Novinky v GA ČR Archivy - Strana 28 z 33 - Grantová agentura České republiky

Výzva k nominacím na členy hodnoticích panelů GA ČR

07. 10. 2019

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR.

Návrhy se předkládají do následujících hodnoticích panelů:

P104 Stavební materiály, architektura a stavitelství

P201 Matematika – obor statistika

P202 Informatika

P205 Biofyzika, makromolekulární fyzika a optika

P208 Chemická fyzika a fyzikální chemie

P209 Astronomie a astrofyzika, fyzika atmosféry, meteorologie, klimatologie a hydrologie, fyzická geografie – obor astronomie

P301 Molekulární a strukturní biologie, genetika, genomika a bioinformatika

Molekulární biologie: molekulární mechanismy DNA replikace a reparace, molekulární mechanismy transkripce a translace, funkce proteinů a rekombinantní proteiny, funkce lipidů & sacharidů, molekulární interakce, systémová biologie

Strukturní biologie: struktura, interakce a dynamika proteinů, nukleových kyselin a ostatních typů biomolekul

Genetika: geny a funkce DNA, genová rekombinace, funkce RNA a regulace genové exprese, epigenetika

Genomika: strukturní, funkční a komparativní genomika, transkriptomika, sekvenování a genetické mapování, studium genomů organismů

Bioinformatika: bioinformatika včetně strukturní bioinformatiky, biostatistika, výpočetní biologie, modelování a simulace molekulárních procesů

P302 Mikrobiologie, parazitologie, imunologie a biotechnologie

Mikrobiologie: mikrobiologie, virologie, bakteriologie, priony, struktura a funkce buňky prokaryot a buňky protist, evoluce prokaryot a evoluce protist, interakce hostitel-mikroorganismus, epidemiologie infekcí

Parazitologie: parazitologické obory

Obecná a infekční imunologie: vrozená imunita a zánět, adaptivní imunita, poruchy imunitního systému, vakcinace, evoluce imunitního systému

Biotechnologie: mikrobiální biotechnologie, bionanotechnologie, biosenzory, biomimetika, ostatní biotechnologie, syntetická biologie

P303 Buněčná, vývojová a evoluční biologie

Buněčná biologie: struktura a funkce buňky, buněčná signalizace, buněčný cyklus a buněčná smrt, diferenciace a stárnutí buňky

Vývojová biologie: reprodukční biologie, ontogeneze organismů, embryologie, kmenové buňky

Evoluční biologie: evoluce buňky, evoluce ontogeneze (evoluce organismů, evoluce genomů, molekulární mechanismy evoluce)

P304 Nádorová biologie, experimentální onkologie, morfologické obory a patologie

Nádorová biologie včetně nádorové imunologie: nádorová transformace, nádorová buňka, nádory a nádorová onemocnění, nádorová imunologie, in vivo modely

Experimentální onkologie: experimentální onkologie, chemoterapie, imunoterapie, nové diagnostické a terapeutické přístupy, radiační biologie, experimentální radioterapie, translační výzkum v onkologii

Genetika a epigenetika nádorů: predispoziční stavy, somatické mutace, nádorové kmenové buňky, epigenetické regulátory a jejich poruchy

Modely nádorů: modely nádorového bujení, PDX modely, modely nádorů na nižších organizmech

Morfologické obory: anatomie, histologie, morfologie

Patologie: patologická anatomie, histopatologie, molekulární patologie

P305 Lékařské fyziologické obory a neurovědy, diagnostika a terapie, translační výzkum

Patofyziologické mechanizmy chorob: metabolismus, endokrinologie a diabetes, revmatologie, nefrologie, kardiovaskulární poruchy, stárnutí a další lékařské obory výše nezahrnuté

Neurovědy: neurofyziologie, senzorické systémy, vývojová neurobiologie, kognitivní a behaviorální neurovědy, neurologické poruchy

Translační výzkum: základní translační výzkum, experimentální medicína, genová a buněčná terapie, regenerační medicína, radiační terapie

