Od 1. dubna 2023 dojde k výměně přibližně poloviny členů hodnoticích panelů GA ČR. Po vyhodnocení výzvy k nominacím vyhlášené v říjnu 2022, GA ČR hledá odborníky zejména do následujících panelů:
- P102 – Elektrotechnika a elektronika (Electrical Engineering and Electronic Engineering)
- P105 – Stavební mechanika a konstrukce, mechanika tekutin a geotechnika (Structural Mechanics and Construction, Fluid Mechanics and Geotechnics) – zejména obor geomechanika
- P106 – Technická chemie (Technical Chemistry)
- P107 – Kovové materiály – příprava a vlastnosti (Metallic Materials – Preparation and Properties)
- P402 – Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie mimo finanční ekonometrii, kvantitativní metody v ekonomii mimo operační výzkum (Economic Sciences, Macroeconomics, Microeconomics, Econometrics except Financial Econometrics, Quantitative Methods in Economics except Operational Research)
- P403 – Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum (Business and Management Science, Finance, Financial Econometrics and Operational Research)
- P405 – Archeologie a starší dějiny do roku 1780 (Archeology and Pre-Modern History until 1780) – zejména obor dějiny středověku a raného novověku
- P406 – Lingvistika a literární vědy (Linguistics and Literature) – zejména obor lingvistika
- P407 – Psychologie, pedagogika (Psychology, Pedagogy) – zejména obory psychologie a sociální pedagogika
- P409 – Vědy o umění (Art Sciences) – zejména obor dějiny a teorie moderního umění
- P502 – Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství (Animal Physiology and Genetics, Veterinary Medicine)
- P505 – Ekologie živočichů a rostlin (Animal and Plant Ecology)
- P506 – Botanika a zoologie (Botany and Zoology)
Nominační formulář
Nominace, které budou brány v úvahu pro funkční období od 1. dubna 2023, zasílejte do nejpozději 31. ledna 2023.
Důležité upozornění: V případě, že do jednoho pracovního dne nepřijde potvrzení nominace, prosím, kontaktujte náš helpdesk.
Čtyři nové projekty se začnou od ledna 2023 řešit díky spolupráci GA ČR se dvěma asijskými agenturami. Jeden korejsko-český projekt bude podpořen společně s korejskou agenturou Korea Research Foundation, s níž GA ČR spolupracuje již od roku 2005. Další tři tchajwansko-české projekty budou podpořeny společně s tchajwanskou agenturou National Science and Technology Council, se kterou probíhá spolupráce již od roku 2008.
Korejsko-český projekt (NRF – GA ČR)
| 23-04676J |
doc. Ing. Radek Kolman, Ph.D. |
Řiditelná úchopová mechanika: Modelování, řízení a experimenty |
Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. |
Oznámení o výsledcích veřejné soutěže na podporu grantových projektů Mezinárodní projekty – 2023 – the National Research Foundation of Korea (Korea) – NRF (pdf)
Tchajwansko-české projekty (NSTC – GA ČR)
| 23-07621J |
Václav Vencovský |
Otoakustické emise v normální kochlee a při přetlaku v endolymfatickém prostoru kochley: modelování a experimenty |
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická |
| 23-06525J |
Prof. Dr. Norbert Müller |
Specifické interakce adhesinů evropských spirochet Lymské boreliózy s glykosyaminoglykany s přesně definovanou strukturou v atomárním rozlišení |
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta |
| 23-06301J |
Mgr. Viswanath Das, Ph.D. |
Zkoumání účinků tau mutací na aktivitu VQIVYK-cílících látek na tau seeding u neurodegenerativních onemocnění |
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta |
Oznámení o výsledcích veřejné soutěže na podporu grantových projektů Mezinárodní projekty – 2023 – the National Science and Technology Council (Taiwan) – NSTC (pdf)
Všechny projekty úspěšně prošly hodnoticím procesem GA ČR a příslušné zahraniční agentury. Každá z agentur financuje náklady vědců ze svého státu.
