Grantová agentura České republiky (GA ČR) uzavřela tento týden dohodu o spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (NRF). Spolupráce byla uzavřena na základě iniciativy Weave, jejímž cílem je do roku 2025 propojit 12 evropských institucí podporujících vědu a výzkum. Vědci budou moci žádat o společné řešení projektů s kolegy z Lucemburska již letos.
„Stejně jako v minulých letech se GA ČR zaměřuje na rozšiřování mezinárodní spolupráce. V současné době máme uzavřené dohody s institucemi z celého světa – s řadou evropských států, ale také například s Brazílii nebo Tchaj-wanem. Spolupráce s Lucemburskem je svým způsobem jubilejní, protože je to desátá země, se kterou jsme uzavřeli dohodu. Určitě ale není poslední. Díky iniciativě Weave se v dohledné době propojíme s dalšími alespoň pěti evropskými agenturami a další spolupráce máme rozjednané i nad rámec této iniciativy,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc.
Vědci budou mít již letos na základě dohody uzavřené mezi GA ČR a NRF možnost podávat společné projekty na principu Lead Agency, tj. návrhy projektů bude hodnotit a doporučovat k financování pouze jedna agentura a druhá její závěry převezme. V letošním roce bude v rámci spolupráce s Lucemburskem v roli hodnoticí agentury pouze GA ČR a od příštího roku budou vědecké projekty hodnoceny na obou stranách.
Díky iniciativě Weave budou moci vědci navrhovat projekty, které budou řešit nejen vědci z Lucemburska a České republiky, ale mohou se spojit také s týmem z Německa, Rakouska nebo Švýcarska. Pro více informací k možnostem financování vědeckých projektů byl v rámci Weave vyvinut interaktivní nástroj.
Dvanáct organizací zabývajících se financováním vědy dnes ve spolupráci se Science Europe spustilo Weave – evropskou iniciativu, jejímž cílem je financovat a podporovat excelentní mezinárodní výzkumné projekty. Rozsah sítě, která bude podporovat bilaterální a trilaterální vědeckou spolupráci napříč Evropou, je unikátní.
Cílem Weave je zjednodušit podávání návrhů a proces výběru společných projektů – hodnocení bude provádět vždy jen jedna organizace. Využity budou již stávající struktury agentur pro hodnocení i financování projektů. Navazování zahraniční spolupráce by tak pro vědce mělo být jednodušší. Ambicí iniciativy je také rozšířit příležitosti badatelů svobodně si určit složení, zaměření a obsah jejich projektů napříč Evropou.
„Iniciativu Weave vědci určitě ocení, protože usnadní již tak velmi čilou zahraniční spolupráci. Jejím hlavním přínosem je rozšíření okruhu zemí, z nichž mohou vědci na projektech spolupracovat. V současné době máme navázanou spolupráci s Německem, Rakouskem, Polskem, Slovinskem, Švýcarskem a také řadou mimoevropských států. K nim se díky Weave přidá do konce roku 2025 dalších šest institucí z evropských zemí. Vzniká tak pan-evropské propojení institucí financujících základní výzkum,” řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc.
Weave staví na principu Lead Agency, prostřednictvím kterého jedna organizace hodnotí návrhy předložené mezinárodním týmem vědců a doporučuje partnerským organizacím jejich financování. Vědci si zvolí jednoho žadatele – koordinátora, který podá společný návrh projektu „Lead“ agentuře nebo instituci, která se na iniciativě Weave podílí, ze svého státu.
„Plně podporujeme iniciativu Weave a snahu podněcovat bilaterální a trilaterální vědeckou spolupráci v Evropě,” řekla Lidia Borrell-Damian, generální tajemnice Science Europe. „Inovativní projekty jako Weave silně přispívají k posilování mezinárodní výzkumné spolupráce a realizaci Evropského výzkumného prostoru.”
