardního projektu v aplikaci GRIS:
Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky (ÚMCH AV ČR) úspěšně dokončili projekt financovaný Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zabývající se studiem multifunkčních polymerních biomateriálů využitelných v rámci nádorové terapie. Výsledky výzkumu zveřejnili v renomovaných časopisech Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia.
Cílem mezioborového projektu, který spojuje chemii a technologii s biologií a medicínou, bylo vyvinout vhodná polymerní nanoterapeutika využitelná v protinádorové terapii. Zmíněná polymerní terapeutika by měla být vhodná pro účinnou léčbu pevných nádorů i pro terapii metastatických stavů. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR nejdříve identifikovali u nádorových onemocnění klíčové pochody, do kterých by chtěli pomocí nových biomateriálů zasáhnout a tím růst primárních nádorů nebo rozsev metastatických ložisek zablokovat.
Úkolem vědců bylo omezit pochody, které jsou navázány na specifické enzymy zvané matrix metalo proteinázy. Cílem bylo inhibovat jejich funkci tak, aby nádor neměl možnost „růst“ a „tvořit“ své vzdálené „klony“, metastáze. Vědci z ÚMCH AV ČR zároveň vyvíjeli takové biopolymerní nosiče, které by umožnily dopravu nesených léčiv do nádoru a zároveň nikterak neškodily zbytku organismu, a to ani imunitnímu systému. „Naopak, naše data ukazují, že při léčbě polymerními nanoterapeutiky může docházet k indukci specifické imunitní odpovědi proti nádoru a ustavení resistence k původnímu typu nádoru mediované hlavně paměťovými CD8+ T lymfocyty,“ vysvětluje Dr. Tomáš Etrych, vedoucí oddělení Biolékařských polymerů v ÚMCH AV ČR. V rámci projektu byla neméně důležitá také detailní rozvaha nad výběrem struktur a aktivních molekul. Posléze došlo na samotnou syntézu a navazující detailní fyzikálně-chemickou charakterizaci.
Tým kolegů z ÚMCH AV ČR pracujících na vývoji polymerních nosičů léčiv
Posledním, nicméně velmi důležitým krokem bylo testování samotné biologické účinnosti a sledování vedlejších toxických projevů a biokompatibility vyvinutých nanoléčiv. „Projekt byl založen především na klíčové spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR, a to konkrétně se skupinou Dr. Kováře. Na projektu jsme pracovali více než tři roky,“ říká Dr. Tomáš Etrych. Vědci z ÚMCH AV ČR úzce spolupracovali také se skupinou doc. Klenera a Dr. Šefce z 1. lékařské fakulty UK a se zahraničními kolegy, především z University of Wisconsin (USA) a Sojo University in Kumamoto (Japonsko).
Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia
„Jedná se o kvalitní, nadstandardně úspěšný projekt, což dokládá celkem 11 publikovaných článků s IF dle metodiky WOS s kumulativním IF 63,9 a jeden článek indexovaný v databázi SCOPUS. Zájem o tuto problematiku potvrzují i navázané spolupráce s univerzitami v Japonsku, Francii a USA,“ ocenila projekt ve svém hodnocení komise GA ČR. Výsledky výzkumu byly publikovány jako původní vědecké práce v renomovaných časopisech Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia. „V publikovaných pracích jsme popsali jak nově vyvinuté polymerní biomateriály, tak také jejich fyzikálně-chemické a navazující biologické vlastnosti,“ doplňuje Dr. Tomáš Etrych. Články byly vědeckou veřejností přijaty velmi kladně a za poměrně krátkou dobu od zveřejnění nasbíraly 110 odborných citací.
Spolupracující tým z laboratoře nádorové imunologie z Mikrobiologického ústavu AV ČR
Vzhledem ke slibným výsledkům vědci doufají, že by tato nová terapeutika mohla usnadnit a zefektivnit léčbu pacientů. Před samotným uvedením do klinické praxe čeká ovšem každé nové terapeutikum velmi dlouhá a strastiplná cesta detailního preklinického a klinického hodnocení. „Naše předchozí polymerní léčivo u pacientů prokázalo velmi slibnou aktivitu, proto věříme, že základní předpoklady pro vstup do klinického hodnocení mají i tato nově vyvinutá polymerní terapeutika,“ dodává Dr. Etrych.