P306 Farmakologie, toxikologie, lékařská biochemie, lékařská biofyzika

Farmakologie: farmakologie, mechanismy účinku, farmakokinetika, interakce léčiv, metabolismus xenobiotik, nová farmaka, modely in vivo a in vitro

Toxikologie: molekulární toxikologie, mechanismy toxicity, toxikokinetika, orgánová toxikologie, aplikovaná toxikologie, toxikologie přírodních a syntetických látek

Lékařská biochemie: lékařská biochemie, souvislost biochemických dějů a pathobiochemie, metabolismus endogenních látek v organismech, biochemické aspekty vztahu mezi strukturou a funkcí

Lékařská biofyzika: lékařská biofyzika, biomechanika, transportní a lokomoční mechanismy, interakce živých systémů s fyzikálními faktory, radiobiologie, ostatní problematiky biofyziky organismů

P402 Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie (mimo finanční ekonometrie), kvantitativní metody v ekonomii (mimo operační výzkum) – obor ekonomická teorie

P501 Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství

P504 Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů

P506 Botanika a zoologie

Návrhy na členy hodnoticích panelů mohou na formulářích GA ČR předkládat právnické i fyzické osoby působící v oblasti vědy a výzkumu z řad významných odborníků, kteří v základním výzkumu dosáhli přesvědčivých výsledků. Předložené nominace musí obsahovat seznam všech pracovišť kandidáta a prohlášení zaměstnavatele, že s nominací souhlasí a je připraven kandidáta v případě jeho jmenování uvolňovat na zasedání panelů, případně dalších poradních orgánů předsednictva GA ČR, která mohou vyplynout z titulu členství v panelu. Z důvodu vyloučení střetu zájmů při hodnocení projektů, je GA ČR nucen upřednostňovat kandidáty s menším počtem afiliací. Délka členství v hodnoticím panelu se stanovuje zpravidla na 2 roky a každý zvolený člen panelu může tuto činnost vykonávat nejvýše po dvě funkční období. Grantová agentura přivítá vyšší zastoupení žen, podobně jako cizojazyčných pracovníků působících na našich institucích, v podaných nominacích na členy hodnoticích panelů.

Jedním z důležitých požadavků na člena hodnoticího panelu je ochota a schopnost umět s určitým nadhledem posoudit v rámci panelu širší úsek oboru, tedy nejen specializaci vlastní vědecko‐výzkumné činnosti. Dále je třeba zdůraznit, že člen hodnoticího panelu je nominován jako vědecká osobnost, nikoli jako zástupce instituce, v níž působí. Očekává se tudíž schopnost posuzování výhradně podle odborných hledisek. Povinností člena hodnoticího panelu je vyjádřit se ke značnému počtu projektů, seznámit se se všemi předloženými projekty a dále zúčastnit se všech zasedání hodnoticího panelu. Členství v panelu je tedy náročné na časové i pracovní zatížení. Členům panelů náleží za jejich práci finanční odměna.

GA ČR využívá webovou aplikaci pro zpracování grantových přihlášek, dílčích i závěrečných zpráv pro řešitele a dále i pro hodnocení projektů členy panelů. Proto je nezbytné, aby kandidáti na členství v hodnoticích panelech byli schopni a ochotni tento elektronický systém používat.

Návrhy do hodnoticích panelů pro nadcházející funkční období začínající 1. dubna 2020 je třeba zaslat Kanceláři GA ČR v písemné formě nebo elektronicky na formuláři GA ČR podepsaném osobou oprávněnou jednat jménem zaměstnavatele (lze i prostřednictvím Informačního systému datových schránek – ISDS: a8uadk4) na e-mailovou adresu podatelna@gacr.cz nejpozději do 30. listopadu 2019.

Návrhový list.

Neúplně vyplněné návrhy nebo návrhy, které nebudou podány na stanoveném formuláři, GA ČR nebude akceptovat.

Není třeba zdůrazňovat, že úroveň členů panelů má zásadní význam pro kvalitu hodnoticího procesu.

Výzva – nominace panelistů – 2019

Formulář – návrhový list

Výzkum týmu Marka Mráze se zaměřil na chronickou lymfatickou leukémii. Popsal funkci klíčové molekuly pro její léčbu.