Zapojené agentury za podpory Science Europe vyvinuly interaktivní online nástroj určený pro badatele, který jim pomůže určit relevantní možnosti financování pro jejich projekty. Nástroj je dostupný na http://www.weave-research.net.
Strukturní biolog prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., se dnes na základě jmenování vlády ČR ujímá vedení Grantové agentury České republiky (GA ČR). Na pozici nahradil jadernou fyzičku RNDr. Alici Valkárovou, DrSc., která i nadále zůstává členkou předsednictva GA ČR. Profesor Koča do GA ČR přinese nejen své manažerské zkušenosti z pozice vědeckého ředitele Středoevropského technologického institutu (CEITEC), ale jeho cílem je i nadále rozvíjet mezinárodní spolupráci a připravovat další grantové možnosti.
„GA ČR podporuje český základní výzkum již od roku 1993. Za tu dobu agentura podpořila tisíce projektů, na kterých se podíleli desetitisíce vědců ze stovek institucí. Troufám si tak tvrdit, že na GA ČR stojí velká část našeho základního výzkumu. Přestože se jedná o výzkum zpravidla prováděný v České republice, věda sama je mezinárodní, a tak je nutné, aby česká věda byla také vědou světovou. Mým cílem tak je nadále podporovat excelentní projekty a dále rozvíjet mezinárodní spolupráci. Za nesmírně důležité považuji také neustále zdokonalovat systém grantové podpory tak, aby dokázal významným způsobem podpořit začínající vědce, následně provázet vědce v každé další fázi jejich kariéry a aby umožnil reagovat na aktuální celospolečenské či globální výzvy,“ řekl předseda GA ČR Jaroslav Koča.
„Jaroslav Koča není jen uznávaný vědec, ale má mnohé zkušenosti i z vedoucích pozic – aktuálně působí také jako vědecký ředitel CEITEC. Za důležité považuji, že již od roku 2016 byl členem předsednictva GA ČR. To, že je nyní GA ČR v dobré kondici, je i jeho zásluha. Aktivně se totiž na jejím rozvoji podílel – včetně významného rozšíření mezinárodní spolupráce, které bude i nadále pokračovat, a přípravy vysoce výběrových výzev EXPRO a JUNIOR STAR. Jsem ráda, že roli předsedy mohu předat někomu, kdo GA ČR velmi dobře zná,“ podotkla předchozí předsedkyně Alice Valkárová, která zůstává členkou předsednictva.
Jaroslav Koča v průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 200 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl přes 40 doktorských studentů a postdoků. Působil na řadě zahraničních pracovišť, na několika z nich dlouhodobě (Norsko, Francie a USA). Získal a vedl také několik velkých domácích i zahraničních vědeckých projektů v objemu desítek či stovek milionů korun. Profesuru obhájil v roce 1995 na Masarykově univerzitě v Brně v oboru organická chemie. Zastával několik pozic v managementu vědy, od roku 2015 je vědeckým ředitelem CEITEC, v této funkci 31. 12. 2020 končí. V roce 2016 byl prof. Koča vládou ČR jmenován členem předsednictva GA ČR a od 10. prosince 2020 působí jako její předseda.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda. Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy. Více informací o předsednictvu GA ČR.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ze svého rozpočtu, který přesahuje 4 miliardy korun, bude příští rok financovat nové projekty základního výzkumu za přibližně miliardu korun. Zbytek účelových prostředků je alokován na již probíhající projekty. Vedle standardních projektů budou financovány projekty excelence EXPRO a projekty JUNIOR STAR zaměřené na mladé vědce. Další projekty získají financování v rámci mezinárodní spolupráce s agenturami z celého světa, které podporují vědu a výzkum.
