Pochopit složitý mechanismus reakce rostlin na tepelný stres či sucho pomohou vědcům výsledky genetického a buněčně-biologického studia regulace YODA signální dráhy pomocí proteinů HSP90, kterou na rostlině huseníček rolní zkoumal tým vědců z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky těchto experimentů byly publikovány v prestižních časopisech Molecular Plant, Plant Physiology a Journal of Experimental Botany.
„Tento GA ČR projekt byl zaměřen na studium genetických a funkčních interakcí mezi dvěma proteiny tepelného šoku HSP90.1 a HSP90.2 a signální kaskádou řízenou YODA kinázou. Zároveň jsme studovali, zda proteiny HSP90 ovlivňují funkci této signální dráhy ve vývoji modelové rostliny, kterou byl huseníček rolní,“ uvedl Jozef Šamaj z katedry biotechnologií.
Klíčová úloha signální dráhy YODA byla už dříve popsána ve vývoji průduchů na listech rostlin a embryogenezi, takže projekt se zaměřil na charakterizaci funkčních důsledků interakce proteinů HSP90 a YODA na tyto dva důležité vývojové procesy rostlin a při reakci rostlin na tepelný stres. „Zkoumali jsme genetické a fyzické interakce mezi proteiny HSP90 a kinázou YODA řídící signální kaskádu, pomocí které rostlina dokáže reagovat na vnější podněty,“ podotkl Jozef Šamaj.
Vědci z přírodovědecké fakulty také odhalili, že tepelný stres negativně ovlivňuje vývoj průduchů rostlin. „A to včetně deregulace MITOGENEM-AKTIVOVANÉ KINÁZY 6 a transkripčního faktoru SPEECHLESS, který se spolupodílí na přepisu dědičné informace důležité pro vývoj průduchů. Navíc, interakce mezi HSP90 a YODA je důležitá pro regulaci polarity při embryogenezi. Tyto výsledky byly publikovány v prestižních časopisech Molecular Plant a Plant Physiology. Následný přehledový článek uveřejněný v časopise Journal of Experimental Botany shrnul dosavadní poznatky o biologických funkcích HSP90 proteinů,“ vysvětlil Jozef Šamaj.
prof. RNDr. Jozef Šamaj, DrSc.
Do projektu se aktivně zapojila jedna post-doktorandka Despina Samakovli a dvě doktorandky Tereza Tichá a Tereza Vavrdová spolu s jejich školiteli. „Doktorandky se naučily metody molekulárního klonování, transformaci a křížení Arabidopsis, genotypizaci a fenotypizaci mutantních linií, selekci potomstva, mikroskopické metody a vyhodnocení dat,“ řekl Jozef Šamaj.
Obě doktorandky posléze zahájily novou vědeckou práci na post-doktorských pozicích v Belgii a Norsku. „Tento projekt významně přispěl při budování jejich vědeckých kariér,“ dodal Jozef Šamaj.
Excelentně hodnocený projekt GA ČR (Genetické a buněčně biologické studium regulace signalizace YODA (MAP3K4) pomocí HSP90 u huseníčku) získala katedra biotechnologií, číslo projektu 17-24500S.
Autor textu: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Na úvodní fotce: Vývoj průduchů u huseníčku rolního
Důležitým aspektem oplození u savců je vzájemná komunikace proteinových sítí, které se nacházejí na vajíčku i na spermii. Tyto proteinové komplexy procházejí mnohými změnami a přeskupováním v průběhu pohybu spermie reprodukčním traktem, kdy dochází ke zrání spermie, tzv. maturaci.
Pouze kvalitní spermie je schopna projít těmito klíčovými změnami, které jsou završeny schopností spermie proniknout obaly vajíčka díky tzv. akrozomální reakci. „V rámci projektu jsme studovali chování a dynamiku proteinů právě při maturaci spermií a akrozomální reakci, kdy dochází k fúzi membrán spermie na hlavičce, což vede nejen k řízenému vyloučení enzymů, ale i relokaci mnohých proteinových sítí do místa, kterým spermie s vajíčkem fúzuje,“ uvádí řešitelka projektu financovaného Grantovou agenturou České republiky RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D.
Vzájemná lokalizace α6 and β1 integrinových podjednotek a přítomnost α6β1 heterodimeru v hlavičce spermie myši detekovaná pomocí STED superrezoluční mikroskopie (a,c); proximity ligation assay (b); vizualizace kolokalizace (žluté šipky) pomocí Huygens software založeného na Pearson’s korelační koeficient (d).
Její tým zjistil, že při těchto procesech jsou proteinové sítě, které patří do rodiny tetraspaninů a integrinů, dynamické a chování těchto proteinů je v mnohých aspektech druhově specifické a například u člověka odráží mnohé patologické stavy spermií.
Součástí projektu bylo poskytnutí přehledu o aktivní dynamice proteinových interakčních a strukturních sítí, které se účastní spletitého procesu fúze pohlavních buněk. Vědci projektem zásadně přispěli k definování nových aspektů role tetraspaninů (CD9, CD81, CD151) a nově lokalizovaných integrinových heterodimerů (alpha6/beta4, alpha3/beta1 a alpha6/beta1) na spermii a ukázali jejich nezastupitelnost v procesu oplození.
Na základě těchto objevů je podle dr. Kateřiny Komrskové možné přistoupit k aplikačnímu výzkumu, který by měl pomoci při objasnění a diagnostice neplodnosti člověka a současně přispět ke zvýšení plodnosti chovných hospodářských zvířat – prasat a býků.
„Naše snaha směřovala k výstupům, které mají zásadní přesah do asistované reprodukce, a to nejen v humánním lékařství, ale i veterinární praxi,“ říká dr. Komrsková, vedoucí Laboratoře reprodukční biologie Biotechnologického ústavu Akademie věd. Podle ní bylo největší výzvou získávání dostatečného množství lidského materiálu (spermií a vajíček), které byly poskytovány na základě souhlasu dárců a v souladu s uděleným souhlasem etických komisí.
Lokalizace CD151 a integrinové podjednotky α6 v myších epididymálních spermiích a jejich interakce
„Naše velké díky patří všem dárcům a kolegům z center asistované reprodukce, kteří s námi na projektu spolupracovali,“ oceňuje Kateřina Komrsková.
Do tříletého projektu bylo aktivně zapojeno průměrně pět odborných pracovníků, technický personál a studenti. Projekt přispěl k realizaci a dokončení tří doktorských a pěti diplomových prací, pomohl také směrovat náplň několika bakalářských prací. Současně projekt pomohl s ukotvením vědecké kariéry čtyř postdoktorandů. Důležitá byla i zahraniční spolupráce, do jednotlivých částí řešení projektu bylo zapojeno osm zahraničních pracovišť, které přispívaly svým know-how.
Tým RNDr. Kateřiny Komrskové publikoval o své práci úctyhodných 19 publikací v impaktovaných časopisech, přičemž 18 těchto publikací mělo exkluzivní dedikaci na daný projekt GA ČR.
Publikace přinesly nové cenné mezinárodní spolupráce, které vznikly v průběhu projektu právě v důsledku publikační aktivity. „Tyto spolupráce stále trvají, rozvíjejí se a další přicházejí. Cenné je, že mnohé z těchto spoluprací byly iniciovány zahraniční skupinou, která nás na základě publikací oslovila. S publikacemi souvisí i zvané přednášky na mezinárodních konferencích a prestižních akademických seminářích,“ vyjmenovává následné aktivity RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D., která v současné době pracuje na dalších třech projektech, které se týkají reprodukce a neplodnosti.
RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D.,vede od roku 2015 Laboratoř reprodukční biologie v Biotechnologickém ústavu AV ČR, BIOCEV. Ve své práci se dlouhodobě zabývá funkcí vybraných proteinů gamet a reprodukčních orgánů v procesu oplození. Věnuje se studiu vazebné interakce a fúze spermie a vajíčka, zjištění změn v regulaci spermatogeneze a kvality spermií spojené s patologickou zátěží environmentálních faktorů, infekce a rakoviny. Její výzkum vede k novým možnostem diagnostiky neplodnosti u lidí.
Od března letošního roku bude Grantová agentura České republiky (GA ČR) a slovinská agentura Javna agencija za raziskovalno dejavnost Republike Slovenije (ARRS) financovat šest nových projektů. Na jejich řešení se budou podílet vždy vědci z obou států – každá z agentur bude financovat náklady týmů ze svého území.