04. 10. 2019

Tým pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D., který působí ve FN Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal jako první popsat mechanismus, jímž maligní B lymfocyty utlumí aktivity BCR dráhy v momentě, kdy je poškozena jejich DNA. Jedním z výsledků projektu je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Bude například možné odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Hledat stále účinnější léčbu je důležité proto, že pacienty s leukémiemi a lymfomy se často nedaří úplně vyléčit, ale přežívají mnoho let a časem začnou být jejich nádorové buňky k terapii rezistentní. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních časopisech Leukemia a Blood. Za projekt byl Marek Mráz oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.

„Chronická lymfatická leukemie vzniká maligní transformací B lymfocitů, což jsou buňky, které nás za normálních okolností mají chránit proti infekci tím, že produkují protilátky. Toto onemocnění vzniká pravděpodobně deregulací dráhy, která je zodpovědná právě za tu produkci těch protilátek, které se říká BCR signalizační dráha, její regulace nás v tom projektu právě zajímala. Odhalili jsme mechanismus, jímž chemoterapie, která vede k cílenému poškození DNA nádorových buněk, zastavuje BCR signalizaci. Tento mechanismus pravděpodobně existuje i ve zdravých B lymfocytech a vyvinul se proto, aby u buněk, které mají z nějakého důvodu poškozenou DNA, nedocházelo k jejich dalšímu množení. U nádorových buněk je ale tento ochranný mechanismus často porušen, a to nejvíce tam, kde chybí, nebo je mutovaná bílkovina p53, která se podílí na zastavení BCR signalizace,“ vysvětluje Marek Mráz.

doc. MUDr. Mgr. Marku Mrázovi, Ph.D. gratuluje místopředsedkyně GA ČR

Popis vztahu BCR signalizace a poškození DNA je možné využít pro lepší terapii u pacientů. „Kdybych to měl zjednodušit, tak potenciálně lze zjistit, zda je funkční dráha zastavující BCR signalizaci po poškození DNA. Pokud ano, tak pacientovi velmi pravděpodobně pomůže chemoterapie, pokud ne, tak bude vhodnější jej léčit třeba některým z nových léčiv, které přímo zastavují BCR signalizaci,“ říká Marek Mráz.

Chronická lymfatická leukemie je onemocnění, které je mimo jiné zajímavé tím, že má variabilní klinickou prognózu – někteří pacienti přežívají desítky let, naopak jiní přes velmi intenzivní léčbu přežívají jenom desítky měsíců. Vědce v projektu zajímalo, jaká je molekulární podstata, která by mohla souviset s deregulací BCR signalizační dráhy. Onkologové využívají k léčbě B buněčných leukémií a lymfomů často chemoterapii způsobující poškození DNA nádorových buněk. Doposud ale nebylo jasné, zda takováto léčba nějak ovlivňuje BCR signalizační dráhy a případně jakým mechanismem.

doc. MUDr. Mgr. Marek Mráz, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR

„U chronické lymfatické leukemie bylo ukázáno, že je možné využít léčiva, kterým se říká inhibitory BCR signalizační dráhy. Ta jsou vhodná především u pacientů, kterým ne úplně dobře funguje odpověď na poškození DNA. Bohužel tato léčiva pacienty trvale nevyléčí a nedokáží trvale kontrolovat tuto chorobu. To, co nás teď zajímá, je, jak je vlastně BCR signalizační dráha u těchto pacientů aktivována a jak tyto inhibitory BCR signalizace kombinovat s jinými léčivy tak, abychom tuto chorobu trvale kontrolovali nebo potenciálně část těch pacientů vyléčili,“ dodává Marek Mráz.

Chronická lymfatická leukemie je nejčastějším leukemickým onemocněním u dospělých. Projekt proto vznikl na interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.

Zemřel profesor Jaromír Plášek

04. 10. 2019

Naše agentura vyjadřuje soustrast nad odchodem prof. RNDr. Jaromíra Pláška, CSc. Pan profesor náhle zemřel dne 25. září 2019 ve věku nedožitých 70 let. Profesor Plášek byl dlouholetým spolupracovníkem naší agentury, od roku 2017 byl panelistou za obory biofyzika, makromolekulární fyzika a optika.

Tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze a zvětrávání, zjistil tým vědců pod vedením Jiřího Bruthanse

03. 10. 2019

Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Jeho týmu se poprvé podařilo nasimulovat vznik dokonale vyvinutých skalních bran a modelovat vznik skalních útvarů v počítači. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.

Projekt se zabýval vlivem tlaku či napětí v hornině na zvětrání a erozi pískovce a vznikem skalních útvarů, jako jsou například skalní brány, převisy nebo skalní hodiny. Horninový tlak je přítomen v každé skále na Zemi, jeho vlivu na erozi a zvětrání však dosud nebyl přikládán význam. Fyzikální modelování s pískovcem z lomu Střeleč i s dalšími materiály z České republiky i zahraničí prokázalo, že tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze, solného a mrazového zvětrání, a je příčinou vzniku skalních útvarů.

Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. přebírá cenu od předsedkyně GA ČR

Pískovcová skála je ve skutečnosti obrovský shluk pískových zrn, jež se vzájemně dotýkají a tlačí na sebe díky své vlastní váze a působení gravitace. Pokud v některé části skály odpadne blok či se vytvoří trhlina, tlak se změní v celém tělese. Celá pískovcová skála je tedy propojena tlakovým polem do jediného tělesa. Eroze je nejrychlejší tam, kde je pískovec stlačený málo. Zato tam, kde je tlak vysoký, je eroze příliš slabá, aby mohla skálu poškodit. Tlakové pole tak vlastně erozi řídí. Nechává ji odstranit zbytečnou zátěž, která nepřenáší žádnou váhu a jen ohrožuje stabilitu skalního tvaru. Přitom vysoký tlak drží pohromadě nosné prvky a brání tak erozi, aby je odstranila.

„K našemu objevu jsme se dostali v podstatě náhodou, když jsme v lomu Střeleč v Českém ráji, kde jsme zkoumali vznik kanálů vytvořených podzemní vodou, narazili na speciální druh pískovce, který okamžitě reaguje na vliv tlaku ve vodě. To, co bychom museli sledovat statisíce let, jsme schopni zviditelnit během pouhých desítek sekund či minut. Hlavním zjištěním v našem projektu je pochopení vlivu tlaků na vznik skalních bran. Výsledkem výzkumu je kromě fyzikálního modelování i nový numerický model, kde je eroze simulována v počítači. Ten umožňuje modelovat i složitější skalní útvary,“ říká Jiří Bruthans.

Doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR

Výzkum probíhal nejen v České republice, ale také v zahraničí: na Stolových horách v Jižní Africe, v jordánské Petře a na Koloradské plošině v USA. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních magazínech, například v časopise Geology.

„V současnosti začínáme zkoumat vliv tlaku na erozní a zvětrávací procesy u jiných materiálů než u pískovce a zabýváme se také dalšími fyzikálními poli, které ovlivňují zvětrání. Jde například o vliv hydraulického pole čili pole vlhkosti, v hornině na to, kde budou deponovány například sole a kde bude docházet k solnému zvětrání u soch nebo přírodních útvarů. Tyhle procesy jsou velmi málo studovány a málo se o nich ví. Dochází tam k velmi složitým interakcím, které je třeba prostudovat, aby se tomu fenoménu lépe rozumělo,“ popisuje budoucnost Jiří Bruthans.

Zdeněk Sofer zkoumal využití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu

02. 10. 2019

Doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se ve svém projektu zabýval dvoudimenzionálními materiály a možnostmi jejich strukturních a chemických modifikací pomocí iontových svazků. Tyto materiály mají řadu dalších aplikačních využití jako je flexibilní elektronika, superkapacitory a mnohé další. Týmu Zdeňka Sofera se v rámci projektu také podařilo syntetizovat absolutně čistý grafen bez přítomnosti jakýchkoliv kovových nečistot a tím prokázat jejich zásadní vliv na elekrokatalytické vlastnosti grafenu. Výsledky výzkumu byly publikovány v 55 impaktovaných časopisech jako například ACS Nano a Angewandte Chemie a měly mimořádný citační ohlas. Za svůj projekt získal Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.