RNDr. Tomáš Etrych, DSc., vystudoval obor makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vede vlastní oddělení na Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky. Zaměřuje se na výzkum nových polymerních materiálů pro medicínu a věnuje se výchově studentů z Univerzity Karlovy a Vysoké školy chemicko-technologické.
Novou soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING mohou začínající vědci z celého světa využít jako příjezdový grant, díky kterému budou moci strávit tři roky na českém výzkumném pracovišti. Abychom jim usnadnili možnost podání projektu, připravili jsme pro ně praktické informace formou prezentace v anglickém jazyku.
Ve funkci předsedy Grantové agentury České republiky nahradil v prosinci strukturní biolog Jaroslav Koča jadernou fyzičku Alici Valkárovou. Revoluci ale nechystá – v předsednictvu, jehož podoba se nezměnila, už čtyři roky působí, a jak sám říká, o směřování české vědy nemůže rozhodovat jednotlivec. Rád by nyní české vědce více motivoval k excelenci a usnadnil jim zahraniční spolupráci.
Dosavadní vědecký ředitel CEITEC Jaroslav Koča působil na řadě zahraničních pracovišť, na několika dlouhodobě (Norsko, Francie a USA). Získal a vedl několik velkých domácích i zahraničních vědeckých projektů v objemu desítek či stovek milionů korun. Titul profesor získal v roce 1995 na Masarykově univerzitě v Brně v oboru Organická chemie.
Jaká je role Grantové agentury České republiky (GA ČR) v české vědě? A jaká je role jejího předsedy?
Pro základní výzkum naprosto klíčová. Rozděluje finanční podporu ve výši 4,4 miliardy korun. Bez těchto peněz už by se dnes základní výzkum neobešel a těžko bychom je hledali jinde. Významným způsobem se tak podílí na formování české vědy jako takové. A to už je věc systémová. Stát v čele této Grantové agentury je proto velká čest, ale zároveň odpovědnost.
Není to příliš velký úkol pro jednotlivce, určovat další směřování české vědy?
To nemůže dělat jednotlivec. Předseda nerozhoduje sám. Může určovat směry, motivovat, ale zásadní rozhodnutí jsou na předsednictvu. Výběr kvalitních vědeckých projektů je složitá věc. Věda se nedá měřit stopkami nebo metrem. Hodnocení vědeckých projektů je komplikovaný a několikavrstevný proces. Máme pro to sofistikovaný hodnoticí mechanismus tvořený zhruba čtyřiceti hodnoticími panely, v nichž pracuje na čtyři sta odborníků, kteří posuzují, zda je projekt kvalitní a konkurenceschopný.
V minulém období jste byl členem předsednictva GA ČR.Máme čekat nějakou revoluci poté, co jste byl zvolen předsedou?
To určitě ne. Předsednictvo je malý pětičlenný orgán. Dobře si rozumíme, občas se pohádáme, ale bylo by divné, kdyby to tak nebylo. Nemyslím, že bude nějaká velká změna, ale to neznamená, že vnější svět nebude vidět, že se něco děje. Nebude to revoluce, ale kontinuita. V uplynulém období se udělal velký kus práce v oblasti podpory mezinárodních projektů a v tom chceme pokračovat a zahraniční spolupráce ještě výrazně rozšiřovat.
Jak?
Například chceme postupně zavést systém, kdy by za stejných formálních pravidel a mechanismů mohl český vědec podat projekt s jakoukoliv zahraniční laboratoří či pracovištěm v Evropě. V současnosti sice spolupráce s řadou zemí možná je, ale pouze na základě bilaterálních dohod. Chceme docílit toho, abychom neměli patnáct bilaterálních smluv, ale jeden mechanismus s jednotnými pravidly. To bude velký průlom pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Umožní to snáze podávat projekty s těmi nejkvalitnějšími pracovišti v zahraničí, což nám následně také zlepší šance publikovat v těch nejkvalitnějších časopisech.
Co ještě bude agentura pod vaším vedením podporovat?
