Jaké soutěže GA ČR letos vypíše?

Jako každý rok GA ČR letos vypíše soutěž Standardní projekty určenou pro všechny badatele a badatelky. Dále pak mezinárodní výzvy, do kterých budou moci podávat společné projekty řešitelé přinejmenším ze dvou států, a soutěže pro začínající vědce JUNIOR STAR a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Roční pauzu naopak bude mít soutěž EXPRO, která bude znovu vypsána v roce 2024. Soutěže budou vypsány přibližně v polovině února – vzhledem k tomu, že v zadávacích dokumentacích bude docházet jen k drobným změnám, mohou vědci a vědkyně své výzkumné projekty začít promýšlet již nyní.

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.

Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.

Již potřetí letos GA ČR vypíše soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele a badatelky, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.

Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2023 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:

  • Tchaj-wan – National Science and Technology Council (NSTC)
  • Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
  • São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
  • Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
  • Německo – German Research Foundation (DFG)
  • Polsko – National Science Centre (NCN)
  • Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARRS)
  • Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
  • Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
  • USA – National Science Foundation (NSF)

Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku. Předpokládá se, že během letošního roku bude možné podávat společné projekty také s chorvatskými vědci (chorvatská agentura Croatian Science Foundation – HRRZ).

 

S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace a pravidel z minulých let.

Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).

Čeští vědci vyluštili záhadný genetický kód nově objeveného parazita

Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka. Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s podporou Grantové agentury ČR, otiskl prestižní odborný časopis Nature.

Ačkoli nově popsaný parazitický prvok Blastocrithidia nonstop nenapadá přímo člověka, je blízce příbuzný trypanozomám, které způsobují řadu závažných chorob, například spavou nemoc. Díky své genetické „úchylce“ je nový prvok velmi cenný pro další biologický výzkum, protože může vědcům umožnit dosud nepředstavitelné manipulace s genetickým kódem.

Plostice Eysarcoris aeneus FOTO Miroslav Fiala

Ploštice Eysarcoris aeneus , foto: Miroslav Fiala

Genom je jako kniha plná vět – genů

Genetická informace je uložena v molekulách DNA, jejichž jednotlivé úseky označujeme jako geny a jejich soubor v daném organismu se nazývá genom. Každý gen v sobě obsahuje recept na výrobu jedné bílkoviny, která vzniká různými kombinacemi dvaceti základních aminokyselin procesem zvaným proteosyntéza. Pro jednoduchost si lze gen představit jako jednu větu začínající velkým písmenem a končící tečkou, zatímco genom je kniha vyprávějící celý příběh. Velká písmena a tečky oddělují jednotlivé věty a dávají tak celému příběhu jasnou strukturu a smysl (viz obr.).

Obr.: Leoš Valášek, Mikrobiologický ústav AV ČR

Nedávno se však ukázalo, že existují organismy, do jejichž vět pronikly tečky navíc, a to tak, že nahradily specifická písmena libovolných slov (E a V, které značí konkrétní aminokyseliny).
V důsledku toho jsou čtenáři (v případě genomu se jedná o buněčné luštitele genetického kódu – tzv. ribozomy) zmateni, kde věty skutečně končí, a příběh se stává zcela nesrozumitelným (viz obr.). V přeneseném slova smyslu by se dalo říci, že u nich došlo k biblickému zmatení jazyků jako v pradávné říši Babylonské.

Snad nejzmatenější ze všech je právě nově popsaný druh trypanozomy, parazitující v českých plošticích. Vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra a Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili molekulární mechanismus, který se u tohoto prvoka vyvinul, aby čtenář (ribozom) mohl procházet jeho genetickými větami tak, jako by v nich žádné tečky navíc nebyly. Věty jsou však natolik specificky zašifrované, že čtenáři (ribozomy) žádných jiných organismů nedokážou příběh (genetickou informaci) správně rozluštit.

„Trik spočívá v povaze a délce molekuly transferové RNA (tRNA), která ribozomu běžně slouží jako luštitelská příručka, a v jedinečné úpravě jedné bílkoviny, která v buňkách za normálních okolností zajišťuje rozpoznávání teček, tedy přesné ukončení proteosyntézy,“ vysvětluje Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Součinností těchto dvou upravených molekul pozná ribozom tohoto prvoka, kdy má, nehledě na spoustu teček, větu správně ukončit, a kdy má tečky naopak nahradit dvěma původními písmenky (E a V), což příběhu (genetické informaci) vrátí smysl (viz obr.).

Blastocrithidia obr 02 FOTO Jan Votýpka

Parazitický prvok Blastocrithidia nonstop, foto: Jan Votýpka

 

„Vypadá to tak trochu jako opravený diktát nepozorného žáka základní školy, ale jak přesvědčivě ukazuje studovaná trypanozoma, dá se s tím dobře žít. Jedná se o naprosto nečekaný a dramatický odklon od standardního genetického kódu, který je podstatou všeho živého,“ dodává další z autorů objevu, Zdeněk Paris z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Tento objev je důležitý nejen pro základní biologický výzkum, ale i pro nejnovější vědecké trendy, jakým je např. syntetická biologie, jejímž cílem je uměle vytvořit a vylepšit produkci a vlastnosti biologických látek pro nejrůznější účely.

„Cílená podpora excelentní vědy a vědeckých projektů umožňuje dosáhnout výsledků, které, jako je to v tomto případě, mění pohled na základní fungování světa. Jsem rád, že naše financování umožňuje českým vědcům dosáhnout těchto fascinujících objevů,“ dodává Petr Baldrian, předseda Grantové agentury ČR, která financuje excelentní základní výzkum.

 

Přírodovědci z Univerzity Karlovy budou spolu s brazilskými kolegy zkoumat ukládání uhlíku v oceánech

Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s brazilskou São Paulo Research Foundation (FAPESP) rozhodla o podpoře projektu „Produktivita, ventilace a rozpouštění karbonátu jako proxy procesu ukládání uhlíku v oceánech-studie z J-JV části Brazilského kontinentálního okraje“ podaným RNDr. Filipe Scheinerem, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a prof. Karen Badaraco Costa (University of São Paulo). Řešení projektu bude trvat 3 roky.

Financování projektu je možné díky spolupráci GA ČR a FAPESP. Projekt prošel úspěšně hodnoticím procesem obou agentur. Každá z institucí bude financovat tu část nákladů, která náleží vědcům z daného státu.

Oznámení o výsledcích veřejné soutěže na podporu grantových projektů Mezinárodní projekty – 2023 – the São Paulo Research Foundation (Brazílie) – FAPESP (pdf)

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání slovinsko-českých projektů

Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci se slovinskou agenturou Javna agencija za raziskovalno dejavnost Republike Slovenije (ARRS) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje slovinská agentura ARRS jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů po vědecké stránce a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.

 

Přihláška

Soutěžní lhůta začíná 11. 1. 2023. Českou část přihlášky je možné podávat nejpozději do 7. 3. 2023, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu 28. 2. 2023, který stanovila pro slovinské uchazeče agentura ARRS. Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti/výpis z evidence skutečných majitelů* na základě § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů zasílejte do datové schránky a8uadk4 do výše uvedeného termínu podání české části přihlášky, jako předmět zprávy uveďte „Způsobilost“. Pokud uchazeč způsobilost v letošním roce již doložil a nedošlo k žádné změně, není třeba ji dokládat znovu.

Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání přihlášky ve výše uvedených lhůtách jak k ARRS (podle příslušných pravidel ARRS), tak ke GA ČR, tj. slovinským navrhovatelem k ARRS a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je přihláška z hodnocení vyřazena. U trilaterálních projektů musí být přihláška podána také ke třetí příslušné agentuře.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.

Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.

 

*Uchazeč je podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel povinen předložit údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů), a to ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

 

Souběhy návrhů projektů

Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 17 Pravidel.

Návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023.

 

Potřebujete poradit?

Helpdesk GA ČR

Oddělení mezinárodních vztahů

 

Další informace a odkazy

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Káva není jenom k pití aneb využití kofeinu v boji proti dřevokazným škůdcům

Dřevo patří mezi nejstarší stavební materiály vůbec. Pro svoji různorodost fyzikálně-chemických vlastností a poměrně dobrou dostupnost je využíváno k mnoha účelům. Protože se ale jedná o biologický materiál, dochází v průběhu času ke změnám jeho vlastností a postupnému poškozování vlivem počasí a působení biologických škůdců. Je proto dobré jej před těmito vlivy chránit.