Interakce s vysokoenergetickými ionty vede k vytváření strukturních a chemických změn v ozařovaném materiálu. Například u folií na bázi oxidu grafenu dochází k rozkladu kyslíkatých funkčních skupin, což je doprovázeno výrazným zvýšením elektrické vodivosti. Použitím lokalizovaného ozařování tzv. iontové mikrosondy bylo možné vytvářet komplexní vodivé struktury na flexibilní nevodivé folii oxidu grafenu pro nejrůznější aplikace ve flexibilní elektronice.

Doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D. na předávání cen předsedkyně GA ČR

„V rámci projektu jsme také řešili interakce iontových svazků s vrstevnatými chalkogenidy, kde byl pozorován nárůst katalytické aktivity v důsledku vzniku katalyticky aktivních defektů na povrchu materiálu. Při řešení projektu bylo syntetizováno množství nových derivátů grafenu i jiných dvoudimenzionálních materiálů,“ říká Zdeněk Sofer.

2D materiály, jako je například grafen, mají řadu unikátních vlastností. V jedné rovině mají silné kovalentní vazby, mezi jednotlivými rovinami jsou však velmi slabé elektrostatické interakce. Díky tomu je možné tyto materiály postupně ztenčovat.

„Krásným názorným příkladem 2D materiálu je například obyčejná slída, která má velmi pevné vazby v jednotlivých rovinách, ale tyto roviny je možné poměrně snadno od sebe oddělit a separovat. Když tento proces budeme opakovat mnohokrát, tak postupně dojdeme až na jednu atomární rovinu tohoto materiálu,“ popisuje Zdeněk Sofer. „Na rozdíl od slídy má ale grafen mnoho unikátních vlastností jako je například jeho elektrická vodivost nebo mechanická pevnost, která umožňuje, že grafen, který získáme na měděném substrátu depozičním zařízením, jsme pak schopni přenést na křemíkové substráty, aniž bychom tu monoatomární vrstvu v řádové velikosti jednotek centimetrů výrazným způsobem narušili.“

Zdeněk Sofer přebírá cenu z rukou předsedkyně GA ČR

Tímto způsobem je možné získávat v podobě monovrstev velké množství dalších materiálů, které na rozdíl od grafenu mohou být izolátory nebo polovodiče s širokým zakázaným pásmem. Jejich aplikace pak mohou sloužit k uchovávání energie, v mikroelektronice, v optoelektronice, cíleném doručování léčiv nebo katalýze.

„Naším výchozím materiálem pro přípravu grafenu je nejčastěji obyčejný grafit. Z obyčejného grafitu můžeme dospět ke grafenu například mechanickou exfoliací, kde lze použít dokonce obyčejný kuchyňský mixér, pokud máte vhodné sulfaktanty. Další z možných cest jsou chemické oxidace. Výchozí grafit je oxidován v prostředí silných kyselin a oxidačních činidel. Tím získáváme takzvaný oxid grafitu, který již velmi snadno rozbijeme na jeho jednotlivé monovrstvy, které je pak možné následně uspořádávat například obyčejnou filtrací do podoby flexibilních poměrně mechanicky stabilních membrán, které mají díky své chemické struktuře na rozdíl od grafenu vlastnosti elektricky izolační,“ vysvětluje Zdeněk Sofer.

Kromě grafitu existuje další obrovské velmi široké spektrum dalších dvoudimenzionálních materiálů, jako je například černý fosfor termodynamicky nejstabilnější alotropická forma fosforu, která je ale také nejobtížněji připravitelná.

Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka

01. 10. 2019

Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019 získalo pět řešitelů nejlepších projektů základního výzkumu. Na rozdíl od loňského roku, kdy byla mezi oceněnými jedna žena, ovládli letošní rok samí muži.

Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Dalším oceněným je Marek Mráz s projektem zaměřeným na studium regulace signalizační dráhy B-buněčného receptoru prostřednictvím microRNA. Další laureát, Václav Štětka, analyzoval roli sociálních médií v transformaci politické komunikace a občanské participace v ČR. Posledním oceněným je Robert Černý. Ten se zaměřil na oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. O vítězích rozhodlo předsednictvo Grantové agentury České republiky v konkurenci dalších desítek projektů.