Projekty byly hodnocené formou Lead Agency – tedy návrhy projektů byly doporučeny k financování jednou agenturou a druhá výsledky jejího hodnocení převzala. V roli hodnoticí agentury byla v této výzvě GA ČR.
K financování byly doporučeny následující projekty
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
22-34873K
doc. Ing. Pavel Krömer, Ph.D.
Vícekriteriální optimalizace s omezeními pomocí analýzy potenciálních ploch
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky
22-09616K
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D.
Studium tepelných vlastností a dopadu redukovaného životního cyklu hybridních eko-nanometeriálů za sníženého tlaku
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
22-14942K
prof. Ing. Petr Hájek, CSc., FEng.
Možnosti využití přírodních vláken pro výrobu hybridní textilní výztuže do betonu
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
22-23668K
prof. Ing. Karel Bouzek, Dr.
Katalyzátory na bázi intermetalických slitin pro zlepšení výkonu vysokoteplotního palivového článku typu PEM s nízkým obsahem Pt
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie
22-02756K
RNDr. Jiří Janáček, Dr.
Diabetické změny neuromuskulárního aparátu a fascií analyzované ve 3D pomocí mikroskopie a biomechaniky
Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.
22-31474K
doc. Mgr. Daniela Stavělová, CSc.
Folklorní revivalismus v postsocialistických zemích: politiky, paměť, heritizace a udržitelnost
Výzva byla vypsána v rámci iniciativy Weave, která do roku 2025 propojí 12 evropských agentur. V současné době je možné podávat návrhy slovinsko-českých projektů ARRS. Výzva, ve které bude GA ČR hodnoticí agenturou, bude otevřena v příštích měsících.
Rozhodnutí o poskytnutí podpory je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši již schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši nebo z jiných zákonných důvodů si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout. Grantové prostředky budou jednotlivým příjemcům poskytovány na základě smluv o poskytnutí podpory, které nemohou být s příjemci uzavírány dříve, než po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, tedy po skončení rozpočtového provizoria.
V pátek 7. ledna zveřejnila vláda České republiky své programové prohlášení. Oproti předchozím obdobím zde má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády. V gesci ministryně Heleny Langšádlové se bude dané problematice věnovat Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR.
„Věda, výzkum, vývoj a inovace jsou jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti, kvality života všech jejích obyvatel i soudržné a zároveň odolné společnosti,“ zdůraznila k prohlášení ministryně Helena Langšádlová.
Vládní prohlášení pro oblast Vědy, výzkumu a inovací stojí na pěti pilířích, které se soustřeďují na témata Moderního, koordinovaného a transparentního systému řízení, Lidských zdrojů, Financování výzkumu, vývoje a inovací, Transferu technologií a Publicity vědy a výzkumu.
Vědecké poznání, stejně jako výzkumné a inovační aktivity, jsou výchozím předpokladem pro budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, pro kulturní a duchovní rozvoj společnosti i pro celkovou modernizaci veřejné správy a realizaci veřejných politik založených na datech. Jsou také nezbytnou podmínkou pro úspěšná a udržitelná řešení aktuálních společenských výzev a pro schopnost adekvátní a flexibilní reakce na nastupující megatrendy, včetně digitální a zelené tranzice.
Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů. Prostřednictvím vědy a výzkumu posílíme kritické myšlení a schopnost chápat svět v širších souvislostech a přispějeme ke společnému vnímání reality kolem nás.
V těchto dnech není možné vkládat přihlášky v rámci této výzvy do GRIS. Prosím, vyčkejte na zveřejnění nových Pravidel pro následující rok (předpokládáme, že se tak stane na konci února 2023).
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Švýcarská agentura určila v roce 2022 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 1. 4.2022 a 3. 10. 2022. Pro termín 1. 4. 2022 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2023, pro termín 3. 10. 2022 je to 1. 7. 2023.
Českou část přihlášky je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 8. 4., případně 10. 10. 2022.
Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti/výpis z evidence skutečných majitelů na základě § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)[1] zasílejte do datové schránky a8uadk4 do výše uvedeného termínu podání české části přihlášky, jako předmět zprávy uveďte „Způsobilost“.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
Souběhy návrhů projektů
Oba uvedené deadliny mají počátek řešení v roce 2023 – návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023.