Výsledky dalších mezinárodních výzev budou oznámeny po jejich potvrzení partnerskou agenturou.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci s lucemburskou agenturou National Research Fund (FNR) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje lucemburská agentura FNR jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů po vědecké stránce a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.
Přihláška
Soutěžní lhůta začíná 19. 12. 2022. Českou část přihlášky je možné podávat nejpozději do 27. 4. 2023, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu 20. 4. 2023 ve 14:00, který stanovila pro lucemburské uchazeče agentura FNR. Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti/výpis z evidence skutečných majitelů* na základě § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů zasílejte do datové schránky a8uadk4 do výše uvedeného termínu podání české části přihlášky, jako předmět zprávy uveďte „Způsobilost“.
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání přihlášky ve výše uvedených lhůtách jak k FNR (podle příslušných pravidel FNR), tak ke GA ČR, tj. lucemburským navrhovatelem k FNR a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je přihláška z hodnocení vyřazena. U trilaterálních projektů musí být přihláška podána také ke třetí příslušné agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
*Uchazeč je podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel povinen předložit údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů), a to ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 17 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.
Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023.
Potřebujete poradit?
Helpdesk GA ČR
- e-mail: info@gacr.cz
- tel.: 227 088 841 (Po–Čt: 9–16:00; Pá: 9–15:00)
Oddělení mezinárodních vztahů
Další informace a odkazy
V aplikaci pro podávání a správu grantových projektů GRIS byly zpřístupněny formuláře dílčích (finančních), průběžných (odborných) a závěrečných (odborných) zpráv.
Termíny
Termín pro odevzdání dílčích zpráv: 17. 1. 2023
Termín pro odevzdání závěrečných zpráv: 31. 1. 2023
Termín pro odevzdání dílčích finančních a průběžných odborných zpráv pro projekty EXPRO a JUNIOR STAR: 31. 1. 2023
Videonávod k dílčím zprávám
Se správným vyplněním dílčích zpráv v aplikaci GRIS letos řešitelům pomůže i nový videonávod:
Potřebujete poradit?
V případě zjištění nesrovnalostí ve formuláři zprávy nebo jakýchkoliv dotazů se prosím obraťte na Helpdesk GA ČR:
Tel: 227 088 841 (Po–Čt: 9–16 h; Pá: 9–15 h)
E-mail: info@gacr.cz (pro všeobecné dotazy) nebo kontakty@gacr.cz (pro hesla, založení nových účtů v GRIS a změny osob a institucí)
Přemýšlíte při nákupu zeleniny, ovoce, rohlíků nebo třeba vína nad tím, jaké látky byly použity pro jejich vypěstování nebo vyprodukování a jak na vás i životní prostředí působí? Tým doc. RNDr. PhDr. Ing. Jany Jaklové Dytrtové, Ph.D., který propojil výzkumníky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, University of Helsinki, Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze, si takové otázky kladl. Podařilo se mu díky tomu získat nové informace o přeměnách a účincích běžně využívaných pesticidů – triazolů při pěstování plodin, jejichž účinek je silně ovlivněn jejich reaktivitou s ostatními složkami životního prostředí, především biologicky aktivních látek (zejména enzymů, antioxidantů a biogenních prvků).
Triazoly jsou chemicky poměrně homogenní skupinou látek, které mají široké uplatnění především v ochraně rostlin před houbovými škůdci, jako antimykotika v medicíně či k léčbě postmenopausální rakoviny prsu. Triazoly reagují i s dalšími biologicky aktivními látkami, čímž mění jak své vlastnosti, tak vlastnosti látek, se kterými interagují a zásadním způsobem ovlivňují biologickou rovnováhu v organismech i životním prostředí.
Triazoly byly speciálně vyvinuty, aby blokovaly enzym 14α-demethylázu, který je klíčový pro biosyntézu ergosterolu u hub a bakterií. Tímto biochemickým způsobem je poměrně efektivně blokován růst houbových patogenů, kterým se nedostává ergosterolu jako funkční součásti jejich membrán. Na druhou stranu tato biochemická inhibice houbových patogenů není příliš selektivní. Je to díky podobnosti enzymu 14α-demethylázy napříč rostlinnou, živočišnou, bakteriální i houbovou říší. Velkým potenciálem triazolů je tedy blokovat 14α-demethylázu i v necílových organismech. Dalším enzymem, který je takto utlumován, je aromatáza. Tento enzym souvisí například s rovnováhou mezi ženskými a mužskými pohlavními hormony. Tímto se triazoly řadí mezi významné endokrinní disruptory a ukazuje se, že je třeba jejich účinky na necílové organismy včetně člověka studovat v kontextu přítomnosti dalších interagujících složek.
V tomto projektu jsme se zaměřili na koktejlové interakce triazolových fungicidů a jejich vliv na vybrané enzymy. Především bylo cílem popsat vliv triazolů (penkonazolu, cyprokonazolu a tebukonazolu) na aktivitu enzymu aromatázy v přítomnosti kationtů stopových prvků (mědi a zinku), popsat, které komplexy vznikají v přítomnosti kationtů stopových prvků, jak ovlivní triazoly v přítomnosti stopových prvků chování významných antioxidantů (resveratrol) a jakým způsobem aplikace triazolů v reálných podmínkách ovlivní produkci fenolických látek v plodech rajčat, obsah chlorofylu v zelených částech rostliny rajčete jedlého a další růstové parametry této rostliny. V neposlední řadě bylo cílem vyvinout vhodné analytické metody pro stanovení triazolů v plodech rajčat.
Bio nebio jedno rajče aneb Vliv aplikace triazolů na růst rajčete jedlého i obsah fenolických látek a triazolů v jeho plodech
Rajčata byla pěstována v nádobách za definovaných podmínek a ošetřována různou kombinací běžně používaných triazolů (penkonazol, cyprokonazol a tebukonazol – aplikovány jednotlivě nebo v kombinaci po dvou či po třech) proti houbovým onemocněním v pravidelném intervalu, každých 14 dní.
Rostliny rajčat ošetřovaných triazoly byly oproti rostlinám neošetřovaným celkově menší, dříve plodily a plody byly větší. Zvláště patrný byl snížený nárůst zelené biomasy, který se projevil zejména u listů a tenkých stonků, tedy ve fotosynteticky nejvíce aktivních pletivech. Tento efekt byl nejsilnější u rostlin ošetřovaných penkonazolem, nebo směsí penkonazol obsahující (nejvíce u směsi penkonazolu a tebukonazolu). Ošetřování triazoly též změnilo obsah flavonoidů, zejména u látek, u kterých se předpokládají antioxidační účinky (například kvercetin nebo hesperidin) došlo ke zvýšení obsahu flavanoidů. Na druhou stranu, z předchozích experimentů (viz dále) víme, že triazoly mají schopnost interagovat zejména s ionty Cu2+, kdy dochází k produkci Cu+, které jsou často iniciačním místem pro produkci volných radikálů (takzvaná Fentonova reakce). Je tedy pravděpodobné, že přítomnost triazolů změnila antioxidační podmínky a rostliny na to reagovaly zvýšenou produkcí některých flavonoidů s antioxidačními účinky. Zvýšenou produkcí plodů rajčat (včetně zvětšení velikosti plodů) rostlina zřejmě v důsledku zhoršených růstových podmínek investovala do zajištění svého potomstva (semen).
Obr. 1 Zelená biomasa rajčete jedlého ošetřovaného triazoly byla menší (až o polovinu) v porovnání s „biorajčaty“. Na druhou stranu plody triazoly ošetřovaných rajčat byly výrazně větší (až o 30%) v porovnání s neošetřenými. Ošetření triazoly též měnilo obsah některých flavonoidů.
Když si namícháte koktejl z triazolů a mědi (zinku)… aneb Vliv koktejlu triazolů a iontů mědi na aktivitu enzymu aromatázy
V zemědělské praxi se ukazuje, že je k ochraně výhodnější aplikovat triazoly ve směsi několika různých triazolů. Nabízí se zde otázka, zda se bude měnit efekt těchto triazolových směsí v porovnání s čistými látkami (při zachování stejné celkové koncentrace triazolů). Navíc, jakmile se triazoly dostanou do reálného prostředí (obsahující různé potenciálně interagující látky), nebude se zde významně měnit jejich reaktivita i vliv na klíčové enzymy – zejména aromatázu (enzym, který katalyzuje přeměnu mužských pohlavních hormonů na ženské)?
Studiem se především ukázalo, že jednotlivé triazoly neinhibují enzym aromatázu stejně – nejvíce ji inhiboval penkonazol (aktivita na 44 %), následovaný cyprokonazolem a tebukonazolem (72 a 77 %). Různé kombinace těchto tří triazolů (při zachování stejné celkové koncentrace triazolů, 10-6 mol/L) nevykazovaly větší ani menší inhibiční efekt na aromatázu oproti teoretickému odhadu. Na druhou stranu, přítomnost Cu2+ výsledný efekt triazolů zásadním způsobem měnila. Nejvíce se inhibiční efekt prohloubil u kombinace penkonazol + Cu2+, či u kombinací penkonazol obsahujících (penkonazol + tebukonazol + Cu2+, penkonazol + cyprokonazol + Cu2+ nebo penkonazol + tebukonazol + cyprokonazol + Cu2+), kdy se inhibiční efekt zvýšil o 40% oproti teoretickému odhadu. Hlavním důvodem tohoto chování jsou především přeměny penkonazolu v přítomnosti Cu2+. V systému penkonazol a Cu2+ totiž dochází k přeměnám penkonazolu (ztráta jednoho Cl, vznik komplexů s ionty mědi, dehydrogenace vedoucí ke vzniku dalšího kruhu ve struktuře a k redukci Cu2+ na Cu+). Zejména vznik Cu+ může být potenciálně nebezpečný, a to nejen pro samotnou aktivitu aromatázy, ale také pro možnost iniciace takzvané Fentonovy reakce vedoucí k produkci volných radikálů, které tak často předcházejí samotnému poškození buněčných struktur.
Obr. 2 Čím je koktejl interagujících látek složitější, tím více produktů reakce může vzniknout. Nicméně výslednou aktivitu enzymu aromatázy je možné určit na základě aktivity NADPH (nikotinamidadenindinukleotidfosfát, kofaktor oxidačně-redukčních dějů v buňce) a jednotlivé produkty reakce zase pomocí ESI-MS (hmotnostní spektrometrie s ionizací elektrosprejem).
Je libo sklenku vína? Aneb antioxidanty ve víně v širším kontextu.
Kdo by si rád nezpříjemnil pěkný večer s přáteli sklenkou dobrého vína? Ta se dá dokonce ospravedlnit vědecky podloženými fakty, že trocha alkoholu působí pozitivně na náš kardiovaskulární systém a také tím, že víno obsahuje antioxidanty, které působí proti stárnutí. Tak jako to není jednoduché s pitím alkoholu (ukazuje se, že pozitivně působí jen ve velmi malých množstvích, a to pouze na srdce a cévy), tak to jednoduché není ani s opěvovanými a propagovanými antioxidanty.
Asi nejznámějším antioxidantem přítomným ve víně (zejména červeném) je resveratrol. S resveratrolem je ale potíž; je sice velmi dobře rozpustný v alkoholu, ale téměř nerozpustný ve vodě. Z toho vyplývá, že se ho jen velmi málo dostane krevním řečištěm do buněk. Jako všechny antioxidanty, tak i resveratrol je vysoce reaktivní. Otázkou tedy je, na co se může přeměnit v samotném víně (kde je na rozdíl od krve celkem slušně rozpustný). Možností je celá řada, proto se omezíme především na měďnatý kation (v minulosti se totiž vinice proti plísňovým onemocněním ošetřovaly zejména roztokem modré skalice – síranu měďnatého a viniční půda je tak na mnoha místech mědí v podstatě kontaminována). Výsledek vzájemné interakce měďnatého kationtu a resveratrolu nás opravdu nepotěší. Resveratrol totiž v přítomnosti Cu2+ ztrácí své antioxidační účinky a Cu2+ se redukuje na Cu+, která opět iniciuje Fentonovu reakci (tedy produkci volných radikálů). Resveratrol v kombinaci s měďnatými kationty tedy působí zcela opačně, než bychom očekávali – tedy pro-oxidačně! A jak celou situaci promění přítomnost triazolu? V tomto případě tebukonazolu (fungicidu používaného ve vinici dnes)? Navzdory možným očekáváním, tebukonazol v této směsi nebo koktejlu působí pozitivně. Tvoří totiž s kationty mědi velmi stabilní komplexy, čímž je znepřístupňuje pro reakce s resveratrolem, nebo pro následnou iniciaci Fentonovy reakce.
Obr. 3 Popis působení resveratrolu. Zeleně: antioxidační účinky v podobě zhášení volných radikálů, oranžově: deaktivace resveratrolu působením Cu2+ a Fentonova reakce, modře vlevo: vznik dimerů resveratrolu ze dvou radikálů resveratrolu, modře vpravo: tvorba komplexů iontů mědi s tebukonazolem = snížení dostupnosti iontů mědi
Nic není černobílé
I látka, která na náš organismus, či životní prostředí primárně nepůsobí pozitivně, může sehrát pozitivní roli. Na druhou stranu, bez triazolů a dalších fungicidů (pesticidů) bychom jen těžko vypěstovali dostatek plodin pro nasycení stále narůstající lidské populace. Studovat reakce vícesložkových směsí, to jest koktejlů, není snadné (je k tomu potřeba kombinace několika experimentálních instrumentálních i výpočetních metod), ale výsledky těchto studií nám pomohou se správnou aplikací, či rozhodováním o podmínkách a optimalizaci použití těchto látek.
Autorství: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Na základě iniciativy WEAVE podpoří GA ČR ve spolupráci s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN) od ledna šest nových projektů. Na řešení tříletých projektů se budou podílet vědci z obou zemí. Návrhy projektů prošly hodnocením formou Lead Agency, kdy pouze jedna z agentur projekty hodnotí a druhá od ní hodnocení přebírá. GA ČR v tomto případě plnila roli hodnoticí agentury. Každá z agentur financuje náklady vědců ze své země.
Projekty financované GA ČR a NCN
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
| 23-07585K |
Ing. Jan Grym Ph.D. |
Heterostruktury nanodrátů ZnO/(Al,Ga)N pro optoelektroniku |
Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i. |
| 23-05263K |
RNDr. Tomáš Novotný Ph.D. |
Supravodivé nanohybridy mimo rovnováhu |
Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta |
| 23-06199K |
Assoc. Prof. Hans Gorris Ph.D |
Nové anti-Stokesové lanthanoidové nanočástice a vícebarevný FRET mechanismy pro jednomolekulové sekvenování DNA |
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta |
| 23-05974K |
RNDr. Jan Kratzer Ph.D. |
Všestranné plazmové zdroje a pokročilé přístupy ke zpracování signálu jako nové koncepty ve stopové prvkové analýze a atomové spektrometrii |
Ústav analytické chemie AV ČR, v.v.i. |
| 23-06303K |
doc. Mgr. Petr Beneš Ph.D. |
Izoforma tropomyosinu Tpm2.3 v regulaci dynamiky aktinu a tvorby metastáz u osteosarkomu |
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta |
| 23-05403K |
Ing. Jan Pergl Ph.D. |
Dopady nepůvodních a původních druhů dřevin na vegetaci a půdu: dvě strany téže mince? |
Botanický ústav AV ČR, v. v. i. |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání česko-polských projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (pdf)
Výsledky dalších mezinárodních výzev budou oznámeny po jejich potvrzení partnerskou agenturou.