„V letošním roce byl výběr nejlepších projektů opět mimořádně obtížný. S úkolem zvolit mezi desítkami projektů těch několik nejlepších se potýkáme každý rok. Na druhé straně je to ale dobrá zpráva o tom, jaké skvělé vědce naše země má. Oceněným blahopřeji, jejich projekty byly skutečně excelentní,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Cena předsedkyně GA ČR se uděluje již od roku 2003. Od té doby bylo za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR rozdáno celkem 69 ocenění. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.

Cena je udělována za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající a získaly doporučení k ocenění.

Reportáže z České televize:
Události
Studio ČT24
Věda 24

GA ČR zakládajícím členem CEUS – Central European Science Partnership

15. 07. 2019

V pondělí 17. 6. 2019 nejvyšší představitelé GA ČR, FWF (Rakousko), NCN (Polsko) a ARRS (Slovinsko) slavnostně podepsali „CEUS – Central European Science Partnership“ Lead Agency Agreement: Memorandum of Understanding on the unilateral administration and mutual recognition of evaluation procedures“. Tato nová spolupráce umožní vědcům z České republiky, Rakouska, Polska a Slovinska realizovat vědecké projekty s novými zahraničními partnery na principu hodnocení Lead Agency, který patří z důvodu snížení administrativních zátěže ke stále častěji preferovaným formám spolupráce mezi zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum. V rámci CEUS iniciativy na podporu základního výzkumu v regionu střední Evropy bude vědcům nově umožněno podávat bilaterální a také trilaterální návrhy projektů na principu LA.

Aktuálními plány GA ČR je vyhlásit už během příštího roku první výzvu v rámci nové iniciativy. Na konci června letošního roku schválila Rada pro vědu, výzkum a inovace nový materiál, který umožňuje agentuře vyhlašovat multilaterální projekty na principu hodnocení Lead Agency. Nyní agentura materiál předloží ke schválení vládě.

Foto: FWF/Ranger (www.klausranger.at)

Oznámení příjemcům grantové podpory k dodatkům

15. 03. 2019

Vážení příjemci grantové podpory,

Chtěli bychom Vás informovat o tom, že hodnocení dílčích zpráv proběhlo a máte tak možnost seznámit se s případnými změnami.

V nejbližší době budeme odesílat všechny dodatky vyplývající z těchto dílčích zpráv a dopisy o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách.

Pokud neobdržíte žádný dodatek a ani dopis o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách, tak je Váš projekt beze změn.

V případě, že se na řešení Vašeho projektu podílí i další účastník, žádáme Vás o doložení dodatku ke smlouvě s takovým dalším účastníkem (pokud takováto smlouva s dalším účastníkem není koncipovaná na celou dobu řešení projektu).

Lhůta pro doložení dodatku s dalším účastníkem začne plynout od doručení dodatku ke smlouvě ze strany GA ČR Vaší organizaci nebo od doručení oznámení GA ČR o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách nebo od okamžiku, kdy se dozvíte o schválení dílčí zprávy, která nevyžaduje změnu smlouvy o poskytnutí dotace.

Bez předložení tohoto dodatku Vám nemůže být vyplacena příslušná dotace.

Rubrika: Novinky v GA ČR

Výzva k nominacím na členy hodnoticích panelů GA ČR

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzkum týmu Marka Mráze se zaměřil na chronickou lymfatickou leukémii. Popsal funkci klíčové molekuly pro její léčbu.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zemřel profesor Jaromír Plášek

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Tlakové pole silně ovlivňuje intenzitu eroze a zvětrávání, zjistil tým vědců pod vedením Jiřího Bruthanse

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zdeněk Sofer zkoumal využití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

GA ČR zakládajícím členem CEUS – Central European Science Partnership

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zveřejněny protokoly hodnocení závěrečných zpráv

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zveřejněny protokoly hodnocení dílčích zpráv

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Oznámení příjemcům grantové podpory k dodatkům

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY