RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D., z brněnského institutu CEITEC je mezinárodně uznávanou vědkyní v oboru cytogenetiky rostlin, který se věnuje genetice buněk a jejích struktur. Zabývá se převážně studiem evoluce genomů čeledi brukvovitých a její výsledky významně přispěly k pochopení vývoje chromozomů a genomů rostlin. Terezie Mandáková je díky svým vynikajícím vědeckým výsledkům a dlouhé řadě kvalitních publikací často zvána, aby přednášela na mezinárodních konferencích, čímž skvěle reprezentuje českou vědu jako takovou.
Popis oceněného projektu „Chybějící souvislosti: evoluce genomu v tribu Camelineae (brukvovité)”
Terezie Mandáková spolu se svými kolegy z výzkumné skupiny Martina Lysáka a americkými kolegy z Washington University a Missouri Botanical Garden, se v rámci řešení standardního grantu GA ČR zaměřila na studium genomu plodiny lničky seté (Camelina sativa).
Lnička setá z čeledi brukvovitých, blízce příbuzná rostlinnému modelu huseníčku rolnímu, je starobylá olejnatá plodina, která se v Evropě pěstovala již v roce 4000 před naším letopočtem.
Díky tomuto projektu základního výzkumu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této hexaploidní plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily.
Nové poznatky o historii genomu rodu Camelina nyní poskytují informace potřebné k prozkoumání možností budoucího šlechtění této významné plodiny.
Mgr. Aleš Březina, Ph.D., je český muzikolog a skladatel. Vystudoval muzikologii na univerzitách v Praze, Basileji a Olomouci. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl tohoto skladatele. Jeho edice Eposu o Gilgamešovi získala cenu Best Edition na Frankfurtském hudebním veletrhu. Vydal několik knih, sborníků a vědeckých studií v českých i zahraničních časopisech, přednášel v Evropě a USA. Zrekonstruoval původní verzi opery Martinů Řecké pašije (Bregenz 1999). Je oceňovaným autorem koncertní, filmové a divadelní hudby.
Popis oceněného projektu „Souborné vydání Bohuslava Martinu – 2. fáze”
Hlavním výstupem projektu Souborné vydání Bohuslava Martinů – 2. fáze je kritické vydání devíti svazků díla tohoto českého hudebního skladatele mezinárodního významu, které v největší možné míře věrně zachycuje skladatelův tvůrčí záměr a v textových částech poskytuje detailní vhled do geneze, recepce a publikační historie jeho skladeb na základě výzkumu často dosud neznámých hudebních i nehudebních pramenů.
V rámci projektu se podařilo vytvořit a zpřístupnit databázi pramenů, klíčových jak pro poznání a výzkum skladatelova života a díla, tak i dějin hudby 20. století v českých zemích, USA, Francii a Švýcarsku.
Projektu se také podařilo v autentické podobě zpřístupnit takřka 900 dopisů z obsáhlé korespondence této významné české osobnosti. Řada vydaných svazků pomáhá poznat, zachovat a zhodnotit české kulturní dědictví, reprezentované tvorbou Bohuslava Martinů (1890-1959).
Dr. rer. nat. Leoš Shivaya Valášek, DSc., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a obdržel titul Ph.D. v oboru Biochemie na Vídeňské univerzitě. Na Mikrobiologickém ústavu AV ČR se jeho skupina v rámci široké mezinárodní spolupráce zabývá regulací syntézy proteinů. Cílem je odhalit a popsat molekulární mechanismy, které umožňují přesně rozpoznat, kde má syntéza jednotlivých proteinů začít a kde skončit, a jakým způsobem je tento proces regulován za stresových podmínek, popř. deregulován v rakovinných buňkách. Tým je podporován řadou prestižních zahraničních i tuzemských grantů.
Popis oceněného projektu „Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciacního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů”
Tento projekt základního výzkumu se zabýval regulací syntézy proteinů, tzv. translace. Jedná se o proces, během kterého dojde k přečtení a následnému překladu genetické informace uložené ve formě DNA v genech do proteinů.
V nadneseném smyslu slova lze říci, že syntézou proteinů se genetická informace zhmotní, a vdechne tak buňkám život. Translace probíhá na makromolekulárních buněčných „mašinách“, takzvaných ribozomech. Jejich precizní fungování zajišťuje celá řada faktorů. Klíčovým hráčem zejména během začátku translace je multi-proteinový eukaryotický translační iniciační komplex eIF3.
Nám se podařilo zjistit, jak lidský eIF3 zajišťuje sestavení tzv. pre-iniciačních komplexů v buňce, které mají za úkol přesně rozpoznat, kde má syntéza začít. Zkoumali jsme rovněž, jak je tento mechanismus narušen, když je narušena integrita eIF3.
Zjištění jsou důležitá pro další výzkum, protože narušená integrita eIF3 vede k deregulaci syntézy proteinů. Ta významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.