„GA ČR poskytuje prostředky na projekty základního výzkumu prakticky všem vědeckým institucím v zemi – jedná se zejména o Akademii věd ČR a univerzity, ale i muzea, knihovny, nemocnice atd. Na základní výzkum každoročně rozdělujeme přibližně 4,2 miliardy korun. Je to velká částka, více než 10 % státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, ale těší nás, že přináší výsledky. Více než polovina českých článků patřících mezi 1 % celosvětově nejcitovanějších vědeckých článků vznikla totiž právě s naší podporou,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc., a dodala: „Občas se základní výzkum nepovažuje za stejně důležitý jako aplikovaný, protože primárně necílí na bezprostřední využití svých výsledků v praxi. Tento přístup je však krátkozraký – jen díky základnímu výzkumu, který přináší průlomové objevy, mohou vznikat nové vynálezy. Ani sebelepšími inovacemi svíčky by nikdy nevznikla žárovka. I v současné době velmi aktuální vývoj vakcín stojí na poznatcích základního výzkumu.“
GA ČR poskytuje prostředky na projekty ze všech oblastí základního výzkumu – od technických věd, přes přírodní a biologické vědy až po společenské a humanitní vědy. Standardní projekty, kterých je obvykle financováno několik stovek ročně, podporují špičku výzkumu v České republice. Mezi nové vysoce výběrové projekty se řadí projekty EXPRO určené pro zkušené badatele. Ti se díky nim mohou zabývat unikátní myšlenkou, která má potenciál zásadně přispět k rozvoji jejich oboru. Podmínkou těchto grantů je navíc zapojit se do prestižní grantové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC). Absolutní novinkou se stane řešení projektů JUNIOR STAR určených pro začínající vědce, kteří ukončili doktorské studium nejdéle před osmi lety. Několika desítkám badatelů bude umožněno se vědecky osamostatnit a rozvíjet vlastní badatelské téma.
Mimo to GA ČR navázala a stále navazuje mnohá zahraniční partnerství – nově například se Švýcarskem, Slovinskem a Polskem, mezi další partnerské země patří ale i Německo, Rakousko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Rusko a brazilské São Paulo. Mezinárodní projekty řeší vědecké týmy z České republiky ve spolupráci s týmem z partnerského státu. „V některých případech se dokonce spojily týmy ze tří partnerských států. Jsme rádi, že se nám daří mezinárodní spolupráci intenzivně rozvíjet. V příštích letech navíc počítáme s jejím dalším významným rozšířením. Ve velké většině oblastí se totiž nebádá ve vakuu, poznatky se sdílí napříč celou vědeckou komunitou. Přenášení zkušeností a propojování týmů tak přináší významnou přidanou hodnotu,” uzavírá předsedkyně GA ČR.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vybrala k financování od příštího roku 16 projektů EXPRO a 30 projektů JUNIOR STAR. Obě tyto grantové soutěže mají za cíl podpořit excelenci ve všech oblastech základního výzkumu. Granty JUNIOR STAR mají především umožnit začínajícím vynikajícím vědcům vést vlastní výzkum. EXPRO granty míří na podporu inovativních projektů zkušených badatelů.
Špičkové vědecké projekty, které mají šanci přispět významným způsobem k rozvoji svého vědního oboru, potřebují speciální podmínky. GA ČR umožňuje jejich realizaci prostřednictvím výzev určených právě pro ně. Při jejich nastavování se GA ČR inspirovala i podmínkami pro projekty Evropské výzkumné rady (ERC). Cílem projektů EXPRO a JUNIOR STAR není jen celkově významně zlepšit výzkumné prostředí v České republice, ale také se očekává, že budou mít nezanedbatelný vědecký dopad ve světovém měřítku.
„Soutěž JUNIOR STAR byla poprvé vyhlášena v letošním roce. Překvapil nás ohromný zájem o tyto granty, které mají být obdobně výběrové jako granty EXPRO. Jsme rádi, že je pro začínající vědce atraktivní založit si vlastní výzkumnou skupinu – zájem dokonce překonal původní, méně výběrové, juniorské granty, ale bohužel nejsme schopni podpořit více projektů vzhledem k prostředkům, které má GA ČR z vládního rozpočtu k dispozici. Přesto jsme podpořili o pět projektů více, než jsme původně plánovali,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc.