[1] Uchazeč je podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel povinen předložit údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů), a to ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) se s tchaj-wanským Ministry of Science and Technology (MOST, dříve National Science Council – NSC) dohodla na financování čtyř společných projektů od roku 2022. Podpořené projekty úspěšně prošly hodnoticím procesem každé z institucí. Na jejich řešení se budou podílet vědecké týmy z České republiky a Tchaj-wanu – každá z institucí bude financovat tu část, kterou řeší badatelé z daného území. Řešení bude probíhat 3 roky.
Projekty určené k financování od roku 2022
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
22-00987J
Ing. Lukáš Fiala, Ph.D.
Multifunkční necementové kompozity se sníženým dopadem na životní prostředí pro speciální stavební aplikace
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
22-14387J
doc. Ing. Zdeněk Hadaš, Ph.D.
Návrh a výroba 4D metamateriálů založených na tištěných strukturách s integrovanými prvky ze smart materiálů
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
22-24206J
Mgr. Ivo Baroň, Ph.D.
Koseismické sesuvy v pohořích aktivních a stabilizovaných akrečních klínů
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.
22-30456J
Jakub Dostálek, Ph.D.
Plazmonický biosenzor pro kontinuální monitoring analytů s nízkou molekulární hmotností
Vyhlášení další společné výzvy GA ČR a MOST je plánováno na únor 2022.
Rozhodnutí o podpoře uvedených projektů je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši již schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši nebo z jiných zákonných důvodů si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout. Grantové prostředky budou jednotlivým příjemcům poskytovány na základě smluv o poskytnutí podpory, které nemohou být s příjemci uzavírány dříve, než po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, tedy po skončení případného rozpočtového provizoria.
Začátkem léta se v lesích a údolích objevují svatojánské mušky – světlušky (Lamprohiza splendidula). Jejich těla vydávají zelené světlo, kterému říkáme luminiscence. Trochu odborněji bychom mohli říci, že světlušky mají luminiscenční značky. I když jejich světlo je slabé, velmi dobře je vidíme. To je způsobeno okolní tmou, kdy nás neruší žádné jiné záření, tedy není přítomno rušivé pozadí. Stejný princip můžeme použít i při pozorování tak nepatrných objektů, jako jsou molekuly. Právě na něj se ve svém projektu podpořeném GA ČR, který byl hodnocen jako vynikající, zaměřil tým Antonína Hlaváčka z Ústavu analytické chemie AV ČR.
Fluorofory – klasické značky
Některé molekuly – fluorofory – také mohou vydávat luminiscenci, kterou nazýváme fluorescence. Luminiscence molekuly jednoho fluoroforu je velmi slabá, ale při nízkém pozadí je dostatečná dokonce i pro pozorování v optických mikroskopech. Fluorofor můžeme použít jako luminiscenční značku pro molekuly, kterým vlastnost luminiscence chybí. Tímto označováním si vybíráme, které molekuly můžeme pozorovat a které zůstanou skryté. Fluorofory jsou proto velmi významné a v řadě případů umožňují získat vynikající výsledky. Fluorescenci však vykazují i látky, které se běžně vyskytují v živých organismech a přírodních materiálech. Tyto přirozené fluorofory potom zvyšují pozadí a brání úspěšnému experimentu – je to jako bychom hledali svatojánské mušky se svítilnou na čele!
Foton-upkonverzní nanočástice – nová generace značek
Řešením tohoto problému se zabývá i Antonín Hlaváček. Jeho pozornost upoutaly především nanočástice, které vykazují zvláštní typ luminiscence – fotonovou upkonverzi. Fotonová upkonverze je zvláštní jev, kdy nanočástice absorbují neviditelné infračervené záření a vyzařují ho v podobě viditelného světla různých barev. Foton-upkonverzní nanočástice jsou velmi malé krystaly s velikostí přibližně 5-100 nm. „Díky obsahu vybraných lanthanoidů mají schopnost postupně absorbovat několik fotonů s nízkou energií – neviditelné infračervené záření. Nanočástice tak získá dostatek energie pro vyzáření fotonů viditelného světla,“ vysvětluje Antonín Hlaváček.