Mimo standardních projektů budeme dál pokračovat v podpoře excelence. Máme na to dva druhy grantových výzev. Jedna je určena pro mladé vědce. Ti věkem zralejší vědci mohou v rámci programu EXPRO získat pětiletý projekt až do výše 50 milionů korun, díky čemuž nemusí psát projekty každé dva roky. To by navíc mělo i zvýšit účast českých vědců zejména v evropských projektech typu ERC, kde česká věda zatím není příliš úspěšná. Cílem je, abychom projektů ERC získali víc a tyto peníze pomohly české vědě.
Jaroslav Koča
A pro ty mladé vědce je tedy jaká výzva?
Máme výzvu JUNIOR STAR. Ta je určená pro mladé vědce, jejichž výzkum je dostatečně kvalitní, aby se mohli vědecky osamostatnit a například založit vlastní tým. Cílem těchto grantů je i oživit českou vědu – právě mladí vědci často přichází s novými a neotřelými myšlenkami. Díky těmto grantům dostanou šanci se jim naplno věnovat. Podpora je poměrně štědrá, uchazeč může získat až 25 milionů korun na pět let. Aby ale v této výzvě mladý vědec uspěl, musí už mít něco za sebou. Konkurence je doopravdy vysoká.
Jenže co mladý vědec v roce nula? Ten je bez šance?
To by samozřejmě bylo špatně. Jednou z našich klíčových myšlenek je, abychom dokázali financovat vědce během celé jeho kariéry. Letošní rok vypíšeme grantovou soutěž pro takzvané postdoktorální projekty. Bude cílená na ty, kteří skončí doktorské studium, líbí se jim ve vědě, chtějí pokračovat, ale ještě nejsou dostatečně zkušení na vedení vlastního týmu. Úspěšný žadatel o tříletý projekt v této soutěži získá peníze, aby mohl první dva roky strávit v pozici postdoktoranda na kterékoliv univerzitě na světě. Třetí rok pak musí bádat na nějakém českém výzkumném pracovišti, aby předal nabyté zkušenosti ze zahraničí.
Druhá větev programu je určena na získávání talentovaných mladých lidí ze zahraničí na postdoktorální pobyty v České republice. Smyslem je, abychom sdíleli myšlenky a zkušenosti na českých výzkumných pracovištích. To je ve vědě nesmírně důležité. Každý ví, že když se míchají geny, tak to bývá úspěšné, a ve vědě to platí dvojnásob. Tam je potřeba prostě „míchat“ myšlenky a na to je ten program zaměřený.
Co má mladý vědec udělat, aby se svým projektem uspěl?
Věda se nedá dělat bez nápadu. Nepůjde to bez originální myšlenky, ale ani bez vědomí, že se tomu bude muset hodně věnovat. A to je dobré si uvědomit na úplném začátku. Lidé, kteří pracují ve vědě, té práci obvykle věnují enormní množství času, často o víkendech a dovolených. Žene je pocit, že můžou vidět a poznat něco, co ještě nikdo neví. To je docela slastný pocit.
Co podle vás české vědce brzdí?
Česká věda je v řadě oborů vysoce kompetitivní. Z mého pohledu ji však nejvíce brzdí byrokracie. Ta je téměř všude, i v zahraničí, ovšem na různé úrovni. A proti byrokracii může úspěšně bojovat jen ten, kdo má zkušenosti s tím, že to může fungovat i bez papíru. V Grantové agentuře se nám podařilo například docílit toho, že se na konci každého roku nemusí do haléře vyrovnávat čerpání financí a zůstatky se mohou převést do dalšího roku. Důležité je, aby se prostředky vyčerpaly v průběhu řešení projektu.
Nesouvisí byrokracie obecně tak trochu s důvěrou?
Důvěra je velmi důležitá. Kdyby se mělo monitorovat vše, co děláme, nakonec bychom se utopili v papírech – a to se netýká jen vědy. Neříkám tím, že máme podporovat anarchii, ale měli bychom si říct: „Je toto opatření nebo požadavek vážně nutné? Odpovídá míra případného rizika požadavku, který na druhé klademe?“ Míru rizika vyhodnocujeme neustále. Když vyjdeme ven, hrozí, že nás srazí auto nebo na nás spadne letadlo. Je to ale míra rizika, kterou jsme ochotni každodenně podstupovat. Podobně by to mělo být i ve vědě, ale i jinde – měli bychom být schopni přijmout únosnou míru rizika.