EXPRO
Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. „V rámci výzvy EXPRO podporujeme také takzvané ‚high risk – high gain‘ projekty, které přichází s naprosto inovativními myšlenkami, které mohou znamenat průlom v jejich oboru,“ doplňuje Alice Valkárová. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech, tj. příští rok nebude vypsána.
Do letošní výzvy bylo podáno celkem 123 návrhů projektů EXPRO, z nichž jich bude financováno šestnáct. Nejvíce projektů bude realizováno na Akademii věd ČR a na Masarykově univerzitě v Brně – v každém z těchto institucí po šesti projektech.
Grantové projekty JUNIOR STAR poskytují příležitost začínajícím badatelům realizovat jejich vlastních originální myšlenky v raném stadiu jejich kariéry a v případě potřeby i vybudovat novou vědeckou skupinu. Projekty mohou podávat žadatelé, kteří dokončili doktorát maximálně před 8 lety (tato lhůta může být prodloužena s ohledem na rodičovské povinnosti). Na projekty vědci získají až 25 milionů Kč.
Do prvního ročníku přišlo celkem 355 návrhů projektů, z kterých jich bude financováno třicet. Nejvíce projektů – třináct – bude realizováno na Akademii věd ČR a dalších deset na Univerzitě Karlově.
Na hodnocení všech návrhů podaných do soutěží EXPRO a JUNIOR STAR se podíleli výhradně zahraniční odborníci doporučení zahraniční agenturou Science Connect. Hodnocení probíhalo ve dvou fázích. Každý návrh projektu hodnotili přinejmenším čtyři profesionálové na danou výzkumnou oblast z různých zemí. Podívejte se na proces hodnocení ve větším detailu.
Seznam financovaných standardních projektů s počátkem řešení v roce 2021 bude uveřejněn 1. prosince 2020.
Vláda České republiky v pondělí jmenovala na základě návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace na pozici předsedy GA ČR prof. RNDr. Jaroslava Koču, DrSc. Tuto roli převezme od jaderné fyzičky RNDr. Alice Valkárové, DrSc., 10. prosince 2020, která v následujícím funkčním období zůstává členkou předsednictva GA ČR. Současně byl do pětičlenného předsednictva podruhé jmenován s účinností od 7. ledna 2021 doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.
„Jmenovat prof. Koču na pozici předsedy Grantové agentury, která už více než 25 let podporuje projekty základního výzkumu, byla ze strany vlády dobrá volba. V předsednictvu již čtyři roky působí, a velmi detailně tak nejen vidí do fungování GA ČR, ale aktivně se i podílí na jejím rozvoji. Díky tomu, že předsednictvo bude působit ve stejném složení, je navíc zajištěna kontinuita naší práce,“ podotkla končící předsedkyně GA ČR Alice Valkárová.
„Paní předsedkyně Valkárová odvedla v GA ČR velký kus kvalitní práce a jsem rád, že na ni mohu navázat. Za jejího působení došlo k významnému rozvoji mezinárodní spolupráce, kterou budeme dále rozšiřovat, ale také byly připraveny nové druhy grantových výzev, které podporují excelentní výzkum – granty EXPRO a JUNIOR STAR. V příštím roce bude odstartována také nová soutěž zaměřená na zahraniční mobilitu badatelů, kteří nedávno dokončili doktorské studium, tzv. postdoků,“ řekl nastupující předseda GA ČR Jaroslav Koča.