Velikost některých molekul, jako jsou proteiny, je s velikostí foton-upkonverzních nanočástic srovnatelná, a tak je možné je použít k jejich značkování. Jestliže foton-upkonverzními nanočásticemi označíme molekuly, můžeme je pozorovat a neruší nás žádné jiné zdroje záření na pozadí – jsou jako světlušky za bezměsíčné noci. Díky nízkému pozadí mohou být takto označené molekuly pozorovány dokonce jednotlivě, a to i s poměrně nenáročnou instrumentací. Tímto způsobem označené molekuly se uplatňují například v imunohistochemii, která umožňuje studium mikroskopické struktury živočišných tkání a rostlinných pletiv. Imunohistochemie umožňuje v mikroskopických preparátech specificky označit vybrané molekuly a pozorovat jejich prostorové rozložení. Podobně můžeme měřit i koncentraci molekul v imunochemických detekčních metodách. V tomto případě měříme intenzitu fotonové upkonverze označených molekul, ze které můžeme určit koncentraci stanovované látky.
Kromě zeleně zářících světlušek existují i další světélkující organismy, které vyzařující světlo různých barev. Něčeho podobného se Antonín Hlaváček pokouší dosáhnout ve světě nanočástic a molekul. Zabývá se vývojem foton-upkonvezních nanočástic, které mohou vydávat záření různých barev. Jedná se o takzvané multiplexování, které umožňuje současně pozorovat několik typů molekul.
Optická mikroskopie modrých a zelených foton-upkonverzní nanočástic adsorbovaných na skleněném substrátu. Velikost nanočástic je přibližně 25 nm.
V současné době Antonín Hlaváček využívá multiplexování v mikrofluidních experimentech, kdy s jeho pomocí může označovat (kódovat) mikrokapkové reaktory. To umožňuje provádět velké množství například biochemických experimentů a vyhodnocovat jejich výsledky během zlomků vteřiny. V navazujícím projektu ve spolupráci s Ústavem biochemie Masarykovy univerzity v Brně vyvíjí nové imunochemické metody. S využitím multiplexování s foton-upkonverzními nanočásticemi a automatizace na mikrofluidních čipech může být zlepšena detekce klinicky významných proteinových markerů. „V těchto experimentech je důležité detekovat minimální množství cílových molekul. Proto možnost pozorovaní a počítání jednotlivých molekul nachází skvělé uplatnění“, zamýšlí se doktor Hlaváček závěrem.
Experti fotonové upkonverze na Ústavu analytické chemie AV ČR (zleva Julie Weisová, Antonín Hlaváček a Jana Křivánková). Antonín Hlaváček vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti se věnuje přípravě nanočástic a vývoji instrumentace pro analytickou chemii. Antonín Hlaváček si velmi váží podpory GA ČR, výborného prostředí na Ústavu analytické chemie AV ČR a vynikajících kolegů, bez kterých by výzkum nebyl možný.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2022. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci se slovinskou agenturou Slovenian Research Agency (ARRS) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje slovinská agentura ARRS jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.
Přihláška
Soutěžní lhůta začíná 24. 12. 2021. Českou část přihlášky je možné podávat nejpozději do 7. 3. 2022, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu 28. 2. 2022, který stanovila pro slovinské uchazeče agentura ARRS. Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti/výpis z evidence skutečných majitelů na základě § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)[1] zasílejte do datové schránky a8uadk4 do výše uvedeného termínu podání české části přihlášky, jako předmět zprávy uveďte „LA – způsobilost“.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 14 Pravidel.
[1] Uchazeč je podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel povinen předložit údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů), a to ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vypsala výzvu k podávání návrhů k doplnění předsednictva. Návrhy na člena/členku předsednictva se zaměřením na technické vědy je možné podávat do 31. ledna 2022. Nový člen předsednictva nahradí na této pozici prof. Ing. Rostislava Drochytku, CSc., MBA, dr. h. c.
Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující období .
Předpokládané zahájení výkonu funkce je březen / duben 2022.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
prof. RNDr. Jozef Šamaj, DrSc.
Lokalizace CD151 a integrinové podjednotky α6 v myších epididymálních spermiích a jejich interakce