Na post předsedy GA ČR přicházíte z pozice ředitele výzkumného centra CEITEC. Které zkušenosti z řízení CEITEC vám v nové funkci pomohou?
Zjišťuji, že vlastně téměř všechny. Při budování CEITEC jsme měli tři hlavní cíle: vytvořit centrum excelentní vědy, nabídnout vysoce kompetitivní výzkumnou infrastrukturu a pěstovat kulturu, která bude blízká špičkovým vědeckým mezinárodním pracovištím v zahraničí. S výjimkou investic do budování výzkumných infrastruktur, což není role GA ČR, je všechno ostatní – kompetitivnost, mezinárodní prostředí, kultura – cílem i pro agenturu. Takže teritorium poněkud širší, ale ty klíčové věci jsou velmi podobné.
Jaroslav Koča
Myslíte, že se dá vůbec věda řídit při respektu svobody bádání?
Existuje pár bláhových lidí, většinou administrátorů, kteří si myslí, že věda se dá řídit. Ale věda se samozřejmě z principu řídit nedá. Jak chcete řídit něco, o čem nevíte, jak dopadne? Z pozice ředitele můžete vědě pomáhat, vytvářet pro ni podmínky. To je role manažerů vědy, aby vytvářeli vědcům podmínky (včetně těch finančních), ale nepletli se jim do bádání, to by bylo špatně.
Vy sám ještě máte čas na vědu?
No skoro ne, ale zase mám kolem sebe šikovné mladé lidi a já jim mohu pomoct radou nebo se do něčeho malým dílem zapojit a pak se postarat o výstupy. To je teď moje spojení s vědou. A člověk, který se zabývá rozdělováním peněz na vědu, by s vědou měl mít nějaké spojení. Moje výhoda je, že jsem během své vědecké kariéry prošel celou řadou oborů.
Kde jste začínal?
Jako organický chemik jsem se zabýval počítačovými návrhy organických syntéz. Cesta na postdoktorální stáž do Skandinávie mě zavedla ke studiu biologicky zajímavých molekul. Tehdy to byly malé molekuly, u nichž jsem studoval, jak se mění jejich tvar v čase.
Jaké jsou výzvy pro českou vědu pod vlivem aktuálních událostí?
Svět nikdy nebude stále stejný. Změnily ho události jako 11. září, změnila ho současná pandemie. A svět se bude měnit neustále. My nevíme, co bude příští krize, může to být další pandemie, ekologická, biologická katastrofa… A protože to nevíme, tak jediné rozumné, co můžeme udělat, je být co nejvšeobecněji připraveni, a k tomu nám slouží základní výzkum. Takže dělejme kvalitní základní výzkum. Nedělejme nekvalitní základní výzkum, protože ten si vlastně ani nezaslouží, aby byl financován. To proto, že ho někdo jiný udělá lépe a my se k té informaci dostaneme nejspíš ještě týž den odpoledne.
Rozhovor vznikl ve spolupráci GA ČR a Masarykovy univerzity.
Upozorňujeme, že i tento rok je možné podat žádost o prodloužení letos končících projektů o 6 měsíců kvůli situaci způsobené pandemií.
Pokud by negativní dopady opatření přijatých v souvislosti s pandemií přetrvávaly u projektů s původním předpokládaným ukončením v dalších letech, bude se předsednictvo GA ČR zabývat odůvodněnými žádostmi podanými v posledním roce řešení těchto projektů.
Upozorňujeme na úřední hodiny Grantové agentury České republiky pro veřejnost:
Pondělí
9:00 – 16:00
Středa
9:00 – 16:00
V době mimo úřední hodiny mohou uchazeči zanechat dokumenty k veřejným soutěžím vyhlášených GA ČR na recepci AB v budově HADOVKA OFFICE PARK, kde se nachází sídlo GA ČR. V tomto případě, ale uchazeči nedostanou potvrzení o přijetí těchto dokumentů.
Vzhledem k epidemiologické situaci se upřednostňuje písemný, elektronický nebo telefonický kontakt před osobním, a to ve všech případech, kdy je to možné.
Pro všechny dotazy je v provozu infolinka na tel. čísle +420 227 088 841 nebo +420 227 088 861 (po-čt 9-16h; pá 9-15h). S dotazy je možné nás kontaktovat také prostřednictvím e-mailu info@gacr.cz.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