Jaroslav Koča je v současné době vědeckým ředitelem centra CEITEC. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 200 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl více než 40 doktorských studentů a postdoků. Působil na řadě zahraničních pracovišť, na několika dlouhodobě (Norsko, Francie a USA). Získal a vedl několik velkých domácích i zahraničních vědeckých projektů v objemu desítek či stovek milionů korun. Titul profesor získal v roce 1995 na Masarykově univerzitě v Brně v oboru organická chemie.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy (prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.), vědy o neživé přírodě (RNDr. Alice Valkárová, DrSc.), lékařské a biologické vědy (prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc.), společenské a humanitní vědy (prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr. h. c.) a zemědělské a biologicko-environmentální vědy (doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.). Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.
Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
(Praha, 23. září 2020) Předsedkyně Grantové agentury České republiky (GA ČR) Alice Valkárová udělila ceny pěti řešitelům vynikajících vědeckých projektů ukončených v minulém roce. Prestižní ceny jsou udíleny od roku 2003 a pravidelně dokládají špičkovou úroveň českého základního výzkumu a potvrzují jeho význam pro vědecké poznání.
Letos byly oceněny výzkumné práce, které mohou mimo jiné přispět k vývoji ultrarychlých baterií, k poznání podmínek vzniku života na Zemi, k pochopení poruch v buňce vedoucích ke zhoubnému bujení, vedly ke kritickému vydání díla skladatele Bohuslava Martinů a napomohly k popisu struktury genomu některých rostlin.
„Každoročně je velmi obtížné vybrat z několika desítek excelentních projektů ty úplně nejlepší. Ani letošek nebyl výjimkou, protože projekty, které se dostaly do užšího výběru, dosahují světové úrovně,“ řekla předsedkyně GA ČR RNDr. Alice Valkárová, DrSc. „Tento ročník je pro mě významný také tím, že je to počtvrté a také naposledy, co ceny uděluji – v příštím roce tato milá povinnost již bude ležet na bedrech nového předsedy nebo předsedkyně GA ČR,“ říká jaderná fyzička Alice Valkárová, jejíž funkční období letos končí.
Laureáti Cen předsedkyně jsou každoročně vybíráni na základě doporučení několika stovek vědců, kteří se podílí na hodnocení projektů financovaných GA ČR. Do užšího výběru se probojovaly tři desítky vynikajících projektů z pěti oblastí základního výzkumu. Odborníci vybírali v oblastech technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd; a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
„GA ČR finančně podporuje základní výzkum už 27 let. Vnímáme jej jako stěžejní. Rozšiřuje hranice lidského poznání a tvoří pevné základy pro budoucí aplikované výsledky. Kromě vynikající úrovně standardních projektů, z nichž jsou Ceny předsedkyně vybírány, vypisujeme také speciální výzvy zaměřené na podporu mezinárodní spolupráce nebo mladých vědců,“ doplňuje Alice Valkárová.
O Cenách předsedkyně GA ČR
Ceny předsedkyně GA ČR jsou od roku 2003 každoročně udíleny 3–5 vybraným laureátům jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím kalendářním roce. Celkově bylo k letošnímu roku oceněno 75 významných vědců a jejich projektů. Každému laureátovi náleží ocenění ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu.
O GA ČR
Grantová agentura České republiky (GA ČR) je organizační složkou státu, která jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. V rámci vyhlášených programů financuje vědecké projekty jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky. Každý rok podpoří stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. GA ČR zahájila svoji činnost v roce 1993.
Informace o oceněných projektech
Technické vědy:
Víceškálová nerovnovážná termodynamika, RNDr. Michal Pavelka, Ph.D. (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha)
Cílem projektu bylo najít sjednocující geometrický popis vývoje fyzikálních systémů na různě detailních úrovních. Byly nalezeny postupy, jak detailní úrovně redukovat na méně detailní a získávat přitom nevratné chování spojené s růstem entropie. Získané poznatky jsou aplikovány například ve výzkumu nových ultrarychlých baterií, při zkoumání možností antivirových nanočástic a ve strojovém učení.