K ochraně dřevěných staveb a materiálů na bázi dřeva je možné používat nejen umělé, běžně dostupné komerční biocidní přípravky, ale také různé rostlinné výtažky, které jsou přírodního původu a jsou více ekologické.

Jednou takovou skupinou rostlinami produkovaných látek, methylxanthiny, se v rámci svého výzkumu zabývala skupina badatelů, složená z vědců a studentů Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Jejich výzkum byl finančně podpořen Grantovou agenturou ČR. Vedoucím projektu „Vliv biocidů na bázi metylxantinů na vlastnosti dřeva pro konstrukční účely“ byla RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D., z ČVUT a za ČZU byl za odbornou část projektu zodpovědný doc. Ing. Miloš Pánek, Ph.D.

Methylxanthiny

O jaké látky se jedná? Určitě každý z nás se již ve svém životě setkal s kofeinem. Tato látka je syntetizována mnoha rostlinami, člověk ji přijímá převážně pitím kávy a čaje. Pro svoje povzbuzující účinky dnes bývá přidávána nejen do různých potravin a nápojů, ale také do léčiv a kosmetických prostředků. Některé rostliny přitom kofein vytvářejí záměrně, pro svoji vlastní potřebu, na ochranu proti biologickým nepřátelům a patogenům. Kromě kofeinu jsou ale rostliny schopné syntetizovat i další, kofeinu strukturně velmi podobné látky, které se pro změnu vyskytují například v listech a kůře, v kakaových bobech (theobromin), některé bývají pro svoje biologické účinky přidávány do různých léčiv (např. theophylin).

Výzkumné téma

Proč tedy tyto látky nezkusit využít obecně v boji proti škůdcům dřeva – plísním, houbám a hmyzu? Tuto základní hypotézu si kladli řešitelé projektu a vyzkoušeli účinnost vyjmenovaných methylxanthinů na druzích dřeva, které se v našich středoevropských podmínkách nejčastěji používají pro konstrukční účely (smrk, borovice, buk).

V průběhu výzkumu bylo zjištěno, že kofein byl nejefektivnější látkou, teobromin a teofylin tak účinné nebyly. Kofein nemá negativní vliv na změny fyzikálních a mechanických vlastností testovaných dřevin, jeho účinnost proti biologickému napadení byla prokázána převážně u smrku. Největší rozdíly v účinnosti byly zjištěny mezi jednotlivými skupinami škůdců – plísněmi, houbami a termity. Nejúčinnější je kofein proti houbám, které způsobují hnilobu, lze jej ale také použít jako ekologicky přijatelnou krátkodobou ochranu proti dřevo-zbarvujícím houbám ve skladech řeziva.

kobeticova_bukove_drevoSnímky bukového dřeva, které bylo ošetřeno roztokem kofeinu. Na snímku vlevo je diagonálně zobrazena céva při 2 500násobném zvětšení a pravý snímek představuje zvětšený výřez s detailním zobrazením povrchu při 50 000násobném zvětšení pod elektronovým mikroskopem.

Závěry

Výsledky projektu byly publikovány v několika mezinárodních impaktovaných časopisech. Využití ochranných prostředků na bázi vodného roztoku kofeinu má veliký potenciál pro praktické využití ochrany dřeva. Kofein je ekologický a jeho nespornou výhodou je preventivní ochrana dřeva proti biologickému napadení, pokud je finální produkt vystaven náhodné vlhkosti nebo kondenzované vodě. Díky výzkumu podpořenému Grantovou agenturou ČR byla nalezena a ověřena nejlepší technologie jeho aplikace.

 

Klára Kobetičová

klara_kobeticova

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D., absolvovala Fakultu Přírodovědeckou na Masarykově Univerzitě v Brně. Nyní pracuje na ČVUT v Praze, je vedoucí biologické laboratoře na katedře Materiálového inženýrství a chemie. Na této univerzitě také vyučuje předměty Chemie a Ekotoxikologie stavebních materiálů. Zabývá se environmentálním působením chemických látek, které mohou být součástí různých stavebních materiálů a také vývoj přípravků na přírodní bázi pro ochranu stavebních materiálů proti biodegradaci.