Vědy o neživé přírodě:
Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie, Judit E. Šponerová, Ph.D. (Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Brno)
Projekt zásadně přispěl k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace na Zemi. Podařilo se ukázat, že dopady asteroidů a meteoritů mohly mít vliv na tvorbu prvních krátkých molekul RNA. Díky projektu vznikly také scénáře toho, jak mohly vzniknout první funkční genetické molekuly sestavené z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.
Lékařské a biologické vědy:
Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciačního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů, Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc. (Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Praha)
Projekt se zabýval regulací syntézy proteinů (translací), což je proces, během kterého dojde k překladu genetické informace – uložené ve formě DNA v genech – do proteinů. Podařilo se zjistit, jak lidský translační faktor eIF3 zajišťuje sestavení ribosomálních komplexů, které mají za úkol rozpoznat přesný začátek syntézy jednotlivých proteinů. Zjištění tohoto projektu jsou důležitá především pro výzkum deregulace translace, která významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
Společenské a humanitní vědy:
Souborné vydání díla Bohuslava Martinů – 2. fáze, Mgr. Aleš Březina, Ph.D. (Institut Bohuslava Martinů, o.p.s, Praha)
Hlavním výstupem projektu je kritické vydání devíti svazků díla Bohuslava Martinů, českého hudebního skladatele mezinárodního významu. V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějin hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku. Také je zpřístupněno takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti.
Lnička setá z čeledi brukvovitých je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již několik tisíc let před naším letopočtem. Díky tomuto projektu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily. Nové poznatky poskytují informace potřebné k budoucího šlechtění této významné plodiny.
Praha 17. prosince 2019 – I v letošním roce Grantová agentura České republiky udělila granty v základním výzkumu hodnocené na principu Lead Agency. Tyto projekty jsou vyhlašovány ve spolupráci s rakouskou agenturou FWF a příští rok se začne řešit 12 nových projektů. Dnešním dnem jsou známy také výsledky mezinárodních bilaterálních projektů financované ve spolupráci s německou agenturou DFG a spolupráci tímto zahájí 18 mezinárodních týmů.
GA ČR také neustále pracuje na rozšíření možností pro české vědce spolupracovat se zahraničními kolegy. K partnerským zahraničním agenturám, se kterými financujeme bilaterální projekty (Německo – DFG, Korea – NRF, Tchaj-wan – MOST, Rusko – RFBR, São Paulo – FAPESP) bude možné v příštím roce podat přihlášku na projekty hodnocené na principu Lead Agency nově také s polskou (NCN) a slovinskou (ARRS) agenturou a již tradičně s rakouskou agenturou (FWF). Všechny tři zmíněné zahraniční agentury společně s GA ČR tvoří novou středoevropskou iniciativu CEUS. Nejčerstvější informace k mezinárodním projektům je podepsání spolupráce se švýcarskou agenturou SNSF, se kterou budeme také vyhlašovat LA projekty.
Úspěšnost standardních projektů letos dosáhla téměř 25 %, u juniorských grantů 31 %. GA ČR také podruhé udělila finanční prostředky k řešení „high risk – high gain“ projektů excelence EXPRO.
Standardní grantové projekty jsou největší skupinou grantových projektů podporovaných GA ČR. Finančně podpořeno bude 457 projektů, letošní úspěšnost je na 24,48 %. Skupina grantových projektů zaměřená na mladé vědce – juniorské granty – letos pomůže vytvořit 94 nových vědeckých týmů. Letošní úspěšnost tak činí 31,23 %. Od příštího roku čeká juniorské granty nová podoba s aktualizovanými pravidly, které více vyhovují potřebám mladých vědců.
Cílem skupiny grantových projektů EXPRO je podporovat výzkumné týmy vedené špičkovou mezinárodně uznávanou vědeckou osobností nebo mladým vědeckým pracovníkem s přesvědčivým potenciálem pro excelenci, směřovat podporu tam, kde excelence už existuje nebo má naději vzniknout, a zvýšit tak kvalitu české vědy. Proto je také jedním z požadavků
u řešitelů podat si ERC projekt v průběhu či po skončení EXPRO projektu. Úspěšnost druhého vyhlášeného ročníku je 16,54 %, uděleno je 22 projektů, které budou financovány po dobu pěti let.
Nižší míra úspěšnosti v letošním roce je důsledkem vysoké úspěšnosti projektů v minulém roce, které GA ČR způsobují vysoké závazky do dalších let. Dalším důvodem je také to, že průměrné ceny jednotlivých projektů vzrostly. Jednou z příčin je nutnost hradit stoupající mzdové náklady v projektech a rozhodnutí financovat investice. Průměrné náklady na první rok řešení u projektů s počátkem řešení v roce 2020 tak činí 2 212 tis. Kč oproti minulému roku, kdy tyto náklady činily v průměru 1 982 tis. Kč.
Grantová agentura financuje z veřejných prostředků základní výzkum. V rámci vládou schválených skupin grantových projektů poskytuje podporu na vědecké projekty jak pro erudované vědce, tak pro mladé a začínající vědecké týmy. Usiluje o financování projektů základního výzkumu s vysokým potenciálem pro dosažení výsledků mezinárodní úrovně.
Oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. Takové bylo téma projektu Mgr. Roberta Černého, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho týmu se během řešení projektu podařilo objevit a v embryonálním vývoji paprskoploutvých ryb zdokumentovat tzv. před-ústní střevo. Tato enigmatická struktura se klasiky oboru očekávala u našich společných předků, ale nebyla dosud nalezena u žádného současně žijícího obratlovce.
„Bichiři, jeseteři a kostlíni, které jsme studovali, si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratili v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ vysvětluje Robert Černý. „Klíčové zjištění našeho projektu je, že před-ústní střevo není jen u těchto třech druhů ryb, ale mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného a nám se ho podařilo objevit.“
Mgr. Robertu Černému, Ph.D. gratuluje místopředsedkyně GA ČR
Na počátku projektu byla kniha Johna Samuela Budgeta, kterou Robert Černý náhodou objevil. Její autor byl prvním zoologem, který před 100 lety získal embryonální materiál bichirů. V té knize je první náhled toho, že embrya těchto afrických ryb mají jakési před-ústní střevo. „To mi u obratlovců připadalo tak šílené, že jsem se rozhodl, že tyto ryby musíme sehnat a výzkum zopakovat a podívat se, zda tomu tak skutečně je. A podařilo se. Některé skupiny dnešních rybovitých obratlovců jsou tak vývojově mnohem archaičtější, než jsme si dosud mysleli,“ říká Robert Černý.
Zkoumané druhy ryb mají během raného embryonálního vývoje střevo, které existuje za ústy, vyhrne se ven a vytváří tam určité struktury. U dvou ze třech skupin ryb vytváří tzv. podivuhodné cementové nebo přísavné orgány. U třetí skupiny tvoří toto střevo pokryv jejich budoucí hlavy. Vědci objevili, že buňky střeva vnitřního zárodečného listu, které se u žádného z obratlovců nenacházejí na povrchu hlavy, mají právě zkoumané druhy ryb.
Mgr. Robert Černý, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR
Studované druhy ryb představují jedinečný evolučně-vývojový model. Práce, publikovaná v časopise Nature, navíc prokázala, že tato embryonální doména představuje dosud netušený příspěvek buněk vnitřního zárodečného listu (entodermu) do povrchu hlavy. Se svým výzkumem přispěl Robert Černý ke zlomu ve vnímání evoluce obratlovců, když u některých druhů bazálních ryb objevil strukturu před-ústního střeva. V následujících výzkumech se doktor Černý chce zaměřit na otestování funkcí této embryonální domény a důležitosti pro evoluci obratlovců.
PhDr. Václav Štětka, Ph.D z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy komplexním způsobem zmapoval proces adopce sociálních sítí pro volební i mimovolební komunikaci politických stran a individuálních politiků v České republice. Napomohl tím k lepšímu pochopení sílící role, kterou sociální média sehrávají v komunikaci mezi občany a politickými aktéry, a to včetně faktorů, které ovlivňují ochotu uživatelů internetu zapojit se prostřednictvím digitálních technologií do politického procesu. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
Projekt zachytil rozhodující období nástupu populistických a alternativních stran v českém politickém systému a přispěl k osvětlení klíčového významu sociálních sítí pro tyto nové politické subjekty a jejich komunikační strategie. Ve vztahu k užívání sociálních sítí pro politickou komunikaci ze strany občanů mimo jiné zjistil, že virtuální a reálné formy participace se navzájem nevylučují, ale spíše podporují, a současně odhalil překvapivě významné rozdíly mezi muži a ženami v intenzitě a charakteru online politické participace.
PhDr. Václav Štětka, Ph.D s předsedkyní GA ČR
„V rámci výzkumu jsme se zaměřili především na obsah a styl komunikace na sociálních sítích, především na Facebooku, ale i na sociodemografické a další charakteristiky jejich uživatelů, kteří přes ně vstupují do politického procesu. Sesbírali jsme 20 000 individuálních komentářů, které jsme následně zkoumali metodami obsahové analýzy. Realizovali jsme také dvě dotazníková reprezentativní šetření, obě na vzorku přibližně 1 000 respondentů. Dělali jsme také hloubkové rozhovory s politickými aktéry, kam patřili především poslanci parlamentu a aktivní uživatelé sociálních sítí,“ říká Václav Štětka. „Data jsme získávali z oficiálních především facebookových a twitterových účtů politických stran a dalších politických aktérů. Jednotlivé komentáře jsme nejdříve aktivovali prostřednictvím speciálních programů a následně analyzovali v prostředí statistického programu SPSS a dalších analytických nástrojů.“
Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané nové alternativní či populistické strany a kompenzují tak nerovnosti, které existují například v přístupu do mainstreamových médií a ve schopnosti nastolovat agendu.
PhDr. Václav Štětka, Ph.D na předávání cen předsedkyně GA ČR
„Více se do politických debat na sociálních sítích zapojují muži. Ti jsou také aktivnějšími diskutéry. Ženy mají spíše tendenci komunikovat pozitivně. Ženy mohou být do jisté míry odrazovány od silnějšího zapojování do politických debat právě tím negativním až často nepřátelským prostředím, které zde panuje. Některé si kvůli tomu dokonce mění online identitu a vystupují pod mužskými profily. V našem projektu jsme se také zaměřili na hypotézu o tzn. kliktivismu, podle které se občanský aktivismus dnes realizuje primárně prostřednictvím sociálních sítí a už k sobě nenabírá tradiční formy politické participace. Z našich dat vyplývá, že v ČR to tak úplně neplatí a že aktivní uživatelé sociálních sítí mají současně tendenci projevovat se aktivně také mimo prostředí internetu, mimo sociální sítě,“ vysvětluje Václav Štětka.
Projekt Václava Štětky je prvním systematickým výzkumem role sociálních sítí v politické komunikaci. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a také komunikace s voliči v povolebním období. Výsledky byly prezentovány na 15 zahraničních konferencích. Tým připravil a vydal dvě knihy a řadu článků v renomovaných časopisech.
Ve výzkumu pokračuje Václav Štětka i na Loughborough University, kde nedávno získal grant v hodnotě téměř milionu liber. Cílem výzkumu bude lepší pochopení způsobů, jakými spolu souvisí konzumace zpravodajství z různých typů zdrojů včetně dezinformací a nárůst fenoménu jako je populismus, politický radikalismus a autoritářský styl vládnutí, který v současné době ve střední a východní Evropě pozorujeme.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