 

Miloš Pánek

milos_panek

Doc. Ing. Miloš Pánek, PhD., vystudoval dřevařské inženýrství na Dřevařské fakultě Technické univerzity ve Zvolenu. Nyní pracuje na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze jako vysokoškolský pedagog. Ve výzkumu a výuce se zaměřuje na ochranu dřeva vůči biotickým a abiotickým poškozením. Hlavním vědeckým tématem je vývoj a testování transparentních nátěrových systému na dřevě v exteriéru, ale také využití a testování látek přírodního původu jako potenciálně účinných biocidů pro ochranu dřeva.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Technická odstávka serverů

V sobotu 7. ledna proběhne technická odstávka serverů www.GACR.cz a grantového informačního systému www.GRIS.cz. Jejich opětovné zprovoznění se předpokládá v noci ze soboty na neděli 8. ledna. Omlouváme se za možné komplikace a děkujeme za pochopení.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nové složení Vědecké rady GA ČR

Vláda s účinností od 22. prosince 2022 jmenovala do funkce osm z dvanácti členů Vědecké rady GA ČR (VR). Šest z nich bude v tomto orgánu působit poprvé.

Do čela VR byl nově jmenován stávající člen VR doc. Dr. Phil. Rudolf Kučera, Ph.D.

Složení VR od 22. 12. 2022

Vědecká rada GA ČR je koncepčním orgánem GA ČR. Má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Funkční období jejích členů je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Vědecká rada navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň GA ČR a navrhuje potřebná opatření.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Přejeme krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2023

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Doplňující výzva do panelů

Od 1. dubna 2023 dojde k výměně přibližně poloviny členů hodnoticích panelů GA ČR. Po vyhodnocení výzvy k nominacím vyhlášené v říjnu 2022, GA ČR hledá odborníky zejména do následujících panelů:

Nominační formulář

Nominace, které budou brány v úvahu pro funkční období od 1. dubna 2023, zasílejte do nejpozději 31. ledna 2023.

Důležité upozornění: V případě, že do jednoho pracovního dne nepřijde potvrzení nominace, prosím, kontaktujte náš helpdesk.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nové projekty s korejskými a tchajwanskými vědci

Čtyři nové projekty se začnou od ledna 2023 řešit díky spolupráci GA ČR se dvěma asijskými agenturami. Jeden korejsko-český projekt bude podpořen společně s korejskou agenturou Korea Research Foundation, s níž GA ČR spolupracuje již od roku 2005. Další tři tchajwansko-české projekty budou podpořeny společně s tchajwanskou agenturou National Science and Technology Council, se kterou probíhá spolupráce již od roku 2008.

Korejsko-český projekt (NRF – GA ČR)

 

23-04676J doc. Ing. Radek Kolman, Ph.D. Řiditelná úchopová mechanika: Modelování, řízení a experimenty Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i.

Oznámení o výsledcích veřejné soutěže na podporu grantových projektů Mezinárodní projekty – 2023 – the National Research Foundation of Korea (Korea) – NRF (pdf)

 

Tchajwansko-české projekty (NSTC – GA ČR)

23-07621J Václav Vencovský Otoakustické emise v normální kochlee a při přetlaku v endolymfatickém prostoru kochley: modelování a experimenty České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
23-06525J Prof. Dr. Norbert Müller Specifické interakce adhesinů evropských spirochet Lymské boreliózy s glykosyaminoglykany s přesně definovanou strukturou v atomárním rozlišení Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta
23-06301J Mgr. Viswanath Das, Ph.D. Zkoumání účinků tau mutací na aktivitu VQIVYK-cílících látek na tau seeding u neurodegenerativních onemocnění Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta

 

Oznámení o výsledcích veřejné soutěže na podporu grantových projektů Mezinárodní projekty – 2023 – the National Science and Technology Council (Taiwan) – NSTC (pdf)

 

Všechny projekty úspěšně prošly hodnoticím procesem GA ČR a příslušné zahraniční agentury. Každá z agentur financuje náklady vědců ze svého státu.

Výsledky dalších mezinárodních výzev budou oznámeny po jejich potvrzení partnerskou agenturou.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY